Módní a nezbytné anglicismy ve vztahu k sociálním oblastem a k jejich výslovnosti a pravopisu

issn 0008-7386 © filozofická fakulta, univerzita karlova vpraze ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 101, 2019, Č.2, S. 135–149 Módní anezbytné anglicismy ve vztahu ksociálním oblastem akjejich výslovnosti apravopisu1 Martin Havlík (Praha) VARIATION IN THE PHONOLOGICAL ADAPTATION OF LUXURY AND NECESSARY BORROWINGS IN DIFFERENT DOMAINS This paper focuses on the distinction between luxury and necessary borrowings from English (i.e. Anglicisms) and the relationship between these borrowings, the domains in which they are used and their pronunciation and orthography. Iput forward ahypothesis that the ratio of luxury and necessary borrowings differs within different domains and that this has an impact on the pronunciation and orthography of the borrowings; Itested this hypothesis by analysing 500 Anglicisms. The results confirm that (1) there is adifference in the distribution of luxury or necessary Anglicisms within different domains and (2) necessary Anglicisms are more often pronounced according to their original orthography than luxury Anglicisms. However, Ialso detected astrong association between the period in which Anglicisms were borrowed and the manner in which they were adopted; therefore, it was not possible to identify adirect link between the type of borrowing and pronunciation, and further research is required to confirm the above hypothesis. KEYWORDS anglicisms, social domains, necessary and luxury borrowings, pronunciation, orthography KLÍČOVÁ SLOVA anglicismy, sociální oblasti, nezbytné amódní přejímky, výslovnost, pravopis DOI https://doi.org/10.14712/23366591.2019.2.1 1. ÚVOD Jaký je vztah mezi a) typem anglicismů zhlediska jejich nezbytnosti, resp.módnosti užití včeštině, b) sociálními sférami, vnichž se anglicismy užívají asnimiž jsou sémanticky spjaty, ac) způsobem amírou fonologické apravopisné adaptace? Toto je komplexní výzkumná otázka, na niž jsem se snažil výzkumem 500 anglicismů najít odpověď, případně odpovědi. Ty předkládám vtomto textu, jehož struktura je následující: Nejprve je stručně popsána problematika výslovnostní apravopisné adaptace výpůjček (2), sdůrazem na výslovnost (2.1). Následuje popis jazyku vnějších jevů, které mohou ovlivňovat proces adaptace anglicismů (2.2), konkrétně se jedná osociální oblasti, 1 Tento příspěvek vznikl spodporou grantového projektu GA ČR Fonologie českých anglicismů, reg. č.16-06012S. OPEN ACCESSOPEN ACCESS 136 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 101, 2019, Č.2 knimž se konkrétní anglicismy váží (2.2.1), aotyp přejímky, tj.zda se jedná opřejímku nezbytnou, či módní (2.2.2). Vtřetí části článku jsou představena analyzovaná data ave čtvrté zjištěné výsledky týkající se vztahu módnosti/nezbytnosti přejímek, sociálních oblastí,jejich pravopisu (počeštěný (adaptovaný) vs.původní) avýslovnosti (fonologická vs. grafická, tj.výslovnost podle anglického pravopisu (viz níže)). Vpáté, diskuzní části se pokouším oddělit od sebe možný vliv typu přejímek ajejich staří na výslednou výslovnost apravopis. Článek je standardně uzavřen shrnujícím závěrem. 2. PROCES PRAVOPISNÉ AVÝSLOVNOSTNÍ ADAPTACE VÝPŮJČEK Výpůjčky či přejímky jsou „místem“, na němž dochází ke kontaktu dvou, případně ivíce jazykových systémů. Střetávají se zde systémy fonologické, pravopisné amorfonologické. Výsledkem tohoto střetu bývá slitina, která vsobě vrůzné míře zachovává prvky obou, případně ivíce systémů. Zpohledu lingvistiky je zajímavé popisovat procesy, jakými tyto slitiny vznikají, jakož izjišťovat, vjakém poměru jsou vnich obsaženy složky zdrojového acílového jazyka ajak (ne)jednolité tyto slitiny jsou. Vněkterých jazycích, např.vruštině, se při vytváření těchto slitin vyjde zvýslovnosti ve zdrojovém jazyce, ta se přizpůsobí fonologickému systému ruštiny, zcela se rezignuje na původní pravopis, takže zvýpůjček jsou vytvářena slova sruským pravopisem, atak např.zanglického slova smoothie vzniklo ruské cмyзи. Včeštině základní postup adaptace přejímek spočívá (měl by spočívat) vtom, že se rovněž vyjde zvýslovnosti ve zdrojovém jazyku, ta se přizpůsobí českému fonologickému systému, nicméně pravopis zdrojového jazyka bývá zachován, aspoň unových přejímek (srov.Romportl akol., 1978 (VSČ 2), kapitoly II. aIII. či Nekula, 2004, s.264). To je nezřídka zdrojem rozkolísané výslovnosti (srov.již Mathesius, 1947). Situace je však složitější, neboť proces adaptování cizích slov ajejich proměňování ve výpůjčky neprobíhá vždy stejně, takříkajíc podle jednoho atéhož kadlubu. Výslovnost některých výpůjček nevychází zvýslovnosti ve zdrojovém jazyce aněkteré výpůjčky zachovávají pravopis zdrojového jazyka, jiné však mají pravopis počeštěný. Počeštěný pravopis přitom někdy vychází zvýslovnosti adaptované na základě výslovnosti ve zdrojovém jazyce, např.ofsajd či ranvej; jindy však jde opravopis adaptovaný zpravopisu původního, na němž je založená itzv.grafická výslovnost (viz níže), např.trolejbus (nikoli *trolibas), humbuk (nikoli *hambak). Zaznamenáváme tedy minimálně čtyři různé prvky, které se při adaptaci cizích slov na češtinu různě kombinují: 1.pravopis zdrojového jazyka, 2.počeštěný pravopis, 3.výslovnost založená na výslovnosti ve zdrojovém jazyce, 4.výslovnost vycházející způvodního pravopisu. Základní možné kombinace těchto prvků pak jsou: 1+3 (např.boom (nikoli *búm (2+3) ani *bom2 (2+4)); 1+4 (např.wifi, nikoli *vifi (2+4) ani *vajfaj (2+3)); 2+3 (např.džus, nikoli juice3 ani *jujce (2+4)), 2+4 (např.puk, nikoli *puck 2 Srov.slovo fotbal kadaptaci anglického fonému /ʊ/ zapsaného kombinací písmen oo jako českého o, resp./o/. 3 Nejedná se očeské slovo dohledatelné včeských slovnících; vnich je uváděna jen varianta spočeštěným pravopisem. OPEN ACCESS MARtIN HAvLÍk 137 ani *pak (2+3)). Kombinovat lze ale ivíce prvků, např.slovo kečup je slitina vzniklá kombinací 2+3+4. Adaptování výslovnosti je přitom ještě komplikovanější anabízí více možností než jen dvě výše uvedené ajejich kombinace, jakkoli ty jsou nejobvyklejší. 2.1 vÝSLOvNOStNÍ ADAPtACE vÝPŮJČEk Výslovnostní adaptaci, která je založená na výslovnosti ve zdrojovém jazyce, označuje Duběda (2016) za adaptaci podle principu fonologické aproximace. Princip fonologické aproximace spočívá vtom, že se vyjde zvýslovnosti ve zdrojovém jazyce ata se přizpůsobí fonologickému systému jazyka cílového. To znamená, že vpřípadě angličtiny jako zdrojového jazyka ačeštiny jako jazyka cílového se fonémy cizí českému fonologickému systému nahradí nejbližšími českými, např./w/ → /v/, přízvuk se přesouvá na první slabiku, je-li ve zdrojovém jazyce na slabice jiné, aaplikují se česká fonotaktická pravidla, např./ˌʌndəˈgraʊnd/ → /ˈandrˌgraunt/ (k„oživování“ fonému /r/ jako součásti výslovnostní adaptace anglicismů podle principu fonologické aproximace viz Duběda, 2018, s.256). Tento princip je považován za základní adoporučovaný rovněž ikodifikačními anormativními příručkami (VSČ 2; Hůrková, 1995). Vedle tohoto způsobu výslovnostní adaptace se objevuje výslovnost vycházející zpravidel českého pravopisu. Duběda (2016) tuto výslovnost označuje za grafickou. Tento způsob adaptace se prosazuje zejména tehdy, pokud mluvčí neznají výslovnost ve zdrojovém jazyce; ale může se prosadit ivlivem analogie sjinou výpůjčkou, např.grafická výslovnost slova wifi může být ovlivněna výslovností starší výpůjčky hifi. Výslovnost některých výpůjček či cizích vlastních jmen může být nadto realizována různými mluvčími jak podle principu fonologické aproximace, tak podle grafické výslovnosti, vzávislosti na tom, zda jednotliví mluvčí znají výslovnost ve zdrojovém jazyce azda ji reflektují, či nikoli, např.maďarské jméno Nagy je včeštině vyslovováno jak [nac], tak [nagɪ]. Uněkterých jmen je ovšem grafická výslovnost natolik stabilizována, že mluvčí se nepokoušejí ovýslovnost vycházející zvýslovnosti ve zdrojovém jazyce, pokud ji znají, např.Utah či Oslo. Fonologická aproximace agrafická výslovnost však nejsou jediné způsoby, podle nichž jsou výpůjčky vyslovovány. Duběda (2016) principů adaptace výslovnosti výpůjček stanovil celkem osm, přičemž princip fonologické aproximace agrafickou výslovnost považuje za základní. Sám pak analyzoval kvantitativní podíl jednotlivých principů při výslovnostní adaptaci anglicismů (Duběda, 2018). 2.2 vNĚJŠÍ vLIvY OvLIvŇUJÍCÍ vÝSLOvNOSt vÝPŮJČEk Kontakt dvou (či více) jazykových systémů na půdě výpůjček tedy poskytuje bohatý materiál pro výzkum procesu adaptování cizích slov avlastních jmen, jakož ipro zkoumání jazykových struktur, které se nějak podílejí na tomto procesu ajejichž různá míra podílu vede ktomu, že přejímky nejsou adaptovány pokaždé stejným způsobem. Variování pravopisu avýslovnosti přejímek není ovšem ovlivňováno jen jazykovými zákonitostmi, ale iokolnostmi, které jsou jazykům ajejich strukturám vnější. Variování výslovnosti přejímek vzávislosti na několika základních sociálních OPEN ACCESS 138 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 101, 2019, Č.2 proměnných ukázal Havlík (2016); konkrétně se jednalo ověk, vzdělání, místo pobytu apohlaví mluvčích. Existují pochopitelně idalší jazyku vnější skutečnosti, které mohou ovlivňovat adaptační procesy výpůjček, atím ijejich výslovnost.4 Jistě je to stáří výpůjčky, tedy přesněji, doba, kdy mluvčí cílového jazyka začali znějakého důvodu používat slovo zjiného, zdrojového jazyka, protože obecně se znalost cizích jazyků proměňuje. Uanglicismů, jimž se zde věnujeme, je patrné, že starší výpůjčky jsou častěji vyslovovány sgrafickou výslovností, srov.rozdílnou výslovnost např.uslov tramvaj aranvej, trolejbus aairbus či volejbal abaseball. Je zřejmé, že vsoučasnosti je znalost angličtiny mezi českými mluvčími rozšířenější, než bývala, iže zangličtiny si čeští mluvčí vypůjčují slova vmnohem větší míře než dříve. 2.2.1 ANGLICISMY ASOCIÁLNÍ OBLAStI Důležitou roli vjejich výslovnostní apravopisné adaptaci pak může hrát to, zjakého důvodu jsou anglická slova užívána akdo si je ze zdrojového jazyka vypůjčil. Výpůjčky zcizích jazyků nemusí být rozšířeny celospolečensky, nýbrž mohou být vázány jen na určitou sociální sféru či dokonce jen na úzký okruh lidí ajejich činnost, např.anglicismy double takeout či tee line jsou vázány jen na jeden zimní sport, curling. Orozdělení anglicismů podle sociálních sfér, do nichž významově spadají, se pokusil již A.Tejnor (1979). Ten získal seznam anglicismů excerpcí Stručného etymologického slovníku Holuba aLeyera (1967). Nejvíce anglicismů zařadil do oblastí a) sport, hry, cestování (25,3 %) ab) technika (23 %). To, vjaké sociální sféře se jednotlivé anglicismy užívají, může, ale nemusí ovlivňovat ijejich adaptaci. 2.2.2 MÓDNÍ ANEZBYtNÉ vÝPŮJČkY (ANGLICISMY) Vliv na adaptaci anglicismů může mít také to, zjakého důvodu se cizí slova přejímají. Výše uvedené pojmy double takeout atee line nemají české ekvivalenty abyly přejaty spolu sdaným sportem, naproti tomu anglicismus timing nahrazuje české slovo načasování, aje tedy jen jakousi módní ozdobou. Vsoučasné době do češtiny proniká— vporovnání sminulostí— nebývalé množství anglicismů (Adam, 2012; Daneš, 2009, aj.). Mnoho znich je považováno jen za módní výrazivo, což některé autory vede kúvahám oohrožení češtiny akvýzvám za její čistotu (Adam, 2012). Úvahy oohrožení— či naopak oobohacení— národních jazyků výpůjčkami zjazyků jiných, obvykle co do počtu mluvčích větších, nejsou ničím novým. Vmnoha evropských zemích dokonce fungují jazykové zákony chránící místní národní jazyky. Podobnými úvahami se vtomto textu zabývat nebudeme. Nám nyní jde jen ovyjasnění distinkce mezi módními anezbytnými výpůjčkami; existuje- -li totiž vůbec. Pokud tato distinkce nebude zřejmá, nelze ani zkoumat možný vliv módnosti anezbytnosti anglicismů na jejich adaptaci. 4 Winter-Froemelová et al. (2014) zase zkoumají šest faktorů, které mohou ovlivnit úspěšnost anglicismů prosadit se vněmčině: doba vypůjčení, délka slova, fonologická příznakovost, pravopisná příznakovost, příznakovost fonologicko-pravopisného vztahu, lexikální pole (tj.totéž, co sociální oblast vmém pojetí). OPEN ACCESS MARtIN HAvLÍk 139 Problematikou módních (luxury) anezbytných (necessary) anglicismů se obšírně zabývali Onysko aWinter-Froemelová (2011), zjejichž textu při rozlišování těchto dvou typů přejímek vycházím především. Autoři vněm poukazují na problematičnost tohoto dělení, jež spočívá vnejasnosti kritérií (podle čeho rozhodnout, které slovo je nutné akteré nikoli?), ana problematičnost označujících pojmů (tj.luxury aneces sary), vnichž je implikováno hodnocení přejímek. Obvykle je jako módní přejímka označena taková, jež původně cizím slovem označuje skutečnost, pro niž vcílovém jazyce již existuje domácí slovo, např.sorry místo promiň. Naproti tomu nezbytná přejímka je taková, která do cílového jazyka přešla isnovou skutečností apro niž není vcílovém zdroji odpovídající ekvivalent. Takové přejímky lze ale teoreticky nahradit novými slovy domácího původu či kalky. Jak však upozorňoval Tejnor (1979), při kalkování pojmů zangličtiny je problém vtom, že „včeském odborném vyjadřování se zachází mnohem obezřetněji než vangličtině smetaforickými názvy. Nebylo by dost dobře možné kalkovat anglický název pancake jako lívanec, raději se volí dvojslovný název kruhové svítidlo, místo názvu hardware (= železářství) doporučila názvoslovná norma popisný název technické vybavení na rozdíl od opozitního názvu software (= střižní zboží)— programové vybavení.“ Pro uživatele češtiny je ale poněkud problematické, že opisné náhrady původně cizích slov bývají víceslovné. Vtakových případech nezřídka preferují původní, anglické slovo, které se častějším užíváním ustaluje včeské domácí zásobě (např.penalta, ofsajd, eskalátor aj.). Kalkování anglicismů ani jejich nahrazování českými ekvivalenty není vsoučasnosti běžné. To si můžeme ukázat na příkladu názvů míčových her:5 máme fotbal akopanou, volejbal aodbíjenou, basketbal akošíkovou, házenou, ale už jen florbal, softbal anejnověji si názvy míčových sportů zachovávají ianglický pravopis: baseball či netball. Důležité je, že ianglicismy, jež do češtiny pronikly spolu snovou skutečností, mohou být nahrazeny českým pojmenováním. Kritérium, zda anglicismus má, či nemá český ekvivalent, pak není dostatečné pro rozlišení módních anezbytných anglicismů. Pokud by toto kritérium bylo rozhodující, museli bychom slova baseball, softbal či hokej označit za nutné přejímky, zatímco fotbal, volejbal, ale itřeba curling za módní. Domnívám se proto, že je třeba ukaždého anglicismu zvážit při rozhodování otom, zda se jedná onutnou přejímku, či nikoli, nejen to, zda pro něj existuje český ekvivalent, ale ito, zda označuje skutečnost, která do české kultury přišla spolu sanglickým pojmenováním. Na druhou stranu, kdy je nějaký anglicismus přejímkou módní? Apro koho je módní? Pro běžné mluvčí, nebo pro učitele, redaktory, jazykovědce? Anglické přejímky, které nahrazují slovo domácího významu, amohou proto uněkoho vzbuzovat 5 Vněkterých příkladech, kdy bylo anglické pojmenování nahrazeno českým, nebylo české slovo lepší variantou pro slova odvozená, např.zvýše uvedeného fotbal lze snadno odvodit adjektivum fotbalový (fotbalový míč, fotbalové hřiště aj.), což od slova kopaná nelze. To zřejmě přispělo ktomu, že česká slova plně nenahradila některé anglicismy. Slovo házená naproti tomu ukazuje, že nelze jednoznačně predikovat, kdy mluvčí dají přednost anglicismu akdy slovu domácímu; aužíváme-li běžně adjektivum házenkářský, co brání tomu, aby čeští mluvčí měli adjektivum *kopankářský? OPEN ACCESS 140 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 101, 2019, Č.2 negativní postoje, mohou mít pro jiné mluvčí svůj významový odstín ajiné konotace než slova domácí. Když S.Čmejrková (2013, s.269n.) upozornila na negativní postoje (některých) českých mluvčích kpřemíře anglicismů, poznamenala, že „[č]astěji se ale možná stává, že anglický výraz se objeví vedle českého dost nečekaně: měli jsme výraz zálivka, zvykli jsme si na dressing aobjevil se dip.“ Znamenají ale opravdu pro všechny uživatele češtiny tato slova totéž? Možná by někteří znich byli překvapeni, že kukuřičné lupínky nachos lze mít se sýrovou zálivkou. Nadto nejde jen osémantické rozdíly. Jak připomínají Onysko sWinter-Froemelovou (2011, s.1552), slova nemají jen sémantický, ale ipragmatický aspekt, čili „luxury loans also arise from acommunicative need“, atudíž „from the perspective of RL speakers, there are no luxury loans at all“. Vezmeme-li si například slovo budget, je zřejmě možné je označit za módní výpůjčku, protože nahrazuje české slovo rozpočet sprakticky stejným významem. Mají však slova budget arozpočet pro uživatele jazyka itytéž konotace? Je tedy vůbec užitečné rozlišovat výpůjčky módní anezbytné? Souhlasím sOnyskem asWinter-Froemelovou, že ano, protože existuje „the difference between the designation of anew concept and the use of aborrowing in addition to already existing terms in an RL“ (ibid., 2011, s.1552). Aby se citovaní autoři vyhnuli nežádoucím konotacím, jež jsou vpojmech luxury (módní) anecessary (nezbytná) obsaženy, navrhují je označovat pojmy, které vycházejí zřecké rétorické tradice, ato catachrestic anon-catachrestic: „In order to develop an alternative terminology, it is useful to exploit the considerations that have been made concerning catachresis (or, in the Latin terminology, abusio) in the rhetorical tradition. This term is generally understood as ametaphor caused by necessity (…). This means that in the case of catachrestic metaphor agiven language lacks acertain expression and ametaphor thus becomes necessary“ (ibid., s.1553). Včeské lingvistice se ale jako katachreze označují tzv.pomíchané metafory (Dvořáček, 1925), resp.míchání metafor (Jelínek, 2016). Bylo by tedy matoucí označovat přejímky, jež přišly do cílového jazyka spolu snějakou (novou) skutečnosti, jako katachretické. Podržím se proto označení nezbytné amódní přejímky, nicméně neimplikuji tím, že přejímky, jež označím za módní, by bylo žádoucí nepoužívat anahradit českými slovy. Cílem tohoto textu je jen prozkoumat vztah a)mezi sociální sférou, vníž se přejímky zejména používají, ajejich typem, t.j. zda jsou nezbytné, či módní; anásledně b)vztah mezi typem přejímek amezi stupněm arychlostí jejich výslovnostní apravopisné adaptace. 3. DATA Pro svou analýzu jsem využil Databázi anglicismů čítající 4612 anglicismů. Tato databáze je založena na excerpci českých slovníků, konkrétně těchto: Nový akademický slovník cizích slov (Kraus akol, 2005); Nová slova včeštině I, II. Slovník neologismů (Martincová akol., 1998, 2004); Co vslovnících nenajdete (Sochová— Poštolková, 1994); Slovník spisovného jazyka českého (Havránek akol., 1971), Slovník současné češtiny, Slovník současné češtiny pro školu aveřejnost (2006), Příruční slovník jazyka českého (1935–1957); dále byla databáze ještě doplněna ztěchto zdrojů: Korpus OPEN ACCESS MARtIN HAvLÍk 141 SYN2015, VSČ2 (Romportl akol., 1978), vlastní heslář autorů databáze (podrobněji kpopisu databáze viz Duběda, 2018). Vzhledem ktomu, že databáze obsahuje převážně anglicismy obsažené vjiž vydaných slovnících, je zřejmé, že neobsahuje nejnovější anglicismy užívané ve specifických prostředích, např.pojmosloví akrobatického lyžování apod. Přestože databáze byla obohacena oněkolik desítek současných anglicismů zautorského hesláře, jedná se odatabázi spíše konzervativní, obsahující starší vrstvy anglicismů. Kanalýze jsem vybral 500 nejfrekventovanějších anglicismů. Frekvence byla stanovena podle výskytu vkorpusu SYN2015; zanalýzy jsem vyřadil slova odvozená, např.fotbalový, hokejový. Ze základních údajů odatabázi (excerpce slovníků), jakož iztoho, že jsem analyzoval 500 jejích nejfrekventovanějších výrazů, je zřejmé, že analyzovaný vzorek obsahuje poměrně velké množství starších adlouhodobě etablovaných anglicismů typu fotbal či bekhend. To má samozřejmě vliv na zjištěné výsledky, co se týče počtu módních anezbytných výpůjček azpůsobu jejich adaptace. Pokud by bylo analyzováno 500 anglicismů, jež se užívají jen posledních deset let, zjištěné výsledky by byly jiné. Považuji však za opodstatněné analyzovat frekventované idlouhodobě užívané anglicismy. Zjištěné údaje nám poskytnou vhled do procesu adaptování anglicismů včasově větším rozsahu. 4. VÝSLEDKY 4.1 MÓDNOSt, RESP. NEZBYtNOSt PŘEJÍMEk ZANGLIČtINY ASOCIÁLNÍ OBLAStI Pět set analyzovaných anglicismů jsem rozdělil do několika sociálních oblastí, znichž dané anglicismy pocházejí, resp.jsou vnich užívány. Ty jsou níže seřazeny od nejpočetněji zastoupených po nejméně. Dále ujednotlivých oblastí uvádím ipoměr módních (M) anezbytných (N) anglicismů. Několik anglicismů se objevuje ve více sociálních oblastech, např.slovo hit označuje úspěšnou píseň či obranný zákrok vledním hokeji: 1. sport: 100 anglicismů; M: 49— N: 51 2. internet, nová média atechnologie: 65; M: 6— N: 59 3. zábava avolný čas: 63; M: 40— N: 23 4. společnost: 64; M: 54— N: 10 5. hudba: 37; M: 7— N: 30 6. doprava: 34; M: 7— N: 27 7. práce apracovní vztahy: 33; M: 27— N: 6 8. jídlo apití: 23; M: 9— N: 14 9. film: 13; M: 7— N: 6 10. mezilidské vztahy: 11; M: 10— N: 1 11. reálie: 10; M: 1— N: 9 12. psychické či fyzické stavy: 10; M: 10— N: 0 13. odívání: 9; M: 2— N: 7 14. kosmetika: 8; M: 2— N: 6 OPEN ACCESS 142 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 101, 2019, Č.2 15. zvířata: 8; M: 0— N: 8 16. lidská obydlí ajeho příslušenství: 7; M: 5— N: 2 17. nezařazená: 8; M: 5— N: 3 Celkově jsem za módní přejímky označil 241 anglicismů aza nezbytné 262. Zvýše uvedených údajů vidíme, že módní anezbytné anglicismy jsou vrůzných sociálních sférách rozloženy nerovnoměrně. Módní anglicismy významně převažují voblastech zábavy avolného času, společnosti, práce, mezilidských vztahů afyzických či psychických stavů. Naproti tomu výraznou převahu nezbytných přejímek nacházíme voblastech internetu anových médií, hudby, dopravy, reálií, odívání, kosmetiky apojmenování zvířat. Voblastech sportu, potravin afilmu je poměr mezi nezbytnými amódními přejímkami vyrovnaný. Tato zjištění sohledem na to, co či koho dané anglicismy označují, nejsou příliš překvapivá. Vpřípadě módních anglicismů se často jedná oskutečnosti, které jsou spjaty slidským životem ve společnosti prakticky od nepaměti; lidé např.byli šťastni ivdobách, kdy neříkali, že jsou happy ([hɛpɪ]). Větší podíl nezbytných anglicismů vtěchto oblastech by znamenal, že spolu snimi přišly inové koncepty společenských vztahů, nové uspořádání pracovních podmínek, nové fyzické či psychické stavy, minimálně jejich popisy. To evidentně nebyl (hlavní) důvod pro to, aby čeští mluvčí začali užívat vtěchto sociálních oblastech anglická slova. Jakkoli není rozložení nezbytných amódních anglicismů napříč sociálními sférami překvapivé, je dobré při různých úvahách oanglicismech mít přinejmenším na paměti, že anglicismy jsou přejímány zrůzných důvodů. 4.2 vLIv MÓDNOStI, RESP. NEZBYtNOStI PŘEJÍMEk ZANGLIČtINY NA JEJICH vÝSLOvNOStNÍ APRAvOPISNOU ADAPtACI Nejprve se podívejme na vztah mezi módností/nezbytností přejímky ajejí výslovnostní adaptací. Zajímá mě jen vztah mezi výslovností grafickou a fonologickou, tj.převážně podle principu fonologické aproximace. Při počítání pěti set slov je ovšem třeba přihlédnout kjistým zjednodušením, neboť výslovnost slov či jejich částí mohou ovlivňovat různé analogie.6 Dále je třeba vzít vpotaz anglicismy, unichž se pravopisná ivýslovnostní podoba shoduje prakticky sčeskými podobami anelze smysluplně určit, zda se jedná ografickou výslovnost, či nikoli, např.hit, miss či hobby. Zcelkových pěti set anglicismů se jich 263 vyslovuje snápodobou původní výslovnosti či jinak než graficky, 141 jich bylo vysloveno graficky a101 je zhlediska výslovnosti neutrální.7 Podíl čísel vyjadřujících poměr mezi výslovností fonologickou agrafickou (tj.263/141) je po zaokrouhlení na jednu desetinné místo 1,9. Vpřípadě módních anglicismů převažuje fonologická výslovnost nad výslovností grafickou výrazněji: 141 (fo6 Slov, vnichž je výslovnost ovlivněna analogií střetím jazykem (skrumáž) či je nějak oproti původní výslovnosti posunuta, např.smeč ([smæʃ] vs. [smɛt󰋦ʃ]) či debl ([dʌbl] vs. [dɛbl]), není vtestovaném vzorku mnoho. Důležité pro mě je, že se nejedná ovýslovnost grafickou. 7 Uněkolika slov, např.kečup či disko, byla stanovena grafická ifonologická výslovnost, celkový součet je proto vyšší než 500. OPEN ACCESS MARtIN HAvLÍk 143 nologická) oproti 52 (grafická); 141/52 = 2,8. Vpřípadě anglicismů nezbytných je poměr jiný. Patrný je nárůst anglicismů vyslovených graficky apoměr ve prospěch výslovnosti fonologické oproti výslovnosti grafické není již tak výrazný: 120 (fonologická) a89 (grafická) 120/89 = 1,3. Ve všech skupinách tedy převažují anglicismy sfonologickou výslovností, poměry mezi výslovnostní fonologickou agrafickou se ale vsledovaných skupinách výrazně liší: celkově— 1,9; módní— 2,8 anezbytné— 1,3. Dále jsem zjišťoval vztah mezi módností/nezbytností přejímek zangličtiny ajejich pravopisnou adaptací, resp.zachováním pravopisu původního.8 Zde zaznamenané rozdíly již nejsou tak výrazné. Zcelkových 500 zkoumaných anglicismů jich 239 zachovává pravopis původní, 203 má pravopis adaptovaný a66 je zhlediska pravopisu neutrální (např.hit či hot); 239/203 = 1,2. Z241 módních přejímek jich má adaptovaný pravopis 88, zatímco původní 117; 117/88 = 1,3. Z262 nezbytných přejímek jich má adaptovaný pravopis 115 apůvodní 122 znich; 122/115 = 1,1. Ve všech skupinách tedy mírně převažují anglicismy spůvodním pravopisem, přičemž rozdíly vpoměru mezi původním aadaptovaným pravopisem nejsou velké: celkově— 1,2; módní— 1,3 anezbytné— 1,1. Nezdá se tedy, že by typ přijetí anglicismu měl zásadní vliv na jejich pravopisnou adaptaci. Pravopis ovšem může být adaptován na základě fonologické výslovnosti, či na podkladě výslovnosti grafické. Zmódních anglicismů jich 51 má fonologickou výslovnost aadaptovaný pravopis, 31 grafickou výslovnost aadaptovaný pravopis, zatímco unezbytných přejímek zangličtiny jich má 50 fonologickou výslovnost aadaptovaný pravopis a52 grafickou výslovnost aadaptovaný pravopis. Zde tedy už vidíme rozdíl: unezbytných přejímek převažují anglicismy, unichž je pravopis adaptován na základě grafické výslovnosti, např.buldozer či surfování. To odpovídá itomu, že umódních anglicismů výrazně převažuje výslovnost podle původní výslovnosti vangličtině, zatímco unezbytných přejímek není rozdíl mezi anglicismy sfonologickou agrafickou výslovností tak velký. 5. DISKUSE Zjištění, že módnost či nezbytnost přejímek zangličtiny může mít vliv na to, jak jsou vyslovovány, však může být zkresleno složením testovaného vzorku. Jedná se totiž oanglicismy, jež se zvětší míry vyskytují včeských slovnících apatří mezi nejfrekventovanější, ztoho důvodu je mezi nimi ivelké množství starších anglicismů, včeštině již plně etablovaných. Vdobě, kdy nebyla angličtina dominantním evropským jazykem, její původní výslovnost nebyla všeobecně známa. Vdůsledku toho se anglicismy častěji vyslovovaly graficky (trolejbus, tramvaj aj.). Avzhledem ktomu, 8 Jako slova spůvodním pravopisem jsem sjednou výjimkou označil jen ta slova, jež nemají počeštěnou variantu; pokud tedy má některé slovo obě varianty, např.tým ateam, označoval jsem je za slova spočeštěným, adaptovaným pravopisem. Pravopisné varianty jsou dány tím, vjakých podobách jsou anglicismy uvedeny vexcerpovaných slovnících. Onou jedinou výjimkou je slovo thriller, resp.triler, unějž jsem započítal původní pravopis, protože počeštěná varianta je málo užívána. OPEN ACCESS