Ivana BOHÁČOVÁ — Jaroslav PODLISKA a kol., Průvodce pražskou archeologií. Památky známé, neznámé i skryté, Praha 2017
Abstract
234
Full text
234 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2019 Ivana BOHÁČOVÁ— Jaroslav PODLISKA akol., Průvodce pražskou archeologií. Památky známé, neznámé iskryté, Praha, Archeologický ústav Akademie věd České republiky v. v. i.; Národní památkový ústav, 2017, ISBN 978-80-87365-97-7 (Archeologický ústav AV ČR), 978-80-7480-091-7 (Národní památkový ústav). Archeologie vpražské památkové rezervaci přinesla vposledních zhruba třech desítkách let nebývalé množství nových či korigující zjištění kvývoji této rozsáhlé sídelní aglomerace, jedné znejvýznamnějších minimálně ve střední Evropě. Za tímto zvýšeným informačním progresem stojí pochopitelně narůstající stavební aktivita rozvíjející se vcentru města od 90.let minulého století. Neznamená to pochopitelně, že by období do roku 1989 přineslo jen málo zjištění. Archeologické aktivity po sametové revoluce se ale neodlišují pouze vyšší kvantitou (ba ikvalitou výzkumu vsouvislosti srozvojem různých nedestruktivních metod), ale také po organizační stránce, kdy do archeologické oblasti azáchranných výzkumů velkou měrou zasahují také komerční specializovaní instituce. Vývoj vminulých letech tak připravil vhodnou situaci pro vznik právě takové knihy, která prezentuje závěry jak starších, tak novějších archeologických výzkumů (azkoumaných objektů) na území Prahy— nejen památek notoricky známých, ale často itěch, které jsou cele prezentovány poprvé právě zde. Ksestavení takto široce rozprostřené monografie byl samozřejmě zapotřebí rozsáhlý autorský tým pod vedením Ivany Boháčové aJaroslava Podlisky— vobou případech archeologů vdobrém slova smyslu srostlých spražským prostředím. Ti ovšem jakožto editoři (azároveň autoři nemalé části jednotlivých hesel) dali dohromady vizuálně velmi zajímavou aobsahově kompaktní knihu. Po stručném úvodu, kde jsou vysvětleny důvody anačrtnut obsah představované publikace, následuje několik uvozujících statí, které čtenáře vhodným způsobem zasvěcují do prostředí pražské archeologie. Stručně jsou tu představeny metody apostupy práce archeologa vurbánním prostoru, specifika takové práce arovněž využívání moderních technologií při tomto zkoumání. Následují tři kapitoly zabývající se minulostí pražského archeologického výzkumu azakončené výkladem vztahujícím se ksoučasnosti pražské archeologii, jejím specifikům ataké výzvám, před nimiž vsoučasné době stojí. Celá kniha je členěna do šesti geografických kapitol, vjejichž rámci jsou potom vybrané památky sledovány— jde tu tak očásti historických pražských měst (Hradčany, Malá Strana aokolí, Staré Město aJosefov, Nové Město, Vyšehrad aokolí) ajednak území Velké Prahy. Celkově se tu setkáváme stakřka osmi desítkami jednotlivých hesel, znichž nejvíce, zpochopitelných důvodů, se koncentruje na Staré Město pražské aMalou Stranu aokolí. Nejméně je jich, opět zobjektivních příčin, včásti věnované Vyšehradu. Chronologický rozptyl sledovaných památek je značný asahá vpodstatě od pravěkých stop osídlení až k19.století. Navíc dlužno dodat, že řada zkoumaných objektů (či obecně archeologických situací) prokazuje značnou kontinuitu užívání, takže je možno řadit je do velmi rozsáhlého chronologického rámce. Přesto je ale zřejmé, že jádro výkladu spočívá ve středověkém období, byť autoři usilovali oto, aby vrámci historického popsání jednotlivých zkoumaných objektů výklad pokrýval skutečně kompletní osudy dané památky, což se téměř vždy podařilo. Tomáš Velička OPEN ACCESS
TOMÁš vELIčKa 235 Každý zjednotlivých celků (tedy původních měst) je uvozen popsáním osudů té které části ze sídelně-historického, architektonického, ba ihistorického hlediska, který má snahu pokrýt celé dějinné spektrum vývoje. Poté již následují jednotlivá hesla. Jejich výběr je vskutku velmi pestrý— četně jsou tu zastoupeny sakrální památky (včetně mnoha zaniklých objektů, ba itěch, které se skrývají vzákladech mladších— často rovněž kostelních— staveb)— tedy kostely, kaple akláštery, stranou nezůstávají ani synagogy; přicházejí tu ipohřebiště, nebo některé pražské mosty. Setkáváme se tu pochopitelně rovněž směšťanskými domy, dvorci, ale také shradišti apod. Vedle toho ale čtenář vknize nalezne ipamátky jiného druhu související suličním provozem, zaniklé pražské ostrovy apozůstatky jiných drobných objektů. Každý záznam se sestává jednak znastínění historie daného objektu, rekonstruované pochopitelně především na základě písemných pramenů, po němž následuje popis příslušné archeologické situace. Velmi silnou stránkou knihy je, jak již naznačeno, její bohatý obrazový amapový doprovod. Ten knihu činí nejen vizuálně atraktivní ipro širší čtenářskou obec, ale především umožňuje velmi návodné představení jednotlivých památek. Hojně jsou tu zastoupeny různé pražské veduty, či jejich výřezy (často sgrafickým zdůrazněním pojednávaného objektu). Pokud jde omapy, jsou tu prezentovány jak výřezy zindikačních skic, tak také moderní rekonstrukční mapy. Vše ještě doplňují hojné historické fotografie, či dobové kresby (používané především uzaniklých sakrálních staveb), snímky aktuálního stavu avneposlední řadě povedené moderní hmotové rekonstrukce. To vše tvoří dohromady skvěle souznějící celek mající vysokou odbornou úroveň textu, avšak neztrácející ze zřetele ani rovinu skutečného průvodce, jak ostatně prozrazuje ititul knihy. Vzáhlaví každého záznamu se objevují piktogramy charakterizující vzákladních rysech typ apřístupnost dané památky, její adresu ataké QR kód. Závěr záznamu zase čtenáře— azároveň návštěvníka pražských měst— poučí opřístupu (včetně spojení pražskou hromadnou dopravou) kdaným památkám. To vše je ale doprovázeno odkazem na odbornou literaturu, jejíž plnou citaci nalézáme vbibliografické příloze vzávěru. Výklad jednotlivých hesel doplňují velmi ústrojně zařazené kapitolky týkající se jednotlivých problémových okruhů, které jednotlivá hesla naznačují, ale neboť se týkají většího množství objektů, jevilo se jako vhodné připojit do obsahu knihy itakto koncipovaný výklad. Vztahuje se například kpražským románským domům, městskému opevnění, zaniklé architektuře kostelů aklášterů, ale také kcestám vpražském souměstí či projevům některých řemesel. Osvěžujícím dojmem působí také zařazení památek mimo samotné pražské centrum, kde ať už vminulosti, nebo aktuálně probíhají zajímavé archeologické výzkumy, které prozrazují leccos opražském zázemí vraném středověku. Knihu vzávěru doplňují krátké biogramy významných pražských archeologů, slovníček odborných pojmů adalší části, které dnes již považujeme za samozřejmost (rejstříky, seznam literatury apramenů, použité zkratky aanglické resumé). Rozsáhlému autorskému kolektivu se podařilo dát dohromady zajímavý hybrid— spojit vysokou kvalitu odborného výkladu (doprovozeného vhodně zvolenou obrazovou ajinou dokumentací) ajakýmsi bedekrem po vybraných pražských památkách. Konečný rezultát je jednoznačným úspěchem avlastě iurčitým vědomým navázáním OPEN ACCESS
236 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2019 na obdobný projekt realizovaný vnedávné době— Archeologický atlas Čech. Vúvodu oba editoři zmiňují dosavadní nedostatečnou prezentaci archeologických výzkumů (ajejich závěrů) širší veřejnosti, neboť stím je spojeno nebezpečí nevědomosti, které již tolikrát stálo uzničení řady památek. Představovaná kniha je ovšem skvělým příkladem takovéto prezentace— aniž by ovšem slevovala zodborné úrovně. Výklad je ale vknize podán pokud možno stravitelnou formou, ovšem bez módního podbízení či nepatřičných simplifikací, což dává knize výborné předpoklady pro její recepci iuširšího okruhu zájemců. Tomáš Velička Tematické číslo francouzské revue pro 17.století věnované Slezsku Není úplně běžné, aby renomovaná francouzská revue věnovaná 17.století zasvětila tematické číslo problematice jedné země České koruny, totiž Slezsku.1 Jeho editoři, známí historikové znalí češtiny astředoevropských poměrů, Olivier Chaline aNicolas Richard, byli motivováni snahou představit západoevropskému frankofonnímu publiku tento velmi složitý avceloevropské perspektivě takřka neznámý region (respektive slezská vévodství, číslo je nadepsáno Les duchés de Silésie au XVIIe siècle). Zdůraznili přitom zejména jeho právní ateritoriální složitost (tak již vúvodu), ale ináboženská specifika. Autoři poskytli základní bibliografii (kde jsou zastoupeny idůležité tituly české apolské, převládají ovšem práce německé) achronologický přehled, poměrně cenné jsou imapy (dost obtížné je ovšem najít jméno jejich autora aponěkud nešťastná se mi jeví volba německých místních názvů vjejich legendě), které ukazují proměny Slezska mezi začátkem 17.azačátkem 18.století, sdůrazem na složitou strukturu tamních knížectví. Úvodní studie sice nepopírá náležitost Slezska kČeské koruně apoměrně obratně zdůrazňuje charakter země na pomezí různých vlivů, na pomezí Svaté říše římské, polských ačeských území, vychází ale především zněmecké literatury, často istarší. Když cituje prameny (ovšem spíše ze starých tisků, rešerše vnevydaných pramenech tu ke slovu vlastně nepřichází), činí tak ve francouzštině, bez uvedení originálu aautora překladů. Nad složitými slezskými dějinami je nadhled nezbytně nutný— zde však hraničí isomyly apovrchností. Např.roku 1945 určitě nepřišli polští obyvatelé do Slezska jen zvýchodních oblastí zabraných Sovětským svazem (ale také zoblasti Velkopolska), příslušnost slezských knížectví kČeské koruně se nedatuje až rokem 1335 (opomíjí se přemyslovský vliv ve Slezsku). Jen srozpaky mohu přijmout citování práce Normana Daviese jako referenční kdějinám Vratislavi.2 Slezsko je tu představeno vpodstatě jako samostatná země, vazba na Českou korunu se spíše opomíjí (např.slezský Majestát je vylíčen jako by sám osobě), výběr literatury je dost naho1 XVIIe siècle. Revue publiée par la Société dʼÉtude du XVIIe siècle ave cle concours du C.N.L., Octobre 2016, No 273, 68e année, no 4. 2 Norman DAVIES— Roger MOORHOUSE, Microcosmos, Portrait of aCentral European City, Londres, Jonathan Cape, 2002. OPEN ACCESS