Haluzárna, bafačky a homokonec: Neologismy na webu Československé filmové databáze a relevance neologismů (nejen) pro popis slovotvorby

ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 105, 2023, Č.1, S. 23–38 Haluzárna, bafačky ahomokonec: Neologismy na webu Československé filmové databáze arelevance neologismů (nejen) pro popis slovotvorby1 Jakub Sláma (Praha) HALUZÁRNA, BAFAČKY AND HOMOKONEC: NEOLOGISMS ON THE WEBSITE OF THE CZECH-SLOVAK FILM DATABASE AND THE RELEVANCE OF NEOLOGISMS (NOT ONLY) FOR THE DESCRIPTION OF WORD-FORMATION Studies of Czech neologisms usually focus on neologisms found in standard texts or in acollaborative online dictionary including mostly expressive words, invented words and the like. The paper attempts to bridge thegap by focusing on less formal and standard, yet fully authentic texts, i.e., user reviews in the Czech-Slovak film database. Based on 2,006 novel lexical units found on the website, it is shown that while neologisms are mostly found among lexical words, some are also found among grammatical, supposedly closed-class words. It is illustrated that derivation by suffixes and prefixoids as well as compounding are the most productive processes, yielding some surprisingly productive types of new words. Finally, the paper focuses on three prominent patterns found among the neologisms (X-árna, V-ačka, and homo-N) and points out their relevance, thus illustrating that studies of neologisms do not need to be trivially descriptive and classificatory but can point towards more general issues, both theoretical and methodological. KLÍČOVÁ SLOVA neologismus; prefixoid; slangismus; slovotvorba; sufixace KEYWORDS neologism; prefixoid; slang word; suffixation; word-formation DOI https://doi.org/10.14712/23366591.2023.1.2 1. ÚVOD Oporou pro studium neologismů vsoučasné češtině mohou být slovníky neologismů akademické provenience (Martincová akol., 1998; 2004), založené na neologické databázi Neomat, anověji též publikace Hacknutá čeština (Kavka— Škrabal, 2018), vycházející zkolaborativního projektu Čeština 2.0. Databáze Neomat zachycuje primárně neologismy vpsané publicistice, aproto není zcela vhodným východiskem pro studium neologismů vjiných, méně formálních kontextech. Čeština 2.0 sice za1 Publikace vznikla spodporou dlouhodobého koncepčního rozvoje Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., RVO: 68378092. 24 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 105, 2023, Č.1 znamenává slova užívaná vméně formálních situacích, ale na rozdíl od databáze Neomat není striktně založená na autentických dokladech. Zachycuje navíc „jen drobnou výseč produkce nových lexémů: cílí na zajímavá, často expresivní anespisovná slova, okazionalismy, individualismy aefemerismy“ (Lišková, 2022, s.52). Nedávné výzkumy neologismů (včetně výzkumů anglicismů) obvykle vycházejí primárně ztěchto zdrojů (zposlední doby např.Entlová, 2022), případně též zkorpusů češtiny řady SYN (např.Bozděchová— Klégr, 2022), které podobně jako Neomat zachycují užívání jazyka primárně ve spisovných kontextech. Vliteratuře oneologismech včeštině tak není dostatečně reflektována autentická komunikace vneformálních situacích, kde není očekávána spisovnost. Smyslem této materiálové studie je mj.přispět kzaplnění této mezery vneologické (neografické) literatuře. Pojem neologismus zde chápu vširším smyslu, který zahrnuje okazionalismy, autorská slova ap. (viz Janovec, 2013, s.106). Vymezení neologismů je notoricky problematické (Lišková, 2022, s.37), proto zde vycházím (vsouladu svýchodisky databáze Neomat) zlexikografického kritéria: lexikální jednotka je považována za neologismus, nebyla-li zaznamenána při dosavadní excerpci či vněkterém zvýkladových slovníků češtiny, přičemž vpotaz jsou brány především slovníky akademické (včetně slovníků neologických). Domnívám se, že smyslem textů tohoto typu nemá být pouhá registrace, katalogizace apopis nových slov, případně jejich klasifikace podle tematických okruhů, původu nebo jiných kritérií (srov.např.Entlová, 2022; Lišková, 2022). Pokusím se proto ukázat, že neologický materiál může smysluplným způsobem nastavovat zrcadlo výzkumu (nejen) voblasti slovotvorby amůže mít obecnější implikace. Vnásledujícím oddílu krátce charakterizuju výchozí materiál, voddílu dalším předkládám jeho selektivní kvantitativní analýzu. Čtvrtý oddíl se pak podrobněji zaměřuje na tři vybrané, vmateriálu prominentně zastoupené slovotvorné typy. Vzávěrečném oddílu pak shrnuju závěry analýzy spoukazem na jejich obecnější relevanci. 2. MATERIÁL Materiálovým východiskem tohoto textu jsou neologismy zčesky psaných hodnocení filmů na webu Československé filmové databáze (csfd.cz), které byly od roku 2016 zachyceny vneologické databázi Neomat. Ta je neustále rozšiřována aod roku 2015 je veřejně dostupná na webu neologismy.cz. Vdatabázi zcela dominuje publicistika. Pokud se například zaměříme na excerpta zaznamenaná mezi 1.lednem 2010 a31.prosincem 2021 (celkem 104 248 záznamů), 67 % všech záznamů pochází zdeseti nejzastoupenějších zdrojů, které zahrnují výhradně publicistiku (Mladá fronta Dnes ajejí přílohy Ona Dnes aMagazín Víkend Dnes, Hospodářské noviny, Lidové noviny ajejich příloha Pátek Lidových novin, Právo, týdeníky Reflex, Týden aRespekt). Za účelem rozšíření pestrosti zdrojů vdatabázi Neomat začaly být excerpovány inovější, nepublicistické zdroje: především právě web csfd.cz. Ten je pro sběr neologismů vděčným zdrojem: registrovaní uživatelé zde mohou žádnou až pěti hvězdičkami azároveň slovně hodnotit filmy aseriály anení neobvyklé, že populární filmy bývají slovně hodnoceny ivíce než tisíci uživateli. Web se JAKUB SLÁMA 25 přitom těší značné popularitě aměsíčně registruje miliony přístupů.2 Lze se tedy domnívat, že neologismům užitým vhodnoceních filmů na tomto webu je vystaveno nemálo mluvčích češtiny. Zwebu csfd.cz bylo vdobě psaní tohoto textu (stav k7.dubnu 2022) vdatabázi Neomat zachyceno 2196 záznamů, které odpovídají 2006 různým lemmatům (tatáž lexikální jednotka se vNeomatu zaznamenává až třikrát).3 Právě ztohoto souboru lexikálních jednotek vychází následující analýza. Všechny číslované příklady vnásledujícím textu pocházejí zwebu csfd.cz ave většině případů jsou převzaty zdatabáze Neomat; vzávorce za každým znich uvádím název arok vydání filmu, vjehož hodnocení se daný doklad objevil. Příklady jsou vněkterých případech krácené. 3. OBECNÁ ANALÝZA MATERIÁLU Vtomto oddílu se zaměřím na dva obecné aspekty sesbíraného materiálu: na zastoupení slovních druhů aslovotvorných postupů. 3.1 ZASTOUPENÍ SLOVNÍCH DRUHŮ Ve sledovaném materiálu jsou nejvíce zastoupena substantiva (56,8 %) aadjektiva (27,6 %); slovesa (9,6 %) apříslovce (4,3 %) jsou okrajovější. Zajímavé je však také zastoupení jiných slovních druhů. Vmateriálu se například objevují dvě číslovky: (1) Jakou to má logiku něco natahovat na komrdesát filmů apak to utopit vnezáživným bahně? (Hunger Games: Síla vzdoru— 2.část, 2015) (2) jde na horor ačeká triliardu lekaček (Děsivé dědictví, 2018) Vmateriálu se dále objevuje užití jak (často korelativně stak4) vyjadřující přípustkově-odporovací vztah, dosud patrně neregistrované: (3) Jak mi v„dobách Titanicu“ byl protivný, tak dnes je jeden zmých nejoblíbenějších herců! (Vlk zWall Street, 2013) (4) Jak Leonarda nemusím, tak tady mi nevadil. (Vlk zWall Street, 2013) 2 Podle aplikace NetMonitor (https://www.netmonitor.cz/en/node/376) web csfd.cz navštívilo např.vbřeznu 2022 více než 2,8 milionu různých uživatelů (celkem šlo otéměř 12 milionů návštěv webu, resp.occa 64 milionů navštívených stránek na webu), čímž byl web 19.nejnavštěvovanější doménou vČR. 3 Varianty typu rom-com— romkom aeaster egg— easter-egg jsou ve vyhledávacím rozhraní databáze Neomat počítány jako samostatná lemmata. 4 Korelativní jak— tak uvádí Mluvnice češtiny 3 (Daneš akol., 1987, s.496) pouze jako vyjádření shody ve způsobu realizace dvou dějů (Jak řekli, tak udělali). Vmluvnicích ani slovnících češtiny jsem zmínku opřípustkovém užití jak nenašel. 26 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 105, 2023, Č.1 (5) Nebo se možná při natáčení užívaly skutečné drogy, ajak jsem proti nim, tak tady bych je všem odpustil. (Vlk zWall Street, 2013) Jde zde ostejný přípustkově-odporovací vztah, jaký vyjadřuje sice— ale: sice/jak jsem proti drogám, ale/tak tady bych je všem odpustil. Je také doložena přejatá spojka-adordinátor aka (angl. zkratka zalso known as ‚také známý jako‘), tj.ekvivalent alias či lomeno (srov.Sláma, 2022): (6) Liam aka Hurikán (Hunger Games: Síla vzdoru— 1.část, 2014) Kvýrazům bohužel anedejbože jsou doložena analogicky tvořená budhožel, buddhožel, ďáblužel, perunžel, satanžel anedejbuddho. Podobně kzaplaťpánbůh je doloženo analogické zaplaťreprodrozd (reprodrozd je překlad anglického mockingjay vsérii knih afilmů Hunger Games). Částice fuckt (čumět na noční poluce nějakých kokotů může být někdy fuckt horor) je patrně tvořená jako blend anglicismu fuck ačeské částice fakt. Vmateriálu jsou zastoupena také citoslovce: zangličtiny přejaté meh aze sloves tvořená šňup azív (vtěchto případech by bylo možné hovořit odesufixaci). Popisovaný materiál tak poukazuje mj.na to, že lexikálním inovacím podléhají islovní druhy, které lze vnímat jako neproduktivní, vzásadě „množiny uzavřené“ (Karlík— Kořenský, 2016, s.1683). To dokládá ifakt, že vNeomatu obecně jsou doloženy idalší výrazy, které lze hodnotit jako číslovky (např.bambilion, bambiliarda, málonáct, desítkykrát, dostkrát), zájmena (např.ezo-někdo, hádejtekdo, transcokoliv, vončo), spojky (např.lomeno aplus, viz Sláma, 2022) ačástice (např.koncůkonec, ještěže, kdyžtak). 3.2 SLOVOTVORNÉ POSTUPY Všechny lexikální jednotky jsem rozdělil podle způsobu, kterým byly utvořeny; pracoval jsem snásledujícími postupy: přejímání (guilty pleasure), prefixace (dočumět, prapodstatný), prefixoidace (pseudoherec), sufixace (dojákovitý, drasťárna), sufixoidace (dunofil, potterholik), cirkumfixace (mezititulková scéna ‚doplňující, dodatečná, bonusová aj. scéna filmu vložená mezi jednotlivé části závěrečných titulků‘), kompozice (děsopudný), blending (mix + mišmaš → mixmaš), zkracovací procesy5 (synchronizace → synchro), neosémantizace (močopudný ‚velmi vtipný‘), vznik víceslovných lexikálních jednotek (nasmrkat jí do gramofonu ‚přivést ji do jiného stavu‘), ostatní (ťunťa, emerický). 5 Neterminologické pojmenování zkracovací procesy jsem se před anotací dat rozhodl použít jako souhrnné označení všech procesů, kdy dochází kpodstatné redukci fundujících slov, příp. fundujícího slova (přesahující např.při odvozování běžné vypuštění koncovky základového slova); toto označení tedy zahrnuje psané zkratky typu dr. nebo atd., zkratky iniciálové typu USA, zkratky slabičné typu DAMU, ale také tzv.zkráceniny typu krim (← kriminál) či synchro (← synchronizace)— srov.Ziková (2016). Anotace nicméně ukázala, že právě mechanické krácení (tj.tvoření tzv.zkrácenin), zastoupené čtyřmi příklady (viz tabulku 1), bylo jediným vdatech zastoupeným zkracovacím procesem. JAKUB SLÁMA 27 Jednotlivé procesy se samozřejmě mohou kombinovat: slova jsem kategorizoval podle procesu, který se mi zdál primární, ale vanotaci jsem zaznamenával ito, že tento proces je doprovázen procesem jiným; např.uslovesa nahypovat se (zhruba odpovídajícího původně českému natěšit se (na něco)), které jsem primárně chápal jako utvořené prefixací od doloženého slovesa hypovat (zangl. přejímky hype), jsem tedy vanotaci zaznamenal ito, že prefixace je doprovázena reflexivizací, pro případ, že by se souvýskyt prefixace areflexivizace ukázal být výraznou tendencí. Vúvahu jsem obecně bral poslední krok tvoření: například kulervoucník jsem tedy chápal primárně jako výsledek sufixace, ale doložené ana webu csfd.cz zaužívané adjektivum kulervoucí chápu jako kompozitum; podobně jsem zmíněné nahypovat se anotoval jako výsledek prefixace (anebral jsem vúvahu předchozí krok hype → hypovat aještě dřívější krok přejetí slova hype zangličtiny do češtiny). Hranice mezi jednotlivými procesy nejsou ostré: ne vždy je například jasné, zda dané slovo považovat za výsledek prefixace/sufixace, prefixoidace/sufixoidace, nebo kompozice. Snažil jsem se opírat obohemistickou literaturu: jako sufixoidy chápu ve shodě sVelkou akademickou gramatikou spisovné češtiny (Štícha akol., 2018, s.137) komponenty -fil, -filie, -log, -logie, -mil, -fobie, ale také např.komponent -(o)dlak (ovcodlak, psodlak). Uprefixoidů se od této mluvnice odchyluju ave shodě např.sMejstříkem (1971, s.323) či Kochovou (2015) anti-, mini-, mega-, super-, pseudoap. chápu jako prefixoidy, nikoliv prefixy. Jako prefixoidy navíc chápu komponenty homo- (viz 4.3) adigi- (viz dále).6 Není snadné najít exaktní aaktuální údaje otom, jak moc se jednotlivé slovotvorné procesy při tvoření neologismů vsoučasné češtině využívají. Například podle Mluvnice současné češtiny (Cvrček akol., 2010, s.78), která obvykle uvádí kvantifikované údaje vyvozené zkorpusových dat, vsoučasnosti „včeštině narůstá množství slov přejímaných zangličtiny“ a„[n]ová pojmenování vznikají především jako víceslovné lexémy, posunutím významu, tvořením pomocí předpony“. (Sufixace nebo kompozice vdaném oddílu pojmenovaném „Současné způsoby obohacování slovní zásoby“ kupodivu vůbec zmíněny nejsou.) Bozděchová aKlégr (2022) uvádějí, že ve vzorku 516 neologismů utvořených od anglicismů se nejčastěji uplatňuje sufixace (41,9 %), kompozice včetně afixoidace (17,0 %), „elipsa“ (15,7 %) ablending (9,5 %). Vymezení „elipsy“ zde ale považuju za problematické: např.handsfreečko nebo akčňák autoři chápou jako elipsu (na pozadí angl. hands free phone aaction film), já obě slova chápu jako výsledek sufixace (samostatné hands free— resp.hands-free nebo handsfree— je včeštině stejně jako spojení akční film tak zaužíváno, že se mi nezdá zpohledu českého jazykového systému smysluplné zde cokoliv vyvozovat způvodních anglických spojení). Selipsou vpojetí Bozděchové 6 Hodnocení daných prostředků jako prefixoidů je pochopitelně otevřené diskusi, viz však jejich produktivitu, širokou spojitelnost ajejich pravděpodobný původ vadjektivu digitální, resp.homosexuální, analogický uznávaným prefixoidům typu foto (← fotografický); srov.např.Kochová (2015) aMartincová (2016). Komponent digijako nový prefixoid chápe iKochová (2015, s.233). Uhomoviz také sémantické změny vjeho významové struktuře, ilustrované voddílu 4.3, které se obvykle zmiňují jako jeden zrysů charakteristických pro prefixoidy (např.Kochová, 2015, s.232–233). 28 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 105, 2023, Č.1 aKlégra (2022) tedy nepracuju. Jiné postupy než derivace akompozice jsou pak vdatech autorů relativně marginální; jde především okrácení (5,4 %), neosémantizaci (5,3 %), prefixaci (2,5 %) aostatní způsoby (2,7 %). Zastoupení jednotlivých procesů mezi neologismy zcsfd.cz shrnuje tabulka 1: Proces Celkem [%] Proces Celkem [%] přejímání 77 3,8 kompozice 289 14,4 prefixace 187 9,3 blending 26 1,3 prefixoidace 395 19,7 krácení 4 0,2 sufixace 872 43,5 neosémantizace 15 0,7 sufixoidace 25 1,2 tvoření VLJ 16 0,8 cirkumfixace 45 2,2 ostatní 55 2,7 celkem 2006 100 TABULKA 1.Zastoupení slovotvorných procesů mezi sledovanými neologismy Vyjdeme-li ze srovnání súdaji Bozděchové aKlégra (2022), nepřekvapí nejvyšší podíl sufixace (43,5 %). Překvapivé už však může být to, že vjejich datech — omezeně srovnatelných— je 17 % lexikálních jednotek výsledkem kompozice včetně tvoření afixoidy, zatímco mezi neologismy zwebu csfd.cz představují kompozita 14,4 % aslova tvořená afixoidy dalších 20,9 %. Velký podíl slov tvořených prefixoidy (19,7 %) může vyplývat jednak zpoužití inkluzivnějšího inventáře prefixoidů (viz výše), jednak ztoho, že vrecenzích na webu csfd.cz se produktivně používají některé konkrétní prefixoidy, specifické právě pro danou tematickou oblast. To nejlépe ilustruje prefixoid digi- ‚digitální, počítačově vytvořený‘, který má hypoteticky vzásadě neomezenou produktivitu, srov.: (7) klasické temné DC digifinále (Wonder Woman, 2017) (8) sem tam se jakože na povel leknete bubajícího digiklauna (To, 2017) (9) Líbila se mi Rose aty digikouzlíčka. (Poslední lovec čarodějnic, 2015) (10) shitová digi-liška (Zelený rytíř, 2021) (11) slintali uzávěrečné digimegabitvy (Avengers: Endgame, 2019) (12) větší rozpočet bohužel zapříčinil víc digipotvor (To Kapitola 2, 2019) (13) digivlkové byli opravdu fail (Hunger Games, 2012) (14) záporák samotnej je směšná digizrůdička (Wonder Woman, 2017) Některá pojmenování stímto prefixoidem se na webu csfd.cz zdají být zaužívaná: neologismus digibordel se často používá vsouvislosti spřehnanými nebo moc častými JAKUB SLÁMA 29 digitálními efekty ve filmu aslouží jako východisko pro několik doložených adjektiv (digibordeloidní, digibordelový, digibordelózní). Třetím nejzastoupenějším procesem je kompozice. Vedle koordinačních adjektivních kompozit (typ biograficko-hudební) zde vystupuje do popředí především neočekávaně častý typ adjektivních kompozit7 spojujících substantivum s(nezřídka departicipiálním) adjektivem, např.: (15) osidla náboženské bludotvorné sebedestrukce (Čarodějnice, 2015) (16) dlouhé děj-nepodporující záběry (Tenkrát vHollywoodu, 2019) (17) dolary-produkující vata (Hunger Games: Síla vzdoru— 1.část, 2014) (18) Amy dostaneme všeho. Dokonce imatkovražedné činy. (Ada, 2021) (19) přenádherné, mrduchtivé bábovky (Vlk zWall Street, 2013) (20) byla na nervyjdoucí (Děsivé dědictví, 2018) (21) současná impotentní, nápaduprostá česká tvorba (Lola, 2019) (22) další naprdelposazující scény (Vlk zWall Street, 2013) (23) scéna […] byla naprosto tělorvoucí (Vlk zWall Street, 2013) (24) já tyhle všeodsuzující ezo-enviromentalisty nemám rád (matka!, 2017) Vdaných kompozitech je první, substantivní člen de facto valenčním doplněním adjektiva, ať už odpovídá předmětu (tělorvoucí, všeodsuzující) nebo jinému doplnění (na nervyjdoucí, naprdelposazující). Vněkterých případech je dané kompozitum zřejmě tvořeno analogicky, např.močopudný ~ děsopudný. Vneposlední řadě zde stojí za zmínku doložené příklady procesů, které se včeštině považují za okrajové: předně je zachyceno několik případů zpětného tvoření (viz Stašková, 2008), zejména desufixace: audiovizuální → audiovizuál, světoborný → světobor, již zmíněná citoslovce šňupat → šňup azívat → zív, případně též substantiva zpětně tvořená od reflexivních sloves typu odplazit se → odplaz, rozpliznout se → rozpliz, uchechtnout se → úchecht, ustříknout si → ústřik. Ke zkracování slov (ovšem bez ohledu na jejich morfematickou strukturu) dochází také vpřípadě tvoření tzv.zkrácenin (synchronizace → synchro); vjiných případech je krácení slova doprovázeno přidáním sufixu (pokračování → pokráčko) nebo jiného segmentu (píchanec → pigáro). Za7 Ve studii nových adjektivních pojmenování tento typ nezmiňuje Světlá (2005a), která pouze podotýká, že nová adjektivní kompozita se tvoří především „komplexním kompozičním postupem“ a„využívají se zejména ve sféře odborné apublicistické“, kteréžto tvrzení může zde doložený typ adjektiv rozporovat. 30 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 105, 2023, Č.1 stoupena je iformálními změnami nedoprovázená konverze (tedy konverze vužším smyslu), obvykle spojená sneosémantizací (např.citoslovečný výraz → substantivum čárymáryfuk ‚čaroděj‘). Zajímavé jsou ojedinělé případy modifikace zvukové podoby (např.na csfd.cz relativně etablované adjektivum emerický, které se od adjektiva americký odlišuje zřetelnou depreciativní konotací), apelativizace spojené sneosémantizací (cthulhu8 prvky pro otrlejší diváky) aintenzifikační reduplikace (vjiných— především neindoevropských— jazycích relativně běžné, viz Štekauer akol., 2012, s.103, 123, 125): (25) Jste obklopeni absolutní tmou kolem sebe. Jako tmou-tmou, takovou černotou. (Čarodějnice, 2015) Jen okrajově se objevují slovotvorně nemotivovaná slova: jde buď opřejímky, nebo oslova ne zcela jasného původu (např.ichtyl, kikina9). Přejímky pocházejí primárně zangličtiny ajde jak oslova, která mají existující ekvivalent včeštině (plot ‚zápletka‘), tak oslova, ukterých se ekvivalent nehledá snadno (např.gore ‚násilné prolévání krve‘). Objevují se též kalky částečné (subplot → subzápletka) iúplné (subplot → podzápletka). Přejímky zjiných jazyků jsou méně časté, obvykle vázané na filmovou oblast (označení (sub)žánrů noir zfrancouzštiny agiallo zitalštiny); stejně tak jsou tematicky vázané neadaptované víceslovné přejímky zangličtiny (např.coming of age, young adult). 4. VÝRAZNÉ SLOVOTVORNÉ TYPY Vtomto oddílu se podrobněji zaměřím na tři slovotvorné typy, které jsou ve sledovaném materiálu prominentní; vzávěru každého pododdílu poukážu na obecnější relevanci daného jevu pro slovotvorbu, resp.lingvistiku obecně. 4.1 TYP X-ÁRNA Podle Slovníku afixů (Šimandl akol., 2016, s.89) se sufix -árna vapelativní sféře používá mj.při tvoření desubstantivních nebo deadjektivních výrazů označujících žánr filmu „vmládežnickém slangu“ (scifárna, akčňárna). Neologismy zwebu csfd.cz poukazují na nutnost toto tvrzení korigovat. 8 Proprium Cthulhu je jménem mytologické kosmické nestvůry vněkterých beletristických textech H.P.Lovecrafta (ajeho epigonů), do literatury uvedené vkultovní povídce Volání Cthulhu zroku 1928. 9 Lexikální jednotky ichtyl ‚hloupý člověk‘ akikina ‚dívka‘ adříve zmíněnou zkráceninu krim ‚vězení‘ vykládá Slovník nespisovné češtiny (Hugo akol., 2006), přesto byly vdatabázi Neomat zachyceny jako neologismy. To vychází zlexikografické definice neologismu ajejí praktické aplikace pro účely excerpce vÚstavu pro jazyk český AV ČR, kde se vedle starší excerpce vpotaz berou vzásadě pouze akademické slovníky orientované primárně na spisovnou češtinu. Ztoho lze dovodit doporučení, aby se excerpční praxe modifikovala aslovníky, které jsou brány vpotaz, byly rozšířeny právě oSlovník nespisovné češtiny. JAKUB SLÁMA 31 Vprvní řadě nejde ooznačení žánru filmu; situace, kdy by pojmenování odpovídalo klasicky vymezovanému filmovému žánru, je zcela menšinová (romanťárna ‚romantický film‘, případně též komiksárna ‚filmové zpracování komiksové předlohy, často osuperhrdinech ap.‘). Vdrtivé většině případů jde spíše ohodnotící označení filmu, které neodpovídá žádnému ztradičně vymezovaných žánrů (srov.Ptáčková, 2004), viz např.: (26) trapárna sděckama vhlavních rolích (To, 2017) (27) samoúčelná úchylárna (Climax, 2018) (28) nesympatická ujeťárna (Krvavá nevěsta, 2019) (29) totální vyšinuťárna (Slunovrat, 2019) V řadě druhé daná pojmenování neoznačují pouze filmy, ale také jiná díla, např.hudbu: ina webu csfd.cz se vkomentářích lze setkat stím, že uživatel vložil do diskuse odkaz na konkrétní píseň akomentoval ji slovy Todle je slaďárna avydírárna (srov.též oslově kafkárna Procházková, 2009, s.222–223). Zatřetí daná slova není vhodné považovat za součást „mládežnického slangu“. Na webu csfd.cz nejsou dostupné statistiky, které by poskytovaly věrný obraz toho, kdo je typickým uživatelem tohoto webu, ale ze samotných slovních hodnocení filmů je často evidentní, že jejich autory jsou dospělí lidé. Řada prominentních komentátorů má navíc na svých osobních profilech fotky nebo osobní údaje, které tento dojem potvrzují. Lze se domnívat, že sufix skutečně není součástí slangu mládeže, ale spíše filmového slangu. Vneposlední řadě nejde vždy osubstantiva tvořená pouze od substantiv aadjektiv. Motivace jmény je samozřejmě běžná (např.Marvel → marvelárna, lesba → lesbárna; drsný → drsňárna, nezávislý → nezávislárna), přičemž často nelze jednoznačně určit, jestli je derivát fundovaný substantivem, nebo adjektivem (např.krev/krvavý → krvárna, Američan/Amerika/americký → američárna). Základem může být také slovo, které se užívá jako nesklonné adjektivum, ale také jako součást hybridních kompozit (např.psycho → psychárna). Vedle toho je nicméně možná fundace/motivace slovesem, např.: (30) vyloženě nuda ani „nasírárna“ to taky nebyla (Hunger Games, 2012) (31) nejedná se ožádnou „lekárnu“ (Uteč, 2017) Leckdy nelze určit, zda jde opojmenování fundované substantivem, nebo slovesem: např.nuďárna (32) se může zakládat na substantivu nuda nebo na slovesu nudit apodrazárna (33) na substantivu podraz nebo na slovese podrazit: (32) planá nuďárna bez střeliva (Špinavý trik, 2013) 38 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 105, 2023, Č.1 Praha: Nakladatelství Lidové noviny, s.1395–1396. Mejstřík, V. (1971): Kmožnostem využití nauky otvoření slov při zpracovávání jednojazyčného výkladového slovníku. Slovo aslovesnost, 32, 4, s.318–325. Melloni, Ch. (2011): Event and Result Nominals: AMorpho-semantic Approach. Bern: Peter Lang. Nejedlý, P. akol. (2019): Slovotvorný vývoj deverbálních substantiv ve staré astřední češtině. Praha: Academia. Plag, I. (1999): Morphological Productivity: Structural Constraints in English Derivation. Mouton de Gruyter. Plag, I.— Balling, L.W. (2020): Derivational morphology: An integrative perspective on some fundamental questions. In: V.Pirrelli— I.Plag— W.U.Dressler (eds.), Word Knowledge and Word Usage. De Gruyter Mouton, s.295–335. Procházková, B. (2009): Když se řekne kafkárna. Naše řeč, 92, 4, s.220–223. Ptáčková, B. (ed.) (2004): Žánr ve filmu: Sborník příspěvků zVI. česko-slovenské filmologické konference. Praha: Národní filmový archiv. Sánchez Fajardo, J.A. (2022): Pejorative Suffixes and Combining Forms in English. Amsterdam: John Benjamins. Sláma, J. (2022): Operátor lomeno koordinátor lomeno adordinátor: Kfunkcím slova lomeno. Naše řeč, 105, 1, s.49–55. Stašková, N. (2008): Zpětné tvoření včeštině aparalelní postupy vangličtině. Naše řeč, 91, 2, s.80–95. Straková, V. (1985): Morfematická strukturace sémantických obsahů: Nástin derivační typologie. Praha: Ústav pro jazyk český. Světlá, J. (2005a): Nová adjektivní pojmenování. In: O.Martincová (ed.), Neologizmy vdnešní češtině. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, s.99–118. Světlá, J. (2005b): Nová abstraktní pojmenování. In: O.Martincová (ed.), Neologizmy vdnešní češtině. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, s.54–68. Šimandl, J. akol. (2016): Slovník afixů užívaných včeštině. Praha: Karolinum. Štekauer, P.— Valera, S.— Körtvélyessy, L. (2012): Word-Formation in the World’s Languages: ATypological Survey. Cambridge: Cambridge University Press. Štícha, F. akol. (2018): Velká akademická gramatika spisovné češtiny 1. Morfologie: Druhy slov / Tvoření slov. Praha: Academia. Ziková, M. (2016): Truncation. In: P.Karlík— M.Nekula— J.Pleskalová (eds.), Nový encyklopedický slovník češtiny, svazek 2. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, s.1902–1903. Jakub Sláma | Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i. | Letenská 123/4, 118 00 Praha 1 ORCID: 0000-0002-6555-0471 [email protected]