Španělská modální slovesa z perspektivy R. W. Langackera: otázka konceptualizátora
Abstract
74
Full text
ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 105, 2023, Č.1, S. 74–86 Španělská modální slovesa zperspektivy R.W.Langackera: otázka konceptualizátora Adéla Smažíková (Praha) MODAL VERBS IN SPANISH FROM ALANGACKERIAN PERSPECTIVE: THE CONCEPTUALIZERS This article presents the problem of modal verbs in Spanish from the perspective of Langacker’s cognitive grammar. Langacker defines modal verbs as grounding elements that can express implicit meanings and thus increase the degree of subjectivity of the utterance. Unlike English modal verbs, which are completely unanchored and fully grammaticalized, Spanish modal verbs exhibit verb inflection. The aim of this article is to compare the construals with and without amodal verb and to point out the differences between the positions of conceptualizers (speaker and addressee). For these purposes several graphical representations are proposed throughout the article. As the proposed schemes show, the position of conceptualizers plays akey role in the conception of any construal. It is concluded that aconstrual with amodal verb has amore subjectively anchored interaction between the two conceptualizers and that the speaker is always acompletely implicit part of the utterance. KEYWORDS cognitive linguistics, modal verbs, subjectivity, ground, Spanish KLÍČOVÁ SLOVA kognitivní lingvistika, modální slovesa, subjektivita, ground, španělština DOI https://doi.org/10.14712/23366591.2023.1.5 1. ÚVOD Ronald W.Langacker (*1942) je zakladatelem kognitivní gramatiky, která je specifickou odnoží kognitivní lingvistiky. Základní myšlenkou je, že gramatika jazyka je založena na obecných kognitivních procesech. Langacker (1991, 2008) vrámci své kognitivní gramatiky vymezuje modální slovesa jako tzv.zakotvující elementy (grounding elements), které mají schopnost vyjadřovat implicitní významy azvyšují tak míru subjektivity klauze. Centrem našeho zkoumání jsou španělská modální slovesa. Pokoušíme se analyzovat, do jaké míry je možné aplikovat Langackerovu teorii na španělštinu ajejí systém modálních sloves. Na úvod je nutno podotknout, že modální slovesa mají vangličtině, na které je tato teorii založena, centrální pozici vmodálním systému jazyka ajsou morfologicky zcela odlišná od modálních sloves španělských. Španělština jako
ADÉLA SMAŽÍKOVÁ 75 jazyk sbohatou slovesnou flexí reflektuje slovesné kategorie skrze modotemporální morfémy avedle sady modálních sloves disponuje subjunktivem, tedy slovesným způsobem, který tvoří centrum modálního systému. Vtomto článku se zaměříme konkrétně na roli konceptualizátorů (mluvčí aadresát), kteří mají klíčovou roli vrámci tzv.groundingu. Poukážeme na to, že pozice adresáta je částečně problematická vpřípadě jazyků se slovesnou flexí. Naším cílem je porovnat konceptuální struktury smodálním slovesem abez modálního slovesa zhlediska groundu apoukázat na rozdíly skrze vlastní grafické reprezentace. Článek je uspořádán následujícím způsobem: vKapitole 2 představujeme stručně Langackerovu teorii avysvětlujeme pojem konceptuální struktura. VKapitole 3 se věnujeme subjektivitě agroundu anavrhujeme vlastní grafické reprezentace analyzovaných konceptuálních struktur. VKapitole 4 představujeme modální slovesa jako zakotvující elementy. Navrhujeme grafické zobrazení konceptuální struktury smodálním slovesem apoukazujeme na její specifičnost. Kapitola 5 pak obsahuje závěry. 2. LANGACKEROVA KOGNITIVNÍ GRAMATIKA R. W.Langacker (2008) chápe gramatiku jazyka jako symbolický systém, užívání jazyka ajednotlivé jazykové významy jsou zakotveny ve fyzické realitě asociální interakci. Gramatické elementy mají svůj vlastní význam anapomáhají komplexnějšímu vyjádřování. Furthermore, portraying grammar as apurely formal system is not just wrong but wrong-headed. Iwill argue, instead, that grammar is meaningful. This is so in two respects. For one thing, the elements of grammar –like vocabulary items– have meanings in their own right. Additionally, grammar allows us to construct and symbolize the more elaborate meanings of complex expressions (like phrases, clauses, and sentences) (2008, s.3–4). Pro popis určité situace vběžné komunikaci volíme zřady možných alternativ aperspektiv, které vychází znaší zkušenosti. Význam jazykového výrazu spočívá vkonceptuálním obsahu (conceptual content) aspecifickém způsobu, jak tento obsah konstruujeme1 (construe) (Langacker, 2008, s.43). Pro popis celého procesu konceptuální strukturace Langacker zavádí termín konceptuální struktura (construal), který „refers to our manifest ability to conceive and portray the same situation in alternate ways“ (Langacker, 2008, s.43). To znamená, že jedna konkrétní entita (osoba, věc nebo proces) může být konstruována různými způsoby vzávislosti na tom, jakým způsobem ji mluvčí nahlíží (Danaher, 2007, s.92). 1 Veškeré české protějšky anglických termínů vrámci Langackerovy teorie jsou vytvořeny autorkou článku tak, aby co nejlépe odpovídaly anglickým originálům. Termíny ground agrounding však považujeme za natolik signifikantní, že je vrámci textu ponecháváme voriginálním znění. Důvodem je zejména snaha ozachování zjevného vztahu mezi těmito dvěma termíny.
76 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 105, 2023, Č.1 Proces konstruování zahrnuje několik mentálních operací. Původně Langacker (1987, s.116–137) vymezuje celkem tři dimenze konceptuální struktury: selekce (selection), perspektiva (perspective)2 aabstrakce (abstraction). Tuto klasifikaci později (Langacker, 2008, s.55) přepracovává avymezuje celkem čtyři základní složky konceptuální struktury: specificitu (specificity), ohnisko (focusing), prominenci (prominence) aperspektivu (perspective). Důležitou dimenzí pro rozbor modálních sloves je právě poslední zmiňovaná perspektiva. Perspektivu lze dle Langackera (2008, s.73) chápat jako nahlížené uspořádání (viewing arrangement) konceptuální struktury. Toto uspořádání lze definovat jako vztah mezi těmi, kteří na situaci nahlíží (viewers, tzv.konceptualizátoři), asituací, na kterou je nahlíženo (the situation being viewed). Mezi tzv.konceptualizátory autor řadí mluvčího aadresáta. Účastníci promluvy spolu obvykle sdílí určité umístění, ze kterého pozorují apopisují danou situaci. Toto výchozí „nastavení“ je tacitní součástí každé promluvy amy jako mluvčí si toho obvykle nejsme vědomi (Langacker, 2008, s.73–74). 3. SUBJEKTIVITA AGROUNDING Langacker (2008, s.78) používá termín ground pro prostor, ve kterém společně interaguje mluvčí aadresát vrámci mluvního aktu akam patří také bezprostřední okolnosti situace (časové amístní zakotvení). Ground tedy lze chápat jako implicitní referenční bod (základnu), který je všudypřítomný aje základem každé konceptuální struktury, to jest ikaždé výpovědi. Složky groundu mohou být profilovány (explicitně vyjádřeny), pokud jsme si jako mluvčí vědomi bezprostředních okolností své situace achceme je zdůraznit (např.skrze osobní zájmena, která profilují konceptualizátory, nebo pomocí příslovcí místa ačasu). Grounding je proces, při kterém se znominálního označení nebo slovesa stává specifická entita zakotvená vgroundu. Grounding zakládá vztah mezi účastníky promluvy aobsahem výpovědi, kterým je buď nominální, nebo finitní klauze. Zobecného pojmu jablko se tak tímto procesem stává zcela konkrétní entita, která se vztahuje kúčastníkům aokolnostem mluvního aktu (např.toto jablko reflektuje pozici mluvčího ajeho perspektivu aprezentuje jablko jako mluvčímu blízké). Grounding je realizován prostřednictvím tzv.zakotvujících elementů (grounding elements), které specifikují postavení entity (profilované nominální klauzí) nebo procesu (profilovaného finitní klauzí) vzhledem ke groundu, aniž by byl ground vyjádřen explicitně (Langacker, 2008, s.259). Zakotvující elementy jsou přirozeně deiktické, protože reflektují vztah mezi určitým aspektem groundu aprofilovanou entitou/profilovaným procesem (Langacker, 2002, s.7). Pelyvás (2006, s.121–122) považuje zahrnutí postoje konceptualizátora (mluvčí aadresát) vzhledem ke sdělovanému za zcela zásadní charakteristiku jazyka. Vkognitivní teorii je právě zahrnutí konceptualizátorů do výpovědi popisováno na 2 Tato kategorie má další 4 podkategorie: opozice figure / ground, hledisko (viewpoint), deixe (deixis) asubjektivita / objektivita (subjectivity / objectivity).
ADÉLA SMAŽÍKOVÁ 77 základě procesu grounding. To znamená, že tento proces je stěžejní při kognitivní analýze jednotlivých složek konceptuální struktury. Podle Langackera je totiž základem smysluplné akomplexní výpovědi zachování jednoho deiktického centra (groundu) ipřesto, že by mluvčí mohl vněkteré situaci převzít jinou perspektivu azaujmout hledisko dalšího konceptualizátora. Mluvčí aadresát musí zaujmout koherentní pohled na situaci, která zahrnuje celou řadu odlišných perspektiv (Langacker, 2002, s.19–20). Mezi zakotvující elementy (grounding elements) na úrovni slovesné autor řadí časové morfémy přítomného aminulého času (pro angličtinu -s, -ed) amodální slovesa (pro angličtinu may, will, shall, can, must). Časové morfémy specifikují, zda je profilovaný proces bezprostředně zakotvený vgroundu (ať už temporálně, nebo vabstraktním slova smyslu). Absence nebo přítomnost modálního slovesa poukazuje na to, zda profilovaný proces náleží do reality mluvčího (zde se též nachází ground), nebo je zakotven vpotenciální rovině (Langacker, 2002, s.8). Tyto zakotvující elementy obsahují dvě složky, modalitu aslovesný čas (který Langacker nazývá také vzdáleností, distance). Přehled těchto elementů schematizuje Tabulka 1. Morfologicky se opozice aktuálnost (immediate) aneaktuálnost (non-immediate) projevuje vzávislosti na tom, zda klauze obsahuje modální sloveso, či nikoli. Pokud klauze modální sloveso neobsahuje, plnovýznamové sloveso přímo odráží časové zakotvení (jako přítomný nebo minulý čas). Vopačném případě, vrámci klauze smodálním slovesem, informaci očasovém zakotvení zprostředkovává modální sloveso (časová informace tak není reflektována skrze plnovýznamové sloveso označující proces, ale nepřímo skrze pomocné modální sloveso) (Langacker, 2009, s.213). Modalita Vzdálenost Ømay, can, will, shall, must aktuálnost -ed might, could, would, should neaktuálnost realita ne-realita TABULKA 1.Zakotvující elementy: procesy (Langacker, 2009) Jak již bylo zmíněno výše, důležitou dimenzí pro kognitivní analýzu je perspektiva, vrámci které Langacker vymezuje opozici subjektivita aobjektivita. Subjektivitu lze tedy chápat jako implicitní zahrnutí groundu do výpovědi. Čím implicitnější je ground, tím subjektivnější je konceptuální struktura (Langacker, 2006, 2008). Tímto způsobem můžeme popsat rozdíl mezi následujícími příklady.3 3 Stejně jako Langacker užíváme pro ilustraci modelové příklady. Pro úplnost uvádíme příklad španělsky, česky aanglicky. Langacker svou teorii reprezentuje primárně na angličtině. Vzhledem ktomu, že cílem tohoto článku je poukázat na možnosti její aplikace na španělštinu, potažmo jazyky sflektivním slovesným systémem, používáme ukázky vtěchto třech jazycích.
78 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 105, 2023, Č.1 1) Yo, hoy, hago deberes. Já dnes dělám úkoly. Ido my homework today. 2) Hago deberes. Dělám úkoly. Ido my homework. Konceptuální obsah obou struktur je velmi podobný. Obě výpovědi se liší mírou objektivity/subjektivity groundu. V(1) je mluvčí explicitně profilován skrze osobní zájmeno yo astejně tak ičasové zakotvení situace, které je explicitně profilováno skrze adverbium hoy. (2) vyjadřuje vyšší míru subjektivity, protože ground není profilován zcela explicitně, pozici mluvčího ačasové zakotvení lze vyvodit zmodotemporálního morfému slovesa hacer („dělat“). Absence osobního zájmena ušpanělštiny ačeštiny navíc zvyšuje míru subjektivity konceptuální struktury vporovnání sangličtinou, kde jsou osobní zájmena povinnou součástí výpovědi.4 Subjektivitu aobjektivitu Langacker (2008, s.77) přirovnává kdivadelní hře. Jako diváci (subjekty) jsme zcela pohlceni tím, co se děje na jevišti (objekt), zaměřujeme svou pozornost zejména na herce, který zrovna hovoří. Vtéto situaci prakticky nemáme povědomí sami osobě aookolnostech své situace. Prohlubuje se asymetrie mezi tím, kdo na situaci nahlíží (subjekt, viewer), atím, na co je právě nahlíženo (objekt, viewed). Vtomto uspořádání je dle Langackera (2008, s.260–261) subjekt (mluvčí aadresát) konstruován smaximální mírou subjektivity, je tzv.mimo scénu (offstage) asám osobě není předmětem našeho vnímání. Objekt je naopak konstruován smaximální mírou objektivity, je centrem naší pozornosti, tzv.na scéně (onstage), aje prominentní/profilovanou entitou dané konceptuální struktury.5 Situaci, kdy jsou oba konceptualizátoři implicitní součástí groundu, můžeme ilustrovat na následujícím příkladu (3). Klauze zachycuje realitu jiného účastníka komunikační situace, mluvčí aadresát konceptuální struktury jsou však jen tacitními pozorovateli. 3) Anna está cenando. Anna právě večeří. Anna is having dinner. Centrem naší pozornosti je objekt konceptualizace (O), tedy popisovaná situace (Anna está cenando), jejíž pozice je explicitní. Mluvčí (M) aadresát (A) jsou tacitní složkou konceptuální struktury. Jejich pozice avzájemná interakce jsou zcela impli4 Zde je na místě zdůraznit, že teorie vychází zangličtiny, kde jsou osobní zájmena povinnou součástí klauze. Ve srovnání se španělštinou ačeštinou se tak otevírají další možnosti, jak analyzovat pozici konceptualizátorů amíru subjektivity. 5 Je třeba podotknout, že „subjektivní“ a„objektivní“ je vLangackerově teorii specificky chápáno jako vztahující se ksubjektu či objektu konceptualizace. Subjekt konceptualizace je výhradně mluvčí aadresát, objekt konceptualizace je to, co je popisováno.
ADÉLA SMAŽÍKOVÁ 79 citní. Navrhujeme zde pro toto kanonické uspořádání grafickou reprezentaci, již zachycuje Obrázek 1. OBRÁZEK 1.Kanonické uspořádání konceptuální struktury (Anna está cenando) Mluvčí aadresát tedy mají primárně tacitní roli, jsou vždy určitým způsobem součástí konceptuální struktury aspolečně nahlíží na objekt konceptualizace (profilovaná entita/profilovaný proces). Opačným extrémem je situace, kdy jsou oba konceptualizátoři explicitně profilováni jako objekt konceptualizace skrze osobní zájmena (Langacker, 2008, s.78). Vtomto případě můžeme na příkladu (4) opět pozorovat, že se angličtina zásadně odlišuje od španělštiny ačeštiny, jejichž slovesný systém je flektivní. 4) Yo creo que tú estás mintiendo. / Creo que estás mintiendo. Já si myslím, že ty lžeš. / Myslím si, že lžeš. Ithink you are lying. Vpřípadě angličtiny je užití osobních zájmen povinné, vObrázku 2 tedy navrhujeme grafické zobrazení situace, kdy jsou konceptualizátoři explicitně profilováni jako objekt konceptualizace azároveň je explicitní ijejich interakce (vyznačeno plnou čarou). OBRÁZEK 2.Konceptuální struktura sexplicitním groundem (Yo creo que tú estás mintiendo) O explicitní oblast ground (implicitní oblast) M A O explicitní oblast ground M A O explicitní oblast ground M A O explicitní oblast ground M A O explicitní oblast ground M A O explicitní oblast ground M A realita (absence modálního slovesa) potenciální rovina (přítomnost modálního slovesa)
80 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 105, 2023, Č.1 Mezi oběma extrémy existují situace, kdy je mluvčí aadresát profilován pouze částečně (není konstruován ani zcela subjektivně, ani zcela objektivně), ale určitým způsobem figurují vdané konceptuální struktuře (např.pokud je vyjádřeno jejich hledisko aúhel pohledu) (Langacker, 2008, s.78). Zde se nabízí situace ve španělštině ačeštině, kde máme dvě možnosti. Pokud mluvčí nechce vdané situaci klást důraz na slovesnou osobu, upřednostní verzi bez osobních zájmen (Obrázek 3). Zde nám však slovesnou osobu reflektuje modotemporální morfém, mluvčí iadresát jsou tudíž částečně profilováni (proto jsou ve schématu vyznačeni přerušovanou čarou), ne však nutně jako objekty konceptuální struktury. Vzájemná interakce je opět vyznačena plnou čarou, jelikož její směr je explicitně vyjádřen. OBRÁZEK 3.Konceptuální struktura sčástečně explicitním groundem (Creo que estás mintiendo) 4. MODÁLNÍ SLOVESA JAKO ZAKOTVUJÍCÍ ELEMENTY Vrámci groundingu slovesa je objektem konceptualizace, tedy tím, co je popisováno, určitý proces. Grounding reflektuje fakt, že jako lidé nejsme vševědoucí avždy nahlížíme na realitu zvlastní perspektivy, která nám umožňuje vnímat pouze její malou část. Neustále se snažíme uspořádávat si naše vlastní zkušenosti atoužíme porozumět světu kolem nás. Tento pokus okoherentní zachycení reality Langacker definuje jako epistemickou kontrolu (epistemic control) (Langacker, 2008, s.296–297). Slovy Langackera: „[epistemic control] is really just afancy term for ‘knowledge’, it highlights what Iconsider to be afundamental unity in many aspects of human experience“ (Langacker, 2009, s.151). Vedle pouhého zachycení reality však chceme iovlivňovat aměnit věci kolem nás. Proti epistemické kontrole tak Langacker staví tzv.efektivní kontrolu (effective control) atvrdí, že „[t]hese aspects of linguistic structure reflect not only our constant effort to acquire knowledge about the world, but also our efforts to change it— besides just learning what happens, we try to influence what happens“ (Langacker, 2009, s.153). Epistemická a efektivní kontrola jsou nedílnou součástí verbální komunikace. Když hovoříme, neustále usilujeme alespoň ominimální efektivní kontrolu O explicitní oblast ground M A O explicitní oblast ground M A O explicitní oblast ground M A O explicitní oblast ground M A O explicitní oblast ground M A realita (absence modálního slovesa) potenciální rovina (přítomnost modálního slovesa)
ADÉLA SMAŽÍKOVÁ 81 (např.tím, že se snažíme nějakým způsobem ovlivnit anasměrovat adresáta) (Langacker, 2009, s.155). Epistemická kontrola se tedy vztahuje kpovědomí mluvčího ajazykově je vyjádřena prostřednictvím indikativu aabsencí modálních sloves. Efektivní kontrola souvisí sdeontickou modalitou aje reprezentována skrze imperativ amodální slovesa vdeontické interpretaci. Vrámci modality existují dvě možnosti: přítomnost nebo absence modálního slovesa. Vpřípadě slovesného času (vzdálenosti) se jedná opřítomnost nebo absenci morfému perfekta. Absencí modálního slovesa se rozumí, že profilovaný proces je součástí reality mluvčího (součástí epistemické kontroly). Přítomnost modálního slovesa staví tento proces mimo realitu mluvčího, konkrétně do potenciální roviny, aproces se tak stává „kandidátem“ pro přijetí do reality mluvčího. Bezpříznakovým časovým údajem je přítomnost vzhledem ke groundu (immediate), morfém –ed staví profilovaný děj mimo aktuální dění (non-immediate) (Langacker, 2009, s.162). Obrázek 4, který vychází zLangackerova dynamického evolučního modelu (Langacker, 1991, s.242), ilustruje binární systém vrámci modality. OBRÁZEK 4.Zobrazení modálního zakotvení Vraťme se nyní kLangackerovu příměru kdivadlu. Centrem konceptuální struktury je konceptualizátor (mluvčí aadresát), jehož primární úlohou je orientace pozornosti (directing of attention) směrem ktomu, co je explicitně popisováno (objekt, O), atudíž tzv.na scéně (onstage region). Konceptualizátor je primárně konstruován subjektivně (je implicitně zahrnut ve výpovědi). Maximálně subjektivně je konstruován tehdy, pokud ztrácí povědomí sám osobě, funguje pouze jako subjekt konceptualizace aje zcela implicitně přítomný vkonceptuální struktuře. Objekt (O) konceptuální struktury je naopak konstruován objektivně (je explicitně popisován). Maximálně objektivně je konstruován tehdy, pokud je zcela explicitně vyjádřen (Langacker, 2008, s.260–261). Na následujících příkladech můžeme pozorovat, jak se postupně mění míra subjektivity klauze vzávislosti na přítomnosti/absenci modálního slovesa. O explicitní oblast ground M A O explicitní oblast ground M A O explicitní oblast ground M A O explicitní oblast ground M A O explicitní oblast ground M A realita (absence modálního slovesa) potenciální rovina (přítomnost modálního slovesa)
82 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 105, 2023, Č.1 5) Creo que Anna está embarazada. Myslím si, že je Anna těhotná. Ithink Anna is pregnant. 6) Anna está embarazada. Anna je těhotná. Anna is pregnant. 7) Anna puede estar embarazada. Anna je asi těhotná. / Anna může být těhotná. Anna may be pregnant. Ve výpovědi (5) mluvčí vyjadřuje svůj postoj zcela explicitně skrze creo que („myslím si, že“). V(6) a(7) subjektivita stoupá, postoj mluvčího je vobou případech implicitní. V(6) absence modálního slovesa implicitně označuje zahrnutí propozičního obsahu do chápání reality mluvčím. Vysoké míry subjektivity dosahuje také (7) smodálním slovesem. Postoj mluvčího je jednak zcela implicitní (creo que je obsáhnuto vmodálním slovese puede), azároveň modální sloveso zahrnuje idalší významy než jen pouhé tvrzení, vtomto případě se jedná odomněnku. Dle Langackera tedy výpověď (5) chápeme jako maximálně objektivní avýpovědi (6) a(7) jako maximálně subjektivní. Příklad (6), tvrzení, odpovídá Obrázku 1, které je kanonickým zobrazením konceptuální struktury. Upříkladu (5) Creo que Anna está embarazada („Myslím si, že je Anna těhotná“) dochází oproti příkladu (4) Creo que estás mintiendo („Myslím si, že lžeš“) koslabení interakce mezi mluvčím aadresátem (jejich vztah je vyobrazen přerušovanou čarou). Mluvčí zde hovoří odalším účastníku komunikační situace anesměřuje výpověď přímo na adresáta. Zároveň jsou oba konceptualizátoři pouze částečně profilováni vrámci explicitní oblasti (atudíž znázorněni přerušovanou čarou). Tuto situaci graficky vyobrazujeme vObrázku 5. OBRÁZEK 5.Konceptuální struktura simplicitní interakcí vrámci groundu (Creo que Anna está embarazada) O explicitní oblast ground M A O explicitní oblast ground M A O explicitní oblast ground M A O explicitní oblast ground M A O explicitní oblast ground M A realita (absence modálního slovesa) potenciální rovina (přítomnost modálního slovesa)