Zázemí londýnského politického exilu — repatriace a likvidace

Zázemí londýnského politického exilu— repatriace alikvidace* Jana Kasíková ENVIRONMENT OF POLITICAL EXILE IN LONDON— REPATRIATION AND LIQUIDATION This study focuses on the issue of the environment of the Czechoslovak government in exile in London, the termination of its activities, the transfer of the core of government from exile to the homeland and the effort to ensure acertain continuity. This process is examined from the planning phase through experience with the first transports to the activities of the London authorities in liquidation. Attention is focused on the material environment, i.e. properties, equipment and official documentation, as well as on personnel issues pertaining to employees of the government authorities. KEYWORDS: Czechoslovak political exile; Czechoslovak government in exile in London; government in exile; post-war repatriation; Czechoslovak authorities in London „Odjezd prezidenta republiky avlády do Moskvy adomů […] byl pro celé naše zahraniční státní zřízení vAnglii počátkem jeho likvidace.“1 Exilový činitel Prokop Drtina tím ve svých vzpomínkách zdůraznil symboliku osoby prezidenta Edvarda Beneše pro působení československého exilu za druhé světové války vLondýně. Likvidace tohoto politického exilu však byla záležitostí dlouhodobější ajejí provedení nebylo ani snadné, ani samozřejmé. Vypůjčme si ještě jednou slova Prokopa Drtiny, abychom ilustrovali osobní pocity některých exulantů při tomto procesu: „[…] šli jsme domů rádi, ale ovšem šest let druhé světové války ahlavně pět let života tohoto státního zřízení bylo naplněno takovými zážitky audálostmi […] pro každého znás, že jsme rozloučení sAnglií nemohli nést jen spocitem radosti, že jedeme domů, nýbrž že bylo provázeno inespornou nostalgií, že končí jedna dramatická avýznamná epizoda nejen našich životů, ale inárodních dějin.“2 Během několika let svého působení na půdě Velké Británie si československý politický exil vybudoval úctyhodné úřednické zázemí, čítající desítky úředníků na kaž dém zexilových ministerstev anájem množství prostor zařízených dostačujícím inventářem.3 Po celou dobu fungování se ovšem předpokládala dočasná působnost tohoto exilového státního zřízení, spostupným osvobozováním Evropy se proto začala * Tento článek vznikl vrámci projektu GA ČR Inscenování politického exilu. Českoslovenští politici vLondýně za druhé světové války (č.18-02760S). 1 Prokop DRTINA, Československo můj osud, II/1, Praha 1992, s.7. 2 Tamtéž. 3 Na konci války pracovalo ve státním aparátu více než 500 zaměstnanců. Archiv ministerstva zahraničních věcí (dále jen AMZV), fond Londýnský archiv (dále jen LA), karton č.503, spis Likvidace, č.769/45, Záznam oschůzi likvidační komise. OPEN ACCESS 34 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2020 intenzivně řešit otázka likvidace apřípadná repatriace těchto institucí do osvobozené vlasti. Pod označením „zázemí“ zde tedy rozumím jak personál, tj.úředníky, tak stránku materiální, tj.movitý inventář aobývání nemovitých prostor. Toto vše dotvářelo seriózní, reprezentativní obraz československé exilové vlády. Vnásledujícím textu sleduji na jedné straně strategické plánování ukončení působení státního zřízení na britské půdě apřesunu do vlasti, které bylo důležitou otázkou politickou, na druhé straně pak konkrétní realizaci likvidace arepatriace.4 LONDÝNSKÉ ZÁZEMÍ POLITICKÉHO EXILU Zázemí státního zřízení se budovalo postupně anejprve snemalými obtížemi. „Byl tu především značný nedostatek schopných azkušených lidí […]. Zpočátku převážná většina úřednictva našeho státního zřízení sestávala zúředníků naší zahraniční služby, kteří po 15.březnu zůstali vcizině aodmítli sloužit Němcům. Zdomova odešel do zahraničí jen velmi malý počet státních úředníků. Bylo proto třeba postupem času přibírati na výpomoc osoby ze života soukromého abez předchozí administrativní praxe. Je proto pochopitelné, že trvalo jistou dobu, než se tento různorodý úřednický aparát náležitě sladil acelý chod jeho zaběhal.“5 Při výběru zaměstnanců se bral zřetel na chování adepta po 30.září 1938, na splnění vojenské povinnosti, dosavadní činnost vzahraničí avneposlední řadě na odbornou ajazykovou kvalifikaci. Zaměstnanci státního zřízení byli smluvní nebo tzv.zařazení, jejichž ohodnocení se řídilo platovými třídami.6 Dále zaměstnanci pobírali také příplatky adávky.7 Tuto péči zajišťovalo exilové ministerstvo sociální péče, které zároveň zaopatřovalo rodinné příslušníky. Manželky aděti vládních činitelů astátních úředníků ipenziono4 Závěr činnosti exilové vlády ajejí repatriaci přibližuje ve své studii Jan NĚMEČEK, Likvidace československé exilové vlády vLondýně, in: Rok 1945 včeských aevropských dějinách. Sborník referátů zvědecko-osvětové konference Českého svazu bojovníků za svobodu 4.října 2000, Praha 2002, s.71–82. Obecnou repatriaci Čechoslováků zVelké Británie studoval vdiplomové práci Jaroslav KUČERA, Repatriace československých občanů zexilu ve Velké Británii po druhé světové válce, bakalářská práce, Ústav českých dějin FF UK, Praha 2014. 5 Eduard TÁBORSKÝ, Naše státní zřízení vAnglii, in: Edvard Beneš, Paměti II., ed. Milan Hauner, Praha 2007, s.371. 6 Ačkoli byla snaha navázat na předválečnou legislativu, vtomto případě na tzv.platový zákon zroku 1926, mimořádné podmínky si vyžádaly zvláštní úpravu, danou posléze dekretem č.10/1941 Úř. věst. Šest platových stupňů stanovovalo tzv.služné vrozmezí 22–45 liber bez příplatků (ty základní částku navyšovaly). Plat členů vlády byl vroce 1941 většinou 100 liber. Vroce 1944 byla vjednání úprava, diskuse dala základ poválečným dekretům upravujícím poměry státních zaměstnanců. Národní archiv ČR (dále jen NA ČR), fond Ministerstvo financí— Londýn (dále jen MF-L), karton č.80, sign. 49-42-5, č.955/40, Výplata služného, a49-85-1, spis Úprava poměrů veřejných zaměstnanců. 7 Zaměstnanci měli za určitých podmínek nárok nejen na nemocenské pojištění, ale například ipříspěvek na školné. OPEN ACCESS Jana KaSíKOvÁ 35 vaní mnohdy nebyli výdělečně činní, na druhou stranu navyšovali počet československých příslušníků ve Velké Británii zahrnutých do péče exilové vlády. Spostupným kompetenčním ipersonálním rozšiřováním institucí rostla potřeba zajišťování nových úředních prostor. Tzv.československý Londýn se tak rozrůstal odalší budovy imístnosti po celém Londýně, tyto prostory byly vyhledávány mezi nabídkou pronájmů.8 Významnou se pro československou vládu stala prostorná výšková budova, tzv.Fursecroft, kde sídlilo hned několik ministerstev.9 Oveškeré nemovitosti ivěcné zařízení pečovala Správa státních budov pod ministerskou radou, respektive ekonomát srozšířenou kompetencí pod ministerstvem financí. Po jeho zřízení vroce 1942 zde byly soustředěny veškeré žádosti jak onové nájmy, tak onákup materiálu, od zařízení úřadoven po papírnické potřeby. Vláda si od takového postupu slibovala nejen dohled nad výdaji jednotlivých úřadů, ale iobecnou standardizaci, která měla vést kfinanční úspoře ijednotné prezentaci československého státního zřízení navenek.10 PLÁNY LIKVIDACE AREPATRIACE STÁTNÍHO ZŘÍZENÍ Svidinou blížícího se konce války začaly na podzim roku 1944 probíhat intenzivnější porady ohledně budoucího ukončení pobytu ve Velké Británii. Dělo se tak nejprve vrámci příprav ministerstva sociální péče ohledně celkové poválečné repatriace.11 Vláda také již měla první zkušenosti s„úřadem vpohybu“ skrze vládní delegaci vyslanou na osvobozené území.12 Náročnost situace, se kterou se vyslaní úředníci setkávali, přiměla prezidenta Beneše avládu kuspíšení přesunu do vlasti, ačkoli její území bylo teprve postupně osvobozováno.13 Situace se rychle měnila aakcelerovala inicia8 Úřadovny vprůběhu let své sídlo měnily, ať už zdůvodu nárůstu potřeby místností, výpovědi nájmu či zničení budovy leteckým náletem. Ke konci své činnosti využívalo státní zřízení 14 domů a30 bytů. NA ČR, fond Úřad předsednictva vlády— běžná spisovna (dále jen ÚPV-B), karton č.642, č. j. 657/45, č. j. 5068. 9 Viz dále pozn.č.63. Seznam amapa úřadů vLondýně také Neil REES, Prezident Beneš vAng lii, Praha 2006. 10 Sjednocený byl například kancelářský materiál či domovní řád (jeho součástí byla ipředepsaná úřední doba od 11 do 15 hod.). Za účelem úspory financí se veškeré zboží hromadně objednávalo askladovalo. NA ČR, MF-L, karton č.4, sign. I., Domovní řád. 11 Kobecným plánům exilové vlády opoválečné repatriaci Jana KASÍKOVÁ, Ať mohou přijeti, Praha 2017, zejména s.47–85. 12 Vládní delegace včele sFrantiškem Němcem byla vyslána přes Káhiru, Teherán aMoskvu vsrpnu roku 1944 na základě dohody opřebírání kontroly nad osvobozeným územím, na Slovensko dorazila vříjnu téhož roku. Tvořili ji politici, úředníci, vojenské osoby, ale také zdravotní personál. Činnost vládní delegace však narážela na mnohé obtíže abyla značně limitována vojenskou správou. Jan NĚMEČEK— Helena NOVÁČKOVÁ— Monika SEDLÁKOVÁ, Zpráva vládního delegáta Františka Němce ovývoji na Podkarpatské Rusi 1944, Sborník archivních prací 50, 2000, č.1, s.121–203. 13 Benešova tendence neoddalovat převzetí správy nad Československem se objevuje například vpamětech Eduarda Táborského. Jan NĚMEČEK— Jan KUKLÍK— Blanka JEDLIČKOVÁ— OPEN ACCESS 36 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2020 tivu vládních činitelů. Zatímco na začátku roku 1945 ještě ministr Masaryk sděloval britské straně, že vzhledem knáročnosti přesunu se odjezd aformování nové vlády vnásledujících třech měsících neočekává, již vprůběhu ledna byl vládou proklamován co nejčasnější odjezd do vlasti, doslova „jakmile to bude možné“.14 Specifickým úkolem tzv.likvidace státního zřízení byla pověřena komise ministrů financí, vnitra, zahraničních věcí asociální péče, na širších meziministerských poradách byly domlouvány konkrétní kroky.15 Řešil se postupný útlum činnosti úřadů vLondýně, přesun kompetencí na novou vládu na osvobozeném území aukončení působnosti na území Velké Británie. Ačkoli se exilová vláda jako taková nepřesouvala na osvobozené území, kde měla vzniknout vláda nová, byla snaha ourčitou kontinuitu mezi nimi. Proto bylo nezbytné vco nejkratším časovém úseku přesunout knové vládě do vlasti klíčové úředníky, dokumentaci, případně další inventář. Likvidace arepatriace úřadů byla rozdělena na tzv.věcnou, jejíž řízení bylo svěřeno dle dosavadní praxe správy ministerstvu financí, apersonální, kterou obstarávalo ministerstvo sociální péče spolu sobecnými repatriačními otázkami. Vrámci věcné repatriace si ministerstvo financí vyžádalo od jednotlivých úřadů inventarizaci veškerého majetku, jeho ocenění arozhodnutí, které předměty budou repatriovány do vlasti, které odprodány akteré ponechány například pro potřebu československých zahraničních úřadů.16 Kpřevozu do vlasti byly určeny zejména psací akopírovací stroje, případně jednotlivý nábytek.17 Stroje přitom měly být zařazeny do tzv.prvních sledů do vlasti, předpokládala se tedy jejich potřeba inedostatek. Včas uvažovanou byla také otázka nájmů, kde se předpokládala určitá výpovědní lhůta, výpověď pojištění apod., přičemž bylo nutné respektovat britské zvyklosti. Vrámci úspory měly být úřadovny jednotlivých resortů, respektive dalších československých institucí, slučovány vrámci stejných budov do menších prostor. Daniela NĚMEČKOVÁ (edd.), Československá zahraniční politika na sklonku války 1945, Praha 2015, s.10. 14 Srov.zprávy vyslance Nicholse pro Foreign Office. The National Archives of the UK: Public Record Office (TNA), Foreign Office (FO), fond č.371-47120, sign. č. N650/G/2, Return of Czech Council of Ministers to Czechoslovakia. Ozpůsobu přechodu vlády na osvobozené území aprocesu likvidace státního zřízení jednala intenzivně exilová vláda vlednu avúnoru roku 1945, často na základě předjednaných návrhů personální komise složené ze zástupců resortů. Jan NĚMEČEK— Ivan ŠŤOVÍČEK— Helena NOVÁČKOVÁ— Jan KUKLÍK— Jan BÍLEK (edd.), Zápisy ze schůzí československé vlády vLondýně V. (1945), Praha 2016, zejména schůze č.182–184. 15 AMZV, LA, karton č.503, spisy Repatriace úřadů věcná aRepatriace zaměst. stát. zřízení. 16 Inventarizace poukazují na širokou vybavenost, jak praktickou, tak dekorativní. Úřadovny disponovaly jednak obvyklým pracovním nábytkem, tj.zásuvkovými pracovními stoly či kartotékovými skříněmi. Pracovny nebyly strohé, nechyběly záclony akoberce, na stěnách visely obrazy či fotografie T.G.Masaryka aEdvarda Beneše, ato ivněkolika místnostech vrámci jedné budovy. NA ČR, fond Ministerstvo vnitra— Londýn (dále jen MV-L), karton č.239, sign. 2-59-1, č. j. 12812/II/44, Věcná repatriace úřadů. 17 Kpřevozu do vlasti byly například určeny některé zejména perské koberce; před převozem měly být vyčištěny. NA ČR, fond Ministerstvo financí— Londýn (dále jen MF-L), karton č.4, sign. 651/45, Koberce— čištění auložení. OPEN ACCESS Jana KaSíKOvÁ 37 Zásadní položku věcné stránky představovala dokumentace. Spisy se kategorizovaly dle priorit, ato kodeslání sprvním sledem, kbrzkému odeslání, kpozdějšímu odeslání, případně kponechání ve Velké Británii. Patřily sem zejména evidenční dokumenty, kartotéky, záznamy otrestním stíhání ad., které měly napomoci plnohodnotnému převzetí rozhodovací pravomoci resorty nové vlády vosvobozené vlasti. Pozdějšími transporty byly zasílány dodatečné spisy, archivy, ale také například knihovny studijních oddělení. Vnich se nacházely archivy tiskovin azahraniční tituly zrůzných oborů— politických, správních, ale ihistorických či psychologických.18 Co se týče personální stránky, nepředpokládalo se celkové přenesení úřadů ajejich osazenstva do vlasti, stejně tak nebyla zprovozních ani finančních důvodů možná jejich hromadná repatriace.19 Ministerstva proto připravila seznamy zaměstnanců, kteří měli odjet do vlasti sprvním možným transportem, těch, kteří zůstali nadále vLondýně činní klikvidaci úřadů, dále těch, kteří měli být repatriováni později arovněž těch, kteří mohli být propuštěni či přeřazeni do jiných úřadů.20 Spolu slikvidací úřadů byla rušena pracovní místa, pracovní poměr byl zařazeným zaměstnancům změněn na smluvní. Samostatnou adlouhodobě připravovanou byla také tzv.otázka odborníků. Jednalo se oexperty zrůzných oborů, kteří měli být co nejdříve přepraveni do vlasti, ato buď samostatně, nebo vrámci širší skupiny. Ktakto vyžadovaným profesím patřil zejména zdravotní personál,21 dále technici, ale ijiná specifická povolání.22 Ačkoli nebyli státními úředníky, jejich repatriace byla řešena paralelně ana vládní úrovni. Pro tento účel se na dobu přechodnou stávali smluvními zaměstnanci ministerstev abyly 18 Konkrétní seznamy zásilek kodeslání přinášejí fondy jednotlivých londýnských ministerstev, například NA ČR, MV-L, karton č.238, sign. 2-53/2, spis č.4, Seznamy beden. 19 NA ČR, fond Ministerstvo sociální péče— Londýn (dále jen MSP-L), karton č.65, sign. 11-59/62, spis Užší komise pro repatr. čs. stát. zaměst. 20 Pokud úředník naopak dané přeřazení odmítl, bylo mu odňato vyplacení jinak garantovaného tříměsíčního odstupného. Zaměstnanci bývali umisťováni do některých institucí, jejichž činnost setrvávala vLondýně, zejména do služeb velvyslanectví. Při přeřazení se zohledňovaly požadavky úřadu, například vpráci na repatriační misi či úřadu UNRRA se přihlíželo kvěku (do 55 let), jazykovým znalostem idalším schopnostem. Tamtéž, karton č.65, sign. 11-59/64, č. j. 993/45-IV/L, Repatriace čs. státních zaměstnanců zV.Británie. 21 Záležitosti zdravotních výprav se řešily na vládní úrovni vrámci tzv.první pomoci. Do ledna 1945 se dobrovolně přihlásilo 156 lékařů, dále bylo evidováno několik desítek ošetřovatelek, sociálních pracovnic či rentgenových asistentek. Část zdravotníků také odjela súředními transporty do osvobozeného Československa. Výpravy se přitom řídily reálnou potřebou ve vlasti, nejprve proto byli na osvobozené území vysíláni lékaři slovenské, respektive karpatoruské národnosti. Tamtéž, karton č.67, sign. 275, spis č.8, II., Zdravotní výprava. 22 Sestavovaly se seznamy disponibilních odborníků dle odvětví (národní hospodářství, právo, sociální politika, průmysl, veřejné práce, zásobování, zemědělství, doprava), ale ipodle konkrétní specializace (svářeč, soustružník, montér, zámečník, stavební inženýr, strojní inženýr apod.). Tamtéž, karton č.65, sign. 11-59/78. OPEN ACCESS 38 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2020 jim poskytnuty výhody státních úředníků.23 Odborníci byli vyhledáváni nebo se sami přihlásili na výzvu vlády, poté byl sestaven seznam vhodných kandidátů. Ti následně podepsali prohlášení, že jsou připraveni odjet do vlasti, ačekali na vyzvání.24 23 Jejich prioritní vyslání bylo projednáváno ministerskou radou vúnoru 1945 na základě zpráv vládního delegáta zosvobozeného území. J.NĚMEČEK— I.ŠŤOVÍČEK— H.NOVÁČ KOVÁ— J.KUKLÍK— J.BÍLEK (edd.), Zápisy ze schůzí československé vlády, zejména schůze č.185, s.409n. 24 Výzva měla například podobu tohoto dopisu: „Zdejší úřad vám sděluje, že jste na základě Vaší přihlášky pro urychlenou repatriaci vysílán do osvobozené vlasti jako technický odborník […].“ Zařazení odborníků do repatriace vyžadovalo jejich předchozí uvolnění zpracovního poměru například ve válečném průmyslu či lékařské válečné komoře vBritánii. NA ČR, MSP-L, karton č.65, sign. 11-59/77, Vyslání technických odborníků. Kresba reflektující ukončení činnosti československého exilového státního zřízení vLondýně. Autorem byl zřejmě Victor Weisz tvořící pod pseudonymem Vicky (News Chronicle, 19.února 1945). OPEN ACCESS Jana KaSíKOvÁ 39 PRVNÍ VLÁDNÍ AÚŘEDNICKÉ TRANSPORTY DO VLASTI Kpřipravovanému odjezdu se schýlilo vbřeznu 1945, přičemž nejprve vyjel tzv.vládní sled čítající asi tři desítky osob. Vprvní části výpravy odlétající 9.března byli členové vlády, Státní rady aněkteří vyšší úředníci.25 Odva dny později, 11.března, opustil Velkou Británii také prezident se svým doprovodem.26 Jeho cesta vedla přes Francii aKáhiru do Moskvy, kde probíhala jednání onové československé vládě.27 Poté se plánoval společný přesun na osvobozené československé území. Na Slovensko měla být také dopravena skupina úředníků zLondýna. Tento tzv.první úřední sled stéměř 200 účastníky, tedy první rozsáhlejší transport do vlasti, měl zahrnovat státní úředníky vybrané jako prioritní,28 odborníky avojenské osoby. Měla jej doprovázet ičást diplomatů, kcestě do Československa se chystali zástupci britské, americké afrancouzské, ale ibelgické anizozemské diplomacie. Jejich odjezd byl však na poslední chvíli, vden odjezdu, zastaven. Ačkoli šlo prakticky onařízení zMoskvy, formálně se jednalo oproblém sudělením víz aorganizačními záležitostmi na osvobozeném území.29 Také ostatním bylo nutno zajistit víza, protože trasa vedla přes středomořské přístavy. 25 Počet cestujících byl velmi omezen, jednalo se opolitiky aúzký výběr úředníků. Vtéto výpravě, směřující na jednání do Moskvy anásledně do osvobozené vlasti, byli zvlády Jan Šrámek, Ján Bečko, Ján Lichner, Václav Majer, Jaroslav Stránský, dále pak členové Státní rady František Uhlíř, Václav Nosek, Josef David adalší pracovníci Prokop Drtina, Bohuslav Laštovička, Jan Mládek, Jan Stránský, Václav Patzak, Jindřich Spurný, Václav Holub aOta Fanta. AMZV, fond Londýnský archiv— důvěrný (dále jen LA-D), karton č.207/1, sign. DůV V., Likvidace státního zřízení vLondýně, č.2222/III/2/d/45. 26 Tato skupina měla zVelké Británie odjet rovněž 9.března, vážné zdravotní problémy prezidenta Beneše však způsobily odklad cesty. Ve výpravě jel prezident Beneš sdoprovodem aúředníky své kanceláře aministr Jan Masaryk. Tamtéž, č. j. 212/dův/45 Návštěva presidenta republiky, předsedy vlády, ministrů aj. vKahýře [sic!]. 27 Odjezd vlády byl reprezentativní, včetně oficiálního rozloučení aprogramu vněkterých destinacích. Například vKáhiře si obě skupiny odpočinuly, jednotlivci stihli několik návštěv iprohlídku památek. Následně se letadla vypravila dále přes Bagdád, Teherán aBaku do Moskvy. Podrobnosti kcestě prezidenta avládní delegace jsou dokumentovány například vpamětech Prokopa Drtiny, Eduarda Táborského nebo Bohuslava Laštovičky, kde se vyskytuje iněkolik momentek zodletu. Další ucelený soubor fotografií vládního transportu opouštějícího Velkou Británii je publikován in: Jan BÍLEK— Jan KUKLÍK— Erik MARŠOUN— Jan NĚMEČEK, Druhý exil Edvarda Beneše. Fotografie zlet 1938–1945, Praha 2016, zejména s.210–218. 28 Cestovalo jím 143 úředníků, každé ministerstvo vyslalo dle potřeby okolo deseti pracovníků, případně inezbytný spisový materiál. AMZV, LA-D, karton č.207/1, sign. DůV V., č.3622/III/2/dův/45, Cesta zaměstnanců čsl. stát. zřízení— odsun do ČSR. 29 Více ktomuto incidentu J.NĚMEČEK— J.KUKLÍK— B.JEDLIČKOVÁ— D.NĚMEČKOVÁ (edd.), Československá zahraniční politika, s.29–31, či Jan KUKLÍK— Jan NĚMEČEK, Osvobozené Československo očima britské diplomacie. (Zprávy britské ambasády zPrahy vroce 1945), Praha 2010, zejm. s.38–74. OPEN ACCESS 40 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2020 Cestující úředníci se shromáždili před Velikonocemi ve čtvrtek 28.března večer na Kensingtonském nádraží, následujícího dne se nalodili vpřístavu Dover.30 Stručné vzpomínky na cestu později zaznamenal Josef Kotas: „Konečně jsme netrpělivě vyjeli ze severoanglického přístavu. Projížděli jsme hluboko Atlantickým oceánem, protože při pobřeží Francie zůstávaly vpohotovosti řady německých ponorek. Po dvanácti dnech plavby jsme se dostali přes Gibraltar do Středozemního moře aodtud do Černého moře […].“31 Přes Istanbul dorazila loď 15.dubna do rumunského přístavu Konstanca (Constanţa), odtud výprava jela vlakem přes rumunskou Oradeu do slovenských Košic, kam dorazila 18.dubna, do Bratislavy pak svládou přesídlila 6.května. Spracovníky resortů cestovaly některé prioritní spisy astroje, ikdyž vomezeném množství. Obdobný hromadný transport několika desítek odborníků byl plánován na konec jara 1945.32 První transporty do vlasti byly také sledovány exilovými, později ituzemskými médii. Četné titulky jako například „Prezident na cestě do vlasti“, „Odjezd politických představitelů“ či „Slavný návrat domů“ uvozovaly články ifotografie dokumentující zejména cestu prezidenta Beneše avlády.33 Jejich příjezd do vlasti byl rovněž dokumentován ve filmových reportážích.34 Odjezd prvního úředního sledu zaznamenala malá noticka sinformací, že do vlasti odjela československá skupina, kterou „tvoří členové Státní rady, důstojníci, úředníci aj.“35 Dále již média zpravovala spíše orepatriaci obecně.36 Předpisy pro tuto skupinu představovaly precedens pro další repatrianty. Vrámci příprav bylo třeba včas přezkoumat platnost pasů, obstarat povolení kodjezdu atranzitní víza. Jednotlivci se taktéž podřídili lékařské prohlídce aočkování. Každý pak vyplnil repatriační dotazník.37 Ministerstvo vnitra posoudilo vracející se zhlediska 30 AMZV, LA-D, karton č.207/1, sign. DůV V., č.3400/45/dův. Informace ocestě prvního sledu. 31 Josef Kotas, přední politik KSČ na Ostravsku, druhou světovou válku strávil převážně vAnglii, do prvního sledu se dostal jako zástupce komunistů vysílaných na osvobozené území. Josef KOTAS, Vzpomínky na boje proti fašismu na Ostravsku, vemigraci vobdobí II. světové války anávrat do osvobozené vlasti (1933–1945), in: Ostrava. Sborník příspěvků kdějinám avýstavbě města 8, Ostrava 1975, s.165–201. 32 NA ČR, MSP-L, karton č.65, sign. 11-59/77, Záznam oschůzi komise pro repatriaci vedoucích technických odborníků. 33 Exilový tisk Čechoslovák ze dne 16.března 1945, s.1–4, aNové Československo ze dne 14.dubna 1945, s.4. 34 Archiv krátkého filmu, reportáže č. TVF 1/45, Návrat zexilu do Prahy ač. TVF 10/45, Návrat zemigrace. 35 Čechoslovák ze dne 6.dubna 1945, článek Na cestě do vlasti, s.3. 36 Krepatriaci úředníků se nicméně vztahuje ironický komentář vlevicovém exilovém tisku Nové Československo ze dne 24.března 1945 zrubriky „Historky olidech avěcech“ (s.6). Podle něj dlouhodobé plánování mohlo být vnímáno jako byrokratické prospěchářství. „Vněkterých našich úřadech jsou jistí úředníci […] na rozpacích, mají-li se domáhat urychleného odeslání domů, aby ‚také na ně nějaké místo zbylo‘ či jestli mají zůstat tady a‚likvidovat‘, což znamená ‚podívat se teprve jak to tam bude vypadat‘ apodle toho se zařídit. My jim ktomu můžeme jen radit změnu vzduchu.“ 37 Vdotazníku se nacházely některé citlivé otázky například na majetkové abytové poměry. Jakkoli byly myšleny prakticky, aby podnítily včasné výpovědi zbytů apod., byly vzhleOPEN ACCESS Jana KaSíKOvÁ 41 státní spolehlivosti, zejména co se týče chování za války asplnění vojenské povinnosti, poté teprve získal daný člověk povolení knávratu. Vzhledem kvelmi omezenému počtu míst kpřednostní repatriaci se navíc předpokládalo, že vybraní úředníci zanechají vAnglii rodinné příslušníky. Proto se nařízením stanovil pro zanechané členy rodiny příspěvek po odjezdu člena domácnosti, který byl často zároveň živitelem.38 Každý měl osobní zavazadla, jejich počet byl předem limitován na jeden velký kufr adva menší. Zároveň se doporučovalo počítat smateriálním nedostatkem na osvobozeném území, cestující si tak ssebou nezřídka vezli toaletní potřeby (mýdlo), ale ikávu či kakao.39 Nahlédneme-li do obsahu zavazadel cestujících, byl poměrně skromný, vedle již zmíněného si ssebou vezli povětšinou osobní věci, například knihu, azákladní iteplé oblečení.40 Další zavazadla bylo možné zanechat ve Velké Británii pro pozdější repatriaci, majetek často prozatím zůstával kužívání zůstavším členům rodiny. Zvláštní, apro cestující jistě zásadní, byla otázka financí.41 Cestující úředníci dostali výplatu apříspěvky spředstihem ještě před odjezdem, vdobě cesty jim byly vypláceny pouze diety. Nový plat již měli dostat ze zdrojů vlády ve vlasti. REALIZACE PLÁNŮ Vdobě, kdy byl první sled úředníků na cestě, se na osvobozené území rovněž vydala delegace připravované vlády.42 Během cesty podal předseda exilové vlády Jan Šrámek dem kprotestům později vypuštěny. AMZV, LA, karton č.503, sign. 1945-13380, Repatriace zaměstn. stát. zříz., Dotazník. 38 Výše příspěvku byla stanovena dle několika kritérií. Pokud manželka nebyla výdělečně činná, obdržela měsíčně 25 liber, ktomu se přičítalo 5 liber na dítě mladší šesti let a8 liber na dítě starší. Rovněž bylo pamatováno na příspěvek na vedení dvojí domácnosti či ošacovací příspěvek. Ivtomto ohledu měly státní úřady zájem na urychlené repatriaci rodinných příslušníků atím pádem snížení finančních nákladů. NA ČR, MSP-L, karton č.65, sign. 11-59/62, Repatriace bývalých zaměstnanců státního zřízení vzahraničí. 39 Jejich vývoz byl omezen na 2 libry mýdla a15 liber poživatin. Dále se účastníci zvlášť zajímali omožnost vyvézt látky (což bylo možné vpřípadě omezení jiného ošacení) ašperky (doporučovalo se jejich omezení, případně zažádání ohromadné povolení kvývozu ubritského exportního úřadu). AMZV, LA-D, karton č.207/1, sign. DůV V., č.2596/III/2/dův/45, Zaměstnanci státního zřízení čsl.— odsun na osvobozené území ČSR. 40 Omezení se týkalo také osobních dokumentů či fotografií, které byly předem odevzdány vobálce. 41 ZVelké Británie bylo možno vyvézt hotovost 5 liber a10 liber vcizí měně. Větší množství či vývoz akcií acenin podléhaly zvláštnímu povolení aprocesu, včetně dokazování dlouhodobějších příjmů. Ovýjimku musela zažádat rovněž vládní delegace. Cestujícím bylo doporučeno vybrat vklady usvých bank auložit je na účet vlády, respektive uSpořitelny československých vojsk vzahraničí. Zde bylo možné určit osobu, která mohla svkladem disponovat (případně část vkladu vázat kužívání proti podpisu) či pevně vázat. Zpevně vázané části se mohla následně vybírat hotovost ve vlasti, přičemž kurz stanovovalo průběžně ministerstvo financí. NA ČR, MV-L, karton č.259, č.3019/II/45, Informace pro opuštění Spoj. království. 42 Budoucí členové vlády vyrazili 31.března vlakem zMoskvy, krátce se zastavili vKyjevě aLvově, odtud pokračovali vjízdě a3.dubna dosáhli osvobozeného území. Přes MedzilaOPEN ACCESS 48 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2020 ties and ensuring the gradual disposal thereof. Conversely, the Ministry of Social Care was entrusted with personnel matters, was responsible particularly for social support of officials and, in connection with the termination of the activities of the government in exile, ensured their repatriation to the homeland and all related preparations in connection with the repatriation mission. PhDr. Ing. Jana Kasíková vystudovala historii se zaměřením na české dějiny na FF UK vPraze, kde dále pokračuje vdoktorandském studiu, aekonomii na VŠE vPraze. Dlouhodobě se zabývá problematikou organizace poválečných návratů, skupinou přemístěných osob (Displaced Persons) avývojem dobrovolnických organizací vtéto době ([email protected]). OPEN ACCESS