Lexikální anglicismy v češtině

KAROLINUM LEXIKÁLNÍ ANGLICISMY V ČEŠTINĚ ALEŠ KLÉGR IVANA BOZDĚCHOVÁ Publikace poprvé u nás představuje méně známé formy anglicismů v češtině. Uvádí do tematiky (klasifi kace anglicismů, motivace přejímání), ale jádrem jsou původní studie opomíjených typů: pseudoanglicismy (české novotvary z přímých přejímek), lexikální a sémantické kalky, pseudokalky (novotvary založené na kalcích) a hybridní anglicismy. Jedna kapitola zkoumá možnosti klasifi kace anglicismů podle defi ničních rysů, druhá slovotvornou kreativitu českých mluvčích u anglicismů. Poslední rekapituluje poznatky z jednotlivých studií. Cílem publikace je propojit domácí a zahraniční výzkum anglicismů, které češtinu ovlivňují a nadále ovlivňovat budou. ALEŠ KLÉGR, IVANA BOZDĚCHOVÁ LEXIKÁLNÍ ANGLICISMY V ČEŠTINĚ lexikalni anglicismy v cestine_mont.indd 1lexikalni anglicismy v cestine_mont.indd 1 05.04.2024 14:0905.04.2024 14:09 Lexikální anglicismy v češtině Aleš Klégr Ivana Bozděchová Recenzovali: doc. Mgr. Robert Adam, Ph.D. doc. PhDr. Klára Osolsobě, Ph.D. Vydala Univerzita Karlova Nakladatelství Karolinum Praha 2024 Redakce Alena Jirsová Grafická úprava Jan Šerých Sazba DTP Nakladatelství Karolinum Vydání první This work is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), which permits unrestricted use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original author and source are credited. © Univerzita Karlova, 2024 © Aleš Klégr, Ivana Bozděchová, 2024 Text monografie vznikl v rámci programu Cooperatio, vědní oblasti Lingvistika. ISBN 978-80-246-5797-4 ISBN 978-80-246-5862-9 (pdf) https://doi.org/10.14712/9788024658629 Publikace byla vydána za podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Národního plánu obnovy v rámci projektu Transformace pro VŠ na UK (reg. č. NPO_UK_MSMT-16602/2022). NextGenerationEU Univerzita Karlova Nakladatelství Karolinum www.karolinum.cz [email protected] ©Univerzita Karlova, 2024 © Aleš Klégr, Ivana Bozděchová, 2024 ISBN 978-80-246-5797-4 ISBN 978-80-246-5862-9 (pdf) https://doi.org/10.14712/9788024658629 Recenzovali: doc. Mgr. Robert Adam, Ph.D. doc. PhDr. Klára Osolsobě, Ph.D. Katalogizační údaje jsou kdispozici vNárodní knihovně ČR. obsah Předmluva –––– 9 Úvodem –––– 11 1 anglicismy: základní přehled –––– 13 1.1 Úvod –––– 14 1.2 Co je to anglicismus? –––– 15 1.2.1 Anglicismy podle jazykových rovin –––– 16 1.2.2 Klasifikace lexikálních anglicismů –––– 18 1.2.3 Prototypické anglicismy: materiálové přejímky –––– 22 1.3 Anglicismy zhlediska motivace přejímání ajeho funkce –––– 24 1.3.1 Motivy afaktory přejímání anglicismů –––– 24 1.3.2 Anglicismy ajejich funkce –––– 26 1.4 Postoje kanglicismům –––– 28 1.5 Literatura oanglicismech včeštině ajiných jazycích –––– 32 2 pseudoanglicismy: české neologismy zanglických slov –––– 35 2.1 Úvod –––– 36 2.2 Pseudoanglicismy vzahraniční literatuře –––– 37 2.2.1 Definice aformy pseudoanglicismů– germánské arománské jazyky –––– 38 2.2.2 Pseudoanglicismy ve slovanských adalších jazycích –––– 42 2.3 Nástin koncepce pseudoanglicismů včeštině –––– 43 2.3.1 Proces adaptace atvoření neologismů včeské aslovenské literatuře –––– 44 2.3.2 Slovotvorněparadigmatická adaptace –––– 46 2.3.3 Morfologická astrukturní adaptace –––– 48 2.4 Pseudoanglicismy aadaptované přejímky –––– 48 2.4.1 Společné rysy pseudoanglicismů –––– 50 2.4.2 Určování pseudoanglicismů –––– 51 2.4.3 Pseudoanglicismy zhlediska významu –––– 52 2.4.4 Pseudoanglicismy zhlediska vnitřní avnější diferenciace –––– 53 2.5 Materiálová studie –––– 55 2.5.1 Vzorek českých pseudoanglicismů –––– 55 2.5.2 Rozbor vzorku –––– 55 2.5.2.1 Substantivní pseudoanglicismy –––– 56 2.5.2.2 Slovesné, adjektivní aadverbiální pseudoanglicismy –––– 58 2.6 Závěry –––– 59 3 lexikální asémantické kalky: opomíjené kategorie českých anglicismů –––– 63 3.1 Úvod –––– 64 3.2 Kalky aformální klasifikace přejímání slov –––– 65 3.2.1 Kalky včeské apolské literatuře –––– 66 3.3 Materiálová studie –––– 68 3.3.1 Předmět zkoumání: vymezení aterminologie –––– 68 3.3.2 Pracovní identifikace kalku –––– 69 3.3.3 Sestavování vzorku kalků –––– 71 3.4 Rozbor vzorku –––– 72 3.4.1 Lexikální kalky: strukturní popis adalší rysy –––– 72 3.4.2 Sémantické kalky: významové vztahy adalší rysy –––– 77 3.4.3 Slovnědruhové astrukturní distribuce kalků –––– 83 3.5 Závěry –––– 85 4 neviditelné anglicismy– pseudokalky –––– 89 4.1 Úvod –––– 90 4.2 Pseudopřejímky– rekapitulace –––– 91 4.3 Postavení pseudopřejímek vklasifikaci anglicismů –––– 93 4.4 Kalky aneologizace –––– 94 4.5 Lexikální pseudokalky –––– 95 4.6 Sémantické pseudokalky –––– 97 4.7 Závěry –––– 99 5 hybridy ajejich postavení vklasifikaci anglicismů –––– 101 5.1 Úvod –––– 102 5.2 Postavení hybridních přejímek vobecných klasifikacích přejímek –––– 103 5.3 Hybridy vrámci anglicismů –––– 104 5.4 Koncepce hybridních útvarů včeské lingvistické tradici –––– 106 5.5 Materiálová studie –––– 109 5.5.1 Teoretická aterminologická východiska –––– 110 5.5.2 Sběr materiálu –––– 111 5.5.3 Analýza vzorku –––– 111 5.5.4 Jednoslovné hybridy –––– 112 5.5.4.1 Hybridní deriváty –––– 112 5.5.4.2 Hybridní kompozita –––– 115 5.5.5 Víceslovné hybridy –––– 116 5.6 Funkce komponentů hybridních výrazů ve vzorku –––– 118 5.7 Vztah hybridů kostatním kategoriím anglicismů –––– 120 5.8 Hybridy podle tematických oblastí –––– 122 5.9 Závěry –––– 123 6 nástin typologie anglicismů podle konstitutivních rysů –––– 125 6.1 Úvod –––– 126 6.2 Současná situace vklasifikaci anglicismů –––– 126 6.3 Kritéria pro rozlišení kategorií přejímek –––– 128 6.3.1 Rysy rozlišující kategorie přejímek –––– 129 6.3.2 Anglicismy podle konstitutivních rysů astandardní kategorie anglicismů –––– 130 6.3.3 Hybridní varianty anglicismů –––– 136 6.4 Závěry –––– 138 7 anglicismy jako stimulující faktor české slovotvorby –––– 141 7.1 Úvod –––– 142 7.2 Přejímky aslovotvorné procesy –––– 142 7.3 Materiálová studie –––– 144 7.3.1 Anglický ačeský vzorek neologismů– sestavování ametodologie rozboru –––– 144 7.3.2 Deriváty zčeských aanglických slovotvorných základů –––– 146 7.3.2.1 Substantiva –––– 146 7.3.2.2 Adjektiva –––– 153 7.4 Výsledky azávěry –––– 155 8 co nového předchozí kapitoly oanglicismech přinesly –––– 161 přílohy –––– 169 Přílohy ke kapitolám 2, 3 a5 –––– 170 Seznam obrázků –––– 188 Seznam tabulek –––– 188 Summary –––– 189 Bibliografie –––– 191 Jmenný rejstřík –––– 201 99 předmluva předmluva Smyslem předkládané publikace je uvést čtenáře do problematiky anglicismů zevropského, ba ještě širšího hlediska, skterým jsme přišli do styku vrámci spolupráce sasociací GLAD (Global Anglicisms Database), do jejíž mezinárodní databáze jsme přispívali českými anglicismy. Ukázalo se, že některé typy anglicismů (např. pseudo anglicismy) nejsou včeské lingvistické literatuře popsány, jiné – jako kalky– pouze letmo. Poté, co včasopisech vyšlo několik studií, ve kterých jsme se zabývali právě těmito skupinami anglicismů, vznikla myšlenka spojit tyto texty dohromady azpracovat je do podoby monografie. Chtěli jsme tematiku anglicismů prezentovat souhrnnějším způsobem zperspektivy, kníž jsme dospěli vkonfrontaci svýzkumem anglicismů vjiných jazycích. Oproti autorům předcházejících textů včeské literatuře oanglicismech jsme měli jednu výhodu– mohli jsme těžit ztoho, že jeden znás je specialista anglista adruhý bohemista (aanglista) aže naše zaměření se zde užitečně doplňují. Skutečnost, že klíčové kapitoly vznikaly na základě časopiseckých studií, znichž každá musela mít svůj vlastní úvod areferenční rámec, které jsou pro všechny studie do značné míry stejné, vedla ktomu, že ačkoli byly texty upraveny pro potřeby monografie, určitá redundance, opakování informací, které už byly řečeny vpředchozích kapitolách, tu zůstala. Nicméně jsme usoudili, že zhlediska čtenáře je snazší opakující se informace přeskočit, než je pracně vyhledávat na jiných místech vknize. Omlouváme se tímto čtenáři, že sněkterými popisy klasifikací aterminologie se bude vtextu setkávat vícekrát. Za zmínku stojí, že publikace nepřebírá pasivně poznatky odjinud, ale díky tomu, že je založena na vlastním výzkumu českého materiálu, se snaží postihnout specifickou situaci včeštině, což nás někdy vedlo kponěkud odlišným závěrům, než jaké vyjadřují autoři popisující jiné jazyky. Konkrétním výsledkem tohoto procesu je, že vzávěrečné kapitole dospíváme kčástečně jinému dělení anglicismů, než je klasifikace Pulciniové et al. (2012; Pulcini 2023), která je uvedena vprvní kapitole základního přehledu ana niž se odkazuje ivdalších kapitolách. Nicméně nevidíme vtom zásadní problém vzhledem ktomu, že pojetí jednotlivých kategorií anglicismů zdaleka není vliteratuře ustálené aneustále se vyvíjí. Mezi autory panuje vmnoha ohledech větší 16 kterým jsou vsoučasnosti vystaveny evropské, ale idalší jazyky (srov. Rosenhouseová aKowner et al. 2008). Odkazují přitom na definici Henrika Gottlieba (2005: 163), který považuje za anglicismus „jakýkoli jednotlivý nebo systémový jazykový rys přizpůsobený nebo přejatý zangličtiny nebo inspirovaný či posílený anglickými vzory, který se užívá vkomunikaci vrámci jiného jazyka než angličtiny“5. Uznání anglicismů vširokém smyslu vyplývá zpoznání, že vliv angličtiny se může projevit na všech jazykových rovinách, tedy že anglicismy se mohou vyskytovat nejen na rovině lexikální afrazeologické (ať už se jedná opřejatá slova, nebo lexikální jednotky vytvořené překladem zangličtiny), ale ina ostatních jazykových rovinách: sémantické (apragmatické), gramatické (morfologické asyntaktické), grafické, fonetické/fonologické istylistické (např. přejímání textových norem aformátů vodborné literatuře). Vodborné literatuře se kromě toho rozlišuje mezi přejímkou, resp. anglicismem, apřípady tzv. code-switching (střídání kódů). Střídání kódů znamená, že mluvčí přechází vpromluvě zjednoho jazyka (kódu) do druhého. Nejde přitom ozměnu kódu (nemění se slovní zásoba jazyka), ale oformu řečového chování vsituaci těsného kontaktu mezi jazyky. Jakmile se však vpromluvě objeví izolované slovo zjednoho kódu avšechna ostatní jsou zdruhého kódu, vyvstává otázka, zda jde ojednoslovné přepnutí kódu, nebo opřejímku. Vtakovém případě se zvažuje, zda se dané slovo vdruhém kódu vyskytuje opakovaně ačasto, tzn. je vdruhém kódu usazené, stalo se jeho součástí vdůsledku jazykové změny. Pak mluvíme opřejímce. Jestliže se však takové slovo vyskytuje jen ojediněle, příležitostně (ne-li pouze jednou), nepředstavuje vdruhém jazyce trvalou akvizici ahodnotí se většinou jako projev střídání kódů (srov. Haspelmath 2009; Manfredi, Simeone-Senelle aTosco 2015). Nicméně hranice mezi izolovanými případy střídání kódů apřejímkovými okazionalismy (příležitostnými novotvary) je nejasná. Konečně jazyková interference projevující se zvýšeným výskytem lexikálních anglicismů může být, afakticky bývá, součástí širšího procesu anglicizace, který zahrnuje nejen čistě jazykový vliv, ale ruku vruce sním také přejímání kulturních prvků avzorců (od hamburgrů až po Santu nahrazujícího Ježíška, institucionalizované slavení svátku sv. Valentýna, spojování Dušiček sHalloweenem, slevové akce Black Friday apod.). 1.2.1 anglicismy podle jazykových rovin Lexikální anglicismy (přejímky lexikálních slovních afrazeologických jednotek) jsou většinou, ikdyž ne vždy, spojeny spřejímkou nových významů. Na rovině významové, sémantické, vnášejí do hostitelského jazyka nové významy jednak přímé anglicismy přejímkové (barbecue, hardware, logo, offroad, snowboard, SUVéčko), jednak anglicismy 5 Vanglickém znění (Gottlieb 2005: 163) „any individual or systemic language feature adapted or adopted from English, or inspired or boosted by English models, used in intralingual communication in alanguage other than English“. 1717 1 Anglicismy: záklAdní přehled překladové, resp. sémantické kalky, které buď rozšiřují, nebo nahrazují význam(y) stávajících českých slov: arkádový (hra), (fekální) banka, čistý (energie), (červí) díra, chytrý (telefon), inteligentní (žárovka), nelidský (zdroje), (vyskakovací) okno, (webová) stránka, špinavý (bomba), (snowboardový) trik, zelený (produkt), (počítačová) myš atd. Také sémantické kalky se řadí pod lexikální anglicismy. Zmínky oanglicismech zjiných rovin než zroviny lexikální jsou včeské izahraniční literatuře relativně řídké. Proto jim věnujeme jen krátkou poznámku také ztoho důvodu, že tématem publikace jsou anglicismy lexikální. Projevy anglicizace na ostatních jazykových rovinách je vpodstatě možné chápat jako opak adaptace (viz oddíly 1.2.3 a2.3), tj. podoba češtiny se ve svých různých aspektech přizpůsobuje anglické formě anormě. Anglicizace voblasti gramatiky se projevuje na rovině morfologické asyntaktické (syntaktické anglicismy se někdy považují za druh kalku). Zhlediska flektivní morfologie dochází vlivem angličtiny krůzným deflektizačním jevům, vněkterých pozicích se častěji objevují neohebná podstatná jména (barber kurz za nej cenu, impakt faktor, PowerPoint prezentace, Sledujte Chance ligu online), což bývá často spojeno stendencí přesouvat neshodný přívlastek do pozice shodného přívlastku, někdy ve formě citátového výrazu (profesionální barber školení místo školení holičů, lingvistický from above popis místo popis shora, adults only hotely místo hotely pouze pro dospělé, jede ve zdomu přivezených pomyslných kolejích místo kolejích přivezených zdomova). Zatímco dříve byly syntaktické prvky přenášené zangličtiny do češtiny (slovosled, konstrukční vzorce: ptát se oněco < ask about) popisovány spíše vkrajanské češtině vzahraničí (viz např. Kučera 1990), dnes se snimi setkáváme včeštině mluvené ipsané. Vderivační (slovotvorné) morfologii se prosazuje nový typ složených lexémů odpovídající anglickým blendům (plastokalypsa, federanto, alkorytmus, teplátor) asloženiny (kvazikompozita) spřejatými sufixoidy (-holik: Pragoholik, alzaholik, lajkoholik– viz poznámka 77; -sexuál: ekosexual, lumbersexuál, metrosexuál, spornosexuál, svetrosexuál, übersexuál). Vzácně přecházejí do češtiny inové sufixy (-ing/ink: koučink, učiteling). Někteří autoři rozlišují mezi „morfemickým přejímáním“ (přenos vázaných morfémů) a„morfologickým přejímáním“ (přenos morfologických vzorců). Grafické anglicismy, přenášející anglický pravopis (grafické zvyklosti) do češtiny, lze rozdělit do několika skupin. Zširšího hlediska jsou to vlastně všechny formálně neadaptované lexikální anglicismy včeském textu obsahující grafické cizosti: chatovat, czechnout (ukrást něco po česku, patrně analogii se slangovým „seknout/čajznout/ čmajznout“) [ch, cz = č], slackovat (komunikovat pomocí aplikace Slack) [ck = k], banner [nn = n], mail [ai = ej], blue jeans [ue = ů, j = dž, ea = í, s= z] atd. Vužším pojetí jde vlastně oopačný proces, než je grafická adaptace anglických slov. Český pravopis je záměrně transkribován, nahrazován anglickými grafémy: např. název zábavního pořadu Mezi COOLky, Yedoo („jedu“, obchodní název české koloběžky), Peerko (studentská iniciativa), wokna (operační systém Windows), woknař či widlák (uživatel operačního systému Microsoft Windows), wo co go nebo qéčko ([kvéčko], příslušník queer/LGBT+ komunity). Další skupinu tvoří např. psaní víceslovných vlastních názvů se všemi počátečními velkými písmeny (Česká Republika) nebo vkládání spojovníku za prefix ne- 18 (ne-lingvistický) apod., tj. aplikace obecnějších anglických pravopisných pravidel na český materiál. Okrajově se vliv angličtiny projevuje ivinterpunkci. Fonetické/fonologické anglicismy jsou spíše výjimkou, dílem proto, že přenášení anglické výslovnosti do češtiny vyžaduje její dobrou znalost. Přispívá ktomu fakt, že výslovnost asystém českých aanglických samohlásek je velmi odlišný. Vdůsledku toho je transfer zangličtiny natolik obtížný, že i(graficky) neadaptované anglicismy jsou zfonetického hlediska fakticky více či méně adaptované, tedy počeštěné (srov. Duběda 2018, 2020, Bičan akol. 2020). Zčásti to platí ioanglických souhláskách, které se vyznačují řadou odlišností oproti češtině (aspirací, zachováváním znělosti vkoncové pozici aj.). Nicméně lze najít ojedinělé doklady transferu do češtiny, např. ucitoslovce údivu wow bývá počáteční w často vyslovováno zaokrouhleně, bilabiálně, tj. „anglicky“. Ve většině případů je však „anglická“ výslovnost přejímek spíše jen aproximací aučeských slov se běžně nevyskytuje. Humbley (1974: 53) má za to, že také grafické afonetické cizosti ve výpůjčkách spadají pod lexikální přejímání. Ještě méně popsán je stylistický atextový vliv angličtiny na češtinu, formální iobsahový, ačkoli nepochybně existuje. Lze ho najít na sociálních sítích, kde styl komunikace ve větší či menší míře imituje angloamerický úzus (viz emaily, blogy, Facebook, Twitter, resp. platforma X atd.), ale ivakademické sféře. Projevuje se vodborných textech, které se přizpůsobují psaným anglickým modelům, jelikož čeští autoři často publikují spíše anglicky než česky (srov. Daneš 1999: 198– modalizace české vědecké komunikace podle anglosaského vědeckého stylu). Setkáváme se sním také ve formátu powerpointových prezentací, konferenčních abstraktů iumonografií (umísťování obsahu na začátek místo na konec) aj. Oblastí, jejichž styl byl ovlivněn zvyklostmi psaného jazyka vanglofonních zemích, je přirozeně víc. 1.2.2 klasifikace lexikálních anglicismů Voddílu 1.2 bylo řečeno, že lexikální anglicismy tvoří dvě základní skupiny: jednak slova, sousloví nebo frazémy, které byly bezprostředně převzaty zangličtiny, jednak české lexikální jednotky, které vznikly překladem zangličtiny. Přirozeně největší pozornost na sebe poutá první skupina anglicismů, tedy anglická slova, která svou formou jednoznačně signalizují svůj původ (billboard, fastfood nebo talkshow), ať už jde oanglicismy graficky neadaptované („citátové“, tj. bez českého komponentu vzákladním tvaru, příp. vžádném tvaru, show, fit), nebo anglicismy adaptované (počeštěné). Označujeme je zde jako prototypické anglicismy (viz 1.2.3). Tuto skupinu nazýváme přímé, tj. přejímkové či materiálové anglicismy, zatímco odruhé skupině mluvíme jako onepřímých, překladových či strukturních anglicismech. Přívlastek materiálové má první skupina proto, že zangličtiny je přebírán jazykový materiál, forma, kdežto druhá skupina jsou strukturní anglicismy, protože angličtina poskytuje model, strukturu, která je přeložena pomocí českého materiálu (srov. termíny „matter loans“ a„pattern loans“, Sakel 2007). 1919 1 Anglicismy: záklAdní přehled Skutečná škála lexikálních anglicismů je ovšem mnohem rozmanitější. Existuje řada způsobů třídění anglicismů, nicméně současné klasifikace anglicismů vliteratuře vesměs vycházejí ztradiční obecné typologie přejímek (výpůjček), jejíž základy položili Werner Betz (1949, 1959) aEinar Haugen (1950), na něž pak navázal Uriel Weinreich (1953). Synoptické studie referující ovývoji aformování teorie ataxonomie přejímek nabízejí například Oksaar (1996), Stanforth (2002) nebo Grzega (2003). Pozdější klasifikace, např. Matrasova (2009, 2020), přinášejí některé novější pohledy aupřesnění, ale zásadně se od předchozích neliší. Ztěchto obecných typologií pak vycházejí iklasifikace anglických přejímek, které reprezentuje zejména klasifikace Pulciniové et al. (2012; srov. též Pulcini 2023). Uvádíme ji níže aposlouží nám jako východisko při popisu jednotlivých kategorií anglicismů včeštině apři řešení otázek souvisejících se zařazením některých typů přejímek. Vzhledem kzásadnímu významu těchto výchozích typologií (bez ohledu na to, že vznikaly před tři čtvrtě stoletím) není na škodu si je přiblížit. Betzovu kategorizaci přejímek znázorňuje následující zjednodušený diagram: FORMY PŘEJÍMÁNÍ vnější přejímky Äußeres Lehngut hybridní přejímka Hybridlehnung falešná přejímka Scheinentlehnung převzatý novotvar Lehnbildung převzatý význam Lehnbedeutung překladový novotvar Lehnformung kreativní novotvar Lehnschöpfung novotvar volným překladem Lehnübertragung přejímka/ cizí slovo Lehnwort/Fremdwort vnitřní přejímky (přejímkové novotvoření) Inneres Lehngut (Lehnprägung) převzatý novotvar Lehnbildung Obrázek 1: Betzova (1959) klasifikace lexikálního přejímání Pro lepší srovnání převádíme do podoby schematických diagramů iHaugenovy třídy přejímek aWeinreichovy mechanismy lexikální interference aznich vyplývající typy (podrobnější popis viz 4.2). Přes některé terminologické odlišnosti je zjevné, že všechny tři klasifikace se vhlavním shodují. Haugenovu termínu importace odpovídá Weinreichův transfer, Haugenův termín substituce nahrazuje Weinreich reprodukcí. Dále tam, kde Betz mlu- 20 Obrázek 2: Haugenovy třídy přejímek (nahoře) aWeinreichovy mechanismy lexikální interference (dole) TŘÍDY PŘEJÍMEK (morfemická importace × morfemická substituce) hybridní přejímky (importace + substiuce) přejímky (importace) přejímkové posuny (substiuce) přejímka–překlad přejímka významu (ne/hybridní) kreativní novotvar (žádná importace ani substituce) MECHANISMY LEXIKÁLNÍ INTERFERENCE reprodukce (domácím slovem) transfer (cizího slova) transfer + reprodukce (domácí + cizí element) přejímkový překlad (loan translation) přejímka (loanword) hybridní útvar (hybrid compound) vlastní překladová přejímka volná překladová přejímka kreativní novotvar sémantická přejímka (extenze užití domácího slova) ví o„Hybridbildung“ aWeinreich o„hybrid compounds“, Haugen užívá výraz „loanblends“. Pro Betzovo „Lehnbedeutung“ používá Haugen „semantic loans“, Weinreich „extension of use“ atd. Všechny tři rozlišují mezi přejímkou/výpůjčkou, tj. převzetím slova zjiného jazyka do jazyka cílového (buď vnezměněné, „citátové“ formě, nebo vpodobě různým způsobem adaptované) na straně jedné ana struně druhé nahrazením, překladem cizího výrazu, slova výrazem, slovem domácím (přejímka přesným či volným překladem apřejímka významu neboli lexikální asémantický kalk). Dále všechny tři shodně rozlišují hybridní útvary, vnichž se setkávají oba principy, přejetí apřeklad, avšechny zmiňují to, co zde překládáme jako kreativní novotvar: nepřímý ekvivalent cizího výrazu, který nevznikl ani překladem, ani přejetím, ale pro nějž bylo vcílovém jazyce vytvořeno nové pojmenování. Haugen má za to, že tyto případy nejsou součástí lexikálního přejímání, ališí se ivtom, že nezmiňuje volný překlad. Betz navíc vyčleňuje kategorii zdánlivá či falešná výpůjčka (Scheinentlehnung), tj. případy, kdy hostitelský jazyk sice přejme cizí slovo, ale nakládá sním nezávisle najazyce, zně- 2121 1 Anglicismy: záklAdní přehled hož bylo převzato. Vytváří tak vlastní neologismy pomocí cizojazyčného materiálu, které ve výchozím jazyce neexistují (vsouvislosti sangličtinou se označují jako falešné anglicismy nebo pseudoanglicismy). Příkladem, jak jsou tyto klasifikace (zejména Betzova) aplikovány na přejímání zangličtiny, je typologie, kterou podávají Pulciniová et al. (2012: 6) asníž Pulciniová pracuje inadále (Pulcini 2023: 53). Srovnání diagramu klasifikace Pulciniové et al. sBetzovou ukazuje velkou shodu stím rozdílem, že svou typologii vztahují na angličtinu. Přímé přejímky jsou vní zastoupeny vlastními, prototypickými anglicismy (ne /adaptovanými), falešnými anglicismy (pseudoanglicismy) ahybridními anglicismy, nepřímé přejímky tvoří lexikální kalky (přesné, volné akreativní) avýznamové přejímky (vnaší literatuře označované jako sémantické kalky). TYPY LEXIKÁLNÍHO PŘEJÍMÁNÍ přímé direct nepřímé indirect falešná false hybridní hybrid přejímka loanword adaptovaná adapted neadaptovaná non-adapted přejímka volným překladem loan rendition kreativní přejímka loan creation přejímka překladem loan translation přejímka významu semantic loan kalk calque lexikální lexical frázová phrasal Obrázek 3: Typy lexikálního přejímání zangličtiny podle Pulciniové et al. (2012) Společným rysem všech těchtoklasifikací je základní dichotomie, dělení přejímek na vnější/přímé avnitřní/nepřímé, kontrast mezi importací/transferem asubstitucí/reprodukcí. Ztoho vychází inaše dělení anglicismů na přejímkové apřekladové, snímž zde pracujeme. Někdy je tato dichotomie interpretována jako rozdíl mezi replikací matérie (materiálu) areplikací vzoru, struktury („matter and pattern replication“, Matras 2020: 256; srov. Sakel 2007). Odtud inaše alternativní označení přejímkových anglicismů za materiálové apřekladových anglicismů za strukturní. Jak už bylo řečeno, česká literatura oanglicismech se věnuje hlavně přejímkovým nehybridním anglicismům, proto se vtéto publikaci zaměřujeme na ostatní typy. Nicméně je namístě stručně zmínit ipřejímkové anglicismy, které jsou nejviditelnějšími, atudíž prototypickými představiteli anglicismů. Kotázce klasifikace anglicismů se vrátíme v6. kapitole aposlední 8. kapitole, vníž se pokusíme utřídit anglicismy (alexikální přejímky obecně) na základě našich zjištění azhlediska konstitutivních rysů apodle toho modifikovat klasifikaci Pulciniové et al. 22 1.2.3 prototypické anglicismy: materiálové přejímky Základním anepřehlédnutelným typem anglicismu je anglické slovo, které bylo přeneseno do češtiny vpůvodní podobě, tedy přímá materiálová přejímka. Tyto anglicismy označujeme za prototypické, protože vsobě spojují vše, co činí anglicismus anglicismem. Vnášejí do cílového jazyka nový pojem iformu. Vrámci materiálových přejímek jsou pak nejnápadnější především ty, které si ve svém základním reprezentativním tvaru uchovaly svou anglickou podobu zcela beze změny (alespoň vpísmu), např. barber, chat, enhancer, event, fastfood, gamer, gender, hardware, jam session, level, mail, owner, podcast, startup, talkshow nebo web. Dochází unich buď jen kčistě morfologické adaptaci, tj. přidávají se knim flektivní koncovky (Dejte svému životu nový směr astaňte se profesionálním barberem za pár hodin), nebo se užívají jako neohebná slova (mluvit osvé image, online rozhovor, random jména, IT dárek). Tomuto typu anglicismů zde říkáme citátová (srov. Nekula 2004: 268). Proti nim stojí přejímkové anglicismy počeštěné ivzákladním tvaru po stránce tvaroslovné, slovotvorné aformální (pravopisné avýslovnostní). Viděli jsme, že obě varianty se označují jako přímé či vnější přejímky zangličtiny. Obě se do češtiny dostávají nejčastěji zpsaného jazyka (tištěného, ale patrně častěji elektronického), ikdyž dnes díkyhojnému kontaktu smluveným jazykem počet „odposlouchaných“ přejímek nepochybně roste. Oběma je také včeské literatuře věnována největší pozornost. Počeštění, adaptace, spočívá vpřizpůsobení cizího slova češtině „beze změny či obměny [jeho] významu“ (Karlík akol. 1996: 111). Běžně se rozlišuje několik druhů adaptace lexikálních jednotek, zejm. fonetická (fonologicko-fonetická, změna výslovnosti oproti angličtině), grafická (změna psané podoby), morfologická (tvaroslovná) aslovotvorná (srov. 1.2.1). Fonetickou adaptaci představuje počeštěná výslovnost anglických slov (srov. Duběda 2018, 2020, Bičan akol. 2020) jednak vsouladu sčeským fonologickým systémem, jednak na základě psané podoby anglického slova amylné představy ojeho výslovnosti (např. anglické ultimate [altimit] vyslovované včeštině jako [ultimejt], voucher [vaučr] vyslované apsané jako voučr, double jako debl). Vdůsledkufoneticko-fonologických odlišností mezi oběma jazyky vedou snahy českých mluvčích oanglickou výslovnost velmi často knezamýšlené adaptaci (např. výslovnost názvu pořadu Love Island jako [lafajlent] nebo věrnostní karta Tesca Clubcard jako [klapkárt]. Fonetická adaptace ujednoho atéhož slova může být individuální, lišit se podle mluvčích aje obtížně dokumentovatelná. Forma adaptace vjednom jazyce, např. francouzštině, může také záviset na jeho geografické variantě, např. anglické discount, které se ve Francii vyslovuje jako [diskunt], může být vyslovováno jinak vbelgické nebo kanadské francouzštině. Včeštině je poměrně často apravidelně počešťována (zejména při hláskování) jedna konkrétní skupina slov, anglické zkratky: K.O. ([kei-ou] česky [ká-ó]), AI [ej-aj] česky ([á-í]), NATO ([neitou] česky [nato]), UFO ([jú-ef-ou] česky [ufo]), výjimku tvoří zkratky IT [ajtý] aOK [ou-kej] (příznakově někdy i[ó-ká]). Grafická adaptace, tzn. český přepis anglických slov, je podmíněna odlišností anglického pravopisu (avýslovnosti), aizde často vychází zmylné představy ovýslovnosti anglického slova (vpodstatě jde grafická adaptace ruku vruce sfonetickou). Vobou 2323 1 Anglicismy: záklAdní přehled případech jsou přitom nahrazovány anglické grafémy českými: knockout [nokaut] > knokaut (ck > k, ou> au, azachováno je ipsané, ale vangličtině nevyslovované iniciální k); yachting [jotɪŋ] > jachting; training [treɪnɪŋ] > trénink, Worcester [wustә] sauce > vorčesterská omáčka, vorčestr. Počeštění (ajeho míra) často závisí na tom, jak dlouho je anglické slovo včeštině usazené, aněkdy se jeho podoba časem od originálu výrazně odchyluje (beefsteak > biftek). Unovějších přejímek může dojít ktomu, že vedle sebe koexistují adaptovaná aneadaptovaná podoba (knokaut, knockout) nebo dvě různě adaptované varianty (trénink, tréning). Časté jsou rozdíly mezi češtinou aangličtinou vpsaní velkých amalých písmen, rozkolísané bývá psaní kompozit (varianty psané se spojovníkem, jako jedno slova ajako víceslovná jednotka: sci-fi, scifi, talk show, talk- -show, talkshow). Kombinaci morfologické aslovotvorné adaptace spočívající vúpravě formální strukturyanglického základu, ato „beze změny či obměny významu“ slova (srov. Karlík akol. 1996: 111) souhrnně označujeme jako strukturní adaptaci (viz 2.3.3). Umožňuje vybavit slovo českým flektivním paradigmatem, např. chat > chatovat; outsource > outsourcový (vývojář), overthink > overthinkovat něco, creative > kreativec. Striktně vzato jediné skutečně neadaptované anglicismy jsou slova vinvariantní podobě (scifi, fantasy, wow, happy), protože většina citátových přejímek je flektivních. Od strukturní adaptace, která zdefinice zachovává původní význam anglického originálu, se liší případy jako ajťák, ajtýčko (odborník přes IT) aajťáčtina či ajťákština (jazyk ajťáků). Vycházejí sice zanglického základu IT, ale tyto deriváty nemají vangličtině (významovou ani formální) obdobu. Jsou to nová pojmenování, novotvary, které vznikly teprve včeštině nikoli adaptací, nýbrž neologizací, novotvořením, aoznačují se vliteratuře jako falešné anglicismy (pseudoanglicismy– viz kap. 2). Neologizace zároveň nevylučuje, že anglický základ, zkterého český novotvar vzniká, nemůže být tak či onak adaptován, počeštěn. Jednotlivé druhy adaptace se přitom vrůzných kombinacích často setkávají vjednom atémže slově avzniká tak celá škála možných forem přejatých anglických slov ačeských novotvarů. Rozsah adaptace zpravidla koreluje stím, jak dlouho se přejímka včeštině užívá, amůže být indikátorem lexikalizace daného slova, tj. míry jeho integrace do české slovní zásoby. Kadaptaci dochází de facto ina rovině sémantické. Charakteristickým jevem při přejímání je zúžení významu přejímaného slova, tzn. že většinou se přejímá jen vjednom zvýznamů, které má ve výchozím jazyce. Například slovo skaut bylo včeštině dost dlouho spojováno pouze svýznamem „člen skautského hnutí“ (od něho je odvozen inázev pivovaru apiva: „Naše pivo vznikalo od srdce, schutí apoctivostí Skauta“), nikoli sjeho primárním významem vangličtině, „průzkumník, zvěd“. Teprve vposledních letech byl itento význam nově přejat, konkrétně ve spojení technologický skaut. Vněkterých případech může ale dojít uvýpůjčky kzásadnímu sémantickému posunu aslovo se začne užívat ve významu, který ve zdrojovém jazyce, vtomto případě vangličtině, nemá. České užití slova tramp je prakticky odpojené od anglického tramp (tulák, pobuda, vamer. angličtině coura, rajda), které vangličtině rozhodně není spojováno sDivokým západem a„woodcraftem“. Uslova biftek zanglického beefsteak se postupně vytrácí spojitost shovězím masem aslovo biftek nabylo významu „tlustý plá- 24 tek masa“, což umožnila spojení jako vepřový biftek. Případy, kdy anglické slovo získalo včeštině nový význam, ajde tedy očeský sémantický neologismus (neosémantismus), se vliteratuře oanglicismech rovněž označují jako falešný anglicismus. Velká pozornost byla včeské literatuře věnována popisu toho, kde všude se přejímkové anglicismy vyskytují (např. Nekula 2005, Bozděchová 2017a). Oproti cizím slovům zjiných jazyků, včetně evropeismů ainternacionalismů, pronikají během posledních desetiletí anglicismy vnebývalém rozsahu do všech stylistických vrstev jazyka, od obecné češtiny přes hovorový jazyk, slang, profesní žargon až po odbornou avědeckou terminologii. Setkáváme se tak snimi vcelé řadě oblastí: ve vědě atechnice, obchodu aprůmyslu, žurnalistice, na sociálních sítích, v psychologii a mezilidských vztazích aobzvláště ve sportu adalších odvětvíchzábavního průmyslu (blíže viz např. Opavská 2004, Svobodová 2007, Havlík 2019, Georgievová 2023 aj.). Přejímkové anglicismy (stejně jako ostatní druhy anglicismů) se pohybují na škále od okazionalismů (jednorázových kreativních novotvarů pro účely konkrétní situace; srov. jednorázové případy střídání kódů), přejímek „na půl cesty“ až po ustálené anglicismy, které se staly trvalou součástí českého lexika (bekhend, fotbal, detektivka, klub, logo, scifi, sport). Hranice mezi okazionalismy, přejímkami srůznou mírou ustálenosti avžitými výrazy není ostrá amůže se posouvat– velká část anglicismů se nachází všedé zóně mezi oběma póly. To, zda se anglicismus vjazyce rozšíří audrží, závisí na více faktorech, zejména na jeho užitečnosti vširokém slova smyslu. Např. přestane-li se objekt, jev označovaný anglicismem užívat nebo vyskytovat, vytratí se zjazyka ipříslušný anglicismus (disketa, floppy disk). Právě upřejímkových anglicismů bývá věnována velká pozornost důvodům, proč jsou mluvčími cílového jazyka adoptovány. Jinými slovy, jakou funkci vdaném jazyce plní, aspolu stím, jak se kjejich vnikání mluvčí tohoto jazyka staví. Tyto důvody jsou nicméně společné všem typům anglicismů, nejen přejímkovým, aproto jsou tomuto tématu věnovány následující dvě podkapitoly. 1.3 anglicismy zhlediska motivace přejímání ajeho funkce Součástí popisu lexikálních přejímek je zkoumání důvodů, které kpřejímání slov vedou, zejména vtak masivní míře ado tolika různých jazyků, jak je tomu vpřípadě anglicismů. Ukazuje se, že kromě jazykových důvodů hrají stejně velikou, ba možná ještě větší roli faktory mimojazykové. Po jejich stručném představení se zaměříme na příčiny jazykové, to znamená na to, jaké potřeby anglicismy vcílovém jazyce plní. 1.3.1 motivy afaktory přejímání anglicismů Asi není třeba připomínat, že angličtina je vsoučasné době patrně nejvydatnějším zdrojem cizích slov včeštině, anení to náhoda. Rosenhouseová aKowner (2008: 3) 2525 1 Anglicismy: záklAdní přehled soudí, že „anglická lexikální ‚invaze‘ […] je přirozený anevyhnutelný proces, který je podmíněn psycholingvistickými, sociolingvistickými asociohistorickými faktory“. Od druhé poloviny minulého století se angličtina postupně stala hlavním nástrojem mezinárodní komunikace, globální lingua franca, nejčastěji voleným druhým jazykem, ato zejména vnávaznosti na výsledek 2. světové války arostoucí politický akulturní význam Spojených států. Kromě toho se angličtina ukázala být pro tuto roli vhodná izhlediska jazykového typu, který představuje, tedy jako jazyk morfologicky asyntakticky relativně jednoduchý apro mluvčí většiny jazyků navíc vcelku přístupný ipo stránce výslovnostní. Výhody existence jednoho prestižního dorozumívacího jazyka vesložitých podmínkách mnohonárodnostních států, mezinárodních vztahů ainstitucí vrůzných oblastech jsou vcelosvětovém měřítku zřejmé. Jednou zotázek, kterou lexikální přejímání vtakové míře vyvolává, je, proč kněmu vlastně dochází. Standardní odpověď zní, že „klexikálním [výpůjčkám] dochází zpravidla tam, kde vzniká pojmenovávací potřeba“ (Nekula 2017). Nicméně Rosenhouseová aKowner (2008: 6–17), kteří se opírají opopis vlivu angličtiny ve 12 jazycích zEvropy, Asie aAfriky, nabízejí komplexnější pohled na tento proces. Vedle obecných motivů pro přejímání se snaží vytyčit idalší faktory, které se na něm podílejí: prostředky komunikace, které šíření přejímek umožňují, akonkrétní determinanty podílející se na tomto procesu. Na základě všech těchto okolností se pak pokoušejí předvídat průběh avýsledek procesu přejímání podmíněného jistou mírou kontaktu mezi daným jazykem aangličtinou. Rosenhouseová aKowner nacházejí tři základní motivy pro přejímání slov zangličtiny, které jsou vrůzné míře společné prakticky všem jazykům popisovaným vmonografii: 1. potřeba vytvářet novou terminologii apojmy– nutnost neustálého přílivu nových pojmů apojmenování pro zachycení změn ainovací ve vědeckotechnické, sociopolitické, ekonomické akulturnísféře; 2. tendence vyrovnat se dominantní společenské skupině napodobením jejího jazyka (např. vkoloniálním kontextu, kdy vládnoucí elitní třída užívá angličtinu nebo výrazy převzaté zangličtiny); 3. tendence vytvářet speciální jazyk, žargon, slang, vuzavřených společenských aprofesních skupinách, vrámci nichž přejímky zprestižního jazyka zvyšují výjimečnost aodlišnost dané výlučné (elitní) skupiny. Šíření anglických přejímek vcílovém jazyce pak závisí na možnostech setkávání se sangličtinou při komunikaci. Rosenhouseová aKowner vyčleňují tři hlavní způsoby kontaktu sangličtinou (vedoucí kpřejímkám): 1. přímý kontakt (např. turistika zado anglicky mluvících zemí; vojenské základny zanglicky mluvících zemí atd.); 2. hromadné sdělovací prostředky (rozhlas, televize ainternet, vrámci něj sociální sítě, blogy, podcasty apod.); do této skupiny lze řadit ivliv (nedabovaných) anglofonních filmů, dostupnost anglicky psané odborné ikrásné literatury; 3. vzdělávací systém (výuka angličtině avýuka vangličtině). Dále Rosenhouseová aKowner vyjmenovávají sedm faktorů (determinant), které podle jejich názoru vytvářejí podmínky pro přejímání (1.–3.) nebo ovlivňují rozsah, vjakém kpronikání angličtiny bude docházet abude úspěšné (4.–7.): 1. modernizace aekonomický rozvoj; 2. prestiž angličtiny vdané společnosti, skupině (viz motiv 32 toto dokazují, ina to, že neznalost terminologie není čistě věcí anglicismů aže anglicismy stejně jako domácí termíny se lze naučit. Názory odpůrců anglicismů dává do kontrastu svýsledky studií postojů běžných mluvčích (např. Stickel aVolz 1999), znichž vyplývá, že postoje mluvčích jsou vcelku neutrální aodmítání anglicismů je dáno námitkami kcizosti obecně akmotivům lidí, kteří je (nad)užívají. Je třeba říci, že Kettemann aHunt mluví pouze ojedné kategorii anglicismů, materiálových přejímkách, zatímco druhou hlavní kategorii, překladové anglicismy (lexikální asémantické kalky), nezmiňují, ač jde oskupinu, která rovněž není početně zanedbatelná apředstavuje významnou formu anglicizace. Část české veřejnosti, která nárůst anglicismů zvlášť vněkterých oblastech sleduje sobavami, se někdy obrací na odborníky-lingvisty sdotazem, zda je možné se tomu bránit. Na příkladu němčiny lze vidět, že přes vehementní odpor některých skupin proces anglicizace lexika zde pokračuje vnezmenšené míře, výraz „Neudeutsch“ se dnes už pociťuje jako poněkud zastaralý, ajen těžko lze očekávat, že by se tento proces vdohledné době zastavil (na rozdíl od někdejší germanizace lexika včeštině). Souvisí to nepochybně stím, že ani vněmčině, ani včeštině není anglicizace mluvčím vnucována násilím, ale podstupují ji víceméně dobrovolně asami. Ovedoucí roli angličtiny vyplývající zgeopolitické situace svědčí mj. fakt, že angličtina ipo brexitu nadále slouží vEvropské unii jako hlavní dorozumívací jazyk, ač z27 členských států je úředním jazykem jen vIrsku ana Maltě8. Výuka angličtiny se zavádí na školách nikoli zmocensko-politických důvodů (jako tomu bylo kdysi unás sněmčinou aruštinou), ale protože znalost angličtiny přináší řadu výhod, profesních, kulturně-ekonomických aj. Za této situace úvahy oregulaci anglicismů (jejichž šíření nevyhnutelně vyplývá zintenzivního kontaktu sanglicky mluvícím světem) apuristické snahy oočištění němčiny (ačeštiny) nejsou příliš reálné. Ostatně není ani jasné, kolik lexikálních anglicismů se vtom kterém jazyce vlastně vyskytuje. Slovníky anglicismů, které už vřadě jazyků vyšly, udávají počty vřádech tisíců, ale skutečnbost je taková, že vokamžiku vydání slovníku již nejsou aktuální afaktický obraz anglicismů nezachycují. Nicméně také pesimistické obavy zhybridizace aupozadění češtiny jsou předčasné. Čeština už prokázala vminulosti, že je to životaschopný jazyk, amá příležitost prokázat to znovu. 1.5 literatura oanglicismech včeštině ajiných jazycích Vtéto publikaci se nemůžeme věnovat všem aspektům přejímání zangličtiny včeštině, tím méně vostatních jazycích. Řada témat, jako jsou formy adaptace anglicismů, je zde zmíněna jen zběžně (např. užívání rodu uanglicismů vpododdíle 2.4.3), jiné téměř 8 Je ovšem otázka, ojaké angličtině zde mluvíme. Spisovatel Salman Rushdie (1991: 70) před více než třiceti lety poznamenal, že „anglický jazyk přestal být výhradním vlastnictvím anglických mluvčích již před nějakou dobou“. 3333 1 Anglicismy: záklAdní přehled vůbec. Ostatně se jimi zabývají dílčí izevrubné studie vznikající od poloviny minulého století aroztroušené včasopisech, monografiích asbornících. Existuje vícero bibliografií aseznamů publikací oanglicismech různě obsáhlých vrůzných jazycích. Patří mezi ně např. An Annotated Bibliography of European Anglicisms (Görlach 2002) nebo nedávný přehled pro španělštinu (Núñez Nogueroles 2017). Nicméně vsoučasné době nejobsáhlejší soupis prací oanglicismech představuje List of Publications on Anglicisms in the World’sLanguages (aktualizace pro rok 2023) na webové stránce asociace GLAD (Global Anglicisms Database Network; https://www.nhh.no/en/research-centres/global -anglicism-database-network/publications/). Tento seznam obsahuje na 285 stranách přes 4000 titulů zrůzných jazyků (včetně češtiny). Pro češtinu samotnou podobný soupis literatury oanglicismech dosud nemáme, přestože (nebo možná právě proto, že) množství publikací onich je nemalé. Zahrnují zejména články astatě včasopisech, studie ve sbornících akonferenčních svazcích akapitoly vmonografiích, ale islovník přímých přejímek zangličtiny (Warmbrunn 1994). Zájemcům odalší informace lze doporučit, aby se obrátili na elektronickou Bibliografii české lingvistiky Ústavu pro jazyk český, kde na dotaz anglicismy (https://bibliografie.ujc.cas.cz/search?type= global&q=anglicismy) naleznou na 900 titulů. Kromě toho vznikla oanglicismech iřada kvalifikačních (bakalářských adiplomových) prací na bohemistikách aanglistikách filozofických apedagogických fakult po celé republice. Základní orientační přehled může poskytnout také seznam prací oanglicismech vbibliografii ktéto publikaci. Vmnoha jazycích evropských imimoevropských je výzkum anglicismů velmi dynamickou oblastí aspolu stím neustále roste ipočet publikací. Lze doufat, že vzhledem kpokračujícímu vlivu angličtiny na češtinu tomu bude nejinak iunás. 35 2 pseudoanglicismy: české neologismy zanglických slov 2 pseudoanglicismy: české neologismy zanglických slov 36 2.1 úvod9 Je nezpochybnitelným faktem, že angličtina slouží od poloviny minulého století jako prostředek mezinárodní komunikace, jako novodobá lingua franca. Vdůsledku toho ave spojení sglobalizací je její vliv na evropské ineevropské jazyky značný, apřejímky zangličtiny jsou proto předmětem intenzivního studia vjednotlivých národních jazycích ivrámci koordinovaného mezinárodního výzkumu, který provádí GLAD (Global Anglicism Database Network).10 Také včeštině je jim věnována poměrně velká pozornost už řadu desetiletí abyly popisovány aanalyzovány zmnoha aspektů vdílčích studiích iformou slovníku (srov. Warmbrunn 1994). Cílem této kapitoly je doplnit popis anglicismů včeské literatuře odistinkci, skterou se vní dosud nepracovalo. Jde oto, že ne všechna slova, která obsahují anglický materiál, jsou vpravém slova smyslu přejímky, ikdyž je řadíme mezi anglicismy. Na tuto skutečnost upozorňují Haspelmath aTadmor (2009) vmonografii, která shrnuje výsledky práce na projektu Loanword Typology (LWT), zněhož vzešla The World Loanword Database (WOLD). Vúvodní kapitole definují přejímku jako „lexém, který byl přenesen zjednoho jazyka/dialektu do jiného aužívá se vcílovém jazyce jako slovo (nikoli např. jako afix)“ (s. 13). Zároveň tamtéž poznamenávají, že do třídy přejímek nezahrnují „neologismy (= produktivně utvořené lexémy), které zčásti nebo zcela obsahují cizojazyčný materiál, protože vznikly vcílovém jazyce anebyly přeneseny ze zdrojového jazyka“. Jako příklady neologismů tohoto typu lze uvést slova bigbít nebo Easy-práce.cz, která vznikla včeštině anelze je striktně vzato považovat za přejímku. Vzahraniční literatuře oanglicismech je tato odlišnost již dlouho brána vpotaz. Pro kategorii novotvarů vzniklých na bázi angličtiny teprve vcílovém jazyce se vmnoha pracích vžilo označení pseudoanglicismy či falešné anglicismy (kromě jiných názvů) astručný přehled ojejich pojetí vrůzných jazycích podává následující podkapitola. 9 Text kapitoly vychází zčlánku I. Bozděchová, A. Klégr (2022). Pseudoanglicismy: české neologismy zanglických slov. Slovo aslovesnost 83 (1): 3–27 akapitoly I. Bozděchová, A. Klégr, 2022. Pseudo-Anglicisms in Czech. Between Borrowing and Neology. In Anglicisms and Corpus Linguistics, ed. R. Martí Solano, R. P. Ruano San Segundo, 137–157. Berlin: Peter Lang. 10 Viz https://www.nhh.no/en/research centres/global anglicism database network. 3737 2 Pseudoanglicismy: české neologismy zanglických slov Ačkoli to nebývá vliteratuře explicitně zmiňováno (až na výjimky, jako je např. Waszinková 2020), recentní přejímky rovněž představují neologismy svého druhu, tzn. nová pojmenování zhlediska onomaziologického anová slova, nové výrazy zhlediska sémaziologického (Martincová 2017). Vtomto smyslu by bylo možné Haspelmathovu aTadmorovu formulaci doplnit ajejich rozlišení „přejímka versus neologismus“ interpretovat jako opozici (externí) přejímkový neologismus versus (interní) slovotvorný neologismus. Interní neologismy vznikají na základě českého jazykového materiálu nebo jde osekundární neologismy, tzn. novotvary druhotně vzniklé až vcílovém jazyce zčásti (hybridně) nebo zcela zvýpůjčkových neologismů, Jedná se tedy vlastně oneologismy zneologismů. Rovněž není důvod přejímky zužovat jen na jednoslovné lexémy nebo vylučovat vázané morfémy. Rozlišení mezi přejímkou asekundárním neologismem není vždy jednoduché. Průvodním jevem přejímek je adaptace, tzn. že „po čase dochází kvýslovnostní, pravopisné, syntaktické imorfologické adaptaci směrem ksystému přijímajícího jazyka“ (Nekula 2017a). Rozdíl mezi adaptovanou přejímkou aslovotvorným sekundárním neologismem pak závisí na tom, zda avčem se liší od výchozího slova zdrojového jazyka. Ale ani nehybridní sekundární neologismy (tzn. novotvary utvořené vnašem případě čistě zanglických slov) nemusí být snadné identifikovat. Mluvčí často netuší, že nejde opřímou přejímku aže dané slovo vjazyce, zkterého byly komponenty převzaty, vůbec neexistuje. Teprve konfrontace srodilými mluvčími daného jazyka ukáže, že je jim neznámé ajeho význam často nesrozumitelný. Existují dokonce případy, kdy jsou sekundární neologismy do angličtiny dodatečně zpětně přejímány. Ktomu patrně došlo učeské zkratky BFU (Běžný Franta/Fyzický Uživatel), která byla podle všeho až následně lexikalizována vangličtině jako Brain Free User či Bloody Fucking User.11 Zdá se, že včeské literatuře otázka pseudoanglicismů spojená srozdílem mezi adaptací atvořením neologismů (neologizací12) nebyla dosud explicitně nastolena. To je proto hlavním úkolem této kapitoly. 2.2 pseudoanglicismy vzahraniční literatuře Oexistenci pseudoanglicismů vevropských jazycích píše patrně jako první Rudolf Filipović (1985). Vúvodu ke své studii (s. 249) zmiňuje, jak ho na tento jev upozornila významná britská lingvistka Barbara Strangová (1962), která recenzovala jeho monografii The Phonemic Analysis of English Loan-Words in Croatian (1960). Strangová 11 Srov. https://cs.wikipedia.org/wiki/BFU. 12 Termín neologizace může být chápán dvojím způsobem, jako tvoření neologismů (Petráčková– Kraus akol. 1998), nebo jako obecný proces obnovování slovní zásoby (Martincová 2017), avtomto smyslu je kontrastován se zastaráváním, archaizací slovní zásoby. Kobnovování slovní zásoby dochází díky tvoření nových slov, neologismů. Proto lze obojí popsat stejným termínem. Vanglofonní tradici je nicméně užití slova neologizace ve významu tvorba nových slov primární (předchází důsledek) adatuje se do poloviny 19. století, kdy je prvně doloženo. Pro obnovu slovní zásoby se používá termín lexikální inovace (srov. např. Anesa 2018). 38 vrecenzi poznamenala, že pro anglické čtenáře vyvolávají některé zanalyzovaných přejímek zajímavé otázky, jelikož „ačkoli jsou složené zanglických částí, nejsou samy osobě anglickými výrazy (např. best-runner, everglass, happy end), jiné jsou suspektní (např. smoking), další pak vykazují životnost mimo svůj jazyk vmíře, které nikdy nedosáhly vjeho rámci (např. covert coat, které OED zaznamenává pouze jednou vreklamě z19. st. na jezdecký oděv).“ Ikdyž Strangová, jak tamtéž poznamenává Filipović, tento jev vrecenzi nepojmenovala, označila ho za „fascinující aspekt přejímání slov vjazyce“ avyslovila naději, že mu bude následně věnována pozornost. Filipović se pak vrámci svého následujícího projektu The English Element in European Languages (1982) tomuto aspektu přejímání, které pojmenoval „pseudoanglicismy“, skutečně věnoval, ato na materiálu několika evropských jazyků. Vycházel přitom ze základní definice, podle níž pseudoanglicismy „jsou složeny zanglických elementů, ale samy osobě to nejsou anglické výrazy“ (Filipović 1985: 249). 2.2.1 definice aformy pseudoanglicismů– germánské arománské jazyky Od 70. let minulého století vznikla dlouhá řada studií této formy přejímek, ve kterých autoři pro ni navrhli různá označení. Sám Filipović (1985: 250) zmiňuje, že někteří autoři užívají termíny jako pseudo-English words, pseudo-English coinage, pseudo-English expression, pseudo-English creation nebo jen pseudo-English. Přehled užívané terminologie vangličtině, němčině, italštině, francouzštině ašpanělštině podává Furiassi (Furiassi aGottlieb 2015, kap. 11). Vangličtině nacházíme vedle nejčastěji užívaných termínů pseudoanglicism afalse anglicism (vrůzných ortografických variantách) výrazy jako pseudo-English words/terms/loans/innovations, quasi-English words, secondary anglicisms adalší. Vněmčině se kromě Pseudoanglizismen vyskytují také výrazy anglisierende Bildungen aScheinanglizismen; vitalštině se spolu spseudoanglicismi užívá rovněž falsi angli(ci)smi nebo anglicismi apparenti; ve francouzštině jsou to pseudo-anglicismes, faux anglicismes, popř. pseudo-anglais; ve španělštině (p)seudoanglicismos, falsos anglicismos aj. Vnaší studii se přikláníme knejčastěji užívanému termínu pseudoanglicismus podobně jako Furiassi aGottlieb (2015), kteří vedle toho užívají ioznačení falešný anglicismus, běžnější vrománských jazycích. Zvažují ineutrální termín English-based neologism, neologismus založený na angličtině, ale zrůzných důvodů ho považují za zavádějící. Na obecné rovině se většina autorů vchápání pseudoanglicismů příliš neliší. Nejčastěji citována bývá definice Duckworthova (1977: 54), která je popisuje jednoduše jako „německé neologismy vytvořené zanglického jazykového materiálu“13. Furiassi aGottlieb (2015: 5–7) kromě této definice citují další vymezení od prominentních autorů, např. „slova, která mohou vypadat jako anglická, ale která se od anglických od13 D. Duckworth (1977: 54): „Neubildungen der deutschen Sprache mit englischem Sprachmaterial“. 3939 2 Pseudoanglicismy: české neologismy zanglických slov chylují ve formě avýznamu, nebo jsou ve skutečnosti ne anglická“ (Sørensen 1997: 21); „Termín ‚pseudoanglicismus‘ označuje jev, kněmuž dochází, když cílový jazyk užívá lexikální prvky zdrojového jazyka, aby vytvořil neologismus vcílovém jazyce, který je ve zdrojovém jazyce neznámý“ (Onysko 2007: 52). Furiassiho definice (2010: 34) vymezuje pseudoanglicismus jako „slovo nebo idiom, který je rozpoznatelně anglický ve své formě (pravopisu, výslovnosti, morfologii nebo alespoň vjednom ztěchto tří aspektů), ale je přijímán do slovní zásoby cílového jazyka jako lexikální jednotka, přestože vangličtině neexistuje nebo se užívá vnápadně odlišném významu“. Jde oparafrázi Görlachovy definice anglicismu (srov. oddíl 1.2). „Zpohledu anglického mluvčího jde o„novotvary, které připomínají slova z‚prestižního‘ jazyka, angličtiny, ale které by rodilý anglický mluvčí nepoznal nebo jim nerozuměl akteré, pokud by byly překládány do angličtiny ze zdrojového textu rodilým mluvčím, byly by nahrazeny skutečnými anglickými slovy“ (MacKenzie 2012: 33). Někteří autoři, např. Humbley (2015: kap. 2), předkládají možnost rozlišovat mezi falešnými anglicismy, tj. výpůjčkami, které se odchylují od originálu, ale přesto jde opřejímky (dancing hall/house > dancing ve francouzštině), atzv. allogenismy, „skutečnými“ falešnými výpůjčkami, lexikálními novotvary, které vznikly vjednom jazyce zmateriálu jiného jazyka zcela bez anglické předlohy (např. vangličtině neexistující racingman, tennisman). Tyto definice, přes zjevné podobnosti, vedou autory krozlišení různých typů pseudoanglicismů, resp. různých slovotvorných procesů uplatňujících se při jejich vzniku. Furiassi aGottlieb (2015: kap. 1) zmiňují, že některé ztěchto procesů aznich vzniklé pseudoanglicismy bývají často považovány za „centrální“ (kompoziční aderivační spojování anglických komponentů: tennisman, footing), jiné za „periferní“ (resémantizace akrácení, např. volley místo volleyball). Stejně jako udefinic nelze zde vyjmenovat všechny prostředky pseudoanglicizace, které jsou vliteratuře zmiňovány, proto se omezíme na výčty uváděné některými prominentními autory. Carstensen (1979, 1980) při popisu vlivu angličtiny na němčinu místo termínu pseudoanglicismus užívá termín Scheinentlehnung (zdánlivá výpůjčka) arovněž vyčleňuje tři kategorie: (i) Morphologische Eigenwege (morfologické neologismy, též Lehnveränderungen, pozměněné výpůjčky), utvořené krácením jednotlivých slov (pullover > Pulli, professional > Profi), krácením kompozit (cocktailparty > Cocktail), krácením víceslovných jednotek (last but not least > last not least; gin and tonic > Gin Tonic) amorfologickým zjednodušením (happy ending > Happy-End, gentleman’sagreement > Gentleman-Agreement); (ii) Lexikalische Eigenwege (lexikální neologismy), slova vangličtině neznámá (Dressman, Pullunder, Highboard), někdy utvořená analogií sjiž existujícími slovy (Showmaster podle quizmaster, Callboy, Steadyseller, Nevergreen); (iii) Semantische Eigenwege, tj. sémantické neologismy (Flirt pro flirtování, angl. flirting, zatímco anglické flirt označuje flirtující osobu; Slip oproti angl. briefs, pants; Dancing oproti angl. ballroom, dance hall). Cypionková (1994) ve své německy psané monografii třídí francouzské pseudoanglicismy na (i) Lehnzusammensetzungen (výpůjčková kompozita) typu auto-coat, baby-foot, camping-car, fly-tox, jet-society, one woman show; (ii) Lehnableitungen (výpůjčkové deriváty) obsahující např. morfémy -man, -ing, např. clapman, groupman, per- 40 chman, couponning; (iii) Lehnkürzungen (výpůjčkové zkráceniny), např. camping, dancing, happy end, parking; (iv) Entlehnung mit semantischer Verschiebung (výpůjčky se sémantickým posunem), např. brushing, fifties, mailing, pressing, recorder, smoking, speaker; (v) Entlehnung mit morphologischer Veränderung (morfologicky pozměněné výpůjčky), např. slip, yé-yé; (vi) Graphisch-phonetische Anglisierung (graficko fonetické anglicismy), např. rallye-paper; (vii) Namenentlehnung (přejímky (vlastních) jmen), např. Browning, Chadburn, Oxford. Furiassi (2010: 38–52) dělí falešné anglicismy vitalštině (autonomní novotvary, autonomous coinages) na (i) autonomní kompozita (recordman místo angl. record holder); (ii) autonomní deriváty (footing, utvořené jako obdoba angl. jogging); (iii) kompozita selipsou řídícího členu (basket místo angl. basketball, smoking zangl. smoking jacket); (iv) morfologické zkráceniny existujících anglických slov (happy ending > happy end, relaxation > relax); (v) resémantizovaná slova (mister místo coach, trainer; poker místo score; flipper místo pinball machine), (vi) pojmenování odvozená zvlastních jmen, eponym (carter místo chain guard či crank case) atoponym (new jersey místo median barrier či traffic divider, tzn. betonová bariéra oddělující pruhy na dálnici) agenerických obchodních značek (ticket restaurant zgenerického Ticket Restaurant® místo angl. meal ticket), azmiňuje idalší procesy (reduplikaci, funkční změnu ahybridní tvoření). Gottlieb (2004: 46–47; 2009: 79) pro dánštinu iobecně uvažuje pět forem pseudoanglicismů: (i) archaismy (fosilizované formy, které se zachovaly vcílovém jazyce poté, co přestaly být jako zastaralé užívány vangličtině: butterfly, motýlek, místo angl. bow tie); (ii) resémantizace (případy, kdy přejímka díky sémantickému posunu nabyla vcílovém jazyce významu, který je vangličtině neznámý, např. overhead místo slide, diapozitiv); (iii) kontaminace lexikální (stationcar místo amer. station wagon abrit. estate car) aflektivní (autobahns, německá výpůjčka sangl. plurálovou koncovkou); (iv) morfologické novotvary (fit for fight místo angl. fighting fit); (v) žertovné novotvary (webmoster, doslova „webtetička“, podle angl. webmaster). Pseudoanglicismy řadí pod „aktivní anglicismy“ (výrazy adaptované nebo adoptované zangličtiny, zahrnující dále zjevné askryté výpůjčky, lexikální kalky ahybridní lexikální kalky), od nichž odlišuje „reaktivní anglicismy“ (výrazy inspirované nebo posílené angličtinou, sémantické, ortografické, fonetické amorfosyntaktické kalky). Souhrnných monografií opseudoanglicismech není dosud mnoho: ofrancouzských pseudoanglicismech píše německy Cypionková (1994), situaci vitalštině shrnuje anglicky psaná monografie Furiassiho (2010) akonečně poslední monografie, jejímiž editory jsou Furiassi aGottlieb (2015), pojednává opseudopřejímkách souvisejících sangličtinou vgermánských arománských jazycích. Vedle toho se již od 70. let objevuje dlouhá řada studií (Hope 1971; Klajn 1972; Humbley 1974; Breitkreutz 1976; Rodríguez Gonzáles 2013 aj.), které věnují pozornost pseudoanglicismům vmnoha evropských jazycích: germánských, románských avmenší míře islovanských. Letmo zde zmíníme nejdůležitější práce týkající se čtyř velkých jazyků, němčiny, italštiny, francouzštiny ašpanělštiny, apřipomeneme istudie slovanské. Spseudoanglicismy se musejí vypořádat také slovníky anglicismů, jako je Görlach (2001). 4141 2 Pseudoanglicismy: české neologismy zanglických slov Pokud jde oněmčinu, jedním zprvních, kdo věnoval pozornost pseudoanglicismům, byl zmíněný Duckworth (1977). Ilustruje tento jev např. na slově Dressman, německém neologismu pro manekýna, složeném zanglických komponentů, který je anglickým mluvčím neznámý (vangličtině male model). Kdalším autorům píšícím oanglicismech (apseudoanglicismech) patří Carstensen (1980, 1981), Hannah (1988), Yang (1990) nebo Plümerová (2000) aGlahn (2002). Frazeologické pseudoanglicismy vsoučasné němčině zkoumá Nefedova (2020). Yang použil materiál zčasopisu Der Spiegel apo vzoru Carstensena pracuje stermínem Scheinentlehnung (zdánlivá výpůjčka, tedy pseudoanglicismus) apoužívá ijeho dělení pseudoanglicismů na tři kategorie. Vedle toho rozlišuje kategorii smíšených kompozit (Mischkomposita), která rozděluje podle Finka (1970) na (a) kompozita vytvořená podle anglického vzoru (Popmusik podle angl. pop music) a(b) kompozita bez anglické předlohy (Managerkrankheit, odpovídající angl. stress disease). Novější, často citovaná práce na téma anglicismů (apseudoanglicismů) vněmčině, je Onyskova monografie (2007). Onysko vní věnuje zvláštní kapitolu (s. 52–59) pseudoanglicismům (jako je Wellfit-bar) ahybridním anglicismům (Weitsprung-Coach). Oba typy chápe jako projev lexikální produktivity cílového jazyka. Polemizuje přitom sCarstensenovým aYangovým tříděním pseudoanglicismů asoudí, že zatímco morfologické asémantické pseudoanglicismy jsou standardní výpůjčky (vytvořené vněmčině podle anglických vzorů), které vněmčině prošly sémantickými amorfologickými změnami, pravé, tzn. lexikální pseudoanglicismy (typu Dressman, Showmaster), vznikly vněmčině bez anglické předlohy. Jako slova nepředstavují tedy lexikální transfer (výpůjčky „in terms of lexical unity“), nýbrž vznikly slovotvorným aktem vrámci němčiny spoužitím anglických komponentů. Podle Onyska jde oanglicismy jen na rovině slovních forem (anglických komponentů), jinak tato slova dokládají slovotvorné schopnosti němčiny. Také uhybridních anglicismů (Yangova Mischkomposita) rozlišuje Onysko mezi formacemi sanglickou předlohou abez ní. Nicméně uhybridů spředlohou zvažuje, zda částečná substituce anglického modelu pomocí německého slova představuje výpůjčku, či nikoli, adospívá kzávěru, že nejde opřímou lexikální výpůjčku, nýbrž olexikální tvoření pomocí lexikálního kalku. Přesto od sebe důsledně odděluje hybridní anglicismy apseudoanglicismy. Problematika pseudoanglicismů je vněmčině velmi živá (srov. Knospe 2015), dokonce zde vznikla praktická příručka, která má seniorům spseudoanglicismy pomoci (Bierstedt 2021). Situaci ve francouzštině ohledně pseudoanglicismů popisuje Spence (1987). Podivuje se, že Höfler (1982) ve svém slovníku anglicismů považuje pseudoanglicismy za „vzácné“, vzhledem kmnožství idiosynkratických formálních asémantických rysů uřady anglicismů vsoučasné francouzštině. Existující definice mu připadají buď příliš obecné, vágní, příliš všezahrnující, nebo naopak příliš restriktivní. Spence soudí, že „pokud jsou slova utvořena ze zjevně anglických komponentů apředstavují lexémy, které nemají formální ekvivalent vangličtině (anikdy ho neměly), nevidím důvod, proč je nepovažovat za pseudoanglicismy“ (Spence 1987: 173). Zároveň ale přiznává, že přestože kritizuje jiné za definice, které při podrobnějším zkoumání neobstojí, není schopen přijít sdefinicí, která „by dovolila jasně odlišit ‚adaptace‘ od pseudoangli- 48 2.3.3 morfologická astrukturní adaptace Označení morfologická adaptace představuje zteoretického hlediska určitý problém. Včeské gramatické tradici je morfologie chápána pouze jako nauka oflexi (aoddělována od slovotvorby). Morfologickou adaptací se potom rozumí vybavení slova flektivním paradigmatem: uzpůsobení slovesa kčeské konjugaci ajména kčeské deklinaci. Usloves (adeverbálních adjektiv) se gramatické (tvaroslovné) afixy spojují ještě skonstrukčními (kmenotvornými) afixy aoba typy afixů se berou jako součást flexe. Vjiných jazycích (např. germánských) je pojem morfologie chápán šířeji azahrnuje jak flexi, tak slovotvorbu (mluví se oflektivní aderivační morfologii; srov. např. Booij et al. 2000). Znamená to, že gramatické islovotvorné morfémy spadají pod morfologii; výhodou tohoto širšího pojetí je, že při označení „morfologický“ není třeba hledat hranice mezi flexí aslovotvorbou. Protože adaptace přejímek neměnící původní význam slova může zahrnovat víc než jen přidání tvaroslovných afixů (někdy je adaptace spojena ise slovotvornou úpravou: creative > kreativec, proof > proofka, zkušební mince vnumismatice) apřitom nechceme jít proti vžitému českému pojetí morfologie, jeví se jako řešení nahradit označení morfologická adapatace20 širším pracovním termínem strukturní adaptace. Ten zahrnuje jak flektivní, tak případné slovotvorné úpravy přejímky, které nemají vliv na význam přejímaného slova (to se týká zejména sloves). Termín adaptace budeme napříště užívat vtomto širším smyslu, nebude-li upřesněn jinak. Podstatné je, že adaptace, ať už čistě flektivní nebo flektivně-derivační, se principiálně liší od neologizace. Zatímco strukturní adaptace umožňuje začlenit přejaté slovo do systému cílového jazyka, aniž by docházelo ke změně významu přejímky oproti výchozímu anlgickému slovu, lexikální neologizace produkuje formy snovým významem či novými sémantickými rysy, které přejímané slovo původně nemělo. Vextrémním případě vznikají pomocí přejatých slov novotvary, které ve výchozím jazyce nemají koreláty (srov. též pozn. 21). Derivační neologizace spojená se vznikem nového významu tak podle našeho názoru nepředstavuje „další úroveň adaptace“ (Nekula 2017b), nýbrž jde odva různé procesy. Podobně chápou rozdíl mezi adaptací aneologizací Karlík akol. (1996: 111): „Někdy jde pouze oto, slovo přejaté zcizího jazyka pomocí slovotvorného afixu zařadit do české slovní zásoby beze změny či obměny významu, pak jde oadaptaci (např. franc. léger, čes. ležér-ní).“ 2.4 pseudoanglicismy aadaptované přejímky Pseudoanglicismy, ať už jde oHumbleyho allogenismy nebo „falešné“ přímé přejímky, tak či onak vznikají zpřímých přejímek.21 Přejímky se dělí na nepočetné neadaptova20 Termín formální adaptace nelze použít, protože zahrnuje grafickou afonologickou adpataci. 21 Řada slov vzniklých na bázi angličtiny, ale vangličtině neznámých, je včeštině usazena již dlouho (rekordman, smokink), anelze je tedy zhlediska současné češtiny pokládat za neologismy. Nicméně itato slova byla vdobě, 4949 2 Pseudoanglicismy: české neologismy zanglických slov né, ana převažující skupinu adaptovaných přejímek (srov. výše Furdík 1994). Uadaptovaných přejímek se nejčastěji mluví oadaptaci ortograficko ortoepické (či spíše grafické afonetické22) amorfologické (kterou vnašem pojetí rozšiřujeme na adpataci strukturní). Vedle toho Mravinacová (2005a) zmiňuje ještě další formu, adaptaci slovotvorněparadigmatickou, která ovšem na rozdíl od ostatních forem adaptace bývá spojena se vznikem lexému snovým významem. Otázka je, kdy se zpřímých přejímek stávají domácí neologismy, tj. pseudoanglicismy. Přestože rozdíl mezi adaptací přejímky aneologizací na základě přejímky je vprincipu zřejmý, Mravinacová (2005a) zmiňuje některé oblasti, kde mohou vznikat pochyby, zda jde oadaptaci nebo derivaci (neologizaci) díky tomu (s. 201), že „mechanizmus morfologické adaptace […] se nijak neliší od mechanizmu odvozování“. Týká se to denominálních cizích sloves (raft– raftovat, benefit– benefitovat) arelačních adjektiv (fulltext– fulltextový, teleshopping– teleshoppingový), která mohou být odvozena od přejatých substantiv. Oadaptaci jde pouze tehdy, když toto základové substantivum včeštině chybí (srov. 2.3.2). Vzhledem kčastému konverznímu vztahu mezi substantivem aadjektivem islovesem vangličtině (srov. substantiva key, choice nebo top plně konvertovaná vadjektivum) je třeba vždy ověřovat, zda převzaté slovo neexistuje už vangličtině jako adjektivum nebo sloveso. To je ipřípad adjektiva fulltext (či full-text), které na rozdíl od substantivní fráze full text (odlišené syntakticky, prozodicky iortograficky) představuje jen apouze adjektivum ajako takové bylo snejvětší pravděpodobností adaptováno do češtiny. Podobně gay, gayský zangl. gay, které je historicky adjektivem (substantivum gay ve smyslu homosexuál vzniklo druhotně konverzí abývá hodnoceno jako urážlivé, proto je preferována adjektivní forma He is gay proti He is agay), je logičtější chápat jako adaptované adjektivum než jako adjektivum odvozené od přejatého substantiva. Oslovotvorněparadigmatické extenzi lze striktně vzato mluvit pouze tehdy, není- -li příslušný slovní druh vangličtině doložen. Pokud nikoli, pak ovšem nejde oadaptaci, ale oneologizaci včeštině. Jiný příklad Mravinacové (2005a: 196), teleshopping(ový), ukazuje další úskalí spojené srozhodováním mezi adaptací aneologizací: teleshopping klasifikuje Cambridge Business Dictionary sice jako substantivum,23 ale přitom dává příklad vadjektivní funkci (The company is launching anew late-night teleshopping slot). Přikláníme se proto křešení považovat za adaptovaná adjektiva (aslovesa) všechny kdy přešla do češtiny, výsledkem neologizačních procesů (pojmenovávacích onomaziologických a/nebo resémantizačních) stejně jako dnešní pseudoanglicismy. Pojali jsme je proto jako „diachronní“ neologismy aponechali vnašem vzorku. 22 Nerozlišovat mezi anglicismy apseudoanglicismy se jeví podobně problematické jako Gottliebova (Furiassi aGottlieb 2015: 93, 94) polemická otázka, zda nejsou všechny anglicismy vlastně pseudoanglicismy: „Tím, že fungují vneanglofonním kontextu aužívají je nerodilí mluvčí angličtiny, představují všechny anglicismy […] hybridní fenomén.“– Stouto myšlenkou koresponduje vyjádření autorů monografie ofonologii anglicismů včeštině (Bičan akol. 2020: 9): „Jsou to česká slova anglického původu, nikoliv anglická slova vyslovovaná českými mluvčími. Vangličtině mají své východisko, ale zvukově, morfologicky, syntakticky asémanticky se přizpůsobila češtině. Fonologie anglicismů se proto neshoduje ani sfonologií zdrojové angličtiny, ani sfonologií češtiny jako přijímajícího jazyka.“ 23 Viz https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/teleshopping. 50 případy, kdy se anglická předloha prokazatelně vyskytuje ve funkci daného slovního druhu. Proto na rozdíl od Nekuly (2017a), který mluví oadjektivu jazzový/džezový jako oderivátu přímé substantivní přejímky jazz, zvažujeme spíše možnost interpretovat toto adjektivum raději jako (slovotvornou) adaptaci anglického adjektiva jazz (music, musician), tedy jako přejímku neměnící význam, než jako neologismus. Důvodem pro toto řešení je snaha okonzistentní přístup, který ovšem může být vrozporu sjazykovou intuicí rodilých mluvčích. Vedle novotvarů vzniklých zpřímých přejímek derivací, okterých mluví Mravinacová (2005a) aNekula (2017a, 2017b), existuje celá řada dalších možností. Zatímco autoři jako Carstensen, Cypionková, Furiassi aGottlieb citovaní v2.2.1 se snaží taxativně vyjmenovat slovotvorné procesy, jimiž tyto pseudoanglicismy (vjejich pojetí nehybridní) vznikají, máme za to, že stejně jako ryze české neologismy mohou být také neologismy vycházející zangličtiny tvořeny prakticky všemi dostupnými slovotvornými postupy amechanismy 24, které má čeština kdispozici, počínaje derivací, kompozicí, konverzí až po zkracování všeho druhu (abreviace, trunkace, elipsa, univerbizace). Za jejich vznikem může stát sémantická změna arůzné nepravidelné kreativní procesy (androš‚ příslušník undergroundu, hamburger > hambáč, hair > háro nebo máčko zMarlboro (cigarette)) aspecifické prostředky (jako je transliterace imitující anglickou ortografii, akronymizace nebo vkládání, např. jasnocovidec, obsahující anglický akronym covid, co-rona vi-rus d-isease). Nemá proto valný smysl snažit se pomocí nich pseudoanglicismy vymezovat. 2.4.1 společné rysy pseudoanglicismů Společným jmenovatelem pseudoanglicismů jsou dva zmíněné rysy. Za prvé je to přítomnost alespoň jednoho anglického elementu, ať už lexikálního, či jiného (např. grafického, který spočívá vanglické transliteraci českého slova, jak je tomu vnázvu Yedoo– „jedu“– původní české značky koloběžek). Za druhé je to nová forma avýznam, případně jen nový význam (resémantizace), které vznikly mimo angličtinu anad rámec adaptace. Výsledkem jsou nové pojmenovávací jednotky utvořené včeštině, lexémy, které se odpoutaly od anglické předlohy, příp. knim anglický originál zcela chybí. Příkladem hybridních českých neologismů, které nekopírují anglickou předlohu (vangličtině je jejich význam vyjadřován jinou formou), jsou např. geekeřina, baneřiště nebo častá jednoslovná pojmenování, univerbizáty, utvořené vsouladu se silnou univerbizační tendencí25 včeštině (tenista oproti angl. tennis player; srov. Filipović (1985) ajeho příklad vchorvatštině, tennis > teniser, nebo Picone (1996) tennisman ve fran24 Vzhledem ktomu, že slovotvorba vpodstatě zahrnuje jen morfologické způsoby tvoření (derivaci akompozici), bylo by přesnější užít termín „lexikogenní“, který označuje všechny prostředky geneze nových lexikálních jednotek bez rozdílu. Užívá ho např. J. Tournier (Précis de lexicologie anglaise, Paris: Nathan, 1988) nebo G. Miller (English Lexicogenesis. Oxford: Oxford University Press, 2014). 25 Srov. I. Kolářová, F. Štícha. 2020. Slovník univerbizátů (zjednoslovnělých názvů). Praha: Academia. 5151 2 Pseudoanglicismy: české neologismy zanglických slov couzštině). Příkladem nehybridního českého novotvaru je OpenCard26 nebo kuriózní jogginger. Přestože má slovo jogginger stejný význam jako angl. jogger, nejde opřejímku, ale odenominální derivát od přímé přejímky jogging evidentně utvořený českým mluvčím (avangličtině neexistující). 2.4.2 určování pseudoanglicismů Patrně nejjednodušší je identifikovat pseudoanglicismy ve formě jednojazyčných kompozit (Opencard, Closedcard), unichž je na základě rešerše snadné doložit, že jde ozcela nová slova utvořená včeštině, která nemají vangličtině protějšek formální ani sémantický (na rozdíl od bází těchto kompozit). Poměrně snadno lze rozpoznat hybridní pseudoanglicismy spříznakovou afixací: wrapáček (pytlík Wrap Up na pečivo). Složitější je situace upřejímek spojených sderivací, které mají konkrétní anglickou předlohu, ale je unich třeba zkoumat, zda afixace představuje pouhou (morfologicko)strukturní adaptaci, nebo již neologizaci. Jako příklad může posloužit sufix -ovka, ukteré slovník afixů (Šimandl akol. 2016: 453) považuje za podstatnou její funkci adaptační, tj. „slouží kzařazení přejatých slov do skloňovacího systému češtiny“, auvádí dva doklady zangličtiny: winchestrovka avejmutovka. Plný název Winchester rifle podle výrobce D. F. Winchestera je vangličtině zkracován na Winchester (elipsa aeponymní sémantický posun: millions of hunters using Winchesters). Slovo bylo včeštině doplněno sufixem na základě analogie, protože jde opušku anázvy pušek včeštině jsou ženského rodu ařada znich končí na -ovka, např. zadovka, dvouhlavňovka, vzduchovka (na rozdíl od eponymních pojmenování jiných zbraní jako kolt, derringer). Sufix sice slouží kzařazení do deklinačního systému, ale primárně signalizuje sémantickou kategorii, aniž by měnil původní význam nebo konotace etymonu (slovo winchester by bylo možné skloňovat ibez českého sufixu)– slovo winchestrovka proto považujeme za adaptovanou přejímku. Označení vejmutovka (angl. Weymouth pine podle lorda Weymoutha, lat. pinus strobus) naproti tomu nemá vangličtině jednoslovnou podobu; Weymouth se nepoužívá jako označení pro druh borovice, avejmutovka včeštině je tedy jednoznačně novou formou pojmenování (neologismus), které nemá vangličtině korelát (femininní sufix evidentně souvisí srodem hyperonyma borovice). Případy jako vejmutovka zároveň ilustrují vznik anglicismů na základě vlastních jmen, patří mezi ně ižiletka zvlastního jména amer. vynálezce (King C. Gillette), později názvu společnosti (Gillette Safety Razor Company); původní angl. termín Gillette blade nahradil dnes výraz razor blade. Příklady jako tyto ukazují, že usufixace přejímek je třeba přihlédnout kokolnostem apečlivě zvažovat, zda se jedná oadaptaci, či neologizaci (tím spíše, že substantiva mezi anglicismy převažují asufixace je při tvoření nových slov nejčastějším jevem). 26 Označení Opencard pro čipovou kartu (platnou do r. 2020) na pražskou MHD bylo dost možná inspirováno názvem Oyster Card chytré karty užívané pro veřejnou dopravu vLondýně. Vreakci na problémy sOpencard vznikl později ironický termín Closedcard. 52 Mnoha substantiv se ovšem týká především morfologická adaptace bez derivace (Nekula 2017a) na rozdíl od slovesných a(stále menší) většiny adjektivních přejímek, unichž se vrámci strukturní adaptace uplatňují slovotvorné sufixy umožňující pravidelnou podobu skloňování ačasování. Adaptace unederivovaných substantiv spočívá vjejich přiřazení kmluvnickému rodu apřičlenění kdeklinačnímu vzoru podle zakončení přejímky vzákladním tvaru. Otázka rodu uanglicismů vyvstává uvšech jazyků, které mluvnický rod rozlišují, srov. např. Huntovu (2018) studii orodu anglicismů vmluvené němčině. Včeštině je rod přejímkám přiřazován podle přirozeného rodu ujmen živých bytostí nebo na základě významové příbuznosti sčeskými výrazy (country (music), ženského rodu podle hudba). Při nejednoznačném zakončení přejímky může docházet ke kolísání vrodu (image, mužský neživotný nebo ženský rod). Jinou záležitostí je ale přechylování anglických přejímek. Rozšiřuje jejich význam onový sémantický rys, který se vangličtině až na výjimky morfologicky nerozlišuje (bikerka, bodyguardka, DJka). 2.4.3 pseudoanglicismy zhlediska významu Pseudoanglicismus nemusí mít zcela jiný pojmový význam než jeho anglický základ. Přechylování je jedním ze způsobů, jakým se přejímka mění na neologismus obohacený osémantický rys, který etymon postrádá. Někdy se slovotvorný neologismus liší od anglické báze tím, že změnou formy získává nový, příznakový význam stylistický či pragmatický, expresivní, evaluativní aj. (např. cédo zCD, empík zMP, džentlas zangl. gentleman). Stejně jako vangličtině je nutno tyto příznakové varianty, např. zkrácené tvary („clippings“) typu lab zlaboratory, preesh zappreciate, brát jako samostatné lexémy (srov. Plag 2003: 117), které nejsou volně zaměnitelné spůvodním slovem. Za neologismy stylově motivované lze považovat také hovorové formy typu cédéčko nebo esemeska (kontrastující sneutrálními, bezpříznakovými přejímkami CD/cd aSMS/sms). Tento kontrast je patrný, zejména existují-li vedle sebe přímá přejímka (formálně adaptovaná) ajejí neologizační derivát: keš (angl. cache) ahovorové keška, Gibson agibsonka. Mezi neologismy vnášející nové sémantické rysy dále řadíme zdrobněliny sufixálně utvořené zanglických předloh (ajfoune(če)k, berdík, girlinka, komentík, shopík) nebo expresivně motivované formální modifikace (čupčák zcupcake, prezoška zpresentation, šoubáč zshow business). Ačkoliv se tyto významové odlišnosti mohou někdy jevit jako nepříliš významné, jsou nicméně výsledkem kreativních slovotvorných aktů mluvčích hostitelského jazyka, které překračují rámec formální adaptace přejímky. Naopak za zvláštní formu adaptace, která nevytváří včeštině nový význam oproti angličtině, považujeme plurálové přejímky typu drops, komiks, jeans nebo chips, pojímané včeštině jako tvary singulárové apodle toho opatřované plurálovou koncovkou: dropsy, komiksy, jeansy, chipsy (srov. Svobodová 2000, Mravinacová 2005a). Za modelové (centrální) pseudoanglicismy bývají považována slova, zejména kompozita, která vznikla zanglických komponentů, ale jejichž význam není ztěchto komponentů pro anglické mluvčí odvoditelný (Humnbleyho skutečné falešné přejím- 5353 2 Pseudoanglicismy: české neologismy zanglických slov ky, allogenismy). Jde onové formy snovým významem, např. babybox (pod kterým si angličtí mluvčí většinou představí „tašku spotřebami pro dítě“).27 Jako příklad typických (nicméně „periferních“) pseudoanglicismů se také uvádějí slova utvořená zkrácením původní anglické formy, která si podržují význam etymonu, basket (košíková) zpřejímky basketbal (angl. basketball), box zangl. boxing, air-condition zangl. air-conditioning (vněmčině, řečtině achorvatštině), apart zangl. apartment (vkorejštině ajaponštině). Krácení může někdy vést kmatoucímu výsledku, např. unf ve výrazu dát unf vzniklo včeštině zkrácením anglického unfollow (přestat někoho sledovat na sociálních sítích) anesouvisí shomonymním anglickým internetovým slangovým citoslovcem unf (vyjadřujícím něčí sexuální přitažlivost: Unf that guy is!). Mezi pseudoanglicismy, jak bylo zmíněno výše, se řadí ipřípady resémantizace, kdy anglická přejímka nabyla včeštině odlišného významu, než má vangličtině: např. slovo tramp/tremp (vbritské angličtině „pobuda, tulák, vandrák“, vamerické „coura, běhna“) získalo včeštině souhrou okolností význam, který je do angličtiny zpětně těžko přeložitelný28. Kpseudoanglicismům se rovněž řadí přejímky, které dnes vjazyce původu představují lexikální archaismy avsoučasné angličtině se již neužívají (případně nikdy vlastně neužívaly) apro anglické mluvčí nejsou srozumitelné: rout/raut (angl. reception, banquet), smokink/smoking (dinner jacket, amer. tuxedo). Klasifikujeme je jako diachronní pseudoanglicismy (viz poznámka 21). 2.4.4 pseudoanglicismy zhlediska vnitřní avnější diferenciace Škála pseudoanglicismů, které na základě přejímek zangličtiny mohou vzniknout, je zjevně velmi široká. To vede autory ke snaze mezi nimi diferencovat: Humbley (2015; viz 2.2.1, 2.3) navrhuje rozlišovat mezi „pouhými“ odchylkami od originálu (falešnými přímými přejímkami) aallogenismy, tj. „skutečnými“ pseudoanglicismy bez obdoby vangličtině (včeštině jsou to slova jako youtubering, finišman). Pro němčinu rozlišují Yang (1900: 12–14), Plümerová (2000: 148–151) aGlahn (2002: 36–38) tři skupiny pseudo anglicismů: lexikální (kombinace anglických lexikálních komponentů bez anglické předlohy: Showmaster), formální (tvarově obměněná anglická slova) asémantické (resémantizovaná anglická slova). Naproti tomu Onysko (2007: 54) ajiní odmítají řadit výpůjčky, které ve srovnání sanglickou předlohou prošly sémantickou amorfologickou změnou (Profi zprofessional, Start místo take off, Happy End zhappy ending), mezi faktické pseudoanglicismy utvořené zanglických prvků, ale bez existence anglické předlohy (Dressman, Handy). Furiassi aGottlieb (2015) zase mluví orozdílu mezi centrálními („core“) pseudoanglicismy (kompozita aderiváty) a„periferními“ faleš27 Tyto případy vykazují jistou analogii stzv. false friends, „falešnými přáteli“ (slovy, která mají vdruhém jazyce jiný význam, než vjakém známe jejich formální ekvivalenty ve vlastním jazyce, např. anglické actual, eventually znamenají něco jiného než české aktuální aeventuálně). 28 Ohistorii slova tramp včeštině viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Tramping. 54 nými přejímkami (krácenými přejímkami akompozity selipsou). Obecně lze říci, že pseudoanglicismy, resp. sekundární anglicismy, se vnitřně diferencují podle formy, hybridní anehybridní (která je zdrojem „falešnosti“), ne/existence anglického korelátu adruhu neologizace (formálně-sémantické, pouze formální nebo sémantické), zníž vycházejí akterá je odlišuje od ostatních anglicismů. Přestože pseudoanglicismy, jak zpředchozího vyplývá, samy osobě tvoří heterogenní skupinu, jejich vztah kpřímým přejímkám (adaptovaným ineadaptovaným) nemá škálovitý charakter. Kritérium neologizace zajišťuje, že hranice mezi adaptovanou přímou přejímkou apseudoanglicismem je zřetelná, byť někdy velmi tenká. Pseudoanglicismus představuje neologismus,29 nové slovo, ať už vychází zkonkrétní anglické předlohy, anglického slovotvorného typu, nebo je novou kombinací anglických prvků, ave všech případech je subjektem neologizace český mluvčí. Ze dvou někdy zmiňovaných testů „cizosti“ anglicismů, resp. pseudoanglicismů, tj. zpětného překladu arozpoznatelnosti, srozumitelnosti pro anglické mluvčí, nelze ani jeden považovat za spolehlivý indikátor neologizace. Zpětný překlad sice dokáže odhalit rozpory mezi „neanglickým“ anglicismem afaktickým anglickým výrazem (např. včeštině užívané bully je vangličtině termín zpozemního hokeje, nikoli ledního, kde se užívá slovo face off; stepování, step vs. tap dancing; nohejbal vs. football tennis), nicméně upříznakových neologismů (např. antiakťák, bécéčko) nebo– zpohledu angličtiny– univerbizačních (beatlesák, baskeťák, basebalka) nečiní zpětný překlad, ovšem bez příznakovosti, větší problém (antiactivist, BC/base camp, Beatles fan, basketball player, baseball bat/cap). Stejně problematické je kritérium rozpoznatelnosti, srozumitelnosti slova pro anglické mluvčí vzhledem krůzné míře grafické afonetické adaptace, při které ovšem nevzniká nový význam, ale která pro rodilé mluvčí zatemňuje identitu slova (např. přejímky biftek, rosbíf nebo keš). Teprve slovotvorným procesem vkombinaci se změnou významu se formálně adaptovaná přejímka mění na neologismus: vorčestr (místo angl. Worcester [wustә]) je výsledkem eliptického zkrácení angl. výrazu Worcester(shire) sauce asémantického posunu (samotné Worcester tento význam vangličtině nemá). Na druhé straně se zdá, že obecně srostoucí mírou formální deanglicizace přejímky (ztrátou vazby svýchozím anglickým slovem) bývá spojena ijejí sémantická změna, resémantizace. Proto dnes včeštině můžeme např. slyšet výrazy jako kuřecí biftek nebo krůtí biftek. Složka beef (hovězí) vpůvodním beefsteak se včeštině zatemnila, slovo biftek prošlo generalizací, získalo obecnější význam „tlustý plátek masa“ (odpovídající anglickému steak), azměnilo se tak na pseudoanglicismus. Podobný trend vidíme uslova rostbíf či rosbíf (angl. roast beef), které se objevuje ve spojení rostbíf zvepřového. Tvoření neologismů na základě angličtiny tedy na rozdíl od strukturní adaptace vede nejen ke vzniku nové formy nezávislé na anglickém vzoru, ale především ke vzniku nové sémantické jednotky svýznamem odlišným od anglické předlohy (pokud existuje). Za předpokladu, že je kdispozici dostatek spolehlivých apřesných informa29 Neologismus přitom chápeme jako jakékoli nově utvořené slovo bez ohledu na to, zda se vdalším vývoji vjazyce uchytí, či nikoli; vsouvislosti spseudoanglicismy tedy nečiníme rozdíl mezi neologismy aokazionalismy. 5555 2 Pseudoanglicismy: české neologismy zanglických slov cí osituaci vsoučasném českém, apředevším anglickém lexiku, považujeme neologizační kritérium celkově za dostatečně robustní vodítko pro sestavení vzorku pseudoanglicismů (sekundárních anglicismů), který je analyzován vnásledujícím oddíle. Je třeba říci, že při zvoleném pojetí pseudoanglicismů bude jejich počet pravděpodobně výrazně vyšší než počet anglicismů aže zastoupení toho druhu výrazů, které upoutaly pozornost Strangové avedly Filipoviće kvyčlenění kategorie falešných přejímek (srov. 2.2), tvoří pouhý zlomek mezi spoustou slov, která mají sangličtinou společný vlastně jen základ. 2.5 materiálová studie 2.5.1 vzorek českých pseudoanglicismů Pro účely studie jsme na základě zvoleného vymezení pseudoanglicismů shromáždili vzorek orozsahu 516 položek (viz Příloha I). Využili jsme tři hlavní zdroje: korpus SYN2015 (excerpce několika úseků abecedního seznamu lemmat), databázi NEOMAT (k31. květnu 2019 obsahovala 334 035 hesel) aexistující soupisy příkladů na webu (heslo pseudo anglicism na Wikipedii aWiktionary). Okrajově jsme hledali ijinde, např. vinternetovém slovníku Čeština 2.0 apříležitostně na internetu. Spoléhali jsme na to, že využitím více zdrojů se podaří zachytit různé typy pseudoanglicismů. Nešlo nám přitom oto, shromáždit co nejrozsáhlejší materiál, ale spíše okvalitativní analýzu jednotlivých typů. Striktně vzato nelze zkvantitativního hlediska mluvit oreprezentativním souboru, navíc vzhledem krůznorodosti zdrojů je předložený vzorek do určité míry náhodný (neukazuje distribuci pseudoanglicismů vurčitém typu textů). Konečný soubor, který je výsledkem postupného shromažďování možných pseudoanglicismů ajejich vyhodnocování, obsahuje zvětší části položky jednoznačné asnadno popsatelné ajen okrajově položky, jejichž vznik astatus neologismu je komplikovanější. 2.5.2 rozbor vzorku Vzorek byl roztříděn podle slovního druhu apodle způsobu tvoření pseudoanglicismů (viz Tabulka 1). Podle očekávání nejpočetnějším slovním druhem ve vzorku jsou substantiva (89,7 %), podstatně méně je sloves (6,0 %) aadjektiv (3,7 %), výjimečně se objevuje příslovce (příslovečná fráze). Upoložek byl ověřován význam avýskyt vobou jazycích azpůsob vzniku včeštině. Leckdy určení novotvaru ztěžuje fakt, že nelze sjistotou říci, zjakého anglického základu vychází (anglická předloha existuje ve variantách aumožňuje alternativní motivaci). Ztabulky jednoznačně vyplývá, že nejčastější způsob tvoření neologismů na bázi angličtiny ve vzorku je sufixace (217; 42,0 %), výrazně nižší zastoupení mají kompozice 56 (89; 17,2 %) aelipsa (81; 15,7 %), následuje křížení, tj. blending (49; 9,5 %), krácení (28; 5,4 %), resémantizace (27; 5,3 %) aprefixace (13; 2,5 %). Ostatní způsoby jsou okrajové ačiní dohromady 2,4 % zcelkového počtu. Vmnoha případech není novotvar výsledkem jednoho procesu, nýbrž se na jeho podobě podílelo několik slovotvorných aktů. Kromě dvou hlavních procesů, sufixace akompozice (58,9 %), se uplatňuje redukce (30,6 %) dvojího typu. První je elipsa, výpustka slova zvíceslovného výrazu, zkterého český novotvar vznikl, druhý označujeme jako krácení (odpovídá anglickému „clipping“), kdy je fundující slovo libovolně zkráceno bez ohledu na morfematickou strukturu (řadíme sem ikrácení anglických kompozit, píší-li se jednoslovně). Ke krácení komponentů dochází iukompozit tvořených křížením (angl. blending), např. develotr (developer– lotr). Základní slovotvorné procesy se mohou kombinovat sjinými mechanismy. Pro zjednodušení jsme tyto kombinace nevyčleňovali jako zvláštní typy, nýbrž je řadíme pod proces, který se jeví jako primární, např. kombinace typu kompozice– sufixace řadíme pod kompozici. Tabulka 1: Vzorek pseudoanglicismů: distribuce slovních druhů aslovotvorných procesů suf komp elip blend krác resém pref trans konv fraz ostat Σ % sb 191 87 79 47 28 23 – 4 3 – 1 463 89,7 vb 14 1112– –1319 – – 2 – 31 6,0 adj 10 11–12–1114 – 1 – – 19 3,7 adv 2 – – – – – – – – 1 – 3 0,6 celkem 217 89 81 49 28 27 13 4 4 3 1 516 100,0 Pozn.: suf– sufixace; komp– (kvazi)kompozice; elip– elipsa; blend– blending; krác– mechanické krácení (angl. clipping); resém– resémantizace, sémantický posun; pref– prefixace; trans– transliterace podle angličtiny; konv– konverze; fraz– (víceslovný) frazém; ostat– ostatní: akronymizace; sb– substantiva; vb– verba (slovesa); adj– adjektiva; adv– adverbia/adverbiale 2.5.2.1 substantivní pseudoanglicismy První, zdaleka nejpočetnější skupinu (suf) mezi substantivy, tvoří slova tvořená sufixací (191; 41,2 % substantiv). Faktický počet slov se sufixem ve vzorku je ještě větší vzhledem ktomu, že sufixace je průvodním rysem idalších procesů. Vněkterých případech nelze rozhodnout, zda jde očistou sufixaci, nebo zda jí předchází elipsa (např. ajdýčko mohlo vzniknout zangl. ID card nebo prostě zID, podobně teslař zangl. Tesla nebo Tesla (car) owner). Výraznou podskupinu zde představují slova skonatelskými sufixy, zejm. -ák, -ář, -ista: gadžeťák, markeťák, securiťák, androidář/androidista, iPhonář/Phonista, webař/webista, autokrosař, cloudař, čekař, backendista, tenista, hokejista, curlingista. Někdy existuje vangličtině jednoslovný termín, ale je tak málo užívaný, že 5757 2 Pseudoanglicismy: české neologismy zanglických slov jako model není pravděpodobný (basketbalista < basketball player, ?basketballer). Další výraznou podskupinou jsou slova utvořená ze zkratek: ádéháďák, ajťák, cédo, esemeska, gétéáčko, hádéčko, ípíčko, okáčko, PC(č)kář, ufoun. Ve vzorku se objevuje řada deminutiv (banýsek, bejbísek, berdík, bodíčko, dogýsek, fejsbůček, komentík, pinčíček, requestík, shopík) apřechýlených slov (entrovačka, developerka, bička, eventofilka, stopařka), která by bylo možno do vzorku libovolně přidávat. Také pojmenování neživých entit jsou zastoupena řadou sufixů: adventurka, blogoviště, bondovka, detektivka, geekeřina, hipsteřina, hitovka, selfiáda. Některé neologické abstraktní názvy lze do angličtiny přeložit jen obtížně, ato opisem: outsiderovitost (the quality or mark of being an outsider?), lifestylovost (the property of having acertain life style?), obdobně internetovost, genderovanost, insiderství, gentlemanství, developerství, webařství. Vyskytly se ipřípady domácích (zdomácnělých) slov utvořených pomocí anglického sufixu (učiteling, VODING, knajpink). Druhá největší skupina (komp) substantiv ve vzorku jsou kompozita (87; 18,8 %). Knim řadíme itzv. kvazikompozita, slova tvořená pomocí afixoidů (angl. combining forms, např. -holik ve slově horkoholik, technovtechnoparty nebo euroveurolegrace). Část kompozit je hybridní (after-kapr-párty, eco-spořílek, lžibigbíťák, JobDnes, BabyKrůček, iDnes), většinu tvoří neologismy složené zanglických komponentů. Vedle tradičních příkladů (rekordman, finišman, gólman, tramvaj, happyend) se objevují novější aněkteré velmi recentní (bigbít, autostop, motorest, šoumen, babybox, light coke, OpenCard, ClosedCard, CzechCrunch, Czech POINT, CzechRun, CzechTek30, pickuper, praguepridismus). Další, téměř stejně početná skupina (elip), se vyznačuje elipsou (79; 17,1 %), výpustkou jednoho ze slov ve výchozím anglickém víceslovném výrazu (vorčestr zWorcester sauce, mix zmixed doubles, smíšená čtyřhra); jde tedy ojakousi formu univerbizace. Elipsu přitom provází sufixace (příp. další proces), která supluje vypuštěné slovo ajeho sémantiku (vpřípadě, že je toto slovo řídícím členem výrazu). Znamená to, že hranice mezi touto aprvní podskupinou tvořenou čistě sufixací je mnohdy nezřetelná (obojí interpretace bývá možná)31, protože nelze sjistotou říci, co bylo fundujícím základem. Vřadě případů je možné, že tyto výrazy vznikly až z(hybridních) kalků: akčňák (action film, akční film), basebalka či baseballka (baseball bat/cap, baseballová pálka/čepice), bermudy (Bermuda shorts), boratky (Borat mankini), bordík (Border terrier), douglaska (Douglas fir), fitko (fitness center), hammondky (Hammond organ), hamrleska (hammerless double gun), handsfreečko (hands free phone), hokejka (hockey stick), investigativec (investigative journalist), ikspéčka (Windows XP), klips(n)a(toe clip), offlinovka, onlinovka (offline/online game), plymutka (Plymouth Rock chicken), puzzle, pucle (jigsaw puzzle). Zajímavé je slovo harašení (sexual harassment), kde došlo kelipse (sexual), krácení ( ment) asufixaci spojené se změnou hlásky (-šení; deverbální sufix naznačuje imožnost vzniku ze slovesa to harass sexually, česky harašit). 30 Tato adalší chrématonyma ve vzorku představují specifickou oblast azasloužila by si samostatné zpracování. Jde však oskupinu tak rozsáhlou arozmanitou, navíc přesahující do apelativ (srov. Knappová 2017), že od jejího rozboru bylo upuštěno. Nicméně se zdá, že způsob jejich přejímání se diametrální neliší od přejímání apelativ. 31 Srov. poznámka 52 vkapitole 4. Bez ohledu na možnost dvojího výkladu vzniku (sufixací nebo elipsou/sufixací) je výsledkem falešná přejímka. 64 3.1 úvod32 Pronikání angličtiny do češtiny, zejména od 90. let 20. st., má různé podoby, ane vždy jsou si jich čeští mluvčí plně vědomi. Pod anglicismem si většinou vybavují zjevně anglické slovo33, např. handsfree, hashtag, home office, chatovat, lockdown, startup nebo workshop. Takové případy představují anglicismy přejímkové (materiálové), protože jde opřejímání anglické formy sjejím významem. Existuje však kategorie anglicismů, jejichž anglický původ není na první pohled zřejmý aběžný uživatel si je sangličtinou často ani nespojuje. Jde očeské (více či méně doslovné) překlady anglických výrazů, které do češtiny vnášejí nové jednoslovné ivíceslovné lexikální jednotky (křovinořez angl. brushcutter, topinkovač, angl. toaster, uhlíková stopa, angl. carbon footprint, zoubková víla angl. tooth fairy). Vliteratuře jsou známé jako lexikální kalky. Druhou takovou kategorií je tzv. sémantický kalk: české slovo převezme význam od anglického slova, které překládá, např. (IP) adresa, chytrý (byt) aexportovat (data)– adresa, chytrý aexportovat jsou zde užita vnovém významu. Lexikální asémantické kalky lze souhrnně označit jako anglicismy překladové (strukturní). Na rozdíl od přejímkových anglicismů nejsou překladové anglicismy zpravidla lexikograficky podchyceny (nevšímá si jich např. ani Warmbrunn 1994). Nejen proto, že víceslovné jednotky (což je většina lexikálních kalků) jsou pro tradiční lexikografii problém, ale také proto, že vznikají tak rychle avtakovém počtu, že na ně konvenční lexikografie nestačí reagovat. Ještě těžší je to sjednoslovnými sémantickými kalky. Navíc moderní kalky zangličtiny jsou velmi často terminologizované, oborové, technické, profesní či slangové výrazy mimo dosah obecné lexikografie aspecializované slovníky se původem slov nezabývají. 32 Text kapitoly je založen na článku: A. Klégr, I. Bozděchová (2022). Opomíjené kategorie anglicismů: lexikální asémantické kalky. Časopis pro moderní filologii 104 (2): 208–229. Na ověřování významu výrazů ajejich původu se podílel Richard Hitchcock (University of Portsmouth). 33 Např. Görlach (2003: 1) definuje anglicismus jako „slovo nebo idiom, který je svou formou rozpoznatelně anglický (pravopisem, výslovností, morfologií nebo alespoň jednou ztěchto tří stránek), ale přitom je přijímán jako součást slovníku recipientního jazyka“. 65 3 lexikální asémantické kalky: opomíjené kategorie českých anglicismů Výhodou kalkování (kopírování) anglických slov je, že kalky, zdá se, obvykle nepůsobí rušivě ajsou (většinou) srozumitelné ibez znalosti angličtiny. Přitom kalkování není omoc pracnější než anglické slovo převzít, zatímco tvoření původních českých novotvarů kanglickým výrazům je náročné avýsledek působí leckdy těžkopádně. Stejně jako přejímky ikalky ssebou často nesou prestiž ajsou spojovány spřidanou hodnotou (srov. kalk daň zpřidané hodnoty, value added tax, VAT) „modernosti“ ažádoucí „progresivnosti“. Umezinárodních slov řecko-latinského původu jako tomografie, kybernetika apod. je těžké určit, zda jde o(adaptovanou) přejímku nebo analogický novotvar (srov. Úvodem). Například uslova kybernetika (zřec. kybernétés, kormidelník) neuvádí ASCS původ, ačkoliv tento termín zavedl americký matematik afilosof Norbert Wiener vr. 1948, ajde tedy oanglicismus. 3.2 kalky aformální klasifikace přejímání slov Nelze mluvit okalcích anepřipomenout si krátce to, co bylo oklasifikaci přejímaných slov řečeno vkap. 1 (1.2.2). Většina klasifikací přímo či nepřímo vychází zněmecké tradice spadající do 19. století. Na tuto tradici navázal adetailně ji rozpracoval Werner Betz (1949, 1959) anásledně Einar Haugen (1950, 1956) aUriel Weinreich (1953). Jejich práce patří ke klasickým studiím vtéto oblasti azásadně ovlivnily další vývoj klasifikace lexikálních přejímek (výpůjček). Betz (1949, 1959) dělí přejímky na vnější avnitřní. Přejímkou zvnějšku je pro něj vlastní výpůjčka (Lehnwort, včetně cizího slova) ahybridní afalešná či pseudo-přejímka. Vnitřní přejímky dělí na dvě kategorie: (a) přejatý novotvar (Lehnbildung), ato (i) (doslovný) přejímkový překlad či překladová přejímka (Lehnüberseztung) avolná překladová přejímka (Lehnübertragung, např. Vater-land zlatin. patr-ia) a(ii) kreativní novotvar (Lehnschöpfung), domácí slovo inspirované cizím pojmem, které však nevzniklo překladem (něm. Umwelt pro franc. milieu); (b) přejatý význam (Lehnbedeutung; sémantická přejímka, kalk), domácí slovo užité vnovém významu (který buď nahradí původní význam, nebo rozšíří polysémii slova). Spodobnou, rovněž hojně citovanou klasifikací přichází Haugen (1950, 1956). Na základě dvou principů přejímání, substituce, tj. záměny cizích prvků (morfémů) za domácí, aimportace cizích prvků do cílového jazyka (spolu sfonemickou substitucí), rozděluje přejatá slova do tří kategorií: (1) loanwords (přejímky) spojené smorfemickou importací arůzným stupněm fonemické substituce; (2) loanblends (hybridní přejímky) smorfemickou importací isubstitucí (srozpoznatelným cizím vzorem); (3) loanshifts (přejímkové posuny) charakterizované morfemickou substitucí (překladem) bez účasti importace. Označení „posun“ zdůvodňuje tím, že zhlediska cílového jazyka se jeví pouze jako funkční posuny domácích morfémů. Dodává, že posuny se obvykle označují jako loan translations (překladové přejímky) asemantic loans (sémantické přejímky). Pokud se nový, přejatý význam apůvodní význam slova překrývají, mluví o„přejímkové synonymii“, pokud se zcela rozcházejí, o„přejímkové homonymii“. Podobně jako Betz vyčleňuje kategorii „creations“ (kreativní novotvary; viz Lehnschöpfung), kterou 66 ale nezařazuje do klasifikace přejímek, protože ji nepovažuje za součást procesu přejímání slov. Ikdyž tyto výrazy vznikají vdůsledku kontaktu skulturou druhého jazyka, nejde opřímou nápodobu cizí předlohy, ale byly sekundárně („kreativně“) utvořeny vcílovém jazyce. Rozlišuje dva typy kreativních novotvarů: jedny jsou zčistě domácích prvků, druhé obsahují převzaté slovo, aproto je označuje jako „hybrid creations“. Někteří autoři vtěchto případech mluví opřejímce pojmové na rozdíl od lexikální: převzatý pojem je verbalizován jinak než ve zdrojovém jazyce. Jako samostatnou kategorii vyčleňuje „mezinárodní slova“ dostatečně známá ve většině západoevropských jazyků. Weinreich (1953: 47–62), který vědomě navazuje na Betze, chápe přejímání slov jako lexikální interferenci slovníku jednoho jazyka sdruhým. Ujednoduchých slov rozlišuje dva typy interference: (1) „transfer fonemické sekvence zjednoho jazyka do druhého“, jehož výsledkem jsou „loanwords“ (s. 47), přejímky; (2) „extenze užití domácího slova […] ve shodě scizím modelem“ (s. 48). Ukazuje, že vnější sémantické ovlivňování může mít různé podoby; kromě rozšíření polysémie domácího slova může převzetí nového významu vést kzániku významu původního apod. Utzv. komplexních lexémů (kompozit, derivátů afrází) rozlišuje tři typy interference: (1) lexikální transfer (lexikální přejímky sadaptací podle slovotvorných asyntaktických vzorů cílového jazyka), (2) reprodukci pomocí ekvivalentních domácích prvků neboli „loan translation“ (podskupiny jsou stejné jako uBetze: vlastní avolné překladové přejímky akreativní novotvary; liší se pouze tím, že pod překladové přejímky řadí ipřeklady spojené se sémantickou extenzí, tzn. sémantické kalky) a(3) kombinaci transferu areprodukce (hybridní útvary). Zmíněné klasifikace se užívají vpodstatě dodnes, pouze sdrobnými obměnami většinou terminologického rázu. Tak Hock (1991: 399) pojímá lexikální adopci (lexical adoption; přejímání formy ivýznamu) apřejímkové posuny (loan shifts; sémantické posuny udomácích slov) jako protilehlé póly. Mezi ně klade proces kalkování (calquing), vytváření kalků, překladových výpůjček (calques, loan translations). Sklasickou taxonomií pracuje mj. Haspelmath aTadmor (2009) ana tuto linii navazují také Matras aSakelová (2007), kteří rozdíl mezi lexikálními přejímkami akalky interpretují jako rozdíl mezi „matter and pattern replication“, replikace matérie avzoru. Matras (2020: 256) uvádí, že výraz „calque“ se vsoučasnosti stal široce užívaným termínem pro „pattern replication“, replikaci cizího vzoru zejména na úrovni sémantiky jednotlivých slov, ale také na úrovni fráze avěty. 3.2.1 kalky včeské apolské literatuře Včeské literatuře jsou překladové přejímky všeobecně označovány pojmem kalk. Uvádí ho již PSJČ (Díl II: „slovo vzniklé přímým napodobením cizího jazyka“). Obezprostředním vlivu francouzštiny svědčí Mathesiova zmínka (1961: 37) otzv. calques linguistiques. Podstatu kalků („otiskových překladů“) vysvětluje tak, že „cizí výraz se část po části věrně přeloží do češtiny: těžký průmysl podle schwere Industrie (ale angl. basic industry)“. Česká lingvistika přiznává kalkům jako pojmenovacímu prostředku 67 3 lexikální asémantické kalky: opomíjené kategorie českých anglicismů specifické místo ve slovní zásobě akomunikaci, ale dlouho knim zaujímala ne zcela příznivý postoj. Nečetné příspěvky okalcích včeštině (či spíše zmínky onich vširším kontextu) knim přistupují nejčastěji zpohledu historického (Batušek 1970; Kamiš 1974; Havlová 1999), stylistického nebo jazykových kontaktů (Kloferová 1998a, b; Šipková 2001; Jaklová 2002), nezřídka bez jejich bližšího vymezení. Filipec (Filipec aČermák 1985: 122–123) pojímá kalky (ahybridní slova) jako „zvláštní jednotky zhlediska přejímajícího jazyka motivované“. Vyděluje tři skupiny kalků: slovotvorné (vznikají překladem slovotvorných částí cizích slov), frazeologické asémantické. Podobně postuluje tři typy kalků Hladká (1996: 101) aKarlíková (2002, 2017). Zdalších autorů zmiňují kalky např. Večerka akol. (2006), Janovec (2004), který mj. vyzdvihuje roli polokalkování (hybridních kalků), nebo Svobodová (2013a, 2018b). Čermák (2010: 208) poukazuje na obtížnost rozpoznat kalky, jelikož „ve formě slova pro to není žádná opora“. Od předešlých autorů se poněkud odlišuje Nekula (2017), který přejímá terminologii od Matrase (2009/2020) (viz výše). Vsouvislosti se sémantickými kalky je třeba zmínit pojmy neosémantismus aneosémantizace, snimiž se včeské lingvistice pracuje (Martincová 1983, 2005; Rangelova 2005; Kroupová 2013; Procházková 2013 aj.) akteré jsou analogické ktermínům neologismus aneologizace. Neosémantismus je nový lexikální význam, resp. domácí slovo snovým významem, neosémantizace proces, kterým nový význam vzniká (srov. termín resémantizace, vznik nového významu upřejatého slova vhostitelském jazyce). Rozlišují se neosémantismy tvořené jazykovými procesy interními aexterními, mezijazykovými, tj. kalkováním (Rangelova 2005). Neosémantismus zavedený pod vlivem cizího jazyka (Mravinacová 2005) asémantický kalk tedy označují totéž. Za povšimnutí stojí, že poměrně velká pozornost je kalkům věnována vpolštině. Vedle článků (např. Nagorko 2013) je třeba zmínit monografie M. Zabawy (2012, 2017), které se zabývají sémantickými kalky vneformální mluvené polštině aneformálními polskými lexikálními asémantickými kalky voblasti počítačové technologie. Především je tu ale rozsáhlá anglicky psaná monografie Witaliszové (2015), která popisuje lexikální kalky (loan translations) zteoretického hlediska akonkrétně pak polské kalky zangličtiny. Předkládá přehled předchozích prací okalcích akontrastuje lexikální kalky sjinými typy kalků (sémantickými, frazeologickými asyntaktickými) ajinými typy přejímek (hybridy, kreativními novotvary aadaptovanými přejímkami). Lexikální kalk (překladovou přejímku) definuje Witaliszová (s. 57–58) jako „jednoavíceslovný polymorfémní výraz utvořený vcílovém jazyce vprocesu nahrazení komponentů cizí předlohy domácími morfémy/lexémy aimportování významu cizího etymonu“. Rozeznává několik formálních podtypů překladových přejímek (deriváty, jednoslovná avíceslovná kompozita, frazémy austálená rčení, přísloví, okřídlená slova aakronymy), ale vylučuje hybridní překlady akreativní novotvary (Haugenovy loanblends acreations). Vporovnání spolštinou je včeštině zájem oproblematiků kalků spíše okrajový. Zexistujících prací lze jmenovat např. monografii očeských kalcích zněmčiny A. Půdy (2010). Prací očeských lexikálních asémantických kalcích zangličtiny rovněž dosud 68 mnoho neexistuje (Mravinacová 2005b). Cílem této kapitoly je proto částečně tuto mezeru zaplnit aupozornit na specifický typ anglicismů, který vsoučasnosti představuje patrně stejně bohatý zdroj nových lexikálních jednotek včeštině jako přejímkové anglicismy. 3.3 materiálová studie 3.3.1 předmět zkoumání: vymezení aterminologie Studie zkoumá obě skupiny překladových anglicismů, lexikální kalky (loan translations) asémantické kalky (semantic loans, loan meanings), amožnosti jejich identifikace (3.3.2). Lexikální kalky vymezujeme podobně jako Witaliszová (viz výše), tj. jako výsledek substituce komponentů anglického výrazu českými komponenty. Rozlišujeme přitom přesné (doslovné) apřibližné (volné) překladové reprodukce (Lehnübertragung, loan rendition: např. lovec mozků, angl. head hunter). Nicméně na rozdíl od Witaliszové klexikálním (isémantickým) kalkům připojujeme jako krajní typ také kreativní novotvary (Lehnschöpfung, loan creation: např. schránka, angl. clipboard, čistá hra, angl. love game), tj. neologismy, které zprostředkovávají daný pojem, aniž by anglické slovo překládaly, ato kvůli škálovitému charakteru rozdílu mezi (volným) překladem anepřímým vyjádřením, které je podstatou kreativního novotvaru. Lexikální kalk, přesný apřibližný, akreativní novotvar představují zhlediska volnosti reprodukce originálu kontinuum. Dále na rozdíl od Witaliszové řadíme ke kalkům ihybridní útvary (viz kapitola 5). Hybridní kalky ve vzorku jsou jednak útvary, jejichž anglický komponent je současná přejímka, ale ity, jejichž složku tvoří přejímkový anglicismus, který je již běžnou součástí českého lexika (tzn. je včeštině usazený dvacet třicet let adéle), např. skaut, kouč, ranč, internet. Pro jednoslovné polymorfémní lexikální kalky (složeniny, four-wheeler > čtyřkolka, aodvozeniny, influencer > ovlivňovatel) užíváme pracovní termín slovotvorné kalky, pro víceslovné výrazy označení kolokační kalky. Důležitým kritériem pro zařazení mezi lexikální kalky je, že přeložený úvar musí být lexikální jednotka (nikoli překlad syntaktické fráze). Jen okrajově zahrnujeme mezi kalky iněkterá spojení (n-gramy), jejichž status lexikální jednotky je nevyhraněný (socially responsible > společensky odpovědný, workplace bullying > šikana na pracovišti). Na rozdíl od Witaliszové necháváme stranou větné útvary (přísloví, rčení, výroky, okřídlená slova), tedy to, co Čermák (2007: 438-445) označuje jako propoziční frazéímy aidiomy, aomezujeme se na slovní jednotky. Je zřejmé, že pojem překladová přejímka, lexikální kalk, přináší řadu úskalí aotázek: Kdy se překladový ekvivalent stává lexikálním kalkem, kde je hranice mezi statisticky významným souvýskytem slov akalkem? Máme za kalky považovat vědecké internacionalismy, které sice vycházejí zanglické předlohy, ale jsou utvořené řecko- -latinskými afixy aafixoidy sdílenými většinou evropských jazyků? Kde je hranice pojmu lexikální jednotka zlexikologického hlediska, jsou překlady citátů adalších 69 3 lexikální asémantické kalky: opomíjené kategorie českých anglicismů textových jednotek kalky? Problém představuje ifrekvenční hledisko: máme přihlížet kčetnosti výskytu výrazu, apokud ano, podle čeho stanovit limit? Sémantické kalky, jejichž podstatou je substituce anglického slova domácí formou, která je ale užita vnovém významu (sémantická extenze, neosémantismus) pod vlivem angličtiny, rozdělujeme na volné (samostatně stojící: ambasador, ikona (na monitoru)) avázané (jsou součástí kolokačního kalku: umělá inteligence). Například adjektivum mobilní ve výrazu mobilní aplikace neznamená ani „pohyblivý“, ani „pohotový kužití“ (definice vSSJČ aSSČ), ale vtomto spojení označuje komunikaci přes chytrý přenosný telefon, apodobně slovo aplikace neoznačuje „použití“ nebo „přenesení“, jak uvádí SSJČ iSSČ, ale speciální počítačový program či software. 3.3.2 pracovní identifikace kalku Prvním krokem při vyhledávání kandidátů pro status lexikálního kalku je najít korespondující české aanglické útvary (stejného významu) aověřit primárnost anglické formy. Tu lze prokázat buď přímo, nebo nepřímo na základě zvážení okolností adostupných informací. Druhý, nepřímý způsob ssebou přirozeně nese riziko omylu (např. možnost, že český výraz vznikl nezávisle na anglickém). Toto riziko se zde snažíme částečně kompenzovat velikostí vzorku. Určení lexikálního kalku přímým důkazem znamená, že původnost anglického výrazu lze jednoznačně doložit, typicky prokázáním autorství nebo evidentním původem. Ve vzorku se vynořilo několik skupin doložitelných modelů, předloh pro český překlad: 1. název knihy, článku anglicky píšícího autora: absurdní drama (kniha M. Esslina Absurd Drama, 1965); božská částice (kniha L. Ledermana The God Particle, 1993); 2. kulturně-politický pojem užitý konkrétní osobou: studená válka (Cold War; George Orwell veseji „You and the Atomic Bomb“, 1945); politická korektnost (political correctness; Toni Cade Bambara, The Black Woman, 1970); 3. odborný termín zavedený konkrétní osobou: dědění rysů (feature inheritance; amer. lingvista Noam Chomsky, 2007); globální vesnice, horká média, chladná média (global village, hot media, cold media; kanadský filosof M. McLuhan); 4. jev, objekt apod. pojmenovaný po konkrétní osobě zanglofonní oblasti: Brownův pohyb (Brownian motion; skotský botanik R. Brown); Higgsův boson (Higgs boson; britský fyzik Peter Higgs); 5. sportovní termín (daný pravidly, tradicí) ve sportu zanglofonní oblasti: šťastný poražený (lucky loser: tenis); držení protihráče (holding the opponent; lední hokej); náhlá smrt (sudden death; kopaná, americký fotbal, hokej, golf, baseball); zlatý gól (golden goal; kopaná, ragby, lakros aj.); nevynucená chyba (unforced error; tenis, volejbal, baseball); 6. název pro zařízení, přístroj vynalezený vanglofonní zemi: jestřábí oko (Hawk-Eye; Brit P. Hawkins, 2001); detektor lži (lie detector; USA); alarm do auta, autoalarm (car alarm, neznámý vězeň, Denver, 1913); vznášedlo (hovercraft; Brit Ch. Cocke- 70 rell); sekačka na trávu (lawn mower, vynalezl apatentoval E. Budding r. 1830 vAnglii); 7. název instituce, organizace apod. anglofonní provenience: Armáda spásy (Salvation Army, W. Booth, 1865, USA); Spojené státy americké (The United States of America); Svědkové Jehovovi (Jehova’sWitnesses; J. F. Rutherford, 1931, USA); 8. událost vhistorii některé zanglofonních kultur: černý čtvrtek (Black Thursday; 24. 10. 1929, krach na americké burze); černý pátek (Black Friday; den po Dni díkuvzdání vUSA, začátek slevové nákupní sezóny); 9. svátek pocházející zanglofonní země: Den bílé hole (White Cane Day; zaveden r. 1964 vUSA prezidentem L. B. Johnsonem); Den díkůvzdání (Thanksgiving Day, svátek vUSA); 10. sociopolitický koncept příznačný pro anglofonní zemi aspolečnost: zelená karta (green card; vUSA dokument umožňující trvalý pobyt); první národy (First Nations; kanadský termín pro původní obyvatele); generace X, Y, Z(Generation X, Y, Z; USA). Vedle těchto případů, tvořících jen menší část lexikálních kalků ve vzorku, usuzujeme dále podle jiných ukazatelů na neologismy vzniklé překladem. Právě tyto případy jsou včeštině často pociťovány jako nové, neobvyklé, příp. jako cizorodé (alespoň do doby, než jsou vlivem zejména sdělovacích prostředků institucionalizovány). Ktěmto dalším indikátorům patří: (i) signalizace anglického původu vtextu (např. vhesle Wikipedie): „Dotyková obrazovka (anglicky touchscreen) je vinformatice označení pro …“; (ii) výraz je uváděn vanglických slovnících, atedy možnost, že přešel do angličtiny zčeštiny, je menší než naopak (např. contact sport > kontaktní sport); (iii) předpokládaný kalk je zoblasti, oboru, odvětví, které vposledních desetiletích zažívají největší rozmach vanglofonní sféře, odkud výrazy pronikají do českého prostředí; typicky jde otermíny ztechnické oblasti (např. výpočetní technika, informační věda) acelé řady vědních aaplikovaných oborů (informatika, fyzika, astronomie, genetika, evoluční biologie, environmentální vědy, pedagogika, andragogika, kulturologie, lékařství, administrativa vědy avýzkumu atd.); (iv) daný výraz se začal užívat teprve vprůběhu posledních třiceti let (dříve není včeštině doložen, typicky vSSJČ nebo ASCS) vsouvislosti se zmíněnými obory, profesemi (amódními trendy), které se unás prosazují vtomto období; (v) tyto výrazy představují zhlediska běžné češtiny neobvyklá kolokační spojení lexikální ivěcná (prázdné kalorie < empty calories, hluboké učení < Deep Learning, dvojitě slepý < double-blind), leckdy vdůsledku doslovného, resp. chybného překladu (mýdlová opera < soap opera), vněkterých případech působí neústrojně (pracovat vzdáleně < work distantly, impakt faktor < impact factor); (vi) obsahují české novotvary vynucené potřebou překladu, např. advokační, produktový, chybový (advokační skupina < advocacy group, produktový specialista < product specialist, chybový kód < error code); 71 3 lexikální asémantické kalky: opomíjené kategorie českých anglicismů (vii) výraz (předpokládný lexikální kalk) obsahuje jeden nebo ivíce prokazatelných sémantických kalků, např. (multikonferenční) aplikace, (příjmová) distribuce, dopadový (studie), funkční (oblečení), hloupý, chytrý, inteligentní (telefon); (viii) kombinuje se domácí/zdomácnělé slovo (popř. sémantický kalk) se starším přejímkovým anglicismem (optický internet < fiber optic internet; technologický skaut < technology scout), popř. dvě starší přejímky (sex kouč < sex coach). Tyto indikátory se mohou kombinovat aspolečně upozorňují na pravděpodobné kalky. Korespondence českého aanglického výrazu je sice signálem možného kalku (překlad zčeštiny do angličtiny je méně pravděpodobný), sama osobě však nestačí. Původ výrazu je třeba ověřovat. Zdánlivě anglické výrazy mohou ve skutečnosti představovat pseudoanglicismy, tedy neologismy vytvořené včeštině na základě angličtiny (viz kap. 2). To je nejspíše případ termínu „last instance supplier“, dodavatel poslední instance, který se ve smyslu dodavatel energie vyskytuje pouze na českých, slovenských, bulharských arumunských webových stránkách (propojených českým dodavatelem). Vyhledávání aurčování sémantických kalků je neméně náročné. Prvním signálem je nové, překvapivé užití slova, které nutí (českého) mluvčího přehodnotit arozšířit okruh jeho významů, případně si nový význam vyhledat. Na angličtinu jako zdroj nového významu usuzujeme jednak zkontextu, ve kterém se slovo vyskytuje, jednak zpodobnosti sanglickým významem. Kvýznamovým posunům dochází často vrámci lexikálních kalků. Překlad anglického výrazu leckdy nutí kposunu významu některého zčeských komponentů. Lexikální kalky tak mohou být zdrojem vázaných sémantických kalků. Při ověřování je nejprve ztotožněn anglický význam, kterému předpokládaný český neosémantismus odpovídá, apak je pomocí českého slovníku zjišťováno, zda jde onový význam, či nikoli. Použit byl Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ), Slovník spisovné češtiny (SSČ) aAkademický slovník cizích slov (ASCS), které reprezentují jazykovou situaci do začátku 90. let. Pokud není význam ve slovníku doložen, předpokládáme, že jde patrně oneosémantismus ovlivněný angličtinou. Stejně jako ulexikálních kalků jde často o„kvalifikovaný odhad“ (angl. educated guess). 3.3.3 sestavování vzorku kalků Vzorek (viz Příloha II) je výsledkem příležitostného sběru, tj. nevznikal tak, že by byla vybrána určitá odvětví (např. počítačová technika), ata pak systematicky vytěžována. Oblasti, znichž byly kalky získávány, jsou velmi různorodé, což dává představu ošíři výskytu kalků. Vzorek obsahuje 1360 položek, ale jejich počet je spíše orientační: jednak kvůli způsobu sběru, jednak proto, že vzorek zahrnuje řadu položek svariantami, které by bylo možno započítat zvlášť, apočet tak rozšířit (bankéř, bankéřka < banker, černá skříňka/schránka < black box, sluneční/solární panel < solar panel). Je také nutno počítat surčitou mírou chybovosti. Než byl kalk zařazen do vzorku, byl český ianglický výraz vyhledáván na Googlu abylo ověřováno, vjakém počtu se na webu vyskytují azda nejde pouze oojedinělé 72 výskyty. Pomocí Googlu byly pak podle možnosti zjišťovány idalší informace opříslušném slovním spojení, pojmu, jevu areferentu, především vangličtině (ve Wikipedii aj.), např. jakou má historii, kdy akde vznikl, národnost autora, vynálezce apodobně. Pro češtinu byly kromě informací ve slovnících užitečné iobčasné přímé odkazy na českých webových stránkách na anglický původ (např. včeských terminologických glosářích, ale ivčláncích novin, časopisů ajinde). 3.4 rozbor vzorku Celkový vzorek 1360 kalků se skládá ze dvou souborů, zlexikálních kalků asémantických kalků (podstata obou typů je stejná). Soubory lexikálních kalků (1065 položek; 78,3 %) asémantických kalků (295 položek; 21,7 %) byly nicméně analyzovány zvlášť vzhledem kjejich specifičnosti. Kvantitativní popis kalků, strukturní aslovnědruhový, poskytuje jen povšechný obraz sohledem na povahu sběru položek. Ipřesto lze očekávat, že jejich kvantitativní charakteristiky mají svou výpovědní hodnotu otíhnutí kalků kurčitému slovnímu druhu, strukturní formě (ulexikálních kalků) asémantickým vazbám (usémantických kalků), pokud tyto vlastnosti vyplývají zjejich inherentní povahy afunkce. Oba typy kalků nacházíme vpodstatě ve stejných sférách lidského života apočínání jako přejímkové anglicismy. Vyjmenovat se je pokusili např. Nekula (2004) aBozděchová (2017a). Na nejobecnější rovině bychom je mohli zahrnout pod všech pět sektorů ekonomiky (od primárního až po kvintérní) avrámci nich konkrétně jmenovat ještě další, např. zemědělství, těžbu, průmysl, zdravotnictví nebo vojenství. Potvrzuje se to, co Bozděchová (2017a) uvádí oanglicismech obecně, totiž že v„odborných oblastech […] napomáhají sjednocování terminologie ačasto fungují zároveň jako evropeismy ainternacionalismy“. 3.4.1 lexikální kalky: strukturní popis adalší rysy Rozbor vzorku lexikálních kalků (1065 položek) ukazuje, že vněm nápadně převažují dvouslovné výrazy (861; 80,8 %). Podstatně méně je výrazů jednoslovných (72; 6,8 %) atrojslovných (114; 10,7 %) anejméně výrazů obsahujících čtyři avíce slov (18; 1,7 %), včetně spojek apředložek. Distribuce jednoslovných (slovotvorných) kalků avíceslovných (frazeologických, kolokačních) kalků ve vzorku nemusí přirozeně odrážet skutečný stav vjazyce, nicméně naznačuje určitou tendenci. Některé anglické výrazy mají včeštině variantní podobu, např. jednoslovnou idvouslovnou (staple gun > sponkovačka, sponkovací pistole), nebo naopak podobu delší (same-sex marriage > stejnopohlavní manželství, manželství (osob) stejného pohlaví). Ikdyž si počet slov ve zdrojovém acílovém výrazu většinou odpovídá, neplatí to vždy: magnetic resonance imaging, MRI > magnetická rezonance. Zhlediska slovnědruhového výrazně (viz 3.4.3) převa- 73 3 lexikální asémantické kalky: opomíjené kategorie českých anglicismů žují substantiva (1020; 95,8%). Adjektiva (40; 3,7%) apředevším slovesa (5; 0,5%) se vyskytují jen okrajově. Substantiva jsou nejvíce zastoupena ve skupině dvouslovných výrazů, což je– stejně jako vostatních skupinách– dáno jejich celkovou převahou. Adjektiva jsou stejnou měrou jednoslovná advouslovná; ze čtyř sloves jsou tři dvouslovná ajedno tříslovné. Tabulka 2: Zastoupení lexikálních kalků podle struktury počet slov /slovní druh substantiva adjektiva slovesa celkem Σ%Σ%Σ%Σ% 1-slovné 52 20 – 72 6,8 2-slovné 837 20 4 861 80,8 3-slovné 113 – 1 114 10,7 4avíceslovné 18 – – 18 1,7 celkem 1020 95,8 40 3,7 5 0,5 1065 100,0 Největší skupina– dvouslovné výrazy (861 položek: 837 substantiv, 20 adjektiv a4 slovesa)– zjevně představuje strukturně asémanticky prototypický, nejsnáze realizovatelný model. Hlavní skupina, substantivní fráze tvořené řídícím členem apřívlastkem, nejčastěji obsahuje přívlastek shodný (např. augmentovaná realita < augmented reality, energetická chudoba < energy poverty, generická kultura < generic culture, gravitační vlna < gravitational wave, hlasový asistent < voice assistant, chráněná dílna <sheltered workshop, komfortní zóna < comfort zone, křídlový oblek < wing suit, kultivované maso < cultured meat, pokračovací mléko < follow-on milk, (ne)vynucená chyba <(un) forced error). Méně častý je pak přívlastek neshodný (např. detektor lži < lie detector, chyba nohou < foot-fault, znečištění ovzduší < air pollution). Odvouslovných adjektivech (např. kriticky ohrožený < critically endangered, sociálně znevýhodněný < socially disadvantaged) aslovesech (přestat sledovat < unfollow) viz 3.4.3. Možným důvodem pro vysoký výskyt dvouslovných kalků může být jednak to, že sdružují kalky ze všech oblastí astylistických rovin, jednak to, že překládají anglická sousloví ikompozita. Tříslovné výrazy (114 položek: 113 substantiv a1 sloveso, pracovat zdomova < work from home) anejmenší skupina ve vzorku, čtyřslovné adelší výrazy (18 substantiv), jsou nejčastěji zastoupeny odbornými souslovími atermíny, pro které je mj. charakteristické užívání zkratek, např. asistent nouzového brždění < emergency brake assist (EBA), časově závislá analýza < time-dependent analysis (TDA), digitální humanitní vědy < digital humanities, geneticky editované potraviny < gene-/genetically edited foods (GEF), nízká frustrační tolerance < low frustration tolerance, chronický únavový syndrom < chronic fatigue syndrome, kosmické mikrovlnné pozadí < cosmic microwave background (CMB), negativní uhlíková/karbonová stopa < negative carbon footprint, obchodovatelné emisní povolenky < tradeable emission permits, obnovitelné zdroje energie <renewable energy resources, potenciálně nebezpečný asteroid < potentially hazardous asteroid, rámcový vzdělávací program (RVP) < Framework Educational Programme 80 představu je vzávorce nejprve uvedeno substantivum, skterým se adjektivum běžně spojovalo dříve, potom substantivum, snímž se adjektivum užívá vpřejatém významu: citlivý (člověk × údaj), korpusový (hudební nástroj × lingvistika), logistický (spisy × aktivita, sklad, tj. pečlivě organizovaný, koordinovaný), pilotní (kabina × studie, tj. testovací), resortový (pův. tvar adjektiva: resortní ministr × novotvar resortový hotel). Dalo by se říci, že kosémie ahomonymie vzniká (mechanickým) překladem tam, kde se anglické ačeské slovo sice částečně významově překrývají, ale jejich polysémie se utvářela odlišně. Mezi slovesnými sémantickými kalky (32; 10,8 %) převažují metaforické významy (23; 71,8 %), např. bruslit (na lyžích), dědit (d. vlastnosti vázaného zájmena), imunizovat (počítač), navštívit (webovou stránku), otevřít (počítačový soubor), podávat (vtenise), sklízet (data uživatele), surfovat (po internetu), uložit (soubor), vložit (text pomocí myši). Dále jsou to specializované významy (8; 25,0 %), např. instalovat (Windows 11), kopírovat (text pomocí myši), podporovat (aplikace pro Android), sledovat (na Facebooku), ajeden případ významu nemotivovaného, degradovat (zbavit hodnosti × zhoršit se, „školství degradovalo“), tedy homonymie. Vzorek obsahuje ijedno metaforické příslovce: (pracovat) vzdáleně, tj. zdomova. Vněkterých případech je jednoznačné odlišení významového posunu od přeneseného významu obtížné (srov. Rangelova 2005: 170), např. aktivní, pasivní (dům; energeticky efektivní) je zároveň metaforickým ispecializovaným užitím. Také změna významu uslov karta (platební, síťová) arealita (augmentovaná, virtuální) je založena na podobnosti aspecializaci. Ve slově ambasador (ve významu zástupce, propagátor společnosti, instituce) je metafora spojena srozšířením významu (zástupce obecně, nejen diplomatický). Podobně je tomu uslova ikona (uctívání je přeneseno zKrista nebo svatých na jakoukoli osobu). Vzhledem kmalému počtu apro zjednodušení byly kombinace sgeneralizací zařazeny pod metaforu, kombinace se specializací pod specializaci. Dále se ve vzorku mezi substantivy aadjektivy vyskytly položky, unichž registrujeme ne jeden, ale dva nové významy. Jedná se tedy oněkolikanásobné sémantické kalky, např. farma (zemědělský závod; hokejová farma), koš (basketbalový; ikona na monitoru), modul (lunární, raketový; počítačový), monitor (počítačový m.; dohlížitel, m. klinických studií), okno (vyskakovací; chatovací), platforma (počítačová p., typ počítače apříslušného softwaru; programové uskupení, např. členové Výzkumně-vzdělávací platformy), stopa (uhlíková, zvuková); měkký, tvrdý (věda [ne/exaktní]; droga [ne/návyková], cíl [ne/chráněný]), špinavý (energie [zemisních zdrojů]; bomba [radioaktivní]), horký (novinka [aktuální]; linka [krizová]), čistý (energie [zneemisních zdrojů]; hra [při níž soupeř nezískal výměnu]; slogan Špinavé ruce, čisté prachy, tj. nespojené se zločinem). Slovo čistý získalo nové významy při překladu odlišných slov: clean (energy, money) alove (vtenisu love game, „čistá hra“, tj. hra snulovou ztrátou bodů). Podobně slovo karta překládá dvě různá anglická slova: payment card (platební karta) aNetwork Interface Controller (síťová karta). Tento druhý způsob překladu (love > čistý, controller > karta) dokládá ve vzorku ojedinělé případy kreativního překladu, resp. kreativního novotvaru, kdy vyjádření denotátu nevychází zanglického slova. 81 3 lexikální asémantické kalky: opomíjené kategorie českých anglicismů To je zajímavé zjištění, protože kreativní novotvary (loan creations) se vliteratuře spojují pouze slexikálními kalky, nikoli sémantickými. Zahrnout kreativní nepřímé překlady (controller > karta, love > čistý, desktop > plocha, shortcut > zástupce) mezi sémantické kalky by však znamenalo rozšířit pojem neosémantizace, protože ta se běžně chápe jako motivovaný vztah mezi významy (významový přenos, posun) či alespoň nějaký vztah (kosémie, homonymie). Také by ztoho vyplývalo, že vnitřnějazykové amezijazykové neosémantizační procesy (srov. pozn. 40) nejsou zcela totožné: sémantický neologismus vzniklý kreativním nepřímým vyjádřením je možný pouze vrámci interakce mezi jazyky, kdy jeden znich prokazatelně přejímá pojem zdruhého. Je tedy otázka, zda řadit kreativní novotvary mezi kalky, nebo zda je spíše neklasifikovat jako specifickou, samostatnou skupinu překladových přejímek. Za zmínku stojí dále případy revitalizace původně okrajových (příznakových) českých významů (viz SSJČ): prospekty (výhledy: „Akvizice Telefonicou … zlepší dlouhodobé prospekty ČT“), vitální ([životně] důležitý, prospěšný: vitální prostor, houby), zážitkový (SSJČ uvádí příklad zK. Čapka zážitková kořist (zcest), který jistě nebyl vzorem pro spojení zážitková turistika, dovolená apod.). Adjektivum duální (vSSJČ jazykovědný termín duální tvar, koncovka) ožilo teprve ve spojeních duální studium/vzdělávání či duální fotoaparát (angl. dual study/education, dual camera). Orevitalizaci lze mluvit iuslova bezdomovec, které se znovu vynořilo jako historický ekvivalent angl. homeless person (viz také slangové bezďák ahoumlesák). Oproti původnímu významu („osoba, jejíž domovské právo nebylo lze zjistit“, SSJČ) označuje odlišný avkomunistickém období netolerovaný jev společenské exkluze. Někdy se revitalizace týká slovní formy: tak prohlížeč, překladač aspořič jsou vSSJČ označeny jako řídké nebo zastaralé výrazy. Vpočítačové oblasti byla tato slova oživena ajejich význam přesunut zpojmenování osob na označení počítačové aplikace: (webový) prohlížeč, spořič (obrazovky), (onlinový) překladač. Nicméně vzhledem křídkému výskytu těchto slov včeštině (překladatel je patrně neznal anikdy předtím nepoužil) je namístě uvažovat otom, že jako počítačové termíny byla nově derivována. Nabízejí se tak dvě interpretace, neosémantizace (zvolená zde) alexikální kalkování. Ve vzorku lze vysledovat určitou korelaci mezi etymologickou příbuzností anglického ačeského slova aneosémantizačním procesem. Nejsou-li anglická slova ajejich české překladové ekvivalenty kognátní, tj. nemají-li společný původ (např. chytrý– smart, okno– window, sklízet– harvest), je nový význam častěji výsledkem sémantického přenosu, metafory ametonymie, ato vpoměru 93 : 57 (62,0 % : 38,0 %), než je tomu ukognátních dvojic. Naopak kognátní dvojice (např. alternativní– alternative, exportovat– export, historie– history; ale netýká se jen internacionalismů, srov. avatar, troll) častěji tíhnou ksémantickému posunu, specializaci ageneralizaci, vpoměru 67 : 49 (57,7 % : 42,3 %). Tyto opačné tendence nejsou zcela náhodné. Zdá se, že pro lineární (vertikální) posun vrozsahu významu, jeho zúžení či rozšíření (vrámci téže domény) vytváří společný původ (sdílený základní význam) vhodnější podmínky. Naopak nelineární významové změny (srov. Cruse 2011: 117), metaforický/metonymický skok zjedné domény do jiné, lze spíše očekávat unepříbuzných slov, jejichž sémantické struktury se mohou více lišit. 82 Vzorek potvrdil existenci sémantických kalků volných (myš) asémantických kalků vázaných na konkrétní lexikální kalk (horký vhorká linka, konsorciální vkonsorciální smlouva [pro projekt výzkumu], neutralita vuhlíková neutralita, zima vkvantová zima). Nicméně ivolný sémantický kalk, jako je myš, se může stát součástí lexikálního kalku (počítačová, mechanická, optická, bezdrátová myš). Naopak vázaný kalk se nemusí vyskytovat vjednom konkrétním lexikálním kalku, ale je vázán na určitý okruh kolokátů (např. chytrý je vázáno na elektronicky kontrolovaný předmět, objekt: chytrý náramek, hodinky, prsten, zámek, květináč, hrnec, termostat, auto, byt, město). Vázaným sémantickým kalkem může být rozvíjející iřídící člen víceslovného lexikálního kalku: pirátský (kopie), (kybernetická) šikana. Jedná se fakticky olexikálně-sémantické kalky. Kuriózním případem je adjektivum vlajkový, které se osamostatnilo (vlajkový výrobek, projekt) zvýrazu vlajková loď. Nejde ale olexikální, nýbrž osémantický kalk anglického výrazu flagship (viz níže). Vnašem vzorku představují vázané sémantické kalky zhruba jednu desetinu zcelkového počtu. Co se týče formální struktury, prameny zpravidla dokládají sémantické kalkování na jednoslovných lexémech. Vnašem vzorku je skutečně většina položek jednoslovných (289; 98,0 %), ať už monomorfémních (hůl, zeď, síť, dřevo), nebo polymorfémních (překladač, stylista, tiskárna). Oto zajímavější byl nález šesti víceslovných výrazů (2,0 %), které jednoznačně představují sémantické kalky: ● cestovní mapa < road map: doslovný význam rozšířen na „dokument vytyčující postup“, srov. „Cestovní mapa velkých výzkumných infrastruktur ČR“ ● hlídací pes < watchdog: označuje aplikaci nebo osobu, která sleduje ahlídá (např. obsah webu či dodržování něčeho): „Pořiďte si svého internetového hlídacího psa“ ● svatý grál < Holy Grail: význam „zázračná miska skrví ukřižovaného Krista“ (SSJČ) rozšířen vlivem angličtiny na něco „eagerly sought after“, srov. „svatý grál navigační biologie“ ● trojský kůň < Trojan horse: význam „dřevěný kůň se skrytými bojovníky, dopravený do Tróje, … přen. podobná lest vůbec“ (SSJČ) doplněn o„malicious code or software“, srov. „Nový trojský kůň ohrožuje české aslovenské počítače“ ● vlajková loď < flagship: vobchodním žargonu dnes místo „velitelská [loď], opatřená vlajkou velitele skupiny“ (SSJČ) znamená „reprezentativní výrobek, produkt apod.“ ● zadní vrátka < backdoor: místo „možnost ustoupit, volnost rozhodnout se jinak“ (SSJČ) označuje nyní vinformatice škodlivý prvek, metodu umožňující neoprávněný přístup kpočítačovému systému. Stává se tím faux ami, protože bychom včeském textu očekávali spíše neutrální „únikový“ význam. Je zřejmé, že existuje-li vobou jazycích formálně shodný víceslovný výraz, vytváří to stejný předpoklad pro vznik sémantického kalku jako ujednoslovného lexému. Jednoslovnost tedy není inherentní vlastností sémantických kalků. Ve vzorku se také objevila neosémantizace anglických výpůjček, zmiňovaná vliteratuře. Slovo farma je rozšířeno ovýznam „hokejová farma“ (vAHL), farmář 83 3 lexikální asémantické kalky: opomíjené kategorie českých anglicismů vSSJČ specifikovaný „vseveroamer. prostředí“ je nyní vznešenější synonymum pro sedlák, rolník nebo zemědělec (viz název pořadu „Farmář hledá ženu“). Slovo kouč původně převzaté ze sportovní oblasti získalo význam (mentální, nutriční aj.) „poradce“, ranč označuje rekreační zařízení (wellness ranč), hit překročil hudební oblast amůže jím být cokoli, co je vysoko na žebříčku popularity (pobytový hit). Termín smog, původně znečištění ovzduší, má dnes širší užití: akustický, digitální, elektromagnetický, elektronický, hlukový, hudební, informační, kulturní, ohňostrojový, optický, světelný, zvukový smog. Slovo skaut, známé unás pouze ve významu člen organizace Skaut, se včeštině vrací ke svému původnímu anglickému významu „zvěd“, např. ve spojení technologický skaut, firemní skaut. Naopak české (čapkovské) robot, které bylo převzato do angličtiny, se nyní vrací zpět do češtiny sposunutým významem „softwarová aplikace“, ato vplné izkrácené formě: (počítačový, internetový, portálový) robot nebo bot (chatbot, Googlebot, spybot, malbot). Vedle typických sémantických kalků se také zde vyskytují případy spojené sformální (derivační) neologizací. Představují hraniční jev mezi sémantickým alexikálním kalkem (tj. mezi kopírováním významu akopírováním formy). Týká se to adjektiv, která nejsou vobecných slovnících (SSJČ, ASSC) doložena, ačkoli příslušné podstatné jméno nebo dokonce jiná forma adjektiva od něj odvozená včeštině existuje. Jelikož se sémantika těchto adjektiv striktně vzato liší od původního významu fundujícího českého substantiva, chápeme je jako zvláštní typ sémantických kalků. Tak zatímco ASCS (ataké online geologická encyklopedie) uvádí uslova impakt (kráter vzniklý dopadem meteoritů) pouze adjektivum impaktní (kráter), vsoučasném jazyce jsou rozšířená adjektiva impaktový, impaktovaný ve spojeních impaktový faktor (angl. [journal] impact factor) aimpaktovaný časopis, odvozená od slova impakt, dopad vabstraktním významu přejatém zangličtiny (effect and influence), konkrétně „dopad ve smyslu citovanosti“; penetrativní (vedle existujícího penetrační, např. penetrační nátěr, od penetrace, (hloubka) pronikání do materiálu) získal nový specifický význam ve spojení penetrativní pohlavní styk (angl. penetrative sex); resortový, např. resortoví hosté (vedle původního resortní (ministr)), souvisí srozšířením významu slova resort (SSJČ „obor působnosti; úřad, ministerstvo, odbor“) na „letovisko“ (aplace frequented for holidays or leisure activities). Jak ukazuje slovo impakt, mohou vzniknout dokonce dvě adjektiva svýznamem odlišným od substantiva včeštině. Dalším příkladem je substantivum ikona („obraz Krista n. svatých“ vSSJČ), které převzalo zangličtiny význam „grafická značka“, jemuž odpovídá adjektivum ikonový (ikonový styl ilustrace, ikonová klávesnice), ale také význam „idol, model, vzor“ (ikona českého šansonu Hana Hegerová) sadjektivem ikonický (ikonický režisér Peter Weir). 3.4.3 slovnědruhové astrukturní distribuce kalků Odlišné tendence vobou podvzorcích (Tabulka 4) jsou zřejmé: zatímco ulexikálních kalků jasně převládají substantiva na úkor ostatních slovních druhů, usémantických kalků je skladba pestřejší, adjektiva tvoří přes čtvrtinu slov ataké slovesa jsou počet- 84 nější, ato ipřesto, že sémantické kalky tvoří jen oněco více než pětinu (21,7 %) zcelkového počtu 1360 zkoumaných kalků. Tabulka 4: Slovnědruhová distribuce lexikálních asémantických kalků slovní druh lexikální kalky sémantické kalky Σ%Σ% substantiva 1020 195,8 195 66,1 adjektiva 1140 113,7 167 22,7 slovesa 1115110,5 132 10,8 příslovce – – 111 0,3 celkem 1065 100,0 295 100,0 Vpřípadě lexikálních kalků je důvodem pro převahu substantiv (95,8 %) aminimální zastoupení adjektiv (3,7 %) azejména sloves (0,5 %) patrně formální, resp. tvaroslovné omezení těchto slovních druhů. Aby bylo možno překladový ekvivalent hodnotit jako lexikální kalk, musí anglický etymon obsahovat alespoň dva lexikální komponenty (tj. musí jít ovíceslovnou jednotku, kompozitum, derivát). Protože dvouavíceslovných adjektivních výrazů (typicky terminologizovaná spojení adjektiva spříslovcem) je vjazyce obecně málo, je jich málo také ve vzorku, pouze 20 (např. časově závislý < time-dependent, dvojitě slepý/zaslepený < double-blind, málo dotčený [taxon] < least-concern [species], klimaticky neutrální < climate-neutral, objektově orientovaný < object-oriented, politicky korektní < politically correct, uhlíkově negativní < carbon negative, uživatelsky přívětivý < user-friendly). Rovněž mezi jednoslovnými anglickými etymony tvoří adjektivní kompozita aderiváty obecně jen malou podmnožinu; ve vzorku se proto vyskytlo také jen 20 adjektiv (např. bezkofeinový < decaffeinated, coffein-free, bezlepkový < gluten-free, multikonferenční < multiconference, nebinární < nonbinary, předkontaktní < pre-contact, vícestopý < multitrack, biozdrojový < biosource, blbuvzdorný < foolproof, nízkopříjmový < low-income, samoopalovací < self-tanning, volnočasový < leisure-time). Ještě více to platí oslovesných víceslovných výrazech: ve vzorku máme pouze pět případů, dvě terminologizovaná spojení sloveso-adverbiale (pracovat vzdáleně < work remotely, pracovat zdomova < work from home), dvě slovesa spředmětem (frazém ztratit tvář < lose face, původně zčínštiny, ale rozšířený prostřednictvím angličtiny) aurčitý slovesný tvar spředmětem (terminologický název klasifikační kategorie ohrožení živočišného druhu: (otaxonu) chybí údaje44 < data deficient [species]) akonečně fázově modifikované sloveso přestat sledovat < unfollow (sb on Facebook, Instagram apod.). 44 Viz heslo Stupeň ohrožení: https://cs.wikipedia.org/wiki/Stupe%C5%88_ohro%C5%BEen%C3%AD_(biologie). 85 3 lexikální asémantické kalky: opomíjené kategorie českých anglicismů Naproti tomu jednoslovné sémantické kalky nejsou omezeny na kompozita aderiváty, proto vedle 195 substantivních kalků (66,1 %) zcelkového počtu 295 sémantických kalků ve vzorku tvoří adjektiva téměř čtvrtinu (67; 22,7 %), např. cílový (skupina), špinavý (elektřina), kompaktní (telefon), vlajkový (produkt), zelený (marketing). Pro srovnání je to otřetinu vyšší počet adjektiv oproti lexikálním kalkům, ato přesto, že vzorek sémantických kalků činí jen 21,7 % ze všech 1360 kalků, tedy zhruba pětinu. Za vyšším procentem adjektivních sémantických kalků stojí kromě jiného skupina vázaných sémantických kalků zejména proto, že podstatnou část lexikálních kalků tvoří spojení substantiva sadjektivem (často se specifickým významem; viz níže). Ještě větší je rozdíl uslovesných sémantických kalků (32; 10,8 %), např. otevřít, zavřít (soubor), vyjmout, vložit (elektronický text), které obrazně popisují úkony vdigitálním prostředí. Ojedinělý je pak výskyt příslovce vnovém významu ([pracovat] vzdáleně, tj. zdomova < [to work] distantly). Tabulka 5: Strukturní distribuce lexikálních asémantických kalků struktura lexikální kalky sémantické kalky celkem Σ%Σ%Σ% jednoslovná 72 6,8 % 289 98,0 % 361 26,5 % víceslovná 993 93,2 % 62,0 % 999 73,5 % celkem 1065 100,0 % 295 100,0 % 1360 100,0 % Nicméně co se víceslovných sémantických kalků týče, jen obtížně se hledají české víceslovné výrazy, které sémanticky korespondují sanglickými aumožňují neosémantizaci. Naopak ovíceslovné anglické výrazy, které lze přeložit avytvořit tak lexikální kalky, není nouze. Zhlediska struktury kalků to vede ktomu, že rozložení jednoslovných avíceslovných kalků je vobou skupinách opačné: lexikální kalky ve vzorku jsou vdrtivé většině víceslovné (93,2 %), sémantické kalky vdrtivé většině jednoslovné (98,0 %). Vzhledem kpřevaze lexikálních kalků ve vzorku vněm celkově převažují kalky víceslovné. 3.5 závěry Přestože společným jmenovatelem lexikálních isémantických kalků je překlad, rozdíl mezi nimi je vtom, že lexikální kalk vnáší novou formu avýznam, zatímco sémantický kalk (až na výjimky) pouze nový význam. Rozbor vzorku lexikálních kalků se zaměřil především na formu, rozbor sémantických kalků hlavně na význam. Zhlediska struktury, tj. počtu slov, vykazují obě kategorie opačné tendence: mezi lexikálními kalky převažují víceslovné výrazy, mezi sémantickými naopak jednoslovné. Ačkoli způsob sestavování vzorku nezaručuje striktně reprezentativní zastoupení jednotlivých sku- 86 pin kalků, lze předpokládat, že zjištěné tendence mají reálnou orientační výpovědní hodnotu. Rozdíl ve strukturním zastoupení souvisí srozdíly vdistribuci slovních druhů uvnitř obou podvzorků. Lexikální kalky jsou především substantiva (95,8 %; adjektiva 3,7 %; slovesa 0,5 %), zatímco distribuce slovních druhů usémantických kalků se vcelku blíží jejich obvyklému rozložení vtextech (substantiva 66,4 %, adjektiva 22,7 %, slovesa 10,8 %). Výskyt adjektiv asloves mezi lexikálními kalky patrně omezuje zejména to, že převážná většina znich je víceslovná avíceslovných adjektivních aslovesných výrazů je vlexiku podstatně méně než jednoslovných (na rozdíl od víceslovných substantivních pojmenování). Sémantické kalky představují neosémantizaci českých lexikálních jednotek pod vlivem angličtiny. Ve vzorku se ukazuje jako nejčastější motivovaný vztah mezi novým apůvodním významem českého slova metafora (45,1 %). Může to být způsobeno tím, že metafora je obecně základní prostředek rozšiřování významu aže jako univerzální kognitivní mechanismus je snadno přenosná zjednoho jazyka na jiný. Druhá nejčetnější významová změna, specializace (33,2 %), je tu dána tendencí aplikovat pojem na specifickou oblast. Nápadný je nízký výskyt generalizace ametonymie (obojí kolem 6 %). Lze spekulovat, že nová slova jsou přijímána nikoli ve snaze zobecňovat, ale především pojmenovávat nové konkrétní aspekty pojmů vpřijímajícím jazyce již existujících. Ukazuje se, že utéhož slova může kneosémantizaci dojít opakovaně. Podle předpokladu neosémantizace zřídka zahrnuje striktně vzato nemotivované sémantické změny (kosémie 1,7 %). Oto nečekanější je poměrně častý výskyt homonymie (8,1 %). Ohomonymii mluvíme vpřípadě odlišné etymologie české aanglické formy nebo oddálení významů aztráty spojitosti mezi nimi učeského slova, přestože sdílí sanglickým slovem původ (polysémie se rozvinula jiným způsobem). Alespoň vněkterých případech khomonymii dochází mechanickým překladem (efekt známý ufaux amis). Přestože jsou sémantické kalky vliteratuře výhradně dokládány na jednoslovných výrazech, vzorek obsahuje ipřípady víceslovných sémantických kalků. Dokazuje to, že jednoslovnost není jejich implicitní vlastnost. Literatura nezmiňuje ani sémantické kalky na úrovni vázaných morfémů, jako je bio- (vypěstovaný bez chemikálií), které byly ve vzorku zaznamenány. Konečně vliteratuře se vsouvislosti se sémantickými kalky nemluví okreativních novotvarech (loan creations), přesto se izde vyskytuje jejich obdoba (clipboard > schránka, desktop > plocha). Vzhledem ktomu, že jde ospecifickou formu neosémantizace, sníž se setkáváme iulexikálních kalků, stojí za úvahu nahlížet na kreativní novotvary jako na samostatnou skupinu překladových přejímek. Rozbor vzorku dále ukázal, že kalky netvoří dvě diskrétní kategorie aže lexikální asémantické kalky se mohou překrývat, resp. sémantický kalk může být součástí lexikálního: virová nálož < viral load (nálož = množství viru vtěle nakaženého). Případně všechny složky lexikálního kalku jsou zároveň sémantické kalky: mobilní aplikace. Lze potom mluvit olexikálně-sémantickém kalku. Vázané sémantické kalky ve vzorku činí zhruba desetinu. 87 3 lexikální asémantické kalky: opomíjené kategorie českých anglicismů Ani ujednoslovných položek nelze vždy jednoznačně určit, zda představují sémantický, nebo lexikální kalk, např. (internetový) prohlížeč se na první pohled jeví jako přímý překlad anglického browser (od slovesa to browse, prohlížet si beze spěchu, prolistovávat), tedy jako lexikální kalk. Na druhé straně SSJČ dokládá existenci slova prohlížeč včeštině (sřídkým výskytem) ve významu „kdo koná prohlídku; prohlížitel“, což by mohlo vést kúvaze, zda nejde osémantický kalk, nebýt rozdílu vživotnosti. Navíc fakt, že slovo prohlížeč vtomto významu je zastaralé aneužívané, podporuje interpretaci, že jako ekvivalent anglického browser vzniklo překladem nezávisle na již existující formě. Škálovitý charakter se projevuje nejen mezi lexikálními asémantickými kalky, ale ive vztahu kpřejímkovým anglicismům. Hybridní kalky mohou obsahovat jak aktuální přímé anglicisimy (kradeware < stealware), tak již zdomácnělé přejímky, např. šok nebo farma, vkalcích kulturní šok, větrná farma. Některé lexikální kalky jsou vlastně celé složené zanglicismů (technologický skaut45), jiné hybridní novotvary, které na první pohled vypadají jako kalky, vznikly až včeštině (doba homeofficová), ajde tedy opseudoanglicismy. Přejímkové apřekladové anglicismy tak tvoří kontinuum od přejímky přes hybridní novotvar, lexikální alexikálně-sémantický kalk až po kalky sémantické. Astejně jako přejímkové anglicismy mohou ipřekladové anglicismy včeštině následně procházet slovotvornými procesy (azylový dům > azylák, volnočasové aktivity > volnočasovky, balkonová podprsenka > balkonka). Zpřekladových anglicismů tak vznikají domácí novotvary, „pseudokalky“ (viz kap. 4), analogické domácím novotvarům utvořeným zpřejímkových anglicismů (pseudoanglicismy; viz kap. 2). Přestože stylistický aspekt nebyl předmětem studie, zběžné srovnání svýčty oblastí uváděnými vliteratuře naznačuje, že kalky se vyskytují všude tam, kde nacházíme přejímkové anglicismy, ba dokonce se zdá, že okruh jejich uplatnění je ještě širší. Díky české formě jsou kalky většinou stylisticky méně příznakové než přejímkové anglicismy, apatrně proto snáze pronikají do různých vrstev jazyka, ato istylisticky vyšších, amohou získat iprestižní status (jako vědecké aodborné termíny apod.). Stím souvisí celkový dojem při sestavování vzorku, že počet anglických kalků včeštině je podstatně vyšší, než by se na první pohled zdálo. Možná by kvantitativní srovnání přejímkových apřekladových anglicismů ukázalo, že daleko více než přímé přejímky jsou hnacím motorem anglicizace češtiny nenápadné překladové anglicismy. Přitom kalkování může mít vurčitém smyslu hlubší dopad než přejímání anglických slov. Zatímco přímá přejímka jasně deklaruje svůj původ, ahranice mezi oběma jazyky (asvěty) tak zůstává zřejmá, překladové anglicismy tuto hranici stírají. 45 Adjektivum technologický je od slova technologie (původně „nauka ozpůsobech zpracování surovin na výrobek; výrobní postup při tomto zpracování“, SSJČ), které pod vlivem angličtiny čím dál více vytlačuje slovo technika (angl. technology) ve významu „souhrn výrobních apracovních prostředků, postupů“ (SSJČ) asním iadjektivum technický (angl. technological). Kdysi běžné spojení „věda atechnika“ nyní nahrazuje „věda atechnologie“. Zhlediska tohoto vývoje by se dnes České vysoké učení technické vPraze mohlo nazývat České vysoké učení technologické. 89 4 neviditelné anglicismy– pseudokalky 4 neviditelné anglicismy– pseudokalky 96 anglická předloha český lexikální kalk lexikální pseudokalk 5. balconette bra balkonetková podprsenka balkonetka (slang, pragmatický rys) 6. barefoot shoes bosoboty bosobotičky (zdrobnělina) 7. boutique hotel butikový hotel butikový hotýlek (zdrobnělina) 8. brainwashing vymývání mozku/ů vymývačka mozku, umývárna mozků (ohlupující seriál, film, reklama, akce ap.) 9. dystopian novel dystopický román dystopka (slang, pragmatický rys) 10. follower sledovatel (na sociální síti) sleď (slang, žert. homonymum k názvu ryby) 11. global reading globální čtení (pedagogika) globálka (slang, pragmatický rys) 12. green revolution zelená revoluce zelené revolucionářství (vlastnost) 13. hair stylist vlasový stylista vlasová stylistika (profese) 14. high-income (family) vysokopříjmový (rodina) vysokopříjmovost (stav, vlastnost) 15. iron man železný muž (triatlon. závod) železňák (slang, pragmatický rys) 16. mountain bike horské kolo horák (slang, pragmatický rys), horákovat (jezdit na horském kole) 17. leisure-time activity volnočasová aktivita volnočasovka 18. leisure-time (activity) volnočasový (aktivita) volnočasovost (plátěných bot) 19. low-income (household) nízkopříjmový (domácnost) nízkopříjmovost (stav, vlastnost) 20. power play přesilová hra přesilovka (sport. slang) 21. sci-fi novel, film scifi román, film scifi románek/filmeček, scifáč, scifáček, scifárna, scifárnička (slang)52 22. soap opera mýdlová opera mydlinka (slang), mýdlová operetka Ze slovotvorných procesů se nejvíce uplatňuje sufixace aprefixace, ať už samostatně, nebo vkombinaci, často se objevuje sufixace ve spojení selipsou při univerbizaci (arkádka, azylák, balkonetka, dystopka, scifák, volnočasovka). Ve dvou případech byl kalk převeden na jiné slovo za účelem dosažení humorného efektu(sleď, mydlinka). Vjedné třetině položek došlo ke změně slovního druhu. Při univerbizaci nebyl změněn denotativní význam, ale neologismus získal nové sémantické rysy (stylovou příznakovost, pragmatické rysy, evaluativnost ap.). Vněkolika případech se objevil deminutivní sufix (akčňáček, bosobotičky, hotýlek, románek, scifárnička). Ujednoho kalku skonkrétním 52 Předpokládáme, že formy scifáč, scifárna vznikly na základě kalku scifi román/film, proto je řadíme pod pseudokalky. Pokud by ale vznikly jen ze slova scifi, jednalo by se opseudoanglicismy (viz oddíl 2.5.2.1 otvoření pseudoanglicismů pomocí elipsy asufixace). Zdá se, že existují případy, ukterých nelze jednoznačně rozhodnout, zda jde opseudoanglicismy, nebo okalky. Podstatné je, že tak či onak se jedná opseudopřejímky. 97 4 neviditelné anglicismy– pseudokalky významem se význam změnil pomocí sufixu na abstraktum (vlasová stylistika), naopak kalk sdějovým významem se změnil na konkrétum ve dvou variantách (vymývačka mozku, umývárna mozků). Utří adjektiv ajednoho adverbia vzniklosufixací spojenou se změnou denotativního významu abstraktní substantivum (nízkopříjmovost, vysokopříjmovost, volnočasovost, automagičnost). Zaznamenán byl jeden výskyt konverze ze substantiva (pseudokalku horák) na sloveso (horákovat). Všesti případech je výchozí lexikální kalk jednoslovný, vostatních se jedná odvouslovné výrazy. Několik výchozích lexikálních kalků je hybridních (dystopický román, scifi román). Převaha afixace (sobčasnou elipsou) odpovídá slovotvorným tendencím včeštině, navíc je okruh slovotvorných procesů omezen většinou dvojslovným charakterem kalků. 4.6 sémantické pseudokalky Stejným způsobem jako ulexikálních pseudokalků probíhalo vyhledávání sémantických pseudokalků. Hlavní rozdíl je vtom, že sémantické kalky ve vzorku jsou až na výjimky (chatovací místnost, vlajková loď) jednoslovné ajednoslovnost patrně skýtá více prostoru pro tvoření nových slov než víceslovné výrazy. To by vysvětlovalo, proč usémantických kalků (16 položek), kterých je výrazně méně než lexikálních kalků (22), lze doložit 42 sémantických pseudokalků, tj. očtvrtinu víc, než je nalezených lexikálních pseudokalků (32). Tabulka 7: Sémantické pseudokalky anglická předloha český sémantický kalk sémantický pseudokalk 1. ambassador ambasádor (značky) ambasádorství 2. animator (leisure time a.) animátor (volnočasový) animátorství, animátořina (činnost animátora) 3. avatar (IT term) avatar avatařit (vytvářet avatary) 4. corpus (of electronic texts) korpus korpusář (tvůrce jazykových korpusů) 5. experience (holiday) zážitkový (dovolená) super zážitkový, extra zážitkový, zážitkovost 6. experience zážitek (https:// www.zazitky.cz) zážitkářský, zážitkářství, zážitkomat (https://zazitkomat.com), zážitkovat 7. flagship (best product, store) vlajková loď vlajkovost (produktu) 8. format (external hard drive) formátovat (externí disk) naformátovat (disk), doformátovat, odformátovat 9. chat room chatovací místnost chatovací místnůstka 10. impact (journal) impaktovaný (časopis) impaktovanost 98 anglická předloha český sémantický kalk sémantický pseudokalk 11. page (on the website) stránka stránkař 12. passive (building) pasivní (budova) pasivnost (budovy) 13. password (IT term) heslo zaheslovat (flash disk), zaheslovaný, zaheslovanost, zaheslovatelný, odheslovat, odheslování, přeheslovat, přeheslovaný, přeheslovanost 14. virus (IT term) vir, virus53 (počítačový) zavirovat, zavirování, zavirovaný, zavirovanost, zavirovatelný, zavirovatelnost, odvirovat, odvirování, odvirovatelný, převirovaný, navirovat 15. walker, walking frame chodítko (pro seniory) chodítkář 16. Windows (operating system) wokna woknař Ze14 jednoslovných sémantických kalků je 10 substantiv, 3 adjektiva ajedno sloveso. Ze sedmi substantiv bylo derivováno po jednom pseudokalku (šestkrát zachováno substantivum, jedno obsahuje grafický anglicismus, wokna, jednou došlo ke konverzi na sloveso, avatařit). Tři substantivní sémantické kalky (zážitek, heslo, vir) získaly podobu nového substantiva, ale také znich byla odvozena adjektiva aslovesa, přičemž heslo avir daly vzniknout největšímu počtu pseudokalků. Vedle sufixů aprefixů se unich vyskytl ijeden sufixoid (zážitkomat). Zadjektivních kalků vznikla sufixací abstraktní substantiva (zážitkovost, impaktovanost, pasivnost), jedno znich bylo kromě toho obměněnoprefixoidy super-, extra- (superzážitkové příměstské tábory). Slovesný kalk byl sémanticky modifikován třemi různými prefixy. Ze dvou dvouslovných sémantických kalků je jeden hybridní abyla zněj včeštině utvořena zdrobnělina (chatovací místnůstka). Udruhého znich je zajímavé, že substantivní novotvar vznikl zadjektivního komponentu kalku (vlajkovost, ve významu reprezentativnost), který obsahuje klíčový sémantický rys celého výrazu. Zhlediska slovotvorných prostředků se sémantické pseudokalky vevzorku shodují slexikálními ve využívání afixace, odlišují se tím, že vmenší míře se na jejich vzniku podílí krácení, ale zato se vnich vyskytují afixoidy (ajde tedy otyp kompozita: zážitkomat). Ze sémantických kalků také vevětší míře vznikají pseudokalky odlišného slovního druhu než zlexikálních. Za zvláštní případ sémantického pseudokalku užitého vmetaforickém smyslu by snad mohly být považovány dvě překladové přejímky, unichž byl včeštině dosazen nový (humorný, ironický) význam: hra otrůny (znázvu amerického seriálu Game of Thrones) atřetí svět (the Third World). První je reinterpretována jako důsledek „hromadné53 Adámková akol. (2013: 14) píší, že „Aktivace jednotlivých derivátů může být různě rychlá. Od lexému vir vzniklo prefixačně-sufixačním procesem sloveso zavirovat (obě slova jsou zmíněna vNSČ 1), následně vzniklo ještě sloveso odvirovat. Jiná prefigovaná, potenciální slovesa, jako např. *dovirovat, *převirovat, *navirovat, *vyvirovat, ale ani neprefigované *virovat dosud doložena nejsou.“ Dnes lze na webu dohledat deriváty utvořené ze dvou zezmíněných pěti potenciálních sloves, převirovaný anavirovat (naviroval). 99 4 neviditelné anglicismy– pseudokalky ho průjmu“ (sodkazem na české „trůnit na záchodě“), druhá jako označení pro „místo snízkou úrovní služeb, hygieny“ (odkaz na podmínky vrozvojových zemích). Některé zpseudokalků vobou skupinách vzorků se staly běžnou součástí současné češtiny (akčňák, zavirovat, zaheslovat), jiné se na webu vyskytují méně často (scifárna, zážitkářství) aněkteré jen ojedinělě (avatařit, horákovat, navirovat). 4.7 závěry Myšlenka pseudokalků vychází ze zřejmé paralely mezi neologismy založenými vpřijímajícím jazyce na přímých anglicismech (materiálových přejímkách) aoznačovanými vliteratuře běžně jako falešné anglicismy či pseudoanglismy aneologismy založenými na nepřímých (překladových) anglicismech. Vobou případech jde osvého druhu sekundární anglicismy (anglicismy vzniklé zanglicismů), které lze souhrnně nazvat pseudopřejímky. Představují další stupeň integrace anglického elementu do lexika hostitelského jazyka. Uprvního typu– neologismů zpřímých přejímek– ponecháváme označení pseudoanglicismy. Pro druhý typ– neologismy utvořené znepřímých přejímek– jsme zvolili název pseudokalky (lexikální asémantické). Překladové přejímky na rozdíl od přímých (citátových) anglicismů samy osobě svůj anglický původ nesignalizují ačeští mluvčí, kteří historii výrazu neznají, si vesměs nejsou vědomi, že se jedná oformu anglicismu. Vznikne-li zpřekladové přejímky včeštině nové slovo, je přirozené, že povědomí ojeho vzdáleném původu zangličtiny bude ještě slabší, proto mluvíme oneviditelných anglicismech. Slovotvorné prostředky, kterými tyto neologismy vevzorku vznikaly, zahrnují nejčastěji afixaci (samostatnou sufixaci, prefixaci či jejich kombinace), často spojenou se slovnědruhovou transpozicí, dále krácení (části nebo celých slov) aokrajově (afixoidní) kompozici. Uneologismů je výrazný posun ke stylisticky apragmaticky příznakovému významu (spojenému suniverbizací), ale také kabstraktním významům. Ze srovnání vzorku lexikálních asémantických pseudokalků se zdá, že více neologismů vzniká ze sémantických, nejčastěji jednoslovných kalků. Vzhledem kvelikosti vzorků jde pouze oodhad. Celkový obraz pseudopřejímek včeštině nastíněný vtéto kapitole akapitole opseudoanglicismech (kap. 2) by nebyl úplný, kdybychom nezmínili možnost hybridizace: jak mezi pseudoanglicismy, tak mezi pseudokalky se mohou vyskytovat hybridní varianty (srov. scifi románek/filmeček, chatovací místnůstka), ikdyž hybridních pseudokalků nebude patrně mnoho. Vkaždém případě odlišení pseudopřejímek obojího typu od základních přímých anepřímých přejímek zpřesňuje celkový obraz přejímání slov zangličtiny adokládá aktivní roli češtiny při interakci obou jazyků. 101 5 hybridy ajejich postavení vklasifikaci anglicismů 5 hybridy ajejich postavení vklasifikaci anglicismů 102 5.1 úvod54 Stejně jako neadaptované anglické přejímky, tj. prototypické anglicismy, jsou ihybridní, tj. dvojjazyčné anglicismy, snadno rozpoznatelným typem díky přítomnosti anglické formy (komponentu). Pro češtinu onich nemáme statistické údaje, nicméně pro španělštinu uvádí Luján-García (2017) pouze 2,6 % zcelkového počtu anglicismů shromážděných na španělském webovém fóru za období dvou let. Jejich definice je ošidně jednoduchá, jde olexikální položky obsahující jak komponent zdrojového jazyka, angličtiny, tak komponent jazyka cílového, hostitelského, ajako takové jsou také běžně zařazovány mezi anglicismy. Včeštině, která je silně flektivním jazykem, je začlenění anglického prvku do lexika obvykle spojeno snějakou formou morfologické, resp. strukturní úpravy českým prostředkem, kníž je třeba při třídění hybridů přihlédnout. Přispívá to krozmanitosti hybridních výrazů, onichž se vliteratuře mluví jen zřídka, atato rozmanitost si vyžaduje podrobnější analýzu. Po stručném přehledu opostavení hybridů mezi přejímkami obecně, azvláště pak hybridů založených na angličtině vtaxonomiích anglicismů předkládá kapitola pohled na hybridy včeské lingvistické tradici apo něm rozbor vzorku 500 hybridních položek obsahujících anglický ičeský komponent (viz Příloha III). Výsledkem podrobného popisu hybridních anglicismů včeštině jsou zjištění, která nás vedou kpřehodnocení místa hybridů mezi anglicismy obecně: od představy, že hybridy tvoří jednu ucelenou skupinu, krozlišení celé škály hybridních anglicismů. 54 Text kapitoly vychází ztěchto článků: A. Klégr, I. Bozděchová. 2022. Hybrids– aRedundant Category of Anglicisms? Hybrids in Czech Texts. Espaces Linguistiques 4: 1–21; I. Bozděchová, A. Klégr. 2023. Čeština aangličtina vprůsečíku lexikálních hybridů. Bohemistyka 23 (1): 19–38. 103 5 hybridy ajejich postavení vklasifikaci anglicismů 5.2 postavení hybridních přejímek vobecných klasifikacích přejímek Dříve než se zaměříme na klasifikaci anglicismů apostavení hybridů vní, shrneme nejdůležitější obecné taxonomie přejímek, které jsou podkladem pro většinu klasifikací anglicismů, azvláště to, kam řadí hybridy. Tři autoři, jejichž klasické studie vtéto oblasti zásadně ovlivnily další vývoj klasifikace lexikálních přejímek, jsou již vpředchozích kapitolách zmiňovaní Betz (1949, 1959), Haugen (1950) aWeinreich (1953 [1963]). Jejich třídění přejímek jsou dobře známá (viz pododdíl 1.2.2 vkap. 1, též oddíl 3.2 vkap. 3), přesto si je krátce zrekapitulujeme se zřetelem na hybridy. Mohou nám poskytnout základní vodítko pro popis hybridů ve vzorku. Betz (1949, 1959), který vychází zněmecké tradice sahající až do 19. století, rozlišuje vnější avnitřní přejímky (Äusseres, Inneres Lehngut). Hybridní formy (Hybridbildung) řadí mezi vnější přejímky spolu sdvěma dalšími typy, vlastními přejímkami (Lehnworten aFremdworten, cizími slovy) apřejímkami zdánlivými či falešnými neboli pseudopřejímkami (Scheinentlehnung). Vnitřní přejímky, které Betz označuje jako Lehnprägungen, jsou zastoupeny dvěma typy, Lehnbildung (převzatý novotvar) aLehnbedeutung (převzatý význam neboli sémantický kalk). Lehnbildung dále člení na (i) Lehnformung (tvoření přejímek) se dvěma podtypy, Lehnüberseztung (překladová přejímka neboli lexikální kalk) aLehnübertragung (tj. volná překladová přejímka, např. „Vaterland“ za latinské „patria“) a(ii) Lehnschöpfung (přejímková kreace, tj. výraz hostitelského jazyka inspirovaný slovem výchozího jazyka, nikoli však jeho překlad, např. německé „Umwelt“ za francouzské „milieu“). Hojně citovaná Haugenova (1950) klasifikace vychází zpojmů importace (cizího materiálu) asubstituce (domácím materiálem) azahrnuje hybridy mezi tři základní typy přejímek: vlastní přejímky (vykazující morfematickou importaci bez substituce), smíšené přejímky55 („loanblends“ zahrnující importaci isubstituci) apřejímkové posuny („loanshifts“ založené pouze na substituci bez importace, tj. přejímky překladové asémantické). Stranou klasifikace nechává „kreace“ (srov. Betzovo Lehnschöpfung), tj. nepřímé napodobení cizího vzoru, který je vhostitelském jazyce ztvárněn nebo přejmenován alternativním způsobem (aproto podle Haugena„striktně vzato nejde vůbec opřejímky“, s. 220). Mohou se skládat zdomácích prvků nebo mohou obsahovat vypůjčený prvek, vtakovém případě je nazývá hybridní kreace. Poznamenává, že usmíšených přejímek neboli hybridů jde adaptace cizích slov nad rámec pouhé záměny „domácích zvuků aflexe za cizí“ avede kvložení „části nebo celého domácího morfému“, čímž vznikají jak hybridní deriváty, tak hybridní kompozita. 55 Ačkoli Haugen používá označení „loanblends“ (smíšené přejímky), má samozřejmě na mysli hybridní formace. Termín hybridní skutečně používá, ato když rozlišuje mezi přejímkami založenými na cizím modelu („jsou zde zahrnuty pouze takové ‚hybridy‘, které mají zjistitelný cizí model“, s. 215) advojjazyčnými útvary bez modelu („tyto útvary se někdy zaměňují spřejímkami, protože se jim podobají tím, že jsou ‚hybridní‘“, s. 220; „[p]okud jsou klasifikovány bez ohledu na způsob přejímání, jeví se jako ‚hybridy‘; jejich východisko je však jiné než upřejímek, jako je blaumepai ‚švestkový koláč‘“, s. 221). Rozlišuje tak dva druhy hybridů, „loanblends“, kopírující cizí model, apak „hybrid creations“, hybridní kreace, které „nejsou součástí procesu přejímání“. 104 Weinreich (1953: 47–62), vnávaznosti na Betze (1949) aHaugena (1950), vykládá přejímky jako lexikální interferenci jedné slovní zásoby sjinou (buď formou transferu, tj. přenosu zvýchozího jazyka, nebo reprodukce pomocí prvků cílového jazyka). Ujednoduchých (nesložených) slov rozlišuje dva typy interference: (1) přejímky vzniklé „přenesením sekvence fonémů zjednoho jazyka do druhého“ a(2) útvary reprodukované pomocí domácích slov, jejichž význam byl rozšířen vsouladu scizím modelem, tj. sémantické přejímky. Usložených lexémů (odvozenin, složenin afrází) ktěmto dvěma typům interference přidává ještě (3) kombinaci transferu areprodukce (hybridní útvary odpovídající Haugenovým smíšeným přejímkám; viz pozn. 55). Uhybridních odvozenin může být podle Weinreicha reprodukován (tj. přeložen) jak základ, tak afix. Vpřípadě reprodukovaných, tzn. překladových, přejímek rozlišuje podobně jako Betz doslovné avolné překlady (kalky) apřekladové kreace inspirované cizím výrazem, ale nenapodobující jej. Srovnání těchto tří autorů ukazuje, že zatímco Betz řadí hybridy pod přímé přejímky (Haugenovy importované, Weinreichovy transferované přejímky), Haugen aWeinreich je chápou jako samostatný třetí typ kombinující importaci/transfer asubstituci/reprodukci. 5.3 hybridy vrámci anglicismů Pravděpodobně nejrozšířenější anejreprezentativnější klasifikací anglicismů publikovanou vrelativně nedávné době je klasifikace Pulciniové et al. (2012; viz též Pulcini 2023). Tito autoři ji předkládají jako součást odpovědi na otázku, co se považuje za anglicismus, auvádějí na pravou míru lexikograficky výhodné, ale zjednodušené definice anglicismů, jakou nabízí Manfred Görlach (2003: 1): „Anglicism is aword or idiom that is recognizably English in form“. Pulciniová et al. (2012) dělí anglicismy na přímé (direct) anepřímé (indirect). Hybridy kladou mezi přímé anglicismy, spolu s(ne)adaptovanými přejímkami (loanwords) apseudoanglicismy (false loanwords). Anglicismy nepřímé dělí na kalky, přejímky překladem (loan translations), přejímky volným překladem (loan renditions) akreativní přejímky (loan creations) apřejímky významu (semantic loans)– viz Obrázek 6. Jejich klasifikace zjevně navazuje zejména na Betzovu (1959) taxonomii svýjimkou několika změn vterminologii. Hybridní anglicismus definují jako „víceslovnou jednotku, která volně kombinuje anglický prvek sprvkem hostitelského jazyka“ (s. 7), tj. uvažují pouze osloženinách afrazémech, na rozdíl od Weinreicha aHaugena, kteří oba výslovně zmiňují hybridní deriváty amožnost překladu jak slovního základu, tak afixu. Pulciniová et al. také nerozlišují mezi hybridy, unichž lze najít anglický model (Haugenovy „loanblends“ neboli „polopřeklady“), ahybridními kreacemi, které vznikly vhostitelském jazyce bez anglického modelu (viz však Pulcini 1999, níže). Podobné zaměření pouze na složeniny lze ostatně zaznamenat ivpopisech hybridních anglicismů vněmčině (Yang 1990; Busse aCarsten 1993; Onysko 2007) aitalštině (Furiassi 2010). Furiassi (2010: 53–55) explicitně ztotožňuje hybridy shybridními 105 5 hybridy ajejich postavení vklasifikaci anglicismů Obrázek 6: Hybridy v klasifikaci Pulciniové et al. (2012: 6) TYPY LEXIKÁLNÍHO PŘEJÍMÁNÍ přímé direct nepřímé indirect falešná false hybridní hybrid přejímka loanword adaptovaná adapted neadaptovaná non-adapted přejímka volným překladem loan rendition kreativní přejímka loan creation přejímka překladem loan translation přejímka významu semantic loan kalk calque lexikální lexical frázová phrasal složeninami adefinuje je „vužším smyslu jako výsledek kombinace italského volného morfému sanglickým volným morfémem“ (s. 54). Na důležitý aspekt při posuzování hybridních anglicismů upozorňuje Pulciniová (1999: 364), která si je vědoma Haugenova rozlišování mezi hybridy založenými na cizím modelu (loanblends) ahybridními útvary bez modelu. Když srovnává italské slovníky zhlediska jejich zpracování anglicismů, poznamenává, že někdy jsou vnich slova označována jako „semi-ingl“ (poloanglická, tj. jako hybridy) bez ohledu na to, „zda slovo vangličtině existuje, nebo jde oitalský novotvar“, tj. opseudoanglicismus56. Onysko (2007: 55–59) ve své monografii oanglicismech vněmčině věnuje hybridním anglicismům celý oddíl. Konstatuje, že khybridnosti dochází vrámci derivačních procesů, tj. afixace (přejatých bází) akompozice (spojováním domácích apřejatých volných morfémů). Mezi hybridní útvary nepočítá anglicismy sdomácí flexí57. Vdalším se ale věnuje pouze složeninám jako nejpočetnější skupině mezi hybridy (apřekvapivě nic neříká ovíceslovných hybridech, včeštině např. akustický smog zangl. acoustic smog nebo startupový projektový asistent zangl. startup project assistant). Konstatuje, že hybridní útvary jsou převážně podstatná jména ajen zlomek znich přídavná jména, slovesa nebo příslovce; také poznamenává, že hybridní slova jsou více doložena vpsaném než vmluveném jazyce. Dále probírá klasifikaci hybridů apodobně jako Pulciniová (1999) zmiňuje Haugenovo rozlišení mezi hybridy založenými na (an56 V. Pulcini (1999: 364): „The label ‚semi-ingl.‘ (semi-English or hybrid) is attributed to items having Latin/Greek elements without considering whether the word exists in English or it is an Italian coinage: it is the case, for example, of autogol and antitrust, both labelled as ‚semi-ingl.‘, although the former is not an English word (and therefore afalse anglicism, i.e. ‚pseudo-ingl.‘), whilst the latter is acurrent English word.“ 57 Onysko (2007: 55): „Technically speaking, the inflection of anglicisms also leads to amixture of native and borrowed morphemes […]. The notion of hybridity, however, relates to derivational processes including affixation of borrowed bases and the formation of compounds of native and borrowed free morphemes.“ 112 přičemž -ový a-ský jsou adjektivní derivační sufixy. Vzorek slouží jednak jako zdroj dokladů pro popis atřídění hybridních anglicismů včeštině, jednak poskytuje předběžnou představu ooblastech, vnichž se tento druh anglicismů vyskytuje. Přestože vznikl do značné míry náhodným sběrem, lze předpokládat, že výskyt hybridů ve vzorku do určité míry koreluje sčetností jejich výskytu vdané oblasti. 5.5.4 jednoslovné hybridy Společným jmenovatelem 180 jednoslovných hybridů ve vzorku je, že obsahují český komponent (ve svém základním, reprezentativním tvaru). Dělí se do dvou skupin, na deriváty akompozita. Deriváty mají ve vzorku větší podíl, tvoří je 135 položek (75,0 %), zatímco kompozit je výrazně méně, pouze 45 (25,0 %). Tento poměr může být ovlivněn tím, že včeštině hraje derivace významnou roli (naproti tomu vněmčině se jako prominentní jeví kompozice; srov. Onysko 2007 výše). Vkaždém případě je derivátům vzahraniční literatuře věnována ve srovnání skompozity minimální pozornost, aproto začneme touto skupinou. Tabulka 8: Rozdělení jednoslovných hybridů ve vzorku podle slovních druhů jednoslovné hybridy podstatné jméno sloveso přídavné jméno celkem % deriváty 187 35 13 135 175,0 kompozita 145 – – 145 125,0 celkem 132 35 13 180 100,0 % 73,3 19,4 7,3 100,0 5.5.4.1 hybridní deriváty Přestože jsou hybridní deriváty vliteratuře zmiňovány (viz Haugen, Weinreich nebo Onysko, pozn. 57 výše), zůstávají deriváty např. vněmčině aitalštině stranou zájmu. Převaha derivátů (avíceslovných hybridů) nad kompozity včeském vzorku však může naznačovat, že skladba hybridů velmi pravděpodobně závisí na typu jazyka. Ze 135 derivátů ve vzorku je 87 substantiv, 35 sloves a13 adjektiv. Jako deriváty jsou započítány ipřípady, které vangličtině představují složeniny (upcycle, poledance), ale do češtiny přešly jako deriváty (upcyklovaný, poledancový). České flektivně-derivační afixy přidávané kanglickým základům se dělí do několika kategorií: (i) sufixy označující slovní druh, které integrují anglické slovní základy (především slovesa apřídavná jména apodstatná jména užívaná jako přívlastky) do českého morfologického systému aumožňují jim syntaktické fungování vtextu (vrámci morfologické adaptace): to like > lajkovat, to hoax > hoaxovat, to break down 113 5 hybridy ajejich postavení vklasifikaci anglicismů > brejkdaunovat (se), online (program) > onlinový (program), jazz (ballet) > jazzový (balet); (ii) transpoziční (aslovní druh označující) sufixy (někdy vkombinaci sprefixem), které transponují zejména anglická substantiva na česká adjektiva (biker > bikerský, vztahující se kmotorkářům či cyklistům na horských kolech) nebo slovesa (prank > pranknout, udělat si zněkoho legraci, tj. vystřelit si zněkoho; networking > networkingovat; like > lajknout, dát lajk, označit „líbí se mi“); (iii) substituční afixy, které nahrazují, tzn. překládají anglický sufix či prefix ve výchozím slově (toaster > toustovač, startupper > startupič, mailable > mailovatelný, to rebook > přebookovat, to overhype > přehajpovat; někdy afix nahrazuje anglickou částici, např. to log in > zalogovat (se), to log off > odlogovat (se); (iv) afixy měnící význam, nejzajímavější kategorie, jsou jiného druhu: jejich funkce není ani tak morfologická (nemusí nutně měnit slovní druh), jako sémantická. Proces změny významu často začíná anglickým víceslovným výrazem (případně českým kalkem), jehož jedna část je vypuštěna azbývající slovo je rozšířeno očeský afix (nebo kombinaci afixů), čímž typicky vzniká hovorový (univerbizační) derivát, jehož význam je oproti původnímu anglickému výrazu rozšířen opragmatický rys (web page/site, webová stránka > web > webovka, homeless person > homeless > houmlesák). Případně afixy modifikují význam anglického základu ve smyslu explicitního označení rodu (wrestler > wrestlerka, zápasnice), pragmatického či stylistického významu (prepper > prepík, hovorově, žertovně osoba připravující se na přežití živelné či válečné katastrofy) nebo perfektivního významu (to delete > vydeletovat; to book > zabookovat) apod. Adjektivní hybridní deriváty ve skupině jednoslovných hybridů jsou vnašem vzorku tvořeny sedmi derivačními sufixy sširokou škálou významů, které se přidávají kpodstatným jménům nebo slovesným základům. Nejfrekventovanějšími jsou sufixy -ový (poledancový [sál], pole dance [hall]; facebookový [účet], facebook [account]) a-ovaný (trademarkovaný, trademarked). Dalšími sufixy jsou -cí (pitchovací, tj. prezentační, pitching [video]), -telný (tweetovatelný, tweetable), -ivý (postpravdivý [doba], post- -truth [age]), -ní (upcyklační, upcycling [dílna/workshop]) a-ský (protiLGBTský, anti- -LGBT [protest], startuperský [projekt], startup [project]). Tyto sufixy nejsou jedinými českými komponenty, které se spojují sanglickým základem. Ve skupině se vyskytují případy (možných) cirkumfixů (nejde-li odeverbální adjektiva utvořená transflexí), kombinující sufixy sprefixy: za- + -ovaný (zaaidsovaný, nakažený AIDS), o- + -ovaný (očipovaný, ospoilerovaný), pro- + -ovaný (profejkovaný, plný fake news), pře- + -ovaný (přeboostrovaný, používající zbytečně silný booster, přehajpovaný, používající přehnanou reklamu) az- + -ovaný (zlobovaný, ovlivněný lobbingem, zremakovaný, představující remake)65. Další adjektiva mají před anglickým základem tyto dva české prefixy: proti- (protiLGBTský) apřed- (předinternetový, předfacebookový). Ve dvou případech stojí před českým základem anglická částice nebo prefix: upcyklovaný (srov. recyklovaný), postpravdový (post-truth). Přirozeně ne všechny adjektivní přejímky zangličtiny musí 65 Je ovšem také možné slovotvorný proces vtěchto příkladech interpretovat nikoli jako cirkumfixaci, ale jako případ paralelní motivace prefigovaným slovesem aza slovotvorný proces považovat pouze přidání sufixu (očipovat > očipovaný). 114 být morfologicky adaptované pomocí afixace, menšina jich zůstává formálně neadaptovaná (freeride lyže, freeride skis). Slovesné hybridní deriváty se od přídavných jmen liší tím, že zatímco adjektiva mohou, ale nemusí být adaptována, slovesa jsou morfologicky adaptována vždy. To znamená, že musí být opatřena kmenotvornými sufixy, knimž se přidávají konjugační koncovky. Český tvarotvorný komponent je tedy uslovesných přejímek zangličtiny pravidlem (až na výjimky). Infinitivní tvary sloves ve vzorku vykazují následující sufixy (tvořené kmenotvornou příponou ainfinitivní koncovkou -t): -ovat (pitchovat, relaunchovat, shortovat, prodávat azpětně kupovat cenné papíry, printscreenovat, tisknout obsah obrazovky), -nout (kliknout [myší], lajknout), -at (klikat, kliknout opakovaně) a-it (trolit, provokovat na sociálních sítích). Stejně jako přídavná jmena jsou slovesa často opatřena prefixy, které modifikují význam (jejich funkce mnohdy odpovídá funkci příslovečných částic vangličtině, vyjadřují dokonavost apod.): na- (nabriefovat, instruovat pro daný úkol), od- (odkliknout, odklikat, to click off, odlogovat (se), to log off, odmejlovat, to send off an email, odskypovat, ukončit hovor na skypu, odbugovat, odstranit chyby), o- (olajkovat, dát like, ofejkovat, udělat podvrh, podvést, okopírovat), pro- (progooglovat, progůglovat, hledat důkladně na Googlu, prosérčovat, důkladně prohledat, protweetovat, poslat tweet, proskypovat, zavolat někomu na skype, prolobbovat, prosadit lobováním), pře- (přebookovat, změnit rezervaci), pře- (přethinktankovat, příliš nad něčím přemýšlet, „přepřemýšlet“, přehajpovat, přehánět, zveličovat), při- (připhotoshopovat, vylepšit photoshopem), roz- (rozparsovat, rozanalyzovat [prvky textu]), vy- (vydeletovat, vymazat, vydevelopovat, vyvinout, vyfuckovat, poslat někoho někam), z- (zmanagovat, úspěšně zorganizovat), za- (zavirovat, nakazit virem). Substantivní derivační hybridy jsou nejrozmanitější anejzajímavější skupinou derivátů. Výraznou skupinou mezi českými derivačními afixy jsou sufixy činitelské/ konatelské pro názvy osob. Ačkoli některé anglické sufixy lze přenést do češtiny beze změny (např. -er: boxer, influencer, wrestler, youtuber), bývají většinou nahrazeny celou řadou českých sufixů, které navíc obvykle přidávají pragmatické konotace, apřejímka se tak stává příznakovou azískává hovorový, expresivní nebo slangový charakter, např. wrestler > wrestlingáč, (whitewater) rafter > rafťák, youtuber > YouTubák, outdoorer > outdoorář, prepper > prepík. Mezi českým hybridem aanglickým slovem se přitom mohou vyskytnout sémantické rozdíly: český eshopař je někdo, kdo provozuje e-shop (zatímco e-shopper vangličtině je osoba, která nakupuje ve-shopech), kempař (včeštině pouze osoba, nikoli také motorové vozidlo, jak je tomu uanglického camper). Důležitý je poznatek, že pomocí sufixů pro názvy osob se často tvoří substantiva, která nemají anglický protějšek jako předlohu: hokejista (ice hockey player), pinholista (pinhole photographer), houmlesák (homeless person), keškař (cache seeker), chiptuningář (chiptuning specialist), ralleykrosař (rallycross driver), selfíčkář (selfie-taker), skútrař (scooter driver/buff), šortař (short seller), webař (web designer/specialist). Někdy se kjednomu základu přidávají dvě nebo více sufixů stejného nebo podobného významu: deblíř, deblista (doubles player), singlíř, singlista (singles player, canoe/kayak single), offroadák, offroadař, offroadista (off-road enthusiast), piarista, piárkář, piárník, 115 5 hybridy ajejich postavení vklasifikaci anglicismů piárovec (PR specialist/professional). Zvláštním případem je kreativní hypokoristická modifikace anglického (sports) fan: fanoušek, (přechýlený tvar) fanynka. Ještě pestřejší je škála sufixů tvořících neživotná jména. Zachovávají sice slovní druh, ale jejich přidáním se podstatné jméno odchyluje od anglické předlohy tím, že jeho význam je rozšířen opragmatické rysy (evaluativní aexpresivní konotace). Anglický víceslovný výraz se přitom často derivací nebo kombinací elipsy aderivace (např. je-li východiskem kalk) mění na jednoslovné pojmenování (popcorn movie/popcornový film > popcorn > popcorňák). Ve vzorku se vyskytuje 18 takových sufixů: -áč (flopáč, floppy disk); -áče (slimáče, slim-fit pants); -ák (šoubyzák, show business; synťák, synthesizer); -árna (stejkárna, steak house; (ham)burgárna, burger house/bar); -čko (písíčko, PC; handsfreečko, handsfríčko, handsfree set); -ina (jeansovina, jeanovina, džínovina, jeans fabric; rockeřina, rock music; preppeřina, prepper life style); -iště (označení místa pro určitou činnost: piknikoviště, eshopiště); -izace (označení činnosti: offshorizace); -ka (detektivka, detective story; gangsterka, gangster movie; hokejka, hockey stick; keška, cache; LEDka, LED bulb; push-upka, pushapka, push-up bra; ramka‚ RAM; softshelka‚ softshell jacket, softshellová bunda); -ko (fitko, fitnessko, fitness centre); -na (selfina, selfie); -ní (selfíčkaření, taking selfies, píárování, PR activities); -ovač (toustovač, toaster); -(ov)ost (lifestylovost, life style quality); -(ovit)ost (sitcomovitost, feature associated with sitcoms); -ovka (internetovka, internet TV channel; onlinovka, online game; popcornovka, popcorn movie; roadtripovka, road trip movie; shitovka‚ anything worth ashit); -ovna (serverovna, server room); -ství (prepperství, ?preppership; dealerství, ?dealership); -ština (piárština, PR speak, PRese). Vzorek zahrnuje také příponu explicitně označující (ženský) rod, sufix -ka, který lze přidat ke každému názvu osoby (ijiných entit): influencerka, píáristka, servismanka, finišmanka, wrestlerka, skautka, pinupka (pin-up girl), lochneska (Loch Ness monster, Nessie; lochnesská příšera) azdrobněliny tvořené sufixy -íček, -eček a-ík typicky přidávající hypokoristický, citový význam, např. blekfrajdejíček (Black Friday), tweeteček, PINeček/pineček, rúftopek (rooftop graffiti, vysoko umístěné graffiti), shopík, skajpík (Skype), popík (pop music). Vyskytly se také tři případy prefixace podstatných jmen, jeden český prefix přidaný kanglickému základu, spolulídr (co-leader) ajeden anglický prefix přidaný ke dvěma českým základům, postpravda (post-truth), postčlověk/postlidé (posthuman(s)). Jde ve vzorku ojediné případy, kdy se kčeskému základu přidává anglický affix. 5.5.4.2 hybridní kompozita Relativně malý počet položek (celkem 45) klasifikovaných ve vzorku jako kompozita je dán několika faktory: počet složenin včeštině je obecně mnohem menší než počet derivátů (srov. Bozděchová 2017b). Anglická kompozita jsou obvykle převáděna jako substantivní fráze akritéria pro status kompozita nejsou včeštině aangličtině stejná. Včeštině se za kompozitum uznávají pouze slova tvořená ze dvou slovních základů 116 psaná dohromady nebo se spojovníkem, nikoli graficky dvouslovná spojení (srov. anglické „otevřené“ kompozitum, tzv. open compound, typu best man, družba). Existují idalší rozdíly mezi angličtinou ačeštinou vklasifikaci kompozit. Například pojem přiřaďovací složenina je včeštině mnohem užší než vangličtině alexémy typu actor- -director označované vangličtině za koordinační kompozita jsou včeštině považovány za apozici. Na druhé straně řada českých jednoslovných položek ve vzorku je tvořena po vzoru anglických složenin avtakových případech se přidržujeme anglické terminologie. Týká se to především morfologických „blendů“, zatímco pro další typ převzatý zangličtiny (neoclassical compound) se včeštině vžil termín afixoidní či afixoidální kompozitum. Pouze dvě složeniny ve vzorku (tweetosféra asteakobraní, utvořené analogicky kčeskému vinobraní) představují zhlediska češtiny vlastní kompozita (obsahují spojovací morfém -o-); všechny ostatní složeniny vznikly juxtapozicí spojitě psaných syntagmat slov, jde tedy onevlastní kompozita. Většina složenin je typu podstatné jméno-podstatné jméno (23 položek), např. fanzóna, hitparáda, partyholka (party girl), powerbanka, prideprůvod (pride parade), sexbomba, skórkarta, skype-konference, štafetman, spamtelefon (spam call), dýmbuilding (žertovná kreativní variace na angl. teambuilding, ve kterém je slovo team nahrazeno slovem dým vnarážce na kuřáky vykázané mimo pracoviště), coververze, šoubyz-louže (showbiz pond) ašéfmanažer. Dvě kompozita jsou utvořena analogicky podle staršípřejímky: gayparáda (podle hitparáda) anohejbal (podle volejbal; kreativní český novotvar pro sport, který vznikl vČechách v1. pol. minulého století avangličtině se pro něj užívá termín football/soccer tennis)66. Čtyři kompozita jsou sprvním členem adjektivním adruhým členem substantivním: easy-práce, slim-pračka (slim washing machine), sweetzóna (sweet spot, optimální místo na pálce, raketě kodpálení míče), jedno tvoří spojení příslovce-podstatné jméno (upcyklace, kreativní znovuvyužití odpadového materiálu) aujednoho je první člen sloveso, druhý podstatné jméno, pařman (od slovesa pařit). Čtyři představují blendy, fucktura (fuck + [fak]tura), presstitutka (press + [pros]titutka), swopce (sw[ap] + opce) awebinář (jde očástečný překlad anglického blendu webinar: web + [sem]inář). Vosmi případech jde oafixoidní kompozita, např. eknížka (e-book), ekosystém, fotofiniš, ultralehký (ultralight) ašopoholik (shopaholic)67. 5.5.5 víceslovné hybridy Skupina 320 víceslovných hybridů ve vzorku se skládá z295 dvouslovných položek, 24 tříslovných položek ajednoho pětislovného výrazu (výzkumná technika face to face). 66 Objevil se ijeden kuriózní případ české hybridní složeniny složené zanglické aněmecké části, woodkopf (údajně jde očeský sport, vněmž dvojice soupeřů nosí na hlavě dvoumetrová dřevěná prkna asnaží se srazit prkno toho druhého, aniž by jim jejich prkno spadlo). 67 Bylo by zajímavé ověřit, zda čeští mluvčí přejímají slova na -holic zangličtiny mechanicky jako celek, nebo zda je tvoří na základě českého alkoholik, očemž by svědčila forma šopoholik, která se liší od podoby vangličtině běžnější: shopaholic. Ktomuto tématu srov. A. Rangelova 1996. Workoholismus ato ostatní. Naše řeč 79 (2):110–112. 117 5 hybridy ajejich postavení vklasifikaci anglicismů Některé výrazy, zejména dvouslovné, by vangličtině byly považovány za složeniny (běžné kritérium je přízvuk na první složce kompozita), nikoli však včeštině, kde se považují za terminologické sousloví (fuzzy množina, spin doktor, chatovací místnost zangl. chatroom). Tabulka 9: Rozložení víceslovných hybridů ve vzorku podle slovních druhů víceslovné hybridy substantivum sloveso příslovce celkem % dvouslovné 292 – 3 295 192,2 tříslovné 121 3 – 124 117,5 pětislovné 111 – – 11 1 110,3 celkem 314 3 3 320 100,0 % 98,2 0,9 0,9 100,0 Většina víceslovných hybridů (232; 72,5 %) má český řídící člen (crazy komedie, charterový let, keškový výlet, low-budget film, money-back záruka, online prodej), ale v88 případech (27,5 %) je řídícím členem fráze anglické slovo (ropný boom, slevový voucher, radiový smog, lifting obličeje, mrazicí box). Mezi ně jsou započítány ivýrazy obsahující anglicismy, které se včeštině užívají už tři ivíce desetiletí (farma, faul, film, fotbal, hokej, trénink, klub, tým aj., viz covid control tým). Případy kombinování „starých“ a„nových“ anglicismů jsou poměrně časté, což ukazuje, že mezi nehybridním ahybridním lexikálním kalkem existuje tenká hranice (např. emergency tým, eventový manažer, flag fotbal, gay klub, golfový handicap/hendikep, inline hokej, talent skaut nebo sex kouč). Většinou se jedná oprostý překlad, ale tu atam se setkáváme sčeskými ekvivalenty, které jsou buď specifické pro danou oblast, nebo nejsou ve slovníku vůbec uvedeny, apředstavují tak hybridní kreativní novotvary (lifted drive > liftovaný úder, DVD drive > DVD mechanika). Převážná většina víceslovných hybridů jsou podstatná jména (314; 98,2 %). Vyskytlo se šest okrajových výjimek: tři případy sadverbiální funkcí, bezpečně online, po bluesmansku, po hackersku, atři případy sloves. Všechna tři slovesa jsou tvořena prefixem pro-, anglickým základem aobligatorním zvratným zájmenem se: probuskovat se (zulice na velká pódia), progooglovat se aprofuckovat se (propracovat se kněčemu). Tato disproporční distribuce slovních druhů uvíceslovných hybridů se podobá situaci, jakou nacházíme uvíceslovných lexikálních kalků (viz kap. 3 aKlégr aBozděchová 2022), ato ze stejného důvodu: víceslovná adjektiva, adverbia aslovesa jsou včeštině velmi vzácná. 118 5.6 funkce komponentů hybridních výrazů ve vzorku Hybridita předpokládá, že pojmenování se skládá ze dvou avíce komponentů, znichž alespoň jeden je zdruhého jazyka. Komponenty lze hodnotit zrůzných hledisek: jak anglické, tak české komponenty mohou představovat vázané morfémy (sufixy, prefixy, komplexy sufixů ainiciální afinální afixoidy68), nebo volné morfémy (slova). Ze syntaktického hlediska mohou tyto komponenty vrámci pojmenování fungovat jako řídící, nebo závislé složky. Pro posouzení, kam vrámci klasifikace anglicismů hybridy patří, je ale důležitější to, co svedlo komponenty dohromady. Pohled na anglické komponenty hybridních lexémů ve vzorku ukazuje, že některé znich představují samostatné (neadaptované či adaptované) přejímky, knimž byl dodatečně přidán český komponent, jindy je anglický komponent součástí lexému, který byl jako celek převzat zangličtiny ajen částečně přeložen. Zjednodušeně se tedy dá říci, že základem hybridů je buď přejímka (rozšířená očeský komponent), nebo polopřeklad. Překlad přirozeně předpokládá existenci předlohy, tzn. výchozího anglického výrazu, kdežto hybrid založený na samostatné přejímce může, ale nemusí respektovatanglickou předlohu. Respektováním předlohy se míní, zda se význam výsledného hybridu shoduje svýznamem původního anglického výrazu (etymonu), nebo se od něj liší. Je-li základem hybridu samostatná přejímka, spojuje se buď sčeským vázaným morfémem, nebo volným morfémem (výsledkem je pak jednoslovný nebo víceslovný výraz). Pokud si přejímka doplněná očeský sufix zachovává stejný význam jako anglický originál, konstatujeme, že sufix má funkci formálně gramatickou aslouží pouze morfologické adaptaci přejímky. Tento typ sufixace (transflexe), jak již bylo zmíněno, je pravidlem usloves (printscreenovat, pitchovat, feedbackovat, topovat), zatímco sufixace uadjektiv (cloudový, internetový, facebookový) azejména substantiv je fakultativní (někdy koexistují adaptovaná aneadaptovaná varianta, online, méne často onlinový (portál)). Vedle toho nacházíme vázané morfémy, které význam přejímky částečně nebo zcela mění, anejde tedy oadaptaci, ale oneologizaci. Některé vázané morfémy rozšiřují přejímku ovýznam stylotvorný (hovorový, slangový), pragmatický (afektivní, evaluativní) či jiný sémantický rys (deminutivnost, změna rodu), avýznam hybridu je tak oproti etymonu modifikován, např. ROM > romka, PC > písíčko, YouTube > jútubko, punk > pankáč, tweet > tweeteček, pin-up (girl) > pinupka, couch > koučka, přebookovat, přespeedovat, přethinktankovat, připhotoshopovat, vydevelopovat. Kmodifikaci přejímky může dojít isufixací spojenou skrácením: notebook > noťas. Kreativnost této formy hybridizace lze ilustrovat na anglickém hashtagger: včeštině vedle (částečně graficky adaptované) přímé přejímky hashtager existuje několik stylisticky příznakových hybridních variant hashtagáč, hashtagář, hashtagovač, hashtagín či hashtagista. 68 Anglický afixoid může do češtiny přejít buď jako součást přejímky (eve-shop), nebo jako součást částečného překladu (ekniha zebook) anásledně se pak osamostatnit atvořit včeštině nová spojení (esranda, e-blbost). 119 5 hybridy ajejich postavení vklasifikaci anglicismů Změna významu přidáním vázaného morfému však může být ještě radikálnější avést ke vzniku hybridů se zcela novým významem ve srovnání spůvodní přejímkou, např. eshopiště, dreadař/dredař, UXař, ajťák, PRník. Vněkterých případech lze uvažovat otom, že novotvar nevzniká prostou sufixací (někdy vsoučinnosti sanalogií, např. golfista, rugbista/ragbista podle zavedeného fotbalista), ale je výsledkem kombinace elipsy asufixace69, ato na základě anglického výrazu nebo překladového hybridu, pakliže již včeštině existuje (baseballová pálka > baseballka, hokejová hůl > hokejka, hobby runner/běžec > hobík, online/offline hra > onlajnovka/offlajnovka, push-up podprsenka > push-upka, web kamera > webka). Vobou případech skutečnost, že český vázaný morfém pozměnil nebo zcela změnil význam hybridu oproti originálu, naznačuje, že hybrid nevznikl přejetím anglické předlohy, ale je výsledkem slovotvorného aktu včeštině. Hybridy založené na samostatné přejímce, tzn. nepřekladové hybridy, utvořené kombinací přejímky nikoli svázaným morfémem, nýbrž svolným morfémem (slovem), jsou rovněž bez anglické předlohy. Na rozdíl od překladových hybridů (slow tourism > slow turistika) hybridní útvary tohoto typu obvykle vznikají analogií sjiným výrazem včeštině existujícím, např. steakobraní (podle vinobraní), Army Den (podle armádní den?), nohejbal (podle volejbal; onezávislosti na angličtině svědčí výše zmíněný dodatečný anglický překlad: football tennis, soccer tennis). Hybridy, které vznikly (částečným) překladem anglické předlohy, mohou rovněž obsahovat vázané avolné morfémy. Tento typ hybridu primárně zachovává význam originálu70 azahrnuje několik strukturních variant: spojení volného avázaného morfému, tj. afixu nebo afixoidu (ageism > ageismus, PRese > PRština, webinar > webinář, ecosystem > ekosystém), spojení volných morfémů tvořící kompozitum (cover version > coververze, hit parade > hitparáda, pop star > pophvězda, score card > skórkarta) akonečně víceslovný hybrid (cloud storage > cloudové úložiště, fitness band > fitness náramek, QR code > QR kód, bike-sharing system > bike sharingový systém, software as aservice > software jako služba). Vedle doslovného překladu se může objevit volný, tj. přibližný ekvivalent (sweetspot > sweetzóna, spam call > spam telefon), někdy jde okreativní parafrázi (server motherboard > serverová základní deska). Přes Onyskovy (2007: 56) výhrady vůči možnosti prokázat existenci anglické předlohy poskytuje vzorek dostatek dokladů oexistenci jak hybridů prokazatelně založených na modelu, tak hybridů evidentně vzniklých nezávisle na angličtině. Ztohoto přehledu kombinací komponentů ajejich funkce vhybridních útvarech ve vzorku (asrovnání sanglickým etymonem) vycházejí následující úvahy ovztahu hybridů kostatním kategoriím anglicismů. 69 Hojnost tohoto způsobu tvoření slov včeštině dokládá Slovník univerbizátů (zjednoslovnělých názvů) I. Kolářové aF. Štíchy (Praha: Academia, 2020). 70 Ityto hybridy se mohou včeštině stát předmětem neologizace asémanticky se osamostatnit– viz kap. 4. 120 5.7 vztah hybridů kostatním kategoriím anglicismů Tradiční klasifikace přejímek (anglicismů) popsané voddílech 5.2 a5.3 rozdělují přejímky do dvou základních kategorií, na přejímky přímé (importované, transferované) anepřímé (substituční, reprodukční), avrámci tohoto dělení řadí hybridy buď pod přímé přejímky (jako samostatnou podskupinu: Betz, Pulicini et al.), nebo je vyčleňují jako třetí, zvláštní kategorii, která je kombinací obou kategorií základních (Haugen, Weinreich). Situace ve vzorku však naznačuje, že místo hybridů vklasifikaci přejímek je třeba přehodnotit. Nejvíce se našim zjištěním blíží Haugenovo dělení hybridů na loanblends kopírující cizí model ahybridní kreace, tj. hybridy nezaložené na zjistitelném modelu. Nicméně ani to plně nepostihuje škálu hybridů, kterou jsme ve vzorku zaznamenali. Při popisu variant hybridů ve vzorku se jako klíčové ukázaly dvě charakteristiky: to, zda je přejímka založena na modelu (anglické předloze), ato, zda se význam přejímky avýchozího originálu shodují. Obě kritéria, ne/přítomnost předlohy ane/shoda ve významu spředlohou, lze stejně dobře aplikovat na nehybridní přejímky (absence předlohy např. definuje falešné přejímky). Uplatnění těchto kritérií na obě základní kategorie přejímek (přímé anepřímé) vrhá trochu jiný pohled na jejich tradiční uskupení, protože jak přejímky spředlohou ibez ní, tak přejímky významově shodné aneshodné setymonem lze nalézt mezi přímými inepřímými přejímkami. Tato skutečnost umožnuje nehybridní ahybridní přejímky propojit. Přímé přejímky, které mají anglickou předlohu (atato předloha je zároveň přejímka sama) asní shodný nejen tvar, ale ivýznam, reprezentují prototypické anglicismy (vzákladním tvaru nebo vůbec neadaptované, „citátové“, web, know-how, či jen formálně adaptované, kovboj). Hybridní variantu tohoto typu přejímky tvoří (derivačně) morfologicky adaptované anglicismy. Český sufix nemění lexikální význam přejímky, pouze umožňuje zařazení anglického slova do jazykového systému češtiny (Google > googlovat, swing > swingový; zvláštním případem je adaptace slovotvorným sufixem, který však rovněž nemění význam: creative > kreativec, proof > proofka). Tento typ lze označit za adaptační hybrid. Přímé přejímky, které nemají anglickou předlohu, jsou tzv. falešné anglicismy, pseudoanglicismy. Mezi přímé přejímky jsou řazeny proto, že vznikly spoužitím přímých anglicismů, ale jako pojmenování vangličtině neexistují. Pseudoanglicismus tak definujeme jako český neologismus, který nemá vangličtině formální a/nebo významový protějšek (baby-box, beer spa, ClosedCard, OpenCard, step, angl. tap dance). Také tento typ má hybridní variantu. Jak již bylo dříve zmíněno, exitují tři typy těchto neologismů; vznikají buď spojením základu safixem (jazz band > džezbendista, gangster > gangsterka, offroad > offroadař, steak [house] > steakárna, insider > insiderství), afixoidem (e-chalupy, másloholik) nebo svolným morfémem (JobDnes, easy-práce). Ze sémantického hlediska může jít omodifikaci významu (stylotvornou, pragmatickou) nebo ozcela novou lexikální jednotku apojem. Vobou případech, nehybridních ihybridních, je ale princip stejný avýsledkem je český neologismus na základě angličtiny, pseudoanglicismus. 121 5 hybridy ajejich postavení vklasifikaci anglicismů Nepřímé přejímky, tzn. kalky (loan translations), jsou primáně založeny na anglické předloze (kterou přejímají formou substituce domácími komponenty) ajejich význam odpovídá významu předlohy, např. bledá tvář (paleface), lidské zdroje (human resources), koncový zákazník (end customer) nebo studená válka (cold war). Jejich podtypem je přejímka volným překladem (loan rendition) či kreativním novotvořením (loan creation), např. arkádový automat (arcade machine) nebo bezpečnostní pás (seat belt; nelze ani vyloučit vliv jiného jazyka, např. němčiny, Sicherheitsgurt, ačkoli seat belt byl patentován Američanem E. J. Claghornem vr. 1885). Hybridní variantu kalků zmiňuje už Haugen (jako loanblend) avymezuje ji jako hybrid se „zjistitelným cizím modelem“ (viz pozn. 55); Onysko (2007: 57) užívá termín „partial loan translation“. Včeštině je termín hybridní kalk běžný (Karlíková 2017), stejně jako polokalk (Janovec 2007). Ve vzorku patří knejčastějšímu typu, např. fuzzy množina (fuzzy set), charterový let (charter flight) astand-up komedie (stand-up comedy). Také přejímky volným překladem mají své hybridní varianty, sweetzóna (sweetspot), spam telefon (spam call), spinning snízkou zátěží (low-intensity spinning). Jakýsi přechod mezi lexikálním kalkem ahybridním lexikálním kalkem tvoří výrazy obsahující zdomácnělý anglicismus, např. fotbal, klub, šok (flag football > flag fotbal; gay club > gay klub; culture shock > kulturní šok). Specifickou formou kalku je sémantická přejímka (semantic loan) neboli sémantický kalk, která se liší tím, že český ekvivalent vrámci překladu přebírá zangličtiny jen nový význam, např. koš (vbasketbalu, na monitoru), stopa (ve spojení uhlíková stopa, angl. carbon footprint). Izde vzorek obsahuje řadu hybridních dokladů obsahujících neosémantismy (např. portál, aplikace, stránka): cashback portál (cashback portal), desktopová aplikace (desktop application), webová stránka (web page). Nicméně imezi útvary řazenými pod nepřímé přejímky (kalky) se vyskytují pojmenování, která nevycházejí zanglické předlohy. Nazýváme je kreativní novotvar (Lehnschöpfung, loan creation). Jde ospecifický typ neologismu, který pojmenovává pojem převzatý zdruhého jazyka, aniž by šlo odoslovný nebo volný překlad, např. našeptávač zangl. autocomplete. Kreativní novotvar má stejnou referenci jako slovo ve zdrojovém jazyce, tj. je mu extenzionálně ekvivalentní, ale intenzionálně je odlišný, tj. jeho význam je tvořen jinými sémantickými rysy (srov. dvojí název pro planetu Venuši, Jitřenka aVečernice). Vtomto smyslu nejde opřeklad aani význam není, striktně vzato, stejný. České hybridní kreativní novotvary (Haugen tento typ nazývá hybrid creation) reprezentuje ve vzorku výraz mozkový trust (angl. think tank). Dalším příkladem nepřímé přejímky, která nevznikla překladem anglické předlohy, ale až sekundárně z(lexikálního či sémantického) kalku, jsou pseudokalky, které rovněž mají hybridní varianty (viz kap. 4). Je tedy zřejmé, že mezi hybridními útvary ve vzorku lze nalézt protějšky kprakticky všem nehybridním typům anglicismů. Nacházíme vněm hybridní, morfologicky/ strukturně adaptované přímé přejímky, hybridní pseudoanglicismy, hybridní lexikální asémantické kalky, hybridní kreativní novotvary akonečně hybridní pseudokalky. 128 jímka (domácí lexém, který si vypůjčil význam „navíc“ od svého anglického protějšku; český termín: sémantický kalk), pseudoanglicismus neboli „vymyšlená“ angličtina (anglicky vypadající slovo, které se vangličtině vtéto podobě nepoužívá nebo se používá vradikálně odlišném významu), foneticko-sémantická shoda (neologismus, který zachovává přibližný význam izvuk (anglického) etymonu při použití domácích komponentů). Tyto kategorie zvětší části vycházejí zklasifikací přejímek zmíněných vpředchozích kapitolách: Betzovy (1949, 1959) ačástečně Haugenovy (1950) aWeinreichovy (1953 [1963]). Betzovy typy lexikálních přejímek se objevují vtaxonomii anglicismů, kterou předkládají Pulciniová et al. (2012: 6; Pulcini 2023: 53). Rozlišují vní dvě hlavní skupiny: (i) přímé přejímky (podle Betze „vnější“), podrozdělené na (vlastní) přejímky (neadaptované aadaptované), falešné, resp. nepravé přejímky (pseudopřejímky) ahybridní přejímky; a(ii) nepřímé přejímky (podle Betze „vnitřní“), zahrnující sémantické přejímky a[lexikální] kalky, knimž řadí překladové přejímky, doslovné avolné překlady apřekladové kreace (zde je nazýváme kreativní novotvary). 6.3 kritéria pro rozlišení kategorií přejímek Pravděpodobně největším problémem při určování anglicismů ajejich typů je nedostatek konkrétních ajednotných kritérií, která by byla základem jejich popisu. Podíváme-li se blíže na standardní typy anglicismů, ukazuje se, že vjejich definicích se často operuje sněkolika popisnými charakteristikami, které jsou však někdy pouze implicitně užity avětšinou nejsou systematicky uplatňovány. Tyto charakteristiky či rysy lze nejsnáze ukázat na přejímkách, které jsou jakýmsi prototypem anglicismů aonichž panuje obecná shoda. Jde opřímé přejímky, zde nazývané „citátové“ (např. chatbot, bossing, influencer, notebook nebo web), protože jsou přeneseny vnezměněné podobě přímo zangličtiny. Jsou vhodným východiskem při hledání kritérií pro popis přejímek, protože vsobě přirozeně koncentrují vše, co může lexikální přejímka nabídnout, tj. vše, co lze prostřednictvím slov zjiného jazyka přejmout. Přejetím slov jako chatbot nebo influencer si hostitelský jazyk „vypůjčuje“ (a) pojem (konkrétní význam) zangličtiny, pro který nemá pojmenování, (b) konkrétní slovo, které vyjadřuje tento pojem/význam (akteré zároveň může sloužit jako vzor nebo předloha pro tvoření slov vpřijímajícím jazyce), a(c) grafickou/fonetickou formu vlastní angličtině. Důležitým principem, který zpopisů anglicismů vliteratuře vyplývá, je, že aby lexikální jednotka byla považována za anglicismus, nemusí vykazovat všechny tři uvedené znaky, resp. rysy: stačí, když vykazuje pouze dva, nebo dokonce jen jeden znich. Kombinace těchto tří rysů tvoří několik vzorců; technicky řečeno vznikají tyto potenciální vzorce kombinací jednoho až tří prvků zmnožiny a, b, c. Na základě toho definujeme anglicismy následujícím způsobem: anglicismus je lexikální jednotka ve slovní zásobě cílového jazyka, která (a) realizuje pojem (evidentně aprokazatelně) převzatý zangličtiny, (b) vykazuje anglickou formu (grafickou, fonolo- 129 6 nástin typologie anglicismů podle konstitutivních rysů gickou), nebo (c) je faktickým anglickým slovem nebo jeho domácí kopií (pro niž je modelem/předlohou) nebo je (d) libovolnou kombinací (a) až (c), přičemž pro status anglicismu stačí, aby vykazovala alespoň jeden ztěchto konstitutivních znaků či rysů. 6.3.1 rysy rozlišující kategorie přejímek Pokud platí, že kterýkoli ztěchto tří rysů (tj. pojem/význam, slovo/model aforma) nebo jejich kombinace je to, co činí slovo přejímkou, pak ztoho vyplývá, že anglicismy se vyskytují vsedmi typech (viz Tabulka 10). Než se pokusíme propojit tyto předpokládané konfigurace rysů definující typy přejímek skategoriemi užívanými vliteratuře pro různé anglicismy, je třeba upřesnit, jak je každý ztěchto tří rysů vnásledující diskusi otypech přejímek podle konstitutivních rysů pojímán: Pojem/význam– přejímaný pojem (signifié) může být vyjádřen různými slovními druhy, podstatnými jmény (nejčastěji), ale také přídavnými jmény, slovesy, příslovci atd. Přejímkou pojmu se rozumí jeho přenesení do přijímajícího jazyka vtom slovním druhu, který má ve výchozím jazyce (konkrétní slovo jako označující, signifiant, nebo jako model, který stojí na začátku jeho reprodukce v přijímajícím jazyce). Naproti tomu transpozice pojmu do jiného slovního druhu až vpřijímajícím jazyce, tj. konverze (např. podstatného jména na sloveso) představuje jiný proces, než je vlastní přejímání, aneměla by být považována za prostou přejímku původního pojmu. Upolysémních slov se obvykle přenáší pouze jeden konkrétní význam. Jakákoli odchylka vpřijímajícím jazyce od významu, který má slovo vangličtině, představuje vnitřní změnu, výsledek lexikogenního procesu75. Uvšech těchto sémantických posunů se jedná oneologismy (neosémantismy) vznikající vrámci cílového jazyka, anikoli opřejímku pojmu/významu. Vzhledem ktomu, že vjazyce jde především ovýznam, dalo by se usuzovat, že ze tří konstitutivních rysů je převzetí pojmu/významu tím nejdůležitějším znakem. Přejímání anglických slov však nemusí být motivováno potřebou vyjádřit nové pojmy/významy. Ve skutečnosti čeština ajiné jazyky poměrně často azrůzných důvodů přejímají anglická slova označující pojmy, pro které již domácí slova mají (např. level– úroveň, grab– úchop, paperback– brožovaná kniha, random– náhodný, libovolný, stejdž– jeviště, backstage– zákulisí; srov. Onysko aWinter-Froemel, 2011, o„necessary loans“ a„luxury loans“ apododdíl 1.3.2 výše). Takové případy, striktně vzato, nespadají pod pojmové/významové přejímky (přejímá se de facto jen forma pro již vdaném jazyce existující pojem). Důvodem, proč ktakovým přejímkám dochází, je často jen jejich prestiž daná postavením angličtiny. Nejde tu jen ostylistické zpestření (tyto přejímky představují vlastně mezijazyková synonyma), ale také odojem (díky mezinárodnímu statusu angličtiny). Od českých ekvivalentů se 75 Termín lexikogenní proces má širší význam než slovotvorný proces azahrnuje tvoření slov ijinými než morfologickými prostředky (např. různé formy krácení, změna významu, kreativní změna formy apod.). Vtomto významu užívá výrazy lexikogeneze alexikogenní např. Miller (2014). 130 většinou liší zestylistického apragmatického hlediska amluvčí je mohou považovat za vhodnější pro daný diskurz. Slovo/model– konkrétní anglické slovo (popř. víceslovná jednotka), které je přejímáno buď přímo, nebo nepřímo, tj. slouží jako předloha, která je vpříjímajícím jazyce okopírována na základě významové ekvivalence mezi jeho komponenty adomácími prvky (morfémy nebo slovy považovanými za standardní, resp. slovníkové ekvivalenty). Například ekvivalenty anglického „citizen“ a„scientist“ jsou „občan“ a„vědec“; anglický termín „citizen scientist“ se proto převádí do češtiny na základě této předlohy aekvivalentů jako občanský vědec. Ujednoslovných (popř. víceslovných) modelů, které mají vangličtině (ještě) jiný význam než jejich standardní české ekvivalenty, je překlad spojen srozšířením významu ekvivalentů otento další význam (neosémantizace českých ekvivalentů). Někdy nelze anglickou předlohu doslovně přeložit standardními ekvivalenty aje nutné užít volný překlad, který se od předlohy může vrůzné míře odchýlit. Model vabstraktnějším smyslu (až nad rámec lexikální roviny) může také představovat „strukturní vzorec“, tj. místo překladu je zanglické předlohy převzat její slovotvorný nebo syntaktický vzorec avpřijímajícím jazyce jsou pak analogicky tvořeny neologismy na základě těchto přejatých vzorců, schémat (srov. Sunde 2018). Forma– přejímání anglické formy znamená, že do češtiny je přenesen anglický pravopis a/nebo anglická fonetická forma (výslovnost). Týká se to (neadaptovaných) přímých přejímek, unichž jdou rysy (anglický) „vzor/slovo“ a(anglická) „forma“ ruku vruce, nicméně anglickou formu mohou získat idomácí slova. Včeštině tu atam narazíme na slova, která jsou účelově psána anglickým pravopisem (viz Coolna, wokna) nebo vyslovována sanglickou výslovností (typicky pro upoutání pozornosti, zžertovných důvodů apod.). Proto je užitečné rysy „forma“ a„slovo/model“ oddělit. Pokud psaná (nebo mluvená) podoba přejímky odpovídá anglickému úzu, říkáme, že přejímka je neadaptovaná. Jestliže se forma přejímky od originálu liší (úmyslně či neúmyslně), aje naopak vsouladu spravopisnou avýslovnostní normou přijímajícího jazyka, říkáme, že přejímka je adaptovaná. Dělení přímých přejímek na adaptované aneadaptované však není bez problémů. Udržet psanou podobu anglických slov může být nesnadné vrůzných druzích abecedy atakřka nemožné vodlišných systémech písma. Pokud jde omluvenou podobu, může být obtížné stanovit hranici mezi neadaptovanou aadaptovanou formou přejímky vdůsledku interference mezi domácím aanglickým fonologickým systémem. Ufonologické adaptace anglicismů včeštině vyčleňuje Duběda (2018) dva převládající principy, ato fonologickou aproximaci (systematickou substitucí anglických fonémů českými) atendenci vyslovovat anglická slova podle toho, jak se píší („spelling pronunciation“). 6.3.2 anglicismy podle konstitutivních rysů astandardní kategorie anglicismů Pokud je výchozí předpoklad otřech rysech, které tvoří podstatu přejímky, správný, pak by sedm typů-konfigurací uvedených vTabulce 10 mělo pokrýt všechny možnosti 131 6 nástin typologie anglicismů podle konstitutivních rysů (nebo alespoň většinu znich vzhledem ktomu, že jazyk se neřídí teoretickými předpoklady) apopsat kategorie přejímek/anglicismů, které se vliteratuře vyskytují. Většinu používaných kategorií anglicismů, jak bylo uvedeno výše, lze vysledovat vobecných klasifikacích přejímek (Betz 1949, 1959, Haugen 1950 aWeinreich 1953); proto na tyto klasifikace bude také často odkazováno. Je zřejmé, že analýza přejímek podle konstitutivních rysů nevede kjejich hierarchickému uspořádání, sjakým se setkáváme vklasických typologiích přejímek. Není však vyloučeno, že itypy vymezené pomocí konstitutivních rysů bude možno dále diverzifikovat, pokud se ukáže, že existují další vlastnosti afaktory, které dovolí jemnější popis. Tabulka 10: Předpokládané typy přejímek (anglicismů) podle konfigurace konstitutivních rysů typy přejímek (anglicismů) konstitutivní rysy přejaté zangličtiny pojem/význam slovo/model forma 1. přejímka pojem-slovo-forma + + + 2. přejímka pojem-model + + – 3. přejímka model-forma – + + 4. přejímka pojem-forma + – + 5. přejímka pojmu + – – 6. přejímka modelu – + – 7. přejímka formy – – + (1) Přejímka pojem-slovo-forma– typ, který je jádrem anglicismů, zahrnuje jak neadaptované, tak adaptované přejímky/anglicismy. Betz (1959) je nazývá Lehnwörter, Haugen (1950), Weinreich (1953) aPulciniová et al. (2012) pro ně užívají termín loanwords (což je kalk zněmčiny). Klíčové utohoto typu je rozlišení mezi adaptací (tj. přizpůsobením přejímky morfologickému, ortografickému či fonologickému systému hostitelského jazyka beze změny významu anglického originálu, srov. Karlík akol. 199676: např. to stream > stream-ovat, cool > cool-ový nebo business > byznys, speaker > spíkr, fitting > fitink) na straně jedné aneologizací na straně druhé (tj. podrobením přejímaného slova slovotvornému procesu vcílovém jazyce), jejímž výsledkem je nejen formální, ale především významová obměna slova (srov. slangové, stylisticky příznakové hobík zangl. hobby runner, noťas znotebook nebo hambáč/hanbáč zhamburger) nebo zcela nový význam, vněmž se slovo vangličtině neužívá (spíkrování, komentování sportovního přenosu apod.). Vdůsledku formální adaptace se vazba mezi anglickým originálem apřejímkou může časem oslabit nebo zcela ztratit (nejen zpohledu rodilých anglických mluvčích, ale ičeských, srov. biftek zangl. beefsteak), což rovněž může vpřijímacím jazyce vést až ke změně významu (srov. vepřový biftek). 76 P. Karlík akol. (1996: 111): „Někdy jde pouze oto, slovo přejaté zcizího jazyka pomocí slovotvorného afixu zařadit do české slovní zásoby beze změny či obměny významu, pak jde oadaptaci (např. franc. léger čes. ležér-ní).“ 132 (2) Přejímka pojem-model– typ, který zahrnuje přejímky, vnichž je zachován původní význam amodel/předloha, ale anglická předloha je substituována, nahrazena domácí formou, tzn. přeložena pomocí (standardních) českých ekvivalentů. Tento typ je vliteratuře dobře znám jako loan translation (Lehnübersetzung, překladová přejímka), přičemž volný překlad předlohy se označuje jako loan rendition (Lehnübertragung). Včeské literatuře se užívá termín lexikální (slovotvorný, frazeologický) kalk, např. low-threshold > nízkoprahový, rabbit hole effect > efekt králičí nory. Weinreich zdůrazňuje, že překlad je často spojen se sémantickou extenzí domácích prvků. Jedná se opříbuznou formu přejímky typu pojem-model, tzv. sémantickou přejímku (semantic loan, Lehnbedeutung), která spřekladovou přejímkou úzce souvisí. Včeštině mluvíme osémantickém kalku, např. [computer] mouse > myš. Zatímco Betz aWeinreich je oddělují, Haugen používá pro oba typy termín loan shifts (nicméně oba zmiňuje). Pulciniová et al. (2012) používají termíny calque (pro loan tanslation aloan rendition) asemantic loan. Vzhledem ktomu, že jak lexikální kalky, tak sémantické kalky mají stejné konstitutivní rysy (tj. pojem amodel), rozdíl mezi nimi spočívá vtom, že zatímco sémantické kalky, jak název napovídá, nejen překládají, ale zároveň vedou iksémantické extenzi, neosémantizaci, domácího prvku (tj. kpřejetí nového významu zangličtiny), ulexikálních kalků tomu tak není. Nicméně existuje mnoho případů, které představují kombinaci lexikálního asémantického kalku, např. carbon neutrality > uhlíková neutralita, clean energy > čistá energie, kde neutralita ačistý mají včeštině nový význam, zatímco uhlíkový aenergie nikoli). Existuje ještě jedna forma přejímky typu pojem- -model, kterou lze považovat za zvláštní případ (imitativního) lexikálního kalku, tzv. fono-sémantické shody (viz výše Gottlieb et al. 2018). Domácí komponenty, kterými je anglický model překládán, jsou vybírány pro svou fonetickou (asémantickou) podobnost sanglickými prvky, přestože nemusí jít ostandardní, přesné ekvivalenty (např. anglický slangový IT výraz lamer pro neobratného uživatele počítače je do češtiny překládán slovem lama shanlivou konotací). (3) Přejímka model-forma– typ, který lze interpretovat dvěma způsoby: (i) anglické slovo poskytuje model, podle něhož se vpřijímacím jazyce analogicky tvoří nová slova vangličtině neznámá; (ii) přejaté anglické slovo vyjadřuje pojem, pro který mápřijímací jazyk své vlastní slovo; účelem přejímky tedy není přenést pojem, nýbrž mít možnost vyjádřit ho novou (prestižnější, atraktivnější) formou, např. smart, crazy, level, top, fighter, spíkr, lídr, kempovat, leasovat, promotovat apod. (srov. Onysko aWinter-Froemel 2011, „luxury loans“; Havlík 2019, „módní anglicismy“). První podtyp je často reprezentován morfematicky komplexními (anezřídka dvojjazyčnými) lexémy, jejichž jedna část je společná velké skupině nových slov utvořených podle anglického vzoru. Například velmi frekventovaná anglická kompozita, zpohledu češtiny kvazikompozita typu e-shop, e-book se stala modelem pro české neologismy, e-slova, jako jsou e-babyland nebo hybridní e-pivo, e-obuv, e-stredovek.cz. Podobným způsobem přejímka sufixoidu -holik prostřednictvím modelových slov (workaholic, shopaholic) vedla ke vzniku řady hybridních neologismů včeštině, např. alzaholik (osoba závislá na e-shopu), pivoholik, Pragoholik (český rapper) nebo romoholik (fanoušek 133 6 nástin typologie anglicismů podle konstitutivních rysů zpěváka ahudebníka Romana Holého) ařady dalších77. Stejná strategie se uplatňuje iudalších hybridů: anglické modely ecosystem, ecotourism, eco-friendly inspirují slova jako ekokoza (rodinný podnik zabývající se chovem koz spojený se-shopem), ekovláček, eko blázinec, ekoprůser. Ani jeden ztěchto dvou podtypů není vliteratuře uváděn jako samostatná kategorie anglicismů. Skutečnost, že první podtyp vytváří (hybridní) anglicismy, které sice vycházejí zanglického modelu, ale nemají vangličtině protějšky, řadí tato slova do kategorie pseudoanglicismů (viz 6.2 níže). Druhý podtyp, „módní“ (luxury) přejímka, lídr, level, která nepřináší nový pojem, je řazen pod přímé přejímky. (4) Přejímka pojem-forma– podstatou tohoto typu, který rovněž není vliteratuře terminologicky vyčleněn jako zvláštní kategorie, je, že přejímka sice označuje anglickým slovem (formou) pojem převzatý zangličtiny, ale tento pojem se vangličtině vyjadřuje jiným slovem (tzn. anglická forma užitá včeštině aanglické slovo, které je nositelem pojmu vangličtině, si neodpovídají), např. step (angl. tap dance), stop (angl. hitch-hiking), sprejer (angl. graffitist, tagger) nebo mixér (angl. blender; anglickému termínu (food) mixer odpovídá včeštině slovo hnětač nebo kuchyňský robot). Takové případy se hodnotí jako domácí resémantizace anglického slova. Jindy– ačkoli vkonečné instanci lze anglický etymon určit (můžeme mluvit oimplicitním modelu)– byla podoba přejímky obměněna, např. zkrácením: české basket metonymicky zastupuje basketbal (basketball), outdoor se včeském prodejním žargonu užívá ve významu angl. outdoor clothing & equipment, hojně citované německé Handy je odvozeno od prvního slova termínu hand-held mobile phone, nebo happy end užívané (nejen) včeštině místo anglického happy ending. (Vtomto případě mohlo ale pojmenování vzniknout nezávisle na anglickém výrazu, spojením slov happy aThe End, které se dlouhá léta objevovalo na konci anglicky mluvených filmů.) Také tento typ je obvykle řazen pod falešné přejímky, tj. pseudoanglicismy (viz níže). (5) Přejímka pojmu– typ, který se objevuje vsituaci, kdy je obtížné nebo nemožné přeložit anglický výraz realizující daný pojem do cílového jazyka doslovně (morfém po morfému). Způsob, jakým je pak pojem vpřijímajícím jazyce ztvárněn, představuje nepřímý překlad, který Vinay aDarbelnet (1995) označují jako modulaci, tj. variaci na daný význam zjiné perspektivy. Výsledkem je kognitivní, nikoli překladový ekvivalent. Tradičně se tento typ označuje jako loan creation (Weinreich, Pulcini et al.), vněmčině Lehnschopfung (Betz)– do češtiny ho překládáme jako kreativní novotvar. Haugen (1950: 220) se domnívá, že „striktně vzato nejde vůbec opřejímky“, ač zjevně dochází kpřejetí pojmu (označuje např. kulturní aj. specifikum uživatelů zdrojového jazyka). Včeštině jsou příkladem přejímek pojmů zangličtiny např. roztleskávačka (angl. cheerleader), zástupný znak (angl. wildcard), našeptávač (angl. autocomplete) nebo odpírač vojenské služby (angl. conscientious objector). 77 Čeština 2.0 uvádí tyto: alkeholik (fanoušek skupiny Alkehol), alkoronaholik, alpoholik, alzaholik, apkoholik, běhoholik, cukroholik, čokoholik , deskoholik, filmoholik, filtroholik, fotošopaholik, holkaholik, holkoholik, horkoholik, hovorkoholik, jídloholik, kafeholik, kafoholik, karboholik, kávoholik, kočkoholik, lajkoholik, lolkoholik, mařkoholik, másloholik, masoholik, milkoholik, motoholik, nealkoholik, parkoholik, pivoholik, pórkoholik, pornoholik, práceholik, prokrastinoholik, proteinoholik, rockoholik, romoholik, rouškoholik, salkoholik, slušnoholik, spánkoholik, šukoholik, švorcoholik, trolkoholik, wikiholik. 134 (6) Přejímka modelu– typ, který je připomínán vsouvislosti sreplikací vzorů (Matras 2009) azahrnuje včeštině přejímky vzorů na slovotvorné a(morfo-)syntaktické rovině, např. rozšířené užívání afixoidních složenin nebo změna vpostavení (neshodného) přívlastku vsubstantivní frázi, např. barber kurz, survival školení, spinning kolo, O2 (původně Sazka) aréna nebo Langhans Galerie78 místo standardního slovosledu Aréna O2 aGalerie Langhans, který se stále vyskytuje vjiných názvech, např. Centrum Langhans nebo Ateliér Langhans. Příkladem domácí lexikální jednotky utvořené podle anglického vzoru je česká alfanumerická zkratka Z5. Vyslovuje se jako „z+ pět“ avznikla analogicky podle anglických zkratek jako W8 (wait), M2 (me too) nebo 2nite (tonight), které jsou typické pro internetový slang atextové zprávy. (Existují iabecední české zkratky napodobující anglické vzory, např. TYWE svýznamem „ty vole“.) Slova či názvy jako Z5 aSazka aréna jsou zjevně české neologismy inspirované angličtinou, ale skutečnost, že se neopírají ani oanglický pojem, ani (nutně) oanglickou formu, je odlišuje od všech ostatních typů přejímek. Zatímco slovosledné neologismy se často označují jako syntaktické anglicismy, pro případy jako Z5 neexistuje ustálený termín (možná „přejímky podle vzoru“ – srov. Sunde 2018). (7) Přejímka formy– slovo, pojmenování, které spojuje sangličtinou pouze jeho forma akteré se striktně vzato neopírá ani oanglický pojem/význam, ani nekopíruje anglický model (tj. nakládá sanglickou formou po svém). Protože tento způsob se de facto rovná vynalézání nových „anglických“ slov, jsou tyto případy poměrně vzácné, srov. beer spa (české pojetí „wellness“ spojené skonzumací piva). Okrajovou podskupinu tvoří grafická anglicizace českých slov, využívaná vchrématonymech, např. Coolna (restaurace „kůlna“), kavárna Coolnička, Yatchmen (hudební skupina „Ječmeni“), Yedoo (české koloběžky aodrážedla „Jedu“), Shelma (kapsičky pro kočky českého výrobce). Naopak početnou skupinu přejímek tohoto typu představují včeštině hybridní neologismy (viz níže), na jejichž počátku sice stojí anglické slovo, to je však včeštině slovotvorným procesem, především derivací, zásadně přetvořeno. Výslednému novotvaru nelze přiřadit anglický model sodpovídajícím významem (běžným mechanismem je univerbizace). Například anglické slovo tennis (jeho forma) dalo vzniknout včeštině slovům tenista, tenistka, tenisák, tenisky (dokonce pojmenováním domény tenisovka. cz ateniskárna.cz), která se neopírají oanglickou předlohu (atedy ani ojejí význam). Vangličtině se místo toho užívají výrazy tennis player, tennis ball atennis shoes. Všechna tato slova představují neologismy vytvořené teprve vpřijímajícím jazyce na základě anglické formy. To spojuje přejímky formy sdalšími typy neologismů zahrnujících přejímku anglické formy, konkrétně stypem model-forma (3) atypem pojem-forma (4). Vklasifikacích anglicismů se tyto případy obvykle všechny slučují do jedné kategorie různě označované jako false anglicisms, pseudoanglicisms, secondary anglicisims, Scheinenlehnung aj., které zde nazýváme pseudoanglicismy. Neologizace anglických základů českými mluvčími– která je charakteristickým znakem pseudo78 Srov. P. Fidelius (2008a). Starý pan Langhans se vhrobě obrací. Mladá fronta DNES, 29. 3. 2008, s. D7, aP. Fidelius (2008b). Sazka Arena?! prostě jen gramatická chyba. Mladá fronta DNES, 29. 3. 2008, s. D7–D8. 135 6 nástin typologie anglicismů podle konstitutivních rysů anglicismů79– může také spočívat ve vytvoření nového významu při zachování formy (tzv. resémantizace– viz typ (4) přejímka pojem-forma) nebo ve vzniku nové formy, např. zkrácením původního anglického výrazu (parking místo parking lot– rovněž typ 4), případně voriginální kombinaci anglických morfémů/slov (např. babybox, místo vangličtině srozumitelnějšího baby hatch; patří sem ipoměrně časté kreativní využívání afixoidů přejatých zangličtiny– viz výše typ 3 model-forma). Jak se dalo očekávat, objevují se ikuriózní případy (zhlediska anglických mluvčích), např. slovo raut (dříve rout), používané včeštině ve významu „recepce, hostina“. Slovo sice pochází zangličtiny (Oxford English Dictionary80 ho pod významem 9 sposledním dokladem zkonce 19. st. definuje jako „Afashionable gathering or assembly, alarge evening party or reception, much in vogue in the eighteenth and early nineteenth centuries“– technicky se tedy jedná ohistorickou přejímku), ale vsoučasné angličtině se již vtomto významu nepoužívá. Tabulka 11: Korelace mezi tradičními kategoriemi anglicismů atypy přejímek podle konstitutivních rysů tradiční kategorie typy podle konstitutivních rysů 1. přímá přejímka přejímka pojem-model-forma 2. překladová přejímka (lexikální kalk) přejímka pojem-model 3. sémantická přejímka (sémantický kalk) přejímka pojem-model 4. fono-sémantická shoda přejímka pojem-model 5. kreativní novotvar přejímka pojmu 6. syntaktická přejímka přejímka modelu 7. nepravá přejímka, pseudoanglicismus přejímka formy přejímka model-forma přejímka pojem-forma Tabulka 11 zachycuje vztah mezi nejrozšířenějšími tradičními označeními anglicismů (1 až 7) akonfiguracemi rysů, onichž se domníváme, že jsou základem anglicismů atyto tradiční kategorie definují. Lze doufat, že explicitní vytyčení rysů, které stojí za jednotlivými tradičními typy anglicismů, přispěje kjejich přesnějšímu vymezení (bez potřeby spoléhat se pouze na příklady avágní popisy). Zároveň ukazuje, že některé ztěchto tradičních kategorií jsou typově různorodé avkterém smyslu (např. pseudoanglicismy), zatímco jiné se překrývají, tj. ve své podstatě se neliší (překladové asémantické přejímky). 79 Srov. kapitola 3 Pseudoanglicismy: české neologismy zanglických slov akapitola 5 Neviditelné anglicismy: pseudokalky. 80 Oxford English Dictionary Second Edition on CD-ROM (v. 4.0). Oxford University Press 2009. 136 6.3.3 hybridní varianty anglicismů Celkový obraz konstelací konstitutivních rysů přejímek není úplný, pokud nezohledníme dvojjazyčné neboli hybridní přejímky. Vtradičních klasifikacích se na hybridy pohlíží jako na samostatnou kategorii přejímek (napůl materiálové, napůl překladové přejímky; Haugen, Weinreich) nebo se řadí jako podskupina pod materiálové, tj. přímé přejímky (Betz, Pulcini et al.). Při bližším zkoumání se ale situace jeví složitější. ZTabulky 11 vyplývá, že přejímkové vzorce konstitutivních rysů jsou buď jednojazyčné sanglickou formou (typy 1, 3, 4, a7) nebo jednojazyčné sčeskou formou (typy 2, 5 a6). Vzásadě však neexistuje logický důvod, proč by se některý zjednojazyčných typů přejímek vTabulce 11, ať už je jeho forma anglická, nebo česká, nemohl změnit na dvojjazyčný vzhledem ktomu, že podstatu vzorce/přejímky to nemění. Je nutná pouze jediná podmínka, totiž že přejímaná lexikální jednotka je morfematicky komplexní (derivát, kompozitum nebo víceslovný výraz), aby byl možný souvýskyt různojazyčných forem. Tabulka 12: Původní jednojazyčné vzorce konstitutivních rysů (tmavě šedá) rozšířené onový rys (nejtmavší šedá) na dvojjazyčné typy přejímek typ přejímky (anglicismus) konstitutivní rysy anglický pojem/význam anglický model anglická forma česká forma 1. přejímka pojem-slovo-forma + + + + 2. přejímka pojem-model + + + + 3. přejímka model-forma – + + + 4. přejímka pojem-forma + – + + 5. přejímka pojmu + – + + 6. přejímka modelu – + + + 7. přejímka formy – – + + Pokud je tento předpoklad správný (podstata přejímky se přidáním další formy nemění), znamenalo by to, že ke všem typům přejímek existují dvojjazyčné varianty: hybridní přímé přejímky, hybridní překladové asémantické přejímky, hybridní kreativní novotvary ahybridní pseudopřejímky. Askutečně analýza vzorku hybridních anglicismů apseudoanglicismů (Klégr aBozděchová 2022, Bozděchová aKlégr 2022) tento předpoklad víceméně potvrdila (viz též kap. 5). ZTabulky 12 je však také zřejmé, že přidáním druhé formy vznikají překrývající se vzorce, ato typy 1 a2, typy 3 a6 atypy 4 a5. Nicméně srovnání těchto dvojic ukazuje, že oba typy vkaždé dvojici zůstávají odlišné díky různému charakteru jejich základních jednojazyčných vzorců. Nejlépe se tyto rozdíly ukáží na příkladech. Pro snadnější orientaci užíváme pro dvojjazyčné typy přejímek zavedené názvy anglicismů avzávorce je číslo příslušného vzorce rysů popsaného vTabulkách 10 a12: 137 6 nástin typologie anglicismů podle konstitutivních rysů ● Hybridní přímé přejímky (typ 1 pojem-model-forma) vznikají typicky ze sloves apřídavných jmen (méně často, ane nezbytně zpodstatných jmen), knimž se včeštině přidávají sufixy (derivační akmenotvorné, aby je bylo možno časovat askloňovat). Jedná se tedy o(derivačně)morfologickou adaptaci, např. chat > chat- -ovat, downhill > downhill-ový, creative > kreativ-ec (pracovník voblasti kreativní reklamy amarketingu). ● Hybridní překladové přejímky, tj. lexikální kalky (typ 2 pojem-model) jsou částečné překlady, tj. jedna část anglického modelu je přeložena standardním ekvivalentem, druhá si zachovává původní podobu, např. čínský snooker (Chinese snooker), internet věcí (internet of things), kradeware (stealware); příkladem volného překladu (loan rendition) je spinning snízkou zátěží (low-intensity spinning). Skutečnost, že česká část je překladem anglického komponentu, odlišuje tento typ od hybridní přímé přejímky ahybridního pseudoanglicismu. Vpřímé hybridní přejímce je český derivační afix přidán kangl. základu čistě jako prostředek adaptace, vhybridním pseudoanglicismu český komponent spoluvytváří neologismus bez anglické předlohy. ● Hybridní sémantické přejímky, tj. sémantické kalky (typ 2 pojem-model) jsou variantou překladových přejímek, od kterých se liší pouze tím, že český prvek zároveň přejímá zangličtiny inový význam, např. okno (window) ve významu „oblast na monitoru umožňující uživateli vidět zprávu, kterou odeslal iobdržel“ ve spojení chatovací okno (chat window), platforma (platform) ve významu „soubor cloudových počítačových služeb“ ve spojení cloudová platforma (cloud platform). Jak okno, tak platforma mohou být vtěchto nových významech použity samostatně. Skutečnost, že český ekvivalent je užit vnovém, přejatém významu (apředstavuje tak neosémantismus), prochází často bez povšimnutí, což vede ke stírání hranice mezi sémantickými alexikálním kalky (někdyvjednojazyčném kalku nacházíme standardní ekvivalent spolu sneosémantismem: mozková banka, zařízení, vněmž jsou uchovávány vzorky mozkové tkáně). Také další typy, jejichž dvojjazyčné vzorce se překrývají, lze při bližším zkoumání odlišit: ● Hybridní syntaktické přejímky (typu 6 přejímka modelu), jejichž nárok na anglický původ je založen na abstraktním vzoru převzatém zangličtiny, např. slovosledné uspořádání (pozice neshodného přívlastku), mohou být evidentně bez problému realizovány jak českými slovy, tak dvojjazyčně, srov. kapr párty. (Dvojjazyčné varianty syntaktických přejímek lze řadit pod pseudoanglicismy.) Typ 3 (přejímka model-forma), který se stypem 6 formálně překrývá, byl doložen na příkladech dvojjazyčných variant již výše (ekokoza, e-pivo, eSranda). Na rozdíl od syntaktických přejímek jsou hybridní varianty typu 3 závislé na konkrétních slovech (podle nichž vznikají včeštině celá slovní hnízda založená na extrahovaných afixoidech, např. -holik, -man, e-, i-, ekoaj.). ● Hybridní kreativní novotvary (typ 5 přejímka pojmu), tj. nepřímé převedení anglického pojmu, jsou technicky možné (tj. principu hybridnosti nic nebrání), ale protože se ktomuto způsobu přejímání přistupuje právě proto, že anglické mo- 144 7.3 materiálová studie Pohled na inventář slovotvorných prostředků využívaných včeštině při tvoření anglicismů (výše uvedených typů) vyvolává otázku, do jaké míry tyto prostředky korespondují sinventářem při tvoření zdomácích slovotvorných základů, jak se navzájem liší ajaký mohou mít potenciálně zpětný vliv na aktivaci domácí slovotvorby. Pro posouzení jsme na začátku měli kdispozici údaje opočtech afixů užívaných při tvoření slov včeštině uvedené vodborných pojednáních, ta se však vzájemně poměrně podstatně liší: např. nejnovější SA jich uvádí 1078 (viz Bláha 2018), MSČ 619 aVAGSČ 23985. Prakticky nemáme žádné korpusové studie očeských neologismech sfrekvenčně vymezeným souborem jejich afixů.86 Využití korpusových dat je přitom právě pro takto zamýšlené srovnání klíčové, data totiž odrážejí současný (slovotvorně-lexikální) úzus. Údaj vŠimandlově slovníku afixů (SA) dokazuje, že není smysluplné srovnávat anglicismy skompletním inventářem afixů češtiny. Vsoučasném úzu je počet aktivně užívaných afixů podstatně nižší alze předpokládat, že se mu počet afixů vneologických českých derivátech aanglicismech bude přibližovat. Nicméně obě zmíněné (nejnovější) mluvnice češtiny se opírají oreálná jazyková (korpusová) data akonstatují celkový počet substantivních aadjektivních sufixů takto: VAGSČ 120, MSČ 436. 7.3.1 anglický ačeský vzorek neologismů– sestavování ametodologie rozboru Kposouzení otázky položené vúvodu oddílu 7.3 ohledně korespondence prostředků při tvoření slov zdomácích aanglických slovotvorných základů apro lepší představu ocelkovém rejstříku sufixů připojovaných kanglickým základům při tvoření substantiv aadjektiv jsme– svědomím toho, že inventář slovotvorných afixů je jeden aspekt adruhý, neméně podstatný představuje frekvence jejich užívání– sestavili avyužili dva soubory se shodným počtem 1177 položek: 1) aktualizovaný vzorek hybridních pseudoanglicismů (rozšířený oproti původnímu vBozděchová aKlégr 2022, oněm viz zde voddílu 7.2) ovelikosti 547 lexémů avzorek hybridních anglicismů všech typů (tzn. adaptovaných přejímek, pseudoanglicismů ikalků) ovelikosti 630 položek;87 2) soubor českých neologismů (tzn. neologismů od českých základů odvozených českými acizími, dříve již zdomácnělými afixy). Pro tento druhý soubor jsme zdata85 SA viz Šimandl akol. (2016); MSČ viz Cvrček akol. (2015); VAGSČ viz Štícha akol. (2018). Rozdíly plynou zejména ztoho, že tyto zdrojenejednotně chápou arozlišují afixy (zejména sufixy) ajejich varianty, různě bývá pojímána motivační aslovotvorná segmentace slov, perintegrace, překryvy mezi slovotvornými základy aafixy atd. 86 Takové práce se pozvolna začínají objevovat. Tak např. vrámci morfematické analýzy českých slovesných prefixů Hlaváčová (2018) zkoumá icizí slovesa sčeskými prefixy, distribuci afrekvenci prefixů stěmito slovesy auvádí jako příklad slovesa odvozená od slova Google. 87 Zatímco předchozí vzorek vychází ze studie pseudoanglicismů, tento vzorek vznikl pro studii hybridních anglicismů. 145 7 anglicismy jako stimulující faktor české slovotvorby báze Neomat vyexcerpovali neologismy datované léty 2014–2018, znich vyčlenili české neologismy adoplnili je izjiných zdrojů ze stejného, příp. dřívějšího / novějšího období88 do výše 1177 položek. Kvantitativní akvalitativní analýzu obou souborů jsme následně využili ke kvantifikaci rozdílů vdistribuci českých azdomácnělých sufixů vobou skupinách derivátů. Vnásledujícím pododdílu (7.3.2) poskytujeme přehled slovotvorných sufixů při tvoření neologismů domácího ianglického původu; zahrnujeme do něj jednotlivé sufixy včetně jejich variantních podob, např. -ě/-e ujmen mláďat, -ér/-iér ukonatelských jmen, -ink/-ing apod. Formálně shodné sufixy urůzných slovotvorných aslovotvorně-sémantických typů chápeme jako samostatné (odlišujeme je číslováním vhorním indexu, viz -ice upřechýlených jmen aunázvů nositelů vlastnosti: -ice1 tanečnice, -ice2 železnice). Uněkterých derivátů (specificky vsouboru přejímek) umožňuje jejich formální zakončení dvě ivíce interpretací, které zhlediska českého slovotvorného systému odrážejí reálné řečové a(mnohdy jen) potenciální systémové slovotvorné motivace. Viz tři příklady: 1) Uadjektiva coolařský se jedná omezistupňové odvozování (neexistuje zatím jako bezprostřední motivant substantivum coolařsvýznamem ‚cool osoba‘, ke kterému by se adjektivum coolařský vztahovalo89); zhlediska slovotvorné stavby jde ospojení základu coolasloženého (perintegrovaného) sufixu -ař-sk(ý).90 2) Sufix -ka se využívá zejména ktvoření přechýlených podob od názvů osob (píárista > píáristka, standupista > standupistka). Analogický neologismus rebornistkavšak byl pravděpodobně motivován adjektivem reborn abyl od něj utvořen složeným sufixem -istka rovnou (srov. substatnivum rebornování). Pojmenování mužského protějšku rebornista je sice doloženo, ale první rebornista u nás je absolvent kurzu české rebornistky (internetový Slovácký deník.cz, 27. 2. 2019).91 3) Substantiva topinkovač, toastovač apod. lze především motivačně považovat za desubstantivní (topinkovač‚ to, co slouží / užívá se kpřípravě topinek)92, fundačně však poukazují ke slovesu topinkovat, toastovat (viz zde deverbativa se sufixem -č2, Tabulka 13). Název topinkovač lze zároveň považovat za lexikální kalk podle angl. toaster atoastovač za jeho hybridní přejímku (viz zde pododdíl 3.4.1). 88 Zařadili jsme tak např. iněkteré příklady ze slovníku Čeština 2.0 svědomím, že ikdyž představují zvláštní skupinu, dokládají kreativní, příznakové tvoření. Většina znich se snejvětší pravděpodobností neujme anerozšíří, ale přesto jsou cenným dokladem extrémní slovotvorné činnosti podnícené přejímkami zangličtiny adokreslují celkový obraz toho, jak čeští mluvčí dokáží spřejímkami pracovat. 89 Podobných příkladů je včeštině více, viz např. sitcomácký. 90 Omezistupňovém odvozování viz např. Furdík 2004: 78, 153. 91 Blíže viz Dokulil, TSČ 1: 151. 92 Ziková 2001 je uvádí jako perspektivní model derivace neologismů sufixem -ovač od substantivních názvů potravinářských produktů. 146 7.3.2 deriváty zčeských aanglických slovotvorných základů Vneologickém materiálu jsme zaznamenali různé nominační typy, zahrnujeme je pod derivaci jako pod základní ahlavní způsob realizace nominačních postupů. Derivací se realizuje zejména univerbizace (cestovko– cestovní pojištění), (mechanické) krácení ablending (dopolko, odpolko, bejbáč, džentlas, bigboš, mluvčáček), (polo)kalkování (bosování– barefooting, fíčko), případně různé kombinace pojmenovacích postupů (bilbordelizace, brnel). Neologismy utvořené kompozicí (akvazikompozicí) ajejí kombinací suniverbizací nebo krácením (babikoš ‚koš na nepotřebné účtenky EET‘, hloupežník, snowbordel) zde neuvádíme. Zařazeny jsou příklady tvoření od apelativních ipropriálních základových výrazů; vlastní jména vpřehledu nevyčleňujeme, píšeme je podle pravidel spisovného pravopisu spočátečním velkým písmenem. Obdobně vtabulce uvádíme názvy tvořené od (iniciálových) zkratek bez zvláštního vydělení (svědomím specifik při jejich tvoření). Příklady ujednotlivých slovotvorných aslovotvorně-sémantických typů řadíme abecedně podle sufixů, unichž uvádíme slovnědruhovou příslušnost základových slov českých derivátů. Ve vztahu kzařazení některých příkladů do klasifikace komentujeme (vpoznámkách pod čarou) jejich lexikální význam(y). Existují-li logické alternativní motivace tvoření, zaznamenáváme je také (odpíračství– odpírač/odpíračský). Ksémantice atvoření derivátů zanglických základů viz též pododdíly 2.4.4 a2.5.2. 7.3.2.1 substantiva Ve zkoumaném materiálu substantivních derivátů jsme zjistili 85 různých slovotvorných sufixů (57 desubstantivních, 17 deverbativních a11 deadjektivních). Jejich zastoupení vobou souborech neologismů ailustrační příklady podává Tabulka 13. Tabulka 13: Substantivní deriváty zčeských aanglických slovotvorných základů93 sufix + slovní druh základového výrazu derivát zčeského základu základový výraz včeštině derivát zanglického základu základový výraz vangličtině slovotvorný slovotvorněsémantický typ 1. -0 V brblal, camrál brblat, camrat činitelské jméno 2. -áče ADJ plesniváče, pruháče plesnivý, pruhový slimáče slim (fit trousers) jméno nositele vlastnosti (+ slang) 93 Původní anglické základy (etymony) uvádíme vneadaptované podobě. Jako základové výrazy (základová slova nebo spojení, zejména předložková spojení jmen) nepředstavují vždybezprostřední, příméslovotvorné základy uvedených derivátů. Utakových případů podle potřeby naznačujemeslovotvorný proces vpoznámce pod čarou. 147 7 anglicismy jako stimulující faktor české slovotvorby sufix + slovní druh základového výrazu derivát zčeského základu základový výraz včeštině derivát zanglického základu základový výraz vangličtině slovotvorný slovotvorněsémantický typ 3. -áč1 Sbezlepkáč bez lepku wrestlingáč esemeskáč94 fakáč wrestling SMS fuck you (sign) jméno nositele předmětného vztahu, konatelské jméno (+ expresivita) aj. 4. -áč2 Vsvařáč95 svařit jméno nositele stavu n. vlastnosti vzniklé dějem (+ expresivita) 5. -áč3 Vbejbáč babysitting jméno činnosti (+ slang), mechanické krácení + sufixace 6. -áček Sužitkáček užitek wrapáček wrap zdrobnělé jméno 7. -áda S bezinkáda, okurkáda bezinka, okurka jméno nápoje 8. -ajzna S babčajzna chřipajzna babča chřip(ka) zhrubělé jméno 9. -ák1 S alzák, litovelák Alza96, Litovel ajťák97 fitnesák IT, fitness (follower) jméno podle původu, příslušnosti apod. 10. -ák2 ADJ byliňák, divňák bylinný (likér), divný akčňák98 action (film) jméno nositele vlastnosti 11. -ánek S číčánek, nemocinkánek číč(a), *nemocinký (nemocné dítě) okánek OK zdrobnělé jméno 12. -árna S babičkárna, batohárna, brambůrkárna babička, batoh, brambůrky stejkárna, burgrárna steak, burger jméno místa (podle předmětu) 13. -ař/ -ář S abíčkář, betonář, cukrovkář abíčko, beton, cukrovka bulař, cloudař, outdorář, iPhonář, PCčkář99 bully (= faceoff), cloud, outdoor, iPhone, PC konatelské jméno 94 Název vznikl na základě české výslovnosti anglické iniciálové zkratky, od derivátu esemeska, utvořeného včeštině: SMS(Short Message Service) >esemes>esemeska>esemeskáč. 95 Jméno vzniklo univerbizací zustáleného spojení svařené víno (jako ojedinělá varianta kběžnějšímu svařák). Hranice mezi slovotvornou derivací auniverbizací (univerbizační derivací) však může být nepevná. 96 Název firmy vznikl ze jména zakladatele Al(eš) Za(voral). 97 Název vznikl na základě anglické výslovnosti anglické iniciálové zkratky (derivace sufixem -ák + palatalizace t>ť). 98 Jméno vzniklo univerbizací zustáleného spojení akční film. Hranice mezi slovotvornou derivací auniverbizací (univerbizační derivací) však může být nepevná. 99 Název vznikl na základě české výslovnosti anglické iniciálové zkratky (od derivátu PCčko / písíčko, utvořeného včeštině: PC>PCčko>PCčkář. 148 sufix + slovní druh základového výrazu derivát zčeského základu základový výraz včeštině derivát zanglického základu základový výraz vangličtině slovotvorný slovotvorněsémantický typ 14. -as Shlavas, dělňas hlavní vedoucí, dělník gentlas / džentlas, benďas gentleman, badminton zhrubělé jméno100 15. -átko S Babišátko; březňátko, červenčátko Babiš; březen, červenec ádeháďátko101 ADHD zdrobnělé jméno (+ expresivita) 16. -ce V výchovce, úschovce vycho(vá)vat, uscho(vá)vat činitelské jméno 17. -ctví/-ství S černoprdelnictví cimrmanství, odpíračství černoprdelník / černoprdelnický Cimrman/ cimrmanský, odpírač/ odpíračský prepperství rapperství prepper rapper jméno vlastnosti, směru 18. -č1 V chutnač, brázdič chutnat, brázdit činitelské jméno 19. -č2 V copánkovač, culíkovač copánkovat, culíkovat toastovač (< toastovat)102 toast jméno prostředku, zařízení 20. -čka Vbreptačka breptat bobovačka (<bobovat)bob(sleigh) dějové jméno 21. -čko Sháelpéčko103 HLP (hluboký lidský příběh) apíčko, árenbíčko104 AP, RNB (zdrobnělé) jméno ziniciálových zkratek 22. -da Sbabida babi fanda fan familiární jméno osoby 23. -dlo V čmuchadlo105 hnědidlo, máchadlo čmuchat, hnědit, máchat votunidlo106 tuned-up car jméno prostředku 24. -ě/e/ -če107 S pěstounče pěstoun ligře liger jméno mláděte 25. -ec1 Saboriginálec aboriginal jméno podle původu 100 Derivace tímto sufixem je unázvu hlavas spojena s(předchozí) univerbizací, unázvu benďas smechanickým krácením. 101 Viz pozn. 94 (derivace sufixem -átko + palatalizace d>ď). 102 Motivačně základní se jeví vztah ksubstantivu toast.– Onapětí mezi motivací afundací jmen prostředků tohoto typu viz zde pododdíl 7.3.1, příklad 3. 103 Viz pozn. 94 (derivace sufixem -čko). 104 Viz pozn. 94 (derivace sufixem -čko). 105 Petra Soukupová: Bertík ačmuchadlo (2014). 106 Čeština 2.0: votunidlo = auto podrobené tuningu; viz též: votuzidlo = auto podrobené nekvalitnímu, diletantsky provedenému tuningu. 107 Rozšířená slovotvorná varianta sufixu -ě/-e (MČ I, 1986: 308). 149 7 anglicismy jako stimulující faktor české slovotvorby sufix + slovní druh základového výrazu derivát zčeského základu základový výraz včeštině derivát zanglického základu základový výraz vangličtině slovotvorný slovotvorněsémantický typ 26. -ec2 ADJ vytahanec vytahaný jméno nositele vlastnosti (plynoucí zděje) 27. -eček Sdůchodeček důchod pineček PIN zdrobnělé jméno (+ expresivita) 28. -ečko S čtvrtkolečko čtvrtkolo zdrobnělé jméno 29. -ek S budvárek, cachtálek, průměrek Budvar, cachtal, průměr ajfounek, lolek, overálek iPhone, LOL, overall(s) zdrobnělé jméno (+ expresivita) 30. -ena/-ěna ADJ mladěna mladý jméno nositele vlastnosti 31. -enka Schlastenka chlast guglenka Google jméno předmětného vztahu 32. -er/-ér1 Vbalancer balancovat pickuper, fixér pick up (girls), fix činitelské jméno 33. -er/-ér2 V juiciér, mixér juice, mix jméno prostředku 34. -érie/erie S salátérie salát dronérie drone jméno místa 35. -iáda S koloběžkiáda koloběžka parkinsoniáda, selfiáda Parkinson, selfie jméno (společenské) akce 36. -ice1 S armádnice, lesnice armádník, lesník přechýlené jméno 37. -ice2 ADJ ostružinovice ostružinový jméno nositele vlastnosti 38. -ič S startupič108 wifič instabič, snowbič start-up wi-fi Instagram, snowboard konatelské jméno (+ expresivita) blending + sufixace 39. -íček Sbachaříček bachař bizíček, fejsíček biz (business), Facebook > face (zkrácené) zdrobnělé jméno (+ expresivita) 40. -ička S becherovčička, brejlička, prohřička becherovka, brejle, prohra zdrobnělé jméno (+ expresivita) 41. -íčko S brněníčko, cestováníčko brnění, cestování droníčko, selfíčko drone, selfie zdrobnělé jméno (+ expresivita) 108 Čeština 2.0.: startupič = „člověk, který jezdí zjedné konference ostart-upech na druhou, neúnavně diskutuje oobchodu apodnikání, ale jen vteoretické rovině, aniž by si sedl askutečně začal něco dělat“. 150 sufix + slovní druh základového výrazu derivát zčeského základu základový výraz včeštině derivát zanglického základu základový výraz vangličtině slovotvorný slovotvorněsémantický typ 42. -iér S kravatiér, sklepiér kravata, sklep konatelské jméno 43. -ík S bezlepík, bobařík, buřtík bez lepku, bobař, buřt šopík, komentík, hobík shop, comment, hobby (runner) zdrobnělé jméno (+ expresivita) 44. -(št)ina1 ADJ cestovština109 cestovní/ cestovatelský píárština110 PR lingo jméno nositele vlastnosti 45. -ina2 S drsňačina, chlebařina111 drsný/drsňák, chlebař jméno (charakteristické) vlastnosti n. činnosti 46. -ing/-ink S hoteling, karavaning hotel, karavan (cyklo) skiering skier jméno činnosti (+ expresivita) 47. -inka, -ynka S girlinka folkařinka fanynka girl folk (music fan) fan zdrobnělé jméno (+ expresivita) 48. -íř Spiklíř pikle deblíř, singlíř double(s), single(s) konatelské jméno 49. -ísek, -ýsek S pivísek pivo bejbísek banýsek, dogýsek baby bunny, dog/ doggie zdrobnělé jméno (+ expresivita) 50. -ismus S praguepridismus Prague pride jméno proudu, směru 51. -iště Skmetiště kmet webiště baneřiště web banner jméno místa (podle předmětu) 52. -izace S bilbordelizace112 offshorizace billboard off shore jméno činnosti, děje 53. -ka1 S sladkůstka cypovinka, duchařinka sladkost cypovina, duchařina keška113 cache zdrobnělé jméno 54. -ka2 S brýlařka, deváťačka brýlař, deváťák bikerka, wrestlerka biker, wrestler přechýlené jméno 55. -ko S cestovko114, do-/odpolko cestovní pojištění, do-/odpoledne jútubko YouTube familiární, neformální jméno 109 Utvořeno nepravidelně analogií (nápodobou) podle názvů jazyků: český– čeština. 110 Viz pozn. 94 (derivace sufixem -ština). 111 Uobou příkladů lze zvažovat motivaci substantivem iadjektivem, proto je zde uvádíme společně, ačkoli slovo drsňačina interpretujeme spíše jako název objektu podle vlastnosti („něco drsného“) achlebařina jako nositele předmětného vztahu („práce chlebaře“). 112 Čeština 2.0: bilbordelizace = ‚zamořování veřejného prostoru billboardy‘.– Humorný název vznikl jako blend anglického slova billboard avulgárního přejatého slova bordel. 113 Uanglicismu keška plní sufix -ka zčásti adaptační funkci, na rozdíl od anglického slova cache však má tento český neologismus příznak naznačující deminutivnost. 114 Název vznikl univerbizací dvouslovného pojmenování cestovní pojištění. 151 7 anglicismy jako stimulující faktor české slovotvorby sufix + slovní druh základového výrazu derivát zčeského základu základový výraz včeštině derivát zanglického základu základový výraz vangličtině slovotvorný slovotvorněsémantický typ 56. -ky Sbrazilky, pilotky Brazílie, pilot boratky (mankini), legínky Borat leggings familiární, neformální jméno oděvu, brýlí 57. -lo V mlslo mlsat jméno objektu děje (+ expresivita) 58. -n V foloun follow (on social media) činitelské jméno 59. -na S klipsna, ajpina115, wifina, barbína (toe) clip, IP, wifi, Barbie familiární, neformální jméno 60. -né/-ovné S babišné, babišovné; jeslovné, lékovné Babiš, jesle, lék jméno poplatku 61. -ní/-ení V baňkování, odpatosování; batůžkaření, ostaření baňkovat, odpatosovat; batůžkařit, ostařit beatlování, stepování; harašení, pinholení beatle, step, harass, pinhole dějové jméno 62. -nice Slaločnice lalok jméno rostliny podle významné části 63. -ník S stravenečník stravenka píárník116 PR konatelské jméno 64. -o S EPčko EP (extended play) neformální (familiární) jméno 65. -ost ADJ béčkovitost, dívatelnost béčkovitý, dívatelný lifestylovost (< lifestylový)life style jméno vlastnosti 66. -oš Sroboš robota bigboš big beat slang, kompozice + sufixace 67. -ot Vkřupot křupat jméno zvuku (při ději) 68. -oun ADJ hnusoun hnusný zhrubělé jméno nositele vlastnosti 69. -our ADJ nahaťour, slaďour nahatý, sladký zhrubělé jméno nositele vlastnosti 115 Viz pozn. 94 (derivace sufixem -na). 116 Viz pozn. 94 (derivace sufixem -ník). 152 sufix + slovní druh základového výrazu derivát zčeského základu základový výraz včeštině derivát zanglického základu základový výraz vangličtině slovotvorný slovotvorněsémantický typ 70. -ous ADJ hodňous hodný zhrubělé jméno nositele vlastnosti 71. -ouš ADJ hluchouš hluchý terrestrouš terrestrial (inhabitant of the earth) zhrubělé jméno nositele vlastnosti 72. -oušek Sčernoušek117 černý pasažér fakoušek, fanoušek fuck you, fan zdrobnělé jméno osoby 73. -ov S bubákov, bezmozkov bubák, (osoba) bez mozku jméno místa (+ expresivita) 74. -ovec S bartošovec, drahošovec (Ivan) Bartoš (Jiří) Drahoš píárovec118 PR jméno stoupence hnutí, směru 75. -ovina S babišovina, béčkovina, číčovina Babiš, béčko, číča boratovina Borat jméno nositele předmětného vztahu 76. -oviště S piknikoviště picnic jméno místa 77. -ovka S bazénovka, buňkovka, nohavicovka bazén, buňka, Nohavica roadtripovka road trip jméno podle předmětného vztahu 78. -ovna S serverovna server jméno místa 79. -ovník Sprdelovník prdel jméno rostliny (+ expresivita) 80. -ovské Sotcovské otec jméno dávky, poplatku 81. -stvo S čmelstvo, ženstvo, zubstvo čmelák, žena, zub manažerstvo manager hromadné (kolektivní) jméno 82. -tel V doučovatel doučovat harašitel harass činitelské jméno 83. -tí V sejití, spolusoužití sejít (se), žít spolu leaknutí (< leaknout)leak dějové jméno 84. -tko V cvakátko, kazítko cvakat, kazit jméno prostředku 85. -yně S bosochodkyně, Ježíškyně bosochodec, Ježíšek přechýlené jméno 117 Univerbizací utvořené označení pro černého pasažéra. Hranice mezi slovotvornou derivací auniverbizací (univerbizační derivací) však může být nepevná. 118 Viz pozn. 94 (derivace sufixem -iovec). 153 7 anglicismy jako stimulující faktor české slovotvorby Dospěli jsme knásledujícím dílčím zjištěním: Včeském souboru se nevyskytlo 12 sufixů, vanglickém 26 sufixů zcelkového počtu 85 sufixů. Ztoho vyplývá, že včeském souboru bylo užito 73 různých sufixů. Vanglickém souboru bylo tedy využito o14 sufixů méně než včeském, tedy 59 různých sufixů. Včeském aanglickém souboru se shodně vyskytlo 47 sufixů. Pro větší přehlednost jsou výsledky shrnuty vTabulce 14. Tabulka 14: (a) Sufixy (ne)užité včeském aanglickém souboru zcelkového počtu 85 sufixů vobou; (b) výskyt vzájemně shodných aodlišných sufixů včeském aanglickém souboru (a) soubory sufixy (b) soubory sufixy užité neužité celkem shodné odlišné celkem český 73 12 85 český 47 26 73 anglický 59 26 anglický 47 12 59 Vpočtu užitých sufixů se tedy soubor český (73 sufixů) aanglický (59 sufixů) do značné míry shodují, ale celkově se rejstřík těchto sufixů překrývá jen zpoloviny (47 shodných, 38 odlišých sufixů). Jinak řečeno ve 38 případech (44,7 %) jsou české neologismy ahybridní anglicismy tvořeny různými sufixy (26/12), ačkoli počet sufixů, které byly použity při tvorbě anglicismů, je o14 (16,5 %) nižší. Neologismy sanglickými základy tak kromě sufixů sdílených sčeskými neologismy přispěly do celkového počtu sufixů 12 vlastními (14,1 %), kterými obohatily rejstřík substantivních sufixů užitých při tvoření neologismů vdaném období. 7.3.2.2 adjektiva Ve zkoumaném materiálu adjektivních derivátů jsme vyčlenili 15 různých slovotvorných sufixů (8 desubstantivních, 6 deverbativních, 1 deadjektivní). Viz Tabulka 15: Tabulka 15: Adjektivní deriváty zčeských aanglických slovotvorných základů sufix + slovní druh základového výrazu derivát zčeského základu základový výraz včeštině derivát zanglického základu základový výraz vangličtině slovotvorný slovotvorněsémantický typ 1. -avý/-ivý v nestékavý, končivý, mastivý nestékat, končit, mastit (se) jméno příznačné dějové vlastnosti 2. -cí v blicí, balíkovací blít, balíkovat buskovací (< buskovat ), forecastovací (< forecastovat), busk, forecast účelové jméno