Když čtvrťáci píší vyprávění... Klimovič, Martin (2016): Detský pisateľ v procese tvorby textu. Prešov: Vydavateľstvo Prešovskej univerzity.
Abstract
87
Full text
KDYŽ ČTVRŤÁCI PÍŠÍ VYPRÁVĚNÍ… Lucie Saicová Římalová Klimovič, Martin (2016): Detský pisateľ vprocese tvorby textu. Prešov: Vydavateľstvo Prešovskej univerzity, 162 s. Publikace Martina Klimoviče se zabývá tématem, které není lehké uchopit, ale které je zněkolika hledisek zajímavé. Autor usiluje oanalýzu utvářející se komunikační kompetence dětí mladšího školního věku voblasti produkce souvislých písemných komunikátů narativního charakteru. Na danou problematiku přitom pohlíží dynamicky (avčeském aslovenském kontextu originálně) — jednak zpohledu různých procesů probíhajících během produkce textu (zejména plánování— tzv.translace, tj.zaznamenávání produkovaného— posuzování), jednak zpohledu různých faktorů, které mohou kompetenci dětí vdané oblasti ovlivňovat, jako je např.rychlost psaní, verbální fluence aflexibilita či kapacita pracovní paměti. Práce patří kvýsledkům autorova dlouhodobého zájmu osouvislé komunikáty udětí mladšího školního věku, jejichž výzkumu se věnuje systematicky zrůzných perspektiv. Připomeňme např.jeho analýzu psaných narativ udětí ve věku 9–10let (Harčaríková— Klimovič, 2011), vníž autor mj.stanovil některé typické rysy narativní produkce dětí dané věkové skupiny, nebo výzkum toho, jak se udětí konstituuje pojem vyprávění (Klimovič, 2014). Autor své práce vždy orientuje také kmožným aplikacím ve výuce, kotázkám rozvíjení komunikační kompetence dětí voblasti produkce psaných textů či tvořivosti (např.Klimovič, 2010). Včeském prostředí je znám také jako autor či spoluautor několika kapitol Integrované didaktiky slovenského jazyka aliteratúry pre primárne vzdelávanie (Liptáková et al., 2011). Monografie Detský pisateľ vprocese tvorby textu vúvodních částech uchopuje produkci psaného textu jako proces, ato proces spojený mj.stvořivostí asřešením problémů. Shrnuje také dosavadní slovenskou ačeskou tradici výzkumů, které souvisejí sotázkou tvoření textu (mj.teorie F.Mika, J.Dolníka aE.Bajzíkové), ataké vývoj pojetí produkce textu vtradici české aslovenské didaktiky jazyka aslohu za posledních přibližně 50 let (pro zájemce odidaktiku avývoj tohoto oboru je zajímavé mj.autorovo přehledné shrnutí toho, jak různě autoři vymezují jednotlivé fáze či procesy tvorby textu; např.s.22). Poté jsou podrobně představeny azhodnoceny tři patrně nejcitovanější modely produkce psaných textů, které uvažují okognitivních procesech provázaných sprodukcí tohoto typu komunikátů: kognitivní procesuální teorie psaní L.Flowerové aJ.Hayese z80. let 20. století, model C.Bereitera aM.Scardamaliové diskutující tzv.psaní jako vyjadřování znalostí proti psaní jako transformování znalostí ztéhož období aKellogův model z90. let 20. stol., zabývající se vlivy pozornosti apracovní paměti. Podstatnou součástí teoretického pozadí knihy je ishrnutí dosavadních domácích azahraničních výzkumů procesů psaní udětí vdané věkové skupině, které mj.ukazuje, že vtéto oblasti stále zůstává řada témat, onichž toho zatím víme málo. Teoretické části monografie M.Klimoviče také upozorňují na některá zajímavá témata, která jsou relevantní pro výuku dětí. Např.vícero zdrojů naznačuje, že pro OPEN ACCESS
88 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY 2/2017 děti nižšího věku může být psaní náročnější mj.proto, že si při psaní obtížně vytvářejí představu adresáta, tj.toho, komu je text určen, aje pro ně náročné brát na „nepřítomného“ adresáta ohled (s.11, 36 aj.). Některé výzkumy také ukazují, že na kvalitu psaného textu produkovaného dítětem má pozitivní vliv mj.kvalita čtenářských kompetencí (např.s.62), psaní rukou (oproti klávesnici; s.72) či automatizace některých procesů, např.rychlosti psaní (touto otázkou se zabývá ivlastní autorův výzkum; viz dále). Zajímavé jsou rovněž poznatky otom, že mladší děti své texty po napsání málokdy upravují, popř. že provedené úpravy či pokyny krevidování textu typicky nevedou ke zvýšení kvality výsledku (srov.např.s.61). Vlastní autorův výzkum je orientován na výzkumné otázky související spovahou jednotlivých procesů astrategií provázaných sprodukcí textu (plánování, translace, posuzování), na schopnost dětí tyto procesy reflektovat (metakognice, uvědomování si myšlenkových operací prováděných při psaní), na souvislost vybraných faktorů zmiňovaných odbornou literaturou (zejm. kapacita pracovní paměti, rychlost psaní rukou, verbální fluence, resp.pohotovost ve vybavování slov) ana schopnost produkovat souvislý text. Základním „žánrem“, na nějž se výzkum zaměřil, bylo vyprávění. Zkoumána byla skupina 23 dětí zjedné třídy čtvrtého ročníku základní školy, jejichž průměrný věk byl 9;8 (nejmladší dítě mělo 9;1, nejstarší 11;0; vzorek mimoděk ilustruje, že vjedné třídě základní školy se mohou sejít děti, mezi nimiž jsou značné věkové rozdíly). Design autorova výzkumu je značně komplexní. Zahrnuje jak testování vybraných jevů udětí (kapacita pracovní paměti, verbální fluence, rychlost psaní; pro některé ztěchto jevů autor musel vytvořit vlastní nástroje, neboť testy standardizované na slovenskou populaci nebyly kdispozici— pro případné návazné výzkumy by bylo užitečné, kdyby vtextu byly užité nástroje apostup jejich vyvinutí podrobněji popsány), tak účast dětí ve dvou úlohách zaměřených na produkci narativ (psaní podle obrázku ařízená produkce vyprávění podle série obrázků, jejíž součástí byly ipřípravné otázky, které měly vést děti kfázi plánování před vlastní translací, ataké fáze, kdy děti měly odlišnou barvou inkoustu provést závěrečné úpravy textu) avdotazníkovém šetření zkoumajícím uvědomování si procesů před psaním, během psaní apo něm. Průběh výzkumu je dobře popsán, vtextu však chybějí informace okomunikaci srodiči aojejich souhlasu súčastí dětí ve výzkumu. Autor si je také vědom limitů, které jeho výzkum má— je třeba sautorem souhlasit, že podobně založené výzkumy, mají-li být opravdu komplexní adostatečně reprezentativní, jsou rozhodně úkolem pro interdisciplinární týmy výzkumníků. Knejzajímavějším výsledkům studie patří např.zjištění ofázích plánování aposuzování udětí dané věkové skupiny, které se zvolenými metodami podařilo získat. Fáze plánování udětí daného věku opravdu velmi často chybí, spontánně jí patrně mnoho času aúsilí nevěnují. Porovnání odpovědí na přípravné otázky avýsledných textů také naznačuje, že vhodné otázky (směřované kjednotlivým základním stavebním prvkům makrostruktury vyprávění) mohou vést ke zvýšení kvality produkovaných textů, zejména podpořit dodržení požadovaného žánru, uněkterých dětí mají ovšem naopak spíše negativní efekt. Vdaném vzorku šlo především oděti snižší kapacitou pracovní paměti, popř. nižší verbální fluencí, pro něž patrně bylo soustředění se na dva úkoly— odpovědi na přípravné otázky anapsání textu— příliš náročné OPEN ACCESS
LUCIE SAICOVá ŘíMALOVá 89 (např.s.131). Také udětí svysokou verbální fluencí mohlo dojít při využití přípravných otázek ke snížení kvality výsledného textu (např.s.133). Ukazuje se rovněž (např.s.130), že zpředběžného plánování děti nejčastěji využily základní rámec děje apostavy, méně často prostředí azápletku atéměř vůbec rozuzlení (to patrně vzniká až vprůběhu psaní/translace). Pokud jde oposuzování textu, dotazníky reflektující metakognitivní aktivity dětí aporovnání barevně provedených finálních úprav spředchozími verzemi textů potvrdily, že ani fáze posuzování není udětí daného věku spontánně příliš častá, děti neopravují příliš mnoho, jejich opravy se soustřeďují spíše na opravy pravopisné či formální aprovedené opravy nemusí vždy být ku prospěchu výsledku (viz např.s.119–121). Uzkoumaných faktorů, které mohou mít vliv na produkovaný text, se zdá (navzdory omezeným možnostem skutečně detailního zhodnocení některých znich), že kvalita výsledného textu souvisí především súrovní verbální fluence, kognitivní flexibility dětí asúrovní automatizace procesů, jako je rychlost psaní (např.s.133). Kniha Martina Klimoviče přináší řadu zajímavých zjištění oprodukci psaných vyprávění udětí vmladším školním věku anaznačuje tendence, které by bylo vhodné otestovat na větším vzorku dětí. Autorem zvolený úhel pohledu na danou problematiku je zatím včeském aslovenském kontextu opomíjený amůže být inspirací jak pro další výzkumy vdané oblasti ave vývoji nových výzkumných nástrojů, tak pro různé aplikace ve vyučování. Text nepřímo podněcuje ike zkoumání dalších témat, která stávající práce obsáhnout nemohla, jako je např.vztah čtenářských kompetencí dětí (ale třeba také vliv „čtenářské kultury“ rodiny dítěte) akvality jejich písemné produkce. Monografie Martina Klimoviče jistě zaujme nejen odborníky, kteří se zabývají osvojováním jazyka, gramotností, didaktikou či psycholingvistikou. LITERATURA: Harčaríková, Petra— Klimovič, Martin (2011): Naratíva vdetskej reči. Prešov: Pedagogická fakulta Prešovskej univerzity vPrešove. Liptáková, Ľudmila et al. (2011): Integrovaná didaktika slovenského jazyka aliteratúry pre primárne vzdelávanie. Prešov: Pedagogická fakulta Prešovskej univerzity vPrešove. Klimovič, Martin (2010): Tvorivé písanie vmladšom školskom veku [online]. Prešov: Prešovská univerzita vPrešove. Cit.10.11.2017. Dostupné zWWW: <http:// www.pulib.sk/elpub2/PF/Klimovic1/index. html>. Klimovič, Martin (2014): „Príbeh je dačo také ako rozprávka abo tak“ alebo Čo vedia 8-ročné deti otextovom modeli narácie. In: Jana Kesselová— Mária Imrichová— Martin Ološtiak (eds.), Registre jazyka ajazykovedy (II): Na počesť Daniely Slančovej. Prešov: Filozofická fakulta Prešovskej univerzity vPrešove, s.35–41. Lucie Saicová Římalová | Ústav českého jazyka ateorie komunikace FF UK <[email protected]> OPEN ACCESS