K eseji Randalla E. Auxiera
Abstract
235
Full text
Keseji Randalla E.Auxiera Petr A.Bílek Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Ústav české literatury akomparatistiky petr.bilek@ff.cuni.cz Téma pociťované krize literární vědy, ale ihumanitních věd obecně, jsme vtomto časopise otevřeli už blokem včísle 32, věnovaným „pomalým profesorům“, achtěli bychom mu dávat prostor inadále. Proto tentokrát publikujeme překlad článku Randalla Auxiera, který se zabývá institucionální pozicí humanitních oborů na univerzitách vdobě, kdy tyto univerzity už dokončují přechod na zcela dehumanizovaný korporátně podnikatelský model. Auxier se explicitně věnuje situaci na velkých amerických univerzitách, ale ion sám zmiňuje, že trendy, které se vtamním fungování projevují, poměrně rychle pronikají rovněždo evropského prostoru; má stím osobní zkušenost, protože vposledních letech kromě působení na Southern Illinois University Carbondale přednáší také na Varšavské univerzitě aodtud cestuje na přednášky ipo jiných evropských městech. Přeložený článek je vzásadě jakousi případovou studií, analyzující dění na univerzitě, kde působí, ale zcela zjevně jej lze číst imetaforicky jako náčrt tendencí, jež mají univerzální platnost; metaforičnost Auxierovy argumentace ktomuto čtení ostatně nabádá. Randall E.Auxier (nar. 1961) je profesorem filozofie akomunikačních studií, jeho odborné zájmy však zasahují ido oblastí estetiky, kulturálních studií ateorie vzdělávání. Jeho myšlení se pohybuje na pomezí filozofie pragmatismu (sdůrazem na pojem zkušenosti ana reflexi kontextu, vněmž se ocitáme) aprocesuální filozofie (sdůrazem na dynamiku kontinuálního toku událostí ana sílu tradice). Publikoval řadu statí věnovaných výkladu evropské iamerické filozofie, ato jak klasické, tak imoderní (Giam battista Vico, Immanuel Kant, Georg Wilhelm Friedrich Hegel, Charles S.Peirce, William James, John Dewey, Ernst Cassirer, Alfred North Whitehead či Susanne Langerová). Víc než deset let byl editorem knižní řady Library of Living Philosophers, kde vydal např.komentované výbory zdíla Richarda Rortyho či Arthura C.Danta. Zvýkladu zmíněných předchůdců se odvíjí ijeho vlastní uvažování, které průběžně rozvíjí ideu rozdílu mezi sémiotickým asymbolickým myšlením avyjadřováním: zatímco sémiotická sféra je spíše prostorová, funguje na základě analogií arozdílů apůsobí na naši racionalitu, symbolická sféra těží zčasové kontinuity (je tedy výrazně diachronní oproti synchronně založené sféře sémiotické) askýtá prostor pro expresivitu, emocionalitu apersvazi. Oproti normativní reflexi apoznání, jež jsou produktem sémiotického uvažování, staví Auxier imaginaci jako nástroj iprodukt symbolického uvažování. Na rozdíl od tradičního amerického pragmatismu neklade Auxier důraz na rozvoj jedince, atudíž ina koncept pozitivního individualismu, ale zdůrazňuje roli aktivní komunity. OPEN ACCESS
236 SLOVO A SMYSL 34 Proto také oponuje myšlence technologického ijiného pokroku jako jednoznačně pozitivní cesty aupozorňuje, že řada pozitivních hodnot se nachází vjiž opuštěné minulosti— ta vjeho pojetí nefunguje jako sféra muzeálního azastaralého, ale naopak jako oblast inspirace apotenciální kontinuity. Právě ztěchto důvodů je iAuxierovo psaní především výkladem vybraných idejí akonceptů filozofické tradice, anikoli rozvíjením zcela originální aindividuální filozofické teorie. Stejně tak jeho energie směřuje spíše kvydávání akomentovanému zpřístupňování již existujících filozofických či estetických textů, ane kvytváření vlastních původních knih ačlánků. Zároveň klade důraz na popularizaci, na průběžné představování bohaté filozofické tradice novým generacím ana prezentaci této tradice jako relevantního aživého zdroje, ato iformou, která není některými kolegy vnímána jako dostatečně akademická. Takový přístup pak ve výsledku naráží na akademické hodnocení výkonu, jež pozitivně kvantifikuje právě počty nově publikovaných azformálního pohledu vědeckých, byť třeba nepříliš přínosných článků. Což je situace, kterou dobře známe iunás. Výklad tradičních filozofických aestetických témat přenáší Auxier ina materiál populární kultury; cíleně tak, podobně jako třeba Richard Shusterman, narušuje hranici mezi „vysokou“ a„nízkou“ kulturou. Kromě samostatné knihy oestetice rockové hudby přispěl rovněž do řady akademicko-popularizačních kompendií, především zedice … and Philosophy nakladatelství Open Court (např.South Park and Philosophy, 2007; Bruce Springsteen and Philosophy, 2008; *e Rolling Stones and Philosophy, 2011). Vedle akademické dráhy se Randall Auxier věnuje iaktivitám vboji za životní prostředí. Ekologické pohnutky jej dovedly kčlenství vamerické Straně zelených, za kterou vroce 2017 kandidoval do Kongresu. Hraje také na baskytaru azpívá vkapelách, které dosáhly lokální slávy. ZBIBLIOGRAFIE RANDALLA E.AUXIERA Původní knihy Time, Will and Purpose: Living Ideas from the Philosophy of Josiah Royce. Open Court, Chicago 2013. Metaphysical Graffiti: Deep Cuts from the History of Rock. Open Court, Chicago 2017. The Quantum of Explanation: Whitehead’s Radical Empiricism. Routledge, New York— London 2017 (spoluautor Gary L.Herstein). Ediční práce The Philosophy of Jaakko Hintikka. Open Court, LaSalle 2006 (spolueditor Lewis E.Hahn). The Philosophy of Michael Dummett. Open Court, LaSalle 2007 (spolueditor Lewis E.Hahn). Bruce Springsteen and Philosophy: Darkness on the Edge of Truth. Open Court, LaSalle 2008 (spolueditor Douglas R.Anderson). The Wizard of Oz and Philosophy. Open Court, LaSalle 2008 (spolueditor Phillip S.Seng). The Philosophy of Richard Rorty. Open Court, LaSalle 2010 (spolueditor Lewis E.Hahn). The Philosophy of Arthur Danto. Open Court, Chicago 2013 (spolueditor Lewis E.Hahn). The Philosophy of Hilary Putnam. Open Court, Chicago 2015 (spolueditoři Lewis E.Hahn aDouglas R.Anderson). The Philosophy of Umberto Eco. Open Court, Chicago 2017 (spolueditorka Sara G.Beardsworth). OPEN ACCESS