Lenka J. Budilová — Bořivoj Kňourek. Dům ve Vojvodovu. Sociální vztahy a stavebně-historický vývoj
Abstract
131
Full text
LENKA J.BUDILOVÁ— BOŘIVOJ KŇOUREK DŮM VE VOJVODOVU. SOCIÁLNÍ VZTAHY ASTAVEBNĚ-HISTORICKÝ VÝVOJ. brno: Centrum pro studium demokracie akultury, 2015, 316 s., ISbN 978-80-7325-382-0. Obadatelské spolupráci mezi různými regionálními, národními či disciplinárními varietami etnologických aantropologických věd se vposledních třiceti letech uvažuje nejčastěji vabstraktní, teoretizující rovině. Našli bychom tak jen poměrně málo konkrétních příkladů takové spolupráce, aještě méně pak reálných badatelských výstupů zní. Obzvláště komplikovaně bychom pak hledali příklady spolupráce mezi (globální) sociální akulturní antropologií atěmi směry (evropské) etnologie, které navazují na etnografické studium „tradiční“ materiální kultury. Recenzovaná kniha je výjimečným příkladem právě takovéhoto vzácného výstupu, navíc situovaného do terénu Balkánu, ve kterém se oba tyto disciplinární diskursy zajímavým způsobem střetávají. Zdvojice autorů zastupuje antropologický diskurs, charakterizovatelný vtomto konkrétním případě zájmem osociální vztahy, zkušená antropoložka Lenka Jakoubková Budilová; Bořivoj Kňourek pak sekunduje etnologizujícími pasážemi ostavebně-historickém vývoji fenoménu, který lze— nativním jazykem, ale zanalytického hlediska problematicky— označit za „vojvodovský“ či „český“ dům. Zajímavá publikace komplexním avlastně iinterdisciplinárním způsobem seznamuje se zkoumaným fenoménem tohoto typu domu ajeho obyvatel vbývalé „české“ vesnici vBulharsku. Tento fenomén zasazuje do širšího historického, geografického, společenského akulturního kontextu— aprávě vtéto snaze o(nejen) diachronii je podle mého mínění plodně využita synergie mezi (spíše) historicky adeskriptivně laděným etnologickým přístupem a(spíše) synchronně aanalyticky laděným přístupem antropologickým. Tato snaha je nejzřetelnější vúvodní části nazvané ZNěmecka aČech do Banátu, Bulharska azpátky, seznamující skomplikovanou amnohovrstevnatou historií série migračních proudů realizovaných vrůzných historických ageografických kontextech, které vedly ke vzniku, užívání, opuštění aznovuobydlení „vojvodovského domu“. Druhá, nejrozsáhlejší část knihy Vojvodovo— obec adům, pak prezentuje problematiku vojvodovského domu ze stavebněhistorického, respektive etnologického úhlu pohledu vjeho materiální dimenzi avširším kontextu vernakulárního stavitelství střední ajihovýchodní Evropy. Na tu navazuje část nazvaná Kulturní asociální rozměry vojvodovského domu, věnovaná sociální akulturní dimenzi tohoto domu sdůrazem na dynamiku proměn jeho „domácností“, tedy jeho užívání obyvateli. Dvojici autorů se tak na příkladu studia relativně „okrajového“ fenoménu podařilo prezentovat celou řadu badatelských témat zajímavých nejen pro antropology aetnology, ale ihistoriky, balkanology, avlastně iběžného čtenáře se zájmem odaný region. Určitým zamyšlením do budoucna by mohla být možná potenciální větší provázanost „antropologické“ a„etnologické“ sekce knihy do jednoho výrazněji komunikujícího celku (tedy nad rámec identického předmětu studia); otázkou ale zůstává, zda by to bylo— vzhledem kpoměrně odlišným teoretickým ametodologickým zázemím obou autorů— vůbec možné aúčelné. Naopak velmi užitečnou, ale vcelé řadě podobných publikací bohužel často opomíjenou součástí knihy je pak trojice rejstříků (místní, jmenný avěcný) apředevším OPEN ACCESS
132 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 2/2020 poměrně rozsáhlý obrazový doprovod (cca 150 obrázků, 10 map aplánů ašestnáctistránková samostatná obrazová příloha s30 historickými irecentními fotografiemi), který plastickým způsobem seznamuje súrovněmi zkoumaného fenoménu, které jsou pomocí tradičního nástroje sociálních ahumanitních věd— tedy psaného textu— prezentovatelné jen poměrně komplikovaně. Publikace autorské dvojice Lenky J.Budilové aBořivoje Kňourka představuje inspirativní počin (nejen) na poli možnosti spolupráce mezi různými subdisciplínami etnologických aantropologických věd, ale ina poli badatelského vytěžení fenoménu, který je marginální jen na první pohled. Nezbývá než doufat, že se podobně koncipovaných počinů (nejen) včeské etnologii aantropologii dočkáme co nejdříve. Petr Janeček OPEN ACCESS