Spojková platnost výrazu akorát v češtině (na základě korpusové analýzy)

Spojková platnost výrazu akorát včeštině (na základě korpusové analýzy)1 Sonja Vojvodić ABSTRAKT: Výraz akorát, nesoucí význam „zrovna“, „právě“ nebo „jenom“, bývá ve slovnících definován jako příslovce, zdůrazňovací arestriktivní částice ispojka. Výraz je ve větách schopen implikovat presupozici nebo jako aktualizační částice signalizovat réma. Vtéto stati se snažíme vkorpusech SYN2015 aORAL2013 poukázat na značný počet výskytů výrazu akorát ve funkci odporovací spojky. Zanalýzy plyne, že omezovací význam se sodporovací funkcí prolínají. Vtéto stati dále upozorňujeme na odlišnosti mezi dvěma synonymickými výrazy: akorát aakorát že. Vzorky zparalelního korpusu skýtají informace ochorvatských překladových ekvivalentech kspojkovému výrazu akorát. Zde chorvatští překladatelé volí hlavně spojku srestriktivním významem samo, kombinované spojky aspojku ali, kterou zde považujeme za problematickou. KLÍČOVÁ SLOVA: funkce výrazu, homonymie, korpus, polysémie, spojková funkce, význam ABSTRACT: The expression akorát, which means “just,” “exactly,” or “only,” is classified in glossaries as an adverb and emphatic, as well as arestrictive particle and conjunction. In sentences the expression may imply apresupposition, or it may signal focus while functioning as afocus-sensitive particle. This article would like to draw attention to alarge number of occurrences of the expression akorát as an adversative conjunction, obtained by analyzing arandom sample in SYN2015 and ORAL2013 corpora. The aforementioned analysis has shown that the restrictive meaning of the expression akorát most often overlaps with its adversative function. The article also stresses the differences in meaning between two synonymous expressions: akorát and akorát že. Aparallel corpus has provided information about equivalent Croatian words used in translations of the expression which is used as aconjunction in Czech. In these examples, translators mainly use the Croatian conjunction samo with its restrictive meaning, multi-word conjunctions and the conjunction ali, which has proven to be aproblematic translation choice in this type of context. KEYWORDS: Conjunctive function, Corpora, Function of the expression, Homonymy, Meaning, Polysemy ÚVOD Vymezení problematiky spojkové funkce, kterou vrámci české věty avýpovědi plní polyfunkční lexémy, jejichž primární funkce není spojková, byl zatím věnován poměrně velký počet prací, avšak vrámci uvedené problematiky byla specifičnost výrazu akorát opomíjena. Proto zde máme za cíl vyzdvihnout podstatnost jeho 1 Článek tvoří tematickou součást diplomové práce Významově-funkční posuny výrazu AKORÁT ajejich vliv na aktuální členění větné včeštině. OPEN ACCESS 40 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 1/2019 významového potenciálu ve spojkové funkci, který považujeme za pozoruhodný. Vycházíme totiž zteze, že akorát jakožto výraz, jehož primární funkce není spojková, zachovává ve své spojkové platnosti ivýznamové odstíny své primární asekundární funkce. Akorát přitom budeme synonymicky porovnávat především svýrazy jen/jenom ajenže/jenomže.2 První část této stati věnujeme dosavadnímu vymezení výrazu akorát ajeho rozložení včeském jazyce. Votázce významového chápání spojkových výrazů vycházíme zpráce J.Bauera (1964; 1967), jehož přínos tomuto tématu považujeme zde za stěžejní.3 Dále poukážeme na kontrast mezi synonymickými výrazy akorát aakorát že, jelikož mezi nimi nacházíme zřetelné významové rozdíly. Vzávěrečné části stati se zmíníme opřekladech daného výrazu do chorvatštiny aporovnáme některé překladové ekvivalenty.4 Kexcerpci nám poslouží příklady zkorpusů ORAL2013 aSYN2015, vnichž, mimo jiné, prozkoumáme náhodný vzorek sta výskytů, azparalelního korpusu. Při vymezení termínů věta avýpověď vycházíme zterminologického podkladu M.Čechové (1996). 1. VÝRAZ AKORÁT VDOSAVADNÍCH PRACÍCH VNovém akademickém slovníku cizích slov (Dvořáček akol. 2006: 33) aSlovníku spisovného jazyka českého (dále SSJČ, Havránek) se daný lexém definuje též jako zdůrazňovací částice. Zachycení jeho příslušnosti kčásticím nacházíme ive Slovníku současné češtiny (2011: 24). Přestože kvůli své příslušnosti kjazyku nespisovnému nebývá výraz akorát často podrobněji zkoumán vodborné literatuře, vdosavadních rozborech byl vymezen jako příslovce ačástice ve funkci větného aktualizátoru arematizátoru, který kromě schopnosti implikovat presupozici naplňuje také význam vytýkací aomezovací spříznakem horní hranice, tj.funkci omezovacího aktualizátoru, jak uvádí Štěpánková (2013: 60). „Jde ovýraz polysémní, avšak žádný ze stávajících slovníků jeho omezovací význam neuvádí, přestože podle 100 náhodně vybraných výskytů tohoto výrazu vkorpusu SYN2010 jich velká většina (80 ze 100) vyjadřuje omezení (tamtéž: 61).“ Vtéto definici se však autorka nezmínila ospojkové platnosti výrazu. Této funkci avýznamovým modifikacím vrámci souvětí se autorka věnuje vsouvislosti svýrazem jen (tamtéž: 124–127), jehož synonymita se zde zkoumaným výrazem je pro tuto stať obzvlášť významná.5 2 Zdůrazňujeme, že cílem této práce není slohové rozvrstvení výrazů, nýbrž pouze jejich významová afunkční klasifikace. Ztoho důvodu zde vedle spisovných výrazů jen, jenom, jenže ajenomže uvádíme vmluveném jazyce frekventované výrazy akorát aakorát že, přičemž se zaměříme pouze na jejich významy vurčitém kontextu, vněmž plní danou funkci. 3 Viz oddíl 1.1. 4 Chorvatštinu volíme proto, že je autorčin mateřský jazyk. 5 Kotázce významových modifikací srov.Malinovský (1996). OPEN ACCESS SONJA VOJVODIć 41 Frekvenční slovník mluvené češtiny (Čermák akol.: 2007) zachycuje výraz akorát jako částici (122) ajako příslovce (75), zčehož všechny částice jsou adverbiální amluvené/neformální.6 Ze 122 přepisů částic jsou 52 výrazy opatřeny plným kódem, ze kterých 42 byly zařazeny mezi faktuální/intenzifikační, 10 mezi emocionální: evaluativní/intenzifikační, všechny voznamovacích větách. Valence je dále uvětšiny případů adpropoziční počáteční (18) aadlexémová počáteční (10). Adlexémová pozice odůvodňuje schopnost výrazu plnit ve větě funkci rematizátoru asignalizovat ohnisko. Na druhé straně adpropoziční pozice ovlivňuje tady stanovenou teorii omožnosti použití výrazu akorát ve funkci spojovacího prostředku. Procentové rozložení akorát vpsané češtině mezi beletristické, odborné apublicistické texty je, sohledem na výskyt výrazu hlavně vrámci jazyka mluveného, zcela očekávané. Dále hodnoty FRQ aARF svědčí orovnoměrnosti, sjakou se výraz objevuje ve zkoumaných úsecích.7 akorát rank ARF ARF rank FRQ FRQ bel. (%) odb. (%) pub. (%) 7563 404 7138 1067 80 4 16 Tabulka 1— Data zFrekvenčního slovníku češtiny: absolutní frekvence slova rozložena ve třech žánrech (Čermák–Křen 2004: 20). 1.1 KBAuErOVu POcHOPENÍ VZTAHu PŘÍSlOVcÍ AČÁSTIc SE SPOJKAMI Autor ve své stati upozorňuje na styčnou oblast mezi příslovci ačásticemi, které, vpřípadě že jsou vytýkací anebo omezovací, mají snadný přechod kspojkovému užití (Bauer 1964: 29–37). Toto vymezení ovšem značně ovlivňuje pojetí výrazu akorát, který, jak již bylo zmíněno výše, vrozborech bývá definován jako příslovce avytýkací iomezovací částice, což dále vede kprolínání se spojkovou funkcí. Podobně tomu je třeba uvýrazů nicméně, jen, přece, tak aj., které kromě funkce příslovcí ačástic též často nabývají spojkové větné platnosti.8 „Jsou ovšem ipřípady, kdy nad navazovací funkcí převládá funkce uvozovací […]. Ito se podívejme! Ale to přece není možné! Azůstanu doma!“ (tamtéž: 134). Utěchto uvedených příkladů se ovšem funkce spojovacího prostředku sfunkcí částice natolik prolínají, že onich zde nemůžeme uvažovat jako o„homonymech“ (tamtéž: 134). „Znašich úvah vyplývá, že funkce žádné spojky— ani souřadicí, ani podřadicí— nelze redukovat jen na funkci spojovací, tj.na pouhé vyjádření syntaktického vztahu; funkčně-významová složka spojek je vždy bohatší akomplikovanější.“ (Bauer 1967: 29). Jak vidno, autor práce se věnuje vymezení primárnosti asekundárnosti funkcí. Pro naši práci je nejdůležitější jeho postoj oschopnosti lexému obsahovat významy zdalších svých funkcí, především zdůvodu, že význam chápeme, jak již jsme nastí6 PMK se skládá z296 souborů nahrávek, zčehož se vyvádí 15 015 promluv. Neformální promluvy tvoří 103 nahrávky. (Čermák akol. 2007: 11). 7 Viz Vysvětlivky názvů azkratek na konci textu. 8 Podrobněji Čermáková 2012: 18–23; Bauer 1964. OPEN ACCESS 42 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 1/2019 nili vúvodu, jako potenciál lexému danou větu nějakým způsobem ovlivnit.9 Proti tomuto názoru se většinou staví mluvnice českého jazyka (srov.Čermáková 2012: 11–12), vMluvnici češtiny 2 autoři hovoří ovztahovém významu spojek (srov.ed. Petr akol. 1986: 215). Významovými odstíny se vrámci lexikální homonymie apolysémie podrobně zabývá, jak jsme uvedli výše, K.Svoboda (1972), který dále prohlubuje Bauerovo rozložení spojovacích výrazů sohledem na zmíněnou primárnost asekundárnost odlišením obecného od základního významu uspojek (tamtéž 1972: 51). Tato dichotomie vobecném třídění, tedy třídění významů vkategoriích odkazujících kfunkcím výrazu, je pro porovnání akorát aakorát že významná (viz níže). 2. KSPOJKOVÉ PLATNOSTI VÝRAZU AKORÁT Jak již jsme naznačili vúvodu, zde nabízíme procentové rozložení výrazu akorát podle frekventovanosti jeho výskytů ve spojkové funkci:10 akorát spojková platnost jiná platnost neurčeno11 ORAL2013 36 % 59 % 5 % SYN2015 19 % 81 % 0 % Tabulka 2— Analýza náhodného vzorku 100 výskytů vORAL2013 aSYN2015. Počet použití výrazu akorát ve funkci spojovacího prostředku tvoří zejména vmluveném jazyce téměř třetinu všech výskytů. Střídání funkcí tohoto výrazu si můžeme ilustrovat na několika příkladech zreálných promluv vybraných zvýše uvedených korpusů: (1) Mrtvá větev,“ pokývá hlavou muž apokřižuje se akorát ve chvíli, kdy se dveře kostela otvírají. (příslovce) 9 Funkci tedy považujeme za objektivní azřetelnou úlohu vdaném kontextu, která ovšem, jak se můžeme poučit vBauerových statích, nemusí být jednoznačná. 10 Náhodný výskyt byl přitom omezen zrovna takto především zdůvodu, že cílem tabulky je pouze poukázat na velký počet výskytu spojovací funkce uvýrazu, kterou dále budeme zkoumat vrámci jednotlivých příkladů. Zkoumání náhodného vzorku bylo vkaždém zuvedených korpusů provedeno třikrát. Vtabulce jsou výsledky pouze posledního zkoumání. 11 Do kategorie „neurčeno“ patří ovšem jenom ty případy, vnichž funkce zkoumaného výrazu nevyplývá ze samého kontextu, zněhož, většinou kvůli značným odchylkám zpravidelného větného členění, nelze přesně určit, na co se daný výraz vpromluvě navazuje. (akorát že .. ajo tak jako je to . je to každýho věc že jo todleto no .. každej je si strůjcem svýho štěs* štěstí no ono to je .. ono to je těžký já sem měl třeba kamaráda .— podle šiřímu kontextu uvozuje větu, chová se ale, sohledem na její obsah, spíše jako slovo výplňkové). OPEN ACCESS SONJA VOJVODIć 43 (2) neska sem ráno všechno to já sem to tak ňák sebral zze schodu. Tak na schodech je vlastně akorát. Ten hoblík jsem tam nechal.12 (Funkce částicová, ekvivalentně sjen, zřetelná bez ohledu na vyšinutí zvazby). (3) no .. no atak on .. jako se ztoho začal trošku dostávat jako nebyl úplně normální už ale . m* mohl chodit sám po městě atak .. akorát že byl takovej strašně nespolehlivý on jako jo to myšlení že neuměl si naplánovat (ekvivalentní se spojkou odporovací jenže/ jenom že) Výraz akorát bývá ve větách nejčastěji umístěn uvnitř větného celku, nebo ujeho konce. Na začátku věty najdeme 605 výskytů akorát ajeden výskyt ve tvaru jakurát (SYN2015) zcelkových 2 827 výskytů, zatímco ve výpovědích zORAL2013 je zachyceno 348 výskytů spolu po kratší astřední pauze zcelkového počtu 1 503 výskytů. Prvním tokenem za akorát je poměrně často spojka že, jež se ve frekvenční tabulce nachází na pátém místě (68), zatímco vORAL2013 je na místě prvním (223). 2.1 AKORÁT AAKORÁT ŽE Pokud tedy hovoříme odvou variantách téhož výrazu, považujíce je za funkční synonyma, je nutno brát vúvahu jejich významové odstíny, onichž byla řeč výše.13 Přitom oba tyto výrazy obsahují odporovací význam sodstínem omezení. Je zde především nutno vycházet z„promísení“ těchto zmíněných rysů zkoumaných lexémů. Jak již jsme naznačili vpředešlých oddílech, polysémní lexémy bývají při plnění svých možných funkcí obzvlášť zajímavé, neboť kromě nového gramatického významu, kterého nabývají vmožném kontextu, obsahují vsobě také odstín významů zfunkcí dalších.14 Je tomu tak iuvýrazů kakorát synonymním, hlavně jen/jenom, jejichž prvotní funkce také nebyla spojovací (Rejzek 2015: 272–273). Akorát samotné tak mívá význam omezovací včásticové funkci, který ani vterciární, spojkové funkci nikoli nepostrádá. (4) […] říkal, že to tu připomíná nejspíš pravěk, kdy se lidé také organizovali vseskupeních podle společných zájmů, akorát že ty zájmy nebyly nikdy společné sjinými společnými zájmy jiného seskupení. (5) […] táta se na mě dlouze díval, akorát jsem si nebyl jistej, jestli mě tak úplně vidí, nebo jestli mě spíš za těma očima tuší. Kdybychom výraz akorát že ve větě (4) synonymicky nahradili výrazem akorát, tak by se vtomto případě jeho sekundární, tj.částicová tendence aktualizační začala pevněji vztahovat ktěm zájmům „vylučující“ je tak zkontextu. Svýjimkovým významem je to stejné ivpříkladě věty (5), vobsahovém rámci žádoucího vyjádření jistoty mluvčího. Podívejme se na tentýž koncept utranskribovaných promluv zmluveného korpusu: 12 Podtržený výraz vdosahu aktualizátoru. 13 Jejich synonymitu ve spojkové funkci uvádí Akademický slovník současné češtiny. 14 Míníme tím třeba lexikální význam. Srov.Bauer (1967). OPEN ACCESS 44 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 1/2019 (6) […] my sme měli dobrý kantory .. jako nejenom naše třída ale vůbec vtom gymplu byli dobrý naštěstí. akorát tam byli většinou blbí matematici teda.15 (7) […] toho Nuseláku ale fakt jako dobrý vlastně že tam maj votevříno do dvou do rána. takže tam že j* jak ve dvanáct zavřou ty okolní hospody tak ty barmani se tam všichni stáhnou avyprávěj vlasně ty věci jako .aje to fakt jako super .fak super. akorát že fakt .stra*šně bojim že mě tam jako nechtěj protože se bojím že vypadám fakt jakoby .že sem taková jako vycukaná. Ve Skladbě češtiny (Grepl–Karlík 1998), vycházejíce ze Souvětí spisovné češtiny K.Svobody (1972: 82), pracují autoři skorekturou očekávání uodporovacího vztahu, přičemž spojky jenže ajenomže vymezují jako prostředky vyjadřující omezení důsledku, avýrazům jen, jenom, ataké akorát připisují vyjmutí zplatnosti obsahu (362). Vuvedených příkladech vidíme tyto popsané elementy zcela zřetelně. Znamená to tedy, že bychom podle zmíněné klasifikace sémantický popis výrazů akorát aakorát že začínali na předělu dvou odlišných skupin stejné kategorie.16 Přitom ovšem akorát že přiřazujeme kekvivalentům jenže/jenomže. Všimněme si podobného unásledujících korpusových dokladů: (8) …ale pak si ho vezme anajednou je skoro kočka, Akouká na sebe do zrcadla. Docela to ujde, říká si, akorát se vtom cejtim blbě. Ale nechá si to. (9) Někde tu je, akorát není ve svým spacáku. Výrazy akorát uvádějí věty vodporovacím vztahu květě předešlé, za účelem vyjímání obsahu na pravé straně výrazu od těch umístěných vlevo. Např. vpříkladě 9. se vylučuje možnost, že se hledaný člověk/předmět nachází ve spacáku. Presupozice napovídá obdobně: On/ona má svůj spacák, včem se implikuje: očekáváme, že by tam mohl být/pravděpodobně již byl. Výše jsme akorát že vymezili jako výraz ekvivalentní spojkám jenže ajenomže. Znamená to tedy, že dělíme dva výrazy, akorát aakorát že, na více améně spojkový? Vyjděme zfaktu, že oba plní spojkovou funkci aže se akorát ztvárňuje ivdalších dvou funkcích, ze kterých, jak známo, čerpá významové odstíny. Ujeho synonyma akorát že další významové odstíny považujeme za oslabené. To ovšem neznamená, že by jejich synonymické nahrazení nebylo možné. Zrovna zde je definice obecného azákladního významu, jak ho předložil K.Svoboda, naprosto poznatelná. Pokud hovoříme ovýrazech akorát aakorát že jako ovýrazech polysémních, zde se úvaha ojejich obecném významu ztrácí. Přestože se výraz akorát že, jako výraz kakorát synonymní, významově od výrazu akorát liší, tendence užití akorát namísto akorát že je očividná. Vtéto oblasti by pak, podle teoretického podkladu K.Svobody, došlo kvyloučení jednoho potenciálního významu vrámci významu základního.17 15 Tečka znamená výlučně kratší pauzu, nikoli tečku vběžném chápání tohoto interpunkčního znaménka. 16 Míníme tím uvedenou korekturu očekávání vpoměru odporovacím. 17 Význam základní, jak již jsme uvedli voddíle 1.1., stojí oproti významu obecnému. Svoboda dále poukazuje na významy potenciální uvýrazů, jež si udržely obecný význam poté, OPEN ACCESS SONJA VOJVODIć 45 Vtomto oddíle jsme se na výrazy akorát aakorát že dívali skrze prizma jednoho zvoleného ekvivalentu, jen, za další synonyma, tj.výrazy naplňující restriktivní význam můžeme uvést třeba pouze, jedině (Štěpánková 2013: 36). Přidáváme ktomu ipříslovce zrovna, právě, přesně (SSJČ). První uvedenou skupinu, schopnou restriktivní aktualizace, nacházíme občas také ve spojkové funkci. 3. AKORÁT VPARALELNÍM KORPUSU Za výchozí překladový ekvivalent výrazu akorát bychom pokládali chorvatskou spojku samo (jen/jenom), osim, ve vylučovací funkci srestriktivním významem (vyjma, kromě) nebo jedino (pouze, jedině).18 Uspojkového výrazu osim dochází ke kombinaci sešto (osim što). Ekvivalentem je pak jenže/jenomže. Vmnoha příkladech pozorujeme předem uvedený způsob užití zmíněných ekvivalentů, přičemž akorát že bývá přeloženo jako samo što. Uakorát jakožto výrazu uvozujícího větu vnímáme zcela stejný významový obsah jako vcitovaném příkladu, vněmž akorát uvozuje několikanásobný člen vodporovacím vztahu. Tady bychom nahraditelnost sakorát že zcela samozřejmě nemohli očekávat. Vyskytlo se dále několik ojedinělých příkladů, kde si překladatelé svýrazem neporadili, atak určité výpovědi obsahově doplňovali nebo volili jiné ekvivalenty neodpovídající významovému profilu zkoumaného výrazu:19 (10) Můžeš spolykat prášky na spaní , ale nemáš jich dost , aby tě to zabilo, akorát ti vnemocnici vypumpujou žaludek / Mogla bi probati spilulama za spavanje … ali nemaš ih dovoljno da se ubiješ … iza jedno sat vremena ćeš biti ubolnici … (asi tak za hodinu budeš vnemocnici) gdje će ti isprati želudac. Vurčitých situacích dochází kpřekladovým variantám, vkterých se věty spojují asyndeticky, zatímco akorát bývá posunuto doprostřed výpovědi, ojediněle se zcela vynechává: (11) Tak ne, akorát se to rozmaže. / Ne tako, (x) razmazat će se.20 Za nejpodstatnější jev považujeme užití překladového ekvivalentu ali (ale), který vsobě významově nezahrnuje to, co akorát. Navíc primární funkce výrazu ale je spojková. Ve staré češtině byla spojka ale synonymicky nahraditelná spojkou jenže, zatímco vadverbiální funkci měla význam omezovací (srov.Bělič akol. 1978: 5). Poco se ocitly vkontextu, který je ibez spojovacího výrazu sémanticky upřesněný. Podrobněji viz Souvětí spisovné češtiny K.Svobody (1972: 50–57). 18 Viz rozložení vHJP. 19 Tento postoj auvedené příklady je třeba brát srezervou, především proto, že umnoha znich kpřesnější analýze chybí širší kontext. 20 Zde překladatel vynecháním výrazu zdůrazňuje odporovací vztah mezi větami. OPEN ACCESS 46 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 1/2019 važujeme ji za přímý ekvivalent odporovací spojky ali vchorvatštině, vníž se jako synonyma uvádí a(ale), no (však, ale, tedy), aipak (ale stejně, stejně (ale), však stejně), také samo (jen/ jenom), (Šarić–Wittschein 2008: 28). Slovníky apříručky se oomezovacím významu dále nezmiňují.21 Zde je totiž význam samo spíše vzácný ahodně vzdálený od primárního významu. Zuvedeného lze vyvodit, že překladatelé volili synonymické nahrazení spojkou ali nikoli pro její významovou shodu sakorát, ale pouze pro shodu funkční.22 Můžeme pak stanovit, že se tím ztrácí významové specifikum schopné obsahového obohacování věty:23 (12) Je to pořád stejně hrozné, akorát odost míň zdvořilé. / To je isto zlo … ali manje ljubazno. ZÁVĚR Dosavadní analýzou výrazu akorát byl určen jeho převládající význam omezovací, který se svýznamem odporovacím ve spojkové funkci prolíná. Výraz se vnemálo případech pojí sže; vtomto případě je význam omezovací, přestože stále platný, poměrně zjemněn. Dalším rysem zkoumaného akorát je jeho aktualizační schopnost, jež se také často přenáší do spojkové funkce. Vdoložených překladech do chorvatštiny pozorujeme většinou odpovídající překladový ekvivalent samo (jenom), ale také hojně frekventované ali (ale), které podle našeho mínění není nejvhodnějším překladovým řešením. Následně bylo cílem práce blíže vyjasnit spojkovou funkci výrazu akorát, především poukázat na jeho významy zpředchozích funkcí. Proto jsme se pozastavili nad spojkovým synonymem akorát že, abychom poukázali na jejich rozdíly. Akorát je tedy primárně příslovce, avšak částicová funkce nejvíce ovlivňuje jeho terciární, spojkovou funkci. Tato funkce časem může nabývat homonymního rázu, atak se iod významů zdalších funkcí časem výrazněji oddělit. SEZNAM POUŽITÝCH NÁZVŮ AZKRATEK ARF— průměrně redukovaná frekvence FRQ— pořadí podle absolutní frekvence rank ARF— pořadí podle průměrné redukované frekvence rank FRQ— pořadí podle absolutní frekvence 21 Viz blíže Anić (2003: 13) nebo http://hjp.znanje.hr/index.php?show=search_by_id&id=- fF9uWA%3D%3D. 22 Je nutné zmínit příslušnost spojky ale kpraslovanskému dědictví, což samozřejmě určuje jak podobnosti, tak významovou rozkolísanost, ke které docházelo vprůběhu jazykového vývoje. 23 Zde se však otázkám slohovosti podrobněji nevěnujeme. OPEN ACCESS SONJA VOJVODIć 47 SYN2015— synchronní reprezentativní areferenční korpus psané češtiny ORAL2013— korpus mluvené češtiny InterCorpv10— paralelní korpus CITACE ZČNK (1) SYN2015: Respekt, resp1140:30:10:7, 2011 (2) ORAL2013: 10P013N, 2010 (3) ORAL2013: 09A169N, 2009 (4) SYN2015: Ouředník, Příhodná chvíle, chvile55:1: 202: 77, 2006 (5) SYN2015: Fendrych, Jako pták na drátě, jakoptak:1:2278:9, 1998 (6) ORAL2013: 08A116N, 2008 (7) ORAL2013: 09A075N, 2009 (8) SYN2015: Soukupová, Kmoři, souku_kmori:1:1106:2, 2007 (9) SYN2015: Mayenburg, Turista, mayen_turista:1:154:1, 2008 (10) InterCorpv10/ Croatian, cs:_SUBTITLES:3136627_1of1:f, 2005 (11) InterCorpv10/ Croatian, cs:_SUBTITLES:34672_1of1:1, 1982 (12) InterCorpv10/ Croatian, cs:_SUBTITLES:3773045_1of1:1, 2010 BIBLIOGRAFIE: Akademický slovník současné češtiny. Ústav pro jazyk český. Akademie věd České republiky. [online] [cit.2018-03-16]. Dostupné zwww: <http://www.ujc.cas.cz/o-ustavu/oddeleni/ oddeleni-soucasne-lexikologie-a-lexikografie/ akademicky-slovnik-soucasne-cestiny.html>. Anić, V. (2003): Veliki rječnik hrvatskoga jezika. Zagreb: Novi liber. Bauer, J. (1964): Spojky ačástice, in: Hošek,R. (ed.), Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. A.Řada jazykovědná.13. A12, Praha: SPN, s.131–139. [online] [cit.2018-03-10]. Dostupné zwww: <https://digilib.phil.muni. cz/handle/11222.digilib/101276>. Bauer, J. (1967): Kotázce významů afunkcí spojek, in: Jeřábek, D. (ed.), Sborník Filozofické fakulty brněnské univerzity. A.Řada jazykovědná. 16, A15, s.27–36. [online] [cit.2018-03-29]. Dostupné zwww: <https://digilib.phil.muni.cz/handle/11222. digilib/101095>. Bělič, J. akol. (1978): Malý staročeský slovník. Praha: SPN. [online] [cit.2018-03-16]. Dostupné zwww: <http://detektory.hantec. cz/download/maly-starocesky-slovnik.pdf>. Čechová, M. akol. (1996): Čeština: Řeč ajazyk. Praha: ISV. Čermák, F.— Křen, M. (2004): Frekvenční slovník češtiny. Praha: NLN. Čermák, F. akol. (2007): Frekvenční slovník mluvené češtiny. Praha: Karolinum. Čermáková, K. (2012): Souvětí kombinující spojovací prostředky. Popis aanalýza na základě korpusových dat. Disertační práce. Olomouc: Filozofická fakulta, Univerzita Palackého vOlomouci. [online] [cit.2017-04-27]. Dostupné zwww: <http:// theses.cz/id/wzkt0d/00178864-136072107. pdf>. ČNK. Český národní korpus. [online] [cit.2017-02-15]. Dostupné zwww: <https://www.korpus.cz>. Dvořáček, P. akol. (2006): Nový akademický slovník cizích slov A–Ž. Praha: Academia. Grepl, M.— Karlík, P. (1998): Skladba češtiny. Brno: Votobia. HJP. Hrvatski jezični portal. [online] [cit.2018-03-16]. Dostupné zwww: < http:// hjp.znanje.hr/index.php?show=search_by_ id&id=dldlXRI%3D>. OPEN ACCESS