Reflexe procesu příprav profesního zákona

Reflexe procesu příprav profesního zákona Petr antoni Dovolím si malé shrnutí svého pohledu na profesní vývoj sociální práce, resp.na proces profesionalizace vČR, vymezený roky 2012 až 2017, kdy jsem měl možnost se ho aktivně účastnit. Vroce 2012 pracovala skupina odborníků na základě objednávky MPSV, která vedla diskuze omožné podobě profesního zákona. Zdaleka se nejednalo oprvní takový pokus, tato diskuze aurčité konkrétní návrhy sahají hluboko do devadesátých let 20.století. Pracovní skupina tehdy rozpracovala několik variant, ale přikláněla se zejména kté s„povinnou profesní komorou ačlenstvím“. Byť se jednalo ouzavřenou pracovní skupinu, došlo bohužel kúniku nedoformulovaných úvah, které byly okamžitě pasovány do pozice „záměrů MPSV“. Výsledkem byla defenzivní činnost členů pracovní skupiny, kteří na různé strany vysvětlovali „že tak to není“. Aprotože všechno zlé je ikněčemu dobré, tak tato „vysvětlovací činnost“ zřetelně označila hlavní aktéry „profesního působení“ ajejich „kritiky“ na několik let dopředu. Současně to byl zárodek poměrně seriózní diskuze. Dalším mezníkem byl vroce 2014 publikovaný materiál dnes známý pod názvem „Teze kzákonu I.“ Reakce voboru sociální práce, ale také výrazně mimo ni byla vlastně totožná jako ta vroce 2012. Vobou případech se totiž reakce adiskuze stále stáčely kfámám, které ztextu vzešly azejména kobavám— někdy jednotlivců, někdy určitých okruhů sociál ních pracovníků. Nerad bych tyto fámy aobavy znovu připomínal atak je oživoval, zejména také proto, že jsou kdnešnímu dni vurčitém ohledu přežité, možná objasněné, možná pochopené apřijatelné. Písemný materiál zroku 2014 přinesl další přelomový moment vprofesním působení sociálních pracovníků. Ukázalo se vplné síle, kdo všechno sociální práci „rozumí“, zabývá se jí achce se kní vyjadřovat, někdy spíše vpoloze: mluvit za ní areprezentovat jí. Šlo oněkteré velké zaměstnavatele voboru zejména sociálních služeb, dále oněkteré neziskové subjekty. Docházelo kdiskuzím typu: kdo je vlastně sociální pracovník akdo je tedy onen pracovník vsociálních službách. Obavy zaměstnavatelů kopírovaly linii— ztráta vlastního vlivu azvýšené finanční náklady. Své— mnohdy naprosto logické azdůvodněné— obavy avýtky ve větší míře začali formulovat isamotní sociální pracovníci. Velice těžké bylo uvědomit si skutečnost, že kariérní růst není totožný (nemusí být) sprofesním růstem. Stím vším se setkávala, diskutovala, zapracovávala do podkladů apřednášela na odborných fórech další odborná skupina svolávaná MPSV, která připravovala iněkteré podklady pro připravovaný věcný záměr zákona. Vroce 2014 MPSV současně zahájilo činnosti vprojektu Profesionalizace sociál - ní práce, který záhy získal zjednodušené pojmenování „Profíci I.“. První setkávání vtomto projektu byla velice bouřlivá, protože účastníci očekávali jasné instrukce OPEN ACCESS 78 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 1/2018 oobsahu profesního zákona, zatímco organizátoři projektu ajednotlivých akcí se ptali— aptali se sociálních pracovníků na to, co si myslí ovlastní profesi, zda svou práci, svou agendu vnímají jako součást této profese, ptali se na etické aspekty apod. Atoto „ptaní“ zpočátku ukazovalo na další typický rys sociálních pracovníků— nebyli zvyklí takto osvém profesním působení komplexně uvažovat, nebyli zvyklí, aby se je „nadřízený orgán“ na něco dotazoval. Navíc se ukázalo, že přes odlišné agendy, zřizovatele, formy vykonávané sociální práce existuje něco společného— jakási esence sociální práce. Stavební kámen profese. Diskuze se do jisté míry uklidnily adošlo kposunu kprvním pokusům oformulování profese ajejích potřeb vČeské republice ve 21.století. Na projekt „Profíci I.“ surčitým odstupem navázal stejnojmenný projekt „II.“ Anení snad jen zbožným přáním autora textu— vyslovit zjištění, že … že se vprofesi něco událo, děje. Jak to nedávno definovala kolegyně: nadšení, zájem obudoucnost profese arodící se hrdost. Ano, hrdost na to, že jsem sociální pracovník amoje profese je sociální práce. Přesto je potřeba si naplno říct, že proces profesionalizace zůstává procesem ajeho cíl je stále daleko, pokud tedy za cíl považujeme samostatnou právní úpravu profese. Emoce adiskuzi stále zaručeně rozproudí slovní spojení „povinná komora“. Uzavřel se rok 2017. Vroce 2018 nás čeká výročí 100 let sociální práce vČR. Uvidíme, zda přinese iposun vnašem profesním snažení. Osobně bych si to moc přál. OPEN ACCESS