Současný vývoj sémantiky prefixu pro-

ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 101, 2019, Č.2, S. 170–194 Současný vývoj sémantiky prefixu proSylva Nzimba (Praha) CONTEMPORARY DEVELOPMENTS IN THE MEANING OF THE CZECH PREFIX PROThe paper aims to describe the meanings of the prefix profound in Czech verbal neologisms. The first section characterizes verbal prefixation and describes two principal functions of prefixes— the lexical and the aspectual. The subsequent section deals with the Neomat electronic neologism database, which is the primary source of material for the paper and the basis for adiscussion of its methodology. Subsequently, the difference between polysemy, cosemy and homonymy is explained and cosemy is shown on the example of the verb probruslit. Next, classifications of the prefix propresented in Czech linguistic sources (especially in grammars) are compared, the principal problems of classification are addressed, and meanings mentioned in all the sources are identified. The final section analyses meanings of the prefix proin verbal neologisms (prototypical, spatial meaning ‘through’ being described first). The most frequent meanings of the prefix proin verbal neologisms are ‘to get somewhere/to accomplish something‘, ‘to pass time’, ‘to lose something’ or ‘to do intensively’. KEYWORDS neologism, prefix, prefixation, verb, word-formation KLÍČOVÁ SLOVA neologismus, prefix, prefixace, sloveso, slovotvorba DOI https://doi.org/10.14712/23366591.2019.2.3 1. ÚVOD Prefixace, tedy odvozování předponami, je považována za základní, nejproduktivnější anejfrekventovanější způsob tvoření sloves včeštině. Jeho podstata spočívá vtom, že se základové sloveso zpředu rozšiřuje oslovotvorný morfém— prefix. Nová prefigovaná slovesa mohou být tvořena buď přímo od sloves (jedná se očistou prefixaci), nebo od jiných slovních druhů, nejčastěji od substantiv aadjektiv (jedná se osmíšený způsob prefixálně-konverzní aprefixálně-sufixální,1 někdy označovaný 1 Příkladem prefixálně-konverzního způsobu je podle MČ1 (1986, s.390) např.sloveso podsklepit (je derivováno ze substantiva sklep zároveň prefixem podakmenotvorným sufixem -i(t)) apříkladem prefixálně-sufixálního způsobu je např.sloveso odlesnit (je derivováno ze substantiva les zároveň prefixem od-, slovotvorným sufixem -nakmenotvorným sufixem -i(t)). OPEN ACCESS SYLvA NZIMBA 171 jako cirkumfixace).2 Všechny tyto způsoby navíc mohou být kombinovány sreflexivizací (MČ1, 1986, s.389). Slovesné prefixy mají několik funkcí, přičemž nejčastěji se uvádějí funkce lexikální (slovotvorná, modifikační)3 afunkce vidová (perfektivizační).4 Lexikální funkce spočívá vtom, že prefix je morfém, který nese lexikální význam ajako samostatný formant nebo ve spojení sreflexivním morfémem se, si (spoluformanty) mění lexikální význam slovesa. Prefix tak může vyjadřovat např.počátek děje, ukončení děje, dobu trvání děje nebo prostorové rozšíření děje. Další funkcí prefixu je funkce vidová, perfektivizační— jedná se omorfém, který nese gramatický význam vidu. Vidová neboli perfektivizační funkce spočívá vdodání příznaku dokonavosti, případně ve změně nedokonavého charakteru děje vdokonavý. Vpřípadě, že se jedná ojedinou funkci prefixu, se hovoří oprostě (čistě) vidových prefixech či oprefixech lexikálně prázdných, my však zastáváme názor, že prefixy vždy nesou lexikální význam, ikdyž se jedná ovýznam opakovaný, obsažený již vsémantice základového slovesa.5 2. METODOLOGIE APOVAHA MATERIÁLU Cílem tohoto příspěvku je popsat vývoj sémantiky slovesného prefixu provnejnovější vrstvě slovní zásoby. Významy prefixů bývají tradičně popisovány včeských gramatikách. Je však nutno podotknout, že tyto práce analyzují centrum slovní zásoby atím pádem mohou některé jevy, které se vyskytují unejnovější vrstvy slovní zásoby, 2 „Méně centrální je kombinovaný proces sufixálně-prefixální, jemuž říkáme cirkumfixace (např.substantivum pokožka je derivováno ze substantiva kůže zároveň prefixem poasufixem -k(a))“ (AGSČ, 2013, s.92–93). Scirkumfixy pracuje také SA (2016). 3 Uher (1987, s.19) používá termín vlastní, Kopečný (1962, s.90) termín gramatickolexikální. 4 Uher (1987, s.20) používá termín nevlastní. Perfektivizace podle něj „není vlastní funkcí předpony, protože prefixací nedochází kpouhému zdokonavení původního základového slovesa, jak by to vyžadovala prefixace jako proces gramatický, nýbrž ikjeho významové obměně. Předpony nejsou prostředky pouze perfektivizační, zdokonavení je průvodním znakem prefixace. Pro to svědčí ispojování předpon se základy již dokonavými avýznamové modifikace těchto formací vzhledem kpůvodním bázovým slovesům.“ 5 Jev, kdy prefixy vyjadřují to, co už je obsaženo ve významu základového slovesa, je vliteratuře označován jako subsumpce. Spojmem pracuje I.Poldauf (1954, s.50), který rozlišuje dvě skupiny prefixů, kterým lze přičíst vidotvornou, perfektivizační funkci— prefixy prostě vidové (neslučitelné svýznamem slovesa) aprefixy subsumpční čili řadicí (vyjadřují to, co už je obsaženo ve významu základového slovesa). Kopečný (1962, s.92) nestaví prefixy prostě vidové asubsumpční proti sobě, nýbrž subsumpce je pro něj sémantickou bází většiny prostě vidových prefixů. Veselý (2014, s.15) považuje dělení na prefixy subsumpční aprostě vidové za problematické, protože oprefixu prý nelze tvrdit, že nějaký význam „jakoby nemá“ pouze zdůvodu, že jde ovýznam opakovaný, obsažený už vsémantice základového slovesa. Janda akol. (2013, s.9) hovoří otzv.Overlap Hypothesis— prefix vždy nese lexikální význam, přičemž významy prefixů aslovotvorných základů se vrůzné míře překrývají. OPEN ACCESS 172 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 101, 2019, Č.2 opomenout. Problematiky prefixů ve slovesných neologismech se dotkla O.Martincová ve své stati Nová slovesná pojmenování (2005), která se zakládá na materiálu slovníků Nová slova včeštině. Slovník neologizmů 1 (dále SN1, 1998) aNová slova včeštině. Slovník neologizmů 2 (SN2, 2004). Martincová tedy pracuje smateriálem, který byl excerpován už mezi lety 1991 a2004. Materiálovým východiskem této práce jsou slovesa zachycená vneologickém archivu Neomat (dostupný na http://www.neologismy.cz).6 Pro analýzu sémantiky prefixů neologických sloves byla vybrána dokonavá slovesa sprefixem pro-, ato konkrétně doklady zlet 2010–2018. ZNeomatu se nedají jednoduše vyfiltrovat prefigovaná slovesa, protože slovotvorné způsoby nejsou uvětšiny hesel popsány, atak byl vytvořen filtr, který měl vyplněna tři pole. Upole heslo byl zadán počáteční řetězec pro*, upole slovní druh slov. dok. aupole rok rozmezí 2010–2018. Tímto způsobem bylo vyfiltrováno 335 sloves sprefixem pro- (údaje jsou aktuální k15.11.2018). Zhesel, která byla vyfiltrována, nebyla vybrána všechna. Vyřazeny byly lexikální jednotky, které už mohou být stěží považovány za neologismy (např.prokráčet, proplesknout— obě slovesa mají přes 200 výskytů vkorpusu SYN v6),7 ke kterým se řadí ijednotky, které byly vminimálním počtu výskytů doloženy už vNovočeském lexikálním archivu (např.promelírovat, pronásobit, proporadovat).8 Do svého výběru jsme nezahrnuli ani starší slovesa, která byla vyexcerpována zdůvodu, že jim vposlední době vzrostla frekvence (např.prováhat— PSJČ ho označuje znakem *, tedy jako „výraz málo užívaný“). Vyřazena byla také slovesa vzniklá sufixací či transflexí zprefigovaných sloves (např.probuďánkovat se zprobudit se, prodýchnout zprodýchat) aslovesa, unichž je způsob tvoření nejasný (např.prokliknout se mohlo vzniknout prefixálně-reflexivním způsobem zkliknout, ale itransflexí zproklikat se). Pro analýzu nebyla použita ani slovesa, která jsou součástí frazémů (např.sloveso projít jako součást frazému projít komunismem jako nůž máslem). Vyřadili jsme islovesa, která mají nedostatečný nebo nicneříkající kontext (tak jsem proinstagramoval 3 000. twít). Analyzována byla slovesa, která vznikla jak čistou prefixací, tak kombinovanými způsoby, ato především zdůvodu, že vmnoha případech není jasné, čím je dané slovo motivováno. Usloves, která jsou vNeomatu obsažena víckrát ve stejném významu ave stejném či podobném kontextu, byl vybrán vždy jeden výskyt. Celkem tak bylo analyzováno 157 slovesných dokladů. Naším cílem bylo zaměřit se především na slovesa neologická, imezi analyzovanými slovesy se mohou vyskytnout ta, která všechna kritéria pro neologismy nespl6 Kbližším charakteristikám databáze Neomat apostupu sběru materiálu viz Filiačová (2016, s.100–102). 7 Do Neomatu jsou slova zachycována na základě lexikografického kritéria— excerpuje se tedy to, co dosud nebylo zachyceno ve slovnících ani vNovočeském lexikálním archivu (dále NLA), pro Neomat je vsoučasnosti stanoveno maximální kritérium, kolikrát může být slovo (či slovní spojení nebo frazém) vdaném významu zachyceno. To znamená, že mnohá slova excerpovaná do Neomatu nesplňují například kritérium psychologické— pociťování novosti či neobvyklosti. Ke kritériím pro neologismy viz Martincová (1983, s.11), Janovec (2010, s.106), Martincová (2017). 8 Vuplynulých několika letech byla do Neomatu doplňována hesla, která jsou vNLA zachycena jen minimálně (1–2 výskyty), vsoučasné době již doplňování těchto hesel neprobíhá. OPEN ACCESS SYLvA NZIMBA 173 ňují. Nesnažili jsme se však zahrnout do výběru pouze slovesa, unichž nebyl doložen výskyt před rokem 2010, jednak proto, že nemusí být pravda, že slovo nedoložené před tímto mezníkem skutečně neexistovalo, ajednak proto, že výběr by se zbytečně zúžil především na okazionalismy amnohé významy prefixu by nemusely být vůbec identifikovány. Ani doloženost sloves vkorpusu SYN jsme neviděli jako problém, pokud se ovšem nejednalo oněkolik stovek výskytů vdaném významu. Cílem této práce není podat soupis nejnovějších prefigovaných sloves, nýbrž poukázat na obecné tendence adominantní významy prefixu pro-. Při zjišťování sémantiky prefixů ve slovesech jsme použili metodu slovníkové definice celého prefigovaného slovesa (ačkoliv jsme často vytvářeli definice zjednodušené, nezohledňující požadavek autonomnosti slovníkové definice9). Význam prefixu (resp.nejvýraznější sémantický rys) se ukazuje vmetajazyce slovníkové definice, což je vidět vnásledujících příkladech: — prohudrovat— strávit (čas) hudrováním: Proto zatímco někteří dospělí prosinec prohudrují kvůli předvánočnímu stresu, udětí je tento jev nepozorován. — prosplachovat— splachováním spotřebovat: Průměrná čtyřčlenná rodina denně vytočí aprosplachuje 425 litrů, nově ji to ročně bude stát zhruba 12 253 korun, tedy řádově odvě stokoruny více vporovnání sloňskem. — prostrečovat— důkladně vystrečovat: Pepa na Tomovi maká každý den. Když ho něco tahá, hned ho prostrečuje. 3. SÉMANTICKÉ APARALELNÍ TVOŘENÍ PREFIGOVANÝCH SLOVES Uprefigovaných sloves je poměrně častá jejich polysémie. Ta je definována jako „existence více významů vázaných kjedné formě lexému“ (Čermák, 2010, s.60), přičemž jednotlivé významy polysémního lexému spolu sémanticky igeneticky souvisejí asouhrn významů tvoří tzv.sémantické spektrum. Tento pojem upozorňuje na to, že jednotlivé významy nejsou diskrétní (jak se zdá zejména na základě lexikografického zpracování), ale jsou mezi nimi často plynulé přechody (Filipec, 1985, s.137–139). Polysémie může vznikat několika způsoby. Nejčastěji jde ovýznamové přenosy (metafora ametonymie) aposuny významu, např.generalizaci akonkretizaci významu, unichž dochází kvypouštění či přidávání specifikačních sémů (Rangelova, 2005, s.161). Společným rysem významových přenosů avýznamových posunů je sémantická motivovanost nového významu. Nový význam je podmíněn významem jiným, je jím vysvětlitelný. Upojmenování založených na přenášení významu (metafora, metonymie) hovoříme osémaziologicko-onomaziologické motivaci (Filipec, 1985, s.36). Tento způsob tvoření slov, při němž forma získává výše uvedenými procesy nový význam, se nazývá sémantické tvoření (Dokulil, 1962, s.20) či sémaziologicko9 „Výklad významu má být autonomní, tj.každý výklad významu má být soběstačný, jedinečný adostatečně explicitní, aby nesplýval svýklady významu jiných hesel.“ (Kochová— Opavská, 2016, s.82). OPEN ACCESS 174 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 101, 2019, Č.2 -onomaziologická derivace (Filipec, 1985, s.108). Výsledkem sémantického tvoření jsou tzv.neosémantismy10 (neboli sémantické neologismy), tedy lexikální jednotky, unichž je rys novosti spojen sjejich významem. Můžeme je definovat jako výrazy snovým významem, jako spojení existující (staré) formy anového významu, přičemž nový význam je motivován významem jiným, zpravidla tím, který patří do sémantického centra lexikální jednotky (Martincová, 1983, s.84). Rangelova (2005, s.174) uvádí, že specifický případ sémantického dynamismu představují paralelní pojmenovací procesy. Nově vzniklé útvary se jeví jako neosémantismy, ale vlastně vznikají slovotvorně amají paralelní slovotvornou alexikální motivaci. Zdrojem paralelního tvoření je polysémie slovotvorných formantů avýsledkem jsou významy, které jsou spjaty společným sémantickým komponentem, ale nikoliv genetickým vztahem. Tento vztah mezi významy je nazýván jako kosémie neboli nepravá polysémie (Dolník, 1989, s.323, Janočková, 2002, s.66).11 Příkladem slovesa, které ilustruje neosémantizační aparalelní pojmenovací procesy, je deverbativní prefigované sloveso probruslit. Toto sloveso má vkorpusu SYN v6 101 výskytů, mezi nimiž jsou inásledující příklady: (1) V55.minutě probruslil podél střídaček hradecký Dvořák, který poslal puk klevé tyčce na tečování Kupcovi— 5 : 0. (2) Recept na to, jak probruslit druhou ligu až kpostupu, nejlepší prvoligový střelec Českých Budějovic minulých sezon jen odhaduje. (3) „Školy ročně probruslí stovky tisíc, které nám potom chybí na elektřinu avybavení,“ upozornil ředitel Sportovního klubu Telč, který stadion spravuje, Jaroslav Svoboda. (4) Po jednom měsíci skončily originální zimní radovánky nadšenců, kteří probruslili celé dny na kluzišti dočasně postaveném přímo vcentru města. (5) Za hodinu, kdy jsem lávku „hlídala“, přes ni přešlo 59 chodců, projelo 47 cyklistů, probruslili čtyři lidé na kolečkových bruslích aproběhl jeden pes. (6) Skoro celý pobyt vChorvatsku proplavala aprobruslila. (7) Vroce 1995 probruslil cílem už seniorského MS vThunder Bay mezi jednotlivci jako 4.ana ZOH vNaganu doběhl 5. (8) Zářit přitom měl spíše jeho parťák Dušan Kožíšek. Ale neprošel kvalifikací. Zato Razým jí probruslil na 14.místě. 10 Vymezení pojmu neosémantismus je poměrně nesnadné, zvlášť pokud bychom neosémantismus chtěli vymezit úžeji na základě skutečnosti, že vzniká významovým přenosem či posunem aje původním významem vysvětlitelný. Není však neobvyklé, že motivace pojmenování je zastřená, že nelze jednoznačně určit, zda jde ometaforu nebo metonymii, či spíše paralelní pojmenovací proces (viz dále). Ztohoto důvodu je vobou neologických slovnících ivtéto práci užíván pojem neosémantismus vširším slova smyslu— tedy jako nový význam existujícího slova. 11 Na problematičnost lexikografického zpracování prefigovaných sloves, která jsou zpracována jako polysémní, ale ve skutečnosti jeho významy vznikly paralelními pojmenovacími procesy, upozornil Š.Peciar (1962). Ten ovšem hovoří ohomonymii prefixů samotných anebere vúvahu genetickou souvislost mezi jednotlivými významy prefixů. OPEN ACCESS SYLvA NZIMBA 175 (9) Na letišti pak můžete probruslit kolem cestujících ve frontě aposlat kufr rovnou na odbavovací pás. (10) Ti první pracují čím dál víc, ti druzí se snaží životem probruslit bez jakékoli práce. Když se na jednotlivé významy slovesa probruslit podíváme, je zřejmé, že vznikly nezávisle na sobě, nikoliv jeden na základě druhého. Polysémní je jak základové sloveso bruslit, tak prefix pro-. Sloveso bruslit má vpracovní, dosud nepublikované podobě ve vznikajícím Akademickém slovníku současné češtiny významy ‚jezdit na bruslích‘, přičemž brusle mohou být lední (př. (1)–(4)), nebo kolečkové (př. (5)–(6)), a‚běžkovat technikou spočívající vodrazu zhrany lyže do strany anásledného skluzu po ploše skluznice, připomínající jízdu na bruslích‘ (př. (7)–(8)). Toto sloveso může vyjadřovat ijiný (zpravidla rychlý) pohyb připomínající bruslení, ato konkrétní (př. (9)), nebo abstraktní (př. (10)). Prefix promůže vyjadřovat fyzický pohyb skrz něco, kolem něčeho nebo odněkud někam (př. (1), (5), (7), (9)), přičemž valenčním doplněním sloves je fyzický prostor, abstraktní pohyb (př. (2), (8), (10))— vtěchto případech je valenčním doplněním sloves abstraktní prostor, dalšími významy prefixu projsou ‚utratit‘ (př. (3)) a‚strávit čas‘ (př. (4), (6)). 4. ANALÝZA PREFIXU PROVLITERATUŘE (PŘEDEVŠÍM VGRAMATIKÁCH) Prefix propatří mezi prefixy předložkové či nevlastní, ale jeho význam je od homonymní předložky odlišný (Šlosar, 1981, s.81). Pokud porovnáme klasifikace významů tohoto prefixu ve Šmilauerově Novočeském tvoření slov (dále jen NTS, 1971), Mluvnici češtiny 1 (MČ1, 1986), Příruční mluvnici češtiny (PMČ, 2012), Akademické gramatice spisovné češtiny (AGSČ, 2013), Slovníku afixů užívaných včeštině (SA, 2016) aVelké akademické gramatice spisovné češtiny (VAGSČ, 2018), dojdeme hned kněkolika významům, které mu přisuzují všechny práce. Zjednodušeně jejich klasifikace vypadají následovně: Prefix provPMČ (s.202) 1) prostorový význam ‚skrz‘— proběhnout, probourat, procedit, prohmatat, projet, prokousat 2) zaměření děje vně (doplnění příslovcem/předložkou kolem amimo)— proběhnout, projet, proplout 3) úplnost děje (pojí se sakuzativem)— probádat, procítit, prosadit, provést, prozkoumat 4) ‚činností ztratit‘— prodělat, prohrát, promeškat, promlčet, propít, provážit + funkce průběhová: — počáteční fáze— procitnout, prokouknout, prosvitnout — perkurzivnost (děj probíhá po celý vymezený časový úsek, pojí se sakuzativem, který specifikuje časový úsek)— probdít, prohýřit, projezdit, prolelkovat, proležet, prosedět OPEN ACCESS 176 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 101, 2019, Č.2 Prefix provNTS (s.172–173) 1) ‚prodloužit vpřed‘— prohloubit, protáhnout se 2) ‚naskrz něčím‘ a) proniknout hotovým otvorem— projít jeskyni, protéci kanálem b) otvor udělat— prokopat hráz, proházet sníh c) proražením překážky se někam dostat— probít se, protlačit se, proniknout d) proniknout naskrz (bez jasné představy otvoru)— prostřelit hlavu, voda proniká stropem, prohlédnout úklady e) soslabeným významem— promáčknout, prohnout f) úplně prostoupit, event. tím naplnit— prohřát, propotit, promastit g) tu atam, místy— probírat les, ovoce prozrává, musíme je protrhat h) dostat se ven, na veřejnost— prohlédnout, probudit se, prozradit i) veřejnosti sdělit— promluvit, propovědět, proslovit přednášku 3) způsobově a) naskrz, důkladně, zevrubně— promáchat prádlo, prokreslit obrázek b) se škodou, ztrátou— všechno projíst, mnoho času projezdit, promařit c) zbavit se— prodat, prominout 4) časově a) projít časovým úsekem— probdít noc, proklepat se do žní, lhůta prošla b) prodloužit— protáhnout zábavu 5) velká míra sexpresivním zabarvením (‚hodně, pěkně‘)— proběhli jsme se, ten se stím pronese Prefix provMČ1 (s.399) 1) proniknutí naskrz něčím, prostoupení něčeho a) vytvoření otvoru— probourat, prokopnout b) poškození něčeho častým užíváním— prošlapat, prosedět, prodřít c) proniknutí skrz překážku (snámahou), proniknutí vpřed překonáním odporu, proniknutí celým prostorem n. místy vprostoru (usloves pohybu)— projet, proplout, prostrčit, proniknout d) proniknutí místy na povrch něčeho (jako náznak zabarvení), provedení děje místy, výběrem— promodrat, prošedivět, proklestit, prosvitnout e) proniknutí děje na veřejnost— prořeknout (se), provalit (se) f) úplně naplnit, proniknout, prostoupit něčím— prolnout, prohřát 2) míra děje a) intenzivní provedení děje, důkladná, zevrubná činnost— probádat, prozářit, provonět b) provedení děje ve velké míře značnou dobu (‚strávit, spotřebovat čas činností, někdy neužitečně‘)— prospat, prozahálet, proschůzovat c) provedení děje ve velké míře vedoucí ke hmotné ztrátě n. neúspěchu (‚intenzivní činností oněco přijít, něco ztratit, promarnit něco‘)— propít, prohospodařit, prokouřit d) dosažení uspokojivé míry děje (srefl. se)— projít se, proskočit se, proběhnout se OPEN ACCESS SYLvA NZIMBA 177 3) vyslovení, sdělení něčeho (usloves mluvení)— promluvit, prohlásit, provolat 4) získat n. dodat vlastnost označovanou základovým adjektivem a) stát se nějakým— produševnět, produchovnět b) učinit nějakým— prosvětlit, proděravit, prodražit 5) prosté dokonání děje— projednat, prokádrovat, proměnit, promeškat 6) pokles, snížení při zatížení— pronést se, prověsit se, prohnout se 7) střídavě mezi něco vsunout— proklást, prosypat, prostrkat, provrstvit Prefix provAGSČ (s.255–257) 1) slovesa vyjadřující pohyb nebo činnost prostorem a) vymezeným prostorem— vnitřkem, okolo něčeho, na druhou stranu— projet, proletět, proplout, propadnout; od sloves charakterizujících současně způsob pohybu— procouvat, proklopýtat, profičet, proklestit si; od sloves vyjadřujících zvuky nebo pohyb vyjádřený zvuky— prosvištět, prošustit; od sloves manuální činnosti— prohodit, prokopat, protáhnout, prořezat, provléci, propíchnout, prohryzat, proklát, prostřílet, prorýt, prohrnout b) směřující kvyplnění prostoru— prosytit, prosolit, promazat, prorůst c) směřující ke spojení objektů nebo činností— provázat, propojit d) směřující kproniknutí na povrch, projevit se— probliknout, prosvitnout, prořídnout; též kvnějšímu projevu vlastnosti— promodrat 2) slovesa smodifikací časových významů a) ingresivní význam— promluvit b) rezultativní význam— probudit se, proměnit (se), provinit se c) strávení určité doby danou činností nebo vyplnění určité doby daným dějem— protrpět, promanifestovat, propolitizovat d) činnost znamenající ztrátu něčeho (obvykle určité finanční částky)— propít, protopit, promeškat, protaktizovat 3) slovesa vyjadřující činnost soustředěnou na objekt— slovesa odvozená od sloves: a) mluvení— prohovořit, prokonzultovat b) intelektuální asmyslové činnosti— prohlédnout, prohmatat, pročíst, prolustrovat c) manuální ajiné fyzické činnosti— prohledat, promíchat, procvičit, proměřit d) činnost pronikající objektem atím ho poškozující— propálit, prohryzat, prorezavět Prefix provSA 1) původní místní význam ‚něčím/skrz něco‘— provrtat, prolézt 2) důkladně/zcela— prosolit, propéci 3) ztráta— protancovat, propít; ktomuto významu se uvádí: „Význam (3) může mít různou míru obraznosti aabstraktnosti: protancovat boty vs. protancovat celou noc nebo propít všechny peníze vs. propít dva týdny.“ 4) dodatečně/nad již dosažený stupeň— prohloubit 5) dostat ven/pryč— promluvit, provalit OPEN ACCESS 178 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 101, 2019, Č.2 Prefix proveVAGSČ (s.1048–1052) 1) význam prostorový a) intranzitivní pohyb — pohyb prostorem zjedné strany na druhou— nespecifický nebo specifický pohyb— projet, projít, proklopýtat (místností), proplazit se; zvuky— procouvat, proklopýtat — pohyb podél něčeho— proletět, prosvištět (kolem něčeho) b) činnost směřující kproniknutí skrz něco— probourat (zeď); činnost nebo samovolný děj pronikající objektem, atím ho poškozující— probořit, prorezavět; ve spojení sreflexivizací ‚(usilovnou) činností označovanou základovým slovesem proniknout na nějaké místo‘— prosekat se, probourat se, probojovat se c) děj směřující kproniknutí zevnitř ven nebo kvnějšímu projevu vlastnosti— prosvitnout, promodrat d) děj směřující kvyplnění prostoru— prosytit, prosolit, prosklít, promazat e) děj směřující ke spojení objektů nebo činností— provázat, propojit 2) význam časový a) začátek děje— promluvit; konec děje ajeho výsledek— prohrát b) vztažení děje na celý delší časový úsek— probloudit, propršet c) malé, avšak uspokojující množství děje— proběhnout se, proletět se, prospat se 3) význam negativně rezultativní— činnost znamenající ztrátu něčeho (finanční částky nebo času ktomu určeného)— prohrát, promarnit, protopit 4) význam pozitivně rezultativní a) prefigáty sloves mluvení— prohovořit, prokonzultovat, prodebatovat b) prefigáty sloves intelektuální asmyslové činnosti— prohlédnout, prohmatat, promyslet, proškolit, prolustrovat c) prefigáty sloves manuální ajiné fyzické činnosti— prohledat, promíchat, procvičit Všechny práce došly ktomu, že prefix provyjadřuje prostorový význam ‚skrz‘ (avětšina znich ho dále dělí na další podvýznamy), úplné či důkladné provedení děje (AGSČ je zahrnuje do skupiny sloves vyjadřujících činnost soustředěnou na objekt, VAGSČ pod význam pozitivně rezultativní), význam ‚činností ztratit‘ ačasový význam vyjadřující trvání děje. Většina příruček také uvádí význam ‚proniknout ven, na povrch, příp. na veřejnost‘. Slovesa sprefixem promají často více významů, čehož si byli vědomi iautoři těchto prací. Jinak si nelze vysvětlit skutečnost, že NTS má často potřebu kjednotlivým významům uvádět nikoliv izolovaná slovesa, ale slovesa svalenčním doplněním, zatímco upopisu významů jiných prefixů tak zpravidla nečiní. To je pozitivní, protože díky tomu můžeme zjistit, okteré významy daných sloves se jedná, ale bylo by vhodnější, kdyby byla sdoplněním uvedena všechna slovesa. Doplnění chybí např.uslovesa prohlédnout uvýznamu ‚dostat se ven, na veřejnost‘ nebo uslovesa protáhnout se uvýznamu ‚prodloužit vpřed‘, protože vtěchto případech není jasné, které významy měl autor na mysli. Kromě NTS ujednotlivých významů specifikuje vaOPEN ACCESS SYLvA NZIMBA 185 (55) Po návratu postupně ukazoval, že když chce, je velmi dobrý sudí apropískal se až do ligy. (56) Myslel jsem, že naše hry skončily na zahradě vOlšanech, ale problbli jsme se až do vyprodaného sálu. Slovesa prokroužkovat se (57), prointrikařit se (58) aprobuskovat se (59) se pojí spředložkovou vazbou na + akuzativ. Sloveso probuskovat se má neologický slovotvorný základ buskovat ajeho význam bychom mohli vyložit jako ‚buskingem (hraním či zpíváním na ulici) se někam dostat‘. (57) Jen co vstoupila do politiky, její popularita nezadržitelně rostla apo necelém roce ve funkci ministra sociálních věcí nejreformnější vlády, jakou kdy Slovensko mělo, se dokázala na kandidátce SDKÚ prokroužkovat na první místo. (58) Lidé, jejichž ambice přesahovaly jejich schopnosti, se prointrikařili aprodržkovali na výsluní. (59) Britský sympaťák, jenž se zulice „probuskoval“ až na velká pódia, umí zaujmout. (60) Ale proč se tak problémová osoba vrátila na pozici soudce? Odpověď zní jednoduše. „Prosoudil“ se tam. Další skupina sloves (nebo konstrukcí) má významový odstín ‚dostat se do nepříjemné situace, mezního stavu, utrpět újmu‘. SN2 uvádí sloveso stímto významem profetovat se. Opět je doloženo spojení svíce předložkovými vazbami (k+ dativ, na + akuzativ, mezi + akuzativ), doplněním je většinou abstraktum, ale jak dokládají slovesa prolyžovat se aprobruslit se (61), může to být ikonkrétum. Sloveso projíst se (63) je neosémantismus, SSJČ uvádí jeho významové odstíny ‚jedením se dostat něj. prostorem‘ a‚jedením proniknout kpoznání něčeho‘. (61) Já se bohužel prolyžovala až knatrženému kolennímu vazu aprobruslila knaraženým předním zubům. (62) Každá další dieta bude obtížnější anení problém se „prodietovat‘‘ až kobezitě. (63) Jenže ikdyž po předcích dědíme předpoklady, knadváze se projíme sami. (64) Když se prokouří kdruhému infarktu, je vyšší pravděpodobnost, že zemře, takže se vlastně— zčistě ekonomického pohledu— ušetří. (65) Dokonce se zdá, že politické aekonomické krize současnosti jsou nejenom dokladem toho, že všechno neodvratně tíhne kchaosu, ale také nežádoucí „přidanou hodnotou“ chybných metod zavádění pořádku; vlády se „proorganizují“ kještě většímu chaosu. (66) Ikdyž se budeme bavit onejvětším jedu mezi našimi drogami, opervitinu, tak iuněj přesně víme, jak rychle odezní příznaky intoxikace, jak dlouho obvykle trvá, než se uživatel prosmaží na dno, aco se při tom děje. (67) Přitom se ČR „protransformovala“ mezi nejchudší země EU, pokud jde oúroveň mezd— Polsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Rumunsko aBulharsko. Do této skupiny sloves jsme zařadili islovesa (nebo konstrukce), jejichž význam bychom mohli definovat jako ‚činností dospět knějaké schopnosti či vlastnosti, na něco OPEN ACCESS 186 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 101, 2019, Č.2 si zvyknout, přijít něčemu na chuť‘. Sloveso propálit se (71) je vSSJČ uvedeno ve významech ‚častým pálením se poškodit‘ a‚pálením někam proniknout‘. (68) Připadám si trochu jako narcis, když si neustále očuchávám předloktí, ale poctivě se řídím úvodními slovy pafrumérky, že se kvůním musím pročichat. (69) Degustace je hluboce fajnšmekrovskou záležitostí, kterou se člověk prodegustuje kdokonalosti. (70) Znalcem čokolády se člověk nestane hned, ktomu je potřeba se „prožrat“, pardon— prokoštovat. (71) Člověk se ktomu holt prostě musí projíst postupně stejně tak, jak se lidi postupně propijí do čím dál sušších rieslingů a„propálí“ do čím dál ostřejších chilli omáček. (72) Metal není hudba, která by člověka chytla na první poslech, musíte se kní proposlouchat. Abstraktní pohyb ‚skrz‘ vyjadřují ikonstrukce se slovesy proinvestovat se, prorůst se aproškrtat se (73) svýznamem ‚dostat se znepříjemné situace‘, jejichž doplněním je vyjádření východiska ve formě předložkové vazby z+ genitiv. Sloveso proškrtat se (73) se od př. (37) liší pouze valenčním doplněním. Sloveso proexportovat se (74) ukazuje, že doplněním může být jak východisko, tak cíl. (73) Spíše než „proinvestovat se zkrize“ se však říká, že zkrize je třeba se „prorůst“ jako vyjádření myšlenky, že zkrize se nejde jen proškrtat. (74) Problémy hrozí zejména na periferii, tedy vŘecku, Španělsku či Irsku, které by nebyly schopné se „proexportovat“ zdluhů kprosperitě. 5.2 INtENZIvNÍ, DŮkLADNÉ PROvEDENÍ DĚJE Jako další skupinu jsme vydělili slovesa, unichž má prefix prouž spíše způsobový význam ‚intenzivní, důkladné provedení děje‘, ikdyž vychází způvodního prostorového významu avýznamový rys ‚skrz‘ je unich stále patrný (anaopak významový rys intenzity lze registrovat už umnohých zvýše uvedených příkladů). SN1 uvádí sloveso stímto významem protestovat, SN2 uvádí slovesa probrousit/probrowsit, proklikat (uněj jde spíše opostupné provedení děje) aprosurfovat ve významu 3. Přechod mezi těmito dvěma skupinami představují slovesa probydlet (75) aprolyžovat (76), jejichž předmětem ve 4.pádě je vyjádření místa, ale zároveň už unich můžeme vidět rys ‚úplnosti‘, případně ‚postupnosti‘. (75) Bydlela jsem asi ve třinácti pronájmech, takže jsem Prahu probydlela křížem krážem. (76) Studujte aprolyžujte při tom svět. Udalších sloves významový rys ‚důkladnosti‘ převládá. Nemusí jít však nutně odůkladnost, ale iojiný způsob provedení děje. Usloves proskenovat (83) aprokroužit (84) ho signalizují příslovečná určení způsobu. Sloveso proskenovat (83) je neosémantismus, SN2 ho uvádí ve významu ‚prohlédnout počítačová data speciálním prograOPEN ACCESS SYLvA NZIMBA 187 mem (programy) pro nalezení určitých údajů (např.upočítačových virech)‘. Zde jde oobecnější význam ‚prohlédnout něco pomocí skeneru, čtečky‘. Sloveso probublat (85) je vPSJČ uvedeno ve významu ‚vbublinách projít‘. (77) Papírová vlákna zpevňují materiál tím, že ho tzv.proarmují, prostoupí sádru vcelém průřezu desky, atak podstatně zvýší její pevnost. (78) Stěny jsou ve dvojici vzájemně prokotveny dřevěnými prkny, vizuálně tvořícími žebříky. (79) Pokud se přece jen nechcete kapra vzdát, ovšem vaši spolustolovníci se nad ním ošklíbají, že je cítit po bahně, blogerka prozrazuje jejich rodinný fígl: „Hodně ho procitronujte adejte na cedník do lednice na pár hodin okapat.“ (80) Jednotlivé ingredience vložte do uzavíratelné skleničky, promíchejte, uzavřete aprošejkrujte. (81) Pepa na Tomovi maká každý den. Když ho něco tahá, hned ho prostrečuje. (82) Je dobré vtomto případě zajít ksousednímu včelaři se podívat, jak to dělá on, aprokomunikovat, co je pro místní podmínky nejlepší. (83) Během každé noci se vareálu otočí 500 nákladních vozů, které jsou skrz na skrz proskenovány. (84) Nalít, lehce prokroužit, přivonět, ochutnat… amít dobrý pocit, že jste kápli na to pravé. (85) Ateď si udělejte mezírku mezi rty azuby aprobublejte víno nasávaným vzduchem. Slovesa prochátrat (86), profoukat aprocuchat (87) mají význam spíše ‚provedení děje místy‘. Sloveso profoukat je vSSJČ uvedeno ve významu ‚foukáním naskrz proniknout‘. Zde má však jiný význam nejen prefix, izákladové sloveso foukat— nejde ovýznam ‚vanout, vát, dout‘, nýbrž ‚vysoušet fénem, fénovat‘. (86) Pan docent Josef Štulc jednou řekl, že kdyby komunistický režim trval ještě dvacet let, centrum Prahy by prochátralo tak, že by nezbylo než ho buď nahradit replikou, nebo tvrdě modernizovat. (87) Jestli potřebujete vlasy rychle upravit (malý obrázek dole), stačí je nechat profoukat fénem, prameny lehce procuchat avpohybu je jemně zafixovat lakem. Slovesa proguglovat (88) aprošpiclovat (89) mají význam ‚důkladně prověřit‘, což je částečně dáno sémantikou základových sloves. Jejich doplněním je životný patients. Podobný význam má isloveso prolustrovat vSN1. (88) ZBrna, jak jsem zjistil, když jsem si polemika progugloval. (89) Nemáme za sebou žádnou ABL, která by lidi prošpiclovala. Do skupiny sloves se způsobovým významem bychom mohli zařadit islovesa problikat (90) aprotroubit (91), jejichž význam bychom mohli definovat jako ‚činností na něco upozornit‘. OPEN ACCESS 188 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 101, 2019, Č.2 (90) Vůz zlevého pruhu se zařadil za mě aproblikal mě. (91) Je roztomilé alegrační, když mě někdo jako cyklistu protroubí, zažene na kraj, objede ajá ho na nejbližší červené zase dojedu. 5.3 ZtRÁtA Poměrně velkou skupinu tvoří slovesa svýznamem ‚činností utratit‘. Tento význam prefixu proje zastoupen ivobou slovnících neologismů— SN1 uvádí sloveso profaxovat, SN2 uvádí slovesa proesemeskovat, profetovat ve významu 2, prointernetovat ve významu 2 prosurfovat ve významu 2 aprowapovat. Vnásledujících případech je valenčním doplněním vyjádřením částky, ať už určité, nebo neurčité. Slovesa prochladit (92), protočit (93) aprostávkovat (97) jsou vSSJČ uvedeny vjiných významech— sloveso prochladit ve významu ‚silně zchladit‘, sloveso protočit ve významu ‚uvést (zprav. točením) vkrátký zkušební běh bez zatížení‘ asloveso prostávkovat ve významu ‚strávit (čas) stávkou‘. (92) Spotřebitelé na jednu stranu šetří, na druhou stranu jsou domácnosti stále více prošpikovány technologiemi, které spotřebu zvyšují, jako je například klimatizace. Stou však lidé vlétě prochladí na spotřebě tolik, co vzimě protopí. (93) Filmaři protočí vČesku miliardy. (94) Američani prošmelili vKábulské nemocnici zhruba 150 milionů dolarů. (95) Paní Vlasta čelí obvinění, že vdobách, kdy šéfovala ministerstvu obrany, někde prošurdila16 asi 600 milionů, konkrétně tak, že si nenechala udělat finanční analýzu na koupi letounů CASA, astát tak zaplatil omalinko víc, než musel. (96) Okradení svá auta už neuvidí, protože noví majitelé je koupili vdobré víře aKazda peníze nemá. Prý je „propodnikal“. (97) Pokud si vláda myslí, že problém vyřeší tím, že nás nechá tak dlouho stávkovat, až se finančně vyčerpáme, byl by to šílený nápad, takto hazardovat sČR. Podívejme se, kolik se prostávkuje vjiných zemích. (98) Ale jen krmení měsíčně vyjde na pět až sedm tisíc. Ktomu přidejte očkování, odčervení, kastrace… (…) Snažím se to ale držet pod kontrolou tak, abychom „neprokočkovali“ všechny peníze aobčas měli smanželem asynem čas isami pro sebe. Slovesa prolyžovat (99) aprozávodit (100) ukazují, že valenčním doplněním může být předmět, který je metonymickým označením dané částky. Uslovesa probydlet (101) je doplněním časový úsek. (99) Jisté je, že jsme vpodstatě prolyžovali jeden náš řadový barák vPraze. (100) Střídala jednu špičkovou formuli za druhou— smanželem, selfmademanem Vincencem „Čeňkem“ Junkem, podle jejích slov „prozávodili dva bankovní domy“. (101) Za dvacet třicet let nájemního bydlení jste svůj život vpodstatě jen probydleli. Vpřípadě pořízení vlastního bydlení na úvěr, kde měsíční splátky za půjčku mohou být dokonce nižší než nájem vdané lokalitě, vlastníte svoji nemovitost. 16 Sloveso prošurdit není doloženo ani ve slovnících, ani na internetu. Zdokladu je zřejmé, že jeho význam je ‚prohospodařit, promarnit‘. OPEN ACCESS SYLvA NZIMBA 189 Slovesa prozobat (102), prosplachovat (103) aproreformovat (104) mají význam ‚spotřebovat‘, přičemž finanční částka vztahující se ktéto spotřebě je vkontextu zpravidla také uvedena. Sloveso prozobat je vPSJČ uvedeno ve významu ‚zobáním učinit otvor do něčeho‘. (102) Život mají opeřenci královský: křidélka přistřižená, jsou vedeni ve stavech armády, ročně prozobají vybrané stravy za 120 tisíc korun adožívají se 25 až 40 let. (103) Průměrná čtyřčlenná rodina denně vytočí aprosplachuje 425 litrů, nově ji to ročně bude stát zhruba 12 253 korun, tedy řádově odvě stokoruny více vporovnání sloňskem. (104) Moudrá prozřetelnost dobře koná, že Českomoravskoslezsko leží výše než Nizozemsko jen geograficky, ale jinak setrvává výrazně níže vgenerování zdrojů. Nárůst bychom stejně jen tak neunesli aspolehlivě proreformovali jako už nárůsty mnohé. Ktéto skupině bychom mohli přiřadit islovesa prokecat (105) apromáchnout (106), jejichž význam bychom mohli definovat jako ‚činností zmeškat n. promarnit‘. Podobný význam má sloveso prokoučovat vSN2. Obě slovesa jsou neosémantismy— NLA zachycuje sloveso prokecat ve významu ‚kecáním strávit čas‘, SSJČ uvádí sloveso promáchnout ve významu ‚krátce, trochu vymáchat‘. (105) Můžu prokecat gól, poplést faktickou informaci, můžu najednou ztratit lehkost vkomentování. (106) Byla doba, kdy jsme vypsali termín náboru, přišlo sedm osm dětí amy jsme to šmahem vzali všechno— bez ohledu na to, jestli dítě míček trefilo, nebo promáchlo. Do této skupiny jsme zařadili islovesa probrzdit (107) aprojebnout (108) svýznamem ‚činností poškodit‘. Je otázkou, jestli by nebylo lepší ho zařadit do skupiny sloves sprostorovým významem ‚skrz‘, kam ho řadí např.MČ1. Vzhledem ktomu, že utohoto slovesa jde ourčitou ztrátu kvality nebo funkčnosti, zařadili jsme ho do této skupiny. Jak jsme uvedli výše, alespoň abstraktní pohyb ‚skrz‘ je patrný ivsémantice sloves zařazených do této skupiny. (107) Posedmé vsezóně Hamilton odstartoval zpole position, jenže ve druhé zatáčce ho předjel týmový kolega zMercedesu Rosberg, který však vzápětí probrzdil apoškodil pneumatiky. (108) Dneska jsem málem opangejt projebl pneumatiku. 5.4 ČASOvÝ vÝZNAM— PERDURAtIvNOSt Do poslední skupiny jsou zařazena slovesa svýznamem ‚činností strávit čas‘, mohou být označována jako durativní nebo přesněji perdurativní (srov.např.Oertle, 2016, s.274). Připomeňme, že SA tento význam spojuje spředchozím významem ‚činností ztratit‘ stím, že jde orůznou míru konkrétnosti aabstraktnosti. Zároveň je třeba říci, OPEN ACCESS 190 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 101, 2019, Č.2 že vmnohých slovesech sperdurativním významem je zřetelný ivýznamový rys intenzity ataké abstraktní pohyb ‚skrz‘. Oba slovníky neologismů zachycují hned několik sloves sčasovým významem— SN1 uvádí sloveso propařit, SN2 slovesa probrouzdat, profetovat ve významu 1, prochatovat, prointernetovat ve významu 1, promailovat, proporotovat aprosurfovat ve významu 1. Následující příklady ukazují, že valenčním doplněním sloves svýznamem ‚činností strávit čas‘ je velmi často příslovečné určení času vpodobě substantiva ve 4.pádě. Výjimkou je sloveso prochumelit (124), které je intranzitivní. Sloveso promanévrovat (110) je neosémantismus, PSJČ uvádí význam ‚manévrováním ztratit‘, NLA pak další význam ‚obratným jednáním něco prosadit, uplatnit‘. Také sloveso prokalit (118) je vSSJČ zachyceno vjiném významu— ‚zakalit do potřebné hloubky‘. Vnašem případě je motivováno jiným významem slovesa kalit, ato významem ‚flámovat‘. (109) Zbytek dekády, ten Richards marně proabstinuje na Jamajce srastafariány. (110) Místopředseda Blažek podle informací některých jihomoravských delegátů promanévroval idnešní noc ajeho podpora zvolení Petra Nečase vprvním kole výrazně poklesla. (111) Mámy od dětí celá osmdesátá léta prohopsaly před televizí upořadu Cvičme vrytme. (112) Navzdory tomu, že za dvě apůl hodiny trvající koncert jen párkrát vstal od klavíru akpubliku prohodil dohromady několik vět, přiměl sedící návštěvníky zvednout se avíc než polovinu večera prokřepčit pod pódiem. (113) Celá devadesátá léta jsme provečírkovali aoni nám to tady mezitím rozkradli. (114) Proto zatímco někteří dospělí prosinec prohudrují kvůli předvánočnímu stresu, udětí je tento jev nepozorován. (115) Odmalička mám strach zbodavého hmyzu. Snad proto, že jako naboso běhajícího caparta mě štípla včela vtrávě ajá probulel odpoledne sopuchlým chodidlem. (116) Otáčení faulů při závěrečném náporu olomouckých fotbalistů nebo zběsile ukončené nastavení, které prozdržoval brankář Kozáčik, může budit dojem, že mistrovská Plzeň měla jako zákulisně silnější pes nějaké to procento od Lercha navrch. (117) Když jsem byla tehdy dva měsíce ve Vietnamu achvílema to tam bylo docela psycho, tak jsme spolu vždycky celou noc proskypovali. (118) Ale představ si, že by ti přijeli kamarádi zČeska, kteří chtějí opravdu jenom pořádně prokalit víkend— co bys jim doporučil? (119) Voblasti na jihu Čech při hranici sRakouskem se vrámci masopustních oslav prokoledují tři víkendy za sebou. (120) Propábili jsme sním asJiřím Grušou aVáclavem Bělohradským spousty nocí. (121) Neděli, kterou jsem si krásně rozvrhl na práci, učení ačetbu, jsem systematicky proprokrastinoval. (122) Takže zatímco já jsem vpondělí pracoval ve studiu od sedmi hodin ráno do tří hodin vnoci, to znamená nějakých dvacet hodin vkuse, ten člověk celý ten den prospamoval. (123) Vypadá to, že jste si smanželem vyměnili úlohy. Když on hraje, vy hlídáte, kdežto při All Star Game jste celý čas promoderovala… (124) První týden vRuhpoldingu propršel, další prochumelil. OPEN ACCESS SYLvA NZIMBA 191 Doplněním slovesa prokorzovat (125) je nejen vyjádření časového údaje, ale také příslovečné určení místa, čímž se toto sloveso přibližuje ke skupině sloves sprostorovým významem. (125) Ale vBarceloně jsem za desátou rád acelé odpoledne prokorzuju kolem toho zvenčí nezajímavého betonového kolosu, kterému Katalánci říkají Camp Nou ana kterém jsou vidět vrásky mnohem víc než na mojí mámě (což říkám hlavně proto, že se máma narodila všestapadesátém— rok před slavnostním otevřením stadionu). Následující příklady ukazují, že slovesa stímto významem mohou mít ijiná doplnění představující časový úsek, např.život nebo cesta, čímž se přibližují např.slovesu probydlet (101). (126) Co je podle vás smyslem života? | Pokusit se ho prožít nějak smysluplně. Ale to má každý jinak— někdo ho chce proflákat, prohulit aproválet. (127) Technologických možností se spíš obávám abojím se omladé lidi, aby si neprotwitterovali aneprostatusovali celý život na Facebooku. (128) Lucie Kůsová: „Většina lidí svoji cestu kolem světa prožere.“ #moudrodne | František Lutonský: Spíš profotí nebo proselfíčkuje. (129) Jsem se rozhodla tuhle cestu vlakem asi protweetovat nebo co. (130) Protože prokomentoval podstatnou část našeho televizního fotbalového života amnozí znás ho za to nenáviděli, aprávě proto jsme kněmu měli vztah. Valenční doplnění však nemusí mít nutně formu substantiva vakuzativu. Jak ukazují následující příklady, doplněním může být ipříslovečné určení času ve formě bezpředložkového instrumentálu, přičemž sloveso je vtomto případě reflexivní (akuzativní pozice je vtěchto případech obsazena reflexivním formantem se). Tyto dvě formy si navzájem konkurují— sloveso prosportovat je zachyceno vPSJČ ve významu ‚sportem strávit (čas)‘ avexemplifikaci má spojení sakuzativem, zatímco zde zachycujeme sloveso prosportovat se (131) ve spojení sinstrumentálem. Podobnými příklady jsou inapř.slovesa prochechtat se (132) aprovztekat se (133), vedle nichž existují inereflexivní slovesa sperdurativním významem prochechtat (vPSJČ) aprovztekat (vSSJČ). Valenčním doplněním slovesa propohádkovat se (136) je kromě instrumentálu také vazba do + genitiv, čím se sloveso přibližuje autokauzativním konstrukcím svýznamem ‚činností se někam dostat‘ (např.slovesu proflámovat se— př. (29)). (131) Právě díky matce se Pistorius prosportoval dětstvím. (132) Ale přiznám se, že jsem si hrozně užíval osobní svobody, amám pocit, že jsem se spoustou let jenom tak prochechtal abylo mi strašně dobře. (133) Třeba že mu vNěmecku dali omylem ženské jméno, což je zase jen další důvod ktomu, proč se životem provztekat. (134) Můj nejmladší se totiž provřeštěl aprosvíjel na podlaze několika hodinami marných snah všech přítomných pedagožek uklidnit ho. (135) UZemana budeme mít jistotu, že se následujícími pěti lety prostydíme. OPEN ACCESS 192 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 101, 2019, Č.2 (136) Pokud se dostatečně zásobíme cukrovím, chlebíčky aburáky, můžeme se vobjetí svého gauče propohádkovat Vánocemi až do Nového roku. Doplněním vinstrumentálu nemusí být nutně časový údaj— uslovesa provrzat se (137) jde opojem debata (který se ovšem váže kčasu), ale může to být ijiné abstraktum jako uslovesa prointrikovat se (138), případně ikonkrétum, jak dokládá př. (139) prokouřit se. (137) Podívejte se na video, jak se prezident Václav Klaus „provrzal“ propiskou středeční debatou okůrovci. (138) Maurizio Muraro se rolí Dona Alfonsa vesele prointrikoval anaplnil ipředstavu oitalském basu včetně krásných mezzavoce. (139) Tedy cigarety, jimiž se prokouřila takřka kompletní francouzská intelektuální akulturní elita akteré symbolizovaly druhoválečný odboj. Slovesa procivět se, promodlit se (140) apročichat se (141) se také pojí spředmětem vinstrumentálu, ale jejich význam je trochu odlišný, mohli bychom ho definovat jako ‚činností proniknout kpoznání něčeho‘ (tento význam je trochu patrný již vpř. (139)). Tato slovesa mají trochu blízko ke slovesům svýznamem ‚činností dospět knějaké schopnosti či vlastnosti, na něco si zvyknout, přijít něčemu na chuť‘ (asloveso pročichat se je ivtomto významu zachyceno, viz př. (68)), ale na základě jejich valence lze říci, že je zde kladen důraz spíše na průběh, nikoliv na cíl. Ivtěchto slovesech je stále patrný abstraktní pohyb, přičemž valenční doplnění můžeme chápat jako abstraktní prostor. (140) Procivíte se poctivě stropními astěnovými freskami apromodlíte osmi kaplemi. (141) Ajednou, až se těmi vůněmi pročichám, si doufám připravím svůj vlastní osobní parfém. 6. ZÁVĚR Prefix proje významově bohatý ana základě analýzy můžeme říci, že je slovotvorně produktivním prefixem při tvoření hned několika významů sloves. Je to zřejmé iztoho, kolik zanalyzovaných sloves jsou neosémantismy vširším slova smyslu— velmi často se ke slovesům zachyceným ve slovnících dotvářejí nové významy, přičemž spíše než osémantické tvoření se jedná oparalelní pojmenovací procesy. Mezi neologickými slovesy je nejpočetnější skupina autokauzativních sloves či konstrukcí svýznamem ‚činností se někam dostat/něčeho dosáhnout‘ (přes 35 %) aje třeba zdůraznit, že tento význam není nikde uspokojivě popsán17. Materiál ukázal, že valenční 17 VAGSČ uvádí, že prefix má ve spojení sreflexivizací význam ‚(usilovnou) činností označovanou základovým slovesem proniknout na nějaké místo‘— prosekat se, probourat se, probojovat se. Zařazuje ho však do velké skupiny sloves, která vyjadřuje fyzický pohyb, ikdyž příklad probojovat se tomu příliš neodpovídá. OPEN ACCESS SYLvA NZIMBA 193 doplnění sloves stímto významem jsou různorodá— může jít okladný výsledek (proškrtat se kprosperitě), nebo naopak ovýsledek záporný (prodietovat se kobezitě), případně může jít ovýznamový odstín ‚činností dospět knějaké schopnosti či vlastnosti, na něco si zvyknout, přijít něčemu na chuť‘ (pročichat se kvůním). Podobné významu ‚činností se někam dostat/něčeho dosáhnout‘ jsou významy lišící se jen kolokabilitou či valencí ‚dostat se zněčeho‘ (proinvestovat se zkrize) a‚dostat něco n. někoho někam‘ (prokroužkovat někoho do čela). Ve všech těchto slovesech je zřetelný abstraktní pohyb ‚skrz‘, přičemž valenční doplnění můžeme chápat jako abstraktní prostor. Poměrně frekventované jsou idalší významy prefixu pro-, především ‚strávit čas‘ adále ‚utratit/ spotřebovat‘, ‚intenzivní, důkladné provedení děje‘ afyzický pohyb ‚skrz‘. Zároveň je třeba zdůraznit, že významy prefixu nejsou diskrétní. Analýza ukázala, že prefix vždy obsahuje několik významových rysů, přičemž některý je (především vlivem valenčního doplnění) akcentován ajiné jsou upozaděny. Ve všech případech je uprefixu províce či méně zřetelný základní směrový význam ‚skrz‘. LITERATURA Čermák, F. (2010): Lexikon asémantika. Praha: Nakladatelství Lidové noviny. Databáze excerpčního materiálu Neomat [online]. Verze 3.0. Praha: Oddělení současné lexikologie alexikografie Ústavu pro jazyk český AV ČR [cit.2018-11-19]. Dostupné zWWW: <http://www.neologismy.cz>. Dokulil, M. (1962): Tvoření slov včeštině. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd. Dolník, J. (1989): Mnohovýznamovosť asémantické odvodzovanie. Kultúra slova, 23, s.321–329. Filiačová, S. (2016): Blendy velektronickém neologickém archivu Neomat. Jazykovědné aktuality, 53, s.100–105. Filipec, J. (1985): Lexikologie. In: Filipec, J.— Čermák, F.: Česká lexikologie. Praha: Academia, s.13–165. Grepl, M. akol. (2012): Příruční mluvnice češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny. Janda, L.A. akol. (2013): Why Russian aspectual prefixes aren’t empty: prefixes as verb classifiers. Bloomington— Indiana: Slavica. Janočková, N. (2002): Okosémii predponových slovies. Slovenská reč, 67, s.321–329. Janovec, L. (2013): Neologie. In: Studie kmoderní mluvnici češtiny 4.Dynamika českého lexika alexikologie. Olomouc: Univerzita Palackého vOlomouci, s.105–130. Kartotéka novočeského lexikálního archivu [online]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i. [cit.2018-11-19]. Dostupné zWWW: <http:// bara.ujc.cas.cz/psjc>. Kochová, P.— Opavská, Z. (eds., 2016): Kapitoly zkoncepce Akademického slovníku současné češtiny. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i. Kopečný, F. (1962): Slovesný vid včeštině. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd. Křen, M. akol. (2017): Korpus SYN, verze 6 z18.12.2017. Praha: Ústav Českého národního korpusu FF UK [cit.2018-11-19]. Dostupné zWWW: < http://www.korpus.cz>. Martincová, O. (1983): Problematika neologismů vsoučasné spisovné češtině. Praha: Univerzita Karlova. Martincová, O. (2005): Nová slovesná pojmenování. In: Martincová, O. akol.: Neologizmy vdnešní češtině. Praha: Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, s.119–133. Martincová, O. (2017): Neologismus. In: Nový encyklopedický slovník češtiny [online]. Brno: Centrum zpracování přirozeného jazyka Fakulty informatiky Masarykovy univerzity [cit.2018-11-19]. Dostupné zWWW: <https://www.czechency.org/slovnik/ NEOLOGISMUS>. OPEN ACCESS 194 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 101, 2019, Č.2 Martincová, O. akol. (1998): Nová slova včeštině. Slovník neologizmů 1.Praha: Academia. Martincová, O. akol. (2004): Nová slova včeštině. Slovník neologizmů 2.Praha: Academia. Oertle, S. (2016): Die slavischen Verbalpräfixe und Präpositionen: Polysemie und Grammatikalisierung. Herne: Gabriele Schäfer Verlag. Peciar, Š. (1962): Ohomonymii slovesných predpôn. Slovenská reč, 27, s.3–22. Petr, J. akol. (1986): Mluvnice češtiny 1.Praha: Academia. Poldauf, I. (1954): Spojování spředponami při tvoření dokonavých sloves včeštině. Slovo aslovesnost, 15, s.49–65. Příruční slovník jazyka českého [online]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i. [cit.2018-11-19]. Dostupné zWWW: <http://bara.ujc.cas.cz/psjc>. Rangelova, A. (2005): Neosémantizmy aneosémantizační procesy. In: Martincová, O. akol.: Neologizmy vdnešní češtině. Praha: Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, s.159–179. Slovník spisovné češtiny pro školu aveřejnost (2005). Praha: Academia. Slovník spisovného jazyka českého [online]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i. [cit.2018-11-19]. Dostupné zWWW: <http://ssjc.ujc.cas.cz/>. Šimandl, J. akol. (2016): Slovník afixů užívaných včeštině [online]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i. [cit.2018-11-19]. Dostupné zWWW: <http://www.slovnikafixu.cz >. Šlosar, D. (1981): Slovotvorný vývoj českého slovesa. Brno: Univerzita J.E.Purkyně vBrně. Šmilauer, V. (1971): Novočeské tvoření slov. Praha: SPN. Štícha, F. akol. (2013): Akademická gramatika spisovné češtiny. Praha: Academia. Štícha, F. akol. (2018): Velká akademická gramatika spisovné češtiny. Praha: Academia. Uher, F. (1987): Slovesné předpony. Brno: Univerzita J.E.Purkyně. Veselý, L. (2014): Gramatické studie I.Příspěvky kčeské aspektologii. Olomouc: Univerzita Palackého vOlomouci. SEZNAM ZKRATEK AGSČ: Štícha, F. akol. (2013) MČ1: Petr, J. akol. (1986) NLA: Kartotéka novočeského lexikálního archivu [online] NTS: Šmilauer, V. (1971): PMČ: Grepl, M. akol. (2012) PSJČ: Příruční slovník jazyka českého [online] SA: Šimandl, J. akol. (2016) SN1: Martincová, O. akol. (1998) SN2: Martincová, O. akol. (2004) SSČ: Slovník spisovné češtiny pro školu aveřejnost (2005) SSJČ: Slovník spisovného jazyka českého [online] VAGSČ: Štícha, F. akol. (2018) Sylva Nzimba | Ústav českého jazyka ateorie komunikace, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy | náměstí Jana Palacha 2, 116 38 Praha 1 Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i. | Letenská 4, 118 51 Praha 1 ORCID ID: 0000-0003-1356-2216 [email protected] OPEN ACCESS