Daniela BRÁDLEROVÁ, Vojáci nebo podnikatelé? Hospodářské a finanční aktivity československých legií během jejich anabáze v Rusku a na Sibiři, Praha 2019

216 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2021 Za závěrem následuje shrnutí historických lékárnických jednotek apřehledná tabulka, ve které autor uvádí nejstarší zmínky okofeinových nápojích do poloviny 17.století. Karel Černý předložil jak odbornému, tak laickému publiku práci, která je ipřes uvedené výtky nesmírně zajímavá, poučná, apředevším pečlivě vypracovaná, což dokazuje zejména značné množství pramenů. Autor vní zdatně dokládá, že iokrajová témata mohou nabízet zajímavý ainovativní pohled na širší dějinné aspolečenské procesy. Zuzana Vařáková Daniela BRÁDLEROVÁ, Vojáci nebo podnikatelé? Hospodářské afinanční aktivity československých legií během jejich anabáze vRusku ana Sibiři, Praha, Nakladatelství Academia, Masarykův ústav aArchiv AV ČR, v. v. i., 2019, 430 s., ISBN 978-80-200-2971-3 Československé legie, činnost aosudy legionářů je jistě možné pokládat za fenomén moderních československých dějin, který ivdnešní době představuje důležitý faktor vrámci identity Čechů aSlováků. Jedná se otéma nadmíru poutavé, atím pádem ipopulární. Současně se jedná osložitou nejen historickovědnou, ale ivojenskou problematiku, neboť československé legie nebyly vojskem dle standardních norem. Touto skutečností je do velké míry předpovězena ivpravdě nejednoduchá pozice všech autorů, kteří se československými legiemi zaobírali. Ve značném množství různých monografií, studií iedic pramenů slegionářskou tematikou za celé dekády, kdy tato díla vycházela, lze naneštěstí snadno nalézt ipublikace, jež nejsou kritické ačeskoslovenské legie neobjektivně adorují, či naopak podrobují neúměrné kritice. Zatímco zájem autorů legie poutaly především zpohledu politických či vojenských dějin, otázka hospodářského afinančního fungování zůstávala spíše ve stínu. Tematiku hospodářské situace těchto specifických jednotek bojujících za stát, který se teprve formoval, ztohoto stínu vyprostila až vroce 2019 Daniela Brádlerová, historička působící vMasarykově ústavu aArchivu Akademie věd, v. v. i. Její specializací jsou hospodářské avojenské dějiny meziválečného Československa. Samotná publikace pak částečně vychází zautorčiny dizertace, věnované Bance československých legií. Autorka si jako cíl vytkla podat ucelenou analýzu hospodářských afinančních aktivit legionářského vojska vrámci carského aposléze revolučního Ruska, neboť unikátní vojsko si žádalo unikátní logistický ahospodářský systém. Vrámci této problematiky si Daniela Brádlerová rovněž klade otázky spojené stradičními obviněními adresovanými legionářům, tedy: zda legionáři mohli využít ruský carský poklad kfinancování svých aktivit azda se při svém pobytu na Sibiři dopustili násilných rekvizic. Nesmíme opomenout už samotnou úvodní kapitolu knihy, oníž by se mohlo na první pohled zdát, že stojí obsahově trochu stranou ajen opakuje všeobecně známé skutečnosti. Opak je pravdou, právě utak diskutovaného apopulárního tématu, jakým československé legie byly anadále jsou, je nanejvýše důležité přehledně shrnout dění ohledně legionářských jednotek zpohledu politických dějin. Daniela Brádlerová stručně akonstruktivně shrnuje celou legionářskou anabázi od samých počátků legií OPEN ACCESS anEžKa KOTOUčOvÁ 217 přes jejich přesun územím bývalého Ruského impéria až po návrat do nové Československé republiky anáslednou demilitarizaci. Na tomto místě bychom se možná pozastavili upramenné základny, kdy především zdrojová sekundární literatura je kvantitativně poněkud limitována. Přesto je tento úvod shrnující dějiny československých legií zcela adekvátní avrámci soudobé literatury je jedním znejpřehlednějších dostupných shrnutí legionářské historie. Vtomto smyslu tedy tato kapitola prakticky ztrácí svůj význam „pouhé“ úvodní stati, ale profiluje se jako samostatný, kvalitativně zcela dostačující oddíl, jenž se současně organicky propojuje snásledujícími částmi asamotným jádrem knihy. Vtomto jádru nalezneme kapitoly pojednávající ofinančním alogistickém zajištění československých legií, ojednotlivých peněžních institucích či unikátní Surovinové akci, organizované legiemi. Daniela Brádlerová analyzuje politicky, logisticky iorganizačně extrémně komplikovanou situaci, vníž se legie ocitly, azdárně mapuje jednotlivé legionářské hospodářské afinanční aktivity. Dá se říci, že legie byly vRusku vpodstatě neustále vpohybu, permanentně se přemisťovaly. Za těchto velice ztížených okolností se však přesto stíhaly operativně ujímat některých místních podniků adružstev, organizovat obchod smístním obyvatelstvem anavazovat čilé obchodní kontakty. Veškerá tato činnost byla vzájmu stabilizace sibiřského hospodářství, situace Dohody, ale především stabilizace afinančního zabezpečení samotného československého vojska vRusku. Vtomto ohledu autorka popisuje iodvrácenou stranu této intenzivní činnosti, tedy využívání poněkud nestandardních obchodních praktik legionářskými představiteli, ať už se jednalo oburzovní spekulace se zadržovaným služným, netransparentní prodeje anákupy aobčas ne zcela počestné obchodní principy. Je samozřejmě nutné poznamenat, že takovým praktikám legionářů poněkud nahrávala samotná chaotická situace vRusku ve sledovaném období. Autorka se vjedné zposledních kapitol rovněž věnuje silně kontroverzní legendě ocarském pokladu, podle níž měli legionáři při převozu Ruskem poklad odcizit avyužít jej na financování vlastních aktivit. Pečlivým dohledáním množství potvrzení oobsahu převáženém legionářskými vagony Daniela Brádlerová dokazuje, že tato legenda anařčení jsou snejvětší pravděpodobností neopodstatněné. Do značné míry tak téma vyvolávající idodnes řadu kontroverzí na základě archivního materiálu— doufejme, že na stálo— konstruktivně uzavírá. Co rozhodně publikaci Daniely Brádlerové upřít nelze, je vysoká úroveň badatelského pojetí azpracování dané tematiky. Brádlerová vsobě nezapře dlouholeté zkušenosti avzdělání archivářky, její práce sprimárními prameny je ukázková. Publikaci velmi obohacují prameny české archivní provenience, přičemž nejvíce autorka těžila zkonkrétních fondů Archivu Ministerstva zahraničních věcí, Vojenského historického archivu vPraze adomovského Masarykova ústavu aArchivu AV ČR, v. v. i. Už jen části věnované legionářům ve fondu Tomáše Garrigua Masaryka vrámci posledně jmenovaného archivu jsou skutečně zajímavé aobsáhlé. Vtomto ohledu měla tedy autorka dobrý rozhled oproti některým svým zahraničním kolegům, kteří se oprameny české archivní provenience neopírali. Zde je vtomto ohledu překvapivý poznatek Brádlerové, že itakoví přední odborníci aautority věnující se dějinám revolučního Ruska, jakými jsou Richard Pipes či Orlando Figes, prameny včeských archivech anežka Kotoučová OPEN ACCESS 218 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2021 ignorovali avdůsledku toho mohli vpasážích olegionářích uvádět přejímané či zavádějící informace. Je příjemným paradoxem, že byť kniha pojednává označně nepřehledných achao tických aktivitách vneustále se měnící situaci, autorčino vyprávění je velmi přehledné, systematické avrámci daného tématu čtivé. Text je obohacen velkým množstvím zajímavého obrazového materiálu apřílohami, dokládajícími nejrůznější hospodářské aktivity legionářských vojsk. Po obsahové stránce je kniha adekvátní, pár drobných připomínek by bylo možné vznést jen kformální stránce, například knesjednocenému přepisování azbuky, případně kmenším překlepům. Jedná se však omarginálie. Vkontextu výše řečeného lze publikaci Daniely Brádlerové označit bez přehánění za průkopnickou publikaci kproblematice československých legií. Brádlerová pečlivou analýzou aprací smnožstvím archivních pramenů osvětluje řadu dosud opomíjených témat legionářské historie. Svojí prací Brádlerová poskytla čtenářstvu ucelenou akomplexní monografii, vdané problematice první svého druhu. Kniha Vojáci nebo podnikatelé? současně formou přidané hodnoty nabízí zajímavý náhled na každodennost vnejisté situaci se nacházejícího, dosud nestabilizovaného porevolučního východního Ruska pohledem československých vojáků. To je ostatně prizma, které ocení nejen čtenáři zabývající se československými legiemi, ale rovněž historici dějin česko-ruských vztahů aruských dějin. Anežka Kotoučová Karel KAZBUNDA, Mé archivní poslání ve Vídni 1919–1923, ed. Jan Kahuda, Praha, Nakladatelství Lidové noviny ve spolupráci sMasarykovým ústavem aArchivem AV ČR, v. v. i., aNárodním archivem, 2020, 336 s., ISBN 978-80-7422-635-9 (Nakladatelství Lidové noviny), ISBN 978-80-88304-28-9 (Masarykův ústav aArchiv AV ČR, v. v. i.), ISBN 978-80- -7469-095-2 (Národní archiv) Dvacátý druhý svazek ediční řady EGO, zpřístupňující knižní formou prameny osobní povahy, přináší jeden ze dvou autobiografických textů zpera Karla Kazbundy (1888–1982), které bychom nalezli vjeho pozůstalosti vArchivu Národního muzea. Zatímco první se věnuje rodinným vzpomínkám, druhý, zde předkládaný, popisuje Kazbundovo působení na pozici československého delegáta ve Vídni pro provádění československo-rakouské archivní aspisové rozluky. Vúvodu knihy nalezneme studii Jana Hálka Karel Kazbunda— historik aarchivář fascinovaný Vídní, která blíže seznamuje sosobností Karla Kazbundy ajeho rolí vrámci českého archivnictví ahistorické vědy. Samotné paměti, edičně zpracované Janem Kahudou, pak popisují nejprve archivní rozluku sRakouskem od samých počátků přes projednávání jejích zásad na pařížské mírové konferenci, kodifikovaných vsaintgermainské mírové smlouvě zroku 1919, až po uzavření Pražské archivní úmluvy vroce 1920. Tato část je sice zaplněna řadou odkazů na dokumenty právní povahy azáznamy diplomatických jednání, poskytuje ale názorný apřehledný pohled na celé pozadí rozluky. OPEN ACCESS