Odškodňování československých státních příslušníků za majetky zanechané na území Podkarpatské Rusi v letech 1945–2017/2018

Odškodňování československých státních příslušníků za majetky zanechané na území Podkarpatské Rusi vletech 1945–2017/2018 David hubený1 ABSTRACT Compensation of Czechoslovak Nationals for Property Left in Carpathian Ruthenia in 1945–2017/2018 After the World War II the Czechoslovak officials proceeded with arrangements and negotiation of quantification and compensation for ceded Ruthenia with due diligence. This effort was being pushed forward by Property Corporation in Slovakia and former Ruthenia and was supported by Ministry of Labour and Social Welfare. The Property Corporation also promoted its case in the press and actively influenced various politicians and officials. The Czechoslovak authorities’ position did not change even after the political shift in 1948. Although the Property Corporation in Slovakia and former Ruthenia was “freely” dissolved the officials didn’t abandon their agenda. Beside the compensation realised by the regime after the February 1948 there were three other compensation waves. KEYWORDS Ruthenia; compensation; Czechoslovakia; Czechoslovak-Soviet Relations ÚVOD Začlenění území Podkarpatské Rusi kČeskoslovensku po první světové válce si ze strany Prahy vyžádalo množství pozornosti politické, vojenské, bezpečnostní, sociální ahospodářské.2 Nechyběly ani různé třenice např.oslovensko-podkarpatoruskou zemskou hranici,3 přičemž od přelomu let 1944 a1945 začalo být zřejmé, že se promění vhranici mezistátní, neboť se po zkušenostech vládní delegace na Podkarpatské Rusi4 zdálo být více než jisté, že se nejvýchodnější země republiky nenavrátí do Českosloven1 David Hubený, Národní archiv, Oddělení fondů státní správy zlet 1918–1945, Archivní 2257/4, 149 00 Praha 4— Chodovec, Česká republika, [email protected] 2 Přehledně kčeskoslovenské éře Podkarpatské Rusi viz RYCHLÍK, Jan— RYCHLÍKOVÁ, Magdaléna, Podkarpatská Rus vdějinách Československa 1918–1946, Praha 2016. 3 Ktéto otázce viz ŠVORC, Peter, Krajinská hranica medzi Slovenskom aPodkarpatskou Rusou vmedzivojnovom období (1919–1939), Prešov 2003. 4 Kjejí činnosti azkušenostem viz NĚMEČEK, Jan— NOVÁČKOVÁ, Helena— SEDLÁKOVÁ, Monika, Zpráva vládního delegáta Františka Němce ovývoji na Podkarpatské Rusi 1944, in: Sborník archivních prací, roč. 50, č.1, 2000, s.121–203. OPEN ACCESS DAViD hubEný 63 ska. Vpoválečných měsících bylo skutečně dojednáno formální postoupení Podkarpatské Rusi vystupující již pod jménem Zakarpatská Ukrajina do svazku Ukrajinské sovětské socialistické republiky stvrzené příslušnou smlouvu z29.června 1945, která byla ratifikována oběma stranami vlistopadu téhož roku.5 Nedílnou součástí předání území byl vedle samotné smlouvy rovněž téhož dne podepsaný protokol, jenž předvídal odškodnění osob optujících pro jeden ze signatářských států, jakož iosob „českej aslovenskej národnosti, ktoré museli vdůsledku nepriateľskej okupácie opustit území Zakarpatskej Ukrajiny“,6 čímž bylo myšleno etapovité obsazení Podkarpatské Rusi Maďary provedené postupně vletech 1938 a1939, za které vdobě protektorátu již byly vyplaceny náhrady aprotektorátní aříšskoněmecké úřady vtéto souvislosti vedly sMaďarskem příslušná jednání. Tato odškodnění podle vládních nařízení č.93/1940 a317/1941 Sb., však nejsou předmětem předloženého příspěvku, ač poválečná odškodňování musela sjejich existencí vždy počítat, přičemž Kancelář legií ajejí nástupci při Ministerstvu národní obrany se vždy přimlouvala za řešení výhodná pro různé legionářské osady (např.Svoboda).7 Kvalifikovaný odhad odškodnění podle obou protektorátních norem při počtu 7753 přihlášek aprůměru 20 000 korun činí 155 milionů korun, přičemž vpřípadě legionářských kolonistů stát často uhradil ičástky 100 000–300 000 korun.8 Na uskutečnění této části protokolu vletech 1945–1948 aještě krátce poté tlačilo sdružení majetkově postižených československých státních příslušníků odešlých zPodkarpatské Rusi jak vdůsledku maďarské okupace, tak jejího předání Sovětskému svazu,9 přičemž tato organizace byla přímým pokračovatelem poměrně agilního aúspěšného spolku působícího již za nacistické okupace.10 Ačkoliv toto sdružení zaniklo krátce po Únoru 1948 (fakticky však funkcionáři spolku naplňovali cíle spolku ještě několik let imimo jiné díky tomu, že často vzešli zlůna státní správy), dokázali jeho pokračovatelé vroce 2008 protlačit tuto otázku do legislativního procesu adosáhnout úspěchu nejen vtomto případě, ale ivdalších dvou novelách, přičemž se jim dařilo čerpat jak zpoměrně nízké znalosti problematiky dějin Podkarpatské Rusi vjejích zlomových bodech, tak idlouhého časového odstupu, který pomohl pozapomenout na některá předchozí odškodnění. Čtvrtstoletí trvající příslušnost Podkarpatské Rusi k ČSR vytvořila mnohé pevné vazby, přičemž pozemková reforma akolonizace ve své majetkoprávní části zaměstnává služební úřady České republiky ještě vjubilejním roce 2018. 5 Dokumenty amateriály kdějinám československo-sovětských vztahů. Díl V.Květen 1945— únor 1948, Praha 1988, protokol viz dok. č.46, s.103–105; dok. č.152, s.233–235 adok. č.154, s.237. 6 Dokumenty amateriály kdějinám československo-sovětských vztahů. Díl V.Květen 1945— únor 1948, Praha 1988, protokol viz dok. č.47, s.105–107, zde s.106. 7 Ktéto osadě ajejí evidentní podpoře ze strany Státního pozemkového úřadu aKanceláře legií viz KÁPAR, Josef akol., Svoboda. Její vznik abudování, Praha 1933. 8 Vyjádření Odboru správy majetku Ministerstva vnitra z14.9.2018. 9 HUBENÝ, David, Spolek vlastníků majetku na Slovensku abývalé Podkarpatské Rusi po druhé světové válce, in: Paginae historiae, roč. 25, č.2, 2017, s.79–92. 10 HUBENÝ, David, Spolek občanů Protektorátu vlastnících majetek na původním Slovensku abývalé Podkarpatské Rusi ajeho působení vletech druhé světové války, in: TAUCHEN, Jaromír— SCHELLE, Karel (eds.), Období nesvobody 1938–1945, Ostrava 2014, s.156–164. OPEN ACCESS 64 DVACÁTÉ STOLETÍ 2/2018 Za cenné připomínky vedoucí ke korekci textu anové informace děkuji pracovníkům Odboru správy majetku Ministerstva vnitra Petru Bendovi, Ivance Hötzelové, Rudolfu Marcinkovi aVladimíru Tesarčíkovi, jakož iřediteli příslušného odboru Miroslavu Konopeckému za zprostředkování. POVÁLEČNÉ ÚSILÍ Jelikož peníze stojí vždy až na prvním místě, začala se zainteresovaná československá ministerstva, tj.financí, zahraničních věcí avnitra, zajímat omajetkové vypořádání již vlétě 1945, nejpozději včervenci, přičemž myslela nejen na výdaje spojené sPodkarpatskou Rusi zéry před okupací, ale ivdobě pobytu vládní delegace ačeskoslovenské pohraniční finanční stráže na osvobozeném území Podkarpatské Rusi vletech 1944 a1945. Ministerstvo financí přistoupilo kproblému spříslovečnou důkladností účetního aspecifikovalo, oco vše bude třeba se Sověty vyjednávat: ostátní majetek, pohledávky, vlastnické účasti (např.cenné papíry, zejména elektráren vChustu aUžhorodě adále železnice vúdolí Uže), státní dluh (nejlépe k15.březnu 1939), všeobecný státní dluh, nezajištěný dluh (vnitřní izahraniční, např.vdůsledku investičních akcí), zvláštní státní dluhy (administrativní dluhy, např.dodávky, dále pensijní břemena arůzné záruky), dále závazky samosprávných svazků (Země podkarpatoruská, jednotlivé okresy aobce, např.vůči Svaljavě za budovu finanční stráže),11 depozita ustátních úřadů (jako jedna zmála otázek byla tato věc vyřešena ještě za války dohodou sMaďarskem). Vněkterých případech bylo řešení zhlediska státní kasy snadné, vjiných se očekávalo těžké vyjednávání aspory oto, co pod který pojem spadá. Vprůběhu doby avytyčování hranic pak vyvstal ještě problém se zdaněním pohraničních obcí, které ztratily či získaly pozemky, jakož itamějších obyvatel. Ministerstvo vnitra včervenci 1945 připravilo hrubý přehled výše škod zanechaného soukromého nemovitého majetku nenáležejícího optantům ani přestěhovalcům ke dni nastalé škody osob české národnosti (pro příslušníky slovenské národnosti nemělo kdispozici nutný spisový materiál, který se nacházel vBratislavě). Uníže uvedených čísel je nutné připomenout, že se očekávala jejich neúplnost, např.zdůvodu neznalosti předpisů či proto, že by přijetím odškodnění prejudikovali poválečný vývoj. Podle dřívějšího vládního nařízení č.93/1940 Sb. byly za války projednány přihlášky 7753 případů vcelkové hodnotě 830 000 000 korun, ale po přezkumu přihlášených škod ujednotlivých zemských úřadů byla hodnota snížena na 436 000 000 korun vtomto členění: Škody veřejných zaměstnanců 91 000 000 korun Škody ostatních fyzických osob 75 000 000 korun Škody právnických osob 63 000 000 korun Škody na zemědělském majetku 207 000 000 korun 11 Národní archiv, fond Ministerstvo financí II.— prezídium (dále jen NA, f. MF II.— prezídium), kart. 22, čj. 59636/1945. OPEN ACCESS DAViD hubEný 65 Jelikož uvedená čísla nebylo možno rychle přezkoumat, bylo Ministerstvo vnitra ochotno vzít jako prozatímní základ hlášení Spolku vlastníků domů ze Slovenska aPodkarpatské Rusi, který uváděl číslo 800 obytných stavení vcelkové hodnotě asi 90 000 000 korun, přičemž členům náleželo 433 domů vhodnotě 38 530 000 korun, dále spolek evidoval 8 obytných domů patřících družstvům či organizacím sídlícím vhistorických zemích vceně 8 850 000 korun aněkolik vinic aovocných zahrad vceně 1 220 000 korun. Celkem by tedy majetek nenáležející přestěhovalcům či optantům činil kolem 10 000 000 korun. Přímo Podkarpatské Rusi se pak mohly uvedené škody týkat asi 200 000 000 korun anemovitosti asi vhodnotě 20–22 000 000 korun.12 Dále podle odhadů Národní banky se čeští věřitelé domáhali mnohamilionových dluhů, ale nebyly ještě úředně prověřeny anešlo zatím rozlišit, co se týká Podkarpatské Rusi aco jižního Slovenska:13 Pohledávky soukromníků aprůmyslových aživnostenských podniků 170 000 000 korun Pohledávky bank, spořitelen azáložen 465 000 000 korun Kjednáním mezistátním přibyly též četné intervence jednotlivých vlastníků, kteří si stěžovali na akty zakarpatoukrajinských úřadů, které snižovaly hodnotu jejich majetku. Vyskytly se snahy oodškodnění na základě jiných právních norem, resp.jejich praktickém využití (např.dekret č.108/1945 Sb.). Nechyběly ani zapeklité případy, kdy bývalá československá státní příslušnice, nově občanka USA, chtěla podarovat svých pět dětí, znichž čtyři měly americké občanství ajedno „zakarpatoukrajinské“, zprostředků uložených vmukačevské spořitelně. Problém byl předán křešení americkým úřadům.14 Pochopitelně rovněž zakarpatoukrajinské úřady se chystaly na tato jednání, přinejmenším zpracováním přehledu škod vzniklých vletech 1939–1944.15 Sama Zakarpatská oblast Ukrajiny ani neměla na to, aby se postarala oosoby vní se nacházející postižené událostmi druhé světové války: 438 rodin obětí války, 1445 válečných invalidů sloužících vRudé armádě ačeskoslovenské branné moci, 10 513 dobrovolníků přihlásivších se do Rudé armády a36 391 členů jejich rodin a10 012 příslušníků československé armády.16 Rovněž zbytek ukrajinského území, jakož ivšechny nacisty ajejich satelity okupované části Sovětského svazu, byl materiálně zdevastovaný alidsky vyčerpaný. Území Zakarpatské Ukrajiny přitom ještě vrámci likvidace válečných škod čekal úkol sovětizace aukrajinizace celého území.17 Základní normou pro odškodnění se po druhé světové válce stalo vládní nařízení č.8 z28.ledna 1947, osoupisu československého majetku na Zakarpatské Ukrajině, které stanovilo, že oodškodnění mohou požádat optanti, vyhnaní Češi aSlováci vdů12 NA, f. Ministerstvo vnitra I.— nová registratura (dále jen MV-NR), kart. 5277, sign. G 8303. 13 NA, f. MV-NR, kart. 5277, sign. G 8303. 14 NA, f. MV-NR, kart. 5277, sign. G 8303. 15 Державний архив Закарпатскої областi (dále jen DAZO), f. 14, opis 1, složka 121. 16 DAZO, f. 14, opis 1, složka 684. 17 Ktomuto viz Міщанін, Васіль: Радянізація Закарпаття 1944–1950 рр. Ужгород 2018. OPEN ACCESS 66 DVACÁTÉ STOLETÍ 2/2018 sledku maďarské okupace, právnické osoby, které je nutno sohledem na složení jejich statutárních orgánů nutno považovat za české či slovenské (§ 1), popř. icizinci či zahraniční společnosti se sídlem na území republiky (§ 2). Majetek se přihlašoval podle stavu k30.lednu 1945 (§ 3). Přihlášky se podávaly uMinisterstva vnitra do určeného termínu. Důvodová zpráva chtěla, aby lhůta byla jeden měsíc po vytištění formulářů přihlášek, takže vyhláška Ministra vnitra určila jako poslední termín 16.březen 1947. Ministerstvo vnitra si bylo vědomo krátkosti této šibeniční lhůty, proto apelovalo na pomoc asoučinnost národních výborů nejen žadatelům při vyplňování přihlášek, ale ipři jejich odesílání. Zejména na Slovensku se vdůsledku nutnosti vyplnit přihlášku trojmo brzy projevil nedostatek formulářů, okteré tamější úřady ihned zažádaly. Navíc níže postaveným organizačním složkám nebylo jasné, které dokumenty kprokázání majetku je nutno předložit, proto žádaly Ministerstvo vnitra oinstrukce. Výhodu měli optanti, neboť mohli podat přihlášku do jednoho měsíce od příjezdu na území republiky.18 Paragrafy 5 a6 určovaly technikálie přihlášek, přičemž podle § 7 byly neplatné přihlášky podané před vydáním vládního nařízení č.8/1947 Sb. Tento paragraf zároveň připouštěl, že kprojednání „lze přibrati zástupce organizace zájemců shlasem poradním“, což by se zdála být zjevná narážka na Spolek vlastníků majetku na Slovensku abývalé Podkarpatské Rusi, nicméně vinterních pokynech se mluvilo ojiných organizacích: Spolek majitelů domů vPraze, Jednota nabyvatelů půdy vPraze, Sdružení zahraničních vojáků vPraze aRadě židovských náboženských obcí vPraze.19 Posledně jmenovaná organizace se oto (poněkud opožděným) dopisem z24.května 1948 opravdu ucházela.20 Podání přihlášky pak samo osobě nezakládalo nárok na odškodnění (§ 8), neboť zásady odškodnění měla teprve stanovit bilaterální československo-sovětská Likvidační komise, která zahájila svoji činnost 2.prosince 1946. Je poněkud tristní, že toto vládní nařízení vznikalo až na poslední chvíli na pracovních poradách 10.a20.ledna 1947 zainteresovaných úřadů, resp.ve chvíli, kdy se již vPraze nacházeli sovětští členové Likvidační komise, nicméně „soupisová norma“ byla podle důvodové zprávy navržena „podle výsledku předběžného jednání Likvidační komise abyla formulována vdohodě sčeskoslovenskými členy této komise“, přičemž byla zvolena co nejširší forma soupisu, aby se odškodění dočkaly iosoby, které nevlastnily nemovitý majetek. Podobu soupisových formulářů ještě vlednu 1947 schválil Státní úřad statistický, neboť byl zájem na provedení šetření týkající se soupisu československého majetku zanechaného na území Zakarpatské Ukrajiny. Samozřejmě se též řešil vztah kpřihláškám podle vládních nařízení č.93/1940 a317/1941 Sb., jakož idekretu č.54/1945 Sb., konkrétně zda již byla vyplacena nějaká náhrada, vjaké výši aod koho. Osoupisu majetku, podmínkách atermínu informoval též denní tisk, přičemž Ministerstvo vnitra se postaralo, aby Ministerstvo informací tuto zprávu opakovaně poskytlo tištěným irozhlasovým mediím (např.Ministerstvo vnitra požádalo Československý rozhlas, aby od 10.března informaci odvysílal třikrát denně až do 16.března) abyl veden přehled, kdy avkolika novinách se zpráva objevila, včetně Rudého práva 18 NA, f. MV-NR, kart. 5278, sign. G 8303. 19 NA, f. MV-NR, kart. 5278, sign. G 8303. 20 NA, f. MV-NR, kart. 4667, sign. B 6067. OPEN ACCESS DAViD hubEný 67 (vjeho případě dvakrát— 15.února a5.března 1947). Vpolovině března si Ministerstvo vnitra uvědomilo, že podaných cca 1100 přihlášek je jen kapka vmoři sohledem na očekávaných 25 000 optantů, tudíž navrhlo prodloužit lhůtu do 31.března či do 15.dubna 1947, ale bohužel nakonec byla zvolena méně příznivá varianta, tedy 31.březen 1947. Otomto kroku byla veřejnost opět informována prostřednictvím médií. Tento krok byl pozitivně oceněn např.Okresním národním výborem vChomutově, kde bylo obyvatelstvo takto vyrozuměno dříve, než tak mohl učinit úřad, kterému také velmi vhod přišla pomoc židovské náboženské obce, která byla sto fundovaně radit apomáhat. Poněkud překvapivé je pak také zjištění chomutovského okresního národního výboru, že mezi lidmi nebyla vtuto akci důvěru apracovníci museli optanty přímo přemlouvat, aby si žádosti podali. Naopak Okresní národní výbor vSobrancích na začátku dubna 1947 žádal Ministerstvo vnitra, aby akceptoval ipozději podané přihlášky, neboť přes urgence ododání dalších přihlášek nemohli pro nedostatek formulářů učinit ministerské vyhlášce za dost všichni oprávnění žadatelé. Ministerstvo samozřejmě žádosti vyhovělo. Ostatně ještě 6.května 1947 byly podřízené složky Ministerstva vnitra vyrozuměny, že přihlášky se přeci jen akceptují ipři pozdějším podání než hraničním 31.březnu 1947.21 Hektičnost celé akce vyvolala určité problémy, např.komise neuznávala za doklad očeské či slovenské národnosti doklad očeskoslovenském státním občanství, což tvrdě kritizovalo Národní osvobození.22 Některé podniky své požadavky neváhaly dodatečně uplatnit ikoncem roku 1948 asvé podání končily slovy „Pětiletce zdar“.23 Legionářských kolonistů se samozřejmě zastávalo iMinisterstvo národní obrany, konkrétně Kancelář československých legií, která již vroce 1946 připomněla, že by bylo záhodno odškodnit osídlence vpohraničí alespoň formou zálohy, aby mohli splatit první platby za nově získané majetky. Později upozornila, že okolnosti roku 1938 byly mnohem složitější aže se mnozí kolonisté museli odstěhovat ještě před vídeňskou arbitráží, tudíž apelovalo, aby byly jejich přihlášky uznány iztoho důvodu, neboť byli stále dlužníky Kanceláře československých legií či Obecně prospěšného stavebního abytového družstva pro výstavbu kolonií aneprojednání přihlášek kolonistů by poškodilo československou státní pokladnu. Kancelář československých legií nadto prověřilo každou jednu legionářskou přihlášku apotvrdilo, že odstěhování bylo vynuceno tehdejšími okolnostmi.24 Mnohem horší než administrativní nedostatky, byla skutečnost, že československé části Likvidační komise bylo do 10.dubna 1947 sice předloženo 8166 případů, znichž však sovětská část komise byla vpředběžném řízení ochotna uznat jen 613. Československá delegace požádala Státní úřad statistický, aby dosud doručených 8 166 přihlášek vyhodnotil. Výsledek byl, že ohlášený majetek, včetně lesního, by podle cen zroku 1938 dosahoval výše 4 378 938 773 korun,25 přičemž konkrétní částky byly tyto: 21 NA, f. MV-NR, kart. 5278, sign. G 8303. 22 Národní osvobození, 11.IV. 1947. 23 NA, f. MV-NR, kart. 4667, sign. B 6067. 24 NA, f. MV-NR, kart. 4667, sign. B 6067. 25 NA, f. MV-NR, kart. 5278, sign. G 8303. OPEN ACCESS 68 DVACÁTÉ STOLETÍ 2/2018 Kategorie Částka (v korunách) Upravené nároky z22.května 1947 (v korunách) Nároky tzv.přestěhovalců, tj.osob, které musely území Zakarpatské Ukrajiny opustit vdůsledku okupace (podle článku 2, odstavce 3 protokolu) za nemovitý majetek řádně doložený podle cen zroku 1938 155 073 785 145 984 285 Nároky přestěhovalců, jejichž přihlášky nemovitého majetku nebyly zcela doloženy 186 328 698 186 328 698 Nároky optantů knemovitému majetku podle článku 2, odstavec 1 protokolu, kteří se již nacházeli na území republiky 1 374 041 370 1 374 041 370 Nároky příslušníků východní jednotky, pokud jde ooptanty ukrajinské nebo ruské národnosti 1 385 015 1 385 015 Nároky právnických osob podle článku 2, odstavec 4 protokolu 282 648 340 282 648 240 celkem činí nároky podle článku 2 protokolu 1 999 477 208 1 990 387 608 Nároky podle článku 3 protokolu uplatnila československá delegace kodškodnění Nemovitý majetek osob české aslovenské národnosti, které odešly před nebo po okupaci, příp. které tam vůbec nebyly 257 968 017 257 968 017 nemovitý majetek osob české nebo slovenského národnosti, který připadl delimitací hranic SSSR 51 843 543 51 843 543 Nemovitý majetek dědiců osob české aslovenské národnosti, které nemusely optovat 135 252 538 135 252 538 Nemovitých majetek československých státních občanů ukrajinské národnosti 15 090 000 15 090 000 Na soukromoprávní pohledávky fyzických osob aprávnických osob uplatnila československá delegace nárok na náhradu 506 322 200 506 322 200 celkem činí nároky podle článku 3 protokolu 966 476 298 (+ 8 057 919 korun soukromoprávních pohledávek fyzických aprávnických osob zlesního majetku) 974 534 217 Českými aslovenskými československými státními příslušníky ohlášený movitý majetek, unějž žádala delegace možnost jeho transportu do republiky 1 388 763 300 2 964 921 825 OPEN ACCESS DAViD hubEný 69 Další přihlášky, které nebylo možno zatím projednat, atedy ivyčíslit, měly být diskutovány později. Tyto výsledky statistického šetření byly předloženy sovětské delegaci, stejně jako pozdější zpřesněné výsledky zkvětna 1947. Sovětská delegace na ně neodpověděla. Podle vyhlášky č.8/1947 Sb. se také proplácely složená rublová platidla zanechaná na Zakarpatské Ukrajině při odjezdu do ČSR, která měla být nárokována po přibytí do ČSR— nejlépe přímo ve shromažďovacím středisku vKošicích.26 Vzájmu prolomení zamrzlých jednání 5.srpna 1947 se československá delegace rozhodla snížit své požadavky o1 miliardu 308 milionů korun. Sovětské výpočty odhadovaly majetek ne výše než 200 milionů. Věc dále stála.27 Soupis zemědělského majetku byl odevzdán československému Ministerstvu zemědělství podle vládního usnesení z19.prosince 1947.28 Ministerstvo spravedlnosti vbřeznu 1947 informovalo oještě nedokončených případech získávání soudních deposit československých státních příslušníků aoptantů, která vdůsledku maďarské okupace uvízla uobsazených soudů. Vprůběhu roku 1947 pak bylo Ministerstvo vnitra zavaleno urgencemi onáhrady za majetek zanechaný na Zakarpatské Ukrajině— žadatele odkazovala na zahájení činnosti Likvidační komise.29 Příslušná jednání se ale skutečně táhla. Patrně proto ministr zahraničních věcí Vlado Clementis vprosinci 1948 dohodl při návštěvě Moskvy, že se ukončí činnost Československo-sovětská likvidační komise pro Zakarpatskou Ukrajinu aod té doby vedla tato jednání československá ambasáda vMoskvě30 a odškodnění se řešilo vnitroimezistátně vprůběhu celých padesátých let. DOKONČENÍ JEDNÁNÍ VPRŮBĚHU PADESÁTÝCH LET Zákon č.183/1950 Sb., omajetku zanechaném na území Československé republiky osobami, které optovaly pro Svaz sovětských socialistických republik apřesídlily na jeho území, se vztahoval na úředně sepsaný majetek zanechaný na československém území optanty pro Sovětský svaz (§ 1). Majetek přešel dnem soupisu do vlastnictví československého státu, včetně závazků váznoucích na majetku (ale jen do výše jeho obecné ceny). Okresní národní výbory měly zařídit zaknihování nemovitostí apostarat se ojeho správu podle pokynů Ministerstva financí vzniklých vdohodě sdalšími zúčastněnými rezorty (§ 2). Majetek, okterý stát neměl zájem, mohly okresní národní výbory přidělit jednotným zemědělským družstvům, pokud jej tato chtěla. Přitom vpřípadě zemědělského majetku šlo otrvalé užívání auostatního majetku ovlastnictví (§ 3). Jiný než zemědělský majetek, pokud by nebyl přidělen jednotným zemědělským družstvům, mohl být okresními národními výbory přidělen dosavadním uživatelům, samozřejmě pokud tito projevili zájem adokázali, že jsou česko26 NA, f. MV-NR, kart. 5278, sign. G 8303. 27 Moulis, Vladislav: Podivné spojenectví. Kčeskoslovensko-sovětským politickým ahospodářským vztahům mezi dubnem 1945 aúnorem 1948. Praha 1996, s.62. 28 NA, f. Ministerstvo práce asociální péče— repatriace, kart. 701. 29 NA, f. MV-NR, kart. 5278, sign. G 8303. 30 NA, f. Ministerstvo práce asociální péče, kart. 336, Konečná zpráva oprovedení hromadné reemigrace Čechů aSlováků zciziny— návrh vládního usnesení, fol.1, 5v–6, 17v, 32. OPEN ACCESS 70 DVACÁTÉ STOLETÍ 2/2018 slovenskými státními příslušníky (§ 4). Příděl se mohl uskutečnit za náhradu podle obecné ceny ke dni přídělu (§ 6). Před přídělem bylo možno dát majetek do zatímního užívání, které bylo samozřejmě zpoplatněno, ato se týkalo idosavadních uživatelů (§8). Nepřidělený nezemědělský majetek, zejména movitý, mohl být prodán ve veřejné dražbě (§ 5). Osoby, které nabyly majetek nevědouce, že se jedná omajetky optantů, ale řádně za něj zaplatily, se osvůj majetek bát nemusely. Tyto sporné případy měly řešit okresní národní výbory (§ 9). Zisky zúhrady za přidělený, prodaný či do užívání poskytnutý majetek mířily do státní pokladny (§ 10). Ministerstvo financí bylo pověřeno úpravou způsobu úhrady, výše náhrady za užívání ataké vypořádáním závazků váznoucích na majetku, popř. mohlo určit úlevy, ale muselo postupovat vdohodě sostatními rezorty (§ 11). Důvodová zpráva kzákonu poskytla iurčitý přehled, jakého nemovitého majetku se opatření dotýkalo: „Majetek tvoří převážně obytné ahospodářské budovy aznepatrné části movitosti. Výměra zanechané zemědělské půdy činí celkem 6.850 ha; jednotlivé hospodářské usedlosti jsou drobným majetkem ovýměře zemědělské půdy průměrně asi 2.5 ha. Zobytných ahospodářských budov (jde vesměs omalé stavby) je téměř polovina poškozena, po případě zničena válečnými událostmi.“31 Vyhláška Ministerstva financí ze 14.července 1951, opřídělu majetku zanechaného na území Československé republiky osobami, které optovaly pro Svaz sovětských socialistických republik apřesídlily na jeho území, podle § 11 zákona č.183/1950 Sb. určovala, že majetek získaný podle zákona spravují okresní národní výbory, které pochopitelně odpovídaly za nejlepší možné využití majetku (§ 1). Pokud by nedošlo kpřidělení zanechaného majetku do 31.prosince 1951, mělo se sním nakládat podle vládního nařízení č.90/1950 Sb., osprávě národního majetku národními výbory (§2). Na příděl majetku musel být vydán výměr, přičemž rozhodným dnem pro převod vlastnického práva byl den rozhodnutí opřídělu (§ 3). Paragraf 4 umožňoval bezplatný příděl zemědělského majetku jednotným zemědělským družstvům, která nemusela platit náhradu ani za čas užívání majetku před přídělem. Další, nezemědělský, majetek se přiděloval za náhradu ve výši obecné ceny ke dni přídělu, ale předchozí investice vynaložené přídělcem se od celkové částky odpočítávaly. Okresní národní výbory mohly umožnit rozložit splátky až na pět let akrajské národní výbory až na deset let, ale vobou případech šlo ovýjimečné případy. Paragraf pátý pak určoval, že stát ručí do výše obecné ceny majetku za závazky vzniklé před dnem soupisu majetku přesídlené osoby akteré byly náležitě prokázané. Pozdější zatížení mělo být akceptováno jen tehdy, pokud by se zjistilo, že majitel nevěděl, že se jedná omajetek optující osoby.32 Od roku 1956 začala československá vláda intenzivněji jednat odokončení majetkového odškodnění apokoušela se oaktivní přístup ivůči SSSR33 a6.července 1957 dosáhla výsledku, když byla vMoskvě podepsána dohoda okonečném vypořádání majetkových afinančních otázek souvisejících se sjednocením Zakarpatské Ukrajiny asovětské Ukrajiny. Podle dohody vzájemné nároky zanikly (články 1 a2) aSSSR měl 31 https://www.psp.cz/eknih/1948ns/tisky/t0537_00.htm, [cit.2018-08-21]. 32 Úřední list republiky Československé, č.278/1951. 33 NA, f. Ministerstvo financí ČR, manipulační období 1956–1959, kart. 31.Za poskytnutí tohoto materiálu děkuji kol. Mgr. Františku Frňkovi, odbornému radovi Oddělení fondů státní správy zlet 1945–1992 Národního archivu. OPEN ACCESS DAViD hubEný 77 59. schůze, 87.hlasování, 9.června 2009 Návrh zákona ozmírnění majetkových křivd československých občanů Klub Ano Ne Nepřihlášeni Zdrželi se Omluveni ČSSD 45 0 20 3 3 ODS 19 13 30 14 2 KSČM 14 0 8 2 2 KDU-ČSL 10822 SZ 00310 Nezařazení 40301 Převzato: http://www.psp.cz/sqw/hlasy.sqw?g=49899, [cit.2018-08-21]. Výše popsaný návrh vstoupil od 1.října 2009 vúčinnost jako zákon č.212/2009 Sb., kterým se zmírňují majetkové křivdy občanům České republiky za nemovitý majetek, který zanechali na území Podkarpatské Rusi vsouvislosti sjejím smluvním postoupením Svazu sovětských socialistických republik. Druhý ZÁkOn Jmenovaný zákon č.212/2009 Sb. řešil škody za majetky opuštěné vobdobí od 5.listopadu 1938 do 18.března 1939, což však bylo sohledem na podkarpatoruské reálie avývoj vletech 1938–193951 poněkud striktní omezení. Proto vznikla vsenátu iniciativa scílem novelizovat tuto část zákona, která návrh předložila koncem června 2011.52 Návrh Tomáše Grulicha (ODS) adalších doporučil 3.srpna 2011 senátní ústavně právní výbor, jenž také navrhl několik úprav.53 Další výbor, jenž se návrhem téhož dne zabýval, byl výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva apetice, který rovněž návrh podpořil, ale necítil potřebu návrh nějak upravovat.54 Již druhý den senát návrh přijal za svůj.55 Vláda dopisem premiéra Petra Nečase (ODS) návrh zákona podpořila, anejen že navrhla některá upřesnění, ale inaznačila možnosti dalšího změkčení tvrdosti původního zákona.56 51 Ktomuto komplikovanému období viz např.ŠVORC, Peter, Podkarpatská Rus 1938/1939— obdobie nádejí asklamaní, in: Dvě století nacionalismu. Pocta prof. Janu Rychlíkovi, Praha 2014, s.375–387; HUBENÝ, David, Podkarpatská Rus na jednáních vlád Jana Syrového (23.září— 1.prosince 1938), in: Paginae historiae, roč. 21, č.1, 2013, s.191–232; HUBENÝ, David, Čeští úředníci na Podkarpatské Rusi za druhé republiky zpohledu centrální vlády vPraze, in: Paginae historiae, roč. 23, č.2, 2015, s.39–62. 52 https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=6&T=447, [cit.2018-08-21]. 53 http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/htmlhled?action=doc&value=61164, [cit.201808-21]. 54 http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/htmlhled?action=doc&value=61155, [cit.201808-21]. 55 http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/htmlhled?action=doc&value=61276, [cit.201808-21]. 56 https://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=6&ct=447&ct1=1, [cit.2018-08-21]. OPEN ACCESS 78 DVACÁTÉ STOLETÍ 2/2018 Důvodová zpráva knávrhu zákona přinášela několik zajímavých údajů: „Bývalé Československo vroce 1958 obdrželo od Svazu sovětských socialistických republik finanční vyrovnání za nemovitosti, které na bývalé Podkarpatské Rusi zanechali českoslovenští občané vsouvislosti sjejím smluvním postoupením Svazu sovětských socialistických republik vcelkové výši přibližně 920,000.000 Kčs. Ztéto částky bylo těmto občanům vyplaceno pouhých 13,000.000 Kčs“, což samozřejmě byla zcela mizivá částka aodkládáním řešení nápravy této křivdy stát fakticky výrazně ušetřil, neboť „do doby účinnosti tohoto zákona [č.212/2009 Sb.] zemřeli všichni bývalí majitelé nemovitostí, jejich děti mají cca 80 roků, atak se jich za dobu účinnosti tohoto zákona přihlásilo pouze cca 600, znichž je většina současnou praxí správního orgánu odmítána (bylo vyhověno cca 200 žádostem).“ Úprava měla za cíl, aby na odškodnění mohlo dosáhnout cca dalších 240 osob, přičemž dopad na státní rozpočet byl odhadován částkou 150 milionů korun. „Lze rovněž předpokládat, že se ktěmto 240 osobám připojí ještě cca 100 osob, které spodáním žádosti váhaly zpragmatických důvodů, resp.svědomím, že neprojdou aplikačním testem nastaveným správním orgánem (bližší argumentace viz níže). Celkově lze tedy dopady na státní rozpočet kvantifikovat vřádu 200–210 milionů Kč.“ Zákonodárci si uvědomovali, že ipo novele bude mít zákon množství nedostatků (např.„vyloučení vnuků zodškodnění, když původní majitelé ijejich děti ne vlastní vinou odškodnění neobdrželi azemřeli, stanovení max. hranice 2,000.000 Kč na jednotlivé případy, nízký index /10/ na inflační nárůst cen, odmítnutí vyplacení vypořádání vpřípadě, kdy žadatel zemře během správního řízení apod.“), ale časové omezení bylo pociťováno jako největší nedostatek zákona sohledem na skutečnost, že mnozí odjeli zPodkarpatské Rusi vprůběhu roku 1938, kdy se situace zhoršovala, zatímco státní zaměstnanci na svých pozicích zůstávali ze služebních důvodů ještě několik dní po maďarské okupaci.57 Na jednání Poslanecké sněmovny dne 13.prosince 2011 představil návrh zákona senátor Tomáš Grulich, jenž stručně zrekapituloval obsah návrhu asdělil pro mnohé poslance patrně klíčovou informaci, že „když byl původní zákon přijímán, předpokládaly se náklady ve výši 0,5 až 1 mld. Kč. Zatím bylo vyplaceno přibližně 128 mil. Kč, apřičteme-li zhlediska rozpočtu ten nejčernější předpoklad 210 mil. Kč, získáme částku 338 mil. Kč, což je hluboko pod původním předpokladem.“ Následně vystoupil zpravodaj poslanec Vít Bárta (VV), který upozornil na některé chyby anedostatky návrhu, které je nutno ještě upravit. Návrh byl následně přidělen rozpočtovému výboru se lhůtou 40 dnů na projednání.58 Ten to stihl ještě vlednu 2012 asnávrhem úpravy doporučil schválení předloženého zákona.59 Opakovaně zmiňovaná částka jedné miliardy však byla hrubě nepřesná. Konečná výše náhrady podle dohody mezi Československem aSSSR byla 499 275 000 Kč, přičemž zahrnovala ijiž dříve (viz výše zmíněné) podíly Zakarpatské Ukrajiny na vnitřních azahraničním státním dluhu republiky. Vrámci této půl miliardy bylo na odškodnění fyzických osob vyčleněno přibližně 99,9 milionu korun.60 Na jednání Poslanecké sněmovny 1.února 2012 pak senátor Grulich návrh zákona znovu uvedl tím, 57 http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=6&CT=447&CT1=0, [cit.2018-08-21]. 58 https://www.psp.cz/eknih/2010ps/stenprot/032schuz/s032149.htm#r1, [cit.2018-08-21]. 59 https://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=6&ct=447&ct1=2, [cit.2018-08-21]. 60 Vyjádření Odboru správy majetku Ministerstva vnitra z14.9.2018. OPEN ACCESS DAViD hubEný 79 že celkově by si novela ispůvodním zněním zákona mohla vyžádat finanční náklad 400 milionů korun. Po „mezivystoupení“ Víta Bárty se slova ujal poslanec Vladislav Vilímec (ODS), jenž přišel srozsáhlejším návrhem úpravy,61 který představil jako „jakousi výslednicí dohody mezi Ministerstvem financí aMinisterstvem vnitra, tedy ministerstvy příslušnými kvyřizování žádostí jak podle zákona 212, které jsou podávány, tak podle předcházejících zákonů nebo úpravy ještě zpadesátých let. Tam je příslušné Ministerstvo financí. Pozměňovací návrh se vyrovnává právě stou dvojkolejností právních úprav. Ruší ty zákony avyhlášky zroku 1959, tak aby již nebylo možné nové žádosti podle těchto archaických vyhlášek podávat. Jinak obsahuje tytéž principy ve zhruba deseti bodech, které jsou obsaženy ivnávrhu, který schválil rozpočtový výbor. Tady bych chtěl jen poznamenat, že vdobě, kdy zasedal rozpočtový výbor ave druhém čtení projednával tento návrh zákona, tedy 18.ledna, ještě nebyla na stole ta výsledná dohoda zainteresovaných ministerstev, takže rozpočtový výbor se pouze omezil na dva body ve svém usnesení, které reagují na ty nejvážnější připomínky ze strany vlády.“62 Grulichovo vystoupení sice zmínilo dohodu ministerstev vnitra afinancí, ale bohužel otomto projednání se nepodařilo dohledat příslušné záznamy.63 Návrh zákona se pak projednal otýden později (8.února 2012), přičemž rozpravu zahájil poslanec Vilímec, jenž „pouze“ upozornil na nutnost opravy tiskové chyby vpředloženém návrhu.64 Tato drobná oprava však ve výsledku znamenala, že bylo umožněno odškodňovat ity osoby, ukterých nedošlo kpozbytí nemovitého majetku, neboť jej doposud vlastní dotyčná osoba nebo její příbuzní.65 Po této vskutku nepatrné úpravě zpravodaj návrhu Vít Bárta poslancům navrhl, aby bylo hlasováno onávrhu poslance Vilímce, jehož návrh zhodnotil jako kvalitnější, čímž by se stal původní návrh rozpočtového výboru nehlasovatelným, sčímž vyslovilo souhlas zpřítomných 162 poslanců celkem 152, proti nehlasoval nikdo. Vnásledném hlasování opřijetí celého návrhu se zpřítomných 162 vyslovilo pro 153 poslanců. Proti se nevyslovil nikdo.66 33. schůze, 173. hlasování, 8.února 2012 Novela zákona, kterým se zmírňují majetkové křivdy občanům ČR Klub Ano Ne Nepřihlášeni Zdrželi se Omluveni ČSSD 41 0 9 1 4 ODS 37 0 10 3 2 TOP09-S 34 0 1 2 4 KSČM 22 0 2 2 0 VV 16 0 2 0 3 Nezařazení 3 0 1 1 0 Převzato: https://www.psp.cz/sqw/hlasy.sqw?G=55570, [cit.2018-08-21]. 61 https://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=6&ct=447&ct1=3, [cit.2018-08-21]. 62 https://www.psp.cz/eknih/2010ps/stenprot/033schuz/s033039.htm, [cit.2018-08-21]. 63 Vyjádření Odboru správy majetku Ministerstva vnitra z14.9.2018. 64 https://www.psp.cz/eknih/2010ps/stenprot/033schuz/s033201.htm, [cit.2018-08-21]. 65 Vyjádření Odboru správy majetku Ministerstva vnitra z14.9.2018. 66 https://www.psp.cz/eknih/2010ps/stenprot/033schuz/s033201.htm, [cit.2018-08-21]. OPEN ACCESS 80 DVACÁTÉ STOLETÍ 2/2018 Návrh zákona se tedy přesunul do senátu, kde jej nejprve 13.března 2012 projednaly výbor pro hospodářství, zemědělství adopravu67 aústavně právní výbor,68 přičemž oba se vyslovily pro návrh, načež senát předložený zákon schválil symbolicky 15.března.69 Celý proces završil svým podpisem prezident republiky dne 29.března 2012.70 Zákon byl vyhlášen 11.dubna 2012 pod číslem 121. Výsledkem tedy bylo vroce 2012 přijaté změkčení původního návrhu, jež rozšířilo odškodňovací období na termín od 29.září 1938 do 23.května 1945. Novela výslovně zrušila platnost zákona č.42/1958 Sb., jakož ivyhlášek Ministerstva financí č.43 a159/1959 Úředního listu. Výkonem této agendy bylo již původním zákonem č.212/2009 Sb. pověřeno Ministerstvo vnitra České republiky. Výkon agendy samotné připadl Odboru správy majetku Ministerstva vnitra, jenž se musel při řešení této agendy opírat ospolupráci sNárodním archivem. Odbor správy majetku adresoval Národnímu archivu od 1.října 2009 do konce roku 2009 na 200 žádostí ovyhledání údajů, přičemž na Národní archiv se obrátily rovněž přímo desítky žadatelů.71 Vroce 2010 na archiv přišlo od odboru dalších 200 čísel jednacích.72 Vroce 2012 se již varchivu této agendy týkalo jen necelých 50 spisů atato agenda postupně odpadala,73 třebas zcela nevymizela74 azačalo být zřejmé, že bude nakrátko ještě oživena. TŘETÍ ZÁkOn Poslední legislativní úpravou se stal zákon č.364/2017 Sb., kterým se mění zákon č.212/2009 Sb., kterým se zmírňují majetkové křivdy občanům České republiky za nemovitý majetek, který zanechali na území Podkarpatské Rusi vsouvislosti sjejím smluvním postoupením Svazu sovětských socialistických republik, ve znění zákona č.121/2012 Sb. Tento poslední zákon (smimořádně dlouhým názvem) již musel opět čelit nepřízni vlády. Skupina poslanců zněkolika stran prezentovaných Vladislavem Vilímcem (ODS), Janou Černochovou (ODS), Radkem Vondráčkem (ANO), Janou Hnykovou (Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury) aJiřím Junkem (nestraník za KDU-ČSL) předložila sněmovně návrh zákona vpolovině února 2015, jenž se týkal rozšíření okruhu osob, kte67 http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/htmlhled?action=doc&value=63809, [cit.201808-21]. 68 http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/htmlhled?action=doc&value=63801, [cit.201808-21]. 69 http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/htmlhled?action=doc&value=63879, [cit.201808-21]. 70 https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=6&T=447, [cit.2018-08-21]. 71 DRAŠAROVÁ, Eva, Zpráva očinnosti Národního archivu za rok 2009, Praha 2009 [!], s.46. 72 DRAŠAROVÁ, Eva, Zpráva očinnosti Národního archivu za rok 2010, Praha 2011, s.26. 73 DRAŠAROVÁ, Eva, Zpráva očinnosti Národního archivu za rok 2011, Praha 2012, s.21–22; DRAŠAROVÁ, Eva, Zpráva očinnosti Národního archivu za rok 2012, Praha 2013, s.26; DRAŠAROVÁ, Eva, Zpráva očinnosti Národního archivu za rok 2013, Praha 2013 [!], s.21. 74 Viz Zprávy očinnosti Národního archivu znásledujících let dostupné na http://www.nacr. cz/pruvodce-pro-verejnost-a-badatele/uredni-deska/vyrocni-zpravy/, [cit.2018-08-21]. OPEN ACCESS DAViD hubEný 81 rým mohlo být vyplaceno odškodnění. Klíčový návrh zněl: „Zemřelo-li její dítě před uplynutím lhůty uvedené v§ 5 odst. 1, jsou oprávněnými osobami jeho manžel ajeho děti, každý znich stejným dílem, pokud jsou ke dni účinnosti tohoto zákona občany České republiky azemřela-li některá ztěchto osob, její děti, pokud jsou ke dni účinnosti tohoto zákona občany České republiky. Není-li těchto osob, je oprávněnou osobou dědic zemřelé oprávněné osoby povolaný zůstavitelem na základě závěti, nebo jiného pořízení pro případ smrti, pokud je ke dni účinnosti tohoto zákona občanem České republiky.“ Zároveň důvodová zpráva uváděla, kolika osob se úprava mohla dotknout: „Případy cca 11-ti [!] osob byly ukončeny vrůzném stádiu řízení negativně právě proto, že jejich právní předchůdci zemřeli vprůběhu řízení. Kromě toho je zde dalších cca 100 osob (vesměs vnuků ev. dalších dědiců), které žádost podle zákona č.212/2009 Sb. dosud nepodaly, neboť výsledek tohoto řízení jim byl zřejmý atito všichni čekají na novelu zákona č.212/2009 Sb., snadějí, že se jim nakonec spravedlivého vypořádání dostane.“ Zajímavé bylo ifinanční zhodnocení celého návrhu: „Předpokládaný dopad na státní rozpočet vroce 2009 byl až 1 miliarda Kč. Kdatu 20.11.2014, bylo vyplaceno pouze 281.916.803,74 Kč, tedy asi čtvrtina původně předpokládané částky. Pokud by bylo uspokojeno dalších cca 111 osob vplné zákonné nejvýše přípustné částce 2.000.000,- Kč (ne ve všech případech ale majetek zanechaný na Podkarpatské Rusi této hodnoty dosahuje), pak by se jednalo očástku 222.000.000,- Kč.“75 To ovšem poslanci netušili, že se projednávání zákona nečekaně prodlouží, což bylo také kritizováno vmédiích.76 Kposlaneckému návrhu se vpolovině března 2016 vyslovila vláda, která se postavila proti návrhu, neboť: „Navržená úprava zákona by totiž umožňovala požadovat náhradu ve vztahu kjakékoliv vminulosti podané žádosti oodškodnění, včetně těch, onichž již bylo pravomocně rozhodnuto.“ Své obavy podpořila starostmi ostátní rozpočet, neboť po novele by nároky na státní kasu mohly dosáhnout až dvou miliard korun. Vládě pak také vadila další závažná skutečnost: „Vláda upozorňuje ina možnost prolomení zásady odškodňovat jeden soubor majetku jen jednou apřekročení maximální výše možného odškodnění pro takový soubor majetku.“ Kromě toho pak upozornila ina některé nedostatky předloženého návrhu.77 Teprve dne 13.dubna 2016 se zákon projednával vparlamentu, kde jako první vystoupil poslanec Vilímec, jenž představil historii odškodňování askutečnost, že zužující omezení dědiců je včeském zákonodárství věc výjimečná azpůsobuje mnohé obtížné situace. Poslanec René Číp (KSČM) vyjádřil jednak obavu ofinanční stránku věci, jednak postrádal záruky, že nebudou dědit potomci kolaborantů.78 Projednávání ve výborech bylo následně opakovaně přerušováno.79 Rozpočtový výbor nakonec otázku probral 9.června 2016, ale nepřijal žádné usnesení anepřijetí 75 http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=7&CT=403&CT1=0, [cit.2018-08-21]. 76 Např.https://zpravy.aktualne.cz/nez-to-odskodneni-schvali-umreme-zlobi-se-potomci- -cechu-vyhn/r~121899f289f611e58f1e002590604f2e/?redirected=1535138210, [cit.201808-21]. 77 http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=7&ct=403&ct1=1, [cit.2018-08-21]. 78 http://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/044schuz/s044081.htm#r6, [cit.2018-08-21]. 79 http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=7&ct=403&ct1=2; http://www.psp.cz/sqw/text/ tiskt.sqw?o=7&ct=403&ct1=3; http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=7&ct=403&ct1=4; http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=7&ct=403&ct1=5, [cit.2018-08-21]. OPEN ACCESS 82 DVACÁTÉ STOLETÍ 2/2018 se týkalo též kompletního pozměňovacího návrhu poslance Vladislava Vilímce.80 Naopak téhož dne zasedající ústavně právní výbor zákon podpořil sněkolika úpravami zužujícími okruh dědiců.81 Před Poslaneckou sněmovnu se návrh dostal opět až 26.května 2017, tudíž nejprve musel poslanec Vilímec připomenout, oco se jedná. Posluchačům následně sdělil, že „k31.lednu 2017 bylo odškodněno asi zhruba 450 nebo 500 případů abylo vyplaceno asi 340 milionů korun.“ Jiří Junek pak vylíčil historické obtíže osob, které měly být odškodněny aopakovaně se tak nestalo,82 přičemž mohl těžit ztoho, že vlistopadu 2015 uskutečnil na půdě sněmovny seminář kdějinám Podkarpatské Rusi.83 Akce nepochybně sloužila ikpodpoře projednávaného zákona. Jeroným Tejc (ČSSD) sohledem na dlouhé projednávání navrhl příslušné prodloužení lhůt obsažených vpůvodním návrhu, neboť mezitím již dávno prošly.84 Tím skončilo druhé čtení návrhu zákona. Po projednání vrozpočtovém výboru vpolovině června 201785 byl vpolovině července 2017 předložen návrh do třetího čtení. Vněm opět vystoupil poslanec Vilímec, který představil jednotlivé návrhy, které podal sJiřím Junkem spolu svysvětlením, kolika osob by se daná úprava týkala, přičemž si stěžoval na ryze technicistní pohled státní správy na návrh zákona: „Knámitkám ministerstev vzneseným proti fakticky oběma pozměňovacím návrhům pouze dodám, že nelze velmi dramatické osudy těchto lidí vnímat pouze zoptiky ať již fiskálních dopadů, anebo vněkterých případech ipersonálního zatížení ministerstev.“ Vtéto souvislosti je smutně příznačné, že se poslanci nezaměřili na vyřešení otázky, zda nejsou dané úřady či jejich konkrétní útvary personálně poddimenzované, čímž by netrpěla jen daná skupina odškodňovaných, ale idalší občané avůbec celý výkon státní správy. Dále vyjádřil lítost nad tím, že se vždy operuje pouze smaximální odškodňovací částkou, čímž bývají vyvolány zbytečné obavy ostátní kasu, neboť zpřehledu zdílny „Ministerstva vnitra vyplývá, že od počátku účinnosti toho zákona do dnešního dne, to znamená za těch osm let, bylo vypořádáno 548 žadatelů avyplacena ze státního rozpočtu částka zhruba 340 milionů korun.“ Vreakci na úvodní vystoupení pohovořil ministr financí Ivan Pilný (ANO), jenž otázku stočil čistě kfinančním záležitostem aopět zmínil maximální částkou dvou miliard, která by mohla chybět např.ve školství avědě avystoupení zakončil slovy: „Takže Ministerstvo financí má závažný problém stímto pozměňovacím návrhem.“ To nadzvedlo poslance Zbyňka Stanjuru (ODS): „Pan ministr Pilný bude určitě rozumět té logické výhradě, kterou budu mít kjeho vystoupení. Jsme pro zmírnění majetkových křivd, ale nedáme na to žádné peníze. To je docela jako levná podpora. No ale ono to tak vzásadě je. Já vím, že se to dá zaobalit jinak, nemusí se to říkat takhle přímo, jak jsem to řekl já. 80 http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=7&ct=403&ct1=6, [cit.2018-08-21]. 81 http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=7&ct=403&ct1=7, [cit.2018-08-21]. 82 http://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/057schuz/s057274.htm#r4; http://www.psp. cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=7&ct=403&ct1=8, [cit.2018-08-21]. 83 http://www.podkarpatskarus.cz/attach/casopis_4_2015.pdf, [cit.2018-08-21]. 84 http://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/057schuz/s057274.htm#r4; http://www.psp. cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=7&ct=403&ct1=8, [cit.2018-08-21]. 85 http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=7&ct=403&ct1=9, [cit.2018-08-21]. OPEN ACCESS DAViD hubEný 83 Trošku jsem to zhustil. Tak skoro nic, abych byl spravedlivý, skoro nic. Takže jsme skoro pro zmírnění majetkových křivd askoro nám je líto, že se někteří nedožili, proto také skoro nic jim dáme. Otom to je. Apane ministře, nezlobte se na mě, není fér vůči těmto našim bývalým spoluobčanům ajejich dědicům ajejich rodinám říkat: nebude na dálnice, nebude na vysoké školy. To opravdu vůči těmto lidem není fér. (Slabý potlesk zpravé části sálu.)“ Proti vystoupení ministra financí se ohradil rovněž Vilímec apřipomněl, že se nikdy vpřípadě tohoto odškodňování nenaplnil maximalistický scénář.86 Po komplikovaném hlasování 8.září 2017 byl návrh zákona přijat apodle závěrečného vyjádření poslance Vilímce se měla novela dotknout 37 osob, které se tak dočkaly po dvou letech asedmi měsících legislativního zápolení, ale jen vPoslanecké sněmovně.87 60. schůze, 96.hlasování, 8.září 2017 Novela zákona, kterým se zmírňují majetkové křivdy občanům ČR Klub Ano Ne Nepřihlášeni Zdrželi se Omluveni ČSSD 25 0 5 9 11 ANO 25 0 3 9 10 KSČM 1 0 1 23 8 TOP09-S 17 0 2 2 5 ODS 9 0 1 1 5 KDU-ČSL 5 0 1 2 6 Úsvit 2 0 0 1 3 Nezařazení 4 0 0 1 3 Převzato: http://www.psp.cz/sqw/hlasy.sqw?G=66963, [cit.2018-08-21]. Do senátu se návrh dostal vpolovině září 2017.88 Dne 4.října 2017 se návrhem zabýval ústavně právní výbor avýbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva apetice, přičemž oba výbory návrh podpořili vpředloženém znění,89 načež 11.října 2017 byl senátem zákon přijat.90 Krátce na to, 24.října 2017, byl zákon podepsán prezidentem republiky Milošem Zemanem.91 Publikovaný zákon súčinností od 7.listopadu 2017 ve svém článku I. posunul hraniční termín pro uplatnění nároku do 30.června 2018 aumožnil přenesení nároku na vnuky původních vlastníků, pokud přímý potomek původního vlastníka uplatnil včas ařádně svůj nárok podle § 5 odst. 1 zákona č.212/2009 Sb., tj.do 31.12.2013, avšak zemřel před tím, než bylo ojeho nároku roz86 http://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/059schuz/s059271.htm#r7, [cit.2018-08-21]. 87 http://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/060schuz/s060124.htm#r1, [cit.2018-08-21]. 88 http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=7&t=403, [cit.2018-08-21]. 89 http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/htmlhled?action=doc&value=85677; http:// www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/htmlhled?action=doc&value=85659; 90 http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/htmlhled?action=doc&value=85795, [cit.201808-21]. 91 http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=7&t=403, [cit.2018-08-21]. OPEN ACCESS 84 DVACÁTÉ STOLETÍ 2/2018 hodnuto, nebo než mu bylo vyplaceno vypořádání (§ 3 odst. 4 zákona č.212/2009 Sb.). Tento nárok bylo nutno uplatnit do 30.června 2018, jinak zanikl. Poslední novela tak vyhověla stanovisku veřejné ochránkyně ktéto otázce.92 ZÁVĚR Československé úřady po druhé světové válce přikročily kpřípravám asamotnému jednání ve věci vyčíslení aodškodnění za předanou Podkarpatskou Rus snáležitou energií apílí, kterou místy násobil tlak Spolku vlastníků majetku na Slovensku abývalé Podkarpatské Rusi, jenž se opíral nejen opodporu Ministerstva práce aso ciál ní péče, ale též agilně propagoval svoji věc vtisku aaktivně oslovoval různé politické aúřední představitele. Na postoji československých úřadů nic nezměnila ani proměna politického rámce vroce 1948. Sice došlo kvynucenému „dobrovolnému“ rozpuštění Spolku vlastníků majetku na Slovensku abývalé Podkarpatské Rusi, jeho vedoucí funkcionáři však dokázali neformálně naplňovat cíl spolku ještě několik dalších let. Úřady agendu spolku nepustily ze zřetele ajednání se sovětskými partnery dokončily koncem padesátých let (1/1958 Sb.). Realizaci tehdejšího odškodnění bylo pověřeno Ministerstvo financí, které se vždy bez ohledu na režim stavělo do role přísného strážce rozpočtu (vyhlášky 43, 89 a159/1959 Ú. l.). Od roku 2008 byla tato problematika přes převládající odpor vlád (ahlavně ministrů financí ajejich úřadů) opakovaně oživována zákonodárci napříč politickým spektrem. Jejím praktickým řešením byl pověřen rezort Ministerstva vnitra. Zvýhod odškodnění však již mnohdy mohly čerpat vlepším případě jen „osmdesátileté děti“ původních majitelů, což později vedlo knovele zákona č.212 zroku 2009, jejímž cílem bylo změkčení původně ne zcela šťastně nastavených parametrů pro odškodnění. Projednání této novely již nenarazilo na žádný odpor (zákon č.121/2012 Sb.). Za to poslední návrh požadující další změkčení tvrdosti zákona opět narazil na odpor vlády avelmi dlouho pak byl projednáván vposlanecké sněmovně, než byl nakonec přijat v přísnější podobě (zákon č.364/2017 Sb.), neboť původní návrh byl příliš extenzivní amohl zahrnovat příliš rozsáhlý okruh možných žadatelů Od vstupu zákona č.212/2009 Sb. vúčinnost bylo do podzimu 2018 vyplaceno vypořádání celkem 571 osobám vcelkové výši 365 725 651 Kč, ztoho na základě poslední novely 20 osobám šlo vcelkové výši 17 319 803 Kč. Vrámci státního rozpočtu bylo na úhradu vypořádání do roku 2016 (včetně) vyčleněno celkem pouze cca 340 milionů Kč. Tato částka byla fakticky vyčerpána aMinisterstvo vnitra hradilo zbývající vypořádání ve výši téměř 26 milionů ze svého rozpočtu. Opakované otevírání této otázky pak vedlo ktomu, že někteří žadatelé dokázali čerpat odškodnění až čtyřikrát,93 což oprávněně vyvolalo otázky po smyslu těchto odškodňovacích akcí. Zmírnění majetkových křivd vsouvislosti se ztrátou Podkarpatské Rusi vdůsledku maďarské okupace aposléze jejího postoupení Sovětskému svazu je zároveň zajímavou ukázkou toho, jak některé historické děje mohou opakovaně vstupovat do 92 Vyjádření Odboru správy majetku Ministerstva vnitra z14.9.2018. 93 Vyjádření Odboru správy majetku Ministerstva vnitra z14.9.2018. OPEN ACCESS DAViD hubEný 85 legislativního procesu amít vliv na praktické úřadování státní správy. Lze tak vyvolat vznik vysoce odborně složitých acitlivých nárazových agend, při nichž vedle obvyklé právní ahospodářské stránky se musí běžné státní úřady (vtomto případě Odbor správy majetku Ministerstva vnitra) spolehnout též na pomoc opomíjeného anedoceňovaného specializovaného oboru státní správy, totiž archivnictví, kde se snoubí historické znalosti svyřizováním úředních agend nejrozmanitějšího charakteru. Informace Odboru správy majetku Ministerstva vnitra České republiky na dotaz právní kanceláře o realizaci zákona č. 212/2009 Sb. od jeho účinnosti ke dni 18. března 2019 Kolika žadatelům bylo vyplaceno vypořádání podle tohoto zákona? 575 osobám Jaká celková částka byla podle tohoto zákona dosud žadatelům vyplacena? 369 635 651 korun Kolika žadatelům bylo vyplaceno vypořádání? 24 osobám Kolik bylo (je) vedeno správních řízení podle zákona? 30 správních řízení Kolika žádostem podle zákona č. 212/2009 Sb. bylo za dobu účinnosti zákona č. 364/2017 Sb. vyhověno? 16 žádostem Jaká celková částka byla, za dobu účinnosti zákona č. 364/2017 Sb., podle zákona č. 212/2009 Sb., dosud žadatelům vyplacena? 21 229 804 korun Kolik dosud nevyřízených žádostí ministerstvo ještě eviduje? 1 správní řízení Sestaveno dle čj. MV-40345/1OSM-2019 a MV-40345-3/OSM-2019. Dostupné na https://www.mvcr.cz/ clanek/poskytnuti-informace-vyporadani-za-majetek-zanechany-obcany-ceskoslovenske-republikyna-uzemi-byvale-podkarpatske-rusi.aspx, [2019-07-15]. Za upozornění děkuji kol. Mgr. Zbyškovi Stodůlkovi, vrchnímu radovi Oddělení kontroly výkonu spisové služby, fondů státní správy po roce 1992 aelektronických dokumentů Národního archivu. OPEN ACCESS