Editorial Mikrosondy
Abstract
5
Full text
Editorial Mikrosondy Jan Randák „Nikdy nepouštět ze zřetele konkrétní příklad, který může sloužit jako zkušenostní půda analýzy…“1 Vpravdě stručnou, ale současně výmluvnou myšlenkou apřesvědčením francouzského filozofujícího historika, respektive historizujícího filozofa Michela Foucaulta lze zastřešit obsah aktuálního čísla časopisu Historie— Otázky— Prob lémy. Nazvané je prostě, ale přesto výstižně: Mikrosondy. Za jednoduchým pojmenováním sešitu se však skrývá pevné přesvědčení otom, že do místního prostředí zaměřené vhledy, reflexe konkrétních minulých situací ahistorií včetně jejich individuálních ikolektivních aktérů sice mohou být pouze jedním zpomyslných scénářů historického vývoje, současně jsou však ukázkou možného. Mikrohistorické či regionální sondy totiž slouží kupřesnění našich znalostí odobách časově více iméně vzdálených. Mikrohistorické či regionální sondy mohou korigovat naše zažité apevné představy zoblasti politických, kulturních, sociálních či hospodářských dějin. Minulosti napříč staletími dodává takto koncipovaný výzkum na atraktivní pestrosti, plastičnosti amnohdy ikonkrétní (lidské) tváři. Sledovat přitom můžeme, respektive na stránkách časopisu sledovat budeme mocenské mechanismy astrategie individuálního ainstitucionálního vyjednávání vmístním prostředí, ato samozřejmě vrůzných časových obdobích. Zajímat se budeme oosobní příběhy astřetávání ikonfrontace jedinců či kolektivů sudálostmi „velkých“ dějin. Časově se ocitneme například ve středověkých dějinách, prostřednictvím environmentálně laděného výzkumu se „rozdýcháme“ vhistorii soudobé. Ajaké texty tedy na čtenáře čekají? Martin Slepička se ve své studii věnuje kultu svatého Denise ve středověkých Čechách ana Moravě. Byť lze přítomnost prvního pařížského biskupa afrancouzského „národního“ patrona vystopovat včeské liturgii již od 12.století, teprve odvě století později jeho kult vtuzemském prostředí zesílil. Jeho intenzita přitom odráží míru přátelských vztahů mezi Českým aFrancouzským královstvím. Nepřekvapí, že úcty se těšil uKarla IV. Do časově igeograficky zcela jiného prostředí čtenáře přenese Michael Durčák, který ve svém textu zkoumá názory české přistěhovalecké komunity na krach na newyorské burze vroce 1929. Ve studii se přitom opírá očeský tisk vycházející vTexasu, Nebrasce aChicagu. Srovnání zvolených regionů umožňuje sledovat perspektivu krajanů zvenkovských zemědělských aměstských oblastí. Potvrzuje mimo jiné, že vpřípadě krajanů nešlo ohomogenní komunitu, byť právě tak byla často prezentována. Zamerických dálav do českých luhů ahájů přenese čtenáře Jan Limberský zajímající se oproces aokolnosti záchrany zámku Staré Hrady ve druhé polovině 20. století. 1 Citováno podle Didier ERIBON, Michel Foucault 1926–1984, překlad Věra Dvořáková, Praha 2002, s.220. OPEN ACCESS
6 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2024 Limberského příspěvek si konkrétně klade za cíl prozkoumat formy oficiálního, ale ineoficiálního vyjednávání ozáchraně jedné kulturní památky zJičínska, ato včetně zapojení individuálních ainstitucionálních aktérů. Potvrzuje při tom, že pro záchranu objektu byla důležitá nejen zmíněná veřejná jednání, ale vedle nich ita neformální, jež se často odehrávala takříkajíc mimo písemné prameny. Na problematiku znečištění ovzduší na Mostecku všedesátých letech 20.století se ve svém článku zaměřila Nikola Novotná. Vtextu konkrétně sledovala, jak společnost, ale ičeskoslovenské vládní kruhy reagovaly na zhoršování životního prostředí vhospodářsky klíčovém avlastně pomyslně idoslovně „vytěžovaném“ regionu. Zajímá se rovněž oohlas problému vtehdejších médiích. Zvláštní místo je vaktuálním čísle časopisu vyčleněno faktograficky hutné aobsáhlejší materiálové studii Barbary Köpplové oRobertu Saudkovi „ve spárech“ válečné propagandy. Autorka konkrétně eviduje Saudkovu činnost aaktivity vprůběhu jeho pobytu vNizozemí vletech první světové války avčase těsně poválečném, tedy konkrétně vrozmezí let 1915–1921. Většinu času totiž spolupracoval srakousko-uherským velvyslanectvím vHaagu astál včele vlastní korespondenční kanceláře. Zajímavé ovšem je, že současně pracoval pro Hollandsch Nieuwsbureau, tedy zdánlivě neutrální zpravodajskou agenturu založenou nicméně spomocí haagského německého velvyslanectví, přičemž vídeňské úřady přesvědčil, že je majitelem této agentury. Na stránkách prvního letošního HOPu se tak sešly příspěvky od mladších, ale izkušených autorů. Vedle tematické různorodosti jednotlivé příspěvky charakterizuje izdánlivá „okrajovost“ zvolených námětů. Možná ale právě proto jde opočiny, jež vkonečném důsledku mohou ověřovat, potažmo potvrzovat opodstatněnost mikrosond pro naše poznání historie asoudy ovelkých dějinách. OPEN ACCESS