Pragestt IX. 29.–30. 3. 2019
Abstract
246
Full text
PRAGESTT IX 29.–30.3.2019 Ve dnech 29.a30.března 2019 proběhl vprostorách Filozofické fakulty Univerzity Karlovy vpořadí již 9.ročník tradiční studentské germanistické konference PRAGESTT— Prager germanistische Studierendentagung. Mezinárodní konference PRAGESTT, která je každoročně organizována studenty germanistiky při Ústavu germánských studií FF UK, nabízí prostor pro vědeckou diskusi mladých germanistů, kteří zde mohou prezentovat před odborným publikem výsledky svých bakalářských, magisterských adisertačních prací či jiných výzkumných projektů. Zahrnuto je přitom celé spektrum oboru germanistiky, od literární vědy po synchronní adiachronní lingvistiku, didaktiku či translatologii. Účastníci konference si na základě svých prezentací aspolečných diskusí rozšíří přehled omožnostech germanistického bádání na jiných evropských univerzitách avneposlední řadě navážou nové cenné kontakty. Letošní ročník konference PRAGESTT byl oproti předchozím ročníkům obohacen oněkolik změn. Aktivním účastníkům byla například nabídnuta možnost přednášet vanglickém jazyce, konference získala rovněž novou webovou prezentaci (https://pragestt.ff.cuni.cz/). Zvíce než 100 došlých registrací bylo pro letošní ročník PRAGESTT vybráno celkem 41 přednášejících z11 evropských zemí a25 univerzit. Kromě České republiky hostil Ústav germánských studií řečníky zNěmecka, Rakouska, Polska, Rumunska, Velké Británie, Španělska, Chorvatska, Maďarska, Bosny aHercegoviny aMakedonie. Konferenci oficiálně zahájil děkan FF UK doc. PhDr. Michal Pullmann, PhD., který vyzdvihl PRAGESTT jako jednu zmála germanistických konferencí organizovaných samotnými studenty pro studenty. Prof. Mgr. Martin Humpál, Ph.D., vedoucí ÚGS, poděkoval studentům za organizaci konference apopřál všem zúčastněným plodnou diskusi. Zpozvaných hostů uzavřel slavnostní zahájení Dr. Andreas Schmidinger, ředitel pražského Rakouského kulturního fóra, který zdůraznil potřebu vzájemných setkání mladých vědců apřednesl zdravice za velvyslance Spolkové republiky Německo, Rakouské republiky aŠvýcarské konfederace. Plenární přednáška PhDr. Václava Petrboka, Ph.D. stitulem „Wo ist mein Heim?“: Ein Plädoyer für Germanobohemistik poukázala na základě českého textu písně Kde domov můj ajeho německého překladu na nutnost posuzování literárních textů vkomplexním interkulturním kontextu. Petrbok zdůraznil ana základě výše zmíněného textu dokládal, že není možné posuzovat specifika německojazyčné literatury akultury českých zemí bez znalostí literatury české ajejího kulturně-společenského prostředí. Během konference zaznělo celkem 20 příspěvků zněmecké lingvistiky, které byly rozděleny do sedmi tematických bloků. První sekce snázvem Sprache ist doch ein alter Hase zahrnovala příspěvky zoblasti diachronie. První příspěvek snázvem Die Benennungen der Wochentage im Deutschen aus diachronischer Sicht přednesla Hristina Madjirova (Skopje), která popsala etymologický původ názvu dnů vtýdnu. Adrian Meyer (Köln) prezentoval příspěvek Werturteile. Am und mit dem Begriff „Wert“ arbeiten kliterárně-jazykovědné integraci ekonomických pojmů vrámci středohornoněmecké literatury. Sekci uzavřel William Richter (Brno), který ve svém příspěvku Václav Kříž OPEN ACCESS
vÁCLAv kŘÍŽ 247 Der deutsche Ortsdialekt der slowakischen Gemeinde Malinová (Zeche) charakterizoval na příkladu slovesného způsobu německý dialekt slovenské obce Malinová. Druhý blok příspěvků věnovaný kontrastivní lingvistice zahájili Nick Meister aCarolina Maria Olszycka (Bielefeld) otázkou aplikování apřenosu syntaktických struktur uruských apolských studentů němčiny (Übetragbarkeit syntaktischer Strukturen). Marija Perić (Zadar) ve svém příspěvku Diminutiva und Augmentativa als evaluative Mittel představila kontrastivní analýzu užívání deminutiv aaugmentativ vněmčině achorvatštině. Ena Teskeredžić (Sarajevo) nakonec ve svém příspěvku Kontrastive Diskursanalyse zur Bologna-Reform porovnala na základě schématu DIMEAN (Warnke/Spitzmüller) bosensko-hercegovinské aněmecké texty kBoloňskému procesu. Teorie diskursu ajazykového managementu byly tématem třetího bloku příspěvků. Diana Bari (Budapest) se ve svém příspěvku Es tut mir sehr Leid— Sprachliches Handeln auf Beschwerdebriefe aus dem Blickwinkel der Sprachmanagementtheorie zabývala otázkou jazykového managementu na základě interkulturní korpusové analýzy popisující chování maďarských jazykových mluvčí vrámci německy psaných stížností. Vpříspěvku Laienlinguistische Online-Reaktionen auf gendergerechten Sprachgebrauch Vít Kolek (Olomouc) analyzoval na příkladu páru „Studentenwerk vs. Studierendenwerk“ online komentáře kinternetovým článkům stématem genderové korektnosti. Áron Kató (Budapest) ve svém příspěvku snázvem Anglizismen-Debatte in Deutschland: Eine diskurslinguistische Untersuchung popsal na pozadí různých jazykových rovin debatu ve vybraných německých médiích kužívání anglicismů vněmčině. Vpořadí čtvrtý blok příspěvků se věnoval tématu areální typologie adidaktikou němčiny jako cizího jazyka (Deutsch als Fremdsprache; DaF). Metodou analýzy distinktivních rysů se na základě příkladu užívání členu ajeho postavení ve větě napříč jazyky zabýval Balázs Kovács (Budapest) ve svém příspěvku snázvem Möglichkeiten und Grenzen der Merkmalanalyse in der Arealtypologie. Nikolina Miletić (Zadar) vpříspěvku Sprichwörter in kroatischen DaF-Lehrwerken představila svůj model systematické výuky německých přísloví určený pro budoucí chorvatské učebnice DaF. Otázkou výuky německé výslovnosti se na příkladu ich-Lautu aach-Lautu zabýval Máté Gabnay (Budapest), který ve svém příspěvku Nächste Haltestelle: München Nordbad— Ausgewählte Aussprachephänomene im DaF-Unterricht zároveň představil svá jazyková cvičení určená pro cílené zefektivnění výuky výslovnosti umaďarských studentů němčiny. Oblast lexikografie byla tématem pátého bloku příspěvků. Kamila Kroutilová (Praha) vpříspěvku Grammatik im Wörterbuch. Einige Bemerkungen představila na pozadí nevlastních zájmen zachycení gramatických informací vrůzných slovnících. Lexikografické zpracování fokusových částic ve vybraných česko-německých slovnících nastínil ve svém příspěvku Da sind sogar Zauberer machtlos! Schwierige Aufgabe der Lexikografie bei der Bearbeitung der Fokuspartikeln in deutsch-tschechischen Wörterbüchern Lukáš Felbr (Praha). Sekci uzavřel příspěvkem Abtönung (auch) im Tschechischen. Ein Beitrag zur Erforschung der abtönungsfähigen Mittel im Tschechischen und deren Übersetzung Jan Ciosk (Olomouc), který zkoumal možnosti adekvátního překladu vytýkacích konstrukcí zčeštiny do němčiny. OPEN ACCESS
248 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 101, 2019, Č.2 Šestý blok přednášek byl věnovaný překladu. Sekci zahájila Martina Čížková (Praha) příspěvkem Die Sache Makropulos: deutsche Übersetzungen eines auf Tschechisch verfassten Schauspiels (ein Beitrag zur Übersetzungsgeschichte), kde na základě modelu K.Reiße (1971) navzájem porovnávala různé verze německého překladu Čapkovy divadelní hry Věc Makropulos. Příspěvek Ester Povýšilové (Praha) Wie dolmetscht man für die Bundeskanzlerin? přiblížil na základě interview práci tlumočníků pro Ministerstvo zahraničí Spolkové republiky Německo vpraxi. Blok následně uzavřela Elizaveta Getta (Praha) příspěvkem Dolmetschen in Namibia während der deutschen Kolonialzeit, která popsala funkci apostavení tlumočníka vNamibii mezi lety 1884 a1915. Poslední sekci snázvem Sprache, Politik und Identität otevřela Mária Kristína Ďurková (Praha) příspěvkem Sprache und Politik, kde na příkladu termínu Demokratie ajeho kolokací sledovala vývoj jazyka DDR na pozadí vybraných dobových periodik. Mariia Edelman (Kraków) popsala vpříspěvku Der Einfluss des österreichischen Deutsch auf die österreichische Identität zgramatického, lexikálního afonetického hlediska rakouskou varietu němčiny ana základě vyhodnocení dotazníků demonstrovala možný vliv rakouské němčiny na mentalitu jejích mluvčích. Závěrečný lingvistický příspěvek konference snázvem Kampf der Metaphern: Die metaphorische Strukturierung von Nation und ihre Auswirkungen auf die deutsche Politik přednesla Anamaria Klasić (Zagreb). Příspěvek nastínil vliv jazykové metafory na mimojazykovou realitu politického kontextu ajejí možné ovlivnění voličů při volbách. Nedílnou součástí konference bylo literární čtení Norberta Gstreina, který vRakouském kulturním fóru představil svůj nový román Die kommenden Jahre, ataké tradiční literární procházka večerní Prahou Petry Grycové snázvem Prager (deutsche) Autoren in und um 1918 herum. Konferenci oficiálně zakončil Prof. Dr. Manfred Weinberg, který vyzdvihl nutnost vzájemné diskuse aprovázanost mladých vědců napříč Evropou. Tuto příležitost kopětovnému setkání avýměně zkušeností poskytne 26.–28. března 2020 jubilejní 10.ročník mezinárodní germanistické studentské konference PRAGESTT. Václav Kříž | Ústav germánských studií, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy | nám. Jana Palacha 2, 116 38 Praha 1 ORCID ID: 0000-0003-3510-8671 [email protected] OPEN ACCESS