Karel Klostermann panoramatický

Karel Klostermann panoramatický Michal Topor Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Ústav české literatury akomparatistiky [email protected] Kniha Karel Klostermann azrod Šumavy je kopií výstavního projektu. Když také autoři Veronika Faktorová aMichal Hořejší vúvodu svou práci definují, vztahují ji primárně právě kputovní expozici: „Svou výstavou chceme Klostermanna vrátit zoblasti ideologie do oblasti interpretace“ (s.17). To je ovšem ambice poněkud paradoxní; vždyť způsob, jímž se autoři se svým tématem vyrovnávají, jako by velký prostor pro „interpretaci“ neskýtal, alespoň pokud se zdráháme připustit, že si lze vtom směru vystačit súvodním nástinem ajeho následným rozptylem v„panelových“ variacích (občasné repetice působí poněkud vemlouvavě), jimiž jsou provázeny soubory reprodukcí avýřezů zKlostermannových ajiných textů. Autoři jsou nicméně přesvědčeni, že nabízejí nejen „interpretace alternativní“ (není zřejmé vůči čemu, snad jde itady oonu tajemnou „oblast ideologie“, zníž prý spisovatele vymaňují), nýbrž že zároveň otevírají „fenomén Karla Klostermanna novým výkladům“ (tamtéž). Ruku vruce spředstavou, že tento „fenomén“ vytrvale formativně prostupuje „představu oprostoru Šumavy“ (nepřeexponovávají tu ale „Klostermannovu“ moc?), mají také za to, že jsou svou intervencí sto „rozvolnit pohled na historii pohoří vkontextu současné správy celého regionu“ (tamtéž). To, že autoři Klostermanna chtějí ukázat jako „zvláštní kulturní iliterární fenomén […], kněmuž se poutá řada dobových jevů“ (tamtéž, s.18), tu de facto znamená naprostou převahu ilustrativní kontextualizace— na úkor důkladnějších forem četby akomentáře (ijako žánru zprostředkování). Svou pozici vpomyslném rozmezí možného (literárně)historiografického diskurzu autoři ostatně— vsouvislosti sdeklarovaně posíleným interesem okontexty „populární četby“ a„záměrné orientace literárního provozu na komerční cíle“— vymezují takto: „Posouváme se […] hluboko za hranice pouhé reprezentace života adíla Karla Klostermanna. Spisovatel ajeho tvorba je pro nás literárním polem, vněmž dochází ketablování role autora ajeho postupné kanonizaci“ (tamtéž; zvýraznil M.T.). Důraz na Klostermannův význam v„reprezentaci Šumavy“ poté rozvíjejí tezí, že ke „Klostermannově Šumavě lze […] přistupovat jako kprostředku archeologie poznání“, protože vsobě „skrývá […] mnoho významových vrstev, které jsou vydatným zdrojem našich kulturních představ, stereotypů iinstitucí“ (tamtéž, s.19). Tradiční (filologickou) hermeneutiku centrovanou kliterárnímu textu střídá hermeneutika rolí a(setrvalého, až knynějšku jdoucího) účinku. Kniha bezpochyby oplývá velkorysým vizuálem, počínaje zvláštním řešením hřbetu, sympaticky obnažujícím sešitost aslepenost nosiče, signalizujícím snad OPEN ACCESS 202 SLOVO A SMYSL 44 i určitou vnitřní fragmentárnost, odpovídající naprosté dominanci obrazu. Textový iobrazový materiál je rozčleněn do několika kapitol arámován mezititulky: Karel Klostermann— záruky paměti Šumavy; Mezi divočinou azánikem; Les věčného rozpadu; Populární spisovatel; Kniha jako zboží; Čtenáři ajejich autor; Vzhůru na Šumavu; Český nebo německý spisovatel? aPohřeb národního spisovatele abásníka Šumavy. Tedy postupně: Klostermann nabyl ve vztahu k„Šumavě“ pověsti znalého apřesného archiváře zaniklého světa, ajeho texty byly astále jsou tímto prizmatem— tj.svazbou ktéto pověsti, tedy po způsobu určité schematizace, ba klišé, ataké bez rezervy, jež by odpovídala původní literárnosti— čteny aijinak (mimoliterárně) používány, adaptovány (bylo by však dobré počítat také smožností, že dříve idnes mohli „Šumavou“ procházet ilidé naprosto Klostermannovou vizí nedotčení). „Šumava“, již Klostermann stvořil, je přitom specifická: je to nehostinný, náročný prostor, vydaný rozpadu: krizi enviromentální, ekonomické isociální. První ztěchto rovin (sugesci definitivní lesní katastrofy) autoři mají potřebu rozrušit poukazem kfaktické (zjištěné) cykličnosti podobných „disturbancí“.— Poté již následují logiku původního spektáklu ajeho popularity. Upozorňují na časovou provázanost Klostermannova literárního gesta ajeho úspěchu smezinárodní poetikou a„boomem“ dobrodružného čtiva (vpřípadě úryvků zněkolika recenzí provázejících vletech 1893–1895 Klostermannovy texty atributem brakovosti, příslušnosti kžánru „krvavého románu“, by bylo dobré přihlédnout ksouznění těchto soudů svyhraněnými nároky modernistické kritiky různého zaměření; je otázka, jestli platily pro „dobovou kritiku“ /s. 103/ vůbec); detekují důležitý faktor ve strategické (aproducentsky naléhavé), koordinované péči, již Klostermannovým pracím věnoval nakladatel J.R.Vilímek, aiobecněji ozřejmují, kterak „zbožní“ trajektorie přesahovala apřesahuje zliterární, knižní sféry ido dalších oblastí komodifikace. Návazně na to autoři ve vybraných projevech evokují různorodou scenérii, vjejímž rámci byl— za spisovatelova života (také jím samotným) ipo jeho smrti— povzbuzován, utvářen audržován „těsný vztah“ čtenářů kjeho dílu iosobě (tamtéž, s.126). Jako souběžný aspekt či efekt onoho „těsného vztahu“ atradované „šumavské“ auratičnosti je poté črtána „Klostermannova“ role vrozvoji pošumavského turismu, ivté souvislosti je následně nastoleno téma spisovatelova češství či němectví, resp.jeho zvláštně příčného situování arole vleckdy vyhroceném diskurzu národnostních pozic, jako speciální moment této „hry značení“ je vylíčeno velkolepé Klostermannovo plzeňské pohřbívání. Shrnuto, neboli kruhem: úvodní výhrady především měly poukázat na určité (místy idrobně velikášské) rysy výchozího sebevymezení. Prvotně výstavní formát ajeho para-kniha ale jistě nemohly obejít zákon kýžené aočekávané úspornosti, modelovosti, tezovitosti, (instrumentalizující) ilustrativnosti, jakož iaktuálnosti, abereme-li knihu do ruky svědomím těchto podstatných zřetelů, lze výsledný celek bez rozpaků doporučit— jako dobrý, modelově spektrální úvodní krok do „klostermannovského“ světa. AD: Veronika Faktorová— Michal Hořejší: Karel Klostermann azrod Šumavy. Nakladatelství Jihočeské univerzity vČeských Budějovicích, České Budějovice 2023. 232 s. OPEN ACCESS