Deinstitucionalizace: domácí péče vs. ústavy?
Abstract
81
Full text
Deinstitucionalizace: domácí péče vs. ústavy? Marcela Malá, Igor tomeš Vsoučasném světě populace stárne, ato různou rychlostí podle míry vyspělosti jednotlivých států. Tento proces je patrný nejen vEvropě, ale ivUSA, Japonsku, Číně adalších vyspělých mimoevropských státech. Demografické stárnutí se po druhé světové válce stává výrazným fenoménem anárůst zrychluje v21. století. Podle zprávy OECD je stárnutí obyvatelstva vidět na zvyšování poměru obyvatel ve věku 65 avíce na obyvatele ve věku 20–64 let. Vroce 2000 byl vzemích Evropské unie tento poměr téměř 30 % aočekává se jeho nárůst vroce 2025 na 40 % avroce 2050 dokonce na 55 %. Věková skupina 2000 2015 2030 2050 2015 2030 2050 2000 2015 2030 2050 Absolutní počet (vmil.) Index (2000 = 100) Podíl vpopulaci (%) 0−14 150 120 113 106 80 75 70 18,6 15,0 14,5 14,7 15−64 546 549 493 414 101 90 76 67,5 68,6 63,4 57,7 65+ 112 132 172 198 117 153 176 13,9 16,4 22,1 27,6 Celkem 808 801 778 718 99 96 89 100,0 100,0 100,0 100,0 Tabulka 1:Vývoj hlavních věkových skupin vEvropě, 2000–2050 Zdroj: autoři Díky růstu ekonomiky, životní úrovně anevídanému pokroku vmedicíně se zlepšuje kvalita života, prodlužuje se délka života, přibývá stoletých lidí. Olga Starostová zInstitutu důstojného stárnutí Diakonie ČCE na konferenci vHradci Králové (2017) seznámila přítomné svýsledky jejich průzkumu akonstatovala, že zatímco lidé se dožívají sedmdesátých let ve zdraví, pracují asportují, lidé v80+ se vpolovině případů potýkají sdemencí ajsou křehcí, přichází období snížené soběstačnosti, přesto si přejí setrvat doma avyhledávají pomoc rodiny. Roste počet lidí 90+ astoletých, narůstá počet lidí sdemencí ase sníženou soběstačností arodiny ztrácejí kapacitu péče vdomácím prostředí. Přibývá počet osamělých starých lidí. Společnost se vrací ktradičnímu konceptu. Srůstem kvality života roste touha lidí setrvat co nejdéle ve svém přirozeném sociálním prostředí. Přibývá lidí, kteří se vyššího věku dožívají zdraví achtějí setrvat vpracovním procesu. Přibývá lidí, kteří chtějí žít ve svém bydlišti azemřít doma. Přibývá však iosamělých starých lidí, kteří pohřbili svého partnera amnohdy ztratili kontakty se svými potomky. Na toto reaguje veřejná moc politikou deinstitucionalizace. Nahrazuje ústavní péči sociálními službami podporujícími setrvání starých lidí vjejich přirozeném prostředí. Jde osociální problém, především vsouvislosti sfinancováním důchodových systémů asrůstem veřejných sociálních nákladů spojených srůstem veřejné sociální péče. Stárnutí bude inadále významným demografickým trendem, narůstat bude iskupina tzv.velmi starých (oldold), kteří již mají své specifické potřeby, nemohou žít OPEN ACCESS
82 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 2/2017 sami, jsou závislí na pomoci apéči druhých osob. Ne všem mohou jejich problémy pomoci řešit ambulantní sociální služby, které jsou poskytovány sociálními službami „home care“. Inadále bude potřeba ústavní péče. Ústavní péče je stará instituce, stará jako evropská křesťanská civilizace. Nejvíce se rozšířila vminulých stoletích, zejména po válkách aepidemiích moru aneštovic, kdy obce řešily péči osociálně potřebné chudé různými formami ústavní péče. Zbídačení lidé neměli dost vysoké příjmy, aby si mohli ušetřit na péči ve stáří adůchod nestačil na pokrytí nákladů vdomácím prostředí. Dlouhodobá péče vústavech byla preferovánakomunistickým režimem, redistribuční systém potlačoval jakoukoliv snahu osoukromou aktivitu vdlouhodobé péči oseniory. Po devadesátém roce unás doznal značného posunu demokratický vývoj voblasti lidských práv. Rostoucí důraz na lidskou práci, zejména po vstupu do EU, podporuje právo na sociální začlenění, na setrvání ve vlastním sociálním prostředí. Dlouhodobá péče oseniory se pomalu odvrací od institucionálního modelu aambulantní podpoře setrvání ve vlastním domově. Směřování od podpory rezidenčních služeb kslužbám ambulantním je spojená srůznou finanční náročností. Upřednostňuje se komunitní model sociálních služeb asnahou je dlouhodobou péči deinstitucionalizovat. VČeské republice je deinstitucionalizace vnímána jako proces, ve kterém dochází kpřechodu od ústavní (institucionální) péče kpéči poskytované vpřirozeném prostředí. Vyhovuje se preferenci setrvat doma. Cílem je zkvalitnit život seniorům alidem se zdravotním postižením vbydlení aposkytovat podporu vpřirozeném prostředí. Aktuálně instituce suplují malometrážní bezbariérové byty. Je tedy načase zrušit ústavní péči? Veškerou péči oseniory přesunout do domácí péče? Dlouhodobou péči zcela deinstitucionalizovat? Snaha otransformaci sociálních služeb adeinstitucionalizaci je samozřejmě vývoj žádoucím směrem. Lidé by měli, pokud možno, co nejdéle zůstávat ve svém přirozeném prostředí aupřednostňována by měla být individuální péče vprostředí, které je opečovávanému blízké. Je ale namístě uvažovat odeinstitucionalizaci naprosté? Zbavit se veškeré institucionální péče oseniory? Vněkterých případech to možné není, problém zůstává uvážně nemocných osaměle žijících, bez rodinných vazeb apodpory, osob sdemencí, adalších podobných kategorií lidí, které se bez institucionální pomoci již neobejdou. Ani vnejvyspělejších státech není institucionální péče oseniory zcela nahrazena domácí péčí. Například vsousedním Německu je přibližně 2,4 mil. osob potřebujících dlouhodobou péči, znichž 31 % trvale využívá ústavní péči. Výhradně rodinnými příslušníky je ošetřováno 46 % osob a23 % osob kombinuje ambulantní služby sdomácí péčí. Koncem 90. let zrušili sociální ústavy vItálii apoté velmi rychle opět zavedli. Ukazuje se, že je nutné zachovat ústavy, ale specializované na určité kategorie seniorů. Institucionální péče je zachována ive státech skulturně tradičními velmi silnými rodinnými vazbami, například vRakousku či Polsku, kde je vsouladu stradicí dokonce více než 80 % dlouhodobé péče poskytováno rodinnými příslušníky. Ve službách dlouhodobé péče oseniory na území ČR se k31.12.2013 nacházelo 3 240 zařízení, která poskytovala sociální služby skapacitou celkem 81 183 míst. ZtoOPEN ACCESS
MaRCELa MaLÁ, IGOR tOMEŠ 83 hoto počtu je 491 domovů pro seniory, které poskytují služby 36 598 klientům, což je 45 % klientů všech zařízení. Stát je zřizovatelem 0,5 % zařízení skapacitou 1,1 % míst. Kraje poskytují 21,8 % zařízení skapacitou 45,9 % míst. Obce zřizují 15 % těchto zařízení scelkovou kapacitou 28,2 % acírkve jsou zřizovateli téměř pětiny zařízení (19,5 %), ale skapacitou pouze 9,2 %. Ostatní neveřejné církevní anecírkevní subjekty zřizují 43,7 % těchto zařízení, ale skapacitou pouze 15,5 %. KRAJ Celkem Věk klientů Podíly klientů ve věku 86+ na populaci ve věku 86+ vjednotlivých krajích (v%) –65 6−75 76−85 86−95 96+ celkem Česká republika 36 598 1 998 5 497 14 287 14 056 760 10,55 Hlavní město Praha 2 349 58 235 755 1 202 99 6,24 Středočeský kraj 4 901 260 833 1 929 1 781 98 12,23 Jihočeský kraj 2 879 191 385 1 153 1 098 52 14,05 Plzeňský kraj 1 730 134 269 664 634 29 9,19 Karlovarský kraj 825 61 221 302 230 11 7,53 Ústecký kraj 3 600 141 586 1 524 1 296 53 15,23 Liberecký kraj 936 44 140 352 380 20 6,97 Královéhradecký kraj 2 288 136 286 898 916 52 12,14 Pardubický kraj 2 054 115 297 856 745 41 11,37 Vysočina 2 171 130 324 879 798 40 12,27 Jihomoravský kraj 2 994 123 373 1 167 1 253 78 7,58 Olomoucký kraj 2 492 215 381 921 926 49 11,03 Zlínský kraj 2 707 126 425 1 138 975 43 12,59 Moravskoslezský kraj 4 672 264 742 1 749 1 822 95 12,98 Tabulka 2:Počty obyvatel domovů pro seniory podle věku akrajů, 2013 Zdroj: autoři Pro porovnání klientů, kteří žijí vdomácí péči, bylo k31.12.2013 celkem 146 336, znich celkem 53 761 že a92 575 mužů. Klientů domácí zdravotní péče, kteří dosáhli věku 65 let avyššího, bylo vČeské republice 117 296, což představuje 80 %. Počet agentur, které tuto domácí zdravotní péči poskytovalo, bylo celkem 428, ztoho obecních 23, jiných právnických osob 136, fyzických osob 192 acírkví 75. Pro domácí péči je potřeba dostatečná kompenzace finančních ztrát osob, které pečují oseniory vdomácí péči azároveň komunitní přístup kplánování arealizování potřebných služeb na jedné straně ana straně druhé široké zapojení obyvatel do preventivních programů. Je potřeba mít vybudovanou širokou síť služeb, jejichž dostupnost stále zaostává, chybí služby pro nejstarší skupinu seniorů. Vhodné by bylo rozOPEN ACCESS
84 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 2/2017 šířit ambulantní služby jako služby pomoci vdomácnosti, ambulantní rozvoz jídla, pečovatelskou službu, zdravotnickou službu, půjčování pomocných předmětů adalší. Co se týká dlouhodobé péče vústavech, problém je zejména vnedostatku kvalifikovaného personálu, astím spojená hrozba poklesu kvality péče, nízké ohodnocení pracovníků, slabý image pečovatelských povolání. Akutně je třeba řešit iotázku financování dlouhodobé péče. Lidé by měli převzít odpovědnost za svou budoucnost ana stáří se umět připravit. Například vNěmecku jsou zavedeny relativně samostatné pokladny dlouhodobé péče (Pflegekassen) avybírá se pojistné na sociální pojištění dlouhodobé péče sparitní sazbou 1,025 % ze mzdy (bezdětní zaměstnanci platí zvýšenou sazbu 1,275 % ze mzdy). Služby dlouhodobé ústavní péče pro seniory bude potřeba zachovat zejména pro těžce nemocné seniory, na jejichž péči rodina nestačí. Dále pro seniory osamělé, bez rodin, iseniory, okteré se příbuzní starat nechtějí. Někteří senioři chtějí žít vdomovech, je jim dobře vkolektivu, mezi svými vrstevníky adomácí péči odmítají. Úkolem společnosti by mělo být pobyt seniorům žijících vdomovech co nejlépe zkvalitnit, ato jak po stránce zdravotní, tak isociální. Přitom dbát na jejich důstojnost adalší lidská práva, která zaručuje Listina základních práv EU. Deinstitucionalizace péče oseniory musí jít ruku vruce scelou řadou opatření státu, které by ekonomicky posílily možnou péči oseniory vjejich bydlišti. Mezi ně patří: KRAJ Počet agentur domácí zdravotní péče ztoho zřizovatel obec JPO1FO2církev Česká republika 428 23 136 192 75 Hlavní město Praha 50 4 20 22 4 Středočeský kraj 36 1 16 14 5 Jihočeský kraj 36 2 12 18 4 Plzeňský kraj 23 2 9 9 3 Karlovarský kraj 15 1 4 10 0 Ústecký kraj 31 0 17 12 2 Liberecký kraj 21 1 5 13 2 Královéhradecký kraj 27 1 9 13 4 Pardubický kraj 23 2 4 10 7 Vysočina 20 4 6 6 3 Jihomoravský kraj 24 2 9 8 5 Olomoucký kraj 36 1 4 21 10 Zlínský kraj 24 0 3 8 12 Moravskoslezský kraj 62 2 18 28 14 Tabulka 3:Poskytovatelé domácí zdravotní péče, 2013 1 JPO = jiné právnické osoby 2 FO= fyzické osoby Zdroj: autoři OPEN ACCESS
MaRCELa MaLÁ, IGOR tOMEŠ 85 — podpora bezbariérové bytové politiky (sociální bydlení) spečovatelskou službou, — podpora ambulantních sociálních izdravotních služeb, — podpora neformálních pečujících úpravami vpracovním právu ipříspěvkem. Bez nich je deinstitucionalizace pouhým politickým sloganem. Na závěr jen poznámku: demografické studie uvádějí, že míra závislosti ustarších lidí bude vroce 2050 až ztrojnásobená oproti nynější situaci. Na necelého 1,5 člověka vekonomicky aktivním věku bude připadat jedna osoba starší věku 65 let. To je významný rozdíl vporovnání srokem 2003, kdy připadalo cca 5 osob vekonomicky aktivním věku na jednoho člověka ve věku nad 65 let. Mladé generace se tak budou muset potýkat např.sočekávanými většími výdaji, které vroce 2050 mohou dosáhnout až hranice 15 % HDP, na starobní důchody apřitom šetřit na své stáří. Avšak zvýšení veřejných výdajů bude nutné např.ive zdravotní péči avjiných oblastech. Stát bude proto muset šetřit na veřejných sociálních výdajích avolit řešení, které bude pro veřejné rozpočty úspornější. ZDROJE OECD. Ageing Populations: High Time for Action. [online]. OECD, 2005. Council of Europe. Recent Demographic Developments in Europe, 2001. [online] Strasbourg: Council of Europe Publishing. ISBN 978-92-871-5973-1. ČSÚ. Senioři vČR. [online]. ĆSÚ, 2014. Dostupné zhttps://www.czso.cz/csu/czso/seniori-v-cr2014-2gala5x0fg OECD. Stárnutí apolitika zaměstnanosti: České republika. [online]. MPSV, 2004, rev.2015-01-02. ISBN80-86552-97-7. TOMEŠ, Igor. Úvod do teorie ametodologie sociální politiky, Praha: Portál, 2010. ISBN 978-807376-680-3. MPSV. Transformace sociálních služeb. [online]. MPSV, 2017. Dostupné zhttp://www.mpsv.cz/ cs/7058 OPEN ACCESS