Renata Pípalová: Investigating Aspects of Academic Discourse

issn 2336-6591 © filozofická fakulta, univerzita karlova ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 106, 2024, Č.1, S. 99–104 RENATA PÍPALOVÁ: INVESTIGATING ASPECTS OF ACADEMIC DISCOURSE Praha: Karolinum, 2024, 176 stran ISBN: 978-80-246-4093-8 Vknize Investigating Aspects of Academic Discourse propojila Renata Pípalová několik témat, kterým se dlouhodobě věnuje: zkoumá odborný jazyk zpohledu textové lingvistiky, stylistiky aanalýzy diskurzu; teoreticky vychází přitom především ztradic pražské školy asoučasně reflektuje moderní přístupy kfunkční analýze textu. Odborný jazyk se obecně vposlední době těší značnému zájmu lingvistů. Pro akademickou diskurzní komunitu je pochopení toho, jak funguje odborný diskurz, důležité azajímavé aodborné texty jsou relativně dobře dostupné ivelektronické podobě, což usnadňuje empiricky založený výzkum, často svyužitím metod korpusové lingvistiky. Monografie Renaty Pípalová zapadá to tohoto trendu orientací na analýzu autentických anglicky psaných odborných textů. Autorka pracuje smalými korpusy pečlivě vybraných akademických textů, což jí umožňuje kombinovat kvantitativní adetailní kvalitativní metody popisu. Její pohled na akademický diskurz charakterizuje zaměření na tři základní kritéria ‚textovosti‘ odborného textu, koherenci, intertextualitu ainformativnost. Širokou škálu lexikálních agramatických, pragmatických astylistických rysů zkoumá autorka vždy zhlediska jejich funkce— vtextu samotném, vjeho vazbě na jiné texty ave vztahu ke členům akademické komunity. Monografie obsahuje šest studií— kapitol, znichž dvě (1, 2) už byly vtéto podobě publikovány dříve, tři (3–5) autorka oproti původním publikacím podstatně rozšířila ajedna kapitola (6) se zde objevuje poprvé. První dvě kapitoly, Interweaving citations in academic discourse by (non)professionals aReporting verbs in native and non-native academic discourse, se věnují intertextualitě azpůsobům, jak se odborný text zapojuje do sítě vztahů sdalšími texty prostřednictvím citací, přímé anepřímé řeči. Autorka sleduje faktory, které ovlivňují frekvenci, strukturu alexikálně-sémantické parametry citačních rámců. Ukazuje, jak míra aformy dialogičnosti odborného textu závisí na komunikační funkci textu, na oborově daných konvencích (rozdíl mezi texty zoboru literární vědy alingvistiky), kulturně-jazykových zvyklostech (rozdíly mezi českými autory arodilými mluvčími angličtiny), míře zkušenosti spsaním odborných textů (práce studentů aodborníků vdaném oboru), nebo na tom, zda je autorem textu muž nebo žena. Druhá část monografie se věnuje koherenci ainformativnosti odborného anglického textu. Všechny kapitoly vtéto části spojuje perspektiva aktuálního členění, kterou autorka uplatňuje při zkoumání vztahu názvů odborných článků aklíčových slov ke globálnímu tématu. Ani zde se neztrácí zřetel kfungování odborného článku vkontextu širšího akademického diskurzu. Oba subžánry, názvy článků aklíčová slova, usnadňují interakci se čtenáři asoučasně vytvářejí intertextové amezižánrové vazby daného textu. Funkce klíčových slov je orientována primárně intratextově. Zajímavý je vtéto souvislosti autorčin postřeh, že zatímco názvy odborných článků odrážejí komunikační záměry autora, jeho osobitý přístup nebo strategii, styl časopisu akonvence typické pro danou diskurzní komunitu, klíčová slova nejsou projevem autorské kreativity, ale akcentují spíše poznatky vdané komunitě obecně sdílené Markéta Malá OPEN ACCESS 100 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 106, 2024, Č.1 (kapitola 3, Encoding the global theme in research articles: syntactic and FSP parameters of academic titles and keyword sets). Vkapitole tři podává Renata Pípalová detailní popis syntaktické struktury názvů odborných článků avytváří několikaúrovňový systém jejich klasifikace (jednoduché asložené názvy; názvy světnou nebo frázovou strukturou ajejich podskupiny). Nově vytváří autorka vtéto kapitole syntaktickou klasifikaci klíčových slov (jednoduchá asložená klíčová slova). Studie ukazuje, že názvy aklíčová slova zaujímají zčásti odlišné pozice vhierarchickém modelu struktury textových témat, včetně globálního tématu. Autoři odborných článků obvykle volí název článku tak, aby nejen identifikoval Téma vúzkém smyslu, ale ukotvil ho současně vkontextu dané disciplíny nebo kognitivně-výzkumného rámce. Lze to ilustrovat například názvem článku ACorpus- -based Study of Fillers among Native Basque Speakers and the Role of Zera, který zmiňuje úzké Téma fillers asoučasně identifikuje metodologii (acorpus-based study) atyp dat (native Basque speakers). Prvky nejnižší tematické vrstvy, která zahrnuje kontextově zapojené prvky (producent, recipient, žánr apod.) bývají obsaženy např.vnázvech sneurčitými tvary slovesnými, které implikují autora ačtenáře (např.Examining the Acquisition of Phonological Word Forms with Computational Experiments), nebo vnázvech ve formě otázky, kterou se obrací na recipienta (např.Does deliberate metaphor have afuture?). Nejnižší tematická vrstva má jen zřídka zastoupení vklíčových slovech. Kapitola čtyři, Constructing the global from the local: on the FSP status of keywords in academic discourse, se zaměřuje na intratextovou roli klíčových slov, nebo přesněji klíčových slov aslov snimi těsně souvisejících (morfologické varianty, alolexy, slova od klíčových slov odvozená, proformy aelipsy). Autorka analyzuje jejich aktuálně-členskou funkci vrámci distribučních polí tří úrovní (věta hlavní, věta vedlejší, fráze). Výzkum přinesl překvapivé výsledky. Klíčová slova se často neshodují snejfrekventovanějšími lexikálními slovy. Navíc jejich funkce (na žádné rovině aktuálně-členského popisu) není primárně tematická anepotvrdil se ani autorčin předpoklad, že míra tematičnosti klíčových slov bude včlánku postupně narůstat. Důvodů, proč tomu tak je, může být celá řada. Vodborném jazyce klíčová slova například často fungují jako modifikátory vkomplexních frázích, jejichž řídícím členem je nějaký obecný výraz (např.klíčové slovo CA ve frázi the overall goal of CA); vtéto frázi jsou pak klíčová slova nejdynamičtějším prvkem. Komplexní větné členy se obvykle řadí na konec věty nebo souvětí, kde tvoří rematické prvky daného distribučního pole. Na úrovni hlavní věty často přebírají funkci tématu větné členy, které odkazují na autora nebo čtenáře, jednotlivé části nebo výsledky studie apod. Jak autorka ukazuje, obecně je třeba rozdíly ve frekvenci, distribuci astupni výpovědní dynamičnosti klíčových slov hledat právě vjejich vztahu ke globálnímu tématu ave zvláštním statutu, který jim jako nositelům globálního tématu dává autor článku tím, že je jako klíčová slova vyčlení. Vpáté kapitole, Composing paragraphs in three subgenres of academic discourse: adistributional study of paragraph patternings, se pozornost přesouvá ktematické struktuře odstavců vodborných článcích zoblasti lingvistiky, respektive ve třech jejich subžánrech, abstraktech aúvodních azávěrečných oddílech. Autorka ukazuje, že pro odborné texty je typická tematická nestabilita. Komplexnosti komunikačních potřeb zkoumaného žánru nejlépe vyhovují ipřes svou obtížnost odstavce sširokým O-tématem. OPEN ACCESS MARKÉTA MALÁ 101 Šestá kapitola, Enhancing coherence in academic discourse: on the role of keywords in the thematic construction of paragraphs, navazuje přímo na kapitoly čtyři apět azkoumá, jakou roli hrají klíčová slova jako exponenty globálního tématu vtematické koherenci odstavců vodborném textu. Výzkum prokázal, že význam klíčových slov nespočívá vjejich frekvenci aže klíčová slova nemohou být ani tak rozmanitá asémanticky bohatá jako témata. Co zklíčových slov dělá ideální nositele globálního tématu, je jejich schopnost aktivovat konceptuální aobsahové rámce. Je škoda, že autorka neuzavřela monografii samostatným shrnutím, které by mohlo— zjejího pohledu— zobecnit detailní poznatky prezentované všesti kapitolách. Jako shrnutí celé monografie mohou ale zčásti sloužit závěry poslední studie. Akcentují globální téma jako ústřední bod, od nějž se odvíjí naplnění všech tří standardů textuality, které práce zkoumá. Globální téma ajeho rozvíjení na různých úrovních výstavby textu se podílí na významové soudržnosti odborného článku, respektive jeho subžánrů. Zároveň na základě globálního tématu, jak je ztvárněno vnázvech odborných textů avklíčových slovech, vstupuje odborný text do intertextových vazeb, reflektovaných také vcitacích aodkazech, které ho situují vširším diskurzu dané akademické komunity. Markéta Malá | Katedra anglického jazyka aliteratury, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy | Celetná 13, 116 39, Praha 1 ORCID ID: 0000-0003-3611-8433 [email protected] OPEN ACCESS