Založení časopisu Svět literatury v dokumentech

Založení časopisu Svět literatury vdokumentech založení časopisu Dokumenty kzaložení Světa literatury mají dvojí zajímavost. Kromě historie časopisu dokládají také na konkrétním příkladu zásadní kulturní změnu po 17.listopadu 1989. VÚstavu pro českou asvětovou literaturu ČSAV byla od počátku radikální, očividnější než na blízkých oborech na Filozofické fakultě, která byla za „normalizace“ personálně více poškozena. Vústavu působila plejáda osobností, které by na fakultě nebyly přijatelné. Patřil knim Vladimír Svatoň, jenž inicioval proměnu akademických časopisů jako živé platformy výzkumu světové literatury. Vakademii věd vycházely ve filologických ústavech tyto časopisy pro cizí jazyky aliteratury: Československá rusistika (1956–1990),1 cizojazyčný časopis pro „neslovanské“ jazyky aliteratury Philologica Pragensia (1958–1990) aČasopis pro moderní filologii, založený roku 1911 Klubem moderních filologů,2 vroce 1963 sloučený sPhilologica Pragensia, kde později nabyl podobu útlé avypadávající české přílohy. Změna se týkala těchto tří (de facto dvou) časopisů. Kromě toho existoval časopis Slavia: Časopis pro slovanskou filologii, založený vroce 1921, který kromě let druhé světové války vychází za všech režimů bez přerušení. Už 3.ledna 1990 podal Vladimír Svatoň představitelům Ústavu pro českou asvětovou literaturu aÚstavu pro jazyk český „Návrh na reorganizaci časopisů věnovaných cizím jazykům aliteraturám“. Vtomto návrhu šlo oakademické časopisy včeštině, na něž dopadala (adopadá) nejvíce „tíha doby“3— Svatoň vystihl, že právě na jejich poli se odehraje akademický apolitický zlom. Změna tedy zasahovala Československou rusistiku aČasopis pro moderní filologii (ČMF). Svatoňův návrh byl praktický, ediční, ovšem obsahoval nové pojetí myšlení ocizích literaturách. Kritizoval spojení lingvistiky aliterární vědy vjednom časopise, které tehdy (někde podnes) existovalo unás ve všech filologických časopisech vakademii věd ana univerzitách. Svatoň argumentoval tím, že zkoumání literatury uplatňuje nemenší zřetel kjiným humanitním 1 Viz Bubeníková, Miluša. „Kvýznamu akademického časopisu Československá rusistika vdějinách české rusistiky“. Dostupné z: <https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/136205/1_SlavicaLitteraria_19-2016-2_18.pdf?sequence=1>. 2 Vroce 1953 byl přeměněn na Kruh moderních filologů, vtémže roce byl Časopis ro moderní filologii včleněn do Čs. akademie věd. 3 Sousloví Jindřicha Chalupeckého (Tíha doby: Stati očasových souvislostech asituacích kultury 1968–1988. Olomouc: Votobia, 1997). OPEN ACCESS 142 SVĚT LITERATURY 62 oborům (filosofie, sociologie ad.) a„pro výsadní sousedství lingvistiky aliterární vědy není vždy zvláštních důvodů“. Zároveň poukázal na neudržitelné oborové zaměření časopisů, kdy neexistuje včeštině odborný časopis pro evropské aamerické literatury, anaopak má výsadní postavení rusistika. To má za následek izhoubnou izolaci ruské literatury, kterou je potřeba včlenit do souvislostí moderní světové literatury. Vladimír Svatoň proto navrhl vydávat jeden časopis pro moderní jazykovědu (stradičním názvem ČMF) ajeden komparatistický časopis pro světovou literaturu. Tím udělal první azásadní krok kzaložení Světa literatury. Kjeho návrhu se připojilo oddělení západních literatur (dosud zvané oddělení neslovanských literatur) svým stanoviskem „Knávrhu na reorganizaci časopisů věnovaných cizím jazykům aliteraturám“ ze 17.ledna 1990. Zdůrazňovalo rovněž potřebu česky vydávaných periodik pro cizí literatury, která existovala pouze pro ruskou literaturu aslovanské literatury, kdežto studie ozápadních literaturách bylo možno publikovat jen vcizojazyčných akademických časopisech (například pro hispanistický odborný text tu byly tři publikační možnosti ve španělštině— Philologica Pragensia, Romanistica Pragensia, Ibero-Americana Pragensia— ažádná včeštině). Paradoxně byl vtomto ohledu stím, čemu se dnes říká internacionalizace, vkomunistickém režimu relativně menší problém než suváděním reflexe západních literatur do českého prostředí. Očividná disproporce vrecepci západních literatur aliteratur slovanských, zvláště ruské, byla samozřejmě dána ideologií právě zaniklého režimu. Oddělení západních literatur vsouladu se Svatoňovým návrhem doporučilo vydávat vakademii věd včeštině dva filologické časopisy: lingvistický pro cizí jazyky aliterárněvědný pro cizí literatury— jejich financování by bylo zajištěno zprostředků dosud vynakládaných na Časopis pro moderní filologii (příloha, 32 s.) aČeskoslovenskou rusistiku (192 s.). Ulingvistického časopisu to umožnilo obnovit samostatnost ČMF, spjatého stradicí Pražského lingvistického kroužku, ocož usiloval iKruh moderních filologů. Vznik časopisu pro světovou literaturu byl dramatičtější, vyvolal pobouření mezi rusisty, znichž někteří Vladimíru Svatoňovi po léta nezapomněli zrušení Čs. rusistiky. Paralelně se vÚČSL jednalo orozdělení cizojazyčného časopisu Philologica Pragensia, kde ostatně už existovala praxe střídání lingvistických aliterárněvědných čísel. Celkovou reformu časopisů projednali literární vědci alingvisté 6.února 1990 na půdě oddělení západních literatur ÚČSL (detašovaného pracoviště vLiliové 13), kam byli pozváni zástupci Ústavu pro jazyk český. „Zápis ze schůze odd. západních literatur se zástupci slavistiky (rusistiky) ajazykovědy“ dokládá dohodu ovzniku čtyř časopisů pro lingvistiku aliterární vědu: dvou českých vsouladu spřechozími návrhy advou cizojazyčných rozdělením Philologica Pragensia. Pro tyto časopisy byly nakonec navrženy názvy Svět literatury, Časopis pro moderní filologii, Litteraria Pragensia, Linguistica Pragensia. Návrh na tuto restrukturaci vědeckých časopisů pro cizí jazyky aliteratury byl prostřednictvím nakladatelství Academia podán na Ediční radu Úřadu prezídia ČSAV, kde jeho schválení ještě několik měsíců trvalo (včervenci 1990 jeho vyřízení urgoval zástupce ředitele ÚČSL Vladimír Macura). Vroce 1991 vyšla první dvě čísla Světa literatury idalších navržených periodik avšechny čtyři časopisy vycházejí podnes. Na reformu časopisů navázal vakademii věd vlistopadu 1990 návrh na zřízení oddělení světové literatury (sdružující specialisty na západní literatury arusisty), který zároveň výslovně respektoval předpokládané znovuzřízení Slovanského ústavu. OPEN ACCESS zALOžENÍ ČASOPISU 143 Právě zakládání Světa literatury stálo na počátku koncepčních úvah onovém pojetí výzkumu světové (zejména evropské) literatury ve vztahu kčeské kultuře jako ojednom ze stěžejních vědeckých úkolů ÚČSL: „Po roce 1990 byl Ústav koncipován jako vzájemně těsně propojené pracoviště, vněmž se výzkum české literatury ve svazku steorií literatury měl dít na horizontu světových literatur, anaopak jejich studium se mělo více vázat na potřeby české literatury. Bohužel tato koncepce se rozpadla pronikavým snížením rozpočtu instituce vroce 1993.“4 Společná koncepce se zdála perspektivní, ba ifyzicky podpořená sestěhováním celého ústavu do kasáren na náměstí Republiky vroce 1991. Avšak nucená redukce ČSAV byla vÚstavu pro českou asvětovou literaturu vyřešena zrušením dvou nevelkých azároveň výkonných oddělení: světové literatury adivadla. Vté chvíli apodnes tak byla nastolena nová nevyváženost, kdy vakademii věd neexistuje výzkum západních literatur— na rozdíl od slovanské filologie amimoevropských kultur. Svět literatury byl koncepčně ipersonálně natolik spjatý sopuštěnou podobou výzkumu, že nebylo dlouhodobě reálné přijmout nabídku nového ředitele Vladimíra Macury ksetrvání časopisu vústavu (na rozdíl od knihovny západních literatur, jejíž zakonzervovaný fond čtyřiceti tisíc svazků tam nakonec zůstal). Od jara 1993 byl Svět literatury redakčně spjat snovým Centrem komparatistiky na Filozofické fakultě UK, na jehož formování se podílel iVladimír Svatoň adalší pracovníci zrušeného oddělení světové literatury. Časopis však přišel ofinanční zajištění, které fakulta nepřevzala. Stímto problémem pak zápolil po dvacet let. Vdistribuci jej podporoval Kruh moderních filologů, na léta 1997–1999 získal soporou Institutu základů vzdělanosti grant GAČR, dále byl vydáván na Literární akademii (2002–2004), po řadu let vycházel sfinanční podporou univerzitního výzkumného záměru, až jej vroce 2015 přijala do svého vydavatelství Filozofická fakulta. Přes finanční peripetie garantoval Vladimír Svatoň jako vedoucí redaktor (1991–2018) spolu sredakčním kruhem časopisu jeho kontinuitu. Obory ainstituce potřebují pevné zakladatelské gesto, zněhož pak žijí vhorších časech. Pod mnohaletým vedením Vladimíra Svatoně si Svět literatury uprostřed sílícího preferování cizojazyčných publikací uchoval vědecký akulturní smysl. Anna Housková Vysvětlivka ke jménům adresátů přiložených dokumentů (do uvedených funkcí byli jmenováni na přelomu roku 1989/1990): Daneš, František— ředitel Ústavu pro jazyk český Leška, Oldřich— vedoucí redaktor Československé rusistiky vÚstavu pro jazyk český Pešat, Zdeněk— ředitel Ústavu pro českou asvětovou literaturu Veselý, Jiří— vedoucí oddělení západních literatur ÚČSL 4 Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.: Historie ústavu. [online.] Dostupné z: <https:// www.ucl.cas.cz/cs/o-ustavu/historie-ustavu>. OPEN ACCESS 144 SVĚT LITERATURY 62 OPEN ACCESS zALOžENÍ ČASOPISU 145 OPEN ACCESS 146 SVĚT LITERATURY 62 OPEN ACCESS zALOžENÍ ČASOPISU 147 OPEN ACCESS