Jestřáb mezi trampy. Jaroslav Foglar a hybridita českého trampingu

Jestřáb mezi trampy. Jaroslav Foglar ahybridita českého trampingu* Jan Mareš HAWK AMONG TRAMPS. JAROSLAV FOGLAR AND HYBRIDITY OF CZECH TRAMPING The study maps a relationship between famous writer of adventure books Jaroslav Foglar and Czech tramps. Based on that, it formulates athesis on the hybrid character of Czech “tramping”, a backto-nature movement originated in the 1920s, during the second half of the 20th century. As the main causes were identified the difficult approach to its own history for generations born in 1940s and 1950s and the state’s interest to influence youth in the frame of unified socialist education. KEYWORDS: Czechoslovakia; tramping; 1960s; Jaroslav Foglar; hybridity „Kolem kina Ametyst se potloukalo mezi davem několik členů nebezpečné party výrostků, jimž se říkalo Zelené vesty, protože se každou sobotu vydávali na tramp, oblečeni do křiklavě zelených blůz. Bývali zarostlí, svlasy až na límce, nečistí— aztrampu se vracívali velmi hluční, někdy iopilí. Nohy, obuté do těžkých půllitrů, vláčeli bez zvedání těžce po dlažbě.“ Takto negativně líčil Jaroslav Foglar trampy ve své knize Dobrodružství vzemi nikoho (1969). Parta Zelených vest představovala jasný protiklad ke klubu Ontario ahlavním hrdinům ostatních Foglarových knih určených mládeži, zejména její chlapecké části.1 Zdálo by se, že autorův pohled na trampy nebyl nijak pozitivní. Ani ve své životopisné, značně mezerovité črtě Život vpoklusu se Foglar otrampingu nijak nevyjadřoval. Jedinou nepřímou indicii ojakémsi vztahu ktrampingu může být informace otom, že na táboře na Zelené říčce (1950) složil na rozloučenou text na nápěv Niagary, který se na rozdíl od trampského šlágru neujal.2 Přesto zhruba odeset let dříve si poznamenal nápad napsat knihu o„trampujících“ hoších“ ana jejich příkladu vysvětlit „ideologii těchto čtenářských kroužků“ fungujících vrámci Mladého hlasatele, časopise zakázaném vroce 1941.3 Odstup od běžných trampů však autor vyjádřil uvozovkami, jeho trampové měli být jiní. * Tato studie vznikla avychází spodporou grantového projektu GAČR č.16-15962S snázvem Tramping včeských zemích vletech 1918 až 1989: subkultura vinterakci se státem aspolečností řešeného na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Autor děkuje za průběžnou konzultaci PhDr. Janu Randákovi Ph.D., Mgr. Janu Pohunkovi, Ph.D. za nezištné poskytnutí několika materiálů ktéto studii advěma neznámým recenzentům/recenzentkám za inspirativní posudky. 1 Tomáš VUČKA, Cesta za modrým světlem: meditace nad texty Jaroslava Foglara, Příbram 2015, s.39–40. 2 Jaroslav FOGLAR, Život vpoklusu, Praha 1997, s.108. 3 Literární archiv Památníku národního písemnictví [dále jen LA PNP], fond Foglar Jaroslav (1907–1999) [dále jen f. JF], poznámky anáměty krománům 1931–1970. OPEN ACCESS Jan MaREš 119 Přesto by bylo chybou ztotožňovat literární reprezentace sautorovými názory asociálními vztahy stejně jako podléhat Foglarovu schematismu, tolik připomínanému četnými kritiky, aopomenout dovětek, že Zelené vesty byly „ostudou všech solidních dobrých trampů“.4 Foglar stavěl na figuře dvou tváří trampingu, trampingu prospěšného oproti tomu špatnému, spojenému se společenskou delikvencí, hrubými mravy akriminalitou, již je vdiskursu otrampingu možno vysledovat již včasech zrodu tohoto fenoménu vprůběhu dvacátých atřicátých let 20.století ajež byla platná ivšedesátých letech. Ojeho vcelku bohaté komunikaci strampy však svědčí pozůstalost Jaroslava Foglara uložená vLiterárním archivu Památníku národního písemnictví.5 Obsahuje totiž četnou korespondenci strampy itrampskými osadami, včetně různých tisků (časopisy, oběžníky, brožury, výstřižky), jež umožňují jejich vztah situovat do širších společenských souřadnic. Tato studie pracuje zejména stěmi soubory korespondence, které jsou vinventáři Foglarova fondu explicitně označené jako trampské, resp.mající souvislost strampingem. Ačkoliv celý fond jeho zpracovatelka právem označuje za „jedinečně kompletní“,6 neboť Foglar si ukládal ikopie odeslané korespondence, přesto nejsou všechny výměny dochovány buď oboustranně (nejčastěji je dochována jednostranně ze strany odesílatele), příp. kompletně. Tato studie si klade dva cíle, kterým odpovídá ijejí členění. Za prvé chce za pomoci výše zmíněných pramenů adochovaného periodického tisku (ať již trampské či ne-trampské provenience) načrtnout vztah Jaroslava Foglara atrampingu azejména postihnout význam aikoničnost Jaroslava Foglara pro mnohé trampy. Za druhé chce naznačit inové výkladové možnosti dějin trampingu ve druhé polovině 20.století. Budu argumentovat ve prospěch pohledu, který nepovažuje tramping za nadčasovou entitu, která mění tváře akulisy, ale nikoliv svou povahu. Naopak hranice trampingu považuji za volatilní, hledané, vyjednávané aznovu nalézané, obohacované onové vzory apostoje. Vnávaznosti na to lze povahu trampingu považovat— alespoň všedesátých letech— za hybridní vtom smyslu, že vsobě spojovala různé inspirace ahodnoty, jež dříve nepatřily do trampského hodnotového univerza (Foglarovy romány), což jí umožňovalo působit jako faktor sjednocování trampských komunit spíše než jako hybná subversivní síla.7 Právě Jaroslav Foglar, skautskou přezdívkou Jestřáb, představoval symbolické centrum,8 vněmž se pro4 T.VUČKA, Cesta. 5 LA PNP, f. JF, NAD č.382. Fond je značně obsáhlý, obsahuje 284 kartonů asvědčí oFoglarově celoživotním úsilí poctivě evidovat korespondenci přijatou ikopie odeslaných dopisů. 6 Viz http://badatelna.eu/fond/3786/uvod/8592 [náhled 8.4.2018]. 7 Kužívání pojmu hybridita srov.http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hybridizace.htm azejména http://www.monumenttotransformation.org/atlas-transformace/html/h/hybridizace/hybridizace.html [náhled 28.8.2018]. 8 Užití pojmu symbolické centrum je inspirováno pojetím Miloše Havelky, je však modifikováno pro potřeby této studie. Nejedná se totiž o„průnik mimovědně konstruovaných obrazů např.určitých zlomových událostí minulosti do historické vědy“ ani o„podíl dějepisectví na konstituování širšího sociálního vědění.“ Vtomto případě pod tímto pojmem myslím mimovědecky konstruovaný obraz autority, který zhlediska sledovaných aktérů (trampů OPEN ACCESS 120 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2018 tínaly osy mnoha příznivců různých tzv.přírodních hnutí. Tímto pojmem lze souhrnně označit moderní sociální hnutí stavějící na pocitu degenerace lidské kultury acivilizace aodcizení se přírodě,9 respektive návratu do ní jakožto místa základní lidské zkušenosti anezkažené sociability, volající vprvé řadě po reformě vzdělávacího systému (uplatnění principu sebevýchovy), vdruhém plánu pak hledající základní lidskou autenticitu mimo moderní svět založený na výkonnostním principu. Nejčastěji svou tvář nacházela vorganizacích či hnutích mládeže (skauting, Wandervogel, woodcraft ad.). Nelze ale zapomínat, že jejich tvůrci byli často dospělí (tzv.generační předjezdci) azapojení do nich tolerovali rodiče (tedy pokud před nimi jejich děti své aktivity netajily)— nelze je tedy omezovat na čistě generační záležitost.10 Právě jejich dědictví objevovaly akombinovaly generace dorůstající vpadesátých, šedesátých isedmdesátých letech 20.století. Studie je proto záměrně situována na rozmezí obšírné foglarovské literatury11 a literatury otrampingu včasech diktatury KSČ.12 FOGLAR JAKO TOTEM „Vážený pane redaktore, po přečtení Vaší knihy „Hoši od Bobří řeky“ jsem zůstal ještě chvíli nepohnutě sedět, jako bych se probudil ze sna. Něco tak krásného jsem vživotě ještě nečetl. […] Po přečtení knihy „Hoši od Bobří řeky“ jsem šel ke sv. zpovědi aksv.přijímání, abych se očistil od starých hříchů. Pak jsem ulovil prvního adruhého bobříka.“13 Těmi slovy otevřel vroce 1941 jistý, tehdy třináctiletý Vladislav Sedláatrampských osad) působí totemicky, tj.jako sdílený referenční bod dávající skupině odpověď na identitotvorné otázky (odkud jdeme? kam patříme? jací jsme? co nás spojuje?). 9 Příroda byla inscenována jako posvátné místo odpočinku již měšťanskými vrstvami v19.století. Tehdy našla své vyjádření vzakládání turistických spolků, resp.rozvoji organizované turistiky jako takové. Srov.Martin PELC, Umění putovat: dějiny německých turistických spolků včeských zemích, Brno 2009, s.144. 10 Srov.např.Lukáš FASORA, Stáří kporadě, mládí kboji: radikalizace mladé generace českých socialistů 1900–1920, Brno 2015, s.91–99. 11 Literatura oFoglarově životu adíle je skutečně četná, proto odkazuji pouze výběrově. Základní dílo kosobě Jaroslava Foglara představuje publikace Stanislav SOHR, Zase zní píseň úplňku: Vyprávění oJaroslavu Foglarovi, Karviná 1968. Zposledních děl stavějících na foglarovské literatuře je třeba zmínit tyto knihy: Růžena HAMANOVÁ— Dorota LÁBUSOVÁ (edd.), Kfenoménu Jaroslav Foglar: sborník příspěvků zkonference Fenomén Jaroslav Foglar: Praha, Památník národního písemnictví, 17.září 2007, Praha 2008; dále T.VUČKA, Cesta; Pavel HOŠEK, Evangelium podle Jaroslava Foglara, Brno 2017. 12 Literatura ktrampingu vdruhé polovině 20.století je spíše strohá, zaměřená na vybrané aspekty či regionálně. Srov.např.Jana PETROVÁ, Zapomenutá generace 80.let 20.století, Plzeň 2009; Petr JEHLIČKA— Joe SMITH, Trampové, přírodovědci abrontosauři. Předlistopadová zkušenost českého environmentálního hnutí jako předzvěst ekologické modernizace, Soudobé dějiny 1–2/2017, s.78–101. 13 LA PNP, f. JF, Korespondence přijatá, Sedláček Vladislav, b. d. (dle kontextu odesláno před 11.červencem 1941). OPEN ACCESS Jan MaREš 121 ček zNěmeckých (dnes Pustiměřských) Prus uVyškova svůj první dopis adresovaný svému idolu, tehdy již bývalému redaktorovi Mladého hlasatele Jaroslavu Foglarovi. Mladý Vláďa neměl— soudě na základě dochované korespondence— strampingem sice nic společného, nicméně je příkladem transformativního čtenářského zážitku. Ten bývá foglarovskými badateli nikoliv neoprávněné předpokládán (mnohdy na základě přiznané autopsie), málokdy však dokládán.14 Jistě, Vladislav mohl přejímat stylizaci Foglarových hrdinů, kteří přestávají být „obyčejnými chlapci“ astávají se až nedětsky astriktně logicky uvažující elitou.15 Foglar ochotně, tak jako vpřípadě více než 20 000 čtenářských klubů Mladého hlasatele, přijímal roli distančního rádce. Díky jeho radám se Vladislav Sedláček vyvaroval laciné četby populárních detektivek sLeonem Cliftonem,16 jež již před dvěma dekádami ovlivnily vznikající trampské hnutí. Korespondence ustala srokem 1945, nicméně občasné pozdravy apřání Foglarovi zasílal minimálně až do roku 1975. Sedláček opakovaně zdůrazňoval, že právě díky Foglarovým knihám se stal lepším člověkem. Neodkazoval na Foglarovo skautské působení, pouze na jeho redaktorské vMladém hlasateli. Můžeme jej tedy považovat za produkt foglaringu jako symbolického ahodnotového univerza Foglarova díla utvářejícího rámce dětské představivosti anabízejícího širokou škálu volnočasových aktivit.17 Ačkoliv bývá Foglarovo jméno často skloňováno vsouvislosti se skautským hnutím, nebylo vždy jeho úsilí ačinnost junáckému hnutí po chuti, jak ukazuje konflikt arozchod sredakcí Junáka, kde krátce vroce 1946 působil.18 Foglarův svět naplněný mnoha, často cyklicky koncipovanými volnočasovými aktivitami, vykazoval podle Pavla Hoška znaky funkčního ekvivalentu náboženství. Není tedy divu, že jednou zreakcí na intenzivní čtenářský prožitek mohla být cesta do kostela. Foglaring dle jeho názoru charakterizují dlouhodobé hry, krabička poslední záchrany, lov bobříků či plnění Modrého života, nicméně nelze opomíjet celkový mravní étos vykreslující postavy tak dobré, krásné adokonalé, že jejich vzoru bylo těžko, ba nemožné dostát. Přesto přírodní romantika iměstské labyrinty přitahovaly dětské čtenáře, unichž dokázaly zároveň probudit smysl pro občanskou povinnost.19 Jejich kouzlu podlehl iJosef Skorkovský, který se sFoglarem seznámil roku 1959 ve svých šestnácti letech, kdy si byl uFoglara doma nechat podepsat knihy.20 Aač14 Pro texty zaměřené na recepční stránku díla J.Foglara viz Věra BROŽOVÁ, Persvazivní strategie návodné literatury vdíle Jaroslava Foglara aMiloše Zapletala, in: R.HAMANOVÁ— D.LÁBUSOVÁ (edd.), Kfenoménu Jaroslav Foglar, s.141–160; Ondřej SLÁDEK, Role mýtu vdíle Jaroslava Foglara, in: tamtéž, s.25–36. 15 T.VUČKA, Cesta, s.118–178. 16 Více viz Pavel JANÁČEK— Michal JAREŠ, Svět rodokapsu: komentovaný soupis sešitových románových edic 30.a40. let 20.století, Praha 2003. 17 Srov.P.HOŠEK, Evangelium, s.6. 18 Viz J.FOGLAR, Život vpoklusu, s.183–185. 19 Vbeletristickém díle Jaroslava Foglara Hošek identifikoval základní znaky funkčního ekvivalentu náboženství, jimiž jsou svaté obřady, nauky, příběhy, prožitky, přikázání, společenství apředměty. P.HOŠEK, Evangelium, passim. Kcharakteristice díle viz iT.VUČKA, passim. 20 LA PNP, f. JF, korespondence přijatá, Josef Skorkovský, dopis ze dne 7.května 1959. OPEN ACCESS 122 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2018 koliv od dětství sháněl jeho knihy aMladého hlasatele, neměl— tak jako mnoho jeho vrstevníků— povědomí oFoglarově díle jako celku. Proto vdalším dopise na Foglara vychrlil řadu dotazů týkajících se jeho knih apůsobení vredakcích. Chtěl vědět, které knihy napsal před druhou světovou válkou akteré po ní, kdy vyšly akdo je vydával, jak se seznámil skreslířem Janem Fischerem ajak připadli na nápad stvořit Rychlé šípy atd.21 Foglarovy knihy jej provázely životem dál astaly se mu oporou, jak vyplývá zpříštího dopisu, který přistál ve Foglarově schránce na konci roku 1964. Popisuje vněm rozvod rodičů, jemuž se marně snažil zabránit: „Jedinou útěchou vtéto situaci mi byly Vaše knihy. Ktěm jsem se vracel vždy ve svých nejtěžších chvílích ačerpal znich chuť do dalšího života.“22 Po Foglarově vzoru se aktivně zajímal opráci smládeží, byť kní zvolil jinou cestu jakožto pracovník ministerstva vnitra zabývající se kriminalitou mládeže.23 Proto také odebíral osm druhů novin ačasopisů,24 znichž pořizoval „výstřižky týkající se trampů iostatní mládeže, zejména ve spojitosti sVaším dílem. Mám jich už mnoho. Zvýstřižků otrampech jsem sestavil velkou knihu. To samé chystám provést sčlánky oVašich knihách, Vaší činnosti aproblémech pionýrských oddílů.“25 Nebyl to zájem zcela učený, vědecký aobjektivizovaný. Naopak, ovlivnila jej vlastní zkušenost „vpřírodě, vkruhu věrných kamarádů pod dojmem Vašich knížek. Hodně jsem totiž trampoval, neboť kromě Vašich knih mě domů skoro nic netáhlo.“ Ktrampování mohl přilnout právě proto, že mnoho jeho kamarádů bylo také ovlivněno Foglarovým dílem, jež interpretoval jako štěpnou linii trampského společenství: „Na svých toulkách jsem poznal mnoho trampských osad adošel kpřekvapivému závěru. Všude tam, kde znali Vaše knihy— byly to výborné osady sduchem opravdu upřímným akamarádským. Kde je neznali, byli to obyčejně tzv.takytrampové nebo-li kovbojíčkové, kteří se umějí jen opít asprávným trampům dělají ostudu. Pokud to jde, trampuji dosud. Před rokem jsem byl zvolen jednatelem, zástupcem šerifa Šedého Vlka osady Montana se sídlem na Berounce. Velkým pomocníkem vmé práci jsou mi právě Vaše knihy, které dovedou každého zaujmout anadchnout pro lepší život. Musel jsem si je pořídit dvakrát. […] Znamenají pro mne opravdu poklad.“26 Trampování pro něj amnoho dalších nebylo protikladem neslučitelným sFoglarovým učením; naopak zněj integrálně vyvěralo anavazovalo na prožitek klukovského kamarádství, dobrodružství ahledání alternativy vůči životu ve společnosti založené na úspěchu diktovaném buď penězi či později stranickou linií. Obdobný názor nalezneme ivrukopise Petra Sadeckého Volání divočiny aČSSR 1963. Poznámky ktrampingu aJaroslavu Foglarovi zroku 1963,27 zjehož druhé, stej21 Tamtéž, dopis ze dne 1.března 1960. 22 Tamtéž, dopis ze dne 16.prosince 1964. 23 Tamtéž, dopis ze dne 8.ledna 1965. 24 Jednalo se očasopisy Pionýr, ABC, Mladý svět, Obrana lidu, Krásy domova, Zlatý máj, Kriminalistický sborník aMladou frontu. Tamtéž, dopis ze dne 16.prosince 1964. 25 Tamtéž, dopis Foglarovi ze dne 8.ledna 1965. 26 Tamtéž. 27 LA PNP, f. JF, rukopisy cizí, Sadecký Petr: Volání divočiny aČSSR 1963. Poznámky ktrampingu aJaroslavu Foglarovi, nestránkováno. OPEN ACCESS Jan MaREš 123 nojmenné části vycházel ve svém známém článku Proč mlčí Jaroslav Foglar. Sadecký vbřeznu 1964 odstartoval důležitou diskusi oFoglarově díle včasopisu Zlatý máj,28 jež akcelerovala jeho uměleckou ispolečenskou rehabilitaci všedesátých letech,29 ale vyvolala ibezprostřední negativní reakci vÚV KSČ.30 Zajímavé je, že úvodní část studie se zaměřovala na tehdy ožívající tramping aprávě vtrampech viděla soudobé prototypy foglaringu úspěšně vzdorujícího ve své apolitičnosti přepolitisované výchově mládeže. „200 000 pravých trampských chlapců“ projevovalo podle Sadeckého zdravou alogickou reakci, když nechtěli „žít nezdravě přecivilisovaný, slabý anemocný“ život, neboť „[v] civilisovaném městském životě měknou svaly, mozek inervy, okorá srdce. Život vpřírodě čistí rozum, dělá velké pěsti isrdce. Každý by měl být vzákladě Robinson— silou těla, ducha icitu.“31 Ačkoliv Sadeckého textem prostupoval všudypřítomný patos, je zajímavé sledovat některé zjeho argumentů. Hájil tramping jako svébytný český fenomén, když upozorňoval, že náklonnost kDivokému západu ještě nelze zaměňovat za „zápaďanství“. Stejně jako mnoho dalších trampů se vymezoval ivůči kovbojíčkům, vjeho očích nejhorší, recidivistické vrstvě mládeže, jež vsobě koncentruje „všechnu špínu anegativní prvky Divokého západu aamerikánství“. Tramping mu byl— stejně jako Foglarovo dílo leckterým soudobým kritikům— „cenným anachronismem“ působícím jako injekce umožňující převtělení, tedy dokonalou transformaci osobnosti, jež byla taktéž cílem foglaringu, jenž obhajoval— ovšem bez explicitní návaznosti— vdruhé části svého textu. Vrámci diskuse ve Zlatém máji spojoval Foglara strampingem iMiroslav Kovářík ve svém článku Přijde Foglarův duben?, když kladl důraz na to „rozpoznat, co by se mohlo zFoglara využít pro naši mladou generaci. Oživený zájem ozálesáctví, tramping aturistiku, rozšíření náplně pionýrské asvazácké práce otyto disciplíny signalizují ipro Foglarovo dílo příznivé ovzduší“.32 Jiní, jako třeba Stanislav Jareš,33 vněm viděli rezivějící zbraň vůči chuligánským partám, snimiž mohli být— ale většinou nebyli (viz dále)— trampové spojováni.34 Vztah ktrampingu však rozhodně 28 Časopis Zlatý máj vydával od roku 1956 Svaz československých spisovatelů (do roku 1965) azaměřoval se na literaturu pro děti amládež pohledem odborníků. Srov.http://www. slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=241 [náhled 20.7.2018]. 29 Krozporuplné postavě Petra Sadeckého srov.Tomáš POSPISZYL, Octobriana aruský underground: neuvěřitelný příběh Petra Sadeckého, Praha 2004; kdiskusi ve Zlatém máji pak viz T.VUČKA, Cesta, s.93–103. 30 Michael WÖGERBAUER— Petr PÍŠA— Petr ŠÁMAL— Pavel JANÁČEK akol., Vobecném zájmu. Cenzura asociální regulace literatury vmoderní české kultuře 1749–2014 II: 1938–2014, Praha 2015, s.1149. 31 LA PNP, f. JF, rukopisy cizí, Sadecký Petr: Volání divočiny aČSSR 1963. Poznámky ktrampingu aJaroslavu Foglarovi, nestránkováno. 32 Miroslav KOVÁŘÍK, Svátek dětské knihy, Zlatý máj 5/1964, s.208–213, zde s.213. 33 Stanislav JAREŠ, Jsem pro Foglara, Zlatý máj 8-9/1964, s.406–407, zde s.407. 34 Kspíše negativnímu náhledu na tramping atrampy srov.jiné příspěvky vdiskusi oFoglarovi ve Zlatém máji, kde mj.zaznělo: „[j]ak máme party směřující kdivokosti, kvýstřelkům vtrempinku, tak máme dost starších pionýrů, kterým vyhovuje blahobytný život vpionýrských táborech, amáme také děti, kterým je všechno jedno.“ František TOVÁREK, Něco na tom bude, Zlatý máj 10/1964, s.452–454, zde s.454: „Děti potřebují romanOPEN ACCESS 124 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2018 nesehrával významnou roli vcelé diskusi, ta se soustředila zejména na vztah uměleckého avýchovného, politického anepolitického aspektu ve Foglarově díle, jeho vztahu kvýchově mládeže jako takové ajejí využitelnosti pro dorůstající generace. Vzávěru celé diskuse dala redakce Zlatého máje prostor ičtenářům azjejich ohlasů uveřejnila ukázky, které jsou příkladem spřízněnosti trampingu afoglaringu vočích laické veřejnosti ajejich možného symbiotického působení.35 Opolemice na popud Skorkovského informovala itrampská rubrika Obrany lidu „Zúdolí aosad“, vníž „[v] poslední době se začali ptát itrampové […] proč nejsou vydávány Vaše knihy.“36 Zmíněnou rubriku sledoval iFoglar, který ji považoval za „moc dobrou věc“ achválil jejího strůjce Bohuslava Čepeláka— Irčana za to, jak ji vede.37 Považoval za správné, že „se tramping přece už jen bere na vědomí aže už není tak vytrvale, hloupě aurážlivě zavrhován, jako až do nedávna.“38 Hoši od Bobří řeky avšechny jeho knihy další pak byly „kamarády“ doporučovány vrubrice „Co číst“ spolu skanonickými knihami Setonovými, Londovými či Breta Harta.39 Výsledek další spolupráce Čepeláka aFoglara se objevil na stránkách svazarmovského časopisu Signál,40 kde na tiku, prahnou po ní. Nemajíce jí sdostatek vobčanském životě, vyhledávají ji potají: jedni se stávají členy ilegálního trampského hnutí, druzí se sdružují vtlupách chuligánů, ztřetích jsou kavárenští povaleči.“ Dopis Dany Seidlové uveřejněný včlánku Čtenáři oFoglarovi, Zlatý máj 10/1964, s.455–461, zde s.456. „Jsem přesvědčena otom, že vydání několika nejlepších Foglarových knih, ale vhodně velkém nákladu, by určitě značně ovlivnilo chování nastávajících klukovských generací […]. Máme vsoučasné době starosti s„kovbojíčky“ achuligány […] Tak dlouho jsme nadávali chuligánům, táhnoucím vsobotu ven změsta, až jsme najednou, takřka přes noc, začali uznávat „neotrampské hnutí“— jeho organizaci, zásady, existenci. Ale přesto trampům ještě nevěříme, větříme stále nějakou lumpárnu […]. Apřitom by se dalo těmto problémům předcházet, mezi jiným itím, že bychom si vychovávali trampy vhodnou dobrodružnou dětskou literaturou aukázali jim, co všechno naše příroda dává ajaká dobrodružství se dají prožít iunás při soutěži onejslušnějšího chlapce, ovšem spořádnou dávkou romantické atmosféry […]“ Zdopisu Boženy Nechvátalové-Martinové uveřejněného tamtéž. 35 „Mládež buď se přetvařuje, aby měla od dospělých pokoj amohla se dostat do škol či pracovišť, která se jí zdají žádoucí, nebo se bouří. Tato vzpoura má nejrůznější formy anejnápadnější je chuligánství akovbojíčkovství. Svým způsobem cenná je vzpoura těch, kteří se sdružují vtrampských osadách. Tím myslím kolektivy mladých lidí, kteří mají společné tyto znaky: Touha po pobytu vpřírodě, opravdovém kamarádství vdobrém smyslu toho slova aodpor ke všem formám křiváctví— to je krozporu mezi myšlením, slovy askutky. Ti znich, kteří dostanou do rukou práce Jaroslava Foglara, mají vnich návod, jak si počínat vpřírodě, ato není malá věc.“ Zdopisu Ladislava Ritta uveřejněného tamtéž. 36 LA PNP, f. JF, korespondence přijatá, Josef Skorkovský, dopis ze dne 8.ledna 1965. 37 Čepelák dokonce otiskl jeden zFoglarových dopisů vtéto rubrice, ovšem bez jeho svolení, nad čímž Foglar vyjádřil podivení, LA PNP, f. JF, korespondence odeslaná, Bohuslav Čepelák, dopis z31. března 1965. 38 Tamtéž. 39 Obrana lidu 40, 41, 43/1965. 40 Kčasopisu Signál viz blíže Michal JANOVSKÝ, Časopis Signál vletech 1965–1974, Praha 2006, diplomová práce. OPEN ACCESS Jan MaREš 125 pokračování od března do října 1966 vůbec poprvé vycházela Kronika Ztracené stopy, nicméně její otiskování muselo být předčasně ukončeno.41 Skorkovský patřil kduchovním otcům další aktivity. Jednalo se ozaložení Klubu přátel Jaroslava Foglara. Klub vznikl vbřeznu 1967 ajeho členstvo se rekrutovalo kolem odběratelů nepravidelně vycházejícího cyklostylovaného Sběratele vytvářejícího platformu pro sběratele knih apřípadně historických artefaktů zaměřených na dobrodružnou literaturu ačeskou mládež (Mladý hlasatel, Vpřed, nálepky aodznáčky) sdůrazem na osobnost Jaroslava Foglara (pravidelná rubrika „Co se píše“ oJaroslavu Foglarovi).42 Oaktivitách klubu informoval iTramp. Členem klubu byli idalší trampové43 aproto se ina jeho stránkách občas objevily aktuality ze světa trampů. Mnohem výraznější čtenářský zásah si však připsal časopis Tramp, který vycházel vOstravě vletech 1966–1971. „Kamarádu aSpisovateli“ blahopřál kVánocům 1966 za celou redakci Zdeněk Vašíček— Ďáblík (T. O.Hell’s Deviles),44 který vněm otiskl ipozdrav Jaroslava Foglara adresovaný trampům.45 Přes opakované naléhání však Foglar odmítl nabídku pravidelně dopisovat do Trampa,46 nicméně včasopise začal alespoň vycházet jeho komiks Pim aRed kreslený Luďkem Kličkou. Časopis Tramp byl ztehdy vycházejících časopisů nejvýznamnější, jeho náklad překročil roku 1969 50 000 kusů.47 Mezi jeho redaktory patřil iJosef Skorkovský— Jója zMontany, který dělal rozhovory svýznamnými osobnostmi trampského hnutí, např.dcerou Boba Hurikána, F.A.Elstnerem aprávě iJ.Foglarem. Nicméně přímou otázku opohledu na trampy mu nepoložil atak Foglar pouze popřál Trampovi úspěšnou budoucnost.48 Odlouhodobosti zájmu trampských redaktorů ofoglarovskou tematiku svědčí, že si své místo našla ivobnoveném Trampu vydávaném po roce 1990. 41 LA PNP, f. JF, korespondence odeslaná, Bohuslav Čepelák, dopis ze dne 28.září 1966. 42 Všechny členy klubu, bez ohledu na jejich věk (jejich věkový rozptyl se měl pohybovat od 15 do 45 let) však měla spojovat „láska kpřírodě, zájem omládež achlapeckou literaturu, zejména očasopisy aknihy Jaroslava FOGLARA“. Sběratel, č.1, vydán 28.srpna 1966. LA PNP, f. JF, korespondence přijatá, Josef Skorkovský. 43 Zkorespondence sJ.Foglarem se dovídáme, že se jednalo min. oZdeňka Vašíčka („Jsem členem tohoto klubu abudu se všemožně snažit se propagovat tvé jméno atramping.“ Dopis ze dne 6.ledna 1967) či šerifa T.O.Wampirs zHavířova („astalo se to tím, že předseda klubu Jója /Josef Skorkovský/ si dal do Trampa, kterého všichni odebíráme stejně jako Camp zPrahy, inserát, že kdo má zájem odílo Jaroslava Foglara, nechť mu napíše.“ LA PNP, f. JF, korespondence přijatá, Viktor Zlámal, dopis ze dne 22.ledna 1967. 44 LA PNP, f. JF, korespondence přijatá, Zdeněk Vašíček, dopis ze dne 18.prosince 1966. 45 Tamtéž, dopis ze dne 13.ledna 1967. 46 Vašíčkovým záměrem bylo „TRAMPa udělat celostátním (ikdyž už je) časopisem aaby tam psali akreslili mozky jako jsi ty, Frýd, Elstner, Vojíř, Mottl, Kopáček, Jeřábek, kreslil Bu rián adalší významní lidé, kteří psali akreslili do TRAMPa vprvní republice.“ Tamtéž. 47 Zálesák 4/1969, roč. 2, s.19. 48 Tramp 4/1968, s.8. OPEN ACCESS 126 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2018 Výše nastíněné průběžné proplétání trampů aFoglarova kultu vedlo kpokusům navázat sním komunikaci avzdát mu náležitou úctu.49 Na pomyslném prvním místě, pokud jde oprestiž asymbolické zahrnutí do trampské komunity, stála nabídka čestného členství. První sní přišla osada Montana, jejímž členem byl již zmiňovaný Josef Skorkovský, vystupující dále vkorespondenci nejčastěji pod svou trampskou přezdívkou Jója zMontany. Zdůvodnění plně odpovídalo nejčastějšímu názoru čtenářů, kteří přispěli svým názorem do Zlatého máje: „Jste skutečně jediným autorem, který mládeži dokonale rozumí. Vaše knihy vychovaly mnoho dobrých občanů nejen vminulých generacích, ale působí na dobrou východu mládeže dodnes.“50 Upříležitosti Foglarových šedesátých narozenin (1967) mu čestné členství udělila T.O.Flamingos ato poněkud originálním formou, na ručně malovaném diplomu, jemuž dominoval Kačer Donald.51 Vroce 1990 přijal Foglar čestné členství iosady Bonako, které „by snad nemohlo existovat celých těch 30 let bez nepsaných zákonů čestnosti anezištného kamarádství, Tebou mladým generacím vštěpovaným!“52 Po Foglarovi mohly být pojmenovány některé lokality, kde osady tábořily. T.O.Flamingos tak roku 1972 rozbila vBeskydech Tábor vJestřábím údolí, nicméně než tak učinila, neopomněla požádat osouhlas stímto názvem apopsat zamýšlený průběh tábora.53 Právě čtenářská zkušenost aformování zejména Foglarovou literaturou ajejí vliv na mládež byly často se opakujícím tématem vdopisech, včetně díků „za vše, co jste pro naši generaci vykonal, jak jste dovedl upoutat ausměrnit mladého člověka na správnou cestu, aby vyrostl vcharakterního asprávného člověka“.54 Vtomto smyslu byl pro ně Foglar skutečně totemem— praotcem druhu, od něhož odvozovali svůj původ, jenž se— nejspíše nevědomky anezáměrně— stával součástí genealogie českého trampingu. Tomu odpovídaly iradostné emoce, když odvaha některých na49 Ooblibě Foglara svědčí kronika T.O.Rio zlet 1965–1968, vníž nalezneme jak dopis adresovaný Jindřichu Čejkovu— Jimu Severákovi, tak Foglarův zápis do osadní kroniky. Kronika T.O.Rio, soukromá svírka J.Čejky— Jima Severáka. 50 LA PNP, f. JF, korespondence přijatá, Josef Skorkovský, dopis ze dne 31.ledna 1965. 51 LA PNP, f. JF, korespondence přijatá, Milan Vlasák, dopis ze dne 26.června 1967. 52 LA PNP, f. JF, tisky, tiskoviny aperiodika různých seskupení, faksimile dopisu otištěná vBonakošejkr 5/1990, nestránkováno. 53 LA PNP, f. JF, korespondence přijatá, Milan Vlasák, dopis ze dne 26.červa 1972. 54 Tamtéž, dopis ze dne 26.června 1967. Stejně tak osada Bonako udělila Foglarovi vosmdesátých letech jubilejní cenu osady za celoživotní práci smládeží aspisovatelskou činnost. Tímto oceněním vedle Foglara poctila iJiřího Suchého, Josefa Bicana, Divadlo bez opony ain memoriam iJana Wericha, Jiřího Šlitra aJiřího Grossmanna. Publikace Čtvrtstoletí uložená ve fondu JF, tisky. Obdobné argumenty zaznívaly ivčasopisu Šťastnou cestu, pokračovateli Krás domova, tedy časopisu, který na počátku šedesátých let otevřel téma trampingu snad jako první, srov.článek Na besedě uRikitana, vněmž byl Foglar charakterizován následovně: „To jméno vždy vonělo dálkou. Pro kluky byl tenkrát před dvaceti třiceti roky Jaroslav Foglar největší autoritou, před níž bledla sláva všech ostatních klukovských spisovatelů.“ Šťastnou cestou 9/1968, s.1. OPEN ACCESS Jan MaREš 133 skautské, ale turistické organizace, využívaly možnost přelít staré víno do nových nádob idalší oddíly. Josef Skorkovský vzpomínal na oddíl TJ Dynamo Praha, snímž prožil krásné prázdniny vtáboře, kde nosili „kroje jako junáci, ale bez šátku.“96 Osada Flamingos své počátky datovala do roku 1953.97 Jaroslav Forglar vtextu Osada Zlatý klíč určeném pro trampskou rubriku Obrany lidu líčil příběh osady založené roku 1956, nicméně silné ovlivněné právě foglaringem.98 Vpadesátých letech viděla retrospektivně svůj prapůvod iČeská tábornická unie99 a na jednom potlachu poprvé veřejně vystoupil Karel Gott. TRAMPING ATÁBORNICKÉ AKTIVITY ČSM Významný impuls pro opětovný rozvoj trampingu přinesly neúspěchy Československého svazu mládeže (dále jen ČSM) ve snaze získat významnou část mládeže do svých řad.100 Postupné politické tání se odrazilo ivliberalizaci ČSM aoživování studentského hnutí, jež vyhřezlo na jaře 1965.101 Součástí tohoto vývoje se stala itematizace trampingu— nejdříve jako rivala vzápase oduši mládeže, následně jej využívala jako nástroje pro své cíle, téměř naplňujíc lidovou moudrost „když stím nemůžeš bojovat, tak se ktomu přidej.“ Snaha podchytit trampské party se projevovala ve dvou protichůdných tendencích: na jedné straně bylo nutné oprášit trampskou tradici anabídnout dorůstající generaci pohled do minulosti, sjejímž dědictvím se mohla identifikovat, na druhé straně bylo nutné trvat na tom, že tramping jako celek nepatří do socialistické společnosti (roku 1960 bylo oficiálně vyhlášeno dosažení socialismu). Nicméně některé jeho prvky, zejména ty spojené spraktickými dovednostmi apřežitím vpřírodě, měly být využitelné pro co nejširší spektrum mládeže. Tyto tendence 96 LA PNP, f. JF, korespondence přijatá, Skorkovský Josef, dopis ze dne 1.března 1960. 97 LA PNP, f. JF, korespondence přijatá, Vlasák Milan, dopis ze dne 26.června 1972. 98 Nejvýrazněji se toto ovlivnění projevovalo při skládání slibu uslavnostního táboráku, po němž člen osady obdržel osadní znak asymbol Modrého života, následně byla zpívána osadní hymna. Text slibu: „Slibuji, že budu věrným adobrým kamarádem celé osadě. Budu se řídit všemi zásadami osady ažít podle zásad Modrého života. Budu vždy správným trampem azálesákem.“ Osada dokonce navštívila Boba Hurikána. LA PNP, f. JF, korespondence odeslaná, Čepelák Bohuslav, dopis doručený dne 1.prosince 1963. 99 Měl jím být tábor družiny Rudých vlků uJedovnického rybníka, kvůli všeobecnému nedostatku— materiálnímu iznalostnímu— si její členové našli cestu kzálesáctví ipostupně modifikovaný systém bobříků. Viz Zdějin našeho svazu, Zálesák 4/1968, s.2. 100 Upadající vliv ČSM si po roce 1958 vyžádal jeho přímé stranické řízení. Srov.Martin FRANC— Jiří KNAPÍK, Volný čas včeských zemích 1957–1967, Praha 2013, s.133. 101 Ktomu srov.Christiane BRENNER, „Aber unsere Zeit hat ihre neue Romantik“. Der Sozialistische Jugendverband der Tschechoslowakei, in: Christiane Brenner— Karl Braun— Tomáš Kasper (edd.), Jugend in der Tschechoslowakei, s.363; Jaroslav PAŽOUT, Die Studentbewegung in der kommunistischen Tschechoslowakei (1948-1989), in: Ch. Brenner— K.Braun— T.Kasper (edd.), Jugend, s.308–313 aMilan OTÁHAL, Studenti akomunistická moc včeských zemích 1968–1989, Praha 2003, s.14–17. OPEN ACCESS 134 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2018 se střetávaly autvářely fenomén tábornictví oficiálně zaštítěný ČSM jakožto organizátorem tábornických škol. Státní složky zaznamenávaly nezájem dětí otábory pořádané Československým svazem mládeže (dále jen „ČSM“) již od druhé poloviny padesátých let. Právě archivní sondy do praxe na místní úrovni mohou napovědět, jak na znovuobjevování se trampingu reagovalo oficiální prostředí státně-politického systému. Konkrétně třeba východočeský ČSM se snažil děti amládež přilákat na program tvořený sporty, výlety, táboráky, lidovými zvyky, brannými hrami, zpěvem národních abudovatelských písní, kulturními večery, či srazy pod širým nebem, jež měly probudit vmládeži lásku kfysické práci azvýšit její fyzickou zdatnost.102 Nicméně tyto snahy nebyly patrně úspěšné. Již vroce 1957 funkcionáři ČSM pociťovali nutnost proniknout do „osad“ mezi neorganizovanou mládež azískat ji pro turistickou činnost do svých řad. Všude, kde to šlo, měly být budovány stanové tábory aČSM se měl zaměřit na výletování ať již pěšky, na kole či na motorce. Turistické abranné kroužky ČSM se tak měly stát nástrojem boje proti skautingu atrampingu abrakové literatuře avýchovným prostředkem, který nerezignuje na výchovu ksocialistickému vlastenectví, ale zároveň bude schopen uspokojit romantické tužby mládeže.103 Proto byl ČSM ochotný hledat nové formy trávení času dětí amládeže— byť nejspíše ne zcela úspěšně— spíše než je komplexně proměnit.104 Znásledujícího vývoje lze usuzovat na to, že vztah k trampingu byl postupně revidován. Spíše než o jednoznačný a cíleně represivní přístup se změnil vpokus jej kolonizovat, byť to samozřejmě nevylučuje excesy ze strany bezpečnostních složek. Objektem represe byly tzv.party, často ztotožněné strampy, přičemž hranice mezi nimi adalšími subkulturami nebyly vždy ostré. Prolínali se stzv.vlasatci, strampskou hudbou začínala řada pozdějších rockerů, přičemž schopnost orgánů veřejné moci mezi nimi rozlišovat byla spíše omezená,105 isnonkonformní mládeží jako takovou, jak ukazuje případ zroku 1963, kdy se 1500 mladých sešlo po prvomájovém průvodu na Petříně, zpívalo trampské písně anásledně vyvolávalo protirežimní hesla jako „SSNB amilicí vydláždíme ulici“.106 102 SOA Zámrsk, f. Krajský výbor ČSM Pardubice 1952, kart. 88, inv. č. V/4. 103 Tamtéž, Krajský výbor ČSM Pardubice, kart. 78, inv. č. IV/23. Obdobně srov.ZA Opava, Krajský výbor ČSM, kart. 91, inv. č.123, Turistická činnost mládeže vSeveromoravském kraji. 104 Jedním zdokladů může být obnovení vydávání knih sdobrodružnou tématikou dříve považovaných za brak. Setonovy knihy vycházely od roku 1957, Karla Maye od roku 1958, intenzivně pak od poloviny šedesátých let, zřad domácích autorů hrály významnou roli texty F.A.Elstnera či cestopisy Zikmunda aHanzelky. 105 Filip POSPÍŠIL— Petr BLAŽEK, „Vraťte nám vlasy!“ První máničky, vlasatci ahippies vkomunistickém Československu: studie aedice dokumentů, Praha 2000, s.118–120. 106 Ktomu viz Michal SVATOŠ, Studentské majálesy šedesátých let, in: Zlatá šedesátá: česká literatura aspolečnost vletech tání, kolotání a… zklamání: materiály zkonference pořádané Ústavem pro českou literaturu AV ČR 16.–18. června 1999, Praha 2000, s.96. Nicméně existovaly iaspekty, které nonkonformní mládež od trampů oddělovaly. Podle P. Blažka trampové na rozdíl od vlasatců ahippies neexperimentovali sdrogami, srov.F.POSPÍŠIL— P.BLAŽEK, „Vraťte nám vlasy!“, s.122–124. OPEN ACCESS Jan MaREš 135 Proto plán Krajského výbor Československého svazu tělesné výchovy (ČSTV) vHradci Králové pro masový rozvoj turistiky dětí amládeže obsahoval jak opatření „odstraňovat nezdravé zjevy trempinku“ stermínem plnění do 30.června 1963, tak průběžný úkol „využívat mládežnického asportovního tisku ksprávnému ovlivňování trampské mládeže“. Jiný materiál téhož výboru kritizoval stávající systém metodické práce aotevřeně navrhoval návrat kčinnostem dřívějších organizací, jmenovitě Junáka aSokola, jakými byly zálesácké, resp.partyzánské dovednosti jako lasování, hod nožem asekyrou, důležité pro přežití mimo civilizaci. Nejednalo se již tedy jen onedostatky způsobené materiálně-technickými okolnostmi, jakými byly ještě před pár lety nedostatek ubytovacích možností, resp.míst ktáboření anezkušenost mladých pionýrských vedoucích,107 nýbrž ojasně pojmenova(tel)nou konkurenci. Když se později (patrně vroce 1968) ohlíželi pracovníci ostravského Krajského aMěstského výboru ČSM za rozmachem trampingu, spatřovali příčiny jeho rozvoje po roce 1962 ve společensko-ekonomické situaci (relativního dostatku) a(notoricky zmiňovaného) nedostatečného působení ČSM. Tak jako včasech první republiky došlo kproměně trampingu vmódní vlnu, čemuž napomohly „prostředky masové propagandy, trampské písně vrozhlase, televizi, postupně film, diskuse okolo Foglara ajeho prací apod.“ Na Ostravsku-Karvinsku „se objevila“ celá tisícovka trampů, dalších 10–15 osad bylo evidováno na Olomoucku ajednotky na Šumpersku, Opavsku aPřerovsku. Podle poznatků ČSM osady typicky čítaly tři až sedm, nejvíce deset osob avyznačovaly se rychlou fluktuací.108 Na prvorepublikové pojetí tramping šedesátých let navazoval isvým pasivně protestním charakterem spojeným stouláním se vmenších skupinách aježděním na skromnější lesní campy.109 Významným faktorem pro podchycování trampů aformování trampingu šedesátých let se ze strany státu staly krajské tábornické školy ČSM zastřešené ústřední tábornickou školou.110 Na jejich program se dostávala témata jako „historie aorganizace tábornictví, trampingu askautingu“. Setkávaly se však snedůvěrou ze strany některých trampských osad, které vnich viděly snahu organizovat tramping. Na první turnus krajské tábornické školy na Moravě roku 1965 tak dorazila jen polovina přihlášených. Její výsledky byly přesto hodnoceny pozitivně (mohly být hodnoceny jinak?), neboť „[s]etkání táborníků strampy dokázalo, že absolventi KTŠ opolovinu převyšovali znalostí adovedností vedoucích trampských osad, kteří zpobytu vpřírodě mají již dostatečnou praxi azkušenosti.“111 Snaha přivlastnit si trampy prostřednictvím tábornictví stavěla na otevřeném významu tohoto obecného pojmu, který nebyl historicky spojen skonkrétní organizací ani jmény. Tábornictví zkrátka naplňovalo „touhu mladých po pestrém azajímavém, 107 SOA Zámrsk, Krajský výbor ČSTV Hradec Králové, kart. 36, Komise turistiky dětí amládeže. 108 „[o]sady velmi rychle zanikají, tvoří se nové, celé hnutí je vsilném pohybu, celkově se projevuje velmi pomalý růst.“ ZA Opava, Krajský výbor ČSM, kart. 91, inv. č.124, Problematika trampského hnutí ačasopisu Tramp. 109 J.POHUNEK, Konflikty, s.100. 110 Blíže viz Vlastimil SNOPEK akol., Tábornická škola ČSM: Příručka, Praha 1966. 111 ZA Opava, f. Krajský výbor ČSM, kart. 92, inv, č.125, Tělovýchovně-branná asportovní činnost vokresech. OPEN ACCESS 136 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2018 dobrodružném akamarádském životě vpřírodě“, přičemž nebylo tolik kontroverzní jako skauting, sokolství ale ani tramping. Poslání tábornických škol bylo ale širší: „nejsou místem výchovy jen těch, kdo dosud prováděli činnost vturistice nebo trampingu. Plní daleko odpovědnější poslání především výchovy dalších vedoucích tábornictví vkolektivech mládeže. […] Absolventi tábornických škol jsou oprávněni vést kroužky, Kluby askupiny táborníků, trampské osady aparty“.112 Vroce 1966 se třetina ze 105 absolventů letní tábornické školy ČSM vOstravě rekrutovala zřad trampů.113 Přesto se mezi tábornictvím vgesci ČSM amládeží intuitivně znovunalézající tramping vytvářela vzájemná závislost (čili vztah vsoudobé historiografii označovaný jako constitutive dependence).114 Navazovat mohla na starší Irčanovu strategii uplatněnou vtextu Dvacet let trampování vydaném během protektorátu, vněmž oskautingu píše právě obecně jako otábornictví avyhýbá se tak zakázaným pojmům azrušeným organizacím. Ve snaze podchytit hledající mládež rehabilitovaly tábornické školy tramping po stránce ideové (informace odějinách trampingu, rozhovory sprvorepublikovými trampy, zpěv trampských písní) ipraktické. Tedy spojovaly tramping skonkrétními dovednostmi, jako byly stavba stanů atáborů, práce smapou, orientace, stopování, uzlování alasování, bivakování, stavba vorů, judo asebeobrana, vaření vpřírodě, plavání.115 Široký záběr vměstnaný do letních škol adůraz na praktické vyzkoušení aosvojení se nám zdnešního pohledu může jevit jako imitace skautingu. Spojení strampingem, zejména jeho „rudou“ větví, bylo patrně bezpečnější, protože pracovalo spředstavou usměrňování neorganizovaného na rozdíl od historicky iimplicitně organizovaných arelativně jasně hodnotově vymezených skautských oddílů, které mohly být snadněji interpretovány jako ohrožení socialistického zřízení. Tábornictví bylo začleněno do výkladu jako výsledek evoluce mládežnických aktivit vpřírodě. Historický výklad kněmu spěl po linii skauting— rudý skauting— historický tramping aturistika vČSM aČSTV.116 Tábornictví bylo definováno jako základní podmínka turistiky, které jako zájmová činnost vzniklo na konci 19.století aprošlo si řadou výše zmíněných stadií avyústilo vprostředek výchovy socialistického člověka.117 Právě to táborníky odlišovalo od soudobých trampů, kteří od „historických trampů“ převzali vnější znaky včetně západního nátěru, aby 112 Tamtéž. 113 ZA Opava, f. Krajský výbor ČSM, kart. 91, inv, č.123. 114 Tento pojem vychází zteorie nacionalismu aetnicity spojované stzv.školou nacionální indiference vycházející zprací Rogerse Brubakera— pro české prostředí viz zejm. Jeremy KING, The Nationalization of East Central Europe: Ethnicism, Ethnicity and Beyond, in: Maria Bucur— Nancy M.Wingfield (edd.), Staging the Past: The Politics of Commemoration in Habsburg Central Europe, 1848 to the Present, West Lafayette 2001, s.129— aznačí situa ci, kdy význam jednoho pojmu (národ) předpokládá azároveň stabilizuje význam svého druhého pojmu (národ); obdobně, tedy kulturně konstruované, lze nazírat ina vztah pojmů pohlaví agender, viz Denisa NEČASOVÁ, Dějiny žen či gender history? Možnosti, limity, východiska, Dějiny— Teorie— Kritika 1/2008, s.81–102, zde s.89. Nicméně vzájemná závislost trampingu atábornictví je mnohem více časovým adobovým jevem, nikoliv podmínkou pro myšlení trampingu. 115 SOA Zámrsk, f. Krajský výbor ČSM Hradec Králové, kart. 146, inv, č.145. 116 V.SNOPEK, Tábornická škola, s.5–46. 117 V.SNOPEK, Tábornická škola, s.6–7, 42nn. OPEN ACCESS Jan MaREš 137 vyjádřili vlastní odpor „proti organizovanosti amasňáctví“ atouhu po „dobrodružství, romantice apřátelství.“ Nebouřili se však již proti nespravedlivému řádu, ale vůči nedostatkům „ve vztazích mezi lidmi … vživotě naší společnosti.“118 Přibližování se aprolínání se forem nalezneme ivtábornických klubech zakládaných frekventanty tábornických škol, jejichž názvy se na první pohled nelišily od názvů trampských osad (Údolí ticha, Děti slunce Pardubice).119 Utváření představy otábornictví někde doplnil třeba iBěh lesní moudrosti, čímž bylo rozostření dříve relativně samostatných pojmů ještě podpořeno. Stvrzeno bylo vzávěrečné zkoušce, která zahrnovala iznalost tábornické historie.120 Snaha ČSM opodchycení trampů trvala téměř po celá šedesátá léta121 abyla mnohými trampy iopětována.122 Musela si však přiznat ineúspěchy. Vroce 1964 jednal Krajský výbor ČSM strampy ozapojení do organizační práce na Pustevnách během letnic mládeže, většina představitelů osad však spolupráci odmítla stejně jako další trampové vzápadních aseverních Čechách.123 Vroce 1965 byla pro nezájem zrušena rubrika Psáno na březové kůře vKrásách domova určená pro trampy po půl roce své existence.124 Aještě vroce 1967 si předkladatel zprávy ohodnocení jedné krajské tábornické školy posteskl, že „[m]noho mladých lidí, kteří chodí do přírody astávají se trampy, nevědí, že mají možnost velmi dobře uplatnit své zájmy prostřednictvím tábornictví vČSM.“125 Otom, že tábornické školy mohly na některých trampech zanechat jistý otisk, napovídá třeba příspěvek Andyho zT.O.Bílý Blizzard ačlena redakční elipsy Trampa, který si náročnost Ústřední tábornické školy pochvaloval avracel se zní „vyčerpán na těle ina duchu, ale smalým papírkem, na který jsem hrdý. Říká, že jsem absolventem ÚTŠ…“. Jiní ale podle redakce styděli nosit odznak ústřední tábornické školy „na battlu“ (tj.battle dressu, typickém trampském, původně vojenském oblečení) asamotná redakce pod článkem upozorňovala, že pro tábornické školy neagituje, ale ani je nezavrhuje.126 Tábornictví dosáhlo svého vrcholu založení České tábornické unie vroce 1968, její činnost však byla odva roky později zakázána.127 VPraze vydávala jak výše 118 V.SNOPEK, Tábornická škola, s.35. 119 SOA Zámrsk, f. Krajský výbor ČSM Hradec Králové, kart. 146, inv. č.145. 120 ZA Opava, f. Krajský výbor ČSM, kart. 92, inv. č.125. 121 Viz např.ZA Opava, f. Krajský výbor ČSM, kart. 91, inv. č.123. 122 Některé osady např.zvaly na potlach izástupce KO VB, KV ČSM, turistů aněkterých redakcí. Potlach vosadě Dukla, Obrana lidu 23, 1964, č.21, s.8. 123 Citováno dle M.FRANC— J.KNAPÍK, Volný čas, s.309. 124 Provolání ktrampstvu!, Krásy domova 12/1965, s.11. Pouze dvě osady „prokázaly snahu vyjevit, co vlastně dělají, jak tráví svůj čas, předat své zkušenosti jiným.“ Ostatních několik málo příspěvků vyznělo podle redakce jako „všeobecná proklamace, že: 1.trampové jsou dobří lidé, 2.že se jim křivdí aje jim ubližováno, 3.že mají rádi přírodu.“ 125 SOA Zámrsk, f. Krajský výbor ČSM Hradec Králové, kart. 146, inv. č.145. 126 Tramp atáborníci, Tramp: občasník trampských ostravských osad 3/1966, LA PNP, uloženo vLA PNO, f. JF, tisky, časopis Tramp. 127 Podle autora spřezdívkou Kim „většina [účastníků tábornických škol, dopl. aut.] zůstala, zkusila si anezapomněla. Zcela logicky přišli ipravověrní trampové. Přišli, omrkli, zkusili avětšinou také nezapomněli. Aprotože jich bylo stále více aiti, kteří dřív tramp znali jen zdoslechu, ale nyní začali /po absolvování TŠ/ myslet trochu jinak, začalo se toto hnutí vymykat OPEN ACCESS 138 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2018 zmíněný časopis Stezka, vBrně pak vycházel časopis Zálesák avPardubicích Les. Její činnosti se účastnily některé trampské osady,128 nicméně tak jako na tábornické školy, ani na ni nepanoval jasný názor. Příkladem budiž redakcí Stezky zachycená výměna názorů na jiných trampských platformách. Odstartovalo ji čtyřverší zveřejněné vPlameni „Dříve na nás měly pendreky ahole,/ teď nás budou školit vtábornický škole[…] / Očem, soudruzi, se budem bavit spolu?/ Těmi pendreky jste nám už dali školu!“129 Obdobný verš se objevil ina titulní straně časopis Kamarád, na nějž reagoval dopis redakci, který jej považoval za urážku Tábornické unie itrampů, kteří některou ztábornických škol absolvovali. Redakce Kamaráda odpověděla smířlivě: „Jak sám víš, panuje mezi mnoha trampy kTábornické Unii nedůvěra. Konečně, nelze se tomu ani divit, když nechápou vpodstatě ani její účel, nehledě kvrozenému odporu kjakémukoliv organizování… Otom, že Tábornická Unie je správná věc jsem se utvrdil na sněmu na Sluneční pasece… Zároveň bych Ti chtěl poděkovat. Je velice správné ozvat se hned proti každému, kdo by jakkoliv napadl Unii. Znaší strany to nebyl špatný záměr, spíše nepochopení. Ostatně myslím, že budeme muset my všichni, členové Unie, ještě dlouho vysvětlovat její účel apodstatu.“ Smířlivým a„utrakvistickým“ charakterem se vyznačoval iZálesák, což potvrzovaly izveřejněné čtenářské ohlasy. Jeho obsah kvitovali předváleční trampové, bývalí čtenáři Vpředu, rádcové avůdcové skautských oddílů iti, kteří jej oceňovali pro jeho „praktické— trampské— zameranie“.130 Jím mohl dotčený čtenář myslet jak zveřejňování seznamů campingů atábořišť, tak informace izdějin Divokého západu, zálesácký slovníček či trampskou rubriku „Osado, osado“ řízenou Fedorem Skotalem— Ňufem, jedním zorganizátorů Porty apozdějším scénáristou dokumentárního cyklu České televize otrampingu Zvláštní znamení touha. Ani Les nebyl jiný, oinkluzivních nárocích svědčí opět již jen jeho podnázev Plátek všech trampů, trapperů, táborníků, tuláků akrajánků. Trampské motivy nezůstaly ale omezeny pouze na ČSM apronikaly ido další činnosti mládežnických organizací. Okresní festival mládeže apionýrů vPřerově začínal potlachem trampských osad ve spolupráci sT.O. Údolí divoké Deštné za účelem podchycení činnosti trampů ajejich zapojení „do akcí na úseku turistiky vokrese“131 či jen volně čerpal zpopulární kultury přivlastňované itrampy.132 úzkému rámci ČSM … aproto se tito lidé chopili první příležitosti, která se naskytla avytvořili si svoji vlastní organizaci. Dali ji název Česká tábornická unie.“ KIM, Historie, Les 7/1970. 128 J.POHUNEK, Konflikty, s.100. 129 Viz Stezka: časopis České tábornické unie 4/1968, s.3. Pro odkazovaný článek viz Miloš HOZNAUER, Na trampském severu, Plamen 4/1968, s.65–73. 130 Zvašich dopisů, Zálesák 4/1968, s.15. 131 ZA Opava, f. Krajský výbor ČSM, kart. 92, inv. č.125; f. OV ČSM Karviná, kart. 43, inv. č.25. Zde uložená zpráva oturistické atělovýchovné činnosti OV ČSM vKarviné mj.zmiňuje, že místo okresní tábornické školy byl uspořádán celookresní sraz trampů udolu Zápotocký se soutěží utáborového ohně onejlepší trampskou píseň. Při celozávodním výboru ČSM dolu Zápotocký vznikla trampská osada čítající 35 členů azdejší učiliště mělo turistický kroužek připravující „velmi bohatou turistickou atrampskou činnost“. 132 Příkladem může být Týden mládeže roku 1962 vPřerově, vjehož rámci se uskutečnily večery skytarou, táboráky či soutěže Indiánskou stezkou neb Po stopách Vinnetouových. ZA Opava, f. Krajský výbor ČSM, kart. 92, inv. č.125. OPEN ACCESS Jan MaREš 139 OTEVŘENOST POJMU AHLEDÁNÍ HRANIC (IDENTITY) Prostupnost stábornictvím ahybridita „šedesátkového“ trampingu vycházely rovněž zurčité nejistoty aneznalosti, zejména jde-li ovlastní historii. Proto bylo pro tramping důležité získat vlastní tribunu asjednocující komunikační prostředek přesahující rámec osobní zkušenosti. Ale ani ten se nestal pouhým strážcem tradice, nýbrž produktivní platformou ukazující přívětivou tvář aširokou náruč trampingu, vtomto případě vůči skautingu, snad při vědomí podobnosti kořenů itehdejší hodnotové orientace. Hybridita tedy podporovala, alespoň částečně, otevřenost trampingu vůči dalším vlivům, aobsluhovala se občas až překvapivě dlouhými kontinuitami foglaringu, jak bude ukázáno vzávěru této podkapitoly, což samo znesnadňovalo vytyčování pevných hranic identity trampského fenoménu. Tyto aktivity patrně reagovaly na poptávku dorůstající generace po vlastních dějinách asituování se do tradice.133 Za místo jejího hledání analézání lze považovat rubriku Zúdolí aosad Obrany lidu vydávané Ministerstvem národní obrany. Podle zde otiskovaných zpráv mladí ve svém okolí postrádali starší autority, od nichž se mohli učit ajež by je mohly vést. Ty se naopak mohly od mladých distancovat, jak dokládá jedna zdochovaných pozvánek, tzv.zvadlo, na oslavu čtyřiceti let „Ztracenky“ zroku 1958, na jejímž rubu bylo připsáno „Brněnské osady, kamarádi, delegujte pouze zástupce osad starých— pardů; trampská mládež není žádoucí (Požadavek Ztracenky!)“. Chybělo jí proto povědomí ohistorickém vývoji asyntéza, která by navázala apřekonala Dějiny trampingu Josefa Peterky— Boba Hurikána. Toho si všimli ileckteří trampové.134 Jim Severák si stěžoval, že se nevydává „trampská literatura, proto vmyslích mladých lidí se tvoří zkreslené představy otrampování. Kdyby tito povykující hulváti četli něco zhistorie trampingu, pak by se dozvěděli, že tramping je hnutí ane módní přehlídka na plošinách nebo soutěž otom, kdo je hrubější aneurvalejší kostatním.“135 Zmatenost mladých postihl iJaroslav Foglar vtextu pro Obranu lidu, vněmž zachytil (snad fiktivní, snad skutečný) rozhovor mladíků na branickém nádraží oznaku lesní moudrosti, kteří jej měli vyšitý na rukávech: „Jeden znich řekl, že je to přece znak všech trampů, protože většina ho nosí. Jiný prohlásil, že je to starý skautský znak, ale byl hned usazen ostatními. Ti věděli, že znakem skautů na celém světě je stylizovaná lilie. Itu nosí spousta trampů, vrůzných variacích.“136 Skutečnému či fiktivnímu autorovi nezbylo, než mládež poučit olesní moudrosti, E.T.Setonovi astát se onou autoritou, po níž mnozí další volali. Zároveň neopomněl trampům doporučit, jak svyužitím jeho ozkoušených oddílových metod pozvednout úroveň trampingu.137 133 Zde vycházím zrukopisu Jana RANDÁKA Variety trampských dějin připraveného kbudoucímu tisku. 134 Podle Bohuslava Čepeláka se čtenáři Obrany lidu velmi často dožadovali textů věnovaných historii trampingu. 135 Příhoda zvlaku, Obrana lidu 7/1965, s.6. 136 LA PNP, f. JF, korespondence odeslaná, Čepelák Bohuslav, dopis ze dne 9.listopadu 1965. 137 Tramping by vjeho očích kultivovalo vzájemné navštěvování, třeba za účelem sportovních zápasů, dopisování, ruční výroba avyměňování si odznaků akronika (nikoliv „cancbůch“). Zvýšení úrovně trampingu, Zvýšení úrovně trampingu, Obrana lidu 24, 1965, č.21, s.6. OPEN ACCESS 140 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2018 Její odhalování avymezování nebylo ale zcela jednoznačným anekomplikovaným procesem. Vroce 1961 Vlastimil Snopek, člen předsednictva ČSTV apozdější autor příručky otábornických školách ČSM, označoval „novodobý tramping naší mládeže“ jako přežilý, nechápající všestrannost socialistické turistiky avolající po pofidérní volnosti.138 Redakce Krás domova orok později odpovídala na výtku trampa Sandyho, že mluví hrubě, protože jim bylo zakázáno plnění 13 bobříků stroze stím, že kdo chce mluvit slušně, nepotřebuje ktomu žádné bobříky. Navíc dodala, že bobříci „nebyli nikdy záležitostí trampů“,139 čímž zároveň upozornila Sandyho na neznalost historických souvislostí. Pro vytváření společenství, navíc tak decentralizovaného jako bylo to trampské, bylo nasnadě využít tiskovou platformu, která by byla nezávislá na nepříliš rozsáhlé rubrice vObraně lidu. Stal se jí časopis Tramp. Navazoval na občasník vydávaný od roku 1963 Městským výborem ČSM vOstravě. Roku 1967 vycházelo podle materiálu pro jednání ostravského městského výboru osm jiných trampských občasníků, nicméně poptávka po pravidelném časopisu byla značná, proto byl jeho náklad nastaven na 10 000 kusů. Ijeho obsah měl odpovídat širší představě oobsahu trampingu, jeho součástí měla být rubrika lesní moudrost jakožto zastřešení dovedností získávaných na tábornické škole.140 Tramp se zcela jistě— stejně jako další trampské časopisy141— stal významnou identitotvornou akonsolidační platformou. Postupná společenská rehabilitace akonsolidace trampingu vytvořila předpolí ipro obnovení skautské organizace vprůběhu Pražského jara. Ne náhodou Tábornická škola ČSM tvrdila, že bylo chybou, když vroce 1949 pionýrská organizace nevyužila některých skautských zkušeností azaměňovala ideové zaměření Junáka za jeho celkovou činnost.142 Tramping askauting ksobě neměly blízko jen vočích funkcionářů ČSM, ale navzájem se strategicky podporovaly iběhem Pražského jara. Vprvních číslech Trampu roku 1968 nalezneme četné zmínky oskautingu, včetně názoru, že „nový, obrozený tramping“ může dát mládeži „touhu … být za všech okolností čestný, snahu po ukázněnosti, ale nedrilové …“143 Skutečnost významu trampingu pro obnovení skautingu potvrdil vrozhovoru ináčelník Junáka Rudolf Plajner: trampské osady „pomohly při našem nástupu, že nejen podchytily část dospívající mládeže, ale vytvářely příznivé podmínky ipro nás. Zasloužily se vážně oto, že se začalo přinejmenším uvažovat orehabilitaci skautů“. Vzájemný vztah považoval za kamarádský, 138 Jak je to strampingem? Za krásami domova 7, 1961, s.80. Smířlivější formulace volila „reportáž“ mezi trampy, jež došla kzávěru, že „divoké trampství“ je unás široce rozvětvené ajeho příslušníci tvoří velké neorganizované bratrstvo bez myšlenkové náplně“. Jejich den, Za krásami domova 7, 1961, s.230–231. 139 Mládí za městem, Krásy domova 1, 1962, č.7, nestránkováno. 140 Rubrika Ze slabikáře lesní moudrosti byla již obsažena vobčasníku Tramp, viz ZA Opava, f. Krajský výbor ČSM, kart. 91, inv. č.124. 141 VPlzni vycházel Tulák avPraze Kamarád, podrobnosti oobou titulech se bohužel nepodařilo dohledat. Srov.Tramp 3/1966 či LA PNP, f. JF, korespondence přijatá, Vlasák Milan, dopis ze dne 22.ledna 1967. 142 V.SNOPEK, Tábornická škola, s.31. 143 Co ve vás vyvolává slovo tramp? Tramp, 1968, č.1, s.5. OPEN ACCESS Jan MaREš 141 neboť většina starých trampů byli bývalí skauti, ajak se domníval, ivbudoucnu dá „jisté procento“ skautů přednost trampingu.144 Na straně druhé skautská afoglarovská symbolika sloužila izájmům některých trampů. Příkladem může být objevení se rubriky ZBobří hráze včasopise Signál, rovněž vgesci Ministerstva národní obrany, na jehož vydávání se podílel Bohuslav Čepelák— Irčan. Samotný Foglar však tento fakt nesl nelibě, neboť název razil vMladém hlasateli aVpředu apovažoval jej za pevně svázaným snimi asvým jménem. Proto žádal opřejmenování rubriky.145 Květnové číslo Trampa pak obsahovalo izvláštní přílohu nazvanou „Junáci vzhůru“ pojednávající oskautském kroji, pojmosloví, základech organizace, táborech amohyle Ivančeně.146 Ta je věnována památce skautů popravených nacisty během druhé světové války, kterou imístní trampové— „protože každé hnutí potřebuje tradice“— přijímali od šedesátých let za svou.147 Trampové zosady Třináctka se dokonce podíleli už na vynesení kříže na vrchol hory vroce 1963.148 Skautská mohyla potvrdila svůj význam jako společného místa paměti skautů atrampů během normalizačních let. Plajnerem předvídanou prostupnost naplnila iT.O.Wampirs vzniklá právě na konci šedesátých let ze skautské družiny, která Foglarovi zaslala roku 1973 upomínkovou kartičku zloňské Ivančeny aosedm let později organizovala „velkou akci trampů ajunáků na pomoc obnovy mohyly na Ivančeně“.149 Osouběžném přežívání obou identit pak svědčí slova Viktora Zlámala ze zmíněné osady marně shánějícího junáckou lilii, za jejíž ztrátu by si nafackoval.150 Ke které zidentit by sečlenové osady— někteří jako bývalí členové Klubu přátel Jaroslava Foglara151— počítali při uspořádání Woodcrafterského potlachového ohně k14. výročí osady zůstává otázkou již jen rétorickou.152 Nelze říci, že by rok 1968 vtomto smyslu představoval vrchol, spíše umožnil učinit zjevnými tendence, které snástupem sedmdesátých let nepřestaly dále existovat, pouze se snažily opět zneviditelnit. Hybriditu aheterogenitu trampingu to ale nijak výrazně neomezilo. Vliv foglaringu se projevoval ivtom, že řada osad vznikla zbývalých čtenářských klubů, jež Foglar vedl vMladém hlasateli aVpředu.153 Skutečnými 144 Tramping askauting, Tramp, 1968, č.4, s.1. 145 LA PNP, f. JF, korespondence odeslaná, Čepelák Bohuslav, dopis ze dne 8.května 1968. 146 Obdobným příkladem může být plzeňský deník Pravda, na jejíž stránkách vdruhé polovině šedesátých let sousedily rubrika pionýrská (Pionýrská hlídka) srubrikou skautskou (Junák) atrampskou (Než usne osada). Srov.např.výtisk z15.11.1968 či 10.10.1969. 147 Tramp 3/1968. Už na duben 1967 chystaly Spojené trampské osady Ostravy setkání uIvančeny, viz Sběratel, č.6, 1967, nicméně není známo, jestli se setkání uskutečnilo. 148 Http://www.svazskautu.cz/historie/lilie-pod-klopou-lilie-za-mrizemi/24-ohen-serifu- -poprve-na-ivancene/. [náhled dne 31. 12. 2018] 149 LA PNP, f. JF, korespondence přijatá, Zlámal Viktor, dopisy ze dne 16.ledna 1973, 31.března 1979 a15. ledna 1980. 150 Tamtéž, dopis ze dne 25.ledna 1982. 151 Tamtéž, dopis z16. ledna 1973. 152 Tamtéž, dopisy ze dne 9.října 1970 a28. února 1983. 153 LA PNP, f. JF, korespondence odeslaná, Čepelák Bohuslav, dopis ze dne 31.března 1965. Návaznost na čtenářské kluby dokládá idopis osady Světluška zroku 1965 vkronice T.O. Rio, soukromá sbírka Jindřícha Čejky— Jima Severáka: „Ve Foglarových klubech jsem začínal pouze já.“ OPEN ACCESS 142 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2018 vytrvalci se stali členové osady Flamingos založené roku 1953,154 kteří se myšlenkou, která je svedla dohromady, řídili ijako dospělí muži srodinami se vším, co kní patřilo— lovením bobříků, číslováním schůzek apodniků atd. Sám Foglar na jejich adresu poznamenal: „Vdnešní době je to něco až neuvěřitelného, báječného— ajá to umím ocenit.“155 Iosada Flamingos však byla otevřena různým vlivům, očemž svědčí zmínky ozapojení do činnosti Junáka (vobdobí Pražského jara) či Klubu přátel Jaroslava Foglara (oněmž se dozvěděli zTrampa).156 Nelibě však nesli, že myšlenku čtenářských klubů začal napodobovat časopis ABC se svými vesmírnými posádkami, aniž by jmenoval autora myšlenky.157 Rozhodli se proto dokonce sepsat článek do Mladé fronty, vněmž navrhovali obnovení čtenářských klubů pod hlavičkou Mladého světa. Viděli vnich nástroj na podchycení mládeže při zřejmém selhání Pionýra iČSM vtéto věci. Jejich protipólem se měly stát samostatné kluby postavené na dobrovolném svazku sobě rovných kamarádů se stejnými zálibami, kteří si utvoří „vlastní zákony azásady, zvolí si svého vedoucího (šerifa), vymyslí si vlastní název klubu neb trampské osady, zvolí si další funkce, budou si vést kroniku, budou si vést tabulku sbodováním, zájezdy, mimoklubovní činnost“ anaučí se základům zálesáctví, což pak každý chlapec využije vzákladní vojenské službě.158 Nicméně ani oni nebyli jen vzornými produkty Foglarova výchovného působení. Tři roky rovněž vystupovali jako estrádní soubor Flamingos svlastním celovečerním programem, vněmž převažoval zpěv trampských awesternových písní. Svou hudebně-zábavní kariéru ukončili zpraktických důvodů, směnnému provozu, jenž jim bránil se setkávat na zkouškách.159 Později se věnovali raději sportu, čímž si získali „starého“, padesátiletého ostravského trampa Erika Wojnara— Staříka, podle něhož většina ostravských osad, snimiž se setkával na horách, měla zálibu ve „vzpírání“ piva. Pro osadu to představovalo zpestření, neboť jak konstatoval její šerif Milan Vlasák, „naše osada má jinou strukturu systému vedení iživota“, což ji vhánělo do jisté izolace vrámci trampského hnutí.160 Nic to však nezměnilo na jejich obdivu kJaroslavu Foglarovu— vjejich očích nikoliv skautu či spisovateli, nýbrž „trampu azálesáku“.161 Otázka pojmenování avřazování se do symbolických rámců se může jevit zdánlivě jako druhořadá, bez potenciálu měnit různorodé sociální praxe anávyky, jež charakterizovaly trampy let šedesátých ipozdějších. Přesto lavírování mezi mnoha označeními ahledáním jejich souvztažnosti dává tušit snahu dobrat se odpovědí na základní 154 LA PNP, f. JF, korespondence přijatá, Vlasák Milan, dopis ze dne 26.června 1972. 155 LA PNP, f. JF, korespondence odeslaná, Vlasák Milan, b.d.; tamtéž, korespondence přijatá, Vlasák Milan, dopis ze dne 25.ledna (měsíce sněhu) 1971. 156 LA PNP, f. JF, korespondence přijatá, Vlasák Milan, dopis ze dne 22.ledna 1967, 25.července 1968 a18. prosince 1972. 157 Tamtéž, dopis ze dne 22.ledna 1967. J.Foglar je pak upozornil na obdobné snahy ivpřípadě Pionýra, viz dopis Vlasákovi ze dne 4.prosince 1966. 158 Tamtéž, dopis ze dne 11.listopadu 1966. 159 Tamtéž, dopis ze dne 25.ledna (měsíce sněhu) 1971. 160 Tamtéž. 161 Tamtéž, dopis bez data zroku 1968. OPEN ACCESS