Seznam a anotace bakalářských a diplomových prací obhájených pod vedením pracovníků oddělení didaktiky, teorie a metodologie historické vědy v letech 2011–2017

Seznam bakalářských adiplomových prací Rok Vedoucí Autor Název 2010 Daniela Tinková Lucie Michková „anad jich chováním ačiny bedlivé oko míti…“. Dohled nad cizinci vlázních za neklidných let konce 18.stol. ana začátku 19.století (DP) 2011 Zdeněk Beneš Rudolf Dvořák Josef Šusta aučebnice světových dějin (BP) Roman Pazderský Historické myšlení Jaroslava Golla (BP) Kamil Činátl Martina Poliaková Národní identita vkomunistické propagandě (květen 1945–květen 1946, DP) Václav Smyčka Sokolské performace. Sémioticko-historická analýza Sokola (1862–1882, BP) Daniela Tinková Tomáš Dufka Protirevoluční diskurs česky psaných tiskovin vdobě Francouzské revoluce (DP) Barbora Matiášová Proces racionalizace lidového prostředí. Osvěta vknížkách lidového čtení na počátku 19.století (BP) Oldřiška Prokopová Luigi Angiolini— Život ve službách Toskánska (BP) 2012 Daniela Tinková Petr Hasan Antimonachismus včeské osvícenské společnosti (DP) Josef Řídký Gender, identita, tělo (DP) Václav Holas Strategie propagandy Rakouského císařství za války 1809 (se zvláštním zřetelem kčeským zemím, BP) 2013 Zdeněk Beneš Jan Konůpek Dějiny středověkého osídlení vkontextu české historiografie. Minulost aperspektiva (DP) Kamil Činátl Roman Pazderský Gollův styl. Studie khistorickému myšlení Jaroslava Golla (DP) Daniela Tinková Václav Smyčka Afekt avýraz vosvícenské společnosti (DP) Jakub Raška Hodnotový systém ve výuce Normální školy vPraze na přelomu 18.a19.století (BP) 2014 Kamil Činátl Čeněk Pýcha Konceptualizace prostoru vhistorické vědě (DP) Jakub Adamus Obraz doby— „vlastenecký“ kněz Josef Plojhar (BP) Jiří Jirsa Kolektivizace zemědělství na Třebohosticku. Proměny regionu aspolečnosti vprocesu socializace venkova (BP) Martina Reiterová Vzpomínání na Easter Rising (BP) Vojtěch Veselý Mikrohistorická sonda: Osudy „agenta-chodce“ Vojtěcha Kučery (BP) Daniela Tinková Tereza Liepoldová Vztah lokálních elit alidových vrstev ktělům sebevrahů vdobě sekularizace společnosti (16.–19.století, BP) OPEN ACCESS 240 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2018 2015 Kamil Činátl Eliška Borovková Obrazy zkulturních asociálních dějin Českého Krumlova 1890–1950. Mikrohistorická sonda na základě analýzy fotografií fotoateliéru Seidel (BP) Daniela Tinková Olga Srstková Nemanželské početí vpředrevoluční Francii ve srovnání sčeským prostředím (1700–1790, BP) 2016 Zdeněk Beneš Marek Baran Jaroslav Werstadt ajeho místo včeské historiografii (BP) Kamil Činátl Kateřina Sixtová Obraz upálení mistra Jana Husa vsoučasné české společnosti (BP) Martin Váňa Obrazy dějin ve filmu (BP) Daniela Tinková Tereza Liepoldová Dějiny patologické anatomie (17.–19.století) 2017 Zdeněk Beneš Martin Kindl Pojem revoluce včeské historiografii 20.století (BP) Kamil Činátl Jiří Jirsa Modernizace venkova spojená se zakládáním jednotných zemědělských družstev na Strakonicku (DP) Lada Čápová Obrazy Romů včeské kulturní akomunikativní paměti (BP) Martin Dominik Hrtus Slovensko-poľský konflikt vroku 1939 aTatranská Javorina ako jeho symbol (BP) Jaroslava Veselá Barrandovské Terasy jako místo paměti (BP) Tabulka eviduje všechny bakalářské adiplomové práce obhájené pod vedením pracovníků Semináře teorie ametodologie historické vědy vletech 2010/2011–2017 (seznam aanotace prací obhájených vletech 2006–2010 jsou obsaženy vHOPu 2, 2010, č.2). OPEN ACCESS 241 Anotace bakalářských adiplomových prací Lucie Michková „anad jich chováním ačiny bedlivé oko míti…“. Dohled nad cizinci vlázních za neklidných let konce 18.století ana začátku 19.století Tématem diplomové práce je zkoumání metod kontroly cizinců azvláště jejich specifické skupiny, lázeňských hostů vzápadočeských lázních. Na konci 18.století se dramaticky změnila politická mapa Evropy. Francouzská revoluce přinesla mnoho změn, jež byly příčinou strachu zneznámého, nepoznaného, nekonformního. Habsburská monarchie sama prožívala dramatické změny vdůsledku vnitřních reforem, hospodářských, sociálních isprávních. Pohledem teorie disciplinace Michela Foucaulta, habsburská monarchie se jako ancien régime snažila vypořádat se změnami anonkonformní snahou si nezapadající prvky zaevidovat, sledovat apodmanit. Kontrola cizinců nebyla ničím novým, jen se nově vytvořily speciální instituce, jako např.policejní ministerstvo alázeňská inspekce. Vznikaly nové prameny (kurlisty, přihlašovací protokoly, almanachy), jejichž bohatství spočívá ve statistické hodnotě, jež zůstává dosud plně nevytěžena. Listovní tajemství korespondence směřující do lázní bývalo často porušováno. Svzrůstajícím strachem vpolovině devadesátých let 18.století přibývalo vyhánění cizinců ze země, případně ztěžování jejich pobytu dalšími nařízeními. Zpřísňovaly se podmínky pro vstup do země. Vpůlce devadesátých let byly nejtvrdší podmínky stanoveny pro Francouze, stejně jako státní příslušníky zemí obsazených francouzskou armádou. Reálně se zvláště cizincům směřujícím do lázní vmnohém ustupovalo. Navíc už koncem devadesátých let 18.století značně ubylo sledování cizinců vlázních. Můžeme to interpretovat tak, že pozornost úřadů byla upřena na Napoleona, ataké samotné úřady musely částečně rezignovat na snahu zaevidovat každého lázeňského hosta, neboť jejich počty se neustále zvyšovaly, anedávalo smysl zbavovat se peněz, jež ssebou hosté přinášeli. Rudolf Dvořák Josef Šusta aučebnice světových dějin Bakalářská práce zkoumá srovnávací metodou proměnu textu středoškolské učebnice světových dějin autorů Josefa Šusty aJaroslava Bidla. Součástí tématu je také osobnost ahistorické myšlení Josefa Šusty. Vprvní kapitole se zabývám působením učebnice ahodnocením kvality textu. Důležitou součástí je srovnání učebnice sjinými středoškolskými učebnicemi té doby. Důraz je kladen především na syntetickou schopnost výkladu. Druhá kapitola se pokouší analyzovat změny, jimiž text učebnice prošel. Učebnice je zde zkoumána jako pramen, který charakterizuje výuku tří odlišných státních systémů. Tento fakt umožňuje poznat důležitost historických událostí, které učebnice obsahovala. Třetí kapitola zkoumá syntetické umění výkladu ahistorické myšlení Josefa Šusty. Historik je zde představen jako osobnost, která kultivovala historické vědomí národa. Šustův hlavní přínos je vjeho představě dějinného vývoje OPEN ACCESS 242 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2018 avnímání historické tradice. Důležitou částí je také historikův názor na popularizaci vědy. Šustovo historické myšlení je dokladem jeho intenzivního zájmu okulturní historii afilozofii dějin Roman Pazderský Historické myšlení Jaroslava Golla Předkládaná bakalářská práce se soustředí na výzkum vybraných složek historického myšlení významného českého historika Jaroslava Golla (1846–1929). Nabízí detailní analýzu jeho metodologických stanovisek areprezentativních enkláv myšlení, které se staly charakteristické pro utváření jeho role vdobovém historiografickém diskurzu. Výsledkem práce je zhodnocení významu Gollova působení analezení pomyslného klíče kadekvátnímu porozumění jeho dílu. Práce má ambici stát se relevantním příspěvkem do soudobých diskuzí omístě, jež má být Gollovi vdějinách českého dějepisectví po právu přiřčeno. Martina Poliaková Národní identita vkomunistické propagandě (květen 1945— květen 1946) Vpolitice Komunistické strany Československa hrála národní legitimita důležitou úlohu. Adresáty komunistické politiky byli vprvé řadě „příslušníci národa“. Tématem mého výzkumu byla tedy národní identita ajejí role vkomunistické politice vprvním poválečném roce, ato zejména vkulturní politice. Ve svém výzkumu reprezentací národní identity vkulturní politice Komunistické strany Československa jsem se inspirovala diskurzivně analytickými přístupy, které mi pomohly odpovědět na otázky po roli české národní identity vpropagandě strany. Tomáš Dufka Protirevoluční diskurs česky psaných tiskovin vdobě Francouzské revoluce Bakalářská práce se zabývá texty, které měly na sklonku 18.století za úkol utvářet mínění česky mluvícího obyvatelstva oudálostech ve Francii, areflektuje, jakým způsobem tak bylo činěno. Vprvní části autor shrnuje výsledky dosavadního bádání orevoluci ajejích ohlasech avymezuje teoretická ametodologická východiska práce; ve druhé nejprve představí zkoumané tiskoviny ajejich tvůrce apoté svyužitím kritického analytika diskursu Normana Fairclougha obecně popisuje diskurs protirevolučních textů; ve třetí azávěrečné části práce pak zaměří pozornost na konkrétní revoluční události: sleduje, jaké techniky při zpravování orevolučních událostech používaly Krameriovy noviny ana příkladech poprav Ludvíka XVI. aMarie Antoinett y srovnává diskurs českých tiskovin sdiskursem francouzských tisků téhož typu. Práce si klade za cíl rozkrýt strategie protirevolučních textů, zdůraznit, jaké představy oFrancouzské revoluci byly mezi českým obyvatelstvem šířeny, apřispět tak do širší diskuse nad otázkou chápání vztahu vládní moci, resp.národních buditelů kčeskému (především selskému) obyvatelstvu. OPEN ACCESS 243 Barbora Matiášová Proces racionalizace lidového prostředí. Osvěta vknížkách lidového čtení na počátku 19.století Bakalářská práce analyzuje tzv.knížky lidového čtení, které vznikaly či byly překládány na počátku 19.století. Prostřednictvím jejich přitažlivých příběhů se autoři snažili oosvětu svých čtenářů— zemědělsky pracujících, spíše nevzdělaných vesničanů. Práce krátce uvádí jednotlivá díla ajejich autory, poté se snaží analyzovat, co ajak se vtěchto knížkách prezentovalo jako správné a„moudré“. Po stránce obsahové se zaměřuje především na změněné chápání času asvobody, které za pomoci konceptů Anthony Giddense aBenedicta Andersona popisuje jako abstraktní kategorii, oddělenou od situací žitého světa. Pozornost je věnována také „prostředníkům“, lidem, kteří podle knížek lidového čtení ivýzev osvícenských myslitelů měli za úkol přinášet osvětu mezi své bližní. Po stránce formální se práce zabývá především tím, jakými prostředky autoři dosahovali přesvědčivosti svých spisků. Oldřiška Prokopová Luigi Angiolini— Život ve službách Toskánska Bakalářská práce chronologicky přibližuje život šlechtice Luigi Angioliniho (1750–1821)— toskánského cestovatele, spisovatele adiplomata působícího vobdobí habsburského reformismu, Francouzské revoluce, Napoleonovy nadvlády arestaurace vItálii. Na základě dostupné literatury apramenů práce mapuje Angioliniho mládí, cestu do Anglie aSkotska, diplomatickou kariéru vPaříži ve službách toskánského velkovévody Ferdinanda III. aposlední životní etapu strávenou srodinou na venkově. Právě Angioliniho pestrý život aotevřenost moderním myšlenkám dovoluje aktéra pojmout jako typického muže své doby ana základě jeho zájmů ačinnosti jeho prostřednictvím přiblížit celé období vširším kontextu. Petr Hasan Antimonachismus včeské osvícenské společnosti Práce se zabývá reformami Josefa II., konkrétně rušením klášterů, ato zpohledu dobových tisků, které vycházely na podporu probíhajících reforem. Autor vybírá několik stěžejních námětů, se kterými stoupenci reforem zacházeli. Ústředním tématem je kritérium lidské přirozenosti. Stím souvisejí další témata: mnišská askeze, život vcelibátu, kláštery jako kvintesence barokní zbožnosti amendikantské řády. Autoři rozebíraných textů se vrámci své kritiky odvolávají na dobu raného křesťanství avzniku prvních klášterů. Proto iautor diplomové práce věnuje tomuto období pozornost, stejně jako kritickému obsahu antimonachistických textů. Josef Řídký Gender, identita, tělo Diplomová práce se snaží vypracovat metodu, která umožní historickou deskripci aanalýzu re-prezentací tělesných identit, jakými jsou např.stereotypy stáří, dětství, rasy atd. Výchozí bod představuje konceptualizace genderových identit, četbou díla Joan W.Scottové aJudith Butlerové je vyšetřována kapacita termínu gender. Pojem OPEN ACCESS 244 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2018 se pro konečný účel ukazuje užitečným jen částečně, protože balancuje mezi dvěma krajnostmi: buď je příliš fixován na binarismus pohlaví, nebo přestává re-prezentovat tělesné identity úplně. Tato práce přináší alternativní pojem: corpus. Ten spojuje termín gender sfenomenologií těla atělesnou identitu chápe jako jeden typ narativní identity, jak ji původně vypracoval Paul Ricoeur. Výsledkem je druh identity, který skladbou různých prvků těla astereotypů chování ustanovuje specifickou skupinovou identitu— corpus. Autor vdalší části sleduje konstrukci obrazu stáří adospívání na poli vývojové psychologie asexuologie druhé poloviny 20.století vČeskoslovensku aČechách. Ukazuje se, že stáří imládí jsou identity diskvalifikované ve jménu dominantní identity dospělosti. Zatímco mládí má dospělé tělo, ale nemá dostatek zkušeností, stáří je vyloučeno pro své slabé tělo apřemíru zkušeností; obě identity tak podléhají symbolickému adultocentrismu. Václav Holas Strategie propagandy Rakouského císařství za války 1809 (se zvláštním zřetelem kčeským zemím) Autor se zabývá rakouskou státní propagandou ajejím působením vzemích Koruny české vobdobí let 1805–1809. Tehdejší rakouský státní patriotismus anespokojenost skontinentálním systémem byly vyjádřeny vrozsáhlé válečné propagační kampani, která se stala nejprve předzvěstí apozději také průvodním jevem francouzsko-rakouského válečného konfliktu vroce 1809. Hlavním záměrem je pokus orozbor této propagační kampaně představené na pozadí politicko-správních změn, které po bitvě uSlavkova provázely vznik rakouské státní zeměbrany. Studie nastiňuje genezi dobové propagandy aideologie, kterou se ve veřejném prostoru autoprezentoval rakouský stát. Představena jsou média, prostředky azpůsoby, jakými byla válečná ideologie vrámci soustátí šířena. Obsahová analýza propagačních zpráv se pak opírá opropagační materiál převážně českých autorů. Část práce se zabývá organizační strukturou kampaně ataktikami, které byly propagátory využívány kovlivňování smýšlení publika. Zvláštní prostor je věnován snaze opochopení úlohy českých vlastenců vrámci celostátní propagandy avýznamu kampaně pro další vývoj českého národního obrození. Závěrečné kapitoly pak přinášejí odpovědi na otázky recepce propagandy, tak jak ji mohly vnímat široké společenské vrstvy. Jan Konůpek Dějiny středověkého osídlení vkontextu české historiografie. Minulost aperspektiva Práce by měla postihnout proměny studia dějin středověkého osídlení včeském dějepisectví, se zaměřením na vztah mezi povahou historiografického diskursu aužívanými metodami výzkumu. Vpráci by mělo být zohledněno především území širšího historického Chebska, které by mělo být použito jako modelový příklad proměn historického tázání vzávislosti na změnách historického povědomí aspolečenském kontextu. Na základě zjištěných údajů by měly být nastíněny perspektivy budoucího výzkumu aoptimální způsoby prezentace jeho výsledků. OPEN ACCESS 245 Václav Smyčka Sokolské performace. Sémioticko-historická analýza Sokola (1862–1882) Tato práce se zabývá utvářením svébytné subkultury tělovýchovné jednoty Sokol vprvních dvaceti letech její existence. Sémiotickým přístupem je zde popsán radikální zlom ve vnímání tělesnosti, který vedl ke vzniku nového vědění amodelů chování. Tyto změny jsou sledovány jak na úrovni diskurzu— rozborem sokolských tiskovin, tak na úrovni sociální praxe. Utváření Sokola je na závěr zasazeno do kontextu dobové religiozity. Roman Pazderský Gollův styl. Studie khistorickému myšlení Jaroslava Golla Předkládaná diplomová práce je pokusem exponovat téma stylu významného českého historika Jaroslava Golla (1846–1929). Metodologickým východiskem práce je pojetí analýzy stylu jako jedné zmožných cest kporozumění Gollovu historickému myšlení. Gollův styl, chápaný jako vnější projekce či odraz hlubinných obsahů historického myšlení dějepisce, vede autora této práce kdetailním úvahám nad skutečnou povahou Gollova myšlení odějinách adějepisectví, která se mnohdy ocitá vevidentní kolizi se stereotypní představou oGollově rigidním historiografickém „pozitivismu“. Úsilím autora je přinést na základě pečlivého rozboru Gollových textů (včetně dochovaných záznamů zjeho univerzitních přednášek) kvalifikovanou výpověď zejména onepozitivistických momentech Gollova historického myšlení, které jsou vjeho tvorbě reprezentovány jednak způsobem Gollova přístupu khistorickým tématům ajednak tzv.„symptomatickými rysy Gollova dějepisného stylu“. Tím se zároveň otevírá mnohem širší otázka nad adekvátností pojmu „pozitivismus“ jakožto paušálního označení myšlenkové orientace „gollovského dějepisectví“. Václav Smyčka Afekt avýraz vosvícenské společnosti Tato práce se zabývá proměnami způsobu vyjadřování avýrazu emocí vdruhé polovině 18.století. Jejím cílem je prozkoumat provázanost výuky jazyka, funkce médií, antropologických představ azpůsobů vyjadřování emocí na prahu osvícenství. Široké pozadí tohoto hledání bude tvořit proces rozpouštění rétorické tradice. Praktické zkoumání takto rozsáhlého pole pedagogického, jazykovědného amorálního diskurzu se pak soustředí na výuku řečnictví vkolegiu Karla Heinricha Seibta na Karlo-Ferdinandově univerzitě vPraze. Jakub Raška Hodnotový systém ve výuce Normální školy vPraze na přelomu 18.a19.století Tato práce je věnována Normální škole vPraze, která byla po zavedení tereziánského Všeobecného školního řádu (1774) vzorovou institucí pro nižší školství vhabsburských Čechách. Ztoho důvodu mohou být její vyučovací metody aspecifický hodnotový systém chápány jako norma pro ostatní nižší školy včeské dědičné zemi. Kladu si za cíl postihnout hodnoty, které škola žákům vštěpovala. Za původce těchto hodnot vpráci označuji rakouský stát. První kapitola obsahuje obecný přehled vývoje nižOPEN ACCESS 246 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2018 šího školství od reforem Marie Terezie do školských zákonů Františka II. vprvních letech 19.století. Ve druhé kapitole se snažím na základě čtyř textů různých autorů, kteří měli velký podíl na prosazování školské reformy vČechách, či byli přímo spojeni spražskou Normální školou, ukázat způsoby, jak je ve státně-osvícenském školském diskurzu akcentováno spojení státu aškoly. Vkapitole poslední je na základě dobových teoretických textů ovýchově, školních učebnic apramenů vzniklých činností školy představena školní (= státní) vize dokonalého člověka ajeho výchovy. Čeněk Pýcha Konceptualizace prostoru vhistorické vědě Tématem diplomové práce jsou reprezentace prostoru severních Čech vobdobí československého státního socialismu. Práce si klade za cíl příblížit chápání prostoru historickými aktéry. Vmetodologickém pozadí práce stojí koncept prostoru Michela de Certeau, jenž prostor chápe jako soubor míst určovaný dynamikou pohybu aktérů. Pro analýzu jsem zvolil několik společenských rámců, ve kterých se významně projevuje vztah kprostoru (turistika, památková ochrana, školní vlastivěda, vizuální reprezentace aposílání pohlednic). Tyto rámce pak určily soubor pramenů, na kterých jsem jednotlivé případové studie založil. Vzávěru práce jsem se pokusil oaplikaci získaných poznatků na teorii Aleidy Assmannové oproměně paradigmatu ve společenském pojetí času, kterou lze vysledovat vosmdesátých letech. Tato proměna časového rámce se projevuje iv prostoru, protože právě vprostoru je čas zvýznamňován. Jakub Adamus Obraz doby— „vlastenecký“ kněz Josef Plojhar Práce přináší biografickou studii života katolického kněze Josefa Plojhara, od jeho narození až do začátku padesátých let 20.století. Využívá dosud neznámých pramenných záznamů ačástečně uplatňuje imetodu orální historie vzhledem knedostatku jiné pramenné základny. Konkrétně se zabývá Plojharovým osobním životem, sociální situací jeho rodiny, spornou otázkou jeho poněmčení, jeho kariérou kněze ajeho následným odklonem do profánní sféry, léty vkoncentračních táborech aléty těsně po roce 1945. Jiří Jirsa Kolektivizace zemědělství na Třebohosticku. Proměny regionu aspolečnosti vprocesu socializace venkova Tato bakalářská práce se zabývá příběhem malé vesnice na jihu Čech ajejího okolí vprocesu kolektivizace. Je mikrohistorickou studií, založenou zčásti na dostupných pramenech zokresního archivu asoukromého archivu ZD Třebohostice, ale hlavně na svědectví pamětníků, získávaného formou rozhovoru. Zachycuje aporovnává proměny hospodaření na příkladu několika blízkých JZD. Zabývá se ale také postojem obyvatel ke změnám způsobeným kolektivizací, aproměnách jejich vnímání vprůběhu let. Zobrazuje krátce období před kolektivizací, ale hlavně období po ní ajejí důsledky. Pojednává také ohospodářství, jeho vzhledu azměně, kterou během let prošlo. OPEN ACCESS 247 Martina Reiterová Vzpomínání na Easter Rising Cílem práce je zmapovat komemorační praxi spojenou sEaster Rising zroku 1916 vIrsku. Práce vychází zmetodologie tzv.cultural memory studies. Je zaměřena hlavně na analýzu významu komemorací pro irskou společnost ajejí konfliktní potenciál. Prostor je zároveň věnován irozboru dublinských památníků připomínajících tuto událost. Vojtěch Veselý Mikrohistorická sonda: Osudy „agenta-chodce“ Vojtěcha Kučery Tato bakalářská práce představuje osudy Vojtěcha Kučery, agenta-chodce, který vletech 1946–1954 podnikl nejméně dvacet šest nelegálních přechodů československých hranic, než byl při svém posledním přechodu chycen avroce 1955 odsouzen za velezradu avyzvědačství kdvaceti pěti letům vězení. Vprvní části práce jsou na základě informací, které byly zachyceny ve svazcích StB, ve vzpomínkách rodiny ave filmu Agent Kvypovídá, konstruovány anásledně dekonstruovány tři různé verze příběhu Vojtěcha Kučery. Vdruhé části práce je představeno několik mikrohistorických sond, skrze které se snažíme přiblížit se myšlení, jednání amotivacím Vojtěcha Kučery. Tereza Liepoldová Vztah lokálních elit alidových vrstev ktělům sebevrahů vdobě sekularizace společnosti (16.–19.století) Cílem práce je nastínit proměnu vnímání sebevraždy azpůsobu zacházení se sebevrahovým tělem na konci 18.ana počátku 19.století. Hlavní důraz je kladen na proměnu postoje ktělům sebevrahů zhlediska nástupu nového medicínského vědění. Práce se rovněž zaměřuje na transformaci přístupu státu kotázce dobrovolné smrti, úpravu trestního práva azavedení nových legislativních norem, které změnily přístup ke vnímání sebevrahova těla avedly kpostupné dekriminalizaci sebevraždy. Eliška Borovková Obrazy zkulturních asociálních dějin Českého Krumlova 1890–1950. Mikrohistorická sonda na základě analýzy fotografií fotoateliéru Seidel Práce se zabývá tématem fotografie ajejím vztahem ke společnosti. Pokouší se omikrohistorickou sondu do kulturních asociálních dějin města Český Krumlov vletech 1890–1950. Jako hlavní zdroj využívá archiv Musea Fotoateliér Seidel (fotografie, účetní knihy, zákaznické knihy, deníky). Vinterakci sdalšími prameny (matriky, statistiky ze sčítání lidu, záznamy živnostenských aobchodních spolků) sleduje, jak fotografie odráží sociální status fotografovaných aco prozrazuje ojejich vztahu ktomuto médiu aksamotnému aktu fotografování. Práce vychází zanalýzy akomparace těchto pramenů na základě inspirace zodborné literatury ktématu fotografie (Jaroslav Anděl, Pierre Bourdieu, Roland Barthes). Částečně se autorka dotýká iproblému fotografie jako možného pramene historiografického poznání. OPEN ACCESS