K polské konceptualizaci nedávných literárních dějin

Kpolské konceptualizaci nedávných literárních dějin Hana Blažková Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Ústav české literatury akomparatistiky hanablazko[email protected]om Pokud se důkladněji podíváme na některé aspekty kulturního života bývalých zemí tzv.východního bloku, musíme nutně revidovat naši představu osdílené postsocialistické zkušenosti. Příkladem může být vývoj polské literární vědy po roce 1989. Přestože se vpolském i českém prostředí shodně mluví oněkolika (nepochybně důležitých) společných aspektech, jako je zrušení cenzury, decentralizace knižního trhu nebo volání po depolitizaci literatury, můžeme najít imnoho odlišností. Například ono volání po depolitizaci vPolsku nebylo směrováno ani tak vůči minulému režimu jako vůči disidentům, kteří byli nejmladší generací (někdy označovanou jako třetí oběh) kritizováni za zneužívání literatury pro účely politického boje. Zároveň zde můžeme mluvit omnoha kontinuitách mezi osmdesátými adevadesátými lety, což bylo dáno zejména mírnější cenzurou, jež umožňovala vycházet irelativně nezávislým časopisům aknihám. Stím potom souvisí také větší kontinuita personální: vPolsku po roce 1989 nedošlo ktak radikální výměně pozic, jakou známe zčeského kontextu. Výrazně odlišným prvkem je také brzké rozdělení polské společnosti vpolovině devadesátých let, jež přispělo kopětovné politizaci apolarizaci ivpřípadě literární sféry. Vedle větší kontinuity literárněvědné diskuse se jedná ojeden ze zásadních faktorů, jenž motivoval krozmanitým konceptualizacím nedávné literární historie. Jejich nedílnou součástí je rovněž debata oliterárněhistorických milnících. Již vroce 1997 publikoval Przemysław Czapliński knihu Ślady przełomu. Oprozie polskiej 1976–1996 (Stopy přelomu. Opolské próze 1976–1996), vníž zpochybnil povahu převratu 1989 jako jednorázové události (přinejmenším zperspektivy literárního pole) ainterpretuje ho jako pozvolný proces. Otři roky později vychází jeho společná kniha sPiotrem Śliwińským nazvaná Literatura polska 1976–1998. Przewodnik po prozie ipoezji (Polská literatura 1976–1998. Průvodce po próze apoezii), která již literárněvědný milník umisťuje do devadesátých let. Postupem času se tyto úvahy zpřesňovaly adnes se jako opřelomovém běžně hovoří oroce 1996. Argumentuje se například tím, že se jednalo ozakončení transformace politického systému, symbolicky završené oceněním Wisławy Szymborské Nobelovou cenou azaložením literární ceny Nike (Nasiłowska-Rek 2007). Do souvislosti se založením této literární ceny dává literárněhistorický milník ikolektiv Grzegorze Jankowicze, jenž nedávnou literární historii zkoumá perspektivou teorie Pierra Bourdieua. Literární pole po této události podle nich výrazně podléhá heteronomizaci, azároveň se vtomto období vPolsku definitivně konstituuje kapitalistický knižní trh (Jankowicz 2014, s.111). OPEN ACCESS 184 SLOVO A SMYSL 40 Založení ceny Nike je důležitým milníkem ipro Jana Potkańského, jehož článek Nejnovější literatura. Pokus oserializaci si můžete přečíst vtomto čísle Slova asmyslu. Na rozdíl od české Litery, kníž má Nike zřejmě nejblíže, má pouze jednu jedinou kategorii, do níž je každoročně nominováno sedm knih. Jejím zřizovatelem je deník Gazeta Wyborcza ajeho vlastník mediální společnost Agora, takže je také oněco lépe lokalizovatelná vrámci společenského pole. Pokud jako vzdálený pozorovatel— navíc poněkud předpojatý vůči české Liteře— mohu soudit, disponuje větším symbolickým kapitálem. Přestože je ze strany literárních vědců také kritizována, její společenský význam se zdá být větší. Nejzajímavějším momentem Potkańského úvah je jistě snaha opropojení strukturalismu asociologických přístupů kliteratuře, tedy dvou literárněvědných směrů, jež se spolu většinou automaticky neasociují. Potkański totiž vychází zpředpokladu, že strukturalismus se vsoučasnosti nemůže zabývat pouze literárním dílem samotným, ale měl by se soustředit na celou strukturu knižního trhu, protože ta význam díla zásadním způsobem ovlivňuje. Vdůsledku medializace akomercionalizace knižního trhu zanikl autonomní prostor literárního pole avšechny body se sbíhají právě vliterární ceně Nike, ve velké ceně, která vyrůstá zuzavřeného askrytého literárního života jako plodnice ze svého podhoubí. Včeském literárním kontextu ceny takového rozměru chybí, zároveň ale podobný směr uvažování může být přínosný ipro něj. Zdá se, že se literární pole rozpadlo podobným způsobem. Literární život zpohledu běžných čtenářů nabírá seriální podoby, ať už ji spojujeme svýsledky Litery nebo sžebříčky prodejnosti jednotlivých knih. Zároveň zde můžeme sledovat také podobný rozkol mezi profesionalizovanou literární sférou aveřejností. Příkladem mohou být například neargumentované odsuzující soudy literárních vědců či kritiků ofenoménech booktubu či bookstagramu avice versa. Chybí nám také mechanismy toho, jak mluvit omonopolizaci knižního trhu ajejích dopadech na literární tvorbu. Abychom se mohli bavit oliteratuře celku, musíme nalézt způsob, jak se tyto světy do sebe překlápí. Článek Nejnovější literatura. Pokus oserializaci vyšel vroce 2008 jako součást sborníku Dwadzieścia lat literatury polskiej 1989–2009. Idee, ideologie, metodologie (Dvacet let polské literatury 1989–2009. Ideje, ideologie, metodologie, eds. Arleta Galant aInga Iwasiów), jehož ambicí bylo zmapovat polské metodologické myšlení oliteratuře dvaceti popřevratových let. LITERATURA Czapliński, Przemysław: Ślady przełomu. Oprozie polskiej 1976–1996. Wydawnictwo Literackie, Kraków 1997. Czapliński, Przemysław— Śliwiński, Piotr: Literatura polska 1976–1998. Przewodnik po prozie ipoezji. Wydawnictwo Literackie, Kraków 2000. Jankowicz, Grzegorz akol.: Literatura polska po 1989 roku wświetle teorii Pierre’aBourdieu. Raport zbadań. Korporacja Ha!art, Kraków 2014. Nasiłowska-Rek, Anna: Literatura okresu przejściowego 1975–1996. Wydawnictwo Naukowe PWN, Warszawa 2007. Potkański, Jan: Literatura najnowsza. Próba serializacji. In: Arleta Galant— Inga Iwasiów (eds.): Dwadzieścia lat literatury polskiej 1989–2009. Idee, ideologie, metodologie. Wydawnictwo Naukowe Uniwersytetu Szczecińskiego, Szczecin 2008, s.111–124. OPEN ACCESS