Deinstitucionalizace: domácí péče vs. ústavy?

Deinstitucionalizace: domácí péče vs. ústavy? Marcela Malá, Igor tomeš Vsoučasném světě populace stárne, ato různou rychlostí podle míry vyspělosti jednotlivých států. Tento proces je patrný nejen vEvropě, ale ivUSA, Japonsku, Číně adalších vyspělých mimoevropských státech. Demografické stárnutí se po druhé světové válce stává výrazným fenoménem anárůst zrychluje v21. století. Podle zprávy OECD je stárnutí obyvatelstva vidět na zvyšování poměru obyvatel ve věku 65 avíce na obyvatele ve věku 20–64 let. Vroce 2000 byl vzemích Evropské unie tento poměr téměř 30 % aočekává se jeho nárůst vroce 2025 na 40 % avroce 2050 dokonce na 55 %. Věková skupina 2000 2015 2030 2050 2015 2030 2050 2000 2015 2030 2050 Absolutní počet (vmil.) Index (2000 = 100) Podíl vpopulaci (%) 0−14 150 120 113 106 80 75 70 18,6 15,0 14,5 14,7 15−64 546 549 493 414 101 90 76 67,5 68,6 63,4 57,7 65+ 112 132 172 198 117 153 176 13,9 16,4 22,1 27,6 Celkem 808 801 778 718 99 96 89 100,0 100,0 100,0 100,0 Tabulka 1:Vývoj hlavních věkových skupin vEvropě, 2000–2050 Zdroj: autoři Díky růstu ekonomiky, životní úrovně anevídanému pokroku vmedicíně se zlepšuje kvalita života, prodlužuje se délka života, přibývá stoletých lidí. Olga Starostová zInstitutu důstojného stárnutí Diakonie ČCE na konferenci vHradci Králové (2017) seznámila přítomné svýsledky jejich průzkumu akonstatovala, že zatímco lidé se dožívají sedmdesátých let ve zdraví, pracují asportují, lidé v80+ se vpolovině případů potýkají sdemencí ajsou křehcí, přichází období snížené soběstačnosti, přesto si přejí setrvat doma avyhledávají pomoc rodiny. Roste počet lidí 90+ astoletých, narůstá počet lidí sdemencí ase sníženou soběstačností arodiny ztrácejí kapacitu péče vdomácím prostředí. Přibývá počet osamělých starých lidí. Společnost se vrací ktradičnímu konceptu. Srůstem kvality života roste touha lidí setrvat co nejdéle ve svém přirozeném sociálním prostředí. Přibývá lidí, kteří se vyššího věku dožívají zdraví achtějí setrvat vpracovním procesu. Přibývá lidí, kteří chtějí žít ve svém bydlišti azemřít doma. Přibývá však iosamělých starých lidí, kteří pohřbili svého partnera amnohdy ztratili kontakty se svými potomky. Na toto reaguje veřejná moc politikou deinstitucionalizace. Nahrazuje ústavní péči sociálními službami podporujícími setrvání starých lidí vjejich přirozeném prostředí. Jde osociální problém, především vsouvislosti sfinancováním důchodových systémů asrůstem veřejných sociálních nákladů spojených srůstem veřejné sociální péče. Stárnutí bude inadále významným demografickým trendem, narůstat bude iskupina tzv.velmi starých (oldold), kteří již mají své specifické potřeby, nemohou žít OPEN ACCESS 82 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 2/2017 sami, jsou závislí na pomoci apéči druhých osob. Ne všem mohou jejich problémy pomoci řešit ambulantní sociální služby, které jsou poskytovány sociálními službami „home care“. Inadále bude potřeba ústavní péče. Ústavní péče je stará instituce, stará jako evropská křesťanská civilizace. Nejvíce se rozšířila vminulých stoletích, zejména po válkách aepidemiích moru aneštovic, kdy obce řešily péči osociálně potřebné chudé různými formami ústavní péče. Zbídačení lidé neměli dost vysoké příjmy, aby si mohli ušetřit na péči ve stáří adůchod nestačil na pokrytí nákladů vdomácím prostředí. Dlouhodobá péče vústavech byla preferovánakomunistickým režimem, redistribuční systém potlačoval jakoukoliv snahu osoukromou aktivitu vdlouhodobé péči oseniory. Po devadesátém roce unás doznal značného posunu demokratický vývoj voblasti lidských práv. Rostoucí důraz na lidskou práci, zejména po vstupu do EU, podporuje právo na sociální začlenění, na setrvání ve vlastním sociálním prostředí. Dlouhodobá péče oseniory se pomalu odvrací od institucionálního modelu aambulantní podpoře setrvání ve vlastním domově. Směřování od podpory rezidenčních služeb kslužbám ambulantním je spojená srůznou finanční náročností. Upřednostňuje se komunitní model sociálních služeb asnahou je dlouhodobou péči deinstitucionalizovat. VČeské republice je deinstitucionalizace vnímána jako proces, ve kterém dochází kpřechodu od ústavní (institucionální) péče kpéči poskytované vpřirozeném prostředí. Vyhovuje se preferenci setrvat doma. Cílem je zkvalitnit život seniorům alidem se zdravotním postižením vbydlení aposkytovat podporu vpřirozeném prostředí. Aktuálně instituce suplují malometrážní bezbariérové byty. Je tedy načase zrušit ústavní péči? Veškerou péči oseniory přesunout do domácí péče? Dlouhodobou péči zcela deinstitucionalizovat? Snaha otransformaci sociálních služeb adeinstitucionalizaci je samozřejmě vývoj žádoucím směrem. Lidé by měli, pokud možno, co nejdéle zůstávat ve svém přirozeném prostředí aupřednostňována by měla být individuální péče vprostředí, které je opečovávanému blízké. Je ale namístě uvažovat odeinstitucionalizaci naprosté? Zbavit se veškeré institucionální péče oseniory? Vněkterých případech to možné není, problém zůstává uvážně nemocných osaměle žijících, bez rodinných vazeb apodpory, osob sdemencí, adalších podobných kategorií lidí, které se bez institucionální pomoci již neobejdou. Ani vnejvyspělejších státech není institucionální péče oseniory zcela nahrazena domácí péčí. Například vsousedním Německu je přibližně 2,4 mil. osob potřebujících dlouhodobou péči, znichž 31 % trvale využívá ústavní péči. Výhradně rodinnými příslušníky je ošetřováno 46 % osob a23 % osob kombinuje ambulantní služby sdomácí péčí. Koncem 90. let zrušili sociální ústavy vItálii apoté velmi rychle opět zavedli. Ukazuje se, že je nutné zachovat ústavy, ale specializované na určité kategorie seniorů. Institucionální péče je zachována ive státech skulturně tradičními velmi silnými rodinnými vazbami, například vRakousku či Polsku, kde je vsouladu stradicí dokonce více než 80 % dlouhodobé péče poskytováno rodinnými příslušníky. Ve službách dlouhodobé péče oseniory na území ČR se k31.12.2013 nacházelo 3 240 zařízení, která poskytovala sociální služby skapacitou celkem 81 183 míst. ZtoOPEN ACCESS MaRCELa MaLÁ, IGOR tOMEŠ 83 hoto počtu je 491 domovů pro seniory, které poskytují služby 36 598 klientům, což je 45 % klientů všech zařízení. Stát je zřizovatelem 0,5 % zařízení skapacitou 1,1 % míst. Kraje poskytují 21,8 % zařízení skapacitou 45,9 % míst. Obce zřizují 15 % těchto zařízení scelkovou kapacitou 28,2 % acírkve jsou zřizovateli téměř pětiny zařízení (19,5 %), ale skapacitou pouze 9,2 %. Ostatní neveřejné církevní anecírkevní subjekty zřizují 43,7 % těchto zařízení, ale skapacitou pouze 15,5 %. KRAJ Celkem Věk klientů Podíly klientů ve věku 86+ na populaci ve věku 86+ vjednotlivých krajích (v%) –65 6−75 76−85 86−95 96+ celkem Česká republika 36 598 1 998 5 497 14 287 14 056 760 10,55 Hlavní město Praha 2 349 58 235 755 1 202 99 6,24 Středočeský kraj 4 901 260 833 1 929 1 781 98 12,23 Jihočeský kraj 2 879 191 385 1 153 1 098 52 14,05 Plzeňský kraj 1 730 134 269 664 634 29 9,19 Karlovarský kraj 825 61 221 302 230 11 7,53 Ústecký kraj 3 600 141 586 1 524 1 296 53 15,23 Liberecký kraj 936 44 140 352 380 20 6,97 Královéhradecký kraj 2 288 136 286 898 916 52 12,14 Pardubický kraj 2 054 115 297 856 745 41 11,37 Vysočina 2 171 130 324 879 798 40 12,27 Jihomoravský kraj 2 994 123 373 1 167 1 253 78 7,58 Olomoucký kraj 2 492 215 381 921 926 49 11,03 Zlínský kraj 2 707 126 425 1 138 975 43 12,59 Moravskoslezský kraj 4 672 264 742 1 749 1 822 95 12,98 Tabulka 2:Počty obyvatel domovů pro seniory podle věku akrajů, 2013 Zdroj: autoři Pro porovnání klientů, kteří žijí vdomácí péči, bylo k31.12.2013 celkem 146 336, znich celkem 53 761 že a92 575 mužů. Klientů domácí zdravotní péče, kteří dosáhli věku 65 let avyššího, bylo vČeské republice 117 296, což představuje 80 %. Počet agentur, které tuto domácí zdravotní péči poskytovalo, bylo celkem 428, ztoho obecních 23, jiných právnických osob 136, fyzických osob 192 acírkví 75. Pro domácí péči je potřeba dostatečná kompenzace finančních ztrát osob, které pečují oseniory vdomácí péči azároveň komunitní přístup kplánování arealizování potřebných služeb na jedné straně ana straně druhé široké zapojení obyvatel do preventivních programů. Je potřeba mít vybudovanou širokou síť služeb, jejichž dostupnost stále zaostává, chybí služby pro nejstarší skupinu seniorů. Vhodné by bylo rozOPEN ACCESS 84 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 2/2017 šířit ambulantní služby jako služby pomoci vdomácnosti, ambulantní rozvoz jídla, pečovatelskou službu, zdravotnickou službu, půjčování pomocných předmětů adalší. Co se týká dlouhodobé péče vústavech, problém je zejména vnedostatku kvalifikovaného personálu, astím spojená hrozba poklesu kvality péče, nízké ohodnocení pracovníků, slabý image pečovatelských povolání. Akutně je třeba řešit iotázku financování dlouhodobé péče. Lidé by měli převzít odpovědnost za svou budoucnost ana stáří se umět připravit. Například vNěmecku jsou zavedeny relativně samostatné pokladny dlouhodobé péče (Pflegekassen) avybírá se pojistné na sociální pojištění dlouhodobé péče sparitní sazbou 1,025 % ze mzdy (bezdětní zaměstnanci platí zvýšenou sazbu 1,275 % ze mzdy). Služby dlouhodobé ústavní péče pro seniory bude potřeba zachovat zejména pro těžce nemocné seniory, na jejichž péči rodina nestačí. Dále pro seniory osamělé, bez rodin, iseniory, okteré se příbuzní starat nechtějí. Někteří senioři chtějí žít vdomovech, je jim dobře vkolektivu, mezi svými vrstevníky adomácí péči odmítají. Úkolem společnosti by mělo být pobyt seniorům žijících vdomovech co nejlépe zkvalitnit, ato jak po stránce zdravotní, tak isociální. Přitom dbát na jejich důstojnost adalší lidská práva, která zaručuje Listina základních práv EU. Deinstitucionalizace péče oseniory musí jít ruku vruce scelou řadou opatření státu, které by ekonomicky posílily možnou péči oseniory vjejich bydlišti. Mezi ně patří: KRAJ Počet agentur domácí zdravotní péče ztoho zřizovatel  obec JPO1FO2církev Česká republika 428 23 136 192 75 Hlavní město Praha 50 4 20 22 4 Středočeský kraj 36 1 16 14 5 Jihočeský kraj 36 2 12 18 4 Plzeňský kraj 23 2 9 9 3 Karlovarský kraj 15 1 4 10 0 Ústecký kraj 31 0 17 12 2 Liberecký kraj 21 1 5 13 2 Královéhradecký kraj 27 1 9 13 4 Pardubický kraj 23 2 4 10 7 Vysočina 20 4 6 6 3 Jihomoravský kraj 24 2 9 8 5 Olomoucký kraj 36 1 4 21 10 Zlínský kraj 24 0 3 8 12 Moravskoslezský kraj 62 2 18 28 14 Tabulka 3:Poskytovatelé domácí zdravotní péče, 2013 1 JPO = jiné právnické osoby 2 FO= fyzické osoby Zdroj: autoři OPEN ACCESS MaRCELa MaLÁ, IGOR tOMEŠ 85 — podpora bezbariérové bytové politiky (sociální bydlení) spečovatelskou službou, — podpora ambulantních sociálních izdravotních služeb, — podpora neformálních pečujících úpravami vpracovním právu ipříspěvkem. Bez nich je deinstitucionalizace pouhým politickým sloganem. Na závěr jen poznámku: demografické studie uvádějí, že míra závislosti ustarších lidí bude vroce 2050 až ztrojnásobená oproti nynější situaci. Na necelého 1,5 člověka vekonomicky aktivním věku bude připadat jedna osoba starší věku 65 let. To je významný rozdíl vporovnání srokem 2003, kdy připadalo cca 5 osob vekonomicky aktivním věku na jednoho člověka ve věku nad 65 let. Mladé generace se tak budou muset potýkat např.sočekávanými většími výdaji, které vroce 2050 mohou dosáhnout až hranice 15 % HDP, na starobní důchody apřitom šetřit na své stáří. Avšak zvýšení veřejných výdajů bude nutné např.ive zdravotní péči avjiných oblastech. Stát bude proto muset šetřit na veřejných sociálních výdajích avolit řešení, které bude pro veřejné rozpočty úspornější. ZDROJE OECD. Ageing Populations: High Time for Action. [online]. OECD, 2005. Council of Europe. Recent Demographic Developments in Europe, 2001. [online] Strasbourg: Council of Europe Publishing. ISBN 978-92-871-5973-1. ČSÚ. Senioři vČR. [online]. ĆSÚ, 2014. Dostupné zhttps://www.czso.cz/csu/czso/seniori-v-cr2014-2gala5x0fg OECD. Stárnutí apolitika zaměstnanosti: České republika. [online]. MPSV, 2004, rev.2015-01-02. ISBN80-86552-97-7. TOMEŠ, Igor. Úvod do teorie ametodologie sociální politiky, Praha: Portál, 2010. ISBN 978-807376-680-3. MPSV. Transformace sociálních služeb. [online]. MPSV, 2017. Dostupné zhttp://www.mpsv.cz/ cs/7058 OPEN ACCESS