scieee AI-readable full text Open interactive document viewer

Pragestt IX. 29.–30. 3. 2019

Kříž, Václav

Abstract

246

Full text

PRAGESTT IX 29.–30.3.2019 Ve dnech 29.a30.března 2019 proběhl vprostorách Filozofické fakulty Univerzity Karlovy vpořadí již 9.ročník tradiční studentské germanistické konference PRAGESTT— Prager germanistische Studierendentagung. Mezinárodní konference PRAGESTT, která je každoročně organizována studenty germanistiky při Ústavu germánských studií FF UK, nabízí prostor pro vědeckou diskusi mladých germanistů, kteří zde mohou prezentovat před odborným publikem výsledky svých bakalářských, magisterských adisertačních prací či jiných výzkumných projektů. Zahrnuto je přitom celé spektrum oboru germanistiky, od literární vědy po synchronní adiachronní lingvistiku, didaktiku či translatologii. Účastníci konference si na základě svých prezentací aspolečných diskusí rozšíří přehled omožnostech germanistického bádání na jiných evropských univerzitách avneposlední řadě navážou nové cenné kontakty. Letošní ročník konference PRAGESTT byl oproti předchozím ročníkům obohacen oněkolik změn. Aktivním účastníkům byla například nabídnuta možnost přednášet vanglickém jazyce, konference získala rovněž novou webovou prezentaci (https://pragestt.ff.cuni.cz/). Zvíce než 100 došlých registrací bylo pro letošní ročník PRAGESTT vybráno celkem 41 přednášejících z11 evropských zemí a25 univerzit. Kromě České republiky hostil Ústav germánských studií řečníky zNěmecka, Rakouska, Polska, Rumunska, Velké Británie, Španělska, Chorvatska, Maďarska, Bosny aHercegoviny aMakedonie. Konferenci oficiálně zahájil děkan FF UK doc. PhDr. Michal Pullmann, PhD., který vyzdvihl PRAGESTT jako jednu zmála germanistických konferencí organizovaných samotnými studenty pro studenty. Prof. Mgr. Martin Humpál, Ph.D., vedoucí ÚGS, poděkoval studentům za organizaci konference apopřál všem zúčastněným plodnou diskusi. Zpozvaných hostů uzavřel slavnostní zahájení Dr. Andreas Schmidinger, ředitel pražského Rakouského kulturního fóra, který zdůraznil potřebu vzájemných setkání mladých vědců apřednesl zdravice za velvyslance Spolkové republiky Německo, Rakouské republiky aŠvýcarské konfederace. Plenární přednáška PhDr. Václava Petrboka, Ph.D. stitulem „Wo ist mein Heim?“: Ein Plädoyer für Germanobohemistik poukázala na základě českého textu písně Kde domov můj ajeho německého překladu na nutnost posuzování literárních textů vkomplexním interkulturním kontextu. Petrbok zdůraznil ana základě výše zmíněného textu dokládal, že není možné posuzovat specifika německojazyčné literatury akultury českých zemí bez znalostí literatury české ajejího kulturně-společenského prostředí. Během konference zaznělo celkem 20 příspěvků zněmecké lingvistiky, které byly rozděleny do sedmi tematických bloků. První sekce snázvem Sprache ist doch ein alter Hase zahrnovala příspěvky zoblasti diachronie. První příspěvek snázvem Die Benennungen der Wochentage im Deutschen aus diachronischer Sicht přednesla Hristina Madjirova (Skopje), která popsala etymologický původ názvu dnů vtýdnu. Adrian Meyer (Köln) prezentoval příspěvek Werturteile. Am und mit dem Begriff „Wert“ arbeiten kliterárně-jazykovědné integraci ekonomických pojmů vrámci středohornoněmecké literatury. Sekci uzavřel William Richter (Brno), který ve svém příspěvku Václav Kříž OPEN ACCESS vÁCLAv kŘÍŽ 247 Der deutsche Ortsdialekt der slowakischen Gemeinde Malinová (Zeche) charakterizoval na příkladu slovesného způsobu německý dialekt slovenské obce Malinová. Druhý blok příspěvků věnovaný kontrastivní lingvistice zahájili Nick Meister aCarolina Maria Olszycka (Bielefeld) otázkou aplikování apřenosu syntaktických struktur uruských apolských studentů němčiny (Übetragbarkeit syntaktischer Strukturen). Marija Perić (Zadar) ve svém příspěvku Diminutiva und Augmentativa als evaluative Mittel představila kontrastivní analýzu užívání deminutiv aaugmentativ vněmčině achorvatštině. Ena Teskeredžić (Sarajevo) nakonec ve svém příspěvku Kontrastive Diskursanalyse zur Bologna-Reform porovnala na základě schématu DIMEAN (Warnke/Spitzmüller) bosensko-hercegovinské aněmecké texty kBoloňskému procesu. Teorie diskursu ajazykového managementu byly tématem třetího bloku příspěvků. Diana Bari (Budapest) se ve svém příspěvku Es tut mir sehr Leid— Sprachliches Handeln auf Beschwerdebriefe aus dem Blickwinkel der Sprachmanagementtheorie zabývala otázkou jazykového managementu na základě interkulturní korpusové analýzy popisující chování maďarských jazykových mluvčí vrámci německy psaných stížností. Vpříspěvku Laienlinguistische Online-Reaktionen auf gendergerechten Sprachgebrauch Vít Kolek (Olomouc) analyzoval na příkladu páru „Studentenwerk vs. Studierendenwerk“ online komentáře kinternetovým článkům stématem genderové korektnosti. Áron Kató (Budapest) ve svém příspěvku snázvem Anglizismen-Debatte in Deutschland: Eine diskurslinguistische Untersuchung popsal na pozadí různých jazykových rovin debatu ve vybraných německých médiích kužívání anglicismů vněmčině. Vpořadí čtvrtý blok příspěvků se věnoval tématu areální typologie adidaktikou němčiny jako cizího jazyka (Deutsch als Fremdsprache; DaF). Metodou analýzy distinktivních rysů se na základě příkladu užívání členu ajeho postavení ve větě napříč jazyky zabýval Balázs Kovács (Budapest) ve svém příspěvku snázvem Möglichkeiten und Grenzen der Merkmalanalyse in der Arealtypologie. Nikolina Miletić (Zadar) vpříspěvku Sprichwörter in kroatischen DaF-Lehrwerken představila svůj model systematické výuky německých přísloví určený pro budoucí chorvatské učebnice DaF. Otázkou výuky německé výslovnosti se na příkladu ich-Lautu aach-Lautu zabýval Máté Gabnay (Budapest), který ve svém příspěvku Nächste Haltestelle: München Nordbad— Ausgewählte Aussprachephänomene im DaF-Unterricht zároveň představil svá jazyková cvičení určená pro cílené zefektivnění výuky výslovnosti umaďarských studentů němčiny. Oblast lexikografie byla tématem pátého bloku příspěvků. Kamila Kroutilová (Praha) vpříspěvku Grammatik im Wörterbuch. Einige Bemerkungen představila na pozadí nevlastních zájmen zachycení gramatických informací vrůzných slovnících. Lexikografické zpracování fokusových částic ve vybraných česko-německých slovnících nastínil ve svém příspěvku Da sind sogar Zauberer machtlos! Schwierige Aufgabe der Lexikografie bei der Bearbeitung der Fokuspartikeln in deutsch-tschechischen Wörterbüchern Lukáš Felbr (Praha). Sekci uzavřel příspěvkem Abtönung (auch) im Tschechischen. Ein Beitrag zur Erforschung der abtönungsfähigen Mittel im Tschechischen und deren Übersetzung Jan Ciosk (Olomouc), který zkoumal možnosti adekvátního překladu vytýkacích konstrukcí zčeštiny do němčiny. OPEN ACCESS 248 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 101, 2019, Č.2 Šestý blok přednášek byl věnovaný překladu. Sekci zahájila Martina Čížková (Praha) příspěvkem Die Sache Makropulos: deutsche Übersetzungen eines auf Tschechisch verfassten Schauspiels (ein Beitrag zur Übersetzungsgeschichte), kde na základě modelu K.Reiße (1971) navzájem porovnávala různé verze německého překladu Čapkovy divadelní hry Věc Makropulos. Příspěvek Ester Povýšilové (Praha) Wie dolmetscht man für die Bundeskanzlerin? přiblížil na základě interview práci tlumočníků pro Ministerstvo zahraničí Spolkové republiky Německo vpraxi. Blok následně uzavřela Elizaveta Getta (Praha) příspěvkem Dolmetschen in Namibia während der deutschen Kolonialzeit, která popsala funkci apostavení tlumočníka vNamibii mezi lety 1884 a1915. Poslední sekci snázvem Sprache, Politik und Identität otevřela Mária Kristína Ďurková (Praha) příspěvkem Sprache und Politik, kde na příkladu termínu Demokratie ajeho kolokací sledovala vývoj jazyka DDR na pozadí vybraných dobových periodik. Mariia Edelman (Kraków) popsala vpříspěvku Der Einfluss des österreichischen Deutsch auf die österreichische Identität zgramatického, lexikálního afonetického hlediska rakouskou varietu němčiny ana základě vyhodnocení dotazníků demonstrovala možný vliv rakouské němčiny na mentalitu jejích mluvčích. Závěrečný lingvistický příspěvek konference snázvem Kampf der Metaphern: Die metaphorische Strukturierung von Nation und ihre Auswirkungen auf die deutsche Politik přednesla Anamaria Klasić (Zagreb). Příspěvek nastínil vliv jazykové metafory na mimojazykovou realitu politického kontextu ajejí možné ovlivnění voličů při volbách. Nedílnou součástí konference bylo literární čtení Norberta Gstreina, který vRakouském kulturním fóru představil svůj nový román Die kommenden Jahre, ataké tradiční literární procházka večerní Prahou Petry Grycové snázvem Prager (deutsche) Autoren in und um 1918 herum. Konferenci oficiálně zakončil Prof. Dr. Manfred Weinberg, který vyzdvihl nutnost vzájemné diskuse aprovázanost mladých vědců napříč Evropou. Tuto příležitost kopětovnému setkání avýměně zkušeností poskytne 26.–28. března 2020 jubilejní 10.ročník mezinárodní germanistické studentské konference PRAGESTT. Václav Kříž | Ústav germánských studií, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy | nám. Jana Palacha 2, 116 38 Praha 1 ORCID ID: 0000-0003-3510-8671 [email protected] OPEN ACCESS