Rozloučení s paní prof. Zdeňkou Hledíkovou
Abstract
219
Full text
Rozloučení spaní prof. Zdeňkou Hledíkovou Dne 13.listopadu 2018 vtichosti opustila tento svět paní prof. PhDr. Zdeňka Hledíková, DrSc., nositelka řádu sv.Řehoře Velikého aceny Milady Paulové, známá ana mezinárodním fóru uznávaná medievistka, ctěná učitelka aneobyčejně skromná alaskavá žena. Její cesta kvysněným církevním dějinám nebyla snadná. Otevřela se jí vpodstatě až vdevadesátých letech minulého století avplné míře se naplnila vjejím zralém věku. Pocity nedostatku času aneuskutečněných plánů, které začal limitovat ijejí zdravotní stav, byly asi to jediné, co občas problesklo do jejích malých povzdechů. Zdeňka Hledíková se narodila 23.října 1938 vPraze. Vletech 1955–1960 vystudovala archivnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde pak po roce 1965 dlouhodobě působila. Vzhledem kpolitickým poměrům se mohla habilitovat až roku 1991 aošest let později získala profesorský titul. Od roku 2002 působila též na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy. Soběma uvedenými fakultami udržovala pravidelný kontakt ipo svém odchodu do důchodu. Paní prof. Hledíková stála také uobnovy Českého historického ústavu vŘímě (1993), jejž vedla vletech 1994–2009. Ve svém výzkumu se soustavně zaměřovala na výzkum církevních dějin ve vrcholném apozdním středověku. Zpočátku se jednalo zejména osprávu aúřední písemnosti Českého království 14.araného 15.století.1 Podílela se ale např.ina soupisu středověkých nebohemikálních listin uložených včeských archivech (1977),2 anesmazatelně se do myslí (nejen) příštích generací studentů archivnictví zapsala jako spoluautorka řady učebních textů.3 Brzy se rovněž začala zajímat oprameny vztahující se kitalským dějinám, respektive ke kontaktům Českého království kItálii či Vatikánu.4 Naplno se mohl zájem Zdeňky Hledíkové ocírkevní dějiny rozvinout až po roce 1989, kdy konečně mohla soustavně čerpat zpramenů uložených ve vatikánském archivu aknihovně. Za korunu početných studií kproblematice vztahu římské kurie ačeských zemí lze bezesporu považovat objemný svazek Monumenta Vaticana res gestas Bohemicas illustrantia. Tomus prodromus zahrnující léta 1305–1342, časově předcházející dříve započaté řadě MVB začínající až pontifikátem KlimentaVI. Tato 1 Zmiňme alespoň výběrově: Soudní akta generálních vikářů pražského arcibiskupa, SAP 16, 1966, s.157–171; Úřad generálních vikářů pražského arcibiskupa vdobě předhusitské, AUC–Phil. et Hist. –Monographia 41, Praha 1971; Protocollum visitationis archidiaconatus Pragensis annis 1379–1382 per Paulum de Janowicz archidiaconum Pragensem factae, Praha 1973 (sI.Hlaváčkem). Úplná bibliografie prací Zdeňky Hledíkové do roku 1998 byla vydána in: Facta probant homines. Sborník příspěvků kživotnímu jubileu prof. dr. Zdeňky Hledíkové, red. Ivan Hlaváček— Jan Hrdina, Praha 1998, s.571–582. 2 Nichtbohemikale mittelalteriche Originalurkunden in den böhmischen Ländern (=Archiv und Wissenschaft N.F. 1), Köln— Wien 1977 (sI.Hlaváčkem). 3 Připomeňme alespoň Paleografická čítanka I— obrazová část, II— textová část, Praha 1982 azejména pak patřičné pasáže vpříručkách Česká diplomatika do roku 1848, ed. Jindřich ŠEBÁNEK, Praha 1984 aDějiny správy včeských zemích do roku 1945, Praha 1989 (sJ.Janákem); rozšířené vydání Dějiny správy včeských zemích od počátků státu po současnost, Praha 2005 (sJ.Janákem aJ.Dobešem). 4 Raccolta praghese di scritti di Lucca Fieschi, AUC— Phil. et Hist.— Monographia 91, Praha 1985. OPEN ACCESS
220 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2019 ne obyčejně důkladná apečlivá edice se stala nepostradatelná pro všechny badatele, kteří se zabývají českými dějinami první poloviny 14.století.5 KŘímu akvatikánskému archivu aknihovně se pak vázala stěžejní díla paní profesorky vydaná po roce 2000.6 Velkou pozornost Zdeňka Hledíková věnovala také nejvyšším církevním představitelům vČeském království. První zjejich monografií patřila pražskému biskupovi JanuIV. zDražic, druhá pak prvnímu pražskému metropolitovi Arnoštu zPardubic, na niž se připravovala řadou objevných studií, včetně vydání arcibiskupova životopisu z15.století od Valentina Krautwalda (spolu sJanou Zachovou).7 Také její poslední velký opus patřil významnému českému prelátovi, druhému pražskému arcibiskupovi Janu Očkovi zVlašimi. Téměř dokončený text ale bohužel již nestihla zrevidovat aautorizovat. Profesně připravila řadu studentů, kteří na ni svděčností aúctou vzpomínají. Předala jim nejen odborné znalosti adovednosti, ale byla jim inedostižným morálním příkladem. Mnozí zněkdejších doktorandů Zdeňky Hledíkové pomyslně pokračují vjejích šlépějích apatří již mezi respektované badatele voblasti církevních dějin. Paní profesorka Hledíková žila skromně včásti rodinného domku. Milovala přilehlou zahradu, kterou netvořily pečlivě opečovávané záhony, ale změť volně rostoucích stromů akeřů jí dodávala kouzlo nespoutané zeleně astinných zákoutí. Za plody, jež jí zahrada poskytovala, byla vděčná, dokázala je ocenit izužitkovat. Jen si vposledních letech stěžovala, že už nevládne kosou, jako dřív. Paní profesorka naplnila svůj životní úděl vrchovatě adále bude žít vmyslích svých kolegů, žáků apřátel, budiž jí přán věčný mír apokoj. Lenka Bobková— Mlada Holá 5 Monumenta Vaticana res gestas Bohemicas illustrantia. Tomus prodromus: Acta Clementis V, Johannis XXII et Benedicti XII (1305–1342), Pragae 2003. 6 Viz alespoň Češi uřímské kurie za prvních tří avignonských papežů, ČČH 102, 2004, s.249–272; Počátky avignonského papežství ačeské země, Praha 2015; Svět české středověké církve (soubor studií zlet 1972–2007). Praha 2010. 7 Biskup Jan IV. zDražic (1301–1343), Praha 1991; Arnošt zPardubic, Praha 2008; Život Arnošta zPardubic,podle Valentina Krautwalda, Pardubice 1997 (sJ.Zachovou). OPEN ACCESS