Lexikografie v globálních kontextech. Euralex 2018. Zpráva z 18. mezinárodní konference Euralex — European Association for Lexicography
Abstract
115
Full text
LEXIKOGRAFIE VGLOBÁLNÍCH KONTEXTECH. EURALEX 2018 ZPRÁVA Z18.MEZINÁRODNÍ KONFERENCE EURALEX— EUROPEAN ASSOCIATION FOR LEXICOGRAPHY 1 Ve dnech 17.–21. července 2018 se ve slovinské Lublani konala konference snázvem Lexikografie vglobálních kontextech2, kterou ve spolupráci sCentre for language resources and technologies, University of Ljubljana3 aTrojina, Institute for Applied Slovene Studies4 uspořádala organizace Euralex— European Association for Lexicography.5 Konference se zúčastnili lexikografové znejrůznějších koutů Evropy; Českou republiku, jež na akci měla třetí největší zastoupení ze všech zemí (po Německu aSlovinsku), kromě autorů této zprávy reprezentovali idalší pracovníci Univerzity Karlovy, respektive Akademie věd ČR či Masarykovy univerzity.6 Lexikografie je vdnešní době prudce se rozvíjejícím oborem, mezi jehož nejzásadnější trendy patří technologická revoluce, umožněná mj.rozvojem počítačové techniky vposledních desetiletích, ademokratizace, související stímtéž. Aktuálně jsme tak svědky zásadní změny paradigmatu, která se netýká jen samotných technických možností, ale iobecně role uživatele slovníku jakožto centrálního aspektu lexikografického procesu. Do centra pozornosti lexikografů se výrazněji než dřív dostávají nejen otázky související např.svyužitím korpusů či nových médií vlexikografii, ale isystematický výzkum chování apotřeb uživatelů lexikografických příruček, zpravidla vonline prostředí, resp.zapojení široké veřejnosti do tvorby slovníků (crowdsourcing). Vzhledem kzasítěnosti těchto aspektů lexikografické práce do struktury multidisciplinárních vztahů je nutné volbu tématu konference ocenit. Formát této krátké zprávy samozřejmě neumožňuje věnovat se všem předneseným příspěvkům. Následující řádky tak obsahují jen stručné shrnutí jednotlivých sekcí arovněž odrážejí osobní preference pisatelů, jimž nebylo lze vyslechnout souběžně na různých místech více než dva příspěvky (konference probíhala většinou ve třech paralelních sekcích). Oaktuálním stavu lexikografie na evropském poli si však je možné udělat velmi dobrý přehled ve sborníku příspěvků aabstraktů, vydaném Euralexem ve spolupráci sUniverzitou Lublaň; ten je volně kdispozici online, ostatně jako ikonferenční výstupy zpředchozích ročníků.7 Každý zkonferenčních dnů byl zahájen úvodními přednáškami. Sylviane Grangerová se věnovala studentským slovníkům (learners dictionaries) vkontextu korpusové lingvistiky, resp.otázce, zda tento typ slovníků skutečně využívá potenciálu, který 1 Publikace vznikla za podpory projektu „Progres Q10. Jazyk vproměnách času, místa akultury“ aprojektu „Kreativita aadaptabilita jako předpoklad úspěchu Evropy vpropojeném světě“, reg. č. CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_019/0000734, financovaného zEvropského fondu pro regionální rozvoj. 2 http://euralex2018.cjvt.si/. Všechny odkazy byly zkontrolovány k1.1.2019. 3 https://www.cjvt.si/en/. 4 http://www.trojina.si/en/. 5 https://euralex.org/. 6 Viz program konference na http://euralex2018.cjvt.si/programme/congress-programme/. 7 http://euralex2018.cjvt.si/publication/. Martin Šemelík — Michal Škrabal OPEN ACCESS
116 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 101, 2019, Č.1 korpusy nabízejí, např.voblasti zpracování frazeologie. Lars Trap-Jensen ve svém příspěvku tematizoval vztah lexikografie apočítačového zpracování přirozeného jazyka vepoše „digitální revoluce“. Judy Pearsallová představila program Oxford Global Languages určený konline zpracování dat pro různé světové jazyky. Edward Finegan se zabýval používáním slovníků ajazykových korpusů voblasti soudnictví. Vsekci klexikografickému procesu zazněly jednak zprávy očinnosti slovníkářů vrámci národní lexikografie (Slovinsko), resp.ostavu slovníků národního jazyka/ jazyků (Norsko), jednak příspěvky zabývající se ztvárněním jednotlivých částí heslových statí, popř. jiných slovníkových celků. Vtéto souvislosti můžeme zmínit např.využití obrazového materiálu ve slovníku, popis významu pomocí citací zliterárních děl, specifika zpracování onomatopoetik či tzv.usage notes (poznámek kužívání; včetně hned dvou příspěvků české provenience na toto téma). Tím se dostáváme koblasti užívání slovníků, což je aktuálně prominentní téma (mj.vloni proběhl celoevropský průzkum zaměřený na uživatele výkladových slovníků). Pětičlenná skupina lingvistů zrůzných univerzit prezentovala pod atraktivním názvem Všechno, co jste kdy chtěli vědět oslovníku, ale báli jste se zeptat otevřený online kurz pro výukovou platformu FutureLearn, jenž by měl zájemcům poskytnout vhled do teoretické ipraktické lexikografie. Takováto osvěta je ovšemže důležitá: zdaleka ne každý si uvědomuje, že slovníky nevznikají samy od sebe, ale že za nimi stojí konkrétní lidé, ba celé týmy kvalifikovaných odborníků. VLublani byly prezentovány lexikografické projekty vrůzné fázi zpracování. Šťastnější tvůrci se mohli upínat kpověstnému světlu na konci tunelu, ti vůbec nejšťastnější hrdě skládali účty zuplynulých let. Takto Piotr Żmigrodzki, hlavní editor Velkého slovníku polského jazyka, představil— sviditelným zadostiučiněním— zdárně završený projekt nového výkladového slovníku polštiny, jenž jde vmnoha ohledech ruku vruce svýše naznačenými trendy moderní lexikografie, mj.je to vůbec první digital-born polský slovník. Na konferenci zazněly též příspěvky kdosud spíše opomíjenému tématu lexikografie znakového jazyka. Věnovány byly výstavbě korpusu (jde nutně ovideokorpusy, stále ještě málo obvyklý typ korpusu) aexemplifikaci. Další tematické oblasti jsou vrámci podobných konferencí už etablované ajejich zařazení nikterak nepřekvapí: vlastní sekce patřily frazeografii aterminografii, diachronní lexikografii aetymologii, neografii ispecializované lexikografii. Někdy se ozařazení přednášky do té či oné sekce dalo polemizovat, ale to jen dosvědčuje pestrost jednotlivých příspěvků. Lexikografie se sice dnes chápe jako samostatný obor, množství jejích styčných ploch slingvistikou adalšími disciplínami je však ohromující, přičemž každý slovník je navíc specifický, jedinečný avyžaduje individuální přístup. Shlavními sekcemi konference pak do značné míry tematicky souzněla isekce posterů ademoprezentací. Nabídla především příspěvky zoblasti využití korpusů vlexikografii, nejrůznějších aspektů tvorby avyužití elektronických (převážně webových) databází aplatforem či oblasti velmi široce pojaté sociolingvistiky. Konference poskytla mj.velké množství cenných impulsů kzamyšlení nad budoucím vývojem oboru; byl tu mimo jiné představen projekt ELEXIS (navazující na starší program COST ENeL), jenž má sloužit jako celoevropská lexikografická infrastruktura do roku 2022. Celá akce proběhla vpříjemné auvolněné atmosféře, za což OPEN ACCESS
MARtIN ŠEMELÍK — MICHAL ŠKRABAL 117 jejím organizátorům, včele se Simonem Krekem, patří vřelý dík. Jmenovitě uveďme ještě tandem Darju Fišerovou aDamjana Popiče, kteří účastníkům konference po řadě „prosezených“ dnů přichystali příjemný bonus vpodobě celodenního výletu do Julských Alp. Ten byl vzpomínkou na Adama Kilgarriffa (†2015), jenž měl pro pěší turistiku slabost aještě před pěti lety pokořil spolu se svými kolegy vrchol Grintovce (2558 m. n. m.), jímž byl úspěšně završen kongres Euralex 2014 vBolzanu. V roce 2018 jsme, vinou nepřízně počasí, kýženého vrcholku Begunjščici (2060 m. n. m.) bohužel nedosáhli— respektive dorazila tam jen malá skupinka neochvějných horalů—, itak bylo příjemné vyměnit konferenční sál za plenér apowerpointové prezentace za krásy alpské přírody. Víc takových konferencí, kde se doprovodný socializační program neomezuje na obligátní recepce či prohlídky města. Lexikografové do turistického— ve zdravém těle zdravý duch! Martin Šemelík | Ústav germánských studií, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy | nám. J.Palacha 2, 116 38, Praha 1 ORCID ID: 0000-0002-5813-4541 [email protected] Michal Škrabal | Ústav Českého národního korpusu, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy | nám.J.Palacha 2, 116 38, Praha 1 ORCID ID: 0000-0001-9358-3361 [email protected] OPEN ACCESS