Antropomorfní závěsek z Jaroměře

STUDIA HERCYNIA XIX/1–2, S. 122–142 antropomorfní závěsek zJaroměře Lucilla Barresi– Jan Kysela aBStraCt The paper discusses abronze pendant in the form of an embraced human couple. Though said to have been found in Jaroměř, Eastern Bohemia, the artefact clearly belongs to awell defined group of pendants pro‑ duced in the 9th–8th c. BC in Southern Italy. The paper discusses typological determination, chronology and iconography of the artefact as well as the problematic question of its authenticity. kEywordS Early Iron Age; Urnfield culture; South ‑Italy; Bohemia; figural pendant. Úvod VNárodním museu vPraze je chován pozoruhodný artefakt: drobná bronzová soška zob‑ razující dvě figurky– muže aženu– držící se kolem ramen. Pokusy ovčlenění předmětu do rámce archeologického záznamu českých zemí vedlo zatím kzávěrům spíše rozpačitým, vtomto příspěvku se proto pokusíme ojeho uchopení zhlediska archeologie středomořské aarcheologie vztahů mezi Středomořím astřední Evropou. Artefakt (Obr.1, Pl. 4/1) ocelkové výšce 42 mm představuje dvě frontální, symetricky umístěné lidské figurky– napravo muže, nalevo ženu– držící se navzájem „vnitřní“ paží ko‑ lem ramen zatímco „vnější“ paže jsou založeny vbok, avytváří tak po stranách dvě kruhová očka (oartefaktu proto nadále hovoříme jako ozávěsku). Postavy jsou vyobrazeny stojící smírně pokrčenýma nohama spočívajícíma na společném příčném soklíku. Zanatomických detailů jsou na figurkách zvýrazněny velké kulovité oči, ústa apohlavní orgány. Krom toho jsou těla pojata zcela schématicky– trojúhelníkové hlavy na masivních cylindrických krcích, nepřirozená délka těla oproti poměrně krátkým nohámatd. Na předmětu lze místy sledovat defekty odlití (bubliny)– nejnápadněji na pravém kolenu mužské postavy. Očko tvořené vbok založenou paží ženské postavy je ve spodní části zeslabeno, ať už vinou chybného odlití či poškození za života artefaktu. Uložení: Národní museum Praha, inv. č.H1‑105613. Vizikat. č.1. SvědECtví arCHivů ZJAROMěŘE (?) PŘES SV.JANA POD SKALOU DO NÁRODNÍHO MUSEA Předmět pochází ze sbírky Štěpána Bergera súdajným původem zJaroměře. Žádné bližší podrobnosti oprovenienci, tím méně nálezové okolnosti, nejsou známy. První nám známá zmínka ostudovaném předmětu pochází zr.1898. Po smrti Štěpána Bergera (1844–1897) se přistoupilo k– předem domluvenému– odkupu jeho mimořádné sbírky (převážně) českých „starožitností“ českým zemským výborem, který jej následně plánoval uložit do Národního mu‑ 123LUCILLA BARRESI– JAN KYSELA sea coby zemské depositum. Za tímto účelem pořídili B. Jelínek aEd. Fiala tzv.Taxační seznam sbírky1 (kokolnostem převodu Bergerovy sbírky do NM vizpodrobně Sklenář 2014, 130–133; Sklenář 2015, 38–39). Taxační seznam byl pravděpodobně vytvářen ještě vBergerově sídle ve Svatém Janu pod Skalou, není však jasné podle jakého principu, tj.zda například sleduje pořadí vitrín, vnichž byly předměty vystaveny, či opírá ‑li se o– nedochované– Bergerovy evidenční pomůcky. Jeho důvěryhodnost je však podpořena osobou B. Jelínka, Bergerova přítele ačlověka se sbírkou jistě předem dobře obeznámeného. Vtomto taxačním seznamu nacházíme pak pod číslem 200 zápis „Jaroměř– br. dvojitá figurka“ (Pl. 4/2b). Po převodu do Národního musea se– jak známo– Bergerova sbírka stala jedním ze zá‑ sadních zdrojů pro tvorbu nové exposice imnohosvazkové syntézy českého pravěku (obojí vznikající zásluhou frenetické aktivity J. L. Píče). Kpokusu odefinitvní inventarisaci celého souboru však přistoupil až r.1913 tehdy nově nastoupivší nový kurátor A. Stocký. Ve Stockého inventáři je figurka vedena pod inventárním číslem 991A jako „párek panáčků bronzových– muž ažena, genitálie silně vyznačeny, Délka 42 mm| Jaroměř“. ČASTOLOVICKÁ STOPA Krom oficiálních evidenčních pomůcek Národního musea jsou kpředmětu dochovány idva „soukromé“ archivní prameny. Vobou případech přitom není coby místo původu uvedena Jaroměř ale nedaleké Častolovice! Tak je tomu vpřípadě nedatované kresby znáčrtníku, do něhož si A. Stocký zběžně zaznamenával pozoruhodné artefakty zrůzných českých muzeí (Pl.4/3; archiv OPAS NM) avpřípadě karty sfotografií, kterou pořídil J. Böhm někdy ve dvacátých či třicátých letech (Pl. 4/4; Archiv AVČR, fond Jaroslav Böhm, karton 7). Zejména vtomto případě je záměna za jiný artefakt zcela vyloučena (srov. poškození na pravém koleně mužské figurky nebo inventární číslo napsané na soklíku). Tuto častolovickou stopu, která– kdyby se ukázala být platnou– by mohla mít zásadní vliv na zhodnocení předmětu, lze však do jisté míry spolehlivě vysvětlit avyloučit. Klíčem je zde opět Jelínkův aFialův taxační katalog: zde jsou uněkterých předmětů na pravém okraji 1 Archiv OPAS NM. Obr.1: Antropomorfní závěsek do‑ mněle pocházející zJaroměře. NM Praha. Kresba J. Kysela. Fig. 1: Antropomorph pendant alle‑ gedly provenant from Jaroměř. NM Prague. Drawing J. Kysela. 124 STUDIA HERCYNIA XIX/1–2 listů připsány (tužkou arukopisem odlišným od rukopisu hlavního textu psaného perem) krátké poznámky sestávající většinou zřímské aarabské číslice příp.slovních zkratek. Tyto kódy přitom zachovávají určitý systém, sdružujíce předměty jistým způsobem (provenienč‑ ně, typologicky, chronologicky) provázané. Lze usuzovat (ne ‑li podle logiky věci, tedy podle slov např.„pult“, „zás[uvka?]“), že tyto přípisky představují poznámky oumístění předmětů vmusejní exposici. Jaroměřská figurka je přitom opatřena stejným přípisem („Ipult J“), jako jediný předmět, uněhož je vtaxačním seznamu uveden původ zČastolovic („č.180– br. čtyř‑ nohé zvířátko“: Pl. 4/2a). Lze tak dle našeho názoru předpokládat, že oba předměty byly vtehdejší exposici vystave‑ ny vbezprostřední blízkosti, adošlo tak kzáměně či zmatení jejich popisků. Takto se nechal ošálit A. Stocký, zřejmě ještě jako soukromý badatel tj.před r.1913 (stěží by „na koleně“ poři‑ zoval zběžný náčrt předmětu, který se nácházel vjeho vlastní kuratele). Již jako kurátor pak Stocký předmět inventarisoval (na základě taxačního seznamu) se správnou proveniencí do Jaroměře, nenapravil však již matoucí popisky v„pultu J“, kterým následně „naletěl“ iJ. Böhm. Ze studia archivních dokumentů vyplývají dvě skutečnosti: Zaprvé, původ předmětu lze na základě dochované dokumentace klást pouze do Jaroměře. Opůvodu však není uveden žádný bližší údaj, aže se jedná oautentický nález zkatastru Jaroměře, je tak sice možné, ale rozhodně ne bezvýhradně jisté. Tím méně je pak možné nálezový kontext jakýmkoliv způ‑ sobem konkretisovat. Zadruhé předmět byl podle všeho vystaven vpůvodní exposici prehistorické sbírky NM, vytvořené J. L. Píčem. Do nové exposice J. Neústupného zpadesátých let však již převzat nebyl, ana půlstoletí sešel tak zočí imysli českých archeologů. PokuSy oExEgESi Ač byla jaroměřská dvojfigurka na očích české archeologie po celou prvou polovinu dvacátého století, do odborné literatury vtomto období cestu nenašla. Až r.2001 byl pak zapomenutý artefakt znovu vzkříšen. Vpříspěvku omohylovém pohřebi‑ šti zkoumaném vJaroměři r.1857 zmínil V. Vokolek tuto sošku mezi dalšími bezkontextovými artefakty chovanými vNárodním museu coby doklady významu lokality vrané době železné (Vokolek– Sankot 2001, 252). Nenaznačil přitom ovšem přímou souvislost mezi předmětem azkoumanou nekropolí. Roku 2004 byl předmět publikován již včetně vyobrazení, ato coby příklad plastiky pozdně laténské (Kruta– Lička 2004, 155). V. Kruta přitom nepředkládá žádné důvody, proč dvojfig‑ urku řadit právě ktomuto období, když pro to nesvědčí žádné důkazy provenienční (pozdně laténské osídlení není zJaroměře aokolí známo), ikonografické (zpozdní doby laténské není známa žádná podobná dvojfigurka ajediný prvek, který by mohl sošku spojovat spozdně laténskou antropomorfní plastikou by bylo– pramálo chronologicky specifické– ityfalické vyobrazení mužské postavy, popřípadě ruce opřené vbok) ani stylistické (primitivnost zob‑ razení nelze považovat za stylový rys sám osobě; jaroměřská plastika podává postavy přece jen vyváženěji než figurky oppidální– lze hovořit oabstrakci spíše než oneumělosti vlastní pozdněkeltským figurkám; drobné detaily jako plasticky pojaté oči nebo soklík pod nohama jsou oppidální plastice cizí). Krutovu dataci pak nepřesně přebírají iM. Gamba (2011, 55) aM.C. Vallicelli (2013, 261). Návrh datace jaroměřské figurky do pozdní doby laténské odmítá N. Venclová (ed. 2008, 93, Tab. 7:5; Venclová ed. 2014, 101, Pl. 7:5), která se vrací kVokolkem navrženému zařazení do pozdní doby halštatské. 125LUCILLA BARRESI– JAN KYSELA Podobně iM. Novák (2011, 61) vpříspěvku zhodnocujícím pozdně halštatské osílení Jaromě‑ ře řadí sošku právě do tohoto období. Uvažuje přitom osouvislosti sošky se souborem nálezů zroku 1857 ahovoří o„obecně jižním avněkterých případech snad iseveroitalském původu“ předmětů ztohoto souboru. NaopakM. Čižmář se vdosud posledním příspěvku kproblematice (Čižmář 2012) přiklonil knázoru Krutovu vzhledem knaprosté absenci antropomorfní plastiky vpozdně halštatských Čechách. Pro iproti oběma návrhům na chronologické akulturní zařazení artefaktu (pozdní doba halštatská či pozdní doba laténská) lze tedy vznést legitimní argumenty. Obtíže, které jaroměř‑ ská dvojfigurka českým badatelům působí, aniž je možno se přiklonit kjenomu či druhému názoru, svědčí pak otom, že je možná třeba hledat jakési třetí řešení. Je přitom pozoruhodné, že až na jedinou nanejvýš obezřetně formulovanou výjimku (Novák 2011), žádný zbadatelů dosud nepomyslel na možnost, že se jedná opředmět importovaný například ze Středomoří. Právě ve Středomoří přitom dvojfigurka nachází nadmíru přesné analogie. Bronzové závěsky zobrazující dvojici muže aženy objímající se kolem ramen jsou charak‑ teristickými artefakty rané doby železné vjižní Itálii (Obr.2). Většina nálezů pochází zlokalit na pobřeží Iónského moře vKalábrii a(menším dílem) na východní Sicílii, tj.převážně voblas‑ tech, kam jsou kladena sídla italických národů Oinotrů (na samém jihu Kalábrie) aSikulů (na východní Sicílii). Jen jediný závěsek pochází ze severnějších oblastí Itálie, zvenetského Este (Obr.3). První přehled nálezů těchto závěsků sestavila P.Zancani Montuoro (1983–1984, 15), podrobnější aaktuální soupisy vizvKleibrink– Weistra 2013, 43; Kleibrink vtisku;Bar‑ resi– Kysela vtisku. Obr.2: Jihoitalské antropomorfní závěsky: typ A(kat. č.9) atyp B (kat. č.6). Kresba J. Kysela podle Zancani Montuoro 1983–1984, 15, tav. 74c (typ A) afotografie pořízené slaskavým svolením Museo Archeologico Nazionale della Sibaritide, Sibari (typ B). Fig. 2: South Italian figural pendants: type A(cat. n°9) and type B (cat. n° 6). Drawing J. Kysela after Zancani Montuoro 1983–1984, 15, tav. 74c (type A) and after aphotograph taken with the kind permission of the Museo Archeologico Nazionale della Sibaritide, Sibari (type B). 126 STUDIA HERCYNIA XIX/1–2 katalog Vkatalogu jsou shromážděny všechny nám známé závěsky studovaného typu, ato jak sná‑ lezovými okolnostmi více či méně známými (č.2–33), tak nálezy bezkontextové (č.1 a34–39). Tento katalog vychází znedávno zpracovaných přehledů (Kleibrink– Weistra 2013; Klei‑ brink vtisku), které do jisté míry upřesňuje adoplňuje. Obr.3: Rozšíření závěsků vjižní Itálii ana Sicílii. Čísla odpovídají číslování katalogu. KresbaL. Barresi. Fig. 3: Distribution of the pendants in Southern Italy and Sicily. The numbers correspond with those of the catalogue. DrawingL. Barresi. Čechy: Jaroměř (o. Náchod) Obr.1; Pl. 4/1. 1) Nálezové okolnosti: neznámé. Bergerova sbírka, jako místo nálezu uvedena Jaroměř; Typ B; Rozměry: v. 42 mm; Místo uložení: Národní museum Praha, inv. č.:H1‑105613; Literatura: Sankot– Vokolek 2001, 252; Kruta– Lička 2004, 155; Venclová ed. 2008, 93, Tab.7:5; Venc‑ lová ed. 2014, 101, Pl. 7:5; Novák 2011, 61; Čižmář 2012, 147, 170, Obr.1:1); Vallicelli 2013, 261 (nepřesná zmínka). Kalábrie: Francavilla Marittima (prov. Cosenza) 2–3) Nálezové okolnosti: Pohřebiště Macchiabate, hrob Strada 1 (konec 9. stol. př. Kr.2); Typ B; Rozměry: oba v. 30 mm; Místo uložení: Museo Archeologico Nazionale della Sibaritide, Siba‑ ri; Inv. č.: FM S68401, FM S68402; Literatura: Zancani Montuoro 1966, 197–224; Zancani 2 Datace uvedené vkatalogu odpovídají absolutnímu vymezení příslušné fáze relativní chronologie ji‑ hoitalské rané doby železné. Relativní datace pro zjednodušení pomíjíme. 127LUCILLA BARRESI– JAN KYSELA Montuoro 1970–1971, 14, Fig. 2, Pl. 11; Zancani Montuoro 1983–1984, 15, pozn.2, č.10–11; Frasca 1992, 20; Kleibrink 2009, 4, Fig. 3; Kleibrink– Weistra 2013, 43; Kleibrink vtisku. 4) Nálezové okolnosti: Pohřebiště Macchiabate, hr. 57 (1. pol.–3. čtvrtina 8. stol. př. Kr.); Typ B; Rozměry: v. 30 mm; Místo uložení: Museo Archeologico Nazionale della Sibaritide, Sibari; Inv. č.: neznámo; Literatura: Zancani Montuoro 1966, 197–224, Fig. 9; Zancani Montuoro 1983–1984, 15, pozn.2, č.12; Frasca 1992, 20; Kleibrink 2009, 5, Fig. 4 c–d; Kleibrink– Weis‑ tra 2013, 41, Fig. 11; Kleibrink vtisku. 5) Nálezové okolnosti: Pohřebiště Macchiabate, hrob Strada 8 (8. stol. př. Kr.); Typ B; Rozměry: v. 31 mm; Místo uložení: Museo Archeologico Nazionale della Sibaritide, Sibari; Inv. č.: nezná‑ mo; Literatura: Guggisberg– Colombi– Spichtig 2013, 62–66, Fig. 6; Kleibrink– Weistra 2013, 43; Kleibrink vtisku. 6) Nálezové okolnosti: Svatyně „Casa delle Tessitrici“ (8. stol. př. Kr.), výzkumy zlet 1963–1969 (Stoop); Typ B; Rozměry: v. 45 mm; Místo uložení: Museo Archeologico Nazionale della Si‑ baritide, Sibari; Inv. č.:10424; Literatura: Stoop 1979, 81, Fig. 4; Kleibrink 2009, 5, Fig. 4a; Kleibrink– Weistra 2013, 41, Fig. 9; Kleibrink vtisku. Obr.2B. 7) Nálezové okolnosti: Svatyně „Casa delle Tessitrici” (8. stol. př. Kr.), výzkumy zlet 1991–2004 (Kleibrink); Typ B; Rozměry: v. 43 mm; Místo uložení: Museo Archeologico Nazionale della Sibaritide, Sibari; Inv. č.: FM 2602/1; Literatura: Kleibrink 2006, 120–123, Fig. 38b; Kleib‑ rink 2009, 5, Fig. 4b; Kleibrink 2010, 81–82, Fig. 106b; Kleibrink– Weistra 2013, 41, Fig. 10; Kleibrink vtisku. 8) Nálezové okolnosti: Náhodný nález voblasti mezi pohřebištěm asvatyní; Typ B; Rozměry: v. 42 mm; Místo uložení: neznámo; Literatura: Zancani Montuoro 1983–1984, 15, Tav. LXXIVb; Frasca 1992, 20; Kleibrink 2000, Fig. 5; Kleibrink 2009, 6; Kleibrink– Weistra 2013, 43; Kleibrink vtisku. 9) Nálezové okolnosti: Náhodný nález voblasti mezi pohřebištěm asvatyní; Typ A; Rozměry: v. 50 mm; nedochováno; Literatura: Zancani Montuoro 1983–1984, 15, Tav. LXXIVc; Frasca 1992, 20; Kleibrink 2009, 6, Fig. 6; Kleibrink– Weistra 2013, 43; Kleibrink vtisku. Obr.2A. Torre del Mordillo (prov. Cosenza) 10–11) Nálezové okolnosti: hr. 17 (pravděpodobně 9.–1. pol. 8. stol. př. Kr.); Typ: neznám; Rozmě‑ ry: oba v. 30 mm; nedochovány; Literatura: Pasqui 1888, 255; Zancani 1966, 217–218, pozn.41; Zancani Montuoro 1983–1984, 15, pozn.2 (kvelikosti závěsků); Frasca 1992, 20; Kleibrink 2009, 7; Kleibrink– Weistra 2013, 43; Kleibrink vtisku. 12) Nálezové okolnosti: hr. 21 (pravděpodobně 9.–1. pol. 8. stol. př. Kr.); Typ B; Rozměry: v. 50 mm; nedochován; Literatura: Pasqui 1888, 256, Tav. XV:22; Zancani 1966, 217–218, pozn.41; Zancani Montuoro 1983–1984, 15, pozn.2, č.3; Frasca 1992, 20; Kleibrink 2009, 7; Kleib‑ rink– Weistra 2013, 43; Kleibrink vtisku. 128 STUDIA HERCYNIA XIX/1–2 13) Nálezové okolnosti: hr. 78 (cca870–800př.Kr.); Typ B; Rozměry: v. 43 mm; Literatura: Pasqui 1888, 472, Tav. XIX:1; Zancani 1966, 217–218, pozn.41; Zancani Montuoro 1983–1984, 15, pozn.2, č.4; Frasca 1992, 20; Kleibrink 2009, 7; Kleibrink– Weistra 2013, 43; Kleibrink vtisku. Cozzo Torre di Torano Castello (prov. Cosenza) 14–18) Nálezové okolnosti: hr. B1 (cca870–720př.Kr.) pět závěsků pravděpodobně součástí jediného náhrdelníku; Typ B; Rozměry: v. cca 35 mm (totožná uvšech pěti závěsků); Místo uložení: Museo Archeologico Nazionale della Sibaritide, Sibari; Inv. č.: neznámo; Literatura: Zancani 1966, 217–218, pozn.41; de La Genière 1968, Tav. 65; de La Genière 1977, 401, Fig. 15; Frasca 1992, 20; Kleibrink 2009, 7; Kleibrink– Weistra 2013, 43; Kleibrink vtisku. Bucita di Rossano (prov. Cosenza) 19) Nálezové okolnosti: náhodný nález voblasti pohřebiště (konec 9.–polovina 8 stol. př. Kr.); Typ A; Rozměry: v. 51 mm; Místo uložení: Museo Archeologico Nazionale della Sibaritide, Sibari; Inv. č.: neznámo; Literatura: Brocato– Taliano Grasso 2011, 156, Fig. 5; Kleibrink– Weistra 2013, 43; Kleibrink vtisku. Castiglione di Paludi (prov. Cosenza) 20) Nálezové okolnosti: poloha Piano Agretto, výzkumy 1949–1956; blíže neurčený ženský pohřeb, závěsek nalezen na krku pohřbené (datace pohřebiště: poč. 9.–posl. čtvrtina 8. stol.); Typ B; Rozměry: neznámy; Místo uložení: Museo Nazionale Archeologico, Reggio Calabria– ztracen; Inv. č.: neznámo; Literatura: Taliano Grasso 2000, 82, Fig. 89:2,4, 83; Brocato– Taliano Grasso 2011, 157, pozn.71; Kleibrink– Weistra 2013, 43; Kleibrink vtisku. 21) Nálezové okolnosti: poloha Piano Agretto, výzkumy 1949–1956, náhodný nález voblasti pohřebiště rané doby železné (poč. 9.–posl. čtvrtina 8. stol.); Typ: B; Rozměry: v. 33 mm; Místo uložení: Museo Nazionale Archeologico, Reggio Calabria; Inv. č.16:SPOR; Literatura: Zancani Montuoro 1966, 218, pozn.41; Zancani Montuoro 1983–1984, 15, pozn.2, č.13, Tav. LXXIIIa; Guzzo 1975, 142, č.24, Fig. 4:21; Kleibrink 2009, 7; Kleibrink– Weistra 2013, 43; Kleibrink vtisku. Muraglie di Pietrapaola (prov. Cosenza) 22) Nálezové okolnosti: náhodný nález na povrchu sídliště 4.– 3. stol. př. Kr.; Typ B; Rozměry: v. 42 mm; místo uložení: Museo Archeologico Nazionale della Sibaritide, Sibari; Inv. č.: neznámo; Literatura: Frasca 1992, 23, pozn.22 (zmínka); Kleibrink vtisku. (zmínka). S. Anna di Cutro ‑Manche della Vozza (prov. Crotone) 23) Nálezové okolnosti: pravděpodobně zhrobu zpoč. 8. stol. př. Kr.; Typ B; Rozměry: v. 54 mm; nedochován; Literatura: Marino 2008, 24–29, pozn.55, Fig. 3:4; Kleibrink 2009, 7; Kleibrink– Weistra 2013, 43; Kleibrink vtisku. Crichi (prov. Catanzaro) 24) Nálezové okolnosti: Donno Marco, pohř. vpoloze Timpone della Gallinella (8. stol. př. Kr.). Závěsek nalezen vhrobě (číslo neuvedeno) při výzkumech r.1991; Typ B; Rozměry: v. 30 mm; Místo uložení: Museo archeologico provinciale di Catanzaro; Inv. č.: neznámo; Literatura: Spadea 1992, 188–190, Tav. XXXVI:1; Kleibrink 2009, 7; Kleibrink– Weistra 2013, 43; Klei‑ brink vtisku. 129LUCILLA BARRESI– JAN KYSELA 25) Nálezové okolnosti: náhodný nález; Typ B; v. 60 mm; Místo uložení: Museo archeologico provinciale di Catanzaro; Inv. č.: neznámo; Literatura: Zancani Montuoro 1983–1984, 15, pozn.2, Tav. LXXIVa; Frasca 1992, 20; Kleibrink 2009, 7; Kleibrink– Weistra 2013, 43; Kleibrink vtisku. Canale ‑Janchina (prov. Reggio Calabria) 26) Nálezové okolnosti: zakoupil P.Orsi kolem roku 1889; Typ neznámý; Rozměry: neznámy; Místo uložení: Museo Nazionale Archeologico, Reggio Calabria– nedochován; Literatura: Orsi 1915, 59; Zancani 1966, 217–218, pozn.41; Zancani Montuoro 1983–1984, 15, pozn.2, č.15; Frasca 1992, 20; Kleibrink 2009, 7; Kleibrink– Weistra 2013, 43; Kleibrink vtisku. 27) Nálezové okolnosti: nález r.1911 při výzkumu pohřebiště z8. stol. př. Kr.; Typ neznámý; Rozměry: neznámy; Místo uložení: Museo Nazionale Archeologico, Reggio Calabria– ne‑ dochován; Literatura: Orsi 1915, 59; Zancani 1966, 217–218, pozn.41; Zancani Montuoro 1983–1984, 15, pozn.2, č.16; Frasca 1992, 20; Kleibrink 2009, 7; Kleibrink– Weistra 2013, 43; Kleibrink vtisku. Stefanelli di Gerace (prov. Reggio Calabria) 28) Nálezové okolnosti: náhodný nález na pohřebišti Stefanelli (konec 8.–poč. 7. stol. př. Kr.); Typ B; Rozměry: neznámy; Místo uložení: Museo Civico di Gerace; Inv. č.: neznámo; Litera‑ tura: nepublikováno. Castellace di Oppido Mamertina (prov. Reggio Calabria) 29) Nálezové okolnosti: náhodný nález, přesné okolnosti nálezu neznámy; Typ B; Rozměry: v. 39 mm; Místo uložení: Museo Nazionale Archeologico, Reggio Calabria; Inv. č.:6933; Litera‑ tura: Zancani 1966, 217–218, pozn.41; Zancani Montuoro 1983–1984, 15, č.14, Tav. LXXIIIb; Frasca 1992, 20; Kleibrink– Weistra 2013, 43; Kleibrink vtisku. Sicílie: Centuripe (prov. Enna) 30) Nálezové okolnosti: pohřebiště S. Giovanni, dětský pohřeb (3. stol. př. Kr.); Závěsek umís‑ těn na krku pohřbené; pozůstatky provázku kolem hlav figurek; Typ B; Rozměry: v. 42 mm; Místo uložení: Museo Archeologico regionale, Siracusa; Inv. č.: 420022; Literatura: Orsi 1915, 59, Fig. 7; Zancani 1966, 217–218, pozn.41; Zancani Montuoro 1983–1984, 15, pozn.2, č.17; Frasca 1992, 20–21, Fig. 3–4; Kleibrink– Weistra 2013, 43; Kleibrink vtisku. Catania (prov. Catania) 31) Nálezové okolnosti: bothros na akropoli (závěr 4.–poč. 3. stol. př. Kr.), výzkum 1985; Typ B; Rozměry: v. 50 mm; Místo uložení: neuvedeno; Literatura: Frasca 1992, 21, 23, Fig. 10–11, pozn.31; Kleibrink– Weistra 2013, 43; Kleibrink vtisku. Castiglione di Ragusa (prov. Ragusa) 32) Nálezové okolnosti: náhodný nález na sídlišti při sikulské svatyni (protoarchaické ‑klasické období); Typ A; Rozměry: v. 45 mm; Místo uložení: Museo Archeologico Ibleo, Ragusa; Inv. č.: 7588; Literatura: Di Stefano 2001, 335, Fig. 1–3; Kleibrink vtisku. 130 STUDIA HERCYNIA XIX/1–2 Veneto: Este (prov. Padova) 33) Nálezové okolnosti: Via Augustea, hrnčířská struktura užívaná v6.–5. stol. př. Kr., výzkum 1932–1934; Typ: mimo typologii; Rozměry: v. 50 mm; Místo uložení: Museo nazionale Atestino, Este; Inv. č.:56459; Literatura: Gamba 2011; Vallicelli 2013, 261, 265, Fig. 5:5. Místo nálezu neznámo: 34) Nálezové okolnosti neznámé; Typ B; Rozměry: v. 43 mm; Místo uložení: Museo Civico di Catania, Castello Ursino; Inv. č.:1506; Literatura: Zancani Montuoro 1983–1984, 15, pozn.2, Tav. LXXIIIc; Frasca 1992, 20, Fig. 6 a–b, pozn.27. 35) Nálezové okolnosti neznámé; Typ B; Rozměry: v. 43 mm; Místo uložení: soukromá sbírka, Catania; Literatura: Frasca 1992, 21, Fig. 7–8. 36) Nálezové okolnosti neznámé; Typ B; Rozměry: v. doch. 25 mm; Místo uložení: soukromá sbírka, Catania; Literatura: Frasca 1992, 21, Fig. 9. 37) Nálezové okolnosti neznámé; Typ B; Rozměry: neznámé; Místo uložení: Museo Civico di Capua; Inv. č.:neznámo; Literatura: Zancani Montuoro 1983–1984, 15, pozn.2, Tav. LXXIIId; Kleibrink– Weistra 2013, 43; Kleibrink vtisku. 38) Nálezové okolnosti neznámé– zaznamenán vkatalogu aukčního domu Cahn vBasileji; Typ B; Rozměry: v. 48 mm; Místo uložení: neznámo; Literatura: Kleibrink– Weistra 2013, 43; Kleibrink vtisku. 39) Nálezové okolnosti neznámé; Typ A; Rozměry: v. doch. 45 mm; Místo uložení: British Mu‑ seum; Inv. č.:1974, 1203.17; Literatura: Walters 1937, 339; Zancani 1966, 218, pozn.41; Bietti Sestieri– Macnamara 2007, č.820; Kleibrink– Weistra 2013, 43; Kleibrink vtisku. tyPologiE Všechny studované závěsky vyobrazují totožný motiv: dvojici lidských postav objímajících se kolem ramen. Nalevo je vždy umístěna postava ženská, napravo mužská, přičemž rozlišení mezi oběma pohlavími je podtrženo zvýrazněnými pohlavními orgány. PodleM. Kleibrink (2009, 12–13; Kleibrink– Weistra 2013, 35–44; Kleibrink vtisku; vizrovněž Brocato– Taliano Grasso 2011, 148–150) lze vrámci skupiny vydělit dva typy, AaB, přičemž mnohem méně četné závěsky typu Aje třeba chápat za vzor hojnějším závěs‑ kům typu druhého. Oba typy se navzájem liší zejména pozicí nohou apaží, do jisté míry pak idetaily zobrazení. Závěsky typu Azobrazují dvojici pravděpodobně vsedě (sohnutýma nohama). Vnitřními pažemi se figurky objímají kolem krku, ruce mají položeny na ramenou druhé postavičky. Paže vnější jsou spuštěny podél těla do výše pasu apak vedeny křížem přes tělo tak, že ženská postava svírá levé zápěstí postavy mužské, která naopak klade levou ruku na její ňadro. Učastějšího typu B jsou nohy zobrazeny jako přímé či jen mírně prohnuté, apostavy tudíž pravděpodobně jako stojící. Pod nohama je navíc umístěna krátká přímá příčka, která utypu Achybí. Vnitřní paže jsou opět položeny kolem krku aramen sousední postavičky, vnější paže obou postav jsou opřeny vbok, avytváří tak očka, prostřednictvím kterých byl předmět zavě‑ 137LUCILLA BARRESI– JAN KYSELA Poděkování Tento článek vznikl díky laskavé spolupráci mnohých badatelů, kteří nám umožnili pří‑ stup kmateriálům včetně nepublikovaných aposkytli nám veškeré nezbytné informace: M. Kleibrink, M. Guggisberg aC. Colombi (Universität Basel), M. Cerzoso (Museo dei Brettii e degli Enotri di Cosenza), A. Taliano Grasso (Università della Calabria), A. D’ Alessio (Museo Archeologico Nazionale della Sibaritide). Při konsultacích oněkterých aspektech problema‑ tiky aopatřování obtížně dostupné literatuy nám poskytli nedocenitelnou pomoc V. Vokolek (Východočeské Muzeum vPardubicích), M. Novák (Muzeum východních Čech vHradci Krá‑ lové), M. Hlava (Muzeum hlavního města Prahy) aA. Bondini (Soprintendenza archeologica dell’Emilia ‑Romagna, Bologna). Tato práce vznikla vrámci programu rozvoje vědních oblastí na Univerzitě Karlově č.12 Historie vinterdisciplinární perspektivě, podprogram Společnost, kultura akomunikace včeských dějinách. BiBliografiE Adam, A.M. 1992: Signification et fonction des fibules dans le cadre des rélations transalpines du VIIIe au Ve siècle avant notre ère. In: Aigner Foresti ed. 1992, 389–409. Adam, R.1992: Appunti sul repertorio delle importazioni italiche in Francia. In: Aigner Foresti ed. 1992, 371–388. Aigner Foresti, L. ed. 1992: Etrusker nördlich von Etrurien. Etruskische Präsenz in Norditalien und nördlich der Alpen sowie ihre Einflüsse auf die einheimischen Kulturen. Akten des Symposions von Wien– Schloß Neuwaldegg, 2.–5. Oktober 1989. Wien. Babbi, A. 2008: La piccola plastica fittile antropomorfa dell’Italia antica dal Bronzo finale all’Orientalizzante. Pisa– Roma. Barraletal. eds. 2014 = Barral, Ph.– Guillaumet, J.P.– Roulière ‑Lambert, M.J.– Saracino, M.– Vitali, D. (eds.): Les Celtes et le Nord de l’Italie. Premier et Second Âges du fer/ICelti e l’Italia del Nord. Prima e Seconda Età del ferro. 36e colloque AFEAF, Vérone 2012. RAE 36e supl. Dijon. Barresi, L.– Kysela, J. vtisku: Un pendaglio di bronzo dal Museo Nazionale di Praga. In: Atti XII Giornata Archeologica francavillese 2013. Bellintani, P.2002: Bernsteinstraßen, Glasstraßen. Archäologische Zeugnisse aus dem Etschtal im Rahmen der Beziehungen zwischen den Mittelmeerländern und dem transalpinen Europa während der Bronzezeit. In: Schnekenburger, G. (ed.): Über die Alpen. Menschen, Wege, Waren. Stuttgart, 39–48. Boehringer, Chr. 1991: Ein Goldmünzchen süddeutscher Kelten aus Sizilien. In: Noeske, Chr.– Schubert, H. (eds.): Die Münze. Bild– Botschaft– Bedeutung. Festschrift für Maria R.Alföldi. Frankfurt– New York, 51–64. Bouzek, J. 1992: Die Etrusker und Böhmen. In: Aigner Foresti ed. 1992, 361–369. Bouzek, J. 1997: Greece, Anatolia and Europe: Cultural Interrelations During the Early Iron Age. Jonsered. Bouzek, J. 2011: Prehistory of Europe as Seen from its Centre. Czech Lands from Paleolithic to the end of the La Tène Period in European Context. Studia Hercynia XV/1. Praha. Bietti Sestieri, A.M.– Macnamara, E. 2007: Prehistoric Metal Artefacts from Italy (3500–720 BC) in the British Museum. Research publication (British Museum) 159. London. Brocato, P.– Caruso, F. 2011: Elementi dell’ideologia religiosa dai corredi delle necropoli dell’età del ferro in Calabria. In: Enotri e Bretti in Magna Grecia. Atti del convegno di studi, Arcavacata di Rende, 11–12 giugno 2007. Soveria Mannelli, 4–43. 138 STUDIA HERCYNIA XIX/1–2 Brocato, P.– Taliano Grasso, A. 2011: Simboli per riti di pace nella Calabria pregreca. Alcune osservazioni sui pendenti acoppia antropomorfa. In: Masseria, C.– Loscalzo, D. (eds.): Miti di guerra, riti di pace. La pace e la guerra: un confronto interdisciplinare. Bari, 147–159. Cardosa, M. 1998, Nuovi dati sull’età del ferro nella Calabria meridionale jonica. In: Proceedings of the XIII congress UISPP at Forlì 4, 563–570. Chaume, B. 2004 : La place de la France orientale dans le réseau des échanges à longues distances du Bronze final au Hallstatt final. In: Guggisberg ed. 2004, 79–106. De La Genière, J. 1968: Recherches sur l’ âge du fer en Italie méridionale. Sala Consilina. Napoli. De La Genière, J. 1977: Torano Castello (Cosenza). Scavi nella necropoli (1965) e saggi in contrada Cozzo la Torre (1967). Atti della accademia nazionale dei Lincei s. VIII vol. XXXI, 390–415. De Juliis, E.M. 2000: Ifondamenti dell’arte italica. Roma– Bari. Delpino, F. 1998: Sui rapporti tra Etruria, Italia settentrionale ed Europa transalpina nell’età del bronzo finale. In: Schaeur ed. 1998, 17–35. Di Stefano, G. 2001: Un nuovo bronzetto figurato indigeno da Castiglione (Ragusa). In: Martinelli, M.C.– Spi‑ go, U. (eds.): Studi di Preistoria e Protostoria in onore di Luigi Bernabò Brea. Quaderni del Museo archeologico regionale emiliano “Luigi Bernabò Brea”, supplemento I, 331–338. Filip, J. 1936–1937: Popelnicová pole apočátek doby železné vČechách. Praha. Ferranti, F.– Quondam, F. 2006: La prima età del ferro in Sibaritide: una rassegna delle sepolture. In: Studi di Protostoria in onore di Renato Peroni. Firenze, 590–601. Frasca, M. 1992: Tra Magna Grecia e Sicilia: origine e sopravvivenza delle coppie ‑amuleto afigura umana. Bollettino d’ arte 76, 19–24. Gamba, M. 2011: Bronzetto raffigurante coppia abbracciata VIII–inizi del VII secolo a.C. In: Restituzioni. Tesori d’ arte restaurati XV. Catalogo della mostra. Venezia, 52–56. Garcia, D.– Vital, J. 2006: Dynamiques culturelles de l’âge du Bronze et de l’âge du Fer dans le sud ‑est de la Gaule. In: Vitali, D. (ed.): Celtes et Gaulois. L’Archéologie face à l’Histoire 2. La Préhistoire des Celtes. Actes de la table ronde. Bologna– Monterenzio, 28–29 mai 2005. Collection Bibracte 12/2. Glux ‑en ‑Glenne, 63–80. Gebhard, R.– Marzatico, F.– Gleirscher, P.eds. 2011: Im Licht des Südens: Begegnungen der antiken Kulturen zwischen Mittelmeer und Zentraleuropa. Ausstellungskatalog, Archäologische Staatssammlung München 2011. München. Givigliano, G.P.– Mollo, F. 2006: Stefanelli di Gerace. In: La Bibliografia Topografica della Colonizzazione greca in Italia e nelle isole tirreniche XIX. Roma– Pisa– Napoli, 655–660. Guggisberg, M. 2004: Keimelia. Altstücke in fürstlichen Gräbern diesseits und jenseits der Alpen. In: Gug‑ gisberg ed. 2004, 175–192. Guggisberg, M. ed. 2004: Die Hydria von Grächwil. Zur Funktion und Rezeption mediterraner Importe in Mitteleuropa im 6. und 5. Jahrhundert v. Chr. Internationales Kolloquium anlässlich des 150. Jahrestages der Entdeckung der Hydria von Grächwil, 12–13 Oktober 2001. Schriften des Bernischen Historischen Museums 5. Bern. Guggisberg, M.– Colombi, C.– Spichtig, N. 2013: Basler Ausgrabungen in Francavilla Marittima (Kalab‑ rien). Bericht über die Kampagne 2012. Antike Kunst 56, 62–71. Guilaine, J.– Verger, S. 2008: La Gaule et la Méditerranée (13e–8e siècles avant notre ère). In: Celestino, S.– Rafel, N.– Armada, X.‑L. (eds.): Contacto cultural entre el Mediterráneo y el Atlántico (siglos XII–VIII a.n.e.). La precolonización adebate. Madrid, 219–237. Guzzo, P.G. 1975: Paludi (Cosenza) località Castiglione. Necropoli dell’età del ferro. Klearchos 65–68, 97–177. von Hase, F.W. 1992: Etrurien und Mitteleuropa. Zur Bedeutung der ersten italisch ‑etruskischen Funde der späten Urnenfelder‑ und frühen Hallstattzeit in Zentraleuropa. In: Aigner Foresti ed. 1992, 235–266. Kilian, K. 1964: příspěvek do diskuse. In: Santuari in Magna Grecia. Atti del quarto Convegno di studi sulla Magna Grecia, Taranto– Reggio Calabria 11–16 ottobre 1964. Napoli, 92–99. 139LUCILLA BARRESI– JAN KYSELA Kleibrink, M. 2000: Early Cults in the Athenanion at Francavilla Marittima as Evidence of aPre ‑colonial Circulation of Nostoi ‑stories. In: Krinzinger, F. (ed.): Die Ägäis und das Westliche Mittelmeer. Akten des Symposium. Wien 1999, 165–185. Kleibrink, M. 2006: Oenotrians on the Timpone della Motta (Lagaria) at Francavilla Marittima near Sybaris. ANative Proto -urban Centralised Settlement. London. Kleibrink, M. 2009: La dea e l’eroe. Culti sull’acropoli del Timpone della Motta aFrancavilla Marittima, presso l’antica Sybaris. In: Atti della VII Giornata archeologica francavillese. Castrovillari, 1–22. Kleibrink, M. 2010: Parco archeologico “Lagaria” aFrancavilla Marittima presso Sibari. Rossano. Kleibrink, M.– Weistra, E. 2013: Una dea della rigenerazione, della fertilità e del matrimonio. Per una ricostruzione della dea precoloniale della Sibaritide. In: Delia, G.– Masneri, T. (eds.): Sibari. Archeologia, Storia, Metafora. Castrovillari, 35–55. Kleibrink, M. vtisku: Bride Ritual in aAarginal Landscape. Musaion. Kruta, V.– Lička, M. eds. 2004: Celti dal cuore dell’Europa all’Insubria. Catalogo della mostra. Varese 2005. Paris. Kysela, J. 2014: Boemia ed Italia tra il IV ed il Isecolo a.C. In: Barraletal. eds. 2014, 341–352. La Rosa, V. 1989: Le popolazioni della Sicilia. Sicani, Siculi, Elimi. In: Pugliese Carratelli, G. (ed.): Italia omnium terrarum parens. Milano, 1–110. Lo Schiavo, F. 1984: Francavilla Marittima: Le fibule di bronzo. In: Atti e Memorie della Società Magna Grecia XXIV–XXV, 111–156. Marino, D. 2008: Prima di Kroton. Dalle comunità protostoriche alla nascita della città. Crotone. von Merhard, G. 1942: Donauländische Beziehungen der früheisenzeitlichen Kulturen Mittelitaliens. Bonner Jahrbücher 147, 1–90. Nijboer, A. 2006: Coppe di tipo Peroni and the Beginning of the Orientalizing Phenomenon in Italy during the Late 9th century BC.In: Studi di protostoria in onore di Renato Peroni. Firenze, 288–304. Novák, M. 2008: Osídlení kultury lužických popelnicových polí vJaroměři. Rigorózní práce, Ústav archeologie amuzeologie FFMU. Brno. Novák, M. 2011: Sídliště zmladší doby bronzové apozdní doby halštatské vJaroměři. Archeologie východních Čech 2, 43–89. Orsi, P.1915: Piccoli bronzi e marmi inediti nel Museo di Siracusa. Ausonia VIII, 44–52. Pasqui, A. 1888: Territorio di Sibari. Scavi della necropoli di Torre del Mordillo nel comune di Spezzano Albanese. Notizie degli scavi di antichità 1888, 239–268, 462–480, 575–592, 648–671. Peroni, R.1979: Osservazioni sulla cronologia della prima età del ferro nell’Italia continentale. In: Bianco Peroni, V. (ed.): Irasoi nell’Italia continentale. Prähistorische Bronzefunde VIII/2, 190–200. Quondam, F. 2009: La necropoli di Francavilla Marittima tra mondo indigeno e colonizzazione greca. In: Prima delle colonie. Organizzazione territoriale e produzioni ceramiche in Basilicata e in Calabria settentrionale ionica nella prima età del Ferro. Atti delle giornate di studio di Matera 20–21 novembre 2007. Venosa, 139–178. Sankot, P.2009: The Oldest Italian Brooches in Bohemia. In: Cooney, G.– Becker, K.– Coles, J.– Ryan, M.– Sievers, S. (eds.): Relics of Old Decency: Archaeological Studies in Later Prehistory. Festschrift for B. Raftery. Dublin, 317–321. Sankot, P.2014: Les rapports entre l’Italie du Nord et la Bohême à l’époque de Hallstatt et au début de La Tène. In: Barraletal. eds. 2014, 311–326. Schauer, P.ed. 1998: Archäologische Untersuchungen zu den Beziehungen zwischen Altitalien und der Zone nordwärts der Alpen während der frühen Eisenzeit Alteuropas. Ergebnisse eines Kolloquiums in Regensburg 3.–5. November 1994. Regensburger Beiträge zur prähistorischen Archaölogie 4. Bonn. Schránil, J. 1928: Vorgeschichte Böhmens und Mährens. Leipzig. Shefton, B. 1995: Leaven in the Dough: Greek and Etruscan Imports North of the Alps– the Classical Period. In: Swaddling, J.– Walker, S.– Roberts, P.(eds.): Italy in Europe: Economic Relations 700 BC–AD 50. British Museum– Occassional Paper 97. London, 9–44. 140 STUDIA HERCYNIA XIX/1–2 Sklenář, K. 2014: Pravěká araně středověká archeologie vdějinách Národního muzea. Fontes Archaeologici Pragenses 40. Praha. Sklenář, K. 2015: Stradonice před “Stradonicemi” Josefa Ladislava Píče. Archeologie ve středních Čechách 19, 7–82. Spadea, R.1992: Per una carta archeologica del territorio di Crichi in provincia di Catanzaro. Atti e Memorie della Società Magna Grecia III/1, 185–193. Stoop, M.W. 1979: Note sugli scavi sul santuario di Athena sul Timpone della Motta (Francavilla Marittima‑ ‑Calabria) 1–2. BABesch 54, 77–97. Stoop, M.W.– Pugliese Carratelli, G. 1966: Tabella con iscrizione arcaica. Atti e memorie della Società Magna Grecia VI ‑VII, 14–21. Taliano Grasso, A. 2000: La Sila Greca. Atlante dei siti archeologici. Gioiosa Jonica. Trefný, M. 2014: Boemia e Italia settentrionale nel VI–Vsec. a.C. Nuovi dati e prospettive della ricerca. In: Barraletal. eds. 2014, 327–339. VallicelliM.C. 2013: Venuti da molto lontano. Le importazioni. In: Gamba, M.– Gambacurta, G.– Ruta Serafini, A.– Tiné, V.– Veronese, F. (eds.): Venetkens. Viaggio nella terra dei veneti antichi. Catalogo della mostra, Padova 2013. Venezia, 260–277. Venclová, N. ed. 2008: Archeologie pravěkých Čech 6. Doba halštatská. Praha. Venclová, N. ed. 2014: The Prehistory of Bohemia 5. The Early Iron Age– the Hallstatt Period. Praha. Verger, S.– Pernet, L. eds. 2013: Une odyssée gauloise. Parures des femmes à l’origine des premiers échanges entre la Grèce et la Gaule. Arles. Vokolek, V. 1993: Počátky osídlení východních Čech. Hradec Králové. Vokolek, V. 1999: Východočeská halštatská pohřebiště. Pardubice. Vokolek, V.– Sankot, P.2001: Ein neuer Blick auf den frühlatènezeitlichen Fund in Jaroměř. Archeologické rozhledy 53, 236–255. Walters, H.B. 1899: Catalogue of Bronzes, Greek, Roman and Etruscan, in the Department of Greek and Roman Antiquities, British Museum. London. Zancani Montuoro, P.1966: Coppie dell’età del ferro in Calabria. Klearchos 29–32, 197–224. Zancani Monturo, P.1971: Necropoli di Macchiabate. Atti e memorie della Società Magna Grecia XI–XII (1970–1971), 9–33. Zancani Monturo, P.1983–1984: Tomba T. 57. Atti e memorie della Società Magna Grecia. Nuova serie XXIV– XXV, 12–18. afigural PEndant froM JaroMěř (diStr. náCHod, EaStErn BoHEMia) The present paper discusses an artefact kept in the National Museum in Prague under the inventory number H1‑105613 (Fig. 1; Pl. 4/1; Cat. n° 1). The bronze object has the form of two human figures– male and female– embracing each other around shoulders (Cat. n° 1) while their spare arms rest on their hips, making up two lateral suspension loops. The artefact can therefore be described as apendant. The object comes from the collection of Štěpán Berger. The first notice of the artefact is from 1898 when it together with the entire collection came down to the National Museum. It is described in apreliminary catalogue sketched at this occasion as “Jaroměř– bronze double figurine”. No find circumstances are known apart from the mention of the town of Jaroměř, and even this cannot be taken as an indisputable proof that the pendant was actually discov‑ ered in this municipality in north eastern Bohemia. 141LUCILLA BARRESI– JAN KYSELA The Czech scholars trying to account for this unusual artefact were mostly discussing whether it was to be ascribed to the late Hallstatt (Vokolek– Sankot 2001, 252; Venclová ed. 2008, 93, Tav. 7:5; Venclová ed. 2014, 101, Pl. 7:5; Novák 2011, 61) or Late La Tène period (Kruta– Lička 2004, 155; Čižmář 2012). Its alochothonous origin was only suggested once and rather timidly (Novák 2011). Identical bronze pendants depicting an embraced human couple are, however, charac‑ teristic of Early Iron Age southern Italy (cf. Zancani Montuoro 1983–1984, 15; Kleibrink– Weistra 2013, 43; Kleibrink vtisku; Barresi– Kysela vtisku). The catalogue of these pen‑ dants known to us counts 39 entries including the one said to be from Jaroměř. Out of these, 31 pendants (Cat. n°s2–32) come from Calabria and– in much smaller quantities– eastern Sicily; one item (n° 31) was unearthed in Este in the Veneto (Fig. 3). Other finds (including the Jaroměř piece) lack areliable find context (Cat. n°s1 and 34–39). The pendants fall into two types (Fig. 2; Kleibrink 2009, 12–13; Kleibrink– Weistra 2013, 35–44; Kleibrink vtisku; Brocato– Taliano Grasso 2011, 148–150). M. Kleibrink considers the much rarer type Ato be the prototype of the type B. The Jaroměř pendant not only fits very well the general characteristics of the type B but also is almost identical with two pendants from the sanctuary of „Casa delle tessitrici“ in Francavilla Marittima (Cat. n°s6–7). The find contexts including numerous burials permit us determine the chronology of the pendants with agood degree of certainty. The Calabrian finds from reliable contexts all date to the 9th–8th c. BC Although some of the Sicilian pieces come from certain 4th–3rd c. contexts, their secondary deposition is not improbable and the Early Iron Age date of the entire class is therefore highly probable. The unusual concentration of finds in Francavilla Marittima (Cat. n°s2–9) hints at aparticular status of this site. According to M. Kleibrink, Francavilla was the production center of the type B pendants (Kleibrink– Weistra 2013, 40). The scene depicted in the pendants is probably that of ahieros gamos or sacred union of two divinities, whose significance lies in the domain of natural powers and fertility, with possible connotations concerning death and resurrection (Zancani Montuoro 1966, 221; Frasca 1992, 19; Kleibrink 2009, 8–9; Brocato– Taliano Grasso 2011, 150; Brocato– Caruso 2011, 62; Kleibrink– Weistra 2013, 37; Kleibrink vtisku). This is partly supported by the find con‑ texts including female graves and the sanctuary of afemale divinity in Francavilla Marittima. Although the identification of the Jaroměř figurines with the Calabrian pendants is beyond any doubt, it is difficult to decide if Jaroměř might be its actual findplace or not. Jaroměř counts among the most significant settlement cores in the late Bronze and early Iron Ages eastern Bohemia (Vokolek 1993, 49; Novák 2008). In the time of the pendant’sproduction (9th–8th c. BC, i.e. Ha B2–3) contacts between cen‑ tral Europe and the Mediterranean are rather rare and irregular. Although certain types of artefacts, common for both the Mediterranean and central Europe (Bouzek 1997, 96; Chaume 2004), make it clear that the two worlds knew about each other, actual Italic imports become more common only in the 6th c. BC.Moreover, the occasional italic objects which make their way across the Alps in the 9th–8th c. BC are of Etruscan or north Italian origin (Delpino 1998; von Hase 1992) while those from southern Italy are more common in southern France (Gui‑ laine– Verger 2008, 232–233). Nevertheless, eastern Bohemia makes several exceptions from these rules. Apart from some intriguing similarities of local material culture with that of the Este culture, there are also two finds of early italic brooches (Sankot 2008), one of which– afibula ad arco semplice– come just like the antropomorph pendant from the Berger collection and is said to have been found in Jaroměř (Obr.4, Pl. 4/3). Unlike the figurine, however, the brooch is of central or north Italian origin and, just like for the figurine, there is no proof that the provenance corresponds really 142 STUDIA HERCYNIA XIX/1–2 with its findplace (many italic fibulae said to have been discovered in France were in reality brougth from Italy in the 19th century as antiquities (Adam A.M. 1992; Guilaine– Verger 2008, 230–232). The presence in asingle Bohemian municipality of two artefacts produced contemporarily in two different parts of Italy make their interpretation more complex rather clearer. In the light of our knowledge of the trasalpine relations during Ha B, however, even if the pilgrimage of the two objects over the Alps to Jaroměř took place still in the 9th–8th c. BC it was only an isolated (and relatively insignificant) event. It remains still very possible, that the pendant was actually brought back from Italy sometime in the 19th century as asouvenir and then accidentally passed for an authentic find from Jaroměř. The evidence on our disposal does not permit us decide for either of these explantions. Lucilla Barresi Ústav pro klasickou archeologii, FF UK Celetná 20, CZ‑11000, Praha 1 [email protected] Jan Kysela Ústav pro klasickou archeologii, FF UK Celetná 20, CZ‑110 00, Praha 1 [email protected] 296 STUDIA HERCYNIA XIX/1–2 Pl. 4/2: Taxační seznam Bergerovy sbírky. Archiv NM Praha. Pl. 4/2: The preliminary catalogue of the Berger collection. Archive NM Prague. Pl. 4/1: Antropomorfní závěsek domněle pocházející zJaromě‑ ře. NM Praha. Foto J. Kysela. Pl. 4/1: The antropomorph pendant allegedly provenant from Jaroměř. NM Prague. Photograph J. Kysela. Pl. 4/3: Skicář A. Stockého. Vpravo dole dvojfigurka slokalisací „Častolovice“; dole vlevo jaroměřská oblouková spo‑ na. Archiv NM Praha. Pl. 4/3: A. Stocký’ssketchbook. Bottom right the double figurine with prove‑ nance from Častolovice; bottom left the fibula ad arco semplice from Jaro‑ měř. Archive NM Prague. Pl. 4/4: Fotokarta J. Böhma uvádějící původ závěsku zČasto‑ lovic. Archiv AVČR. Pl. 4/4: Aphotograph of the pendant by J. Böhm with pro‑ venance from Častolovice. Achives of the Academy of sciences of the Czech Republic.