Finská a česká slovesa pohybu ve vzájemném kontrastu

ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 103, 2021, Č.1, S. 88–105 Finská ačeská slovesa pohybu ve vzájemném kontrastu Petra hebedová (Brno) COMPARISON OF MOTION VERBS IN FINNISH AND CZECH In the article Icompare expressions of translational motion in Finnish texts and their Czech translation. The semantic analysis of verbs of motion is based on Talmy (2001, 2003) and Iestablish which components of amotion event (path, direction, goal, figure, manner) are essential when expressing motion events in the two languages and by what means they can be expressed. Ialso compare the results of my analysis with Talmyan typology of satellite-framed and verb-framed languages. Iconclude that in Finnish many frequent motion verbs express aspects of path together with adverbial expressions, whereas in Czech verbs express manner more often than in Finnish. Finnish and Czech also use differing anchorings of the direction of motion— in Czech the direction is anchored with respect to explicitly mentioned surroundings; in Finnish deictic motion verbs are in frequent use and also several means of anchoring may be used in one clause (for example by adeictic motion verb and an adverbial or by several adverbials). KEYWORDS Finnish, Czech, motion verbs, typology, cognitive linguistics KLÍČOVÁ SLOVA finština, čeština, slovesa pohybu, typologie, kognitivní lingvistika DOI https://doi.org/10.14712/23366591.2021.1.5 1. ÚVOD Cílem této studie je porovnat vyjadřování pohybových situací ve finštině avčeštině— takových, kdy se subjekt přemístí zjednoho místa na jiné atento subjekt je zároveň původcem pohybu. Vcentru pozornosti jsou slovesa, přičemž dva srovnávané jazyky slovesem poukazují na velmi odlišné aspekty pohybové situace. Překlad finského slovesa pohybu českým slovesem pohybu je tak obvykle málo výstižný, ato zejména vpřípadě nejfrekventovanějších sloves pohybu. Slovesa pohybu asituace jimi popisované budu analyzovat vtextu detektivky Miky Waltariho Kuka murhasi rouva Skrofin? (1939) ajejím českém překladu od Jana Petra Velkoborského Kdo zavraždil paní Skrofovou? (20031). Tento text jsem vybrala vzhledem ktomu, že je bohatý na situace, vnichž se lidé přesouvají zmísta na místo ve městě, vdomě nebo vbytě. Text je také součástí Intercorpu, který používám pro snadnější paralelní vyhledávání. Pokusím se ukázat, že kontrast kdalšímu jazyku 1 První vydání překladu 1989. OPEN ACCESS PETRA hEBEDOVÁ 89 (vtomto případě kčeštině) je velmi užitečný pro sémantickou analýzu pohybových situací ve finštině. Sémantická analýza sloves pohybu je postavena na Talmyho pojetí (2003) ajeho dalších rozpracováních. Srovnání pohybových situací ve vybraném textu je věnována kapitola 2. Poté porovnám své výsledky se studiemi sloves pohybu vrůzných jazycích, které navazují na Talmyho typologii satelitně averbálně rámcujících jazyků, auvedu, jak se vrámci této typologie lze dívat na finštinu ačeštinu (kapitola 3). 1.1 VYhLEDÁVÁNÍ POhYBOVÝCh UDÁLOSTÍ Vtextu Waltariho detektivky jsem spomocí Intercorpu vyhledala anásledně vytřídila popisy pohybových situací ajejich české překlady. Vyhledávání těchto situací jsem provedla skrze slovesa— nejprve jsem vyhledala všechna slovesa vyskytující se vtextu, následně jsem znich vybrala ta, která mohou popisovat pohyb zjednoho místa na jiné, apoté vyřadila případy, které nevyhovují zvoleným omezením (např.popisují abstraktní pohyb2, změnu stavu aj.). Mimo oblast zájmu zůstávají také kauzativní pohybové situace (např.laskea kuulotorvi ‚položit sluchátko‘) včetně pohybu části těla (laskea käsi jonkun olkapäälle ‚položit ruku někomu na rameno‘), nebudu se věnovat ani pohybu, při němž se nezmění lokace, ale spíše pozice (kääntyä jonkun puoleen ‚obrátit se kněkomu‘, nousta seisomaan ‚vstát‘). Slovesa jsem seřadila podle počtu výskytů vtextu (TABULKA 1). Finská slovesa pohybu Počet výskytů České překlady vtextu (výběr) Slovníkový překlad (Lindroos-Čermáková 1984) 1. mennä 91 jít, chodit, vyjít, odejít, zajít, vejít, zamířit, vstoupit, přistoupit, scházet, utéct, vrátit se jít, jet 2. tulla 88 přijít, vstoupit, vejít, vyjít, jít, chodit, přistoupit, vrátit se, lézt, zajít, dostat se přijít, přicházet, přijet, přijíždět 3. palata 57 vrátit se, vracet se, přijít, vstoupit vrátit se, vracet se 4. lähteä 47 odejít, odcházet, jít, vyrazit, vyjít, spěchat, vypravit se odejít, odcházet, odjet, odjíždět 5. käydä 43 navštívit, navštěvovat, chodit, jít, přijít, zajít, odejít, být, překročit, vstoupit navštěvovat, chodit, jezdit 6. astua 42 přistoupit, přikročit, vyjít, vstoupit, udělat krok, pokročit, postoupit, vejít kráčet, jít, vykročit 2 Abstraktní pohyb je takový, který sémanticky není ukotven vzhledem ktrojrozměrnému prostoru, ale vrámci nějakého abstraktního prostoru (Sivonen, 2005, s.42–43), může jít např.opředávání informací (např.přišla zpráva, fin. tuli raportti). OPEN ACCESS 90 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 103, 2021, Č.1 Finská slovesa pohybu Počet výskytů České překlady vtextu (výběr) Slovníkový překlad (Lindroos-Čermáková 1984) 7. poistua 27 odejít, odcházet, vzdálit se, opustit, jít odejít, odejet, vystoupit, vystupovat, zmizet 8. kävellä 22 chodit, procházet se, přecházet, kráčet, ujít chodit, procházet se 9. nousta 20 vyběhnout, vystoupit, vylézt, stoupat, vyjíždět, jít, vzlétnout vstát, vstávat, stoupat 10. ajaa 14 vyjet, jet, jezdit, odjet, ujíždět, pálit, řídit hnát, jet, jezdit 11. saapua 12 přijít, přijet, dostavit se, dorazit přijít, dostavit se, přijít, přijíždět 12. päästä 12 jít, vejít, přijít, dostat se, vstoupit dostat se do, dojet do 13. juosta 10 běžet, utéct, hnát se, letět běžet, běhat, utíkat, uhánět, téct, proudit 14. pysähtyä 9zastavit se zastavit se 15. kiivetä 9šplhat, lézt, slézt, jít, vrátit se vylézt, vyšplhat se 16. matkustaa 8odjet, odcestovat, nastoupit na cestovat 17. pudota 8spadnout, svalit se, uletět padat, spadnout, klesat 18. laskeutua 8scházet, sejít, sjet klesnout, klesat, padat, sejít, sestoupit, přistát 19. lähestyä 5blížit se (při)blížit se 20. karata 5utéct, uprchnout, vrhnout se utéct, uprchnout 21. paeta 5utéct, uprchnout utéct, prchat 22. hävitä 5 zmizet zmizet, ztratit se, vytratit se 23. kavuta 4vylézt, vydrápat se 24. törmätä 4hnát se, vyběhnout řítit se 25. seurata 4 následovat sledovat, následovat, jít s, doprovázet 26. siirtyä 4zamířit, odebrat se přesunout se, posunout se 27. hiipiä 4plížit se plížit se, (při)krást se 28. kulkea 3přejít, projít chodit, jezdit, jet 29. kiirehtiä 3pospíšit si spěchat, pospíchat 30. juoksennella 3 běhat pobíhat 31. väistyä 3couvnout, udělat krok stranou odstoupit, uhnout 32. luikahtaa 3vklouznout, vyklouznout 33. livahtaa 3 vklouznout vyklouznout, proklouznout, vykrást se 34. astella 2kráčet, přecházet kráčet 35. hypätä 2 vyskočit skočit, vskočit, přiskočit 36. kiertää 2 projít obcházet, objíždět, vyhýbat se 37. kiitää 2řítit se řítit se, hnát se OPEN ACCESS PETRA hEBEDOVÁ 91 Finská slovesa pohybu Počet výskytů České překlady vtextu (výběr) Slovníkový překlad (Lindroos-Čermáková 1984) 38. marssia 2 vypochodovat pochodovat 39. peräytyä 2 ustoupit ustupovat, couvat 40. pujahtaa 2vyklouznout, vklouznout vyklouznout, proklouznout 41. rynnätä 2vrhnout se hrnout se, valit se 42. sipsuttaa 2 procupitat lehce jít (krátkými kroky) 43. loikkia 2 spěchat 44. hivuttautua 1vytáhnout se na 45. hypähtää 1 seskočit vyskočit 46. hyppiä 1 vyvádět skákat, hopsat 47. kontata 1plazit se lézt po čtyřech 48. liikehtiä 1 přecházet pohybovat se, hýbat se 49. poiketa 1stavit se zastavit se u, vybočit 50. sännätä 1 vyrazit 51. tipahtaa 1 nastříkat spadnout, ukápnout, skanout 613 TABULKA 1:Slovesa pohybu vtextu Kuka murhasi rouva Skrofin? Do sledovaných pohybových situací zařazuju ity, vnichž je finské sloveso pohybu vinfinitním tvaru. Nejčastěji je tomu tak proto, že se jedná osyntakticky podřazenou (souběžnou nebo předcházející) situaci (srov.např.věty 7, 10). Celkem bylo podrobeno další analýze 613 výskytů 51 pohybových sloves, které vyhovovaly zvoleným sémantickým kritériím. 1.2 SÉMANTIKA POhYBOVÝCh UDÁLOSTÍ Při vzájemném porovnání bude přínosné nezaměřit se jen na slovesa samotná, ale na pohybovou událost3 (Talmy, 2003, s.25), jejíž jednotlivé komponenty bývají vyjádřeny kromě slovesa idalšími prostředky. Nezbytnými sémantickými komponenty pohybové události vTalmyho pojetí (2003, s.25–60) jsou: figura (figure), pozadí (ground), dráha (path)4. Figurou je pohybující se entita, která mění místo vzhledem kpozadí po dráze. Zároveň je možné vmnoha jazycích pozorovat, že se slovesem vyjadřuje spolu- -událost (co-event), totiž způsob (manner) pohybu nebo příčina (cause) uvedení do pohybu. Každý komponent pohybové události nemusí být explicitně vyjádřen, může být 3 České překlady Talmyho termínů jsou voleny vsouladu se studií Michaely Martinkové (2018). 4 Talmy (2001, s.25) sem řadí ještě komponent pohyb (motion), který nabývá buď kladné, nebo záporné hodnoty, kladné pro situace, vnichž dojde kpřesunu zmísta na místo, záporné pro situace, vnichž jde osetrvání na stejném místě. Protože se zabývám jen prvně jmenovaným případem, tento komponent vynechávám. OPEN ACCESS 92 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 103, 2021, Č.1 také domyšlen (Slobin, 2005, s.4). Komponent může také najít vyjádření ve více jazykových prostředcích ajeden jazykový prostředek může sloužit kvyjádření několika těchto komponentů (Talmy, 2003, s.21), jak ukazuje příkladová věta 1. (1) Lienee parasta, että menette pihaportin kautta pankkiin. Bude nejlepší, když půjdete do banky přes dvůr. Vpříkladu 1 dráha protíná dvůr asměřuje do banky, spomocí adpoziční fráze pihaportin kautta ‚přes dvůr‘ aadverbiale villativu pankkiin ‚do banky‘ je tak dráha vztažena kpozadí. Ve finské větě lze způsob pohybu pouze vyrozumět zkontextu, kdežto včeském překladu se jedná ochůzi. Vnásledující kapitole chci ukázat, že ifinské sloveso mennä se podílí na vyjádření dráhy, nejde tedy opouhé vyjádření faktu pohybu. Ve své analýze využiju také další rozvedení jednotlivých Talmyho komponentů od Slobina (2005). Kromě figury, dráhy, způsobu apozadí rozlišuje ještě rozsah (extent) auvádí rozlišení všech těchto komponentů na podkategorie. Vrámci dráhy pro mě bude vnásledujícím textu důležitý zejména směr pohybu, ten může být vztažen kněkterému účastníku situace nebo zmíněné lokaci (srov.česká slovesa odejít, přijít, vejít, vyjít), nebo být určen iabsolutně například vzhledem kzemské gravitaci (stoupat, klesat). Při ukotvení směru vzhledem ksituaci promluvy ajejím účastníkům lze mluvit také odeixi (Slobin, 2005; Talmy, 2003, s.56). Dráha může být dále charakteristická také konturou (srov.např.zatočit okolo, jít podél). Způsob pohybu je úzce propojen sfigurou vzhledem ktomu, že určitý typ figury je schopen vyvíjet pohyb určitým způsobem (jít, jet, letět). Vrámci způsobu je dále možné rozlišit tempo afrekvenci (jít, kráčet, cupitat, běžet). Pozadím může být původní lokace (odkud pohyb vychází), nebo lokace cílová (kam směřuje), může jím být také terén nebo prostředí (jet po poli, svištět vzduchem). Usloves pohybu tak lze často zmiňované východisko acíl posuzovat jako vyjádření pozadí, jsou však také spojeny sdráhou (odkud dráha vychází akam směřuje). Pod rozsahem rozumí Slobin (2005, s.3) rozsah vprostoru, temporální nebo aspektuální rozsah, případně ukotvení kjinému bodu vprostoru. 2. ANALÝZA POHYBOVÝCH SITUACÍ VE FINSKÉM TEXTU AJEJICH ČESKÝCH PŘEKLADŮ 2.1 FINSKÁ DEIKTICKÁ DRÁhOVÁ SLOVESA AUKOTVENÍ SMĚRU DRÁhY Význam nejfrekventovanějších finských sloves pohybu tulla amennä lze nejlépe popsat ve vzájemném kontrastu. Obě slovesa můžeme charakterizovat jako deiktická dráhová slovesa— směr jejich dráhy je vztažen ksituaci promluvy ajejím účastníkům. Podle Langackera (1987, s.126–127) předpokládají taková slovesa ve svém významu referenční bod, který je ztotožněn sněkterou součástí situace promluvy (jejím účastníkem, lokací). Vpřípadě anglického come ago pak obvykle jako referenční bod funguje pozice mluvčího: come popisuje pohyb směrem kněmu, go směrem od něj. Totéž tvrdí Huumo aSivonen (2010) ofinských slovesech tulla amennä: tulla popisuje pohyb směrem kmluvčímu amennä směrem od mluvčího. Stává se však poměrně často, že situace OPEN ACCESS PETRA hEBEDOVÁ 93 je koncipována vzhledem kjinému referenčnímu bodu, než je pozice mluvčího, tulla pak popisuje pohyb směrem kreferenčnímu bodu, mennä směrem pryč od něj. Příkladem, kdy je referenčním bodem pozice mluvčího, jsou věty 2 a3. (2) Ja toissa päivänä hän tuli luokseni pyytäen jotain vahvaa unilääkettä. Apředevčírem za mnou přišla apožádala mě onějaký silný prášek na spaní. (3) Palmu viittasi minut huolehtimaan saarnaajasta ja meni edellä sisään. Palmu mi pokynul, abych se ujal kazatele, avstoupil před ostatními do bytu. Ve větě 4 jde opohyb směrem kadresátovi, ve větě 5 směrem pryč od adresáta. (4) … ja tulin ilmoittamaan asiasta, niin kuin komissaari määräsi. …apřišel jsem to ohlásit, jak jste, pane komisaři, nakázal. (5) »Minä menen nyt saunaan», ilmoitti Palmu asiallisesti. „Jdu do sauny,“ oznámil Palmu. Ve větách 6 a7 je referenčním bodem lokace, vníž se nacházejí jednající postavy. (6) Talonmies itse oli tullut pihan puolelta ja nojautui varsiluutaan. Zdomu vyšel sám domovník aopřel se okoště. (7) Hänen mentyään talonmiehen rouva asetteli kynnysmaton takaisin paikoilleen ja oikaisi selkänsä katsoen mieheensä. Jakmile slečna zašla, položila domovnice rohožku na místo, narovnala se apohlédla na svého muže. Vpřekladech do češtiny se často setkáme stím, že namísto finského deiktického vztažení je včeštině pohyb vztažen knějaké ve větě zmíněné koordinátě (vstoupil do místnosti, vyšel na dvůr, dostal se do domu, zajít za tetou, přišel potají za mnou aj.). Ve větě 3 zůstává mluvčí v1.osobě stát přede dveřmi, zatímco komisař Palmu jde sdalšími lidmi do bytu. Včeském překladu jsou slovesný prefix ipředložka (v-, do) vztaženy kmístnosti, kdežto ve finštině je deiktické sloveso vztaženo kmluvčímu alokální výraz sisään ‚dovnitř‘ se logicky vztahuje kmístnosti. Ve finštině tedy lze situaci vztáhnout opačnými směry (směrem od mluvčího pomocí slovesa asměrem do místnosti pomocí adverbiale). Podobný příklad se slovesem mennä je ve větě 8. Finské sloveso mennä dává najevo, že jde opohyb směrem pryč od dalších účastníků situace, což se odráží včeském překladu pomocí ‚vyšla zmístnosti‘ (směrem pryč od ostatních účastníků situace), finské adverbiale huoneeseensa ‚do svého pokoje‘ je pak vpřekladu vypuštěno (překladatel tedy dává přednost významu slovesa mennä před tímto určením cíle pohybu). Ve větě 9 je finské vztažení kúčastníku situace včeském překladu vypuštěno azůstává jen vztažení kmístu (předsíni/bytu): (8) Neiti Skrof meni huoneeseensa niska jäykkänä. Slečna Skrofová vyšla zmístnosti se vztyčenou hlavou. (9) Palmu tuli hitaasti eteisestä luokseni. Palmu pomalu vyšel zbytu. OPEN ACCESS 94 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 103, 2021, Č.1 Včeské větě se slovesem pohybu se obvykle vyjadřuje jen východisko, jen směr nebo jen dráha, přičemž východisko implikují zejména slovesa spředponou vyaod-, směr slovesa spředponou vapři-, dráhu zejména slovesa spředponou přeapro- (Grepl— Karlík, 1998, s.115–117). Se směrem se často paralelně vyjadřuje účel (Otec se odjel léčit do lázní), přičemž může směr zůstat nevyjádřen (Otec odešel na pivo) (Grepl— Karlík, 1998, s.116). Kromě výše zmíněné možnosti využít pro vyjádření směru jednak sloveso (tulla, mennä) ajednak adverbiale, se ve finském textu setkáme ispřípady, kdy je ve větě víc než jedno adverbiale. Nalezla jsem celkem třicet takovýchto případů. Ve dvou znich jsou vyjádřeny východisko, dráha (kudy prochází) icíl, ve zbylých jde okombinaci východisko asměr/cíl, případně směr adráha (kudy prochází). Ve dvanácti překladech do češtiny je vícenásobné adverbiální určení zachováno (Odtamtud jsem tedy šla ke slečně Pihlajové, Když půjdete do banky přes dvůr), ve zbylých je zvoleno jiné překladatelské řešení, někde může být jedna zinformací vypuštěna (jako ve větě 9 luokseni ‚ke mně‘). Vícenásobné určení by včeštině vmnoha případech neznělo přirozeně (?odešel zklubu domů, ?pomalu vyšel zbytu směrem ke mně, ?vstoupil dveřmi do ateliéru). Pozorované zachování vícenásobného adverbiálního určení může být také ovlivněno tím, že jde otext přeložený zfinštiny. Kpotvrzení by bylo potřeba tato pozorování porovnat spůvodním textem včeštině nebo spřekladem opačným směrem. Vnásledující dvojici příkladů (10, 11) je ve finštině směr pojat protichůdně, kdežto včeských překladech shodně. Ve finštině jde ve větě 10 postava dolů po schodech, aby se pak zase vrátila do situace, která je zde vcentru pozornosti (podepisování závěti vbytě paní Skrofové). Ve větě 11 je naopak pohyb osoby po schodech dolů popisován zpozice pod schody, kde se právě nacházejí jednající osoby. Včeštině je směr ukotven souhlasně stím, kam se osoba pohybuje (ze schodů dolů). Opět zde tedy můžeme sledovat, že čeština preferuje ukotvení směru dráhy vzhledem kokolnímu prostředí, kdežto finština vzhledem ksituaci promluvy ajejím účastníkům. (10) Mennessäni portaita alas näin neitti Hallamaan. Jak jsem scházel po schodech, uviděl jsem slečnu Hallamaaovou. (11) Ja tuli alas pää kolmantena jalkana. Aseběhl zase dolů, jako by mu hořela zem pod nohama. Sloveso mennä se vcelém textu typicky vyskytuje vsituacích, kdy si má jít nějaká osoba lehnout nebo si odpočinout (mennä nukkumaan ‚jít spát‘, mennä levolle ‚jít si lehnout/odpočinout‘, mennä pitkäkseen ‚jít se natáhnout‘). To se zdá být logické vzhledem ktomu, že se pak vzdálí ostatním účastníkům situace, může se vzdálit vprostoru, lze uvažovat iotom, že se pak pro ostatní stane komunikačně nedostupnou. Vpřekladech vět se slovesem tulla si lze všimnout ještě jiného rozdílu mezi finštinou ačeštinou. Ve finštině se toto sloveso použije nezávisle na tom, zda je vztaženo ke statickému nebo pohybujícímu se referenčnímu bodu. Včeštině se dělá rozdíl mezi situací, kdy je referenční bod statický (přijď za mnou), nebo se pohybuje (pojď za mnou). Vpříkladu 12 jde opohyb vztažený kpohybující se osobě. OPEN ACCESS PETRA hEBEDOVÁ 95 (12) »Komissaari on tosin vähän lihava», hän huomautti huolehtivasti olkapäänsä yli, »mutta tulkaa vain perässä…» „Vy jste, pane komisaři, sice trochu tlustý,“ utrousil starostlivě přes rameno, „ale jen lezte za mnou…“ 2.2 ZAMĚŘENÍ POZORNOSTI NA URČITÝ ÚSEK DRÁhY Talmy (2003) se věnuje také zaměření pozornosti na určitý aspekt nebo úsek významu, zatímco zbylá část významu zůstává vpozadí. Zavádí pro to termín windowing of attention, opakem je pak gapping, včeštině volím překlad zaměření pozornosti aopominutí. Vpřípadě dráhových sloves může být pozornost zaměřena na počáteční, prostřední nebo koncovou část dráhy (Talmy, 2003, s.265–271). Talmy (2003, s.270–271) také zmiňuje, že prostřední část je tak často opominuta, že dráhu mohou mluvčí vnímat jako sestávající se pouze zpočáteční akoncové části. Huumo aSivonen (2010) zmiňují, že slovesa tulla amennä se mohou lišit také zaměřením pozornosti: uslovesa tulla může být pozornost zaměřena na koncovou část (cíl cesty), kdežto mennä ve stejném kontextu zahrnuje rozsáhlejší část dráhy vedoucí kcíli (srov.Tulen juuri Turkuun „Zrovna přijíždím do Turku“ aMenen juuri Turkuun „Zrovna jedu do Turku“). Vpřípadě, že dráha tvoří uzavřenou smyčku (closed path), kdy se počáteční akoncový bod rovnají, lze jednotlivé části dráhy pojmenovat jako opuštění východiska, část mimo anávrat (the departure, the away, and the return portions of the path, Talmy, 2003, s.268). Finské sloveso palata ačeské sloveso vrátit se mají právě takovou uzavřenou dráhu tvořící smyčku, přičemž pozornost je zaměřena na koncovou část dráhy (návrat). Důležité je, že opominuté části významu jsou pro daný jazykový prostředek relevantní (Talmy, 2003, s.264–265). Sloveso vrátit se je charakteristické právě svou dráhou vpodobě smyčky, jinak by se shodovalo sjinými slovesy pohybu se zaměřením na cílovou část dráhy, tj.snadněji opominutá počáteční aprostřední část dráhy jsou pro jeho význam relevantní. Pozornost může být zaměřena ina prostřední část, pokud je ve větě explicitně pojmenována (13). (13) Olin nimittäin juuri palannut eräästä yksityisestä juhlasta. Vrátila jsem se totiž právě zjednoho soukromého večírku. Sémantika finského palata ačeského vrátit se si dobře odpovídá, což se odráží vuniformitě překladů. Až na čtyři výjimky (jeli přímo domů, přišla, vstoupili opět do výtahu, ujížděli zpět do bytu) je finské palata přeloženo českým vrátit se (celkem 53 případů). Zaměření pozornosti na počáteční část dráhy je pak typické pro finské sloveso lähteä, ato ivpřípadech, kdy je cíl cesty zmíněn jako ve větě 14 spomocí adverbiale kotiin ‚domů‘. (14) …että tuomari Lanne lähti eilen illalla kotiin pari minuuttia vailla kaksitoista. …že advokát Lanne odešel zklubu pár minut před dvanáctou. OPEN ACCESS 96 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 103, 2021, Č.1 Pällin aKaivapalu (2012) konstatují na základě porovnání chování sloves mennä alähteä vkorpusu, že lähteä vyjadřuje začátek činnosti, zatímco mennä průběh. Vpřípadě mennä nemusí být počáteční bod dráhy známý nebo není důležitý, na druhou stranu je výsledek přesunu jistý. Naproti tomu lähteä vyjadřuje přesun ze situace promluvy nebo události vnějakém explicitně zmíněném směru, dosažení cíle ale není jisté ani podstatné. Ve větě 14 se tak říká pouze to, že advokát Lanne vyrazil směrem kdomovu. Můžeme si všimnout, že ve finštině je zdůrazněno východisko pomocí slovesa lähteä aspolu sním je vyjádřen icíl (kotiin ‚domů‘), včeské větě je však zmíněno jen východisko (odešel zklubu). Včeských překladech finského lähteä převládají slovesa odejít aodjet, vyskytují se však ijiné způsoby, jak pozornost zaměřit na počáteční část dráhy azačátek činnosti (vypravila se, začal sestupovat, vyrazí, dalo se do pohybu). Při opuštění místa za nějakým účelem nebo snějakým záměrem se pak vpřekladech vyskytuje neprefigované sloveso jít (šel se podívat, šli vyzpovídat, šel pro, jít dál). Zajímavá je také věta 15, vníž se kombinují slovesa lähteä amennä, výsledkem je pak soustředění se jak na počáteční část dráhy (odchod), tak na cíl cesty. Ve finské větě je také použit tzv.2.infinitiv pro dokreslení způsobu děje (tohvelit lonksuen ‚klapaje/ klapajíc pantoflemi‘). Kromě finitního slovesa lähti obsahuje věta hned tři infinitní tvary (saamatta ‚aniž by dostala‘, menemään ‚jít (směrem někam)‘ alonksuen ‚klapajíc‘), proto překladatel do češtiny potřebuje tři věty sfinitními slovesy (nedostalo se, vypravila se, zaklepaly). (15) Hän … lähti lohdutusta saamatta menemään maitopuotiin tohvelit alakuloisesti lonksuen aamuauringon valossa jalkakäytävän pölyiseen asfaltiin …akdyž se jí nedostalo od domovnice porozumění, vypravila se do mlékárny. Pantofle melancholicky zaklepaly na asfaltu chodníku lesknoucím se vjarním slunci. Podobné zaměření pozornosti jako uslovesa lähteä můžeme pozorovat uméně frekventovaného poistua. Na rozdíl od lähteä však sloveso poistua nepopisuje pohyb vexplicitně zmíněném směru, pouze vzdálení se zpočátečního bodu. Vpřípadě lähteä můžeme sledovat figuru vjejím pohybu vnějakém směru. Upoistua nás však figura přestává zajímat vmomentě, kdy opustila původní místo. Logicky se tak sloveso vyskytuje nejčastěji sodlukovým pádem. Pokud je použit směrový pád, neoznačuje cíl cesty, ale jen směr, vjakém figura opouští místo (16). (16) Kukaan ei ole voinut poistua ovesta porraskäytävään. Nepřichází vůbec vúvahu, že by někdo vyšel hlavními dveřmi na schodiště. Opačným případem je sloveso saapua spozorností zaměřenou na koncový úsek dráhy (17). (17) …ja etsivät saapuvat tänne parin minuutin kuluttua. …aza pár minut tu budou naši chlapci. OPEN ACCESS PETRA hEBEDOVÁ 103 oborů), jejichž úkolem bylo převyprávět kreslený příběh. Svá data pak srovnávají spodobně získanými daty pro jiné jazyky (srov.Strömqvist— Verhoeven, 2004). Neuvažují ofrekventovanosti jednotlivých sloves, což je také největší rozdíl vmém ajejich postupu. Menší rozdíly vučiněných závěrech souvisí stematikou textu (např.pohyb zvířat ve vzduchu ave vodě oproti pohybu lidí ve městě). Čeština pak ve výše zmiňovaných studiích uvedena není, je jen společně sdalšími slovanskými jazyky řazena mezi satelitně rámcující jazyky, kdy satelit je vázaným morfémem, tj.slovesným prefixem (Martinková, 2018, s.43). Saicová Římalová (2010, s.48, 54) uvádí, že pro česká neprefigovaná slovesa je důležitý způsob pohybu aprostředí, vněmž pohyb probíhá. Vrámci způsobu jde především oobtížnost, atudíž pomalost, nebo rychlost pojící se slehkostí. Výrazně je včeštině rozlišen pohyb člověka astroje. Naproti tomu uprefigovaných sloves podle ní hrají důležitou roli východisko, cíl, dráha ajejí tvar. Ztoho lze vyvodit, že je to právě prefix, který do významu slovesa typicky přináší výrazné zaměření na dráhu. Zmého srovnání, které se ale více věnovalo finštině než češtině, se zdá, že se zařazením češtiny mezi převážně satelitně rámcující jazyky lze souhlasit. Vyjádření způsobu pohybu je včeštině rozhodně častější než ve finštině. 4. ZÁVĚR Na základě výše uvedeného srovnání lze tvrdit, že finština používá kvyjádření pohybu často taková slovesa, která se podílejí na vyjádření dráhy (toto vyjádření je součástí slovesného kmene, nikoli závislého morfému, jako je tomu včeštině). Jedná se zejména odeiktická dráhová slovesa (tulla, mennä), slovesa, unichž je pozornost upřena na určitý úsek dráhy (palata, lähteä, käydä, poistua), islovesa se spíše vertikální dráhou (nousta, laskeutua). Tato slovesa hrají vzhledem kfrekvenci oproti způsobovým slovesům pohybu (kävellä, ajaa, juosta, kiivetä) vtextu jednoznačně důležitější úlohu. Vyjádření dráhy však zároveň není výhradním úkolem slovesa, finština disponuje bohatými možnostmi zejména pro vyjádření východiska a/nebo směru/ cíle pohybu. Nejfrekventovanější finská slovesa pohybu (tulla, mennä) obsahují určení směru dráhy přímo ve svém významu, navíc se mohou kombinovat sdalšími prostředky specifikujícími dráhu. Včeštině je směr dráhy vyjádřený slovesným prefixem apředložkovou frází oněco méně flexibilní— předložka je vztažena knějaké absolutní koordinátě (např.místnosti, do které se vstupuje nebo se zní vychází) aprefix je sní obvykle vsouladu (vpřekladech jsou časté kombinace např.vstoupit/vejít do, přistoupit/přikročit k, vyjít/vyjet z). Ve stejné situaci může ve finštině jít spíše oto, kdo další se situace účastní ajak se postava pohybuje vzhledem ktéto další osobě, amístní adverbiale jsou na tomto určení směru nezávislá. Zařazení finštiny mezi satelitně rámcující jazyky podle mých pozorování nevystihuje skutečnost, zejména pokud vezmeme do úvahy frekvenci užívání jednotlivých finských sloves pohybu vanalyzovaném textu. Sohledem na tento text bychom finštinu mohli nejspíše charakterizovat jako jazyk dvojitě rámcující— na vyjádření dráhy se podílí jak sloveso, tak idalší prostředky (jména vlokálních pádech, adpozice, adverbia). Takové zařazení by korespondovalo spozorováním, že ve finštině je OPEN ACCESS 104 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 103, 2021, Č.1 obvykle dráha specifikována ve více ohledech— směru, tvaru, zaměření pozornosti na její určitý úsek, východisku, cíli, průběhu. Oproti češtině se méně často věnuje pozornost způsobu pohybu. Při využití překladového textu je samozřejmě potřeba počítat smožnými omezeními aúskalími. Tím může být například specifičnost daného textu (způsob pohybu může být omezen prostředím, vněmž se příběh odehrává) nebo styl autora, stáří textu, překladatelův styl. Překlad beletrie se však na druhou stranu jeví jako vhodný vzhledem kpředpokládané šíři užitých jazykových prostředků, ivzhledem ktomu, že cílem překladatele je zvolit pro cílový jazyk co nejpřirozenější způsob vyjádření. Překladatel tak nutně musí změnit například zaměření na určité aspekty pohybových situací voriginále na jiné aspekty, které jsou důležité vcílovém jazyce. Kontrast dvou jazyků se jeví jako velmi přínosný, pokud chceme poznat, jaké aspekty pohybových situací jsou pro jazyk důležité. Zároveň je zajímavé sledovat, jak se mohou lišit itak banální situace, jakými jsou přesuny osob zjedné místnosti do druhé. LITERATURA Beavers, J.— Levin, B.— Tham, S.W. (2010): The Typology of Motion Expressions Revisited. Journal of Linguistics, 46, s.331–377. Berman, R.— Slobin, D.I. (1994): Relating Events in Narrative: aCrosslinguistic Developmental Study. New York: Psychology Press. Bradley, J. (2016): Verb-Framed Motion Events in Uralic (with Special Attention to Mari). Finnisch-Ugrische Forschungen, 63, s.126–152. Croft, W.— Barðdal, J.— Hollmann, W.B.— Sotirova, V.— Taoka, Ch. (2010): Revising Talmy’s typological classification of complex event constructions. In: H.C.Boas (ed.), Contrastive Studies in Construction Grammar. John Benjamins Publishing Company, s.201–236. Český národní korpus— Intercorp. Ústav národního korpusu, FF UK, Praha. Dostupné z: https://intercorp.korpus.cz/. Fárová, L.— Vavřín, M.: Korpus InterCorp— finština, verze 12 z12.12.2019. Ústav Českého národního korpusu FF UK, Praha 2019. Dostupné z: http://www.korpus.cz. Grepl, M.— Karlík, P. (1998): Skladba češtiny. Olomouc: Votobia. Huumo, T.— Sivonen, J. (2010): Conceptualizing Change as Deictic Abstract Motion: Metaphorical and Grammatical Uses of ‚Come‘ and ‚Go‘ in Finnish. In: F.Parrill— V.Tobin— M.Turner (eds.), Meaning, Form, and Body. CSLI Publications. Dostupné z: https://www.researchgate.net/ publication/228300183_Conceptualizing_ Change_as_Deictic_Abstract_Motion_ Metaphorical_and_Grammatical_Uses_ of_%27Come%27_and_%27Go%27_ in_Finnish Ibarretxe-Antuñano, I. (2004): Motion Events in Basque Narratives. In: S.Strömqvist— L.Verhoeven (eds.), Relating Events in Narrative. Typological and Contextual Perspectives. New York— London: Psychology Press, s.89–111. ISK 2004 = Hakulinen, A.—Vilkuna, M.— Korhonen, R.— Koivisto, V.— Heinonen, T.R.— Alho, I. (2004): Iso suomen kielioppi. Helsinki: SKS. http://scripta.kotus.fi/visk/ etusivu.php Kangasmaa-Minn E. (1985): Suomen verbiilmausten kvantiteetista ja kvaliteetista. Virittäjä, 4, s.429–446. Langacker, R.W. (1987): Foundations of Cognitive Grammar. Volume I.Theoretical Prerequisites. Stanford: Stanford University Press. Lindroos-Čermáková H. (1984): Suomi-tšekkisuomi taskusanakirja. Helsinki: WSOY. OPEN ACCESS PETRA hEBEDOVÁ 105 Martinková, M. (2018): Ktzv.sémantické typologii jazyků: Co česká slovesa pohybu mohou vypovídat oangličtině ašpanělštině. Studie zaplikované lingvistiky, 2, s.37–53. Pasanen, P.— Pakkala-Weckström, M. (2008): The Finnish way to travel: Verbs of motion in Finnish frog story narratives. In: M.Garant— I.Herlin— H.Yli-Jokipii (eds.), Kieli ja globalisaatio— Language and globalization. Jyväskylä: Suomen soveltavan kielitieteen yhdistyksen julkaisuja, s.311–331. Pällin, K.— Kaivapalu, A. (2012): Suomen mennä ja lähteä vertailussa: lähtökohtana vironkielinen suomenoppija. Lähivõrdlusi. Lähivertailuja, 22, s.287–323. Rosen, A.— Vavřín, M.— Zasina, A.J.: Korpus InterCorp— čeština, verze 12 z12.12.2019. Ústav Českého národního korpusu FF UK, Praha 2019. Dostupný z: http://www.korpus. cz Saicová Římalová, L. (2010): Vybraná slovesa pohybu včeštině. Studie zkognitivní lingvistiky. Praha: Karolinum. Shore, S. (2020): Lauseita ja vesinokkaeläimiä. Perinteisestä funktionaaliseen kielioppiin. Helsinki: SKS. Sivonen, J. (2005): Mutkia matkassa. Nykysuomen epäsuoraa reittiä ilmaisevien verbien kognitiivista semantiikkaa. Helsinki: SKS. Slobin, D.I. (1996): Two Ways to Travel. In: M.Shibatani— S.A.Thompson (eds.), Grammatical Constructions: their Form and Meaning. Oxford: Clarendon Press, s.195–219. Slobin, D.I. (2000): Verbalized Events. ADynamic Approach to Linguistic Relativity and Determinism. In: S.Niemeier— R.Dirven (eds.), Evidence for Linguistic Relativity. Amsterdam: John Benjamins Publishing Company, s.107–138. Slobin, D.I. (2005): Relating Narrative Events in Translation. In: D.Ravid— H.B.Shyldkrot (eds.), Perspective on language and language development: Essays in honor of Ruth ABerman. Dordrecht: Kluwer, s.115–129. Dostupné z: https://www.researchgate.net/ publication/226468533_Relating_Narrative_ Events_in_Translation Slobin, D.I. (2004): The Many Ways to Search for afrog. Linguistic Typology and the Expression of Motion Events. In: S.Strömqvist— L.Verhoeven (eds.), Relating Events in Narrative. Typological and Contextual Perspectives. New York— London: Psychology Press, s.219–257. Strömqvist, S.— Verhoeven, L. (eds.) (2004): Relating Events in Narrative. Typological and Contextual Perspectives. New York— London: Psychology Press. Talmy, L. (2001): Toward aCognitive Semantics. Volume II. Typology and Process in Concept Structuring. Cambridge, London: The MIT Press. Talmy, L. (2003): Toward aCognitive Semantics. Volume I.Concept Structuring Systems. Cambridge, London: The MIT Press. Tommola, H. (2010): Suunta ja muutos. Havaintoja viron ja suomen liikeverbeistä. Eesti ja soome-ugri keeleteaduse ajakiri, 1, 2, s.341–359. Waltari, M. (1939): Kuka murhasi rouva Skrofin? Helsinki: Otava. Waltari, M. (2003): Kdo zavraždil paní Skrofovou? Překl. Jan Petr Velkoborský. Praha: Knižní klub. Petra Hebedová | Ústav jazykovědy abaltistiky, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity | Arna Nováka 1, 602 00 Brno ORCID ID: 0000-0001-9807-8911 petrahebedo[email protected].cz OPEN ACCESS