scieee AI-readable full text Open interactive document viewer

Odraz přítomnosti a působení českých panovníků v Lužicích a Slezsku v letákové publicistice 16. a 17. století

Hubková, Jana

Abstract

162

Full text

Odraz přítomnosti apůsobení českých panovníků vLužicích aSlezsku vletákové publicistice 16.a17.století* jana Hubková REFLECTION OF THE PRESENCE AND INFLUENCE OF KINGS OF BOHEMIA IN UPPER AND LOWER LUSATIA AND SILESIA IN HANDBILL PUBLISHING IN THE 16TH AND 17TH CENTURY The author analyses both the image and the text component of some recently unknown examples of handbill journalism, from which he endeavours to make the most for an understanding of the oath-taking journeys to the minor Czech Lands in the early Modern Age. He also focuses on the transformations of handbill journalism devoted to these journeys. KEYWORDS: handbill publishing; 16th and 17th century communication; oath-taking journey; Upper Lusatia; Lower Lusatia; Silesia Kmocensko-politické reprezentaci českých králů vLužicích ave Slezsku přispíval od 16.století formou jednolistů či vícestránkových letáků také knihtisk. Nejvýznamnějším námětem byly cesty králů do Horní aDolní Lužice aSlezska. Zpravodajské aoslavné tisky popisovaly vcelku nebo částečně trasy holdovacích či jiných cest, vjezdy do měst či správních celků, řazení průvodů při vjezdech, přípravu stavů či měst na přijetí panovníka, průběh holdu ipanovníkův program vdaném místě. Praktickým účelům sloužily tisky úředního charakteru, které informovaly ojednání panovníka se zástupci zemských stavů apublikovaly to nejdůležitější, co zpanovníkova pobytu vyplynulo. Prvním českým panovníkem, jehož vláda byla pomocí letákové publicistiky komentována, byl FerdinandI.Vdobě jeho nástupu se však tato forma komunikace na českém území začala teprve rozvíjet. Kjejím průkopníkům patřil zejména pražský humanista, překladatel atiskař Mikuláš Konáč zHodiškova, jenž byl také mezi členy delegace, kterou čeští stavové vyslali do Vídně, aby Ferdinandovi zprávu ovolbě oznámila.1 Několik letákových tisků se týkalo již jeho české královské korunovace2 apozornosti publicistů neunikly ani další události jeho dlouhé vlády. Pokud však jde opanovnické holdy ve vedlejších zemích, jsme stále odkázáni na psané prameny. Na * Tato studie vznikla díky podpoře grantu GAČR č.17–01205S: Královská Horní Lužice. Panovnická reprezentace— mechanismy vlády— symbolická komunikace 1319/29–1635. 1 Sněmy české od léta 1526 až po naši dobu I: 1526–1545, Praha 1877, č.22, s.30.Mezi vyslanci měst je uveden jako Niclas Hodischaw. 2 Jana HUBKOVÁ, Ferdinand I. und seine erste Begegnung mit dem Königreich Böhmen und Prag 1527 im Spiegel der zeitgenössischen Flugblätter und Flugschriften, Historie— Otázky— Problémy 7, 2015, č.2, s.42–59. OPEN ACCESS jana HuBKOvÁ 163 holdovací cestu na Moravu ado Slezska se Ferdinand vydal již roku 15273 atehdy přijal ve Vratislavi ihold dolnolužických stavů. Vedlejší země pak navštívil také vletech 1538 a1548. Když zhořelecký městský písař akronikář Johann Hass popisoval králův pobyt ve Zhořelci (25.–27. května 1538), uvedl také, že vídeňský biskup Johann Fabri požádal ododání textu spopisem panovníkova přijetí ve Zhořelci, který by mohl ve Vídni vydat tiskem.4 Sproblematikou vedlejších zemí za vlády tohoto panovníka souvisejí iletáky úředního charakteru, které regulovaly tamní poměry, např.publikace mandátů (obr. 1) nebo sněmovních snešení. Některé jsou zajímavé pro jejich obsah,5 3 Anna ŚLIWOWSKA, Uroczyste wjazdy monarsze do Wrocławia w latach 1527–1620, Wrocław 2008, s.67–70. 4 Richard JECHT, Fürstliche Besuche in Görlitz, Görlitz 1893, s.43–50. Leták stímto obsahem se však zatím nepodařilo identifikovat. 5 Kuspořádání náboženských poměru vHorním aDolním Slezsku iobou Lužicích se vztahuje Ferdinandův mandát Ein New Mandat Koniglicher Maiestat zu Hungarn vnd Behem an alle Herrn und Stende Ober vnd Nider Schlesien vnd bayder Laußnitz/ die sachen des glaubens betreffend, Dresden, Wolfgang Stöckel, 1529. Viz VD16: Verzeichnis der im deutschen Sprachbereich erschienenen Drucke des 16.Jahrhunderts: https://www.bsb-muenchen.de/sammlungen/historische-drucke/recherche/vd-16/ (dále jen VD16), ZV 16104. Soudního Obr. 1.Ein New Mandat Koniglicher Maiestat zu Hungarn vnd Behem an alle Herrn und Stende Ober vnd Nider Schlesien vnd bayder Laußnitz/ die sachen des glaubens betreffend, Dresden, Wolfgang Stöckel, 1529. OPEN ACCESS 164 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2019 jiné dávají nahlédnout do tehdejší úřední provozní praxe, kníž patřilo např.ito, že budyšínský písař Johann Glowitz překládal pro potřeby čtenářů zLužic aSlezska obsah pražských sněmovních jednání zčeštiny do němčiny.6 MaxmiliánII. byl vděčným objektem letákové publicistiky zvláště vletech 1562 1563. Jeho českou, římskou auherskou korunovaci tehdy připomnělo několik letáků, zaměřených na vjezdy, průběh korunovačních obřadů idoprovodných festivit.7 Jeho návštěvy ve vedlejších zemích se však takovému zájmu netěšily. Pozoruhodnou reflexi zemí, které náležely kČeské koruně, však nacházíme na textové iobrazové části systému vmarkrabství Dolní Lužice se týká leták Ordnung vnd bestellung der Gericht des Marggraffthumbs Niderlausitz. M.D.XXXVIII, Franckfurt an der Oder, Johann Hannaw st., 1538. VD16 N 1638. 6 Diese nachfolgende Artickel seind auff gemeinem Landt=tage/ welcher auff dem Prager Schloß … Anno 1556. Die Mitwoch nach Quasimodogeniti gehalten/… beschlossen worden. Welchs in Behemischer sprach ausgangen/ vnd durch Johan Glowitz/ Stadtschreibern zu Budissin/ verdeudschet, s. l. 1556. VD16 ZV 2185. 7 Jana HUBKOVÁ, Die Festlichkeiten zu Ehren Kaiser Maximilians II. in der Flugschriftenpublizistik der Jahre 1549–1564, Studia Rudolfina 17–18, 2018, s. 35–36. Obr. 2A.Caspar STAINHOFER, Gründt liche vnd khurtze beschreibung des alten vnnd jungen Zugs/…, Wienn, Caspar Stainhofer, 1566— titul. OPEN ACCESS jana HuBKOvÁ 165 letáku Caspara Stainhofera, jenž byl věnován vjezdu Maxmiliána jako římského krále do Vídně 16.března 1563 (obr. 2a).8 Panovník přijížděl vdobě, kdy měl za sebou českou ařímskou korunovaci, aproto ho vítaly tři čestné brány— Porta Austriaca, Porta Romana aPorta Bohemica. Ta znich, která byla podle Stainhofera postavena „ke chvále acti české země“,9 stála na Starém Koňském trhu (Alter Rossmarkt). Uprostřed plošiny na jejím vrcholu byla umístěna velká vytesaná socha bílého dvouocasého lva se zlatou korunou na hlavě, který držel vpravici oválný znak Horních Uher avlevici znak Dolních Uher. Napravo inalevo stály sochy panovnických ctností (Fortitudo, Prudentia), pod nimi byly umístěny dva zdobené pásy slatinskými texty. Nad obloukem průjezdu drželi dva andělé 8 Caspar STAINHOFER, Gründtliche vnd khurtze beschreibung des alten vnnd jungen Zugs/ welche bede zu Einbeleittung… Kaiser Maximiliani des Anndern… sampt derselben geliebsten Gemahl vnd Kindern von der Crönung von Franckfurt zu Wienn den 16.Martij richtet worden sambt aller schönen vnd zierlichen Ehrenporten/ Prunnen vnd anderer Solenniteten warhafftigen angehänckten Contrafacturn/ etc. …, Wienn, Caspar Stainhofer, 1566. VD16 S8519. 9 Vyobrazení atext spopisem brány, zbudované „zu Lob Ehr und Preiß des Behaimer Lanndts“ tamtéž, f. Biib-Biiia, vyobrazení vloženo bez kustod. Obr. 2b.C. STAINHOFER, Gründt liche vnd khurtze beschreibung— vyobrazení České čestné brány salegoriemi zemí. OPEN ACCESS 166 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2019 zelený věnec spísmenem W, zdobeným zlatou korunkou. Mezi dvěma sloupy nalevo od průjezdu byly nad sebou zobrazeny tři ženské postavy, držící zemské znaky Horní Lužice, Dolní Lužice aMoravy, mezi dvěma sloupy napravo od průjezdu se nacházely tři ženské postavy se zemskými znaky Hlohovska, Opavska aSlezska (obr. 2b).10 Stěny průjezdu pak zdobily postavy panovníkových předků. Zobrazené země, zde prezentované spíše vkontextu jagelonského dědictví Habsburků, však holdovaly Max miliánovi až po uherské korunovaci. Panovník vyjel zPrešpurku až 10.listopadu 1563. Nejdříve zamířil do Olomouce amezi 6.a27.prosincem pobýval ve Vratislavi. Čekalo ho přijetí, které mělo výrazný vizuálně dramatický charakter,11 ijednání se zdejšími stavy. Pak zamířil přes Lehnici aZaháň do Lübbenu, kde jako první habsburský panovník osobně přijal hold dolnolužických stavů.12 Jeho cesta pak vedla přes Drážďany do Budyšína, kde mu holdovala Horní Lužice askončila téměř třítýdenním pobytem vPraze vyplněným řešením zemských záležitostí. Maxmiliánův syn RudolfII. absolvoval holdovací cestu do korunních zemí roku 1577. Dne 29.dubna vjel do Žitavy, odkud vyrazil 1.května přes Löbau do Budyšína. Tam se 6.května konal hold Horní Lužice. Během pobytu ve městě udělil Rudolf česká léna také kurfiřtům Janu Jiřímu Braniborskému aAugustovi Saskému. Dne 9.května odjel Rudolf do Sorau, kde přijal hold Dolní Lužice. Odtamtud zamířil do Zhořelce azůstal tam od 16.do 20.května. Městská rada poskytla stravu aubytování králi, arcivévodům, knížatům idalším 1520 mužům apostarala se oustájení 1029 koní. Čtyřdenní pobyt krále ajeho doprovodu stál podle radničních análů 2478 kop a4 groše.13 Vprůběhu Rudolfovy návštěvy se dobře uplatnily ilatinské verše rektora místního gymnázia ačlena zhořelecké delegace vyslané kholdu do Budyšína— Joachima Meistera. Týkaly se králova vjezdu do Zhořelce apozději je— možná za finanční podpory města či panovníka— vytiskl zhořelecký tiskař Ambrosius Fritsch (obr. 3).14 Pozornost účastníků průvodu však budily izhořelecké pamětihodnosti amnozí tehdy navštívili iproslavený Boží hrob. RudolfII. se prý věnoval zejména rozhovorům sastronomem amatematikem Bartolomějem Scultetem. Ne náhodou vytiskl právě tehdy Ambrosius Fritsch Scultetův spis, který svým námětem mohl zaujmout nejen krále, ale imnohé členy jeho doprovodu.15 10 Ženské postavy Stainhofer popisuje jako bohyně, znichž každá držela „ein schönes zu der Beheimischn Kron gehörigs Wappen“. Výzdoba vrcholu brány— socha dvouocasého lva se znaky Horních aDolních Uher— je komentována jako „Wappen/ die zu den Künig reichen Böheim/ vnd Ungarn gehören“. 11 A.ŚLIWOWSKA, Uroczyste wjazdy, s.75–87. 12 Luděk BŘEZINA, In Stifel vnnd Sporn im Schloß Lüben. Holdovací cesta Maxmiliána II. aDolní Lužice, in: Ve znamení zemí Koruny české. Sborník kšedesátým narozeninám prof. PhDr. Lenky Bobkové, CSc., s.129–141. 13 Kprůběhu vjezdu apobytu krále ve Zhořelci podrobně R.JECHT, Fürstliche Besuche, s.52–58. 14 Joachim MEISTER, Ingressus ILLVSTRISS. SERENISS. ET INVICTISSIMI CAESARIS RODVLPHI II. … GORLICIUM urbem suam, Gorlicii, Ambrosius Fritsch, 1581. 15 Bartolomaeus SCULTETUS, Prognosticon/vber die Revolution der Welt…, Görlitz, Ambrosius Fritsch, 1577. OPEN ACCESS jana HuBKOvÁ 167 Dne 20.května ráno kolem desáté hodiny odcestoval Rudolf do Laubanu, kde přenocoval, apak zamířil do Vratislavi. Již 22.května vyjela na hranici svídnického avratislavského knížectví vstříc králi uvítací delegace, před městem pak čekala reprezentace knížat astavů. Rudolfa doprovázeli arcivévodové Matyáš aMaxmilián, vblízkosti panovníka byl ipapežský legát Giovanni Delphino, jehož zpráva se zachovala ve vatikánských archivech. Oficiální uvítání pronesl jménem města doktor Johann Hess ajménem slezských stavů biskup avrchní hejtman Horního iDolního Slezska Martin Gerstmann. Rudolfův vjezd do Vratislavi, který se uskutečnil 24.května ve večerních hodinách, oslavil latinský leták Andrease Calagia.16 Nejdříve kráčely místní slezské útvary vpočtu 2073 jezdců apak celá císařská suita o660 koních. Město bylo osvětleno abylo slyšet pozdravné salvy ihudebníky umístěné na věžích. Ulice lemovaly špalíry ozbrojených měšťanů. Trasa průvodu vedla od Mikulášské brány ulicí přes náměstí, ulici sv.Vojtěcha, sv.Kateřiny, Nový trh amost na Písku do katedrály. Po opětovném uvítání od biskupa— tentokrát jako církevního hodnostáře— následovalo Te Deum. Po ceremoniích vkatedrále se král vracel stejnou cestou do svého příbytku, jenž se nacházel vdomech Kiliana Uthmanna, paní Bockwitz aSebalda Sauermanna 16 Andreas CALAGIUS, DIVO RODVLPHO II. ROMANORVM IMPERATORI OPT. MAX Primum Vratislauiam ingresso, Vratislaviae, Crispin Scharffenberg, 1577. VD16 ZV 2797. Obr. 3.Joachim MEISTER, Ingressus ILLVSTRISS. SERENISS. ET INVICTISSIMI CAESARIS RODVLPHIII. … GORLICIUM urbem suam, Gorlicii, Ambrosius Fritsch, 1581— titul. OPEN ACCESS 168 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2019 na náměstí. Přitom mohli všichni zúčastnění obdivovat čestnou bránu, zbudovanou mezi dvěma nárožními domy, které patřily Paulu Uthmannovi aHansi Schönauovi. Její výstavba stála město 567 stříbrných marek, 44 grošů a2 haléře. Projektantem istavbyvedoucím byl Johann Thwenger, jenž vytvořil ijednolisty smědirytinami aversu ireversu brány.17 Na ní se nacházely latinské nápisy, jejichž autorem byl rektor gymnázia usv. Alžběty Nicolaus Steinberg. Ten přiblížil textový program této stavby na stranách svého letáku (obr. 4).18 Další tři dny královy návštěvy (25.–28. května) připadaly na zelené svátky, během nichž se Rudolf ise svým dvorem účastnil bohoslužeb vkostele sv.Kříže isv. Vojtěcha. Program jinak obvyklých slavností kpoctě nového vládce byl ovlivněn itím, že se ještě držel smutek za císaře Maxmiliána. Vtéto atmosféře se dobře uplatnil ivícestránkový leták, na jehož stranách spojil Martin Turnowski elegii oovoci Kris17 Roku 1578 za ně zcísařské pokladny obdržel 50 říšských guldenů. A.ŚLIWOWSKA, Uroczyste wjazdy, s.103, obr. I, II na konci publikace. 18 Nicolaus STEINBERG, PORTA AVGVSTA IN HONOREM INGRESSVS CAESAREI. RVDOLPHIII. …, Wratislaviae, Johann Scharffenberg (dědicové), 1578. VD16 ZV 16464. Obr. 4.Nicolaus STEINBERG, PORTA AVGVSTA IN HONOREM INGRESSVS CAESAREI. RVDOLPHIII., Wratislaviae, Johann Scharffenberg (dědicové), 1578— titul. OPEN ACCESS jana HuBKOvÁ 169 tova lidského narození sposmrtnou oslavou císaře Maxmiliána. Jeden zvýtisků autor později doplnil rozsáhlým rukopisným věnováním RudolfoviII. atento exemplář se vcísařských sbírkách dochoval dodnes.19 Dílčí obřady holdů asněmovní jednání pak probíhaly postupně na různých místech. Knížata poklekla kpřísaze 29.května ve velkém sále hradu. Biskup Martin pronesl slib latinsky aknížata JiříII. zBřehu aKarelII. zOlešnice vněmčině. Rytíři holdovali ve stoje sprsty zdviženými kpřísaze apo nich poklekli před králem duchovní zTumského ostrova. Téhož dne začalo ijednání slezského sněmu. Odva dny později (31.května) skládali přísahu vhodovní síni královského příbytku opati slezských avratislavských klášterů, hejtman knížectví adelegace vratislavské městské rady. Hold vratislavských měšťanů se pak konal 3.června brzy po poledni před domem Sebalda Sauermanna na náměstí. Rudolf se ukázal vokně vprvním patře ashromážděné měšťanstvo opakovalo slova přísahy, kterou přečítal vicekancléř. Po složení 19 Martin TURNOWSKI, Elegia De Fructu Nativitatis Jesu Christi … Cui annexa … Historiola, continens encomion Imperatoris Maximiliani II. (etc.), Vratislaviae, Crispinus Scharffenbergius, 1577. ÖNB Wien, Sign. *35 F. 146. Obr. 5.Martinus, BISCHOFF ZU BRESLAW (ed.), Der Roemischen Kayser=lichen/ auch zu Hungern vnd Behaimb Koeniglichen Mayest: [et] c. Confirmation …, Bresslaw, Johann Scharffenberg, 1577. OPEN ACCESS 170 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2019 slibu dostalo město generální potvrzení práv, svobod aprivilegií, za které zaplatilo 1650 tolarů. Dne 6.června se panovník zúčastnil svátku Božího těla apak zůstal ve Vratislavi ještě několik dní, během nichž bylo ukončeno ijednání slezského sněmu. Poslové několika knížat aměst složili hold teprve 19.června. Téhož dne byla ve Vratislavi datována ikonfirmace pořádkových ustanovení, kterou Rudolf vydal stavům Horního aDolního Slezska. Ta je publikována jako součást úředního letákového tisku (obr. 5), který nechal vytisknout vrchní hejtman Horního iDolního Slezska biskup Martin.20 Dne 20.června Rudolf opustil Vratislav 20.června avydal se na zpáteční cestu po trase Břeh, Grodków, Nisa aOlomouc. Další návštěva Vratislavi, která byla plánována na rok 1583, se neuskutečnila. Daleko výraznější stopu vletákové publicistice zanechala holdovací cesta do vedlejších korunních zemí, kterou roku 1611 podnikl král Matyáš. Nejucelenější zpracování tématu nabízejí dva letákové spisy, psané zrůzných úhlů pohledu. Matyášův historiograf Jiří Závěta ze Závětic, jenž na stránkách českých iněmeckých tisků již úspěšně referoval oMatyášově korunovaci,21 sledoval oficiální cíle panovnické reprezentace akomplexně vylíčil průběh celé cesty od výjezdu zPrahy po návrat.22 Abraham Hossman, který sMatyášem sympatizoval již roku 1608,23 věnoval svůj spis hornolužickému zemskému hejtmanovi, zemským starším apřísedícím královského úřadu vBudyšíně aZhořelci (obr. 6). Úvodní dedikace je spojena sdosti kuriózním exkurzem odějinách Lužice.24 Teprve pak začíná paginovaný, složitě strukturovaný text, který je kombinací Hossmanova vlastního popisu spřetiskem dříve separátně vydaných úředních ioslavných letákových tisků spříbuznou tematikou. Autor stručně připomíná Matyášův vjezd do Prahy (24.března), jeho jednání sčeskými stavy, informuje opříjezdu slezského, lužického amoravského poselstva, oaudien20 MARTINUS, BISCHOFF ZU BRESSLAW (ed.), Der Roemischen Kayser=lichen/ auch zu Hungern vnd Behaimb Koeniglichen Mayest: [et]c. Confirmation etlicher/ durch die Herrn Fuersten vnd Stende/ in Ober vnd Nider/ Schlesien/ auff gemainen Fürsten vnd Landtägen/ dem Lande zu nutz vnd / gutten/ auffgerichte Policey/ vnd Ordnung, Bresslaw, Johann Scharffenberg, 1577. VD16 ZV 13914. 21 Ktěmto Závětovým tiskům Petra VEČEŘOVÁ, Šumanská tiskárna (1585–1628), Praha 2002, s.239–241. 22 Jiří ZÁVĚTA ZE ZÁVĚTIC, Odgezd ZHradu Pražskeho Geho milosti Matthyasse Krále Uherského aCzeského/etc. toho gména druhého, aPřjgezd skrz Markrabstwj Lužická do Hlawnjho Města Wratislawě Knížetstwj Slezských/ spoznamenánjm wěcy některých na též cestě wykonaných, Staré Město Pražské, Šumanská tiskárna, 1611. 23 Abraham HOSSMANN, Frewdenreiche Glückwünschung Dem Durchlautigsten, Großmächtigsten Fürsten vnd Herrn, Herrn MATTHIÆ…, Budissin, Nicolaus Zipser, 1608. ÖNB F 120154–A. Jednolist obsahuje veršovanou gratulaci Matyášovi ke smíření sRudolfem auzavřeným dohodám. 24 Abraham HOSSMANN, Pompa Regii ingressus in superiorem Lusatiam. Das ist/ Eigentliche Beschreibung des Königlichen Einzuges/ des … Herrn Matthiae des Andern/ zu Hungarn/ Böhaymb … Könige … In das löbliche Uhralte Marggrafthumb Oberlaußnitz/…, Leipzig, Grose, Lantzenberger, 1612. VD17 23:248475Q. VD17: Das Verzeichnis der im deutschen Sprachraum erschienenen Drucke des 17.Jahrhunderts: http://www.vd17.de. Výhrady khistoriografickému exkurzu R.JECHT, Fürstliche Besuche, s.58. OPEN ACCESS jana HuBKOvÁ 177 letákových ipísemných pramenů rekonstruovat.44 Popis brány, astrologické výpočty ipoeticko-matematické hříčky obsahuje např.leták astronoma Jakoba Bartsche (obr. 9),45 stejný námět byl zpracován také jako interaktivní „carmen figuratum“ (obr. 10).46 Vpestré paletě námětů nechybí ani hudební pocta Samuela Beslera,47 jako inspirace výzdoby mincí, medailí areprezentativních tisků Fridricha Falckého, in: Dagmar Grosmannová— Jan Štefan (edd.), Realita, představa asymbol vnumismatické ikonografii, Ostra va 2004, s.153–166. 44 K.BRUCHMANN, Die Huldigungsfahrt, s.26–35; A.ŚLIWOWSKA, Uroczyste wjazdy, s.194–226, obr. VIII; J.HUBKOVÁ, Fridrich Falcký, s.157–164. 45 Jacob BARTSCH, OReX Magne, haVe aC faVens aDesto. FRIEDENund EHREN-PORT Deß Großmächtigsten Königes zu Böheimb/…, Wratislaviae, Georg Baumann, 1620. VD17 14: 006996M; J.HUBKOVÁ, Fridrich Falcký, s.173. 46 DELINEATIO simplicissima & Descriptio brevissima PORTAE Augustissimae…, Vratislaviae, Georg Baumann, (1620). VD17 107:728660L; J.HUBKOVÁ, Fridrich Falcký, č.84, s.818. 47 Samuel BESLER, CITHARAE DAVIDICAE Psalmorum Selectiorum PRODROMUS, Breslae, Georg Baumann, 1620; J. HUBKOVÁ, Fridrich Falcký, č. 59, s. 812. Obr. 9.Jacob BARTSCH, OReX Magne, haVe aC faVens aDesto. FRIEDENund EHREN-PORT Deß Großmächtigsten Königes zu Böheimb/…, Wratislaviae, Georg Baumann, 1620. OPEN ACCESS 178 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2019 Obr. 10.DELINEATIO simplicissima & Descriptio brevissima PORTAE Augustissimae…, Vratislaviae, Georg Baumann, (1620). OPEN ACCESS jana HuBKOvÁ 179 holdovací kázání48 či shrnutí jednání slezských stavů spanovníkem, které se konalo vdobě Fridrichova pobytu ve Vratislavi.49 Obsah letáků je dokladem velkých očekávání anadějí slezské alužické stavovské reprezentace, vkládaných do protestantského panovníka. Dosavadní výzkum letákové publicistiky se vztahem ke královským holdovacím cestám do vedlejších zemí nelze považovat za ukončený zvláště proto, že díky postupující digitalizaci tisků vevropských knihovnách se stále ještě mohou objevit další tištěné prameny. Nově objevené letáky však zřejmě neovlivní zjištěný kvantitativní ikvalitativní rozdíl mezi letákovou publicistikou 16.a17.století. Absence tisků se vztahem kholdovacím cestám FerdinandaI. zrcadlí jak počáteční stupeň vývoje letákové publicistiky na území Českého království, tak koncentraci publicistů spíše na královské či císařské korunovační vjezdy arituály. Toto zaměření přetrvávalo iza vlády MaxmiliánaII., kdy už byla letáková publicistika běžnou součástí dobové komunikace. Oto zajímavější je reflexe tematiky zemí příslušných kČeskému království na letáku kMaxmiliánově návratu zcísařské korunovace ve Frankfurtu do Vídně. Větší odezvu měla teprve holdovací cesta RudolfaII. do obou Lužic aSlezska (1577), na jejímž tištěném zachycení měl zájem jak panovník, tak zemské aměstské reprezentace. Zhořelecký tiskař Ambrosius Fritsch přizpůsobil produkci své tiskárny pobytu panovníka ve městě, vratislavská tiskárna Crispina Scharfenberga ajeho dědiců nabídla ještě širší spektrum témat: oslavu králova vjezdu do města (Andreas Calagius), veršovaný popis Thwengerovy čestné brány (Nicolaus Steinberg) azprávu generálního hejtmana Horního aDolního Slezska ovýsledcích králova pobytu ve Vratislavi. Další holdovací cesty se konaly sdelším časovým odstupem, během něhož došlo kpevnějšímu zakotvení média ve vedlejších zemích České koruny, vzrůstu počtu tiskáren, potenciálních autorů ačtenářů iposunu reprezentačních potřeb ahledisek zadavatelů. Letáková produkce, která se váže kvjezdům králů Matyáše (1611), FerdinandaII. (1617) aFridrichaI. (1620) se vyznačuje růstem počtu letákových spisů, větším množstvím autorů atiskařů, rozmanitějším charakterem textů avětším podílem spisů vnárodním jazyce. Protože se tyto holdovací cesty uskutečnily prakticky vjednom desetiletí, opakují se jména mnohých autorů zřad duchovenstva, zprostředí městských škol či měšťanské inteligence. Jejich texty již nejsou jen oslavou panovníka azemské či městské reprezentace, ale věnují pozornost řadovým měšťanům asousedům. Dominantní roli hrála vratislavská tiskárna Georga Baumanna, jejíž majitel získal koncem 20.let 17.století první privilegium ktisku týdenních novin vČeském království. 48 Zacharias HERMANN, Huldigungspredigt/ Als Der Durchlauchtigste/ Großmächtigste Fürst und Herr/ Herr FRIEDERICH König zu Böhmen… zu Breslaw/ den 27 Tag Februarij dieses 1620.Jahres die Huldigung empfangen/…, Bresslaw, Georgius Baumann, 1620. VD17 14:050265M. 49 Schlesischen Huldigung und Fürsten-Tags Schluß:…, s. l. 1620. VD17 14:003053A. OPEN ACCESS 180 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2019 RÉSUMÉ: The current research on handbill journalism in relation to the royal oath-taking journeys to the minor lands still cannot be considered completed, especially because, thanks to the progressive digitisation of prints in European libraries, new printed sources may appear. However, this will no longer affect the observed quantitative and qualitative difference between handbill publishing in the 16th and 17th century. Under the reign of the monarchs Ferdinand Iand Maximilian II, handbill communication was only gradually gaining ground in the Kingdom of Bohemia and the attention of the publicists was focused on communications of the official type, royal entrances to Prague, Pressburg or Vienna, and the coronations in these centres. The change of this state of affairs is only reflected in handbills associated with the oath-taking journey of Rudolf II to Upper and Lower Lusatia and Silesia, which relate to the activities of local officials, educators and printers concentrated in the key towns (Görlitz, Bautzen, Wrocław). They combine the interests of the monarch, of acity, of ahigher administrative unit, or those of an ambitious individual. More than thirty-year interval of the next journey resulted in afirmer anchoring of this medium in the minor Lands of the Crown of Bohemia, plus an increase in the number of local printers and potential authors. Handbill production, which is related to the oath-taking journeys of King Matthias (1611), Ferdinand II (1617) and Friedrich I(1620), is characterized by amore varied character of the texts, agreater proportion of prints in the national language, and ashift in the needs of the sponsors and recipients. The one that elicited the greatest public response was the name of Friedrich Palatinate, which was found in 61 handbills from 52 authors, mainly printed in seven Lusatian and Silesian printshops, and in particular by Georg Baumann in Wroclaw, who had by the end of the 20th century the first printing shop in the Lands of the Crown of Bohemia to publish regular weekly newspapers. Mgr. Jana Hubková, Ph.D., se zabývá historií aspolečenskými funkcemi raně novověkých tištěných médií. Působí jako historik vMuzeu města Ústí nad Labem aspolupracuje na řadě výzkumných či vzdělávacích záměrů českých izahraničních institucí ([email protected]). OPEN ACCESS