Lenka Jakoubková Budilová — Gabriela Fatková — Lukáš Hanus — Marek Jakoubek — Michal Pavlásek Balkán a migrace. Na křižovatce antropologických perspektiv

LENKA JAKOUBKOVÁ BUDILOVÁ— GABRIELA FATKOVÁ— LUKÁŠ HANUS— MAREK JAKOUBEK— MICHAL PAVLÁSEK BALKÁN AMIGRACE. NA KŘIŽOVATCE ANTROPOLOGICKÝCH PERSPEKTIV. Praha: AntropoWeb, 2011, 149 s. AntropoEdice; sv. 1. ISbN 978-80-905098-0-1. Balkán amigrace je kolektivní monografií věnující se Balkánskému poloostrovu, okterou se zasloužila pětice antropologických badatelů, jmenovitě Lenka J.Budilová, Gabriela Fatková, Lukáš Hanus, Marek Jakoubek aMichal Pavlásek. Kniha je rozdělena do pěti kapitol, přičemž každá kapitola odpovídá jedné studii každého zvýše uvedených autorů. Společným jmenovatelem všech pěti badatelů je snaha zviditelnit balkánský region vnaší zeměpisné oblasti tak, aby dosahoval stejného vědeckého zájmu, jako je tomu uzápadních antropologických kolegů. Ktomu slouží série analýz, jejichž hlavním zdrojem dat je dlouhodobý terénní výzkum těchto autorů na území balkánského regionu. Lenka J.Budilová vprvní kapitole snázvem Pro víru nebo za půdou popisuje „bulharské Čechy“, což je skupina obyvatel, která vletech 1900–1950 žila vbulharských obcích Vojvodovo aBelinci. Největší pozornost vtéto kapitole věnuje čtyřem migračním vlnám ajejich příčinám v19.a20.století. Dočteme se tak ozakládání českých vesnic vrumunském Banátu, který se vroce 1718 stal rakouskou hraniční provincií anásledně byl kolonizován jak českým, tak německým obyvatelstvem. Autorka odhaluje nejenom tradičně zmiňované hospodářské důvody migrace, ale také důvody náboženské. Právě víra byla další motivací, která vedla kodchodu do Banátu akzaložení českých osad. Vprvní migrační vlně byla nejvýznamnější osadou Svatá Helena. Vdruhé migrační vlně se dozvíme ozaložení Vojvodova. Kjeho založení vedly dvě výkladové linie— hospodářská anáboženská. Přestože starší autoři popisují hospodářskou linii jako hlavní důvod odchodu česky mluvícího obyvatelstva ze Svaté Heleny do Bulharska, celkové příčiny odchodu mohly být kombinací politických, náboženských adalších faktorů. Třetí ačtvrtou migrační vlnou se rozumí odchod některých vojvodovských obyvatel do Jižní Ameriky, přesněji do Argentiny vroce 1928 ado Belinců vroce 1935. Tato vlna byla spojena se světovou hospodářskou krizí, respektive spřelidněním anedostatkem půdy. Ve zbylé části této kapitoly se autorka věnuje náboženskému ahospodářskému vývoji ve Vojvodovu. Druhá kapitola, jejíž autorkou je Gabriela Fatková, se soustředí na populaci Karakačanů vBulharsku ajejich migraci, respektive sezonní migraci do Řecka. Mimo to se dozvídáme omigraci dalších bulharských etnik, jako jsou například bulharští Turci, kteří odcházejí do západních evropských států, ale ido USA aKanady. Fatková získala data pro tuto studii při opakovaných pobytech vBulharsku vletech 2008 až 2011. Metodou pro sběr dat byly nestrukturované rozhovory společně sautobiografickými vzpomínkami informátorů až do let 1989. Zároveň využila aktuální studie ioficiální dokumenty zabývající se problematikou přístupu Bulharska aŘecka kcizincům. Kapitolu vhodně doplňuje několika tabulkami, ze kterých vyčteme například přehled opočtu emigrantů zBulharska po jednotlivých letech, počet největších imigrantských populací vŘecku, dále také počet osob vyhoštěných zŘecka kvůli chybějícímu povolení kpobytu, případně množství oficiálních remitencí (tedy věcných, finančních, případně sociálních „darů“) do Bulharska vdaných letech. Miroslav Hendrych OPEN ACCESS MIROSLAv HENDRyCH 137 Lukáš Hanus je autorem další kapitoly Přechod české krajanské komunity zobce Gerník (Rumunsko) do transnacionálního momentu je název další kapitoly, ajak je již znázvu patrné, věnuje se transnacionální migraci českých krajanů vrumunském Banátu. Ve studii se dozvídáme, jak fungují mechanismy transnacionalismu, které autor demonstruje na příkladu českých krajanů žijících vGerníku vRumunsku, kde také prováděl terénní výzkum. Sám popisuje, že transnacionalizaci chápe jako: „adaptační mechanismus při vyrovnání se schybějícími kulturními doménami domovského prostředí vhostitelské zemi“ (str. 61). Vtéto problematice dále poukazuje na krajanskou identitu aproměnu populace voblasti. Většina obyvatel největší české obce Gerník se potýká sfinanční nejistotou, protože nemá stálý příjem, akromě toho se musí vyrovnávat jak svnějšími, tak vnitřními společenskými apolitickými tlaky. Čtenář se tak dozvídá, že tyto potíže místních obyvatel pomáhají řešit příbuzní vČeské republice, atím vzniká síť rodinných vztahů mezi dvěma státy a(nejenom) do Gerníku putuje stále více hmotných anehmotných remitencí. Marek Jakoubek se ve čtvrté kapitole zaměřuje na českou obec vseverozápadním Bulharsku, která se jmenuje Vojvodovo akterá byla založena vroce 1900. Sám popisuje, že psát otéto obci není snadné, protože podle jeho slov tato tematika zažívá „bezmála publikační explozi“ (str. 92). Kromě toho poznamenává, že existuje pestrá paleta přístupů ktéto problematice, ato přesněji přístup historický, antropologický, etnologický, religionistický, lingvistický, epigrafický, folkloristicko-etnografický idemografický. Přesto podle autora není toto téma vyčerpané. Ve studii nám přibližuje dokument Cesta do Prahi (sic), který napsal vojvodovský Čech Petr Dobiáš při cestě zVojvodova do Prahy azPrahy do Vojvodova vroce 1946. Tuto cestu vykonal za účelem možnosti přesídlení české komunity zpět do Československa. Studie nám přibližuje otázky reemigrace na úrovni politické, ekonomické, hospodářské ataké společenské. Marek Jakoubek tento text vybral záměrně, protože není tak známý, achce ho tímto způsobem přiblížit čtenářům, kteří se zajímají ovojvodovskou tematiku. Poslední kapitolu nazvanou Obec Svatá Helena jako vinice Boží misiemi oplocená sepsal Michal Pavlásek azabývá se vní otázkou české emigrace na Balkán, respektive do lokality rumunského Banátu, ajejího sebevymezování se vperspektivě my versus oni, které na začátku 20.století probíhalo spíše vlinii náboženské než národní. Sám přednost tohoto výzkumu spatřuje vjeho zaměření se na náboženské otázky. Tomu odpovídá iautorova volba pramenných zdrojů, neboť vykresluje období mezi roky 1904–1939 optikou archivních církevních pramenů anáboženských časopisů. Součástí této kapitoly je také zhodnocení předchozích bádání krajanského diskurzu ačeské emigrace. Dočteme se, že studium krajanů bylo součástí národopisného studia etnických procesů ajiž od vzniku Československa byla česká emigrace součástí zahraniční politiky. Také ztoho důvodu vznikl Československý ústav zahraniční ajednou zjeho činností byl program krajanské péče, který zajišťoval „záchranu“ anárodní aktivizaci česko-slovenské emigrace. Autor vhodně poznamenává, že moderní svět byl vždy ve velké míře transnacionální. Recenzovanou publikaci tvoří celkem pět příspěvků ajejí ambicí je, jak se píše vúvodu, zdůvodnit, „proč je relevantní věnovat se terénnímu výzkumu na Balkáně aproč by nejen nastupující generace antropologů adalších praktikujících sociálních vědců měla věnovat Balkánskému poloostrovu profesní pozornost“ (str. 9). OPEN ACCESS 138 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 2/2020 S určitostí můžeme říci, že tomuto cíli všichni autoři dostáli na výbornou, neboť široký tematický záběr monografie uspokojí každého čtenáře aposkytne mu vítaný, čtivý ainformačně bohatý úvod do dané problematiky. Nezpochybnitelným přínosem této publikace je také to, že přibližuje nedávné terénní výzkumy, které proběhly vtéto lokalitě, anejen díky tomu obohacuje pohled na balkánský region, který bývá často zkreslený. Miroslav Hendrych OPEN ACCESS