Vzpomínka na prof. Oldřicha Lešku

Vzpomínka na prof. Oldřicha Lešku Ani se nechce věřit, že je to už 20 let, kdy se Oldřich Leška vydal do „věčných lovišť“. Jak ho tam asi přijal velký Manitou? Asetkal se tam se svým pokrevním bratrem Vinem Deloriou, vykouřili spolu dýmku míru? Svou vzpomínku začínám poněkud nekonvenčně, ale myslím, že itato část životního příběhu Oldřicha Lešky je zajímavá apro tohoto „renesančního“ člověka typická. Ojeho gentlemanském vystupování aprvorepublikovém stylu oblékání, vestě amotýlkovi, se již psalo mnohokrát, byl přece asistentem profesora Havránka anásledníkem aznovuzakladatelem Pražského lingvistického kroužku. Ojeho ruských studiích v50. letech, spoluautorství na velkém Rusko-českém ačesko-ruském slovníku, o„expedicích“ na západní Ukrajinu ana Slovensko za účelem sběru apublikace vymírajících archaických dialektů se mezi odbornou veřejností také ví. Ne každý však slyšel jeho vyprávění otom, že když pobýval vroce 1968 na katedře slavistiky na univerzitě vBoulderu vColoradu, seznámil se zde sakademikem indiánského původu avelkým bojovníkem za práva indiánů astal se jeho pokrevním bratrem. Itato pozornost věnovaná současnému životu amerických indiánů dokládá obrovský záběr Leškových zájmů. Snástupem normalizace byla naneštěstí Leškova akademická aveřejná činnost přerušena. Po pobytu vColoradu následoval ještě pobyt na univerzitě vChicagu, ale návrat vroce 1970 znamenal konec působení na Karlově univerzitě. Práce na monumentální Ruské gramatice ina ukrajinistické monografii Govor sela Ublja vostočnoj Slovakii tím naštěstí přerušena nebyla. Kakademické práci se mohl Leška naplno veřejně vrátit až po listopadu 1989, vroce 1991 ina Karlovu univerzitu. Jeho zájem se rozšířil od rusistiky aslavistiky kobecné lingvistice; kromě zmíněného oživení PLK aspolupráce při publikaci dvou nových svazků Travaux du Cercle linguistique de Praguese se také zasloužil ozaložení centra Viléma Mathesia, podporujícího rozvoj lingvistiky asémiotiky, oorganizaci rozšířeného zasedání Kroužku, zvaného „jakobsonovská přednáška“, kde představitelé současné lingvistiky přednášejí oaktuálních problémech apokoušejí se je řešit vkontextu učení Pražského kroužku. První jakobsonovskou přednášku nazvanou „Prague School linguistics: Unity in diversity“ pronesl O.Leška roku 1996 upříležitosti sedmdesátiletého výročí Kroužku astého výročí narození Romana Jakobsona. Dana Zbíralová OPEN ACCESS DANA zbírAlOVÁ 7 Tyto přednášky se pak staly obsahem třetího svazku Travaux, který byl publikován roku 1999 aje O.Leškovi věnován, neboť on sám se již jeho vydání nedožil. Zemřel 9.8.1997, tedy dva měsíce po oslavě svých sedmdesátých narozenin. Vprosinci 2016 ho následovala jeho milovaná Golda, jak ji žertem říkal, paní Zlata Lešková. Naštěstí se jí několik let předtím spomocí Leškovy kolegyně, ukrajinistky R.Šiškové, podařilo vydat kompletní bibliografii jeho rozsáhlého díla. Dana Zbíralová OPEN ACCESS