Spor o občana: kritická analýza diskurzu o Klinice

Spor oobčana: kritická analýza diskurzu oKlinice Michal Hořejší — Ondřej Dufek — Štěpán Truhlařík ABSTRACT: The paper is devoted to acritical analysis of the discourse on Autonomní sociální centrum Klinika (Autonomous Social Centre Klinika) that was of high relevance in the Czech public sphere in 2014–2019. The Klinika centre was founded in Prague by agroup of civic activists in abuilding owned by the Czech state which had long fallen into ruin. In 2014 they entered it without the owner’s consent. Both demonstrations in support of the centre and repeated police interventions attracted intense media attention, while control over identities, meanings and relations was disputed until the police clear-out in 2019. We aimed to discover what discourse strategies were chosen by particular social actors and what meaning configurations were created in their texts. Based on a) aset of qualitative analyses of nomination and predication strategies (Wodak, 2001; Wodak & Reisigl, 2009) in five initial discourse phase texts and b) frequency analysis of two large corpora representing Klinika supporters and media mainstream, we carried out adetailed concordance analysis of the relation between the activists’ group and the citizen category. Using the methods of corpus-assisted critical discourse analysis (e.g., Baker, 2006; Baker et al., 2008), we focused on the question of to what extent, in which contexts and via which discourse processes Klinika ended up outside or inside the ingroup. The main finding is that by keeping control over the concept of citizen, Klinika’s final displacement in January 2019 did not mean its discursive defeat. In fact, activists managed to keep their story about acivic opposition against an incompetent power. State violence terminating the existence of the Klinika centre only confirmed its discursive victory. KLÍČOVÁ SLOVA / KEY WORDS: kritická analýza diskurzu, korpusová kritická analýza diskurzu, občan, autonomní sociální centrum Klinika critical discourse analysis, corpus-assisted critical discourse analysis, citizen, Autonomous Social Centre Klinika 0 ÚVOD Náš článek se věnuje analýze diskurzu oautonomním sociálním centru Klinika (dále jako Klinika), který byl sdrobnými přestávkami součástí místního veřejného prostoru mezi lety 2014 a2019. Jeho vliv na formování obecné diskuse/diskurzu ohodnotovém uspořádání české společnosti po roce 1989 považujeme za neopominutelný stejně jako jeho místo vreflexi autváření obrazu zdejší politické mapy. Předložená analýza, která se opírá ovelký objem textového materiálu, se hlásí ke kritickému přístupu kanalýze diskurzu, jak jej stanovili zejména Ruth Wodaková aNorman Fairclough (viz zvl. Wodak, 1989; Wodak &de Cillia, 1989; Fairclough, 1989, 1992, 1995; Chouliaraki &Fairclough, 1999). Východiska acíle naší analýzy proto nejsou neutrální, nýbrž otevřeně zaujaté. Naše sympatie jsou na straně Kliniky jakožto OPEN ACCESS 8 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY 2/2022 slabšího aktéra, který své (nediskurzní) cíle vdlouhodobém střetu osvou legalitu neuhájil. Neznamená to však, že tomuto svému hodnotovému východisku samu analýzu podřizujeme; ta je naopak vedena smaximální mírou přísnosti ke všem zúčastněným. Naším cílem není prostřednictvím analýzy podpořit stanoviska ajednání členů Kliniky, ale předně ukázat to, jakými způsoby byla debata oKlinice vedena ajaké komunikační strategie na obou stranách sporu mohly významně působit na výslednou situaci; jinými slovy cílíme kodhalení dílčích aspektů zkoumaného diskurzu, které napomůžou porozumět tomu, jaké obrazy Kliniky se ve veřejné debatě svářily ajaké byly následně nejhojněji reprodukovány. Nechceme tedy například dokázat, že zpravodajství nejrecipovanějších deníků atelevizí stranilo odpůrcům projektu Klinika, nýbrž nastínit, jak byla pozice sociálního centra formována jazykem jednotlivých sociálních aktérů, kteří na diskurzu oKlinice participovali; to znamená, že usilujeme oto popsat dominantní diskurzní strategie (Wodak, 2001; Wodak &Reisigl, 2009) zejména sohledem na jejich univerzálnost či specifičnost. První oddíl článku rámcově představí genezi sporu oprovoz centra1 Klinika. Slouží nejen jako úvod do problematiky, ale také jako báze popisu historického kontextu (srov.Wodak, 2001, s.67n). Druhý oddíl stručně přibližuje rozebíraný materiál, reprezentující diskurz oKlinice. Třetí oddíl podává důvody volby užitého metodologického přístupu avysvětluje jeho základní principy. Čtvrtý oddíl je jádrem studie aprezentuje samotnou analýzu— nejprve užíváme paralelně kvalitativní ikvantitativní analýzu apoté na základě propojení jejich výsledků volíme jeden klíčový motiv jako vhled do povahy diskurzu. Takto získaná zjištění interpretujeme. Závěrečný oddíl zvažuje limity představené analýzy ashrnuje zásadní zjištění odiskurzu oKlinice ajejich implikace pro charakter české veřejné debaty obecně. 1 KLINIKA— CHRONOLOGIE UDÁLOSTÍ2 29.listopadu 2014 občanská iniciativa Klinika pronikla do prostoru bývalé plicní kliniky vJeseniově ulici 60 na pražském Žižkově (dále jako Jeseniova 60, případně dle kontextu budova, objekt apod.). Spolu svniknutím aktivisté3 zaslali radnici Prahy 3 avlastníkovi budovy— České republice reprezentované Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových (dále jako ÚZSVM)— projekt snávrhem na využití objektu, který byl od roku 2009 prázdný. 1.prosince 2014 dům navštívili zástupci ÚZSVM aPolicie ČR, kteří členy Kliniky vyzvali kvyklizení/opuštění objektu4 aozná1 Kolektiv aktivistů svůj projekt (amísto, kde ho realizoval) označoval nejčastěji jako autonomní sociální centrum, kulturní asociální centrum nebo komunitní prostor. 2 Detailnější přehled vývoje událostí týkajících se Kliniky adiskurzu oní viz shorturl.at/dACF9. 3 Vcelém textu squatery asquaterky, kteří se aktivně podíleli na obsazení prostoru bývalé plicní kliniky ajeho následném provozu, označujeme generickým maskulinem aktivisté. Do rámce tohoto pojmu tedy nespadají podporovatelé Kliniky nebo demonstranti. Synonymním označením je výraz Klinika (svelkým náslovným k). 4 Dostupné zhttps:/www.lidovky.cz/domov/opustenou-kliniku-obsadili-aktiviste-chteji-tu- -kulturni-centrum-stat-je-ale-proti.A141202_162201_ln_domov_ml. OPEN ACCESS MIcHAL HOřEJŠí — ONDřEJ DUFEK — ŠTěPáN TrUHLAříK 9 mili jim, že budova byla nabídnuta státním institucím. Petici na podporu projektu Klinika do 9.prosince podepsalo kolem dvou tisíc lidí. 9.prosince 2014 byla Jeseniova 60 na pokyn ÚZSVM vyklizena Policií ČR. 14.prosince 2014 došlo vPraze kpokusu ozapálení policejního auta před služebnou vŠafaříkově ulici na Praze 2. Kakci se přihlásila Anarchistická solidární akce.5 Podpálením auta chtěla reagovat na údajně nepřiměřený zásah policie před žižkovskou klinikou. Kolektiv Klinika se od takového jednání distancoval. Vpolovině února 2015 se členové iniciativy Klinika sešli sministrem financí Andrejem Babišem (ANO), po jehož intervenci jim ÚZSVM nabídl bezplatnou výpůjčku Jeseniovy 60 na dobu, než ji převezme a začne využívat Generální inspekce bezpečnostních sborů. Úřad poté podepsal se zástupkyní iniciativy Terezou Virtovou smlouvu na dobu jednoho roku smožností opakovaného, až sedminásobného prodloužení.6 Vbřeznu tedy iniciativa objekt převzala do užívání apo krátkém čase zahájila provoz. Začátkem září 2015 se Jeseniova 60 stala jedním zdůležitých center pro shromažďování materiální pomoci migrantům7 vrámci velice exponované tzv.uprchlické krize. Klinika tak znovu začala přitahovat pozornost; angažovala se viniciativě Hlavák,8 která poskytovala bezprostřední pomoc migrantům na Hlavním nádraží vPraze. 6.února 2016, kdy se vPraze konaly masivní demonstrace proti islámu, došlo ke žhářskému útoku na Jeseniovu 60. Oheň způsobený zápalnou lahví zasáhl část budovy abyl rychle zlikvidován. Útok primárně generoval výraznou podporu,9 ale vzápětí přinesl silný politický odpor vedený zpočátku na komunální úrovni zejména ze strany politiků TOP 09, Svobodných aODS. Starostka Prahy 3 Hujová (TOP 09) označila útok na ASC Klinika za „možnou rozbušku extremistických tendencí.“10 Ve druhé polovině února 2016 sdělil ÚZSVM vtiskové zprávě, že smlouvu ovýpůjčce Jeseniovy 60 ASC Klinika nelze prodloužit především kvůli rozporu se zkolaudovaným účelem využití. Zástupci Kliniky se tedy obrátili na ÚZSVM achtěli situaci vyřešit tím, že by ÚZSVM podal žádost ozměnu účelu užívání stavby, ten však na svém stanovisku setrval.11 5 Dostupné zhttps://www.novinky.cz/krimi/clanek/v-praze-nekdo-zapalil-policejni-auto- -pry-jde-o-podporu-boje-za-byvalou-kliniku-261540. 6 Dostupné zhttps://www.respekt.cz/fokus/klinika-ma-kliniku. 7 Jsme si vědomi sémantické pružnosti, již ve veřejném diskurzu vposlední několika letech vykazují výrazy migrant, imigrant, uprchlík, utečenec, běženec aj., arozhodli jsme se proto užívat jednotné (asnad vrámci možného neutrální) označení migrant. 8 Dostupné zhttps://www.facebook.com/groups/PomocUprchlikumNaHlavaku/. 9 Například 26 hudebních klubů spolu sDAMU vydalo výzvu, ve které žádají důkladné prošetření útoku aodsuzují jakoukoli formu násilí vůči migrantům atěm, kteří jim vČR pomáhají. Koncem února vyjádřila podporu ASC Klinika také skupina třiceti spisovatelů (https://itvar.cz/spisovatele-pro-kliniku). 10 Dostupné zhttps://domaci.ihned.cz/c1-65154050-utok-na-kliniku-muze-podle-starostky-pusobit-jako-rozbuska-nechce-aby-se-praha-3-stala-kolbistem. 11 Dostupné zhttps://www.lidovky.cz/domov/klinika-ma-dalsi-problemy-stavebni-urad-ji- -nechce-prodlouzit-vypujcku-objektu.A160219_104032_ln_domov_ELE. OPEN ACCESS 10 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY 2/2022 Vbřeznu 2016 aktivisté zaslali pražskému zastupitelstvu petici žádající jednání oodkupu Jeseniovy 60 hlavním městem. Zastupitelé však žádné usnesení nepřijali. 20.května 2016 obdržela policie upozornění na přítomnost bomby vokolí Jeseniovy 60. Po pyrotechnické akci, která nutně následovala akterá nebezpečí vyloučila, však policisté obnovení fungování Kliniky neumožnili aobjekt předali zástupcům ÚZSVM. Obdobná situace se konala i24.května. Přestože aktivisté byli pokaždé policií zobjektu odvedeni, vrátili se zpátky ačinnost centra obnovili. ÚZSVM kvůli tomu podal trestní oznámení. 7.července Městský soud vPraze zrušil dřívější předběžné opatření, kterým zakázal provozování centra vJeseniově 60.12 Na podzim 2016 dům převzala Správa železniční dopravní cesty (dále SŽDC), která uvedla, že jej opraví, zřídí vněm kanceláře apřesune do něj část zaměstnanců ze Správy železniční geodézie.13 Vlednu 2017 Obvodní soud pro Prahu 3 nařídil Jeseniovu 60 vyklidit. Aktivisté neúspěšně reagovali nabídkou smlouvy oužívání objektu do doby, než jeho vlastník zahájí první stavební práce— stím SŽDC počítala až pro rok 2018.14 Vprvní polovině března 2017 byl na žádost SŽDC uzavřen přívod vody do objektu. Aktivisté reagovali svoláním demonstrace na odpoledne 9.dubna, které se zúčastnilo 200–300 lidí.15 5.září 2017 Městský soud vydal pravomocný rozsudek, kterým nařídil aktivistům areál vyklidit anejpozději do 18.října místo uvolnit novému majiteli.16 Aktivisté vlistopadu podali proti rozsudku dovolání kNejvyššímu soudu. Ten 31.ledna 2018 předběžně rozhodl oodložení vyklizení budovy do doby, než odovolání rozhodne. Zamítavé rozhodnutí Nejvyššího soudu bylo vydáno vříjnu téhož roku.17 Aktivisté, jež zastupovala Tereza Virtová, proti předchozím rozsudkům nařizujícím vyklizení Jeseniovy 60 reagovali stížností kÚstavnímu soudu. Ústavní soud ji však počátkem listopadu 2018 odmítl jako neopodstatněnou. Odůvodnil to tím, že nelze tolerovat okupaci cizích objektů bez právního důvodu jen proto, že nejsou využívány. Soud souhlasil stím, že pro stát je lepší, když je budova momentálně využívána, než kdyby pouze chátrala, nelze však kvůli tomu podle soudu upírat majiteli vlastnické právo.18 12 Dostupné zhttps://www.lidovky.cz/domov/centrum-klinika-se-opet-otevre-pro-lidi- -soud-zrusil-predbezne-opatreni.A160707_104102_ln_domov_ele. 13 Dostupné zhttps://www.spravazeleznic.cz/documents/50004227/50156832/00294-vyrizeni.pdf. 14 Dostupné zhttps://prazsky.denik.cz/zlociny-a-soudy/aktiviste-z-kliniky-chystaji-ustavni-stiznost-i-schuzku-se-szdc-20181014.html. 15 Dostupné zhttps://www.lidovky.cz/domov/centrum-klinika-chysta-demonstraci.A170313_ 130414_ln_domov_jho. 16 Dostupné z https://www.idnes.cz/praha/zpravy/klinika-vyklizeni-soud.A170905_ 103457_praha-zpravy_zuf. 17 Dostupné zhttps://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/2619329-aktiviste-musi-vyklidit-kliniku-na-zizkove-nejvyssi-soud-zamitl-jejich-dovolani. 18 Dostupné zhttps://www.usoud.cz/aktualne/ustavni-soud-odmitl-ustavni-stiznost-proti- -vyklizeni-kliniky-v-praze/. OPEN ACCESS MIcHAL HOřEJŠí — ONDřEJ DUFEK — ŠTěPáN TrUHLAříK 11 10.ledna 2019 začalo SŽDC svyklízením Jeseniovy 60. Skupina aktivistů zůstávala na střeše budovy až do 17.ledna, vpátek 18.ledna exekutor definitivně předal objekt SŽDC.19 Tím se historie Kliniky vJeseniově 60 uzavřela. 2 MATERIÁL Naším materiálovým východiskem se staly čtyři texty, které byly publikovány vdobě počátku diskurzu oKlinice. Zvolili jsme nejprve dva publicistické texty zobou zřetelných pólů názorového spektra, identifikovaných naší dosavadní znalostí diskurzu: článek Pachatelé dobra na postupu (Vrabec, 2014) reprezentující kategorické odmítání iniciativy atext Demokracie, soukromé vlastnictví aKlinika (Walach, 2014), který vniknutí do objektu hájí. Ty jsme doplnili orozhovor Českého rozhlasu sreprezentantem Kliniky Arnoštem Novákem anáměstkem ministra financí Ondřejem Závodským Ve zchátralé budově bývalé polikliniky vJeseniově ulici na Žižkově se sešli aktivisté (ČRo, 2014a) aopřepis reportáže televize Prima Aktivisté se idnes sešli před bývalou poliklinikou na Žižkově (TV Prima, 2014). Materiál uzavřel text Onás (Klinika, 2014), jímž Klinika na svém webu vymezuje vlastní postoje amotivace. Kvantitativní analýzu jsme provedli na dvou námi sestavených korpusech. Větší zkorpusů, který nazýváme Klinika, sestává ztextů tištěných, webových, rozhlasových atelevizních medií,20 jež byly publikovány mezi 1.11.2014 a6.2.2019.21 Texty jsme vyhledávali na základě podmínky, aby každý obsahoval zároveň slovo klinika aŽižkov nebo žižkovský. Dále jsme vytřídili texty sohledem na předmět našeho zájmu nerelevantní, tedy takové, jejichž tématem nebyla iniciativa Klinika a/nebo dům vJeseniově ulici.22 Výsledný korpus obsahuje 849 textů ocelkovém objemu 539 097 pozic. 19 Dostupné zhttps://www.novinky.cz/stalo-se/clanek/centrum-klinika-je-vyklizene-posledni-aktiviste-slezli-ze-strechy-40268154. 20 Excerpovali jsme celkem 63 zdrojů reprezentující především český mediální mainstream (A2, Aha!, ASB, Blesk, Blesk magazín, City Dnes, Čas pro hvězdy, ČRo České Budějovice, ČRo Dvojka, ČRo Hradec Králové, ČRo Pardubice, ČRo Plus, ČRo Radiožurnál, ČRo Regina, ČRo Region — Středočeský kraj, ČRo Sever, ČT 1, ČT 2, ČT 24, Deník N, Doma Dnes, E15, Ekonom, Euro, FaktorS, Frekvence 1, Glanc, Haló noviny, Hitrádio Vysočina, Home, Hospodářské noviny, Host, Impuls, Lidové noviny, Literární noviny, Magazín Mladé fronty Dnes, Magazín Práva, Marketing & Media, Mladá fronta Dnes, Nedělní Blesk, Nový prostor, Pátek Lidových novin, Právo, Prima, Rádio Blaník— Praha, Rádio City, Reflex, Regina DAB Praha, Respekt, Sport, Stavebnictví, Studenta web & mag, Téma, TV Barrandov, TV Jéčko, TV Nova, Tvar, Týden, Týdeník Echo, Týdeník Rozhlas, Veřejná správa, Vlasta, Zdravotnictví medicína). 21 Počáteční hranice se odvíjí od vzniku autonomního sociálního centra Klinika vlistopadu 2014, koncová hranice je dána okamžikem, kdy jsme se rozhodli tématem zabývat ashromáždit data; jak uvádíme na konci oddílu 1, poslední diskurzně relevantní aktivita pochází zledna 2019. 22 Vylučovali jsme tak např.texty ofotografce, která pořizovala snímky jak na klinice Lékařů bez hranic vBangladéši, tak vboxerském klubu na Žižkově, nebo texty, vnichž se zmiňuje zcela jiná klinika (lékařská praxe) na Žižkově. OPEN ACCESS 12 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY 2/2022 Korpus Klinika reprezentuje obecný/mainstreamový diskurz včetně různých názorových pozic, jež se projevují vpublicistice azpravodajství, aumožňuje tak rozpoznat ty prvky zkoumaného diskurzu, zjejichž reprodukování vyplývá legitimita konkrétních významových struktur, atedy vlastní (diskurzní) dominance. Pro porovnání jsme stejným způsobem vytvořili korpus článků zwebového deníku A2larm. Jedná se celkem o92 textů zlet 2014–2019 věnujících se tématu Kliniky ocelkovém objemu 86 058 pozic. Vzhledem ke znalosti média předpokládáme, že A2larm sloužil jako významný komunikační kanál samotného kolektivu Kliniky23 ataké jako platforma sdružující články jejích podporovatelů.24 3 CDA, METODA Svou analýzu jsme založili na kvalitativní analýze podepřené kvantitativní korpusovou sondou. Cílili jsme přitom kalespoň nástinu toho, sjakými identitami, významy avztahy se ve zkoumaném diskurzu operovalo, respektive ojaké identity, významy avztahy se zde sváděl boj ajakým způsobem byl tento boj ze strany jednotlivých aktérů (jazykově) veden (srov.např.Fairclough, 1992; Wodak, 2001). Za tímto účelem jsme nejprve provedli kvalitativní mikroanalýzu postavenou na popisu především nominačních/referenčních apredikačních strategií (Wodak &Reisigl, 2009). To znamená, že jsme ztextů vytkli veškeré tzv.sociální aktéry (ibid., s.94) azaznamenali všechna pojmenování, která knim referují. Podobně jsme postupovali upojmenování jevů audálostí. Tyto tzv.nominační strategie (ibid.) jsme následně spárovali se strategiemi predikačními, tj.svlastnostmi ačinnostmi, jež těmto sociálním aktérům či jevům audálostem autoři textů přisuzují. Výsledkem byla přehledná, apředevším porovnatelná síť vztahů, která nám umožnila zachytit významné rozdíly vtom, jak jednotliví autoři událost prvního vniknutí do objektu ajeho následného vyklizení ztvárnili právě ve vztahu kidentitě klíčových aktérů. Zjištění této prvotní mikroanalýzy jsme následně porovnali skorpusovou sondou— konfrontací nejfrekventovanějších substantiv vobou zvolených korpusech. Vzhledem klimitovanému rozsahu případové studie naše analýza nutně směřovala od celku kdetailu azase zpět. To znamená, že jsme zvýsledků kombinace iniciální kvantitativní akvalitativní sondy vybrali jedno dílčí téma, jež jsme dále podrobili zevrubné analýze. Rozhodli jsme se detailně popsat způsob, jímž diskurz oKlinice zacházel sjednotkou občan. Svá zjištění jsme nakonec interpretovali sohledem na diskurz jakožto komplexní síť vztahů avýznamů. Naším metodologickým východiskem je kvalitativní diskurzně-historická analýza (DHA, viz např.Wodak, 2001; Wodak &Reisigl, 2009) doplněná analýzou korpusovou (srov.např.Baker, 2006; Baker et al., 2008). 23 Např.Tereza Virtová, Arnošt Novák nebo Jakub Ort. Klinika byla mimochodem na stránkách A2larmu do 17. 11. 2021 uvedena mezi „Partnerskými weby“. 24 Snad jedinou výjimkou je rozhovor sředitelkou ÚZSVM Kateřinou Arajmu. Dostupné zhttps://a2larm.cz/2016/03/doprovodne-argumenty-rozhovor-s-reditelkou-uzsvm/. OPEN ACCESS MIcHAL HOřEJŠí — ONDřEJ DUFEK — ŠTěPáN TrUHLAříK 13 Kritická analýza diskurzu (critical discourse analysis, CDA) vznikla jako proud vícero nestejných přístupů sdílejících základní cíl rozkrývat, jaké sociální akty činí lidé komunikací sohledem na relevantní kontext. Všem těmto přístupům je společná citlivost kideologickému podloží takových sociálních aktů, mocenskému uspořádání společností aroli diskurzu vudržování, posilování nebo proměňování těchto mocenských vztahů. Lze říct, že smyslem CDA je upozorňovat na sociální nerovnost anespravedlnost uskutečňované vdiskurzu adiskurzem ataké pokoušet se je kritikou odstraňovat. Základními rysy CDA jsou tudíž důraz na materiál ajeho specifika, zněho vyplývající metodologická eklektičnost avneposlední řadě cíl vzaujaté interpretaci asnaze napřít výsledky analýzy do narušení hegemonických vztahů ve zkoumaném diskurzu. Typickými tématy, jimž se CDA věnuje, je proto např.rasismus, gender, menšiny či vztah životního prostředí akorporací. Ve své práci zacházíme spojmem diskurz ve dvojím významu. Diskurz vprvé řadě užíváme jako označení pro širší komunikační rámec definovaný svým tématem. Proto hovoříme odiskurzu oKlinice azahrnujeme do něj veškeré texty, které ve zvolených zdrojích během zkoumaného období Kliniku jakkoli tematizovaly (Wodak, 2001, s.66; Wodak &Reisigl, 2009, s.89). Na druhé straně diskurzem míníme specifický soubor významů vázaný na konkrétní jazykové prostředky ana konkrétní sociální skupiny (Kress, 1989). Mluvíme-li odiskurzních strategiích, odkazujeme kdiskurzu vtomto smyslu. Tento partikulární diskurz je souborem výraziva, jehož prostřednictvím konkrétní společenské skupiny uchopují skutečnost azároveň usilují ovyvolání dojmu, že právě jejich jazyk je samozřejmý, neutrální. Tematicky vymezený diskurz (tedy „diskurz o“) je polem jazykové akce, vněmž se konkrétní diskurzy střetávají vboji onadvládu. Ve svých pilotních analýzách jsme postupovali vsouladu sprincipy DHA (Wodak, 2001; Wodak &Reisigl, 2009), to znamená, že jsme ve zvolených textech sledovali tzv.nominační apredikační strategie, tj.zaměřili jsme se na to, jací mluvčí užívají jaká pojmenování sociálních aktérů, jevů audálostí ajaké jim přisuzují kvality (vlastnosti ačinnosti). 4 ANALÝZA 4.1 INIcIáLNí KVALITATIVNí ANALÝZA Analýza pěti textů (viz shorturl.at/dACF9), které vznikly bezprostředně po první intervenci do prostoru bývalé plicní kliniky vJeseniově ulici, ukázala několik podstatných rysů diskurzu oKlinice. Reportáž TV Prima, krátký rozhovor na ČRo Plus, dva komentáře apřímá konfrontace na DVTV jsou vhodným materiálem knabytí představy odynamice diskurzu vjeho iniciální fázi, již považujeme za podstatnou. Předpokládáme totiž, že právě vní se utvořily základní, ikdyž nikoli definitivní asamozřejmé obrysy debaty azároveň se vní nastínily klíčové interdiskurzní vztahy, na jejichž pozadí se následující diskurz odvíjel. Pozornost jsme ve svých mikroanalýzách upřeli ktomu, jak je počínání aktivistů rámováno ze strany vnějších aktérů, ataké ke způsobu, jakým se vdané době OPEN ACCESS 14 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY 2/2022 prezentovala sama Klinika. Zajímaly nás přitom jednak sady aktérů azpůsoby jejich pojmenování, které mluvčí volili, jednak akcentované jevy aděje avztahy mezi nimi. Za tímto účelem jsme výběr doplnili také textem, který Klinika publikovala na svém webu pod záložkou Onás (Klinika, 2014). 4.1.1 rOZHOVOrY ČrO ATV PrIMA Prvním analyzovaným textem byl krátký rozhovor Ondřeje Konráda, který publikoval ČRo Plus 9.12.2014, tedy vden, kdy byla Klinika poprvé násilím vyklizena. Vtextu jsme se zaměřili především na povahu replik nejen samotného Konráda, ale také reprezentanta Kliniky Arnošta Nováka azástupce státu, náměstka ministra financí Ondřeje Závodského. Ondřej Konrád ke kolektivu Kliniky referuje jednotkami aktivisté, aktivita, zástupci iniciativy alidé, jež predikuje slovesy sešli se, vyklidili, vydesinfikovali, vyvezli, měli myšlenku oživit, chtěli získat, požádali, navrhli, neučinili a(zčásti) dobrovolně odešli. Další Konrádův sociální aktér, Majitel objektu či Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových je naopak vyzval kopuštění. Vjeho replikách figuruje ještě město, městská část Praha 3 amagistrát (sic!) Prahy 3, policie, Generální inspekce bezpečnostních sborů (dále jen GIBS) abezdomovci anarkomani (viz Tabulku 1). Aktér Nominace Predikace Klinika aktivisté, aktivita, zástupci iniciativy, lidé sešli se, vyklidili, vydesinfikovali, vyvezli, měli myšlenku oživit, chtěli získat, požádali, navrhli, neučinili, [zčásti] dobrovolně odešli vlastník budovy majitel objektu, Úřad pro zastupování státu vevěcech majetkových vyzval kopuštění Tabulka 1:Nominační apredikační strategie Ondřeje Konráda. Konrádův fokus překvapivě spočívá na snaze řešit stav samotného objektu prostřednictvím jeho smysluplného využití. Aktivisty proto staví do pozice dobrovolníků, kteří se řešení rozhodli nabídnout ke své vlastní újmě. Jsou tak prezentování výhradně pozitivně, čemuž odpovídají iKonrádovy následné dotazy reprezentantům Kliniky. Tazatel se vnich zaměřuje pouze na budoucí program centra. Vsouladu stímto rámováním se moderátor následně obrací ikzástupci státu, Ondřeji Závodskému, kterého se ptá na důvody, proč stát objekt vJeseniově 60 zanedbal. Obraz, snímž Konrád operuje, je tedy založen na příběhu ošpatném správci anezištné spontánní pomoci. Zčásti podobný obraz pak představuje reportáž hlavní zpravodajské relace TV Prima ze 14.12.2014. Vúvodní promluvě moderátorky Terezie Kašparovské koreferují výrazy aktivisté adobrovolníci, kteří se sešli, vnikli na pozemek, střetli se spolicisty (predikace realizovaná deverbativem střet) aúdajně chtěli uklidit. Ač Kašparovská rozhodně nestojí na straně Kliniky (snaží se ostatně být— pravděpodobně vzhledem kžánru— maximálně neutrální), nominace, jež užívá, konvenují motivu nezištnosti, jejž jsme zaznamenali uO.Konráda. Redaktorka Petra Doležalová pak reOPEN ACCESS MIcHAL HOřEJŠí — ONDřEJ DUFEK — ŠTěPáN TrUHLAříK 15 portáž příznačně ukončuje větou „Budoucnost chátrající budovy tak zatím zůstává nejistá.“ (TV Prima, 2014). Silným tématem reportáže je neutěšený stav objektu apotřeba jej řešit. Sami členové Kliniky se tak vrozhovorech mohou zaměřovat také na téma náplně začínajícího, resp.budoucího centra. To jim dává prostor akcentovat jeho absolutní nekomerčnost aspontánnost (viz doklad 1). Především Arnošt Novák, tehdejší mluvčí Kliniky, zároveň požaduje iniciovat širší veřejnou debatu oobjektu aoperuje přitom se schématem diskreditovaného státu (špatného správce) stojícího proti občanům amístním institucím, tj.pražskému magistrátu ažižkovské radnici. Zdůrazňuje především potřebu prostřednictvím jednání vyřešit konkrétní problém, přičemž kolektiv Kliniky staví do pozice reprezentanta veřejnosti (viz doklad 2). Novák tak proti sobě nestaví Kliniku ainstituce, ale Kliniku avlastní reprezentaci státu, jeho konkrétní konfiguraci.25 1 Avlastně naším cílem bylo vobjektu zřídit sociální centrum, který by bylo nekomerční, neziskový, nezáviselo by na dotacích, grantech, ani bohatejch sponzorech, který by vlastně provozovali sami lidi, který to centrum využívají. (TV Prima, 2014) 2 Takže my si myslíme, že osmyslu využití tý budovy by mělo bejt otázka nějaký širší veřejný debaty, ne jenom, jak my říkáme, ping pong mezi státníma institucema, do kterejch, do kterýho nemůžeme mluvit, ani městská část, ani magistrát. (ČRo, 2014a) Klíčový názorový oponent, který se objevuje vpořadu Ondřeje Konráda, náměstek ministra financí Ondřej Závodský, pracuje se zcela odlišným rámováním, jež svýchozím nastavením redaktora kontrastuje. Vreakci na otázku směřující kzanedbaným povinnostem státu Závodský přesouvá důraz na právní stránku události, asice na to, že kolektiv Kliniky vprvní řadě jednal ajedná vrozporu se zákonem. Závodský, který zachází soznačeními protiprávní, cizí, neuvěřitelný, kriminální aktivity, nasquatovat astátní vlastnictví, tak příběh ořešení problému konkrétního objektu mění na příběh oporušování zákona vedoucího kobecnému porušování řádu (viz doklad 3). Výchozí rámování založené na chátrání objektu vJeseniově 60 však Závodský přesto akceptuje apředkládá tvrzení, podle něhož stát ojeho budoucnosti jedná, ato sGIBS, která by prostory potřebovala. Stát je podle Závodského navíc ochotný jednat skýmkoli vyjma „nějakých kriminálních aktivit“ (viz doklad 3). Závodský tak Kliniku staví mimo veškeré legální struktury. 3 Já bych chtěl reagovat na slova pana předřečníka vtom smyslu, že ty aktivity, které se tam děly, tak byly naprosto bez svolení vlastníka, to znamená České republiky. […] My budeme samozřejmě jednat skýmkoliv, kdo bude snáma 25 Jeho postoj proto nelze považovat za vyhraněně autonomní, tedy programově odmítající principy (kapitalistického) mocenského uspořádání (srov.Barša &Císař, 2004), nýbrž za systémový, tedy stávající strukturu moci respektující. OPEN ACCESS 22 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY 2/2022 4.2 KVANTITATIVNí ANALÝZA Pro získání nezaujatého vhledu, který by byl knaší prvotní kvalitativní analýze komplementární, jsme zapojili analytický postup založený na přístupu corpus-driven (viz např.Baker et al., 2006, s.49). Pro oba korpusy jsme tak sestavili seznam substantiv seřazený podle jejich absolutní frekvence.27 Tyto seznamy jsme následně porovnali na základě dvou kritérií— podle pořadí lemmatu vdaném seznamu apodle relativní frekvence (i.p.m., instances per million).28 To nám umožnilo upřít pozornost na lemmata, která jsou vobou korpusech podobně významná, ina ta lemmata, jejichž zastoupení, anejspíš tedy idůležitost se ve zvolených korpusech významně liší. Vobou těchto porovnáních jsme se zaměřili na substantiva spotenciálem referovat ke klíčovým aktérům diskurzu, přičemž jsme kontrolovali, zda se jako výrazné bude jevit mj.lemma občan. Na exponovaných místech (na obou koncích tabulky, kde jsou lemmata snejrozdílnější frekvencí vjednom adruhém korpusu, akolem hodnot, které značily vyrovnanou významnost lemmatu vobou korpusech) se taková substantiva vporovnání podle pořadí objevila pouze okrajově, proto jsme se dále věnovali jen porovnání podle relativní frekvence (tabulka je dostupná na shorturl.at/dACF9). Pro mnohá substantiva však platí, že jsou výrazná vobou perspektivách (zhlediska relativní frekvence ipořadí ve frekvenčně uspořádaném seznamu). Srovnáme- -li ilustrativně dvě vybraná substantiva občan aaktivista, zjistíme, že pro obě platí, že se na jedné straně velmi liší vrelativní frekvenci vobou korpusech, ale na druhé straně jsou co do pořadí na špičce seznamů pro oba korpusy (viz Tabulku 4). občan aktivista Klinika A2larm Klinika A2larm pořadí rozdíl 85 příček rozdíl 17 příček 157. 71. 6. 23. 98,97 % 98,3 % 99,96 % 99,45 % i.p.m. 56. největší rozdíl na straně A2larmu 4. největší rozdíl na straně Kliniky 285,66 476,42 2619,19 1127,15 Tabulka 4:Přehled vlastností vybraných lemmat zhlediska porovnání pořadí (tam idoplněno, jak velká část seznamu lemmat je vpořadí až za zkoumaným lemmatem) aporovnání relativní frekvence vkorpusech Klinika aA2larm. Kvantitativně založené seznamy substantiv ajejich porovnání tedy nenabídly naší pozornosti žádný nový fenomén, ale zároveň potvrdily, že lemma občan není ve zkou27 Totéž jsme provedli ipro adjektiva, verba aadverbia, vdalších krocích jsme se však rozhodli soustředit na nominační diskurzní strategie, pro něž jsou substantiva nejtypičtější— ostatním slovním druhům jsme se tedy kvantitativně podrobněji nevěnovali. 28 Průměrný počet výskytů jednotky vhypotetickému korpusu ovelikosti 1 milion jednotek (viz např.Cvrček aRichterová, 2017) OPEN ACCESS MIcHAL HOřEJŠí — ONDřEJ DUFEK — ŠTěPáN TrUHLAříK 23 maných korpusech nijak periferní, naopak svou četností patří mezi relativně výrazná, aje tudíž legitimní zacílit analýzu právě na něj. 4.3 OBČAN Jak uvádíme vpředchozí kapitole, jednotka občan vdiskurzu oKlinice naplňuje nejen kritérium významnosti (je na jedné straně frekvenčně vysoko postavená vobou porovnávaných korpusech, ale zároveň na sebe upozorňuje rozdílem svých relativních frekvencí), ale především potenciálně dobře odpovídá našemu pozorování, podle něhož byl na sklonku roku 2014 leitmotivem diskurzu oKlinice vztah společenských pravidel ajejich nositelů (viz odd. 4.1.6). Substantivum občan se vkorpusu Klinika vyskytuje celkem 154× v86 textech (285,6 i.p.m., 157. z15 174, tj.je vpořadí výš než 98,97 % všech lemmat, zaokrouhleno na dvě desetinná místa) avkorpusu A2larm 41× ve 24 textech (476 i.p.m., 71. ze 4 172, výš než 98,3 % všech lemmat). Ve své konkordanční analýze jsme doklady třídili podle toho, zda se přímo či zprostředkovaně vztahovaly ktématu Kliniky. Zahrnuli jsme proto nejen ty doklady, které přímo vymezovaly význam slova občan ve vztahu ke Klinice (srov.doklad 10), ale také ty, jež se vztahovaly kproblematice aktivismu aKliniku používaly jen kexemplifikaci (srov.doklad 11). Zbylé výskyty jsme vyloučili, byť byl jejich charakter někdy sporný (srov.doklad 12, který sice tematizuje vztah občanů ajejich zastupitelů, na Kliniku však odkazuje vjiném kontextu, než akceptujeme). Zároveň jsme zachovali veškeré duplicity vrámci různých zdrojů, to znamená vyjma regionálních duplicit deníků; mediální reprodukci citací aparafrází totiž vrámci CDA považujeme za informativní. Počet registrovaných dokladů včetně vyloučených výskytů shrnuje Tabulka 5, veškeré doklady včetně jejich třídění jsou dostupné na shorturl.at/dACF9. Klinika počet textů počet dokladů ztoho relevantních A2larm počet textů počet dokladů ztoho relevantních 2014 3 4 3 2014 4 5 4 2015 9 18 9 2015 3 7 7 2016 44 85 34 2016 15 18+929 15+9 2017 12 14 5 2017 1 1 1 2018 8 18 2 2018 0 0 0 2019 10 15 3 2019 1 1 1 Σ86 154 56 Σ24 32+9 28+9 Tabulka 5:Doklady lemmatu občan vkorpusech Klinika aA2larm. 10 Přímo do očí nám bylo řečeno, že se onaše snažení nikdo neprosil. Raději tedy nechají objekt dále chátrat. To je neskutečná arogance, která ukazuje, že stát vůbec nereprezentuje vůli občanů. (A2larm, 2014) 29 Doklady zrozhovoru sředitelkou ÚZSVM K.Arajmu (Šplíchal, 2016). OPEN ACCESS 24 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY 2/2022 11 Zaprvé „silná astále rostoucí nerovnováha vsystému mezi zájmy velkých korporací azájmy všech ostatních skupin občanů“,30 která spolu srostoucí rolí expertního vědění amediokracie redukuje politiku na záležitost uzavřených oligarchií. (Bělohradský, 2015) 12 „Nacpat nám sem další problémy vybudováním tohoto zařízení, které naplánovalo město bez předchozí diskuse svedením městské části ahlavně občany, je podle mě prachsprostý podraz azásadní ohrožení bezpečnosti Židenic,“ domnívá se Karel Bernášek, místopředseda spolku SAZE abývalý místostarosta Židenic za ČSSD. (Ustohalová, 2016) Doklady jsme následně rozdělili do dvou základních množin podle toho, zda do skupiny občan kolektiv Kliniky zahrnovaly, či nikoli. Vrámci těchto množin jsme provedli další třídění na základě toho, kjaké skupině jednotka občan/občané referuje. 4.3.1 OBČAN VKOrPUSU A2LARM Vkorpusu textů zkomentářového webu A2larm jsme evidovali celkem 28 dokladů. Sedm znich tvoří citace aparafráze zpravidla odpůrců komunitního centra. Ty jsme ponechali stranou, protože ikdyž spoluutvářejí celkové působení textů, nejsou na rozdíl od postojů reprezentovaných formulacemi vpromluvovém pásmu autorů příslušných textů A2larmu jejich primární složkou. Jeden doklad (13) referuje kobčanům Prahy ašest kobyvatelům Žižkova (srov.doklad 14). Ve zbylých 14 dokladech je substantivum občan užito vobecném významu ‚veřejnost‘, arámuje tudíž aktivitu kolektivu Kliniky coby projev občanské společnosti (srov.doklad 15). Materiál ukázal to, co jsme po provedení prvotní kvalitativní sondy předpokládali— zastánci Kliniky projekt traktují téměř bezvýhradně jako občanskou aktivitu, atedy činnost, která se snaží proměnit společenské vztahy zdola. Legitimizaci Kliniky vtextech A2larmu lze proto popsat jako zřetelně akonzistentně stavějící na obrazu organického aktivismu vyrůstajícího zpotřeb obyčejných lidí. Sedm dokladů referujících kobyvatelům Prahy, resp.Žižkova není navíc ve vztahu ke Klinice vylučujících. 13 Namísto toho, abyste se jako zastupitelé Prahy 3 na Kliniku vypravili (pro některé, například pro paní starostku Vladislavu Hujovou, by to bylo poprvé za roční existenci centra) apodobně jako mnoho řadových občanů Prahy se ujistili, že jsou všichni napadení vpořádku, využíváte násilného útoku kodstranění svého ideového nepřítele. (Rychlíková, 2016a) 14 Nejpalčivější ukázkou přístupu vládnoucí koalice jsou vposlední době veřejná jednání zastupitelstva, hojně navštěvovaná občany Prahy 3, kteří na možnost projevit svůj názor musí čekat až na úplný konec jednání. (Zachariášová & Haupt, 2015) 30 Cit.politického filozofa V.Crouche. OPEN ACCESS MIcHAL HOřEJŠí — ONDřEJ DUFEK — ŠTěPáN TrUHLAříK 25 15 Případ Klinika ukazuje, jak se stát chová: je arogantní, nekomunikuje, abuď vůbec nejedná, anebo pouze represivně anaprosto netransparentně. Vmomentě, kdy občané chtějí vyvinout iniciativu avyžadují, aby se oněkterých věcech debatovalo, zareaguje tím, že na ně pošle policajty. (A2larm, 2014) 4.3.2 OBČAN VKOrPUSU KLINIKA Doklady evidované vkorpusu Klinika vykazují narozdíl od A2larmu zřetelnou různorodost avývoj. Ze třech výskytů ze sklonku roku 2014 je jeden— dotaz moderátorky architektce Yvette Vašourkové (ČRo, 2014b)— plně vsouladu se strategií Kliniky popsanou výše, dva (oba ztextu Petra Vrabce, jejž jsme analyzovali vkvalitativní části) však vykazují odlišnou povahu. Zatímco první doklad (16) kolektiv Kliniky do skupiny občané, ikdyž pouze vadministrativním smyslu, zahrnuje, druhý (17) je fakticky vylučuje— aktivisté podle Vrabce do skupiny občané nenáleží záměrně, chtějí totiž stát vně řádu. Nečetné výskyty zroku 2015 obsahují dva doklady zrepliky člena kolektivu Arnošta Nováka, který popisuje principy, na jejichž základě squateři obsazují prázdné domy, čímž zpochybňuje častý argument, podle něhož squating ohrožuje majetek veřejnosti (doklad 18). Novák zachází soznačením běžný/obyčejný občan, resp.soukromý vlastník, vedle něhož staví právě squatery afirmy snejasnou vlastnickou strukturou, obce astát. Jelikož squateři zde odkazují ke Klinice, Novák aktivisty fakticky ze skupiny (obyčejný) občan vylučuje, zároveň však obě entity implicitně spojuje prostřednictvím určení obecného škůdce— firem snejasnou vlastnickou strukturou. Novák tak mimo jiné říká, že squating zpravidla porušuje vlastnické právo tam, kde de facto neplatí (je zneužívané— firmami nebo je specifické— případ státu). Tentoargument je pro Kliniku postupně klíčový. Neopomenutelným detailem ale je, že Novákovo stanovení aktérů bylo vrozhovoru vyprovokováno moderátorovým dotazem (doklad 19). Strategii vymezování Kliniky vůči nefunkčnímu státu aelitám užívá iautor dalšího textu zroku 2015, Martin Hekrdla vA2. Hekrdla ale na rozdíl od Nováka aktivisty sobčany slučuje (doklad 20), podobně pak postupuje iPavel Uhl vrozhovoru téhož média (doklad 21). Obraz situace vroce 2015 dokreslují čtyři doklady ztextu Václava Bělohradského, který Kliniku zmiňuje jen okrajově jako (pozitivní) příklad občanské iniciativy zdola. Autor ve všech případech občana podobně jako Novák, Hekrdla iUhl vymezuje vůči dominantním institucím. VBělohradského případě přitom jde ozájmy velkých korporací, ospecialisty na masovou komunikaci či otradiční politické strany. Princip je stejný— obsazení objektu vJeseniově 60 je legitimním činem organizovaných občanů. Posledním dokladem zroku 2015, který předznamenává postup žižkovských zastupitelů ve výrazném roce následujícím, je replika mluvčí Prahy 3 Ivy Vojtkové, která tematizuje napětí mezi centrem asousedícími obyvateli (doklad 22). Vreportáži Událostí vregionech ČT však Vojtková reaguje na redaktorčinu větu „Činnost Kliniky se taky nelíbí některým místním obyvatelům.“ (ČT 2015b). Vojtková zachází se schématem spočívajícím voddělování občanů Prahy 3 od aktivistů zKliniky. Je však nutné konstatovat, že užití schématu vtomto případě rozhodně nelze považovat za strategii, která by záměrně zpochybňovala význam, snímž operují reprezentanti OPEN ACCESS 26 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY 2/2022 Kliniky; replika Vojtkové je ve vztahu ke Klinice spíše neutrální. To se však po žhářských útocích vúnoru následujícího roku změní. 16 Iniciativa Klinika není právním subjektem, ale pouhým neformálním sdružením občanů. Nelze sní proto uzavřít žádný právní vztah, například smlouvu onájmu. (Vrabec, 2014) 17 Atady narážíme na fakt, že aktivisté zKliniky si správními předpisy jaksi obecně nedělají velkou hlavu. […] Že si dělají, co chtějí, aočekávají, že kvůli jejich nějaké „výlučnosti“ snimi bude jednáno jinak než sostatními občany vtéto zemi. (ibid.) 18 Akdyž se podíváme na příklady squatingu vČechách, tak se buď obsazovaly domy, který patřily státu nebo obci nebo soukromým vlastníkům anebyl to klasicky běžnej občan, ale zpravidla to jsou firmy, eseróčka, který maj nejasnou vlastnickou strukturu, končej někde vdaňovejch rájích azpravidla ty vlastníci vlastněj vícero prázdnejch domů po Praze azpravidla jsou to nějaký italský, italský vlastníci vtom zapojený, jo, takže obyčejnej občan se nemusí bát, že mu squater obsadí jeho dům, když je na dovolený […]. (ČT, 2015a) 19 Amají mít lidé tuto obavu se vzdálit ze svého bytu? (ibid.) 20 Nemluví [španělská strana Podemos] okapitalismu, opravici alevici. Mluví odemokracii, oelitách nahoře aovětšině dole, oobčanech, kteří se stavějí proti bankám atrhům. (Hekrdla, 2015) 21 […] právo na odpor má ostřejší vymezení vústavním pořádku alze jej samozřejmě za určitých okolností použít. Listina to definuje tak, že pokud stát vnějakém ohledu dlouhodobě selhává, občané mají právo činit kroky, které stávající právní stav nepředpokládá. (Rychetský, 2015) 22 My evidujeme stížnost, pod kterou je podepsáno [sic!] asi stovka občanů akterá právě taky reaguje na hlučnost, na otevřené ohně, na nepořádek, vulgarismy. (ČT, 2015b) Rok 2016 přináší zvrat. Po útoku na Kliniku, který proběhl vnoci 6.února (blíže viz odd. 1), vmediálním prostoru začala masivně rezonovat prohlášení zastupitelů Prahy 3, především starostky Vladislavy Hujové. Žižkovská radnice totiž na událost reagovala vyjádřením adopisem vládě,31 vněmž žádá opomoc. Text dopisu otevřeně pracuje se schématem občané × (pravicoví alevicoví) extrémisté, které útočí na klíčové schéma občané (tj.kolektiv Kliniky) × nefunkční řád, na němž legitimita Kliniky potud stavěla především. 31 Dostupné zhttps://www.praha3.cz/getFile/id:596133/lastUpdateDate:2016-09-04%20 13%3A53%3A30. OPEN ACCESS MIcHAL HOřEJŠí — ONDřEJ DUFEK — ŠTěPáN TrUHLAříK 27 Doklady, jejichž objem je vroce 2016 významně nejvyšší (viz Tabulku 5), jsme třídili nejen podle toho, jaký je vnich realizován vztah mezi Klinikou aobčanem, ale tentokrát také podle toho, jaký postoj ke Klinice konkrétní text / nejbližší kontext zaujímá. Výskyty lemmatu vtéto periodě totiž nezanedbatelnou měrou tvoří různě zarámované citace aparafráze ze strany samotných médií. Materiál (bez duplicit) obsahuje celkem devět citací reprezentantů žižkovské radnice. Šest citací se vůči Klinice vymezuje negativně areplikuje schéma oddělení občanů aaktivistů (srov.doklad 23), tři citace hodnotíme jako neutrální (srov.doklad24). Dvě neutrální citace přitom spadají až do března ajejich hlavním tématem už není žhářský útok, nýbrž absence kolaudačního rozhodnutí (viz odd. 1). Citace ztotožňují občana převážně sobyvateli městské části, resp.Prahy, výjimkou je citace žižkovského místostarosty Alexandera Bellu (ODS), který Kliniku ze skupiny občané pouze vylučuje akobyvatelům čtvrti se nevztahuje (Frouzová, 2016). Všechny doklady citací považujeme ze strany médií za neutrální, to znamená, že ke Klinice nezaujímají zřetelně pozitivní, resp.negativní postoj. Jinak je tomu uparafrází, které si postoj média svou povahou vynucují spíše. Zcelkových devíti parafrází vyjádření radnice Prahy 3 je neutrálně rámováno sedm (srov.doklad 25), pozitivně dvě (srov.doklad 26). Materiál dále vykazuje pět dokladů, které se vůči Klinice vymezují negativně. Znich dva, jež proti aktivistům stavějí obyvatele Prahy 3, stojí na hranici neutrality— referují opostoji žižkovské radnice způsobem, který problém bezpečnosti místních občanů traktuje bez odstupu, atudíž jakožto samozřejmý (srov.doklad 27). Jeden doklad, který za občany označuje také pouze obyvatele Žižkova, je vzácným případem toho, že se proti Klinice zřetelně staví samo médium (doklad 28, vněmž Rádio City hovoří orozhodnutí Prahy 3 Kliniku zažalovat za to, že na ni směřují útoky, jako otom, že Praze 3 „došla trpělivost“). Zbylé dva doklady vymezují členy Kliniky vně kategorie občané obecně (srov.doklad 29, vněmž ke kolektivu referuje výraz anarchisté). Tři shodné citace tehdejšího ministra financí Andreje Babiše se ke Klinice stavějí neutrálně, avšak zároveň ji zobrazují mimo kategorii občané Prahy 3 (doklad 30). Devět dokladů vůči Klinice projevuje sympatie, osm znich podle očekávání Kliniku řadí mezi občany — jde otři texty reprezentantů Kliniky, citaci prohlášení kceně Františka Kriegla, již kolektivu Kliniky vkvětnu 2016 udělila Nadace Charty 77 (doklad 31), dvě shodné citace vyjádření tehdejší ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové (doklad 32), článek Petra Fischera (doklad 33) acitaci pražského komunistického zastupitele Ivana Hrůzy. Druhý doklad vHrůzově textu Kliniku staví vedle občanů, avšak po jejich bok (doklad 34). 23 Se nám řešení fenoménu uprchlické krize dostává do ulic. Stává se to věcí emočního řešení. Byla bych velice nerada, kdyby právě Praha 3 aobčané Prahy3 byli svědky bojů levicového apravicového extremismu. (ČT, 2016b) 24 Na základě stížností občanů stavební úřad Prahy 3 oznámil vlastníkovi, že objekt je užíván vrozporu skolaudačním rozhodnutím avyzval je knápravě. Záleží skutečně na Úřadu pro zastupování státu, zda objekt zrekolaudují kúčelům, které realizuje Klinika, nebo ne. Stím radnice Prahy 3 nemá nic společného. (ČRo, 2016) OPEN ACCESS 28 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY 2/2022 25 Žižkovská radnice podá trestní oznámení kvůli squaterům vobjektu vJeseniově ulici vPraze 3, kde působí Autonomní sociální centrum Klinika, obává se obezpečnost občanů. Na podání trestního oznámení se usnesli radní městské části. Zároveň na pondělí rada svolala bezpečnostní grémium, zve iministry. (ČTK, 2016b) 26 Ona [starostka Hujová] místo toho ale veřejně tvrdí, že jediné, co vsouvislosti sKlinikou pozoruje, jsou opakované stížnosti občanů Prahy 3. My přitom velmi dobře víme, že na radnici chodí ipozitivní ohlasy na Kliniku, ty ale starostka buď selektuje, nebo je zkrátka nevnímá.32 (Chodec, 2016) 27 Praha 3 řeší po sobotním útoku na sociální centrum Klinika bezpečnost občanů. Vedení se obává, že se zcentra stane místo bojů krajní levice apravice. (Bajtler, 2016) 28 Vedení žižkovské radnice došla trpělivost scentrem Klinika. Kvůli nahlášeným bombám se obává obezpečnost občanů apodává trestní oznámení. (Rádio City, 2016) 29 Anarchisté se radují, jak to těm slabým ahloupým úředníkům natřeli ajak si ze smlouvy ovýpůjčce udělali trhací kalendář. Proč by pak měl ale běžný občan ctít zákony? (Korbel, 2016) 30 Jednal jsem se starostkou Prahy 3, ukázala mi stížnosti občanů na Kliniku. Budova je ve špatném stavu. Aktivisté musí objekt opustit. Podle zákona. Nabízeli jsme mimochodem jinou budovu, tu ale provozovatelé Kliniky odmítli.33 (ČT, 2016c) 31 Praha podle Nadace Charty 77 potřebuje místo, kde se lidé všech osudů anázorů mohou setkat jako občané, ane jako spotřebitelé. (ČTK, 2016a) 32 Jakýkoliv útok na jakéhokoliv občana České republiky asamozřejmě ina činnost, která se domnívám, že prostě je nutná. My těm lidem musíme pomáhat. (ČT, 2016a) 33 Politické vyjednávání votázce žižkovské Kliniky by pak asi skončilo dohodou na provizorním užívání Kliniky pro komunitní účely, dokud se politici aobčané nedohodnou na jiném adlouhodobějším řešení. (Fischer, 2016) 34 Současní uživatelé tam zavedli vodu, elektřinu, jejich pobyt tam byl dočasně legalizován. Stížnosti občanů byly překonány komunikací snimi. (Cerqueirová, 2016) 32 Cit.reprezentanta Kliniky Arnošta Nováka. 33 Cit. tehdejšího ministra financí Andreje Babiše. OPEN ACCESS MIcHAL HOřEJŠí — ONDřEJ DUFEK — ŠTěPáN TrUHLAříK 29 Mezi pouhými pěti relevantními doklady zroku 2017 registrujeme jeden, který aktivisty traktuje jakožto občany. Jde nepřekvapivě orepliku reprezentantky Kliniky Terezy Virtové. Jeden další doklad slovem občané označuje obyvatele Prahy 3 (doklad 35) ajeden zobrazuje Kliniku vně občanů jako takových (doklad 36). Dva totožné doklady, citace mluvčí SŽDC Kateřiny Šubové (doklad 37), kolektiv mezi občany sice zahrnují, její volba je však patrně součástí strategie. Šubová svým ztotožněním Kliniky sobčany vytváří ultimátum, jímž aktivisty zkategorie občan fakticky vylučuje— pokud objekt dobrovolně nevyklidí, nemohou se dále řadit mezi občany. Pokud by jej však opustili dobrovolně, nemohli by se považovat za občany podle vlastních kritérií. 35 Tímto rozhodnutím dali najevo, že do pravomocného rozhodnutí dům neopustí. Současná situace se ovšem nelíbí mnohým místním občanům azastupitelům městské části Praha 3. (Sattler, 2017) 36 Tím, co dnes prohlásil na tiskové konferenci, vzkázala všem občanům této země, že zákony neplatí pro každého.34 (TV Prima, 2017) 37 Věříme, že protistrana bude stejně jako každý řádný občan tohoto státu respektovat rozhodnutí soudu aobjekt vyklidí.35 (Janiš, 2017) Dva doklady zroku 2018 jsou jednak citací reprezentantky Kliniky Terezy Virtové, která je konzistentní akolektiv Kliniky zobrazuje jako součást skupiny občané (Matocha, 2018), apražského zastupitele za KSČM Ivana Hrůzy, který členy Kliniky traktuje shodně (Haló noviny, 2018). Tři doklady zroku 2019 obracející se kuž bývalé Klinice zahrnují jeden, který aktivisty exkluduje (Doležal, 2019) adva, jež kolektiv komunitního centra do kategorie občan zahrnují— text předsedy plzeňského KV KSČM Miroslava Kavije (2019) areplika tehdejší místopředsedkyně Strany zelených Petry Jelínkové (TV Prima, 2019). 4.3.3 ZJIŠTěNí Analýza způsobů užití substantiva občan přinesla několik zjištění, která do povahy adynamiky diskurzu oKlinice vnáší jasné světlo. Jsme si samozřejmě vědomi toho, že provedená analýza je pouze dílčí, aněkteré její závěry tak mohou být dalším výzkumem relativizovány či falzifikovány, přesto jsme přesvědčeni, že naše poznatky dokáží alespoň částečně objasnit pozadí napětí, které kolem obsazení budovy bývalé žižkovské plicní kliniky trvalo. Za důležité považujeme potvrzení toho, co naznačila už prvotní kvalitativní analýza— jednota organizátorů komunitního centra akategorie občan se pro Kliniku postupně ukázala být klíčovou. Obraz vniknutí do státního objektu je ze strany Kliniky, ale ijejích podporovatelů, pečlivě stavěn jako projev občanské iniciativy, vyústění organického vývoje vyplývajícího zdola. Také proto evidujeme doklady, které vůči 34 Cit.mluvčí SŽDC Kateřiny Šubové. 35 Ibid. OPEN ACCESS 30 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY 2/2022 občanům stavějí nefunkční stát vázaný na zájmy korporací aspekulantů. Vstup do objektu vJeseniově 60 je důsledkem arogance moci, činnost aktivistů je reakční. Argumentem pro toto tvrzení nám je také důsledná snaha Kliniky své převzetí objektu ztvárnit zřetelně nesquatersky (srov.Ježková, 2020, s.29)— první fáze její činnosti byla spojena súklidem domu ajeho okolí as(až) následným podáním oficiální žádosti ojeho nabytí.36 Za signifikantní považujeme také to, že odpor vůči Klinice je prostřednictvím zacházení spojmem občan po celý první rok jejího provozu vzácný. Jediné dva doklady, jež Kliniku sobčanem konfrontují, zakládají na tvrzení ojejím záměrném uhýbání před zákonem, resp.na jejím nepořádku. Situace se však zásadně proměňuje poté, co byl vúnoru 2016 na Kliniku proveden útok zápalnými lahvemi. Ikdyž veškeří aktéři samotný útok pochopitelně rezolutně odsoudili, část jej zároveň využila ktomu, aby účinně narušila rámec, který Klinice poskytoval křehkou legitimitu. Rada žižkovské radnice se prostřednictvím dopisu vládě ačetných mediálních vystoupení pokusila částečně etablovaný vztah Kliniky kprosazování veřejného zájmu předefinovat— dosavadní výrazné schéma občané × nefunkční stát doplnila konkurenční struktura (zvl. místní) občané × (pravicoví alevicoví) extrémisté (tj.včetně Kliniky). Vznikla tak patrná dělicí linie diskurzní povahy. Klinika ajejí podporovatelé usilovali oudržení identity opakováním vlastního výkladu nebo jeho prohloubením až ke schématu občané × státem tolerovaní pravicoví extrémisté (srov.doklad 38 aSchéma 1); důkazem je iargumentace Nadace Charty 77, která Klinice udělila cenu Františka Kriegla (srov.doklad 31). Schéma 1:Konkurenční schémata vztahu kategorie občan akolektivu Kliniky. Na stranu Kliniky zpohledu diskurzu coby způsobu konfigurace identit avýznamů se tak postavili všichni aktéři, kteří ve svých komunikátech aktivisty zahrnovali do kategorie občan. Vedle autorů A2larmu či A2 to byla např.ministryně Šlechtová, Petr Fischer zHospodářských novin nebo komunistický zastupitel Hrůza. Na stranu žižkovské radnice se pak fakticky připojili všichni, kteří reprodukovali oddělování Kliniky aobyvatel městské části, byť tak třeba činili zneutrální pozice. Navzdory tomu, že téměř všechna analyzovaná média vůči Klinice zaujímají velmi korektní postoj (zřetelnou výjimkou je jen Rádio City), jejich nekritické informování opostojích žiž36 Vůči pojmenování squater se ostatně ohrazuje také V.Walach: „[…] přestože Fér hovoří osquatterech asquattingu, aktivisté sledují jiné cíle.“ (Walach, 2014). občané (včetně Kliniky) × nefunkční stát (místní) občané × (pravicoví občané (včetně Kliniky) × a levicoví) extrémisté státem tolerovaní (včetně Kliniky) pravicoví extrémisté OPEN ACCESS MIcHAL HOřEJŠí — ONDřEJ DUFEK — ŠTěPáN TrUHLAříK 31 kovské radnice (srov.kontext vdokladu 39) reálně participuje na přeformulování identity, na níž Klinika vystavěla svou legitimitu. Ve stejné roli se na základě zvoleného postoje ocitá iministr Babiš (doklad 30). Konkordanční analýza veškerých dokladů substantiva občan zcelého období trvání Kliniky naznačila především to, že pro kolektiv centra byla klíčová identifikace singroup,37 ajejí vlastní strategií tudíž nebylo demonstrování revolučních či jakkoli kontroverzních postojů, nýbrž vytvoření obrazu přirozeného vývoje, ba nevyhnutelnosti svého počínání. Na tomto základě pravděpodobně budovala svou další agendu zahrnující debatu olegitimitě bezvýhradné ochrany soukromého vlastnictví (tj.včetně vlastnictví státního) ap. 38 Mezitím se ulice České republiky proměnily vmísto bizarní manifestace vojenské síly. Ne snad proto, že by se ministr vnitra rozhodl vyrazit do boje spravicovými radikály, kteří tu jako jediní terorizují občany republiky, ale ztouhy dát fyzickou přítomností vojáků se samopaly vulicích najevo, že unás si žádný islamista ani neškrtne. (Rychlíková, 2016b) 39 Úřady musí sdalšími kroky ohledně budovy na Žižkově, kterou obývají squatteři zautonomního sociálního centra Klinika, čekat na rozhodnutí soudu aorgánů činných vtrestním řízení. Podle vydaného předběžného opatření úřad sice může vyměnit zámky, ale klíče musí předat iosobě, která měla objekt za Kliniku vypůjčenou. Ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřina Arajmu to řekla po pondělním jednání bezpečnostního grémia Prahy 3. Starostka třetí části Vladislava Hujová (TOP 09) svolala na pondělí bezpečnostní grémium, protože se obává obezpečnost občanů městské části. (ČTK, 2016c) 5 INTERPRETACE, ZÁVĚR Analýza objemného materiálu reprezentujícího tematicky vymezený diskurz oKlinice přinesla dobrý vhled do jedné zrovin existence komunitního centra. Za klíčové považujeme zjištění, podle něhož aktivisté téměř od samého počátku usilovali oto, aby jejich rozhodnutí začít využívat zanedbaný dům ve státní správě neslo význam přirozené občanské aktivity namířené proti malignímu systému. Patrně právě proto vstup do budovy bývalé plicní kliniky cíleně oddělovali od předchozích (stereotypizovaných) akcí squaterů aprávě proto explicitně upozorňovali na spekulativní povahu soukromého vlastnictví— je legitimní porušit vlastnické právo tam, kde fakticky neplatí (tj.vpřípadě vlastnění státem či korporací). Narušení řádu zobrazovali jako naplnění garantovaného práva, své občanství stavěli nad zkorumpovaný legalismus, své počínání traktovali jako reakční. Sama budova byla pro aktivisty, resp.pro jejich čelné představitele, prostředkem kotřesení naturalizovanými 37 Kpojmům ingroup aoutgroup coby součásti identifikační strategie srov.zvl. van Dijk (1998, s.118n). OPEN ACCESS