Interference v genderové konceptualizaci neživých referentů u maďarských bilingvistů

Interference vgenderové konceptualizaci neživých referentů umaďarských bilingvistů Michaela Červenková ABSTRAKT: Článek se věnuje možným interferencím vgenderové konceptualizaci neživých objektů ubilingvních mluvčích maďarštiny aslovenštiny. Provedený výzkum se soustředil na gramatickou kategorii rodu (která je vjednom ze zkoumaných jazyků, tedy ve slovenštině, přítomná, ave druhém zkoumaném jazyce, tedy vmaďarštině, nikoli). Cílem provedeného experimentu, jehož se zúčastnily dvě skupiny mluvčích (konkrétně testovací skupina bilingvních mluvčích maďarštiny aslovenštiny akontrolní skupina monolingvních maďarských mluvčích), bylo ověřit, zda přítomnost gramatického rodu vjednom ze dvou jazyků bilingvní skupiny mluvčích ovlivní jejich konceptualizaci rodu neživých objektů. Dalším zcílů výzkumu bylo zjistit, zda se probandi ve svých odpovědích shodnou. Vprovedeném experimentu byly použity tři různé výzkumné metody. Probandi se experimentu zúčastnili vyplněním online dotazníku, sestávajícího zčásti zkoumající jejich jazykové kompetence ajazykovou historii azčásti testovací. Výsledky experimentu nepotvrdily původní předpoklad, tedy vliv přítomnosti gramatického rodu vjednom zjazyků bilingvistů na jejich genderovou konceptualizaci neživých objektů. Vodpovědích respondentů se však (nezávisle na jazykové skupině či druhu výzkumné metody) ujednotlivých neživých objektů ukázaly určité signifikantní shody. ABSTRACT: Interferences in the gender conceptualization of inanimate referents in the language use of bilingual Hungarian speakers. This study deals with possible interferences in gender conceptualization of inanimate objects in the language use of bilingual speakers of Hungarian and Slovakian. The research was focused on the grammatical category of gender (present in one of the examined languages— in Slovakian — and absent in the second one — in Hungarian). The aim of the executed experiment, in which two groups of speakers participated (the test group of bilingual speakers of Hungarian and Slovakian and the control group of monolingual speakers of Hungarian), was to find out if the presence of grammatical gender in one of the two languages of the bilingual group of speakers will have any impact on their conceptualization of gender of inanimate objects. Asecondary aim of the research was to ascertain if there are concordances in the answers of the participants. In the performed experiment, three different research methods were used. Participants took part in the experiment by filling an online questionnaire consisting of apart examining their language competence and language history and of atest part. The results of the experiment did not confirm the original assumption, which anticipated that the presence of grammatical gender in one of the languages of the bilingual group would have an effect on their gender conceptualization of inanimate objects. However, there were concordances in the answers of the participants (independently of language group or questionnaire type) considering individual inanimate objects. OPEN ACCESS MICHAELA ČErVENKOVá 33 ABSZTRAKTUM Magyar kétnyelvű beszélők genderfelfogásának lehetséges interferenciája az élettelen tárgyakkal kapcsolatban. Ez atanulmány magyar és szlovák kétnyelvű beszélők élettelen tárgyakkal kapcsolatos genderfelfogásának lehetséges interferenciájával foglalkozik. Az elkészített felmérés témája anyelvtani nem kategóriájára fókuszált (ez anyelvtani kategória az egyik vizsgált nyelvben— aszlovákban— jelen van, amásik vizsgált nyelvben— amagyarban— azonban nincs). Avégzett vizsgálatnak— amelyben két csoport vett részt, az egyik amagyar és szlovák kétnyelvű beszélők tesztcsoportja, amásik az egynyelvű magyar beszélők kontrolcsoportja—, azt volt acélja, hogy hitelesítse, vajon akétnyelvű beszélők csoportjában az egyik nyelvben jelenlévő nyelvtani nem befolyásolja-e agender felfogását abeszélőknél az élettelen tárgyakkal kapcsolatban. Akutatás másik célja az volt, hogy megállapítsa, vajon arésztvevők válaszai egyeznek-e. Avégzett kutatásban három kutatási módszert alkalmaztam. Arésztvevők online kérdőív kitöltésével vettek részt akísérletben, amelynek két része volt— az első arésztvevő nyelvi kompetenciáját és nyelvének történetét vizsgálta, amásodik teszt volt. Akutatási eredmények nem igazolták azt az eredeti feltevést, mely szerint kétnyelvű beszélők esetén az egyik nyelvében jelenlévő nyelvtani nem befolyásolja abeszélő genderfelfogását az élettelentárgyakkal kapcsolatban. Arésztvevők válaszaiban azonban (akülönféle csoportokon belül és acsoportok között is) jelentős egyezések mutatkoztak az egyes tárgyakkal kapcsolatban. KLÍČOVÁ SLOVA / KEYWORDS / KULCSSZAVAK: bilingvismus, genderová konceptualizace neživých referentů, gramatický rod, interference, maďarština, psycholingvistický výzkum, slovenština bilingualism, gender conceptualization of inanimate referents, grammatical gender, interferences, Hungarian, psycholinguistic research, Slovakian genderfelfogása az élettelen tárgyakkal kapcsolatban, kétnyelvűség, nyelvtani nem, interferencia, magyar nyelv, pszicholingvisztikai kutatás, szlovák nyelv 1. ÚVOD Článek popisuje experiment,1 který byl proveden za účelem zkoumání možných mezijazykových interferencí bilingvních mluvčích. Testovací skupinou byli bilingvní mluvčí maďarštiny aslovenštiny (kontrolní skupinu potom tvořili maďarští monolingvisté).2 Experiment se zaměřil konkrétně na genderovou konceptualizaci neživých objektů. Za pomoci tří výzkumných metod (přiřazování mužského, resp.ženského hlasu neživým objektům (i), přiřazování osobního vlastního jména neživým objektům (ii) apřiřazování neživých objektů kgenderově rozlišeným obrázkům po1 Experiment tvořil praktickou část mé diplomové práce, ze které tento text také vychází (Červenková, 2019). 2 Umluvčích jazyka, ve kterém kategorie gramatického rodu absentuje (maďarština), samozřejmě nelze předpokládat, že budou konceptualizovat rod stejným způsobem jako mluvčí jazyků, kde je kategorie gramatického rodu přítomna. Skupina monolingvních mluvčích maďarštiny byla zvolena jako kontrolní, aby bylo možné na základě výsledků porovnat odpovědi respondentů ztéto skupiny sodpověďmi bilingvních mluvčích maďarštiny aslovenštiny anajít tak možné shody, které by se netýkaly přítomnosti (popř. absence) kategorie gramatického rodu vjazyce, ale např.nějaké genderové asociace. OPEN ACCESS 34 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY 1/2020 stav (iii)) ověřoval předpoklad, že se vodpovědích bilingvistů projeví interference zjazyka sgramatickým rodem (slovenštiny) vjejich odpovědích týkajících se genderové konceptualizace neživých referentů. Dále byly ověřovány potenciální signifikantní shody vrámci jednotlivých objektů vodpovědích mluvčích napříč výzkumnými metodami iskupinami. Vtextu se krátce věnuji shrnutí problematiky rodu, ato jak vobecné rovině, tak ivjednotlivých jazycích výzkumu. Svou práci potom zasazuji do kontextu popisem několika studií, které se svým tématem nebo použitou výzkumnou metodou blíží mému vlastnímu výzkumu. Podrobně potom popisuji provedený výzkum, jeho účastníky, metody, průběh avýsledky. Nakonec shrnuji domnělé nedostatky výzkumu adiskutuji nové poznatky. Včlánku jsou nejprve stručně shrnuty některé teoretické pojmy týkající se rodu, které úzce souvisí sprovedeným výzkumem (kapitola 2). Dále jsou zde shrnuty vybrané studie, ve kterých byla věnována pozornost podobnému tématu ave kterých byly použity podobné metody jako vmém vlastním provedeném výzkumu (kapitola 3). Vdalší kapitole se již článek věnuje provedenému experimentu (kapitola 4), konkrétně jeho výzkumným otázkám (oddíl 4.1), jeho designu (oddíl 4.2), použitým metodám (oddíl 4.3), popisu jeho účastníků (oddíl 4.4), popisu jazykového dotazníku (oddíl 4.5), testovacího dotazníku (oddíl 4.6) anásledně výsledkům ajejich interpretaci (oddíl 4.7). Vposlední kapitole jsou shrnuty závěry článku ajsou zde také diskutovány možné další směry výzkumu, stejně jako jeho nedostatky (kapitola 5). 2. ROD Pro účely správného pochopení provedeného výzkumu je třeba upřesnit některé pojmy, především pojmy týkající se rodu. Obecně lze rod dělit na rod přirozený arod gramatický. Rod přirozený rozděluje entity na základě jejich biologického pohlaví azařazuje je tak do kategorií mužského či ženského rodu (Landor, 2013, s.29), popřípadě středního vpřípadě jejich sexuální nezralosti (Osolsobě, 2017). Gramatický rod je nejčastěji definován jako systém klasifikace jmen ajménům podobných slov, který je reflektován vsyntaktické shodě slov.3 Hlavním kritériem gramatického rodu je shoda či systematická apředvídatelná kovariace mezi sémantickou hodnotou mužského, resp.ženského rodu jména nebo jménu podobného slova aformální vlastností dalšího slova, například členu (Curzan, 2003, s.13). Landor (2013, s.30) vyděluje dvě skupiny teoretiků na základě jejich pojetí vztahu mezi oběma jmenovanými rody— skupinu analogistů askupinu arbitraristů; zatímco analogisté vidí vztah mezi přirozeným agramatickým rodem, arbitraristé tento vztah považují za zcela arbitrární. Vtextu je dle mého názoru problematická Landorova věta (2013, s.30), kde píše, že „zastánci arbitraristického pojetí tvrdí, že vztah mezi lexikálními agramatickými formami ajejich referenty je zcela konvenční aarbitrární“.4 Jistě 3 „Genders are classes of nouns reflected in the behavior of associated words.“ (Hockett, 1958, s.231). 4 „While proponents of the analogist view suggest arelationship between grammatical gender categories and natural gender, advocates of the arbitrarist view argue that the conOPEN ACCESS MICHAELA ČErVENKOVá 35 ivpřípadě arbitraristického pojetí musí být uznáván alespoň částečný vztah mezi přirozeným agramatickým rodem, například vpřípadě substantiv označující osoby mužského, resp.ženského pohlaví (vtakových případech dochází klogické shodě přirozeného agramatického rodu, která není arbitrární ani náhodná). Zde je nutné uvést několik informací orodové situaci vobou jazycích mého výzkumu. Srovnávány jsou ve výzkumu dva jazyky, ato jazyk sgramatickým rodem (slovenština) ajazyk bez gramatického rodu (maďarština). Gramatická kategorie rodu ve slovenštině rozlišuje tři formální třídy substantiv — maskulina, feminina aneutra — ato na základě dílčích shod ve skloňování substantiv (Dvonč et al., 1966). Kromě těchto tří kategorií slovenština dělí substantiva mužského rodu do dvou podskupin— životná aneživotná. Ty Corbett (1991, s.163) označuje jako tzv.podrody.5 Vmaďarštině oproti tomu není kategorie gramatického rodu přítomná ani vpronominální sféře jazyka, pohlaví životných substantiv (popřípadě životná substantiva zastupujících zájmen)6 je možno zjistit pouze vkontextu věty.7 Maďarská substantiva nemohou být zařazena do rozdílných skupin podle rodu anemění se ani vlivem přirozeného rodu, stejně tak se vrodě neshodují ani maďarské modifikátory. Vlexikální rovině jazyka však lze nalézt slova, která reflektují přirozený rod atím alespoň částečnou měrou rodovou zatíženost. Jedná se ozákladní slova označující osoby (férfi ‚muž‘, nő ‚žena‘) aslova označující některá zvířata (bika ‚býk‘, tehén ‚kráva‘). Kromě toho vpřípadě označení ženských (nejen) profesí lze pomocí morfému -nő (které vtomto případě slouží jako část kompozita) slovo přechýlit (színész ‚herec‘ → színésznő ‚herečka‘) (Kenesei, Vago & Fenyvesi, 1997, s.256). Ve většině případů se však při označování profesí používá bezpříznakové slovo pro obě pohlaví. Významným jevem, který je také nutné zmínit zhlediska tohoto textu, je zvláštní forma rodu, který Landor (2013, s.33–35) nazývá metaforickým rodem. Jedná se podle něj oproces přiřazování rodu (často) neživým objektům, které jsou kategorizovány na základě takových metaforických asociací, vnichž jsou vlastnosti objektů zjedné konceptuální oblasti zkušenosti přisuzovány objektům zjiné sféry; tyto vlastnosti knim však zcela nepatří, jedná se jen ourčité asociace nebo spoluvýskyty entit. Jako příklad vsouvislosti srodem uvádí některé neživé objekty typicky spojované smuži, resp.ženami, jako je například kladivo, rtěnka apod. Ktomuto pojmu lze usouvztažnit práci Leinbach, Hort & Fagot (1997, s.119), která se zabývá teorií, že neživý obnection between lexical and grammatical forms and their referents is purely conventional and arbitrary.“ (Landor, 2013, s.30). 5 „Subgenders are agreement classes which control minimally different sets of agreement, that is, agreements differing for at most asmall proportion of the morphosyntactic forms of any of the agreements targets.“ (Corbett, 1991, s.163). 6 Vmaďarštině má zájmeno zastupující životné substantivum vsinguláru formu ő ‚on/ona/ ono‘ avplurálu ők ‚oni/ony/ona‘ (Kenesei et al., 1997, s.261). 7 Je tedy otázkou, nakolik se dá mluvit vkontextu kategorie rodu ojazyce, který tuto kategorii nemá. Například Landor (2013, s.38–41) se snaží pojmout maďarštinu ztohoto ohledu tak, že ji staví na nejnižší stupeň Guiorovy škály rodové zatíženosti. Jelikož vmaďarštině kategorie rodu naprosto absentuje, liší se od jazyků, které bývají na této škále označovány jako nízké (například angličtina) (Guiora, 1983, s.231). OPEN ACCESS 36 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY 1/2020 jekt bývá spojován spohlavím, které ho nejčastěji používá (konkrétně se ve svém výzkumu autoři zabývali touto konceptualizací udětí). Nabízí se otázka, zda se vpřípadě jevu výše popsaného Landorem (2013, s.33–35) nejedná spíše orod metonymický, jelikož mluvíme osouvztažnosti mezi vlastnostmi, ovnitřních podobnostech. Dle mého názoru je tedy označení „metaforický rod“ nevhodné. Dalším důležitým pojmem, který je nutné ve vztahu krodu (ataké kprovedenému výzkumu) ujasnit, je tzv.rodová zatíženost, kterou definuje Guiora (1983, s.231). Tímto termínem je označována míra, do které jsou mluvčí svým jazykem „nuceni“ vnímat rod vlastní arod okolních entit, stanovený pohlavím. Dle této kategorizace jsou jazyky děleny na jazyky s(téměř) nulovou rodovou zatížeností — tyto jazyky rod kódují minimálně nebo vůbec (například maďarština); dále na jazyky svelmi nízkou rodovou zatížeností — tyto jazyky kódují rod vmalé míře (například angličtina) ana jazyky svelmi vysokou rodovou zatížeností — tyto jazyky rod kódují ve velké míře (například hebrejština). Landor (2013, s.36) zmiňuje ještě jednu meziúroveň (mezi jazyky svelmi nízkou asvelmi vysokou rodovou zatížeností), ato jazyky svysokou rodovou zatížeností (například španělština). Dalším pojmem, který souvisí srodem azdá se ho být důležité vrámci tohoto textu zmínit (ato především zdůvodu závěrečné diskuze výsledků), je generické maskulinum. Jedná se opředpoklad, který je ověřován rozmanitým množstvím výzkumných metod (např.Gygax, Gabriel, Sarrasin, Oakhill & Garnham, 2008; Engelberg, 2002). Jak otomto pojmu píše Valdrová (2017), obecně jde ooznačení osoby vmužském rodě, které je však běžně považováno za neutrální, pokud je vdané souvislosti rod osoby považován za nedůležitý nebo pokud není znám. Používá se zejména vnázvech označujících profese, které (především vminulosti) zastávali zejména muži. Pro úplnost také uvádím hypotézu, která stématem rodu (apředevším svýběrem obrázků neživých referentů pro jednotlivé dotazníky vprovedeném výzkumu) úzce souvisí (více ovýběru obrázků voddílu 4.3). Tato hypotéza se týká klasifikace objektů přírodního původu aobjektů uměle vytvořených do mužských, resp.ženských kategorií (viz práci například Mullen, 1990). Jde ohypotézu, kjejímuž ověření se také používá široká škála výzkumných metod. Ověřuje myšlenku, že lidé (pro výzkumy se používají často děti, například Mullen, 1990) klasifikují objekty přírodního původu častěji jako ženské aobjekty uměle vytvořené častěji jako mužské. 3. METODOLOGIE PSYCHOLINGVISTICKÉHO VÝZKUMU RODU Gramatický rod je často zkoumaným atributem jazyka vpsycholingvistickém výzkumu, stejně jako například výzkum odlišné konceptualizace prostorových domén (např.Levinson, 2003). Arbitrárnost, případně naopak motivovanost (nebo, chceme- -li následovat terminologii Landora, 2013, s.30, analogičnost), sjakou je vdaném jazyce přidělen gramatický rod neživým referentům, posloužila mnoha studiím jako velmi vděčný objekt zájmu. Uvádím zde některé, které smým vlastním výzkumem souvisí buď tématem, nebo použitou metodou výzkumu. Výsledky některých ztěchto studií budou diskutovány vposlední kapitole svýsledky mého vlastního výzkumu (kapitola 5). OPEN ACCESS MICHAELA ČErVENKOVá 37 Jednou zčastých metod, sníž je vpsycholingvistickém výzkumu rodu možné se setkat, je přiřazování lidských atributů neživým referentům. Často je přiřazovaným atributem mužský, resp.ženský hlas; takovou formu zvolili pro svůj výzkum například Forbes, Poulin-Dubois, Rivero & Sera (2008) nebo Bassetti (2007). Probandi jsou vpřípadě použití této metody instruováni ktomu, aby kobrázkům neživých referentů přiřazovali hlasy, jaké by podle jejich názoru měly, kdyby například ožily nebo hrály vdětském filmu. Tato metoda se často používá vpřípadě ověřování mezijazykových interferencí ubilingvistů (jako například ve studii Bassetti, 2007). Podobně bývá také obrázkům neživých referentů přiřazováno mužské, resp.ženské osobní vlastní jméno; tuto metodu je možné nalézt ve výzkumu Boroditsky, Schmidt & Phillips (2003). Obě zmíněné metody jsem použila ve svých výzkumech (Červenková, 2017 a2019). Pro úplnost ještě uvádím často používanou metodu přiřazování adjektiv obrázkům neživých referentů; tu lze nalézt například ve studii Semenuks, Philips, Dalca, Kim & Boroditsky (2011). Používá se zpravidla při komparaci dvou jazyků; pro tento typ experimentu se vyberou taková substantiva označující neživé objekty, která mají mužský rod vjednom aženský rod ve druhém porovnávaném jazyce. Úkolem respondentů je potom přiřadit ke každému substantivu adjektivum, které podle nich vyjadřuje vlastnosti daného neživého objektu. Zkoumá se, zda se respondenti při takovém úkolu řídí gramatickým rodem daných substantiv vjejich rodném jazyce— pokud je například slunce vjejich rodném jazyce ženského rodu, zda jej popisují „typicky ženskými“ atributy, anaopak. Adjektiva, která probandi vyberou, jsou potom hodnocena například zvláštní skupinou probandů, kteří adjektiva vyhodnocují buď jako ženská, nebo jako mužská. Metoda byla vyhodnocena jako nevhodná pro můj výzkum, protože jak je řečeno výše, hodí se spíš pro porovnávání dvou rodových jazyků; vjednom zjazyků vmém výzkumu (vmaďarštině) však gramatický rod absentuje. Poslední zmetod psycholingvistického výzkumu, kterou je nutné pro účely textu uvést, je přiřazování neživých objektů kobrázkům referentů mužského nebo ženského pohlaví. Při použití této metody jsou probandi instruováni ktomu, aby přiřadili (nejčastěji neživé) objekty kobrázkům referenčních postav, které jsou výrazně genderově rozlišené (lze nalézt například ve studii Phillips & Boroditsky, 2003). Předpokladu, že děti spojují objekty stím, kdo je nejčastěji používá, se věnují již zmínění Leinbach et al. (1997, s.119). Pro účely svého výzkumu jsem tuto metodu (jako jednu ze tří) zvolila zněkolika důvodů; zaprvé se týká tématu metaforického (resp.přesněji metonymického) rodu, okterém mluví Landor (2013, s.33–35) (viz kapitolu 2), jelikož jsou při jejím po užití probandi nepřímo instruováni knacházení vnitřních souvislostí mezi referen čními obrázky postav aobrázky neživých objektů (například na základě teorie Leinbach et al., 1997), zadruhé proto, že dle mého názoru představuje protiklad kvýše popsaným metodám (nejedná se zde ovlastnosti neživých objektů, ale ojejich vlastnictví) azatřetí proto, že představuje kontrolu správnosti předpokladů, na jejichž základě jsem vybírala obrázky neživých objektů pro výzkum; pokud byly moje předpoklady ogenderové zatíženosti jednotlivých neživých objektů správné (ať už na základě hypotézy věnující se klasifikaci objektů přírodního původu aobjektů uměle vytvořených do ženských, resp.mužských kategorií (Mullen, 1990), nebo na základě teorie autorů Leinbach et al., 1997), měli by se mnou probandi ve svých odpovědích souhlasit. OPEN ACCESS 38 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY 1/2020 4. EXPERIMENT 4.1. VÝZKUMNÉ OTáZKY Experiment si klade za cíl ověřit následující předpoklady: 1. Zda se vodpovědích bilingvních rodilých mluvčích maďarštiny aslovenštiny projeví interference vgenderové konceptualizaci neživých objektů způsobené vlivem gramatického rodu slovenských substantiv. Jelikož zadání dotazníku je vmaďarštině, je pravděpodobné, že budou mít bilingvní mluvčí aktivovánu především maďarštinu. Mým předpokladem však je, že genderovou konceptualizaci ovlivní také gramatický rod substantiv označujících jednotlivé objekty ve slovenštině. Mojí hypotézou tedy je, že vodpovědích bilingvních mluvčích maďarštiny aslovenštiny se signifikantně projeví vliv gramatického rodu ve slovenštině, tedy přesněji řečeno se jeho vliv projeví jako interference vgramatickém rodě odpovědí bilingvistů. 2. Zda se bilingvní mluvčí maďarštiny aslovenštiny, jakožto imonolingvní mluvčí maďarštiny (kteří nejsou ovlivněni gramatickým rodem ve svém rodném jazyce) budou ve svých odpovědích nenáhodně shodovat napříč třemi různými výzkumnými metodami, ato jak mezi sebou, tak vporovnání obou jazykových skupin. Pokud ano, zda se bude jednat oobjekty, jež by se daly označit jako genderově zatížené (na základě úvah Leinbach et al., 1997), nebo zda se nějakým způsobem vodpovědích respondentů projeví vliv toho, zda se jedná opředmět přírodního původu, nebo opředmět vytvořený uměle (na základě předpokladu Mullen, 1990). 4.2. DESIGN EXPErIMENTU Experiment probíhal online po dobu necelých tří měsíců. Výzkumné dotazníky byly vytvořeny pomocí bezplatné online aplikace Google Forms. Každý jednotlivý proband vyplnil pouze jeden typ dotazníku (žádný proband nevyplnil více typů dotazníku, aby nebyly ovlivněny jeho odpovědi odpověďmi zdotazníků předešlých). Tři výzkumné metody (viz oddíl 4.3) představovaly tři typy dotazníků. Všechny dotazníky byly kompletně vmaďarském jazyce, takže jeho pochopením aodpovídáním na otázky splnil proband první předpoklad pro možnou účast ve výzkumu: alespoň minimálně ovládal maďarštinu, jelikož byl schopen porozumět zadání vmaďarském jazyce. Každý dotazník obsahoval nejprve otázky ohledně pohlaví avěku probanda, poté následoval jazykový dotazník (viz oddíl 4.5) atestovací dotazník (viz oddíl 4.6). 4.3. METODY Kúčelům experimentu byly vybrány tři výzkumné metody — (i) metoda přiřazování hlasů neživým objektům (dotazník typu Hlasy), (ii) metoda přiřazování osobních vlastních jmen neživým objektům (dotazník typu Jména) a(iii) metoda přiřazování neživých objektů genderově diferenciovaným obrázkům postav (dotazník typu PoOPEN ACCESS MICHAELA ČErVENKOVá 39 stavy). Testovacímu dotazníku předcházel podrobný jazykový dotazník, který zkoumal jazykovou kompetenci ajazykovou historii8 každého zúčastníků; na jeho základě byl potom pro každého účastníka vypočítán index maďarštiny aindex slovenštiny (monolingvní mluvčí maďarštiny měli index slovenštiny roven nule) (viz oddíl 4.5). Pro účely výzkumu bylo vybráno 24 obrázků neživých objektů. Ty byly vybrány tak, aby polovina měla ve slovenštině mužský apolovina ženský rod. Bylo také přihlíženo kvýše zmíněné hypotéze Mullen (1990) oklasifikaci objektů přírodního původu auměle vytvořených do ženských, resp. mužských (kapitola 2). Nakonec byla ještě zohledněna jejich genderová konotace (ato na základě úvah Leinbach et al. (1997, s.119) a Landora (2013, s.33–35), viz kapitolu 2); správnost výběru by měl ověřit třetí typ dotazníku (jak jsem popsala výše, viz kapitolu 3). Vybrané obrázky neživých referentů byly všechny prosté, snadno rozpoznatelné aidentifikovatelné, svým vzhledem směřovaly pouze kjedné nejpravděpodobnější interpretaci abyly černobílé, aby se zamezilo ovlivnění genderovou konotací barev (Bassetti, 2007, s.261). Obrázky byly vybrány na základě následujících atributů (Tabulka 1): mužský rod ve slovenštině (12 obrázků) uměle vytvořené (9 obrázků) vytvořené přírodou (3obrázky − měsíc, strom, zub) genderově zatížená konotace společná sgramatickým rodem ve slovenštině (3obrázky − traktor, šroubovák, nožík) genderově zatížená konotace opačná gramatickému rodu ve slovenštině (3obrázky − kočárek, prsten, nákupní vozík) genderově neutrální konotace (3 obrázky − fotoaparát, dalekohled, plot) ženský rod ve slovenštině (12 obrázků) uměle vytvořené (9 obrázků) vytvořené přírodou (3 obrázky − kapka, kometa, vločka) genderově zatížená konotace společná sgramatickým rodem ve slovenštině (3obrázky − sukně, dětská lahev, váha) genderově zatížená konotace opačná gramatickému rodu ve slovenštině (3 obrázky − pila, kravata, činka) genderově neutrální konotace (3 obrázky − žárovka, kytara, obálka) Tabulka 1:Podrobný rozpis kategorií jednotlivých obrázků vybraných pro dotazníky. 8 Pojmem „jazyková historie“ zde zjednodušeně označuji historii užívání jednotlivých jazyků každého zprobandů. Uvedenému fenoménu by jistě lépe sedělo označení „jazyková biografie“, záměrně se však tomuto termínu vyhýbám, jelikož dle mého názoru představuje daleko rozsáhlejší průzkum, než jaký byl vykonán vpřípadě mého výzkumu. OPEN ACCESS 40 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY 1/2020 4.4. ÚČASTNÍCI Probandi byli vybíráni náhodně vřadách přátel aznámých (mých vlastních imých kolegů aučitelů),9 okterých mi bylo známo, že jsou mluvčími alespoň jednoho zjazyků výzkumu (alespoň maďarštiny), vprůběhu výzkumu byl pouze pravidelně kontrolován počet monolingvistů oproti počtu bilingvistů, aby ani jedna skupina výrazně nepřečíslila druhou; pokud jsem zjistila momentální nerovnoměrnost vpočtech probandů jednotlivých skupin, upřesnila jsem rozesílanou žádost ovyplnění výzkumu ažádala pouze monolingvní mluvčí maďarštiny, nebo naopak pouze bilingvní mluvčí maďarštiny aslovenštiny. Experimentu se zúčastnilo celkem 144 probandů (47 mužů a97 žen)10 průměrného věku 31,5 roku. Celkový počet tvořilo 76 monolingvních maďarských mluvčích a68 bilingvních rodilých mluvčích maďarštiny aslovenštiny. Tyto kategorie byly vytvořeny na základě jazykové kompetence probandů (monolingvní skupinu tvořili probandi, kteří vprůběhu raného či pozdního dětství nenabyli žádný další jazyk sgramatickým rodem aneměli znalost slovenštiny, bilingvní skupinu tvořili probandi, kteří vprůběhu raného či pozdního dětství nenabyli žádný další jazyk sgramatickým rodem, ale měli znalost slovenštiny). Pro alespoň částečnou orientaci lze využít Tabulku 2, ve které uvádím místa, kde probandi vyrůstali. Dělení na skupiny monolingvistů abilingvistů nepodléhalo místu, kde proband vyrůstal (pokud uvedl proband jako místo, kde vyrůstal, slovenské město, ale kompetenci ve slovenštině neuvedl, bylo sním počítáno jako smonolingvním mluvčím).11 9 Při rozesílání žádosti ovyplnění výzkumu jsem se záměrně vyhýbala takovým osobám, onichž mi bylo známo, že mají širší teoretické vzdělání vjakékoliv oblasti jazyka (ikdyž za teoretické jazykové vzdělání lze považovat istudium gramatiky jazyka rodného), tedy především vyučujícím aodborníkům, jelikož jsem toho názoru, že jejich znalosti by mohly odpovědi vdotaznících negativně ovlivnit (např.tím, že by měli větší sklon kmetalingvistickému přemýšlení nad otázkami). Nijak jsem však tuto skutečnost vdotaznících neověřovala, takže je možné, že některý zdotazníků vyplnil itakový respondent. Jistě by bylo lepší ztohoto důvodu pro podobný výzkum upřednostnit osobní výběr respondentů. Žádné další předpoklady (kromě znalosti maďarštiny) nemuseli probandi pro účast ve výzkumu splňovat. 10 Vzájmu snahy ozachování (alespoň přibližně) rovnoměrného počtu monolingvistů vs. bilingvistů se mi bohužel nepodařilo dosáhnout také srovnatelného počtu zástupců obou pohlaví. Ivtomto případě by problém vyřešil pečlivý osobní výběr respondentů. 11 Je důležité zmínit, že vněkolika případech nastala taková situace, tedy že proband vyplnil jako místo, kde vyrůstal, některé ze slovenských měst (takových probandů bylo celkem 9); automaticky jsem vtakovém případě předpokládala kompetenci ve slovenštině, proband však slovenštinu jako další jazyk neuvedl. Počítala jsem tedy sprobandem jako smonolingvním mluvčím maďarštiny. Není jasné, zda například vyrůstal ve slovenském městě, ale vmaďarské komunitě, nebo zda slovenštinu neuvedl, protože mu ani nepřišla na mysl votázce týkající se dalších jazyků; rozhodla jsem se však přistupovat ktakovému respondentovi jako kmonolingvnímu mluvčímu zdůvodu nedostatku informací ojeho případné kompetenci ve slovenštině. Je otázkou, zda by nebylo lepší takového probanda zvýzkumu vyřadit. OPEN ACCESS MICHAELA ČErVENKOVá 47 Celkový souhrn odpovědí Typ dotazníku CO ProM PM ProF PF P PS NNH NVH Dotazník Hlasy, monolingvisté 888 55 % 485 45 % 403 0,007 0,546 0,513 0,579 Dotazník Hlasy, bilingvisté 552 54 % 298 46 % 254 0,067 0,540 0,497 0,582 Dotazník Jména, monolingvisté 456 59 % 268 41 % 188 0,000 0,588 0,541 0,633 Dotazník Jména, bilingvisté 432 59 % 255 41 % 177 0,000 0,590 0,542 0,637 Dotazník Postavy, monolingvisté 480 51 % 247 49 % 233 0,553 0,515 0,469 0,560 Dotazník Postavy, bilingvisté 648 55 % 358 45 % 290 0,008 0,552 0,513 0,591 Odpovědi pro slovenská maskulina Typ dotazníku CO ProM PM ProF PF P PS NNH NVH Dotazník Hlasy, monolingvisté 444 56 % 248 44 % 196 0,015 0,559 0,511 0,605 Dotazník Hlasy, bilingvisté 276 61 % 167 39 % 109 0,001 0,605 0,545 0,663 Dotazník Jména, monolingvisté 228 60 % 137 40 % 91 0,003 0,601 0,534 0,665 Dotazník Jména, bilingvisté 216 64 % 138 36 % 78 0,000 0,639 0,571 0,703 Dotazník Postavy, monolingvisté 240 52 % 125 48 % 115 0,561 0,521 0,456 0,586 Dotazník Postavy, bilingvisté 324 58 % 188 42 % 136 0,005 0,580 0,524 0,635 Odpovědi pro slovenská feminina Typ dotazníku CO ProM PM ProF PF P PS NNH NVH Dotazník Hlasy, monolingvisté 444 53 % 237 47 % 207 0,169 0,534 0,486 0,581 Dotazník Hlasy, bilingvisté 276 47 % 131 53 % 145 0,434 0,475 0,414 0,535 Dotazník Jména, monolingvisté 228 57 % 131 43 % 97 0,029 0,575 0,508 0,640 Dotazník Jména, bilingvisté 216 54 % 117 46 % 99 0,247 0,542 0,473 0,609 Dotazník Postavy, monolingvisté 240 51 % 122 49 % 118 0,847 0,508 0,443 0,573 Dotazník Postavy, bilingvisté 324 52 % 170 48 % 154 0,405 0,525 0,469 0,580 Tabulka 5:Celkový souhrn odpovědí. Legenda: CO— celkový počet odpovědí, ProM— procento odpovědí maskulin, PM— počet odpovědí maskulin, ProF— procento odpovědí feminin, PF— počet odpovědí feminin, P— hodnota p, PS— pravděpodobnost signifikance odpovědi, NNH— nejnižší hodnota procentuálního rozsahu pravděpodobnosti, NVH— nejvyšší hodnota procentuálního rozsahu pravděpodobnosti. OPEN ACCESS 48 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY 1/2020 Dle výsledků vodpovědích probandů ze skupiny bilingvistů nezáleželo na gramatickém rodu substantiva označujícího objekt ve slovenštině, ale spíše právě na genderové konotaci daného objektu (to lze soudit například znenáhodné shody odpovědí mužského rodu týkajících se obrázků činky nebo pily, kdy ve slovenštině mají substantiva označující činku apilu ženský gramatický rod). Uobrázku kravaty vdotazníku typu Postavy (iii) došlo dokonce kabsolutní shodě, ato umonolingvistů ve 20 mužských odpovědích z20 aubilingvistů ve 27 mužských odpovědích z27. Například tento výsledek vdotazníku typu Postavy by bylo možné považovat za potvrzení správnosti výběru genderově zatížených objektů (jelikož se vtomto dotazníku řešilo vlastnictví objektu, ne jeho vlastnosti; podrobněji viz kapitolu 3), pokud se však probandi ve svých odpovědích shodovali, činili tak bez ohledu na typ dotazníku. Nelze však zvýsledků potvrdit ani vyvrátit hypotézu Mullen (1990), že přírodou vytvořené předměty bývají častěji považovány za ženské, anaopak (ve „femininitě“ přírodou vytvořených objektů se probandi téměř ve všech typech dotazníku shodli pouze uobrázku kapky, částečně potom uobrázku komety). Co se týče uměle vytvořených objektů, které jsem při výběru označila jako objekty „sgenderově neutrální konotací“ (viz oddíl 4.3), ne vždy bylo moje hodnocení ve shodě sodpověďmi respondentů— pouze uobrázku fotoaparátu byla ve všech případech odpověď neutrální (nebyla signifikantně maskulinní ani femininní vcelkovém souhrnu odpovědí žádného zdotazníků), uobrázku kytary ažárovky častěji docházelo ke shodě vsignifikantně maskulinní odpovědi. Tato data je možné detailně pozorovat vTabulce 6. 5. ZÁVĚRY Původní předpoklad, že se vodpovědích týkajících se genderové konceptualizace neživých objektů ubilingvních mluvčí maďarštiny aslovenštiny projeví interference zjazyka sgramatickým rodem (ze slovenštiny), se nepodařilo potvrdit. Objevily se některé signifikantní shody vkonceptualizaci jednotlivých neživých objektů mezi oběma skupinami účastníků, které evidentně vpřípadě bilingvní skupiny nesouvisely sgramatickým rodem objektu ve slovenštině, jelikož a) se projevily uobou skupin účastníků (umonolingvistů ibilingvistů) vpodobné míře ab) se projevily iutakových předmětů, které ve slovenštině mají gramatický rod opačný, než je rod nejčastěji uvedené odpovědi (ale jedná se otakový předmět, který je typicky spojován smuži, resp.ženami— konkrétně šlo například očinku nebo kočárek) (podrobně viz předchozí oddíl 4.7). Nabízí se několik vysvětlení těchto výsledků: — Probandi měli aktivovánu maďarštinu vdůsledku aktivace tzv.monolingvního modu,17 jelikož zadání dotazníku bylo vmaďarštině. „Přemýšleli vmaďarštině“ anedošlo kinterferencím ze slovenštiny, protože její použití nebylo ničím spuštěno. Tento předpoklad by mohlo potvrdit (nebo vyvrátit) například použití dvojjazyčného dotazníku. 17 Rozsáhlé informace ojazykových modech (především ubilingvistů) lze najít vpracích Grosjeana (například Grosjean, 2001). OPEN ACCESS MICHAELA ČErVENKOVá 49 Tabulka 6:Legenda: CO— celkový počet odpovědí, PM— počet odpovědí maskulin, P— hodnota p, PS— pravděpodobnost signifikance odpovědi, NNH— nejnižší hodnota procentuálního rozsahu pravděpodobnosti, NVH— nejvyšší hodnota procentuálního rozsahu pravděpodobnosti. Vtabulce jsou tmavým podbarvením a černým tučným písmem vyznačeny takové hodnoty, vjejichž případě byla hodnota p < 0,05 azároveň jejich nejnižší hodnota intervalu pravděpodobnosti byla ≥ 60 %— byly tedy považovány za relevantní akonzistentně maskulinní. Světlešedým podbarvením ačerným tučným písmem vkurzívě jsou potom vyznačeny takové hodnoty, vjejichž případě hodnota p byla < 0,05 azároveň jejich nejvyšší hodnota intervalu pravděpodobnosti byla ≤ 40 %— byly tedy považovány za relevantní akonzistentně femininní. skupina monolingvistů, dotazník Hlasy skupina bilingvistů, dotazník Hlasy skupina monolingvistů, dotazník Jména skupina bilingvistů, dotazník Jména skupina monolingvistů, dotazník Postavy skupina bilingvistů, dotazník Postavy objekt CO PM P PS NNH NVH CO PM P PS NNH NVH CO PM P PS NNH NVH CO PM P PS NNH NVH CO PM P PS NNH NVH CO PM P PS NNH NVH 1_cinka 37 34 0,000 0,919 0,781 0,983 23 20 0,000 0,870 0,664 0,972 19 18 0,000 0,947 0,740 0,999 18 16 0,001 0,889 0,653 0,986 20 20 0,000 1,000 0,832 1,000 27 27 0,000 1,000 0,872 1,000 2_daleko 37 27 0,008 0,730 0,559 0,862 23 18 0,011 0,783 0,563 0,925 19 17 0,001 0,895 0,669 0,987 18 16 0,001 0,889 0,653 0,986 20 15 0,041 0,750 0,509 0,913 27 25 0,000 0,926 0,757 0,991 3_fotak 37 18 1,000 0,486 0,319 0,656 23 13 0,678 0,565 0,345 0,768 19 14 0,064 0,737 0,488 0,909 18 10 0,815 0,556 0,308 0,785 20 7 0,263 0,350 0,154 0,592 27 8 0,052 0,296 0,138 0,502 4_kapka 37 2 0,000 0,054 0,007 0,182 23 0 0,000 0,000 0,000 0,148 19 3 0,004 0,158 0,034 0,396 18 2 0,001 0,111 0,014 0,347 20 4 0,012 0,200 0,057 0,437 27 4 0,000 0,148 0,042 0,337 5_kocar 37 2 0,000 0,054 0,007 0,182 23 1 0,000 0,043 0,001 0,219 19 3 0,004 0,158 0,034 0,396 18 2 0,001 0,111 0,014 0,347 20 0 0,000 0,000 0,000 0,168 27 0 0,000 0,000 0,000 0,128 6_kometa 37 12 0,047 0,324 0,180 0,498 23 3 0,000 0,130 0,028 0,336 19 5 0,064 0,263 0,091 0,512 18 4 0,031 0,222 0,064 0,476 20 3 0,003 0,150 0,032 0,379 27 6 0,006 0,222 0,086 0,423 7_kravata 37 36 0,000 0,973 0,858 0,999 23 22 0,000 0,957 0,781 0,999 19 17 0,001 0,895 0,669 0,987 18 17 0,000 0,944 0,727 0,999 20 20 0,000 1,000 0,832 1,000 27 27 0,000 1,000 0,872 1,000 8_kytara 37 32 0,000 0,865 0,712 0,955 23 18 0,011 0,783 0,563 0,925 19 17 0,001 0,895 0,669 0,987 18 16 0,001 0,889 0,653 0,986 20 16 0,012 0,800 0,563 0,943 27 23 0,000 0,852 0,663 0,958 9_lahvi 37 3 0,000 0,081 0,017 0,219 23 4 0,003 0,174 0,050 0,388 19 5 0,064 0,263 0,091 0,512 18 5 0,096 0,278 0,097 0,535 20 2 0,000 0,100 0,012 0,317 27 3 0,000 0,111 0,024 0,292 10_mesic 37 9 0,003 0,243 0,118 0,412 23 5 0,011 0,217 0,075 0,437 19 9 1,000 0,474 0,244 0,711 18 7 0,481 0,389 0,173 0,643 20 6 0,115 0,300 0,119 0,543 27 11 0,442 0,407 0,224 0,612 11_vozik 37 19 1,000 0,514 0,344 0,681 23 8 0,210 0,348 0,164 0,573 19 10 1,000 0,526 0,289 0,756 18 7 0,481 0,389 0,173 0,643 20 5 0,041 0,250 0,087 0,491 27 7 0,019 0,259 0,111 0,463 12_nozik 37 32 0,000 0,865 0,712 0,955 23 22 0,000 0,957 0,781 0,999 19 18 0,000 0,947 0,740 0,999 18 17 0,000 0,944 0,727 0,999 20 19 0,000 0,950 0,751 0,999 27 26 0,000 0,963 0,810 0,999 13_obalka 37 18 1,000 0,486 0,319 0,656 23 10 0,678 0,435 0,232 0,655 19 10 1,000 0,526 0,289 0,756 18 12 0,238 0,667 0,410 0,867 20 3 0,003 0,150 0,032 0,379 27 13 1,000 0,481 0,287 0,681 14_pila 37 34 0,000 0,919 0,781 0,983 23 20 0,000 0,870 0,664 0,972 19 19 0,000 1,000 0,824 1,000 18 17 0,000 0,944 0,727 0,999 20 20 0,000 1,000 0,832 1,000 27 26 0,000 0,963 0,810 0,999 15_plot 37 29 0,001 0,784 0,618 0,902 23 21 0,000 0,913 0,720 0,989 19 15 0,019 0,789 0,544 0,939 18 13 0,096 0,722 0,465 0,903 20 15 0,041 0,750 0,509 0,913 27 26 0,000 0,963 0,810 0,999 16_prsten 37 8 0,001 0,216 0,098 0,382 23 3 0,000 0,130 0,028 0,336 19 3 0,004 0,158 0,034 0,396 18 5 0,096 0,278 0,097 0,535 20 1 0,000 0,050 0,001 0,249 27 2 0,000 0,074 0,009 0,243 17_strom 37 20 0,743 0,541 0,369 0,705 23 17 0,035 0,739 0,516 0,898 19 11 0,648 0,579 0,335 0,797 18 14 0,031 0,778 0,524 0,936 20 9 0,824 0,450 0,231 0,685 27 17 0,248 0,630 0,424 0,806 18_sukne 37 20 0,743 0,541 0,369 0,705 23 4 0,003 0,174 0,050 0,388 19 8 0,648 0,421 0,203 0,665 18 4 0,031 0,222 0,064 0,476 20 5 0,041 0,250 0,087 0,491 27 5 0,002 0,185 0,063 0,381 19_sroubov 37 33 0,000 0,892 0,746 0,970 23 22 0,000 0,957 0,781 0,999 19 15 0,019 0,789 0,544 0,939 18 18 0,000 1,000 0,815 1,000 20 19 0,000 0,950 0,751 0,999 27 26 0,000 0,963 0,810 0,999 20_traktor 37 32 0,000 0,865 0,712 0,955 23 22 0,000 0,957 0,781 0,999 19 17 0,001 0,895 0,669 0,987 18 17 0,000 0,944 0,727 0,999 20 19 0,000 0,950 0,751 0,999 27 27 0,000 1,000 0,872 1,000 21_vaha 37 15 0,324 0,405 0,248 0,579 23 5 0,011 0,217 0,075 0,437 19 8 0,648 0,421 0,203 0,665 18 8 0,815 0,444 0,215 0,692 20 6 0,115 0,300 0,119 0,543 27 4 0,000 0,148 0,042 0,337 22_vlocka 37 3 0,000 0,081 0,017 0,219 23 5 0,011 0,217 0,075 0,437 19 5 0,064 0,263 0,091 0,512 18 4 0,031 0,222 0,064 0,476 20 6 0,115 0,300 0,119 0,543 27 9 0,122 0,333 0,165 0,540 23_zub 37 19 1,000 0,514 0,344 0,681 23 15 0,210 0,652 0,427 0,836 19 5 0,064 0,263 0,091 0,512 18 12 0,238 0,667 0,410 0,867 20 10 1,000 0,500 0,272 0,728 27 13 1,000 0,481 0,287 0,681 24_zarov 37 28 0,003 0,757 0,588 0,882 23 20 0,000 0,870 0,664 0,972 19 16 0,004 0,842 0,604 0,966 18 12 0,238 0,667 0,410 0,867 20 17 0,003 0,850 0,621 0,968 27 23 0,000 0,852 0,663 0,958 OPEN ACCESS 50 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY 1/2020 — Probandi neměli stejnou kompetenci vobou jazycích. Otom vypovídá ivýpočet indexu slovenštiny amaďarštiny (oddíl 4.5). Ubilingvistů byl index maďarštiny vdrtivé většině případů vyšší než index slovenštiny. Dle mého názoru také ztohoto důvodu nedošlo kinterferencím ze slovenštiny. Učtyř probandů, kteří měli vyšší index slovenštiny než maďarštiny, nedošlo knijak výraznějšímu počtu shod gramatického rodu odpovědi sgramatickým rodem objektu ve slovenštině. — Pokud uskupiny bilingvistů došlo kinterferencím ze slovenštiny vgenderové konceptualizaci neživých objektů, byl vliv těchto interferencí slabší než genderová konotace, kterou probandi sdanými neživými objekty spojují. — Svou roli samozřejmě mohla sehrát izvolená forma online dotazníku. Vpřípadě osobních interview sjednotlivými účastníky by bylo jistě možné a) lépe vysvětlit daný úkol (teoreticky mohlo dojít knepochopení testovacích otázek vdotazníku), b) lépe poznat jazykovou historii jednotlivých probandů avybrat pro experiment takové, jejichž kompetence je vobou jazycích srovnatelná, c) vyvarovat se chybných nebo nejasných interpretací vdotaznících— například pokud proband uvedl slovenské město jako místo, kde vyrůstal, ale potom neuvedl žádnou kompetenci ve slovenštině; nebylo tedy jisté, zda opravdu vyrůstal vpouze maďarské komunitě, nebo zda slovenštinu nepovažuje za cizí jazyk, aproto ji neuvedl, bylo sním však počítáno jako smonolingvistou (viz oddíl 4.4) Vjiném případě zase došlo kchybné formulaci; votázkách „Kdy jste se začal/aučit maďarsky?“ a„Vkolika letech jste začal/apřicházet do kontaktu smaďarštinou?“ nekorespondovaly odpovědi respondentů, probandi ve formulacích viděli rozdíl avěk, kdy smaďarštinou poprvé přišli do kontaktu, nespojovali nutně svěkem, kdy se tento jazyk začali učit, mohlo tedy dojít například kchybnému zařazení probanda do věkové skupiny. — Obrázky byly vonline dotazníku zobrazeny všechny najednou, je tedy možné, že se probandi ve svých odpovědích kjednotlivým obrázkům vraceli ve snaze „vyrovnat“ počet mužských aženských odpovědí. Pro výzkum by bylo jistě lepší zvolit takovou formu dotazníku, která obrázky ukazuje postupně po jednom, amožná také určit časový limit, po který se každý obrázek zobrazí, aby se zamezilo přílišnému přemýšlení probandů nad odpovědí. — Objekty na obrázcích také mohly mít jinou genderovou konotaci, než jsem předpokládala, případně objekty označené jako „neutrální“ mohly mít genderově zatíženou konotaci (viz oddíl 4.3). Obrázky také mohly být přes veškerou snahu nejasné nebo mohly představovat něco jiného, než bylo zamýšleno. Těmto nejasnostem by bylo možné předcházet vytvořením předvýzkumu sloužícího kjednoznačné definici objektů na obrázcích aohodnocení genderové konotace jednotlivých objektů (např.na škále) samostatnou skupinou probandů, kteří by se vlastního výzkumu neúčastnili. — Teoreticky mohlo také dojít (vpřípadě nepochopení otázek vdotazníku) kpoužívání jakéhosi defaultního maskulina, ve smyslu „když nevím, jakou odpověď zvolit / nechápu otázku / nedovedu si představit oživlý neživý objekt, zvolím mužskou odpověď, protože ji považuji za základní“. Tento jev připodobňuji kpojmu generického maskulina, kterému se blíže věnuji vkapitole 2. — Svou roli mohl sehrát ivelmi rozdílný počet respondentů mužského aženského pohlaví (47 mužů ku 97 ženám). Jak vysvětluji výše (viz oddíl 4.4), zaměřila jsem OPEN ACCESS MICHAELA ČErVENKOVá 51 se ve výzkumu především na získání srovnatelného počtu monolingvistů abilingvistů ana rozdíly, resp.shody vodpovědích těchto dvou skupin. Nepodařilo se mi zajistit vyrovnaný počet zástupců obou pohlaví, toto kritérium tedy při závěrečné analýze výsledků nebylo zohledněno. Jistě itento nepoměr by bylo možné vyřešit osobním výběrem respondentů.18 Pokud srovnám výsledky provedeného výzkumu svýsledky výzkumů jiných autorů, například Landor ve své práci (2013), ve které provedl výzkum týkající se genderové konceptualizace neživých objektů vcelkem pěti jazycích srůznou mírou rodové zatíženosti, došel kobdobným výsledkům apíše: In other words, in the overwhelming majority of the cases, if agiven stimulus was conceptualised as more masculine than feminine in one language, the same stimulus was also conceptualised as more masculine than feminine in the other four languages. Notably, in the few cases where different cohorts rated the same stimulus differently, grammatical gender did not seem to be apredictor of whether the stimulus was conceptualised as more feminine or masculine. (Landor, 2013, s.131). Ani vpřípadě jeho studie tedy nedošlo kovlivnění odpovědí mluvčích gramatickým rodem objektu vjejich jazyce. Vpráci Bassetti (2007, s.266–268) byl vliv gramatického rodu na genderovou konceptualizaci neživých objektů porovnáván mezi skupinou monolingvních abilingvních dětí. Došlo ke zjištění, že monolingvní děti se ve svých odpovědích řídí gramatickým rodem daného objektu ve svém rodném jazyce, bilingvní děti však tímto jevem ovlivněny nebyly.19 Mohlo by se zdát, alespoň zpohledu výsledků mnou provedeného experimentu ataké zvýsledků, ke kterým došel například Landor (2013), že přítomnost gramatického rodu vjazyce hraje vgenderové konceptualizaci neživých objektů pouze malou roli (především ubilingvistů). Ivpřípadě, že by přítomnost gramatického rodu vjazyce mohla mít vliv na způsob, jakým mluvčí konceptualizují neživé objekty, zvý18 Například Engelberg (2002, s.116–118) ve své studii věnující se generickému maskulinu popisuje takový případ, kdy měli probandi za úkol ohodnotit referenty ve větách jako mužské, nebo ženské. Při hodnocení „neutrálních vět“ (které obsahovaly výrazy jako „typický člověk“ apod.) se ukázalo, že respondenti mužského pohlaví označovali tyto „ neutrální“ výrazy častěji jako mužské, než jak tomu činily respondentky pohlaví ženského (Engelberg, 2002, s.117). Vmém provedeném výzkumu na tyto jevy nebyl brán zřetel zdůvodu zaměření výzkumu především na rozdíly mezi bilingvní amonolingvní skupinou mluvčích, jistě by ale bylo zajímavé pokusit se pro příští výzkum tohoto typu sebrat rovnoměrný vzorek respondentů pro obě pohlaví apokusit se analyzovat odpovědi respondentů ina tomto základě. 19 Ve svém předchozím výzkumu (Červenková, 2017) jsem došla kpodobnému výsledku jako Bassetti (2007)— výzkum byl proveden na skupině monolingvních mluvčích češtiny amonolingvních mluvčích maďarštiny. Ukázalo se, že čeští mluvčí se ve svých odpovědích týkajících se genderové konceptualizace neživých objektů řídili gramatickým rodem objektu včeštině. OPEN ACCESS 52 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY 1/2020 sledků provedeného výzkumu lze usuzovat, že genderová konotace objektu (vyvolaná buď spojováním neživých předmětů sosobou, která je nejčastěji používá (Leinbach et al. 1997), nebo nějakým jiným jevem) je silnější než vliv gramatického rodu daného objektu vkonkrétním jazyce. Vliv gramatického rodu neživého objektu vdaném jazyce na jeho genderovou konceptualizaci se výrazněji projevuje umonolingvistů, což lze tvrdit na základě výsledků mého předchozího výzkumu (Červenková, 2017), nebo například výzkumu Bassetti (2007). POUŽITÁ LITERATURA: Bassetti, B. (2007). Bilingualism and thought: Grammatical gender and concepts of objects in Italian-German bilingual children. International Journal of Bilingualism, 11(3), 251–273. Boroditsky, L., Schmidt, L.A., & Phillips, W. (2003). Sex, syntax, and semantics. In Language in Mind: Advances in the Study of Language and Thought (s.61–79). Cambridge: MIT Press. Corbett, G.G. (1991). Gender. Cambridge: Cambridge University Press. Curzan, A. (2003). Gender Shifts in the History of English. Cambridge: Cambridge University Press. Červenková, M. (2017). Jmenný gramatický rod— česko-maďarské experimentální srovnání [online]. Bakalářská práce, Praha: Filozofická fakulta, Univerzita Karlova. Dostupné zhttps://dspace.cuni.cz/ bitstream/handle/20.500.11956/87460/ BPTX_2015_2_11210_0_438318_0_178220. pdf?sequence=1&isAllowed=y. Červenková, M. (2019). Interference vgenderové konceptualizaci neživých referentů umaďarských bilingvistů [online]. Diplomová práce, Praha: Filozofická fakulta, Univerzita Karlova. Dostupné z https://dspace.cuni.cz/bitstream/ handle/20.500.11956/110061/120342764. pdf?sequence=1&isAllowed=y. Dvonč, L., Horák, G., Miko, F., Mistrík, J., Oravec, J., Ružička, J., & Urbančok, M. (1966). Morfológia slovenského jazyka. Bratislava: Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied. Engelberg, M. (2002). The communication of gender in Finish. In M.Hellinger & H.Bussmann (Eds.), Gender across Languages: The Linguistic Representation of Women and Men (s.109−132). Amsterdam: John Benjamins. Forbes, J.N., Poulin-Dubois, D., Rivero, M.R., & Sera, M.D. (2008). Grammatical gender affects bilinguals’ conceptual gender: Implications for linguistic relativity and decision making. The Open Linguistics Journal, 1, 68–76. Grosjean, F. (2001). The bilingual’s language modes. In J.Nicol (Ed.), One Mind, Two Languages: Bilingual Language Processing (s.1–25). Oxford: Blackwell. Guiora, A.Z. (1983). Language and concept formation: Across-lingual analysis. Behaviour Science Research, 18(3), 228–256. Gygax, P., Gabriel, U., Sarrasin, O., Oakhill, J., & Garnham, A. (2008). Generically intended, but specifically interpreted: When beauticians, musicians and mechanics are all men. Language and Cognitive Processes, 23, 464–485. Hockett, C.F. (1958). Acourse in modern linguistics. International Journal of American Linguistics, 32, 59–73. Kenesei, I., Vago, R.M., & Fenyvesi, A. (1997). Hungarian. London: Taylor & Francis Ltd. Landor, R.V. (2013). Grammatical Categories and Cognition Across Five Languages: The Case of Grammatical Gender and Its Potential Effects on the Conceptualisation of Objects. Disertační práce, Brisbane: Griffith University. Leinbach, M.D., Hort, B.E., & Fagot, B. (1997). Bears are for boys: Metaphorical associations in young children’s gender stereotypes. Cognitive Development, 12, 107–130. OPEN ACCESS MICHAELA ČErVENKOVá 53 Levinson, S.C. (2003): Space in Language and Cognition: Explorations in Cognitive Diversity. Cambridge: Cambridge University Press. Mullen, M.K. (1990). Children’s classification of nature and artifact pictures into female and male categories. Sex Roles, 23, 577–587. Osolsobě, K. (2017). ROD. In P.Karlík, M.Nekula & J.Pleskalová (Eds.), CzechEncy— Nový encyklopedický slovník češtiny. Dostupné zhttps://www.czechency.org/slovnik/ROD. Phillips, W., & Boroditsky, L. (2003). Can quirks of grammar affect the way you think? Grammatical gender and object concepts. In Proceedings of the Annual Meeting of the Cognitive Science Society, 25, 928–933. Semenuks, A., Philips, W., Dalca, I., Kim, C., & Boroditsky, L. (2011). Effects of grammatical gender on object description. Proceedings of the 39th Annual Conference of the Cognitive Science Society, 1060–1065. Valdrová, J. (2017). GENERICKÉ MASKULINUM. In P.Karlík, M.Nekula & J.Pleskalová (Eds.), CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny. Dostupné zhttps://www.czechency. org/slovnik/GENERICK%C3%89%20 MASKULINUM. Michaela Červenková | Katedra středoevropských studií FF UK <[email protected]> OPEN ACCESS