Editorial Mikrosondy

Editorial Mikrosondy Jan Randák „Nikdy nepouštět ze zřetele konkrétní příklad, který může sloužit jako zkušenostní půda analýzy…“1 Vpravdě stručnou, ale současně výmluvnou myšlenkou apřesvědčením francouzského filozofujícího historika, respektive historizujícího filozofa Michela Foucaulta lze zastřešit obsah aktuálního čísla časopisu Historie— Otázky— Prob lémy. Nazvané je prostě, ale přesto výstižně: Mikrosondy. Za jednoduchým pojmenováním sešitu se však skrývá pevné přesvědčení otom, že do místního prostředí zaměřené vhledy, reflexe konkrétních minulých situací ahistorií včetně jejich individuálních ikolektivních aktérů sice mohou být pouze jedním zpomyslných scénářů historického vývoje, současně jsou však ukázkou možného. Mikrohistorické či regionální sondy totiž slouží kupřesnění našich znalostí odobách časově více iméně vzdálených. Mikrohistorické či regionální sondy mohou korigovat naše zažité apevné představy zoblasti politických, kulturních, sociálních či hospodářských dějin. Minulosti napříč staletími dodává takto koncipovaný výzkum na atraktivní pestrosti, plastičnosti amnohdy ikonkrétní (lidské) tváři. Sledovat přitom můžeme, respektive na stránkách časopisu sledovat budeme mocenské mechanismy astrategie individuálního ainstitucionálního vyjednávání vmístním prostředí, ato samozřejmě vrůzných časových obdobích. Zajímat se budeme oosobní příběhy astřetávání ikonfrontace jedinců či kolektivů sudálostmi „velkých“ dějin. Časově se ocitneme například ve středověkých dějinách, prostřednictvím environmentálně laděného výzkumu se „rozdýcháme“ vhistorii soudobé. Ajaké texty tedy na čtenáře čekají? Martin Slepička se ve své studii věnuje kultu svatého Denise ve středověkých Čechách ana Moravě. Byť lze přítomnost prvního pařížského biskupa afrancouzského „národního“ patrona vystopovat včeské liturgii již od 12.století, teprve odvě století později jeho kult vtuzemském prostředí zesílil. Jeho intenzita přitom odráží míru přátelských vztahů mezi Českým aFrancouzským královstvím. Nepřekvapí, že úcty se těšil uKarla IV. Do časově igeograficky zcela jiného prostředí čtenáře přenese Michael Durčák, který ve svém textu zkoumá názory české přistěhovalecké komunity na krach na newyorské burze vroce 1929. Ve studii se přitom opírá očeský tisk vycházející vTexasu, Nebrasce aChicagu. Srovnání zvolených regionů umožňuje sledovat perspektivu krajanů zvenkovských zemědělských aměstských oblastí. Potvrzuje mimo jiné, že vpřípadě krajanů nešlo ohomogenní komunitu, byť právě tak byla často prezentována. Zamerických dálav do českých luhů ahájů přenese čtenáře Jan Limberský zajímající se oproces aokolnosti záchrany zámku Staré Hrady ve druhé polovině 20. století. 1 Citováno podle Didier ERIBON, Michel Foucault 1926–1984, překlad Věra Dvořáková, Praha 2002, s.220. OPEN ACCESS 6 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2024 Limberského příspěvek si konkrétně klade za cíl prozkoumat formy oficiálního, ale ineoficiálního vyjednávání ozáchraně jedné kulturní památky zJičínska, ato včetně zapojení individuálních ainstitucionálních aktérů. Potvrzuje při tom, že pro záchranu objektu byla důležitá nejen zmíněná veřejná jednání, ale vedle nich ita neformální, jež se často odehrávala takříkajíc mimo písemné prameny. Na problematiku znečištění ovzduší na Mostecku všedesátých letech 20.století se ve svém článku zaměřila Nikola Novotná. Vtextu konkrétně sledovala, jak společnost, ale ičeskoslovenské vládní kruhy reagovaly na zhoršování životního prostředí vhospodářsky klíčovém avlastně pomyslně idoslovně „vytěžovaném“ regionu. Zajímá se rovněž oohlas problému vtehdejších médiích. Zvláštní místo je vaktuálním čísle časopisu vyčleněno faktograficky hutné aobsáhlejší materiálové studii Barbary Köpplové oRobertu Saudkovi „ve spárech“ válečné propagandy. Autorka konkrétně eviduje Saudkovu činnost aaktivity vprůběhu jeho pobytu vNizozemí vletech první světové války avčase těsně poválečném, tedy konkrétně vrozmezí let 1915–1921. Většinu času totiž spolupracoval srakousko-uherským velvyslanectvím vHaagu astál včele vlastní korespondenční kanceláře. Zajímavé ovšem je, že současně pracoval pro Hollandsch Nieuwsbureau, tedy zdánlivě neutrální zpravodajskou agenturu založenou nicméně spomocí haagského německého velvyslanectví, přičemž vídeňské úřady přesvědčil, že je majitelem této agentury. Na stránkách prvního letošního HOPu se tak sešly příspěvky od mladších, ale izkušených autorů. Vedle tematické různorodosti jednotlivé příspěvky charakterizuje izdánlivá „okrajovost“ zvolených námětů. Možná ale právě proto jde opočiny, jež vkonečném důsledku mohou ověřovat, potažmo potvrzovat opodstatněnost mikrosond pro naše poznání historie asoudy ovelkých dějinách. OPEN ACCESS